{"id":17475,"date":"2008-06-22T16:00:00","date_gmt":"2008-06-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17436"},"modified":"2008-06-22T16:00:00","modified_gmt":"2008-06-22T15:00:00","slug":"pribeh-na-druhou-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/22\/pribeh-na-druhou-20\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh na druhou 20."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

Doprovodil ob\u011b holky dom\u016f, pomohl jim s v\u011bcmi a kvapn\u011b se rozlou\u010dil.<\/div>\n
Rychl\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il dom\u016f. M\u011bl nepatrn\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed. U\u017e dop\u0159edu po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee si matka neodpust\u00ed n\u011bjak\u00e9 to k\u00e1z\u00e1n\u00ed\u010dko, ale s t\u00edm u\u017e se nedalo nic d\u011blat. Mus\u00ed to vydr\u017eet.<\/div>\n
Byl docela r\u00e1d, \u017ee Leni potkal. Aspo\u0148 p\u0159i\u0161el na chv\u00edli na jin\u00e9 my\u0161lenky. \u010c\u00edm v\u00edc se v\u0161ak bl\u00ed\u017eil dom\u016f, t\u00edm m\u00e9n\u011b se mu tam cht\u011blo. Ty t\u0159i hodiny, co byl venku, se mu poda\u0159ilo vyt\u011bsnit Billa ze sv\u00fdch my\u0161lenek, ale jakmile zahl\u00e9dl jejich d\u016fm na konci ulice, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee te\u010f to bude o mnoho t\u011b\u017e\u0161\u00ed.<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
Skopnul boty v chodb\u011b pod zrcadlem, bundu hodil na v\u011b\u0161\u00e1k. „Jsem doma,“ zavolal a zam\u00ed\u0159il rovnou do koupelny.<\/div>\n
S umyt\u00fdma rukama, pro jistotu nedbale osu\u0161en\u00fdma, aby bylo na prvn\u00ed pohled jasn\u00e9, \u017ee si je myl, ve\u0161el do kuchyn\u011b. U stolu sed\u011bla jen matka. Roztr\u017eit\u011b m\u00edchala \u010dernou k\u00e1vu a \u010detla si noviny.<\/div>\n
„Kde je Bill?“ zeptal se, a\u010dkoli cht\u011bl p\u016fvodn\u011b za\u010d\u00edt omluvou, \u017ee jde pozd\u011b.<\/div>\n
M\u00e1ma zdvihla hlavu od roze\u010dten\u00e9 str\u00e1nky. „Byl unaven\u00fd, \u0161el si lehnout.“<\/div>\n
„Aha,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „Co je dobr\u00e9ho?“ zav\u011bt\u0159il a zv\u011bdav\u011b nadzdvihl prvn\u00ed pokli\u010dku, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la pod ruku.<\/div>\n
„V mikrovlnce,“ usm\u011brnila jeho hled\u00e1n\u00ed matka, „tohle je p\u0159ipraven\u00e9 na z\u00edtra.“<\/div>\n
Tom polo\u017eil pokli\u010dku zp\u00e1tky a zapnul oh\u0159ev. Za dv\u011b minuty u\u017e m\u011bl p\u0159ed sebou vrchovat\u00fd tal\u00ed\u0159 \u0161paget polit\u00fdch \u010dervenou om\u00e1\u010dkou s rozemlet\u00fdm masem. To m\u011bl moc r\u00e1d.<\/div>\n
Opatrn\u011b je pomoc\u00ed l\u017e\u00edce nat\u00e1\u010del na vidli\u010dku. Pekeln\u011b se soust\u0159edil, aby se mu moc nerozto\u010dily a nezmazal si tri\u010dko, kter\u00e9 si nesta\u010dil p\u0159evl\u00e9knout.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b i ta posledn\u00ed zmizela v jeho \u00fastech. „Bylo to moc dobr\u00e9,“ pochv\u00e1lil matce jej\u00ed d\u00edlo a spokojen\u011b si pohladil ploch\u00e9 b\u0159icho.<\/div>\n
