{"id":1756,"date":"2016-10-15T15:00:00","date_gmt":"2016-10-15T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1748"},"modified":"2016-10-15T15:00:00","modified_gmt":"2016-10-15T14:00:00","slug":"my-bodyguard-44","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/10\/15\/my-bodyguard-44\/","title":{"rendered":"My bodyguard 44."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Po dlouh\u00e9 dob\u011b v\u00e1s v\u0161echny zdrav\u00edm!<\/em><\/div>\n

Nev\u00edm, jestli to vn\u00edm\u00e1te nebo ne, ale j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee po t\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pauze maj\u00ed ty d\u00edly podivn\u00fd n\u00e1dech. Nev\u00edm, jestli je to t\u00edm, jak vypad\u00e1 m\u016fj \u017eivot a co se kolem m\u011b d\u011bje, nebo se opravdu n\u011bco zm\u011bnilo. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b trochu mrz\u00ed, \u017ee jsem v\u00e1m p\u0159edem prozradila n\u011bco o posledn\u00edch d\u00edlech pov\u00eddky, proto\u017ee to vypad\u00e1, \u017ee spousta z v\u00e1s pov\u00eddku p\u0159estala \u010d\u00edst jen proto, \u017ee js<\/a>em p\u0159edem nazna\u010dila, \u017ee v n\u00ed n\u011bkdo zem\u0159e. Opravdu bych si p\u0159\u00e1la, abyste tomu dali \u0161anci, i kdy\u017e nutit v\u00e1s samoz\u0159ejm\u011b nem\u016f\u017eu. Z\u00e1rove\u0148 ale moc d\u011bkuji Alex za povzbuzuj\u00edc\u00ed koment\u00e1\u0159 a tak\u00e9 t\u011b v\u00edt\u00e1m u sv\u00e9 pov\u00eddky. Budu doufat, \u017ee si ji bude\u0161 u\u017e\u00edvat a\u017e do konce.<\/em><\/div>\n
D\u011bkuji v\u0161em v\u011brn\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm za koment\u00e1\u0159e a hodn\u011b z\u00e1bavy u dal\u0161\u00edho d\u00edlu!<\/em><\/div>\n
Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Na tenk\u00e9m led\u011b<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Hodiny se bl\u00ed\u017eily k des\u00e1t\u00e9 hodin\u011b dopoledn\u00ed, zat\u00edmco Amelie proch\u00e1zela nedlouhou ulic\u00ed, kter\u00e1 vedla k c\u00edlov\u00e9mu domu, kam nesla dv\u011b ta\u0161ky s v\u0161emo\u017en\u00fdm obsahem. Den to byl jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd a v\u0161e prob\u00edhalo jako v\u017edycky. Vstala ve stejnou dobu, shrom\u00e1\u017edila v\u0161e, co m\u011bla dopravit na m\u00edsto ur\u010den\u00ed, jela stejn\u00fdmi dopravn\u00edmi prost\u0159edky, a tak jako byla zvykl\u00e1, ulice zela pr\u00e1zdnotou, co\u017e se dalo o\u010dek\u00e1vat. Des\u00e1t\u00e1 hodina dopoledne v\u011bt\u0161inou znamenala, \u017ee v\u0161ichni z okoln\u00edch rodinn\u00fdch dom\u016f jsou v pr\u00e1ci, proto p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bla v\u011bt\u0161inou v tuhle denn\u00ed dobu.<\/p><\/div>\n

Sotva se ale p\u0159ibl\u00ed\u017eila k domu, kde hodlala zazvonit, sd\u011blit sv\u00e9 p\u0159id\u011blen\u00e9 slu\u017eebn\u00ed \u010d\u00edslo a vej\u00edt dovnit\u0159, od prot\u011bj\u0161\u00edho domu zaslechla pom\u011brn\u011b hlasit\u00fd pozdrav, kter\u00fd ji donutil zastavit se a ohl\u00e9dnout se.<\/div>\n
\n

