{"id":17529,"date":"2008-06-17T14:00:00","date_gmt":"2008-06-17T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17490"},"modified":"2008-06-17T14:00:00","modified_gmt":"2008-06-17T13:00:00","slug":"goodbye-my-angel-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/17\/goodbye-my-angel-2\/","title":{"rendered":"Goodbye my angel 2."},"content":{"rendered":"
autor: Jit\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1<\/strong>
betaread: Helushka<\/strong><\/div>\n
Z jeho sn\u011bn\u00ed ho vyru\u0161il a\u017e vyd\u011b\u0161en\u00fd k\u0159ik jeho matky. „Tome!! Ty ses zbl\u00e1znil!! Venku sn\u011b\u017e\u00ed a ty m\u00e1\u0161 okno doko\u0159\u00e1n!“ Tom se po tomhle hurik\u00e1nu probral a zachv\u011bl se. A\u017e te\u010f poc\u00edtil tu zimu. Zd\u00e1l se mu n\u00e1dhern\u00fd sen, sen o no\u010dn\u00edm milov\u00e1n\u00ed se sv\u00fdm and\u011blem. „Mami, on tu byl!“ p\u00edskl \u0161\u0165astn\u011b Tom a pot\u00e9 se mohutn\u011b rozka\u0161lal. „Kdo tu byl?“ zeptala se nech\u00e1pav\u011b matka. „No on, Billi, m\u016fj and\u011bl!“ Matka v\u00e1\u017en\u011b nev\u011bd\u011bla, co by mu na to mohla \u0159\u00edct. Chv\u00edli ml\u010dela a podez\u0159\u00edvav\u011b na Toma koukala a pot\u00e9 spustila: „Tome, m\u00e1\u0161 vysokou hore\u010dku, vid\u00ed\u0161, 39, 6.“ Str\u010dila mu teplom\u011br pod nos, kdy\u017e mu ho vyndala z \u00fast. „No a?“ „V\u00ed\u0161, synku, kdy\u017e m\u00e1\u0161 tak vysokou teplotu, je v\u00edc jak pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee si mohl m\u00edt no\u010dn\u00ed halucinace, and\u011bl\u00e9 p\u0159eci neexistuj\u00ed.“<\/div>\n
Tom se po v\u00fdroku matky rozplakal. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9! V\u017edy\u0165 tu byl celou noc s n\u00edm! Milovali se, l\u00edbali, to nemohla b\u00fdt halucinace! „Tome, pros\u00edm, neplakej. To bude dobr\u00fd, to se ob\u010das st\u00e1v\u00e1. T\u0159eba ho n\u011bkdy uvid\u00ed\u0161, ale te\u010f si vypij \u010daj a koukej si vz\u00edt pr\u00e1\u0161ky. A u\u017e nebre\u010d, nebo ti ta hore\u010dka je\u0161t\u011b v\u00edc stoupne.“ Matka mu vzala skoro v\u0161echny nad\u011bje. Jej\u00ed posledn\u00ed v\u011bty skoro nevn\u00edmal, myslel jen a jen na n\u011bho. Moc ho miloval, p\u0159eci by se mu to nemohlo jen zd\u00e1t! A\u017e ho matka donutila, aby si vzal pr\u00e1\u0161ky a zapil je kotlem \u010daje s medem, ode\u0161la z jeho pokoje se slovy: „A u\u017e to okno neotv\u00edrej, venku je m\u00ednus deset stup\u0148\u016f.“<\/div>\n
\n
Kdy\u017e matka zmizela za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi, tak se Tom okam\u017eit\u011b vyhrabal z postele a zapnul po\u010d\u00edta\u010d. „D\u011blej, ty mrcho. Ti to trv\u00e1, j\u00e1 pot\u0159ebuju, aby za mnou Billi zase p\u0159i\u0161el, a ty se tu na\u010d\u00edt\u00e1\u0161, jako kdybys m\u011bl chc\u00edpnout, ty vehikle\u2026“ popoh\u00e1n\u011bl sv\u016fj uboh\u00fd po\u010d\u00edta\u010d k rychlej\u0161\u00ed pr\u00e1ci. „No vid\u00ed\u0161, jako to jde, kdy\u017e se nechce, ty star\u00e1 herko!