Matka k n\u011bmu zdvihla pohled. „Co j\u00e1 bych za to dala, kdybych mohla sn\u00edst takovouhle porci a m\u00edt po\u0159\u00e1d b\u0159icho jak oto\u010denej lavor,“ zasm\u00e1la se a \u0161k\u00e1dliv\u011b Toma zatahala za jeden pramen vlas\u016f.<\/div>\n
*<\/div>\n
Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch se vkradl do pokoje, kter\u00fd sd\u00edlel s bratrem. Panovalo tam ospal\u00e9 p\u0159\u00edtm\u00ed. Klekl si k Billov\u011b posteli a pozorn\u011b ho sledoval, jak ti\u0161e oddechuje. Naklonil se nad n\u011bj a nosem ho za\u0161imral na tv\u00e1\u0159i. Nemohl si pomoct. Bill vypadal tak roztomile, kdy\u017e spal… Vedle sebe m\u011bl zapnut\u00fd notebook. Tom n\u011bkolik minut pozoroval bratrovu tv\u00e1\u0159 a pak mu opatrn\u011b sebral \u010dern\u00fd p\u0159\u00edstroj. Kdy\u017e zahl\u00e9dl str\u00e1nku, kterou si bratr \u010detl jako posledn\u00ed, zatrnulo mu.<\/div>\n
Byl to ten<\/em> p\u0159\u00edb\u011bh…<\/div>\n
*<\/div>\n
„Kdy se zase uvid\u00edme?“ zeptal se Draco dychtiv\u011b a radostn\u011b stiskl Harryho prsty uv\u011bzn\u011bn\u00e9 ve sv\u00e9 dlani.<\/em><\/div>\n
Harryho tv\u00e1\u0159 se rozt\u00e1hla ve spokojen\u00e9m \u00fasm\u011bvu. Zbo\u017e\u0148oval jak\u00e9koli projevy toho, \u017ee Dracovi na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed, \u017ee s n\u00edm chce b\u00fdt. „Poz\u00edt\u0159\u00ed?“Od doby, kdy se sbl\u00ed\u017eili, uplynulo u\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f. Harry si uv\u011bdomoval, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edce si z\u00edsk\u00e1val Dracovu d\u016fv\u011bru, t\u00edm t\u011bsn\u011bji k n\u011bmu drobn\u00fd sv\u011btlovlas\u00fd kluk p\u0159ilnul. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed zdr\u017eenlivost a sp\u00ed\u0161e skepse byla nahrazena dychtivost\u00ed a radost\u00ed. Nikdy si nev\u0161iml, \u017ee by Dracovi tolik z\u00e1\u0159ily o\u010di jako v posledn\u00edch t\u00fddnech. Kdykoli se setkali na chodb\u00e1ch bradavick\u00e9ho hradu nebo ve t\u0159\u00edd\u011b p\u0159i n\u011bkter\u00e9 z hodin, kter\u00e9 m\u011bli studenti jejich kolej\u00ed spole\u010dn\u00e9, nemohl si pomoci, ale s p\u00fdchou sledoval Dracovu p\u016fvabnou tv\u00e1\u0159, jak z\u00e1\u0159\u00ed utajovanou spokojenost\u00ed, jeho drobn\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo se v\u017edycky s ko\u010di\u010d\u00ed mr\u0161tnost\u00ed zavlnilo… V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e za p\u00e1r hodin ho bude moci obejmout a jeho jemn\u00e9 vlasy nech\u00e1 prot\u00e9ci mezi sv\u00fdmi prsty.<\/em><\/div>\n
R\u016f\u017eov\u00e1 \u00fasta se nespokojen\u011b st\u00e1hla. „P\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b…“<\/em><\/div>\n
„Z\u00edtra?“<\/em><\/div>\n
Plav\u00e9 vlasy se zaleskly v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle, kdy\u017e Draco horliv\u011b pok\u00fdval hlavou. „Z\u00edtra… Harry?“<\/em><\/div>\n
Tmavovlas\u00fd chlapec se zarazil. „Ano?“<\/em><\/div>\n