„Dobr\u00e9 dopoledne,“ zopakoval mu\u017e je\u0161t\u011b jednou a dobelhal se s nohou v ort\u00e9ze a\u017e k Amelii.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e9 dopoledne,“ odpov\u011bd\u011bla mu \u017eena a sna\u017eila se zachovat chladnou hlavu. Nesm\u011bla na sob\u011b d\u00e1t nic zn\u00e1t. Tak trochu se c\u00edtila nejist\u011b, proto\u017ee oba dva st\u00e1li zrovna ve slep\u00e9m \u00fahlu obou kamer, kter\u00e9 sledovaly ulici, proto\u017ee je\u0161t\u011b nebyla p\u0159\u00edmo u domu, kde byl sledov\u00e1n ka\u017ed\u00fd centimetr \u010dtvere\u010dn\u00fd. Nav\u00edc je z\u010d\u00e1sti skr\u00fdval velk\u00fd ke\u0159, kter\u00fd rostl nad plotem a zasahoval do cel\u00e9ho prostoru nad chodn\u00edkem a byl ost\u0159\u00edh\u00e1n jen tak, aby chodc\u016fm nevyp\u00edchl oko.<\/div>\n
„J\u00e1 bydl\u00edm naproti. U\u017e p\u00e1rkr\u00e1t jsem v\u00e1s tu vid\u011bl,“ sd\u011blil j\u00ed mu\u017e.<\/div>\n
„A co pro v\u00e1s m\u016f\u017eu ud\u011blat?“ zeptala se Amelie klidn\u011b.<\/div>\n
„Nic nepot\u0159ebuji. Jen \u017ee s t\u00edmhle te\u010f nem\u016f\u017eu nic moc d\u011blat, tak\u017ee si te\u010f v\u011bt\u0161inu \u010dasu hov\u00edm v ob\u00fdv\u00e1ku na pohovce a nemohl jsem si nev\u0161imnout, \u017ee m\u00e1te velice podivn\u00fd denn\u00ed harmonogram,“ pronesl \u0161\u0165ourav\u011b.<\/div>\n
„A mohu se zeptat, pro\u010d se tak star\u00e1te o harmonogram naprosto ciz\u00edho \u010dlov\u011bka?“ zaujala bojovnou pozici, ale ne tak, aby to vypadalo, \u017ee n\u011bco skr\u00fdv\u00e1 a \u017ee mu\u017e na n\u011bco k\u00e1pl.<\/div>\n
„Jen si mysl\u00edm, \u017ee je dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt, s k\u00fdm bydl\u00edte v ulici,“ pokr\u010dil mu\u017e rameny.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Trudy,“ p\u0159edstavila se mu vymy\u0161len\u00fdm jm\u00e9nem s naprostou samoz\u0159ejmost\u00ed.<\/div>\n
„Jens, moc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed,“ sklonil se malinko k zemi a pot\u0159\u00e1sl \u017een\u011b rukou.<\/div>\n
„P\u0159ejete si je\u0161t\u011b n\u011bco, Jensi?“ pozvedla obo\u010d\u00ed, kdy\u017e mu\u017e setrv\u00e1val na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Vy tu bydl\u00edte, Trudy? Mo\u017en\u00e1 byste mohla n\u011bkdy zaj\u00edt na \u010daj,“ navrhl.<\/div>\n
„D\u011bkuji za pozv\u00e1n\u00ed, ale ne. Nebydl\u00edm tu,“ vyvr\u00e1tila mu.<\/div>\n
„Nebydl\u00edte? Tak\u017ee tu m\u00e1te p\u0159\u00edbuzn\u00e9?“ T\u00edm mu\u017e Amelii v podstat\u011b nahr\u00e1l.<\/div>\n
\n
„Pod\u00edvejte se, Jensi, opravdu se mi nel\u00edb\u00ed, \u017ee m\u011b tu takto zpov\u00edd\u00e1te, kdy\u017e se v\u016fbec nezn\u00e1me a prakticky v\u00e1m v\u016fbec nic nen\u00ed do toho, kdy a kam chod\u00edm, ale kdy\u017e to pot\u0159ebujete tak nutn\u011b v\u011bd\u011bt, ten d\u016fm pat\u0159\u00ed m\u00e9mu synovi, kter\u00fd je po v\u011bt\u0161inu roku pracovn\u011b v zahrani\u010d\u00ed a j\u00e1 mu sem chod\u00edm zal\u00e9vat kv\u011btiny a ukl\u00edzet,“ vymyslela si.<\/div>\n
„Ale tudle jsem tam vid\u011bt sv\u011btlo v okn\u011b,“ vzpomn\u011bl si.<\/div>\n
„To proto\u017ee tady tu a tam sama p\u0159esp\u00edm, kdy\u017e jsem p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00e1, abych \u0161la dom\u016f, nav\u00edc je d\u016fm zabezpe\u010den\u00fd kv\u016fli zlod\u011bj\u016fm, tak\u017ee sv\u011btla jsou nastaven\u00e1 tak, aby b\u011bhem dne a noci n\u011bkolikr\u00e1t sama rozsv\u00edtila, ale tyhle ot\u00e1zky u\u017e jsou mi podez\u0159el\u00e9,“ podotkla. „O co se sna\u017e\u00edte? Pro\u010d se takhle vypt\u00e1v\u00e1te? Upozor\u0148uji v\u00e1s, \u017ee m\u016fj druh\u00fd syn je policista a jestli sem p\u0159ijdu a na dom\u011b budou zn\u00e1mky vloup\u00e1n\u00ed, m\u016f\u017eete t\u0159ikr\u00e1t h\u00e1dat, za k\u00fdm ho po\u0161lu jako prvn\u00ed,“ narovnala se Amelie.<\/div>\n
„Ale tak jsem to v\u016fbec nemyslel, madam,“ br\u00e1nil se Jens. „Jsem jen zv\u011bdav\u00fd,“ vysv\u011btloval.<\/div>\n
„Tak nebu\u010fte. Zv\u011bdavost je o\u0161kliv\u00e1 vlastnost,“ pok\u00e1rala ho a pot\u00e9 ho bez dal\u0161\u00edho slova obe\u0161la, aby zdolala n\u011bkolik posledn\u00edch p\u00e1r metr\u016f a stanula p\u0159ed brankou do domu. Nen\u00e1padn\u011b stiskla bzu\u010d\u00e1k a p\u0159edst\u00edrala, \u017ee v kabelce hled\u00e1 kl\u00ed\u010de, zat\u00edmco Jens st\u00e1le post\u00e1val na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b a p\u0159eb\u00edral si v hlav\u011b \u017eenina slova.<\/div>\n
„Jm\u00e9no a identifika\u010dn\u00ed k\u00f3d, pros\u00edm,“<\/em> ozvalo se z mal\u00e9ho mikrofonu.<\/div>\n
„Amelie Maike Hein BT06301989,“ vychrlila Amelie rychle. „Posp\u011b\u0161 si, Bille, mus\u00edm okam\u017eit\u011b dovnit\u0159,“ dodala sp\u011b\u0161n\u011b a d\u00e1l se p\u0159ehrabovala v ta\u0161ce, aby nevzbudila podez\u0159en\u00ed. Jakmile zaslechla klapnut\u00ed branky, nafingovala odemknut\u00ed a na oko klidn\u00fdm rozv\u00e1\u017en\u00fdm tempem zmizela za br\u00e1nou. Jakmile za n\u00ed dve\u0159e bezpe\u010dn\u011b klaply zp\u011bt, svi\u017en\u00fdm krokem do\u0161la ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 u\u017e pomalu otev\u00edraly s agentem mezi futry. Amelie vklouzla dovnit\u0159, polo\u017eila ta\u0161ky k botn\u00edku a po\u010dkala, dokud za nimi Bill nezajist\u00ed dve\u0159e.<\/div>\n
„Ta\u0161ky po\u010dkaj\u00ed,“ zastavila agenta. „Na programu je te\u010f soused od naproti,“ vysv\u011btlila, kdy\u017e se Bill nesouhlasn\u011b zamra\u010dil.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 uv\u011bdomit komisa\u0159e. Nemysl\u00edm si, \u017ee jde o n\u011bco podez\u0159el\u00e9ho, sp\u00ed\u0161 jen n\u011bjak\u00fd zv\u011bdav\u00fd d\u016fchodce, kter\u00fd strk\u00e1 nos, kam nem\u00e1 a soused\u016fm na\u010duhuje p\u0159es plot a \u0161m\u00edruje, ale a\u0165 ho prov\u011b\u0159\u00ed. Pro jistotu,“ pov\u011bd\u011bla mu Amelie.<\/div>\n
„Co v\u00e1m \u0159ekl?“ zji\u0161\u0165oval Bill.<\/div>\n
„Vypt\u00e1val se. V\u0161iml si, \u017ee sem chod\u00edm dost nepravideln\u011b. \u0158ekla jsem mu, \u017ee sem chod\u00edm synovi, kter\u00fd je slu\u017eebn\u011b pry\u010d, ukl\u00edzet a zal\u00e9vat kytky, na\u010de\u017e mi odpov\u011bd\u011bl, \u017ee tu posledn\u011b vid\u011bl rozsv\u00edcen\u00e9 sv\u011btlo. Nemysl\u00edm si, \u017ee by se v tom cht\u011bl d\u00e1l \u0161\u0165ourat, proto\u017ee jsem docela odp\u00e1lkovala, ale komisa\u0159e uv\u011bdom, a\u0165 m\u00e1me \u010dist\u00e9 sv\u011bdom\u00ed, \u017ee jsme ozn\u00e1mili v\u0161e, co bylo t\u0159eba,“ navrhla Amelie, na\u010de\u017e Bill souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
\n