“ zaj\u00e1sal Tom, kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b zobrazila ona webov\u00e1 str\u00e1nka o tajuplnosti sv\u011bta i vesm\u00edru. „No, rychle, rychle!“ op\u011bt peskoval, kdy\u017e klepl na aktualizaci. „Sl\u00e1va!“ p\u00edskl, ale zase se musel zti\u0161it, aby ho matka ne\u0161la zkontrolovat a nevyhnala do pelechu. Hned na tituln\u00ed str\u00e1nce uvid\u011bl JEHO a pod fotografi\u00ed bylo naps\u00e1no: „K datu 17. ledna 2008 zmizel a vr\u00e1til se pr\u00fd a\u017e k r\u00e1nu. „Bl\u00e1zen“ s n\u00edm pr\u00fd mluvil a \u0159\u00edkal, \u017ee byl u osoby, kterou st\u0159e\u017e\u00ed. „Bl\u00e1zna“ te\u010f u\u017e nikdo neposlouch\u00e1, ani ti, co n\u011bkdy na takov\u00fdhle v\u011bci v\u011b\u0159ili. Odvezla ho z\u00e1chrann\u00e1 slu\u017eba. Musel j\u00edt na nucenou, psychiatrickou prohl\u00eddku a po vy\u0161et\u0159en\u00ed usoudili, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt hospitalizov\u00e1n v psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debn\u011b. V\u00edce informac\u00ed se dozv\u00edte v denn\u00edm tisku k datu 18. ledna 2008″.<\/div>\n
Tom se v tu chv\u00edli pra\u0161til do \u010dela se slovy: „V\u017edy\u0165 to je dneska!“ vyjekl, zamotal se do hu\u0148at\u00e9ho \u017eupanu a vydal se do kuchyn\u011b za matkou.<\/div>\n
„Jak to, \u017ee nejsi v posteli?!“ k\u0159ikla hned, co Toma vid\u011bla j\u00edt do chodb\u011b sm\u011br kuchyn\u011b. „No, to\u2026 Mami, j\u00e1 bych pot\u0159eboval to\u2026 Noviny\u2026 Koupila bys mi je, a\u017e p\u016fjde\u0161 na n\u00e1kup, pros\u00edm?“ za\u0161kemral Tom a smutn\u011b se na matku zad\u00edval. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho ps\u00edmu pohledu nikdo neodol\u00e1. Ani Billi. „Od kdy \u010dte\u0161 noviny, pros\u00edm t\u011b?“ zeptala se udiven\u00e1 matka a podez\u0159\u00edvav\u011b se na Toma koukla. „Nikdy ses ned\u00edval ani na zpr\u00e1vy, poka\u017ed\u00fd si surfoval po internetu a te\u010f chce\u0161 noviny?“ Tom se musel vymluvit a vymyslel si \u00fa\u017easnou pt\u00e1kovinu: „No, my je pot\u0159ebujeme na v\u00fdtvarku, v\u00ed\u0161, mus\u00ed tam bejt n\u011bco aktu\u00e1ln\u00edho, tak\u017ee ty pro\u0161l\u00fd noviny by mi byly na nic, v\u00ed\u0161?“ Culil se na n\u00ed jak m\u011bs\u00ed\u010dek a odkr\u00e1\u010del z pokoje.<\/div>\n
Zalezl si do postele a jakmile usly\u0161el bouchnut\u00ed domovn\u00edch dve\u0159\u00ed, p\u0159esunul se i pe\u0159inou k po\u010d\u00edta\u010di a hltal po\u0159\u00e1d v\u0161echny \u010dl\u00e1nky o N\u011aM. P\u0159ib\u00fdvalo toho tam dost, nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed t\u00e9ma bylo: „Ke komu to Billi \u0161el?“ Tom se se \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem rozhodl, \u017ee jim to nap\u00ed\u0161e. Za\u010dal \u0165ukat do kl\u00e1vesnice: „Ahoj, asi mi nebudete samoz\u0159ejm\u011b v\u011b\u0159it, ale Billi byl v\u010dera u m\u011b. \u0158\u00edkal mi, \u017ee si pro m\u011b p\u0159i\u0161el, ale pak odlet\u011bl zase pry\u010d, ale \u0159\u00edkal mi, \u017ee nem\u00e1m p\u0159estat v\u011b\u0159it a \u017ee se zase setk\u00e1me!