Draco se pla\u0161e usm\u00e1l. „Bude se mi st\u00fdskat.“ Sklopil o\u010di k d\u0159ev\u011bn\u00e9 podlaze pokryt\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm smet\u00edm. Tv\u00e1\u0159il se nesm\u00edrn\u011b provinile; jako kdyby to bylo n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, kdy\u017e otev\u0159en\u011b p\u0159izn\u00e1, co c\u00edt\u00ed.<\/em><\/div>\n
Harry se vr\u00e1til p\u00e1r krok\u016f zp\u00e1tky. Nat\u00e1hl dla\u0148 a n\u011b\u017en\u011b pohladil bledou tv\u00e1\u0159i\u010dku. „Taky mi bude\u0161 chyb\u011bt.“ Naklonil se a je\u0161t\u011b naposledy spojil sv\u00e9 rty s Dracov\u00fdmi ne\u017e zmizeli ve tm\u011b…<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
Tom co nejti\u0161eji vr\u00e1til notebook na jeho p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto. Nest\u00e1l o to, aby Bill zjistil pravdu. Aby kone\u010dn\u011b pochopil, \u017ee Tom u\u017e v\u00ed, co bylo d\u016fvodem jeho podivn\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed p\u0159ed tou nehodou. Aby mu do\u0161lo, co je z\u0159ejmou p\u0159\u00ed\u010dinou Tomova ne\u010dekan\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Op\u0159el si bradu o slo\u017een\u00e9 pa\u017ee a sledoval ti\u0161e oddechuj\u00edc\u00edho bratra. S t\u011bmi hladk\u00fdmi vlasy vypadal Bill najednou \u00fapln\u011b jinak. P\u016fsobil jemn\u011bji, v\u00edc jako holka. I kdy\u017e byl sam\u00e1 ruka a sam\u00e1 noha, do m\u011bkk\u00fdch tvar\u016f d\u00edv\u010d\u00edho t\u011bla m\u011bl fakt daleko, p\u0159esto p\u016fsobil n\u011b\u017en\u011b. A Toma tyhle pocity doj\u00edmaly.<\/div>\n
Kousek se povyt\u00e1hl a naklonil se nad bratrovu sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159. Lehounce, neznateln\u011b se dotkl \u0161pi\u010dky Billova nosu. Za\u010d\u00ednal si uv\u011bdomovat, \u017ee pokud je Bill kolem n\u011bj, touha dotknout se ho je stra\u0161n\u011b siln\u00e1… nemohl si pomoci. Nev\u011bd\u011bl, jak si l\u00e9pe pomoci, ne\u017e slep\u011b poslechnout pokyny sv\u00e9ho nevybou\u0159en\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
Billovy \u010dern\u00e9 \u0159asy se zat\u0159epetaly a rukou si p\u0159ejel po nose. Byl to automatick\u00fd reflex, jako kdy\u017e \u010dlov\u011bka n\u011bco zalecht\u00e1. Pomalu otev\u0159el slepen\u00e1 v\u00ed\u010dka. „Tome?“ Mile se usm\u00e1l. Cel\u00fd rozespal\u00fd zapomn\u011bl, \u017ee v noci se rozhodl p\u0159edst\u00edrat odstup, zachovat zd\u00e1n\u00ed, \u017ee se nic nestalo, \u017ee mezi nimi o nic nejde. „Kde jsi byl tak dlouho?“<\/div>\n
Tom p\u0159ibl\u00ed\u017eil svou tv\u00e1\u0159. „Venku… proj\u00edt se.“<\/div>\n
„N\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho?“ zavrn\u011bl Bill a prot\u00e1hl se, a\u017e kosti zapraskaly.<\/div>\n
„Potkal jsem Leni,“ Tom post\u0159ehl, \u017ee se bratr\u016fv pohled nespokojen\u011b zaost\u0159il. „A jej\u00ed s\u00e9gru… nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u00e1 s\u00e9gru,“ pronesl tak n\u011bjak sp\u00ed\u0161 k sob\u011b.<\/div>\n
„To jako n\u00e1hodou?“ Bill se zvedl na loktech a sna\u017eil se vypudit ze sv\u00e9ho hlasu i tu nejmen\u0161\u00ed stopu \u017e\u00e1rliv\u00e9ho t\u00f3nu.<\/div>\n
„N\u00e1hodou,“ pokr\u010dil Tom rameny. „V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee se s n\u00ed u\u017e nesch\u00e1z\u00edm. Nevid\u011bl jsem ji asi \u010dty\u0159i t\u00fddny.“<\/div>\n
„Co \u0159\u00edkala?“ zeptal se po\u0159\u00e1d zd\u00e1nliv\u011b lhostejn\u011b.<\/div>\n
„Nev\u00edm, neposlouch\u00e1m ji…“ Tom se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil o dal\u0161\u00ed mal\u00fd kousek. „Bille?“ zamumlal s o\u010dima up\u0159en\u00fdma na bratrova m\u011bkk\u00e1 \u00fasta.<\/div>\n
„Hm?“ Bill musel p\u0159iznat aspo\u0148 s\u00e1m sob\u011b, \u017ee Tomova pozornost mu je v\u00edc ne\u017e p\u0159\u00edjemn\u00e1. Sv\u016fdn\u011b st\u00e1hl rty k sob\u011b a nepatrn\u011b p\u0159ejel \u0161pi\u010dkou jazyka horn\u00ed ret. Tom polknul.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu…“ Tom znovu zt\u011b\u017eka polknul. „M\u016f\u017eu ti d\u00e1t pusu?“ zamumlal nejist\u011b.<\/div>\n
Bill samolib\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Co ti br\u00e1n\u00ed?“ \u0160k\u00e1dliv\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Tom\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9!“<\/div>\n
„M\u00e1ma,“ povzdechl si Tom, kr\u00e1tce se dotkl Billov\u00fdch rt\u016f a neochotn\u011b vstal.<\/div>\n
Bill se rozesm\u00e1l. Sledoval Tomova nahrben\u00e1 z\u00e1da, jak miz\u00ed ve dve\u0159\u00edch. Kdy\u017e v pokoji osam\u011bl, spokojen\u011b se rozt\u00e1hl na posteli. Napadlo ho, \u017ee by mo\u017en\u00e1 m\u011bl p\u0159ehodnotit sv\u00e9 rozhodnut\u00ed tv\u00e1\u0159it se, \u017ee se nic nestalo. Tv\u00e1\u0159it se, \u017ee se n\u011bco stalo, bylo p\u0159ece mnohem mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed…<\/div>\n
*<\/div>\n
„Draco, Draco, Draco…“ opakoval Harry st\u00e1le dokola. Prsty propl\u00e9tal jemn\u00fdmi vlasy, s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima se nech\u00e1val konej\u0161it polibky, kter\u00e9 dopadaly na jeho krk.<\/em><\/div>\n
„Je to lep\u0161\u00ed?“ za\u0161eptal sv\u011btlovlas\u00fd kluk a na okam\u017eik zdvihl hlavu od jemn\u011b op\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ee.<\/em><\/div>\n
„Lep\u0161\u00ed…“ vydechl Harry a otev\u0159el o\u010di. „D\u011bkuju,“ usm\u00e1l se a v o\u010d\u00edch mu zajisk\u0159ilo.<\/em><\/div>\n
„Nem\u011bl ses do toho pou\u0161t\u011bt,“ napomenul ho Draco a prstem p\u0159ejel po mod\u0159in\u00e1ch, kter\u00e9 se za\u010d\u00ednaly r\u00fdsovat na Harryho tv\u00e1\u0159i. „V\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee s Crabbem nem\u016f\u017ee\u0161 nikdy vyhr\u00e1t, kdy\u017e nem\u016f\u017ee\u0161 pou\u017e\u00edt h\u016flku… Je dvakr\u00e1t tak velkej i t\u011b\u017ekej jak ty.“<\/em><\/div>\n