“ Za zpr\u00e1vu na\u0165ukal asi pades\u00e1t smajl\u00edk\u016f a dal odeslat. Po dvou minut\u00e1ch klikl na „aktualizovat“ a hned na n\u011bj vyl\u00edtlo asi dvacet zpr\u00e1v. Za\u010dal je pobaven\u011b nahlas \u010d\u00edst: „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee ti uv\u011b\u0159\u00edm, blbe\u010dku? Bill\u00ed pat\u0159\u00ed mn\u011b!“ Dal\u0161\u00ed: „Si n\u011bco hulil, a pak si vid\u011bl b\u00edl\u00fd kr\u00e1l\u00ed\u010dky a myslel sis, \u017ee je to M\u016eJ BILLI.“ A zpr\u00e1v na podobn\u00fd zp\u016fsob tam tr\u016fnilo b\u011bhem p\u016fl hodiny tak kolem stovky.<\/div>\n
Tom ka\u017edou zpr\u00e1vu jen tak prol\u00edtl rychle o\u010dima a dusil se sm\u00edchem, kter\u00fd se sna\u017eil zadr\u017eovat. Poka\u017ed\u00e9 se rozka\u0161lal a krav\u00e1l si nemohl dovolit. Pak ale narazil na dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vu, po kter\u00e9 se m\u00e1lem slo\u017eil: „J\u00e1 jsem Billiho vojel t\u0159ikr\u00e1t za noc! A kdybyste, chlapi sly\u0161eli, jak u toho k\u0148u\u010del!“ Po p\u0159e\u010dten\u00ed ho hned napadlo, \u017ee by mu mohl odepsat a popsat mu sv\u016fj no\u010dn\u00ed z\u00e1\u017eitek, ale rad\u011bji to neud\u011blal. Za chv\u00edli tam nasko\u010dila nov\u00e1 zpr\u00e1va od toho sam\u00e9ho autora. M\u011bl p\u0159ezd\u00edvku „Dobyvatel“. Tom m\u011bl nehor\u00e1znou chu\u0165 mu j\u00edt p\u0159i nejmen\u0161\u00edm rozb\u00edt hubu a u\u0159\u00edznout pt\u00e1ka, ale kdy\u017e zkoukl tu novou zpr\u00e1vu, m\u00e1lem se mu \u0161okem zastavilo srdce.<\/div>\n
„M\u00e1m Billiho pr\u00e1v\u011b te\u010f u m\u011b v lo\u017enici, u\u017e jsem ho p\u0159ipoutal a u\u017e se na TO chyst\u00e1m!“ Tom jen doufal, \u017ee si ten „Dobyvatel“ d\u011bl\u00e1 legraci, ale i tak m\u011bl strach. Po p\u00e1r minut\u00e1ch p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed usly\u0161el v hlav\u011b jeho n\u00e1dhern\u00fd medov\u00fd hlas. „Tome, pomoz mi pros\u00edm, l\u00e1sko, pros\u00edm, on mi ubli\u017euje, jeho dotyky m\u011b p\u00e1l\u00ed, nem\u016f\u017eu vzl\u00e9tnout, ON m\u011b srazil k zemi\u2026 Zachra\u0148 m\u011b\u2026 Tomeeeeeee\u2026“ Tom sly\u0161el sv\u00e9 jm\u00e9no jako v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd mu zn\u011bl v u\u0161\u00edch jako kosteln\u00ed zvon.<\/div>\n
Tom se po chv\u00edli pl\u00e1\u010de a nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho dum\u00e1n\u00ed rozhodl napsat „Bl\u00e1znovi“. „Ahoj, j\u00e1 jsem Tom, Billi byl v\u010dera v noci u m\u011b a dal mi to, co jsem si nejv\u00edce p\u0159\u00e1l. Ale dneska jsem sly\u0161el jeho hlas, kter\u00fd mi \u0159\u00edkal, abych ho zachr\u00e1nil. Boj\u00edm se o n\u011bj, j\u00e1 se do n\u011bj zamiloval!“ V\u00edce ps\u00e1t nedok\u00e1zal, a tak dal „odeslat“.<\/div>\n
B\u011bhem p\u00e1r okam\u017eik\u016f mu p\u0159i\u0161la odpov\u011b\u010f: „Ahoj Tome. Tak to jsi m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee si t\u011b Billi nevzal s sebou. Billi je and\u011bl smrti a ke komu p\u0159il\u00e9tne, ten brzo zem\u0159e. Ale jestli byl u tebe v\u00e1\u017en\u011b v\u010dera, tak jak to, \u017ee nejsi mrtv\u00fd?“ Tom okam\u017eit\u011b nadatloval odpov\u011b\u010f: „Ahoj, t\u0159eba na m\u011b zapomn\u011bl, nem\u00e1 toho hodn\u011b? T\u0159eba se zdr\u017eel u n\u011bkoho jin\u00fdho\u2026“<\/div>\n