Harry popuzen\u011b vysko\u010dil. „Nenech\u00e1m se od n\u011bj ur\u00e1\u017eet. Takovej idiot omezenej mi nem\u00e1 co \u0159\u00edkat,“ prskal vztekle.<\/em><\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161,“ Dracova tv\u00e1\u0159 se rozt\u00e1hla v \u00fasm\u011bvu. P\u0159itiskl \u0161t\u00edhl\u00fd ukazov\u00e1\u010dek na Harryho nespokojen\u011b zvln\u011bn\u00e1 \u00fasta. „On to d\u011bl\u00e1 prost\u011b proto, \u017ee si mysl\u00ed, \u017ee m\u011b to pot\u011b\u0161\u00ed.“ Nepatrn\u011b se za\u010dervenal. „Budu mu muset \u0159\u00edct, \u017ee tohle nen\u00ed zrovna to prav\u00e9, co by m\u011b pot\u011b\u0161ilo.“ Zdvihl k Harrymu velk\u00e9 st\u0159\u00edb\u0159it\u011b \u0161ed\u00e9 o\u010di. „Harry…“ za\u0161eptal t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se potopil do smaragdov\u00fdch hlubin. Harry jeho polibek op\u011btoval dychtiv\u011b a nedo\u010dkav\u011b.<\/em><\/div>\n
„Nechci, aby to byl Crabbe, kdo t\u011b pot\u011b\u0161\u00ed,“ zamumlal Harry v odpov\u011b\u010f a pevn\u011b st\u00e1hl Draca do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de.<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Tomovy prsty mapovaly citlivou oblast Billova b\u0159icha, zat\u00edmco hladov\u00fdmi polibky pokr\u00fdval jeho tv\u00e1\u0159 i krk. Bill proc\u00edt\u011bn\u011b zakl\u00e1n\u011bl hlavu a nepatrn\u011b st\u00e9nal. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt potichu. M\u00e1ma je\u0161t\u011b nespala a kdy\u017e se oba kluci vytratili lehce po dev\u00e1t\u00e9 s t\u00edm, \u017ee jsou hrozn\u011b unaven\u00ed a jdou sp\u00e1t, podez\u00edrav\u011b zdvihla prav\u00e9 obo\u010d\u00ed. Grimasu, kterou jej\u00ed mlad\u0161\u00ed syn zd\u011bdil po n\u00ed.<\/div>\n
„Tomi,“ za\u0161eptal. C\u00edtil, jak bratrovy drsn\u00e9 prsty pronikaj\u00ed pod tenkou l\u00e1tku jeho tri\u010dka a ob\u010das jako by n\u00e1hodou zabloud\u00ed i pod okraj tmav\u00fdch boxerek. „Tomi,“ zopakoval a nepatrn\u011b se zavrt\u011bl. Bylo to poprv\u00e9, kdy se Tom pokusil dotknout se jeho t\u011bla tak n\u011bjak d\u016fv\u011brn\u011bji. Tom ale vypadal, \u017ee nesly\u0161\u00ed. Jeho rty neustaly ve zkoumav\u00fdch pohybech a stejn\u011b tak i jeho obratn\u00e9 prsty hladily Billovu k\u016f\u017ei se st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed samoz\u0159ejmost\u00ed a jistotou. Bill zav\u0159el o\u010di a zhluboka vydechl. Bylo to tak stra\u0161n\u011b moc p\u0159\u00edjemn\u00e9. Skoro se bla\u017eenost\u00ed rozpou\u0161t\u011bl mezi m\u011bkkou\u010dk\u00fdmi pol\u0161t\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“ zaslechl tichou ot\u00e1zku vyslovenou chraptiv\u00fdm hlasem. Jeho v\u00ed\u010dka se zachv\u011bla. C\u00edtil dla\u0148 posouvaj\u00edc\u00ed se st\u00e1le n\u00ed\u017e po jeho ploch\u00e9m b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
Nepatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
Tomovy prsty nedo\u010dkav\u011b vnikly pod \u010dernou l\u00e1tku. Zlehka se posouvaly milimetr za milimetrem, a\u017e vzd\u00e1lenost od drsn\u00fdch b\u0159\u00ed\u0161ek k Billovu tepaj\u00edc\u00edmu penisu byla u\u017e opravdu minim\u00e1ln\u00ed. Jemn\u00e1 l\u00e1tka \u010dern\u00fdch boxerek najednou jakoby z\u00e1zrakem n\u011bkam zmizela. Bill ani nepost\u0159ehl, jak a kdy opustila jeho boky. Zav\u0159el o\u010di a zhluboka vydechl. Drobn\u00e9 doteky zdrsn\u011bl\u00fdch b\u0159\u00ed\u0161ek prst\u016f vyvol\u00e1valy mraven\u010den\u00ed v cel\u00e9m jeho t\u011ble. Pevn\u011b tiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b a p\u0159edstavoval si, jak se ho Tom dot\u00fdk\u00e1. Jasn\u011b, sta\u010dilo jen otev\u0159\u00edt o\u010di a a p\u0159esv\u011bd\u010dit se, jak\u00e1 je realita, ale Bill nemohl. Bylo to p\u0159\u00edli\u0161 intenzivn\u00ed, p\u0159\u00edli\u0161 neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 a p\u0159\u00edli\u0161… vzru\u0161uj\u00edc\u00ed. Ne\u0161lo si nev\u0161imnout, \u017ee se Tomovy prsty pohybuj\u00ed sebejist\u011b. Bill byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee Tom moc dob\u0159e v\u00ed, jak\u00fd \u00fa\u010dinek jeho doteky vyvol\u00e1vaj\u00ed. Znovu pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a se zatnut\u00fdmi zuby se sna\u017eil zabr\u00e1nit zast\u00e9n\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 p\u0159\u00edmo stahovalo jeho krk. C\u00edtil horkost. Nesnesitelnou horkost zapl\u0148uj\u00edc\u00ed i tu nejmen\u0161\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dku jeho t\u011bla. Chv\u011bla se mu kolena, ruce t\u00e9m\u011b\u0159 vypov\u00eddaly slu\u017ebu. Nedok\u00e1zal vn\u00edmat nic jin\u00e9ho ne\u017e zku\u0161en\u00e9 pohyby bratrovy ruky, kdy\u017e palcem hladil odhalen\u00fd vrcholek Billova penisu, rozt\u00edraj\u00edc pr\u016fzra\u010dnou tekutinu po hebou\u010dk\u00e9 tk\u00e1ni.<\/div>\n
„Tome!“ vydechl Bill p\u0159er\u00fdvan\u011b a zahanben\u011b si p\u0159itiskl dlan\u011b na o\u010di. Styd\u011bl, \u017ee jeho t\u011blo reaguje tak stra\u0161n\u011b dychtiv\u011b. Tak lehce se nechal p\u0159iv\u00e9st k vrcholu. Necht\u011bl tu explozi vid\u011bt. Sta\u010dilo, \u017ee ji c\u00edtil. \u017de s n\u00edm ot\u0159\u00e1sla a zmaten\u00e9ho a slab\u00e9ho ho vrhla zp\u00e1tky do b\u00edl\u00fdch pe\u0159in.<\/div>\n
C\u00edtil, jak Tomova hork\u00e1 dla\u0148 rozmaz\u00e1v\u00e1 nem\u00e9n\u011b hork\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed po jeho b\u0159i\u0161e a stehnech. Bylo v tom n\u011bco tak zka\u017een\u00e9ho a z\u00e1rove\u0148 nesm\u00edrn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00edho. „Tome, Tome…“ zopakoval n\u011bkolikr\u00e1t, ne\u017e se \u0161kv\u00edrkami mezi prsty odv\u00e1\u017eil pod\u00edvat na sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
Tom le\u017eel na boku vedle n\u011bj a spokojen\u011b si prohl\u00ed\u017eel sv\u00e9 pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00e9 prsty. Rty se mu zvlnily v \u0161ibalsk\u00e9m \u00fasm\u011bvu a Tom jeden z prst\u016f ol\u00edzl. Zv\u011bdav\u011b povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. „Hmmm,“ zabrumlal. Bill nemohl v\u011b\u0159it vlastn\u00edm o\u010d\u00edm. Sledoval jak Tomovy prsty jeden po druh\u00e9m miz\u00ed mezi pln\u00fdmi rty, r\u016f\u017eov\u00fd jazyk n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ejel dla\u0148, dokud Tomova ruka nebyla \u00fapln\u011b \u010dist\u00e1.<\/div>\n