„Tome, Billi se u nikoho nem\u016f\u017ee zdr\u017eet, proto\u017ee chr\u00e1n\u00ed nejv\u00edce tebe. Ostatn\u00ed sice taky, ale nikdy, v\u00e1\u017en\u011b NIKDY se nestalo, \u017ee by se u n\u011bkoho jin\u00e9ho zdr\u017eel v\u00edc jak hodinu, nato\u017e aby z\u016fst\u00e1val a\u017e do r\u00e1na. Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee se Billi \u00fapln\u011b vytratil ze sv\u011bta. Ani na m\u00e9 vol\u00e1n\u00ed nereaguje. Sna\u017eil jsem se ho naj\u00edt podle jeho zp\u011bvu, ale vypad\u00e1 to, \u017ee se v\u00e1\u017en\u011b propadl do zem\u011b.“ „To n\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9!!!“ zaje\u010del Tom a spustil hysterick\u00fd pl\u00e1\u010d. Pak ho napadla ot\u00e1zka: „A nemohl ho zav\u0159\u00edt n\u011bkdo jin\u00fd, ke komu p\u0159il\u00e9tl? T\u0159eba ten doty\u010dn\u00fd schv\u00e1ln\u011b zav\u0159el v\u0161echna okna, aby se nemohl vr\u00e1tit!“ Tom po odesl\u00e1n\u00ed doufal, \u017ee jeho dotaz zam\u00edtne, ale kdy\u017e si p\u0159e\u010detl: „Bohu\u017eel, Tome, i to se m\u016f\u017ee st\u00e1t\u2026 Ale nev\u00edm o nikom, kdo by byl tak moc zl\u00fd a zav\u0159el and\u011bla v dom\u011b. Pokud se nedostane do t\u00fddne ven, zem\u0159e.“<\/div>\n
Tom se zalykal pl\u00e1\u010dem a odepsal: „Ale v\u017edy\u0165 and\u011bl\u00e9 jsou nesmrteln\u00ed! Tak jak by mohl zem\u0159\u00edt? A jak ho m\u016f\u017eu naj\u00edt? Pro\u010d nereaguje na moje vol\u00e1n\u00ed? Nesly\u0161\u00edm u\u017e ani jeho hlas, m\u00e1m o n\u011bj strach!“ Bl\u00e1zen se po t\u00e9to zpr\u00e1v\u011b tak\u00e9 m\u00e1lem rozbre\u010del, ale on m\u011bl te\u010f roli, co uklid\u0148ovala. „Tome, nech otev\u0159en\u00e9 okno a zkus zazp\u00edvat to, co zp\u00edval Billi. Kdybys na\u0161el n\u011bco, co pat\u0159\u00ed jemu, t\u0159eba vlas nebo pe\u0159\u00ed\u010dko, bylo by to i nad\u011bjn\u00e9. M\u016f\u017ee\u0161 s n\u00edm potom komunikovat. A pokud ho miluje\u0161, o to to bude snaz\u0161\u00ed.“<\/p>\n

autor: Jit\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Jit\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1betaread: Helushka Z jeho sn\u011bn\u00ed ho vyru\u0161il a\u017e vyd\u011b\u0161en\u00fd k\u0159ik jeho matky. „Tome!! Ty ses zbl\u00e1znil!! Venku sn\u011b\u017e\u00ed a ty m\u00e1\u0161 okno doko\u0159\u00e1n!“ Tom se po tomhle hurik\u00e1nu probral a zachv\u011bl se. A\u017e te\u010f poc\u00edtil tu zimu. Zd\u00e1l se mu n\u00e1dhern\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[140],"tags":[],"class_list":["post-17529","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-goodbye-my-angel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17529","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17529"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17529\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17529"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17529"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17529"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}