„Uhhh,“ zast\u00e9nal a p\u0159eto\u010dil se na bok. I kdy\u017e m\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di, po\u0159\u00e1d vid\u011bl p\u0159ed o\u010dima Toma, jak si t\u00e9m\u011b\u0159 ko\u010di\u010d\u00edm gestem olizuje ruku. Je\u0161t\u011b nikdy nic podobn\u00e9ho nevid\u011bl. \u0160okovalo ho, \u017ee se Tomovi neo\u0161kliv\u00ed, nev\u011bd\u011bl, jestli i on s\u00e1m by byl schopn\u00fd ud\u011blat to sam\u00e9. Na druhou stranu tu\u0161il, \u017ee je to rozhodn\u011b jedna z nejvzru\u0161iv\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 by si mohl p\u0159edstavit.<\/div>\n
S bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem vn\u00edmal, jak se po jeho nah\u00e9m boku posunuje Tomova dla\u0148. Hore\u010dnat\u011b uva\u017eoval, jestli to je ta<\/em> ruka. Vy\u0161lo mu, \u017ee to mus\u00ed b\u00fdt ta druh\u00e1.<\/div>\n
„Bille?“ ozvala se do ticha za\u0161eptan\u00e1 slova.<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl, zhluboka d\u00fdchal, o\u010di st\u00e1le k\u0159e\u010dovit\u011b zav\u0159en\u00e9, kdy\u017e na tv\u00e1\u0159i uc\u00edtil letm\u00fd dotek rt\u016f.<\/div>\n
„Dobrou noc,“ za\u0161eptal Tom a p\u0159itulil se k Billov\u00fdm \u0161t\u00edhl\u00fdm z\u00e1d\u016fm.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Dobrou noc, Draco,“ za\u0161eptal Harry a sledoval plavovlasou postavu oble\u010denou do \u010dern\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b, jak miz\u00ed chodbou k zmijozelsk\u00e9 koleji. Uv\u011bdomoval si, \u017ee je st\u00e1le t\u011b\u017e\u0161\u00ed se lou\u010dit, n\u011bkdy ho napadalo, \u017ee by dal v\u0161echno za to, aby s Dracem mohl z\u016fstat a\u017e do r\u00e1na. Ale tahle my\u0161lenka byla tak stra\u0161n\u011b vzd\u00e1len\u00e1 skute\u010dnosti. Kdyby snad byli ze stejn\u00e9 koleje, ale takhle… Bylo mu do breku. Alespo\u0148 jedna noc, kdy by se s Dracem nemuseli rozlou\u010dit. Pak u\u017e by nez\u00e1le\u017eelo na ni\u010dem, ani na smrti ne. L\u00e1ska je p\u0159ece mnohem v\u00edc!<\/em><\/p>\n

autor: Michelle M.
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. Doprovodil ob\u011b holky dom\u016f, pomohl jim s v\u011bcmi a kvapn\u011b se rozlou\u010dil. Rychl\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il dom\u016f. M\u011bl nepatrn\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed. U\u017e dop\u0159edu po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee si matka neodpust\u00ed n\u011bjak\u00e9 to k\u00e1z\u00e1n\u00ed\u010dko, ale s t\u00edm u\u017e se nedalo nic d\u011blat.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[46],"tags":[],"class_list":["post-17475","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribeh-na-druhou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17475","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17475"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17475\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17475"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17475"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17475"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}