„Dobr\u00fd den, Amelie!“ objevil se v chodb\u011b i druh\u00fd obyvatel domu v pom\u011brn\u011b vesel\u00e9 n\u00e1lad\u011b.<\/p><\/div>\n

„Ahoj Tome!“ pozdravila ho \u017eena a v\u011bnovala mu v\u00e1hav\u00fd \u00fasm\u011bv, nad \u010d\u00edm\u017e se Tom zamra\u010dil.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ p\u0159elet\u011bl pohledem ob\u011b osoby.<\/div>\n
„Ta\u0161ky z\u016fstanou tady v chodb\u011b, dokud se nevr\u00e1t\u00edm,“ pronesl Bill d\u016fle\u017eit\u011b a ode\u0161el z chodby pry\u010d, ot\u00edraje se svoj\u00ed pa\u017e\u00ed o tu Tomovu, proto\u017ee mu\u017e st\u00e1l agentovi p\u0159\u00edmo v cest\u011b a on nebyl ten, kter\u00fd by uh\u00fdbal \u010di obch\u00e1zel. Tom se za n\u00edm nech\u00e1pav\u011b ohl\u00e9dl a pak se vr\u00e1til zmaten\u00fdm pohledem k hospodyni.<\/div>\n
„Nic se nestalo, Tome, jen jeden vlezl\u00fd zv\u011bdav\u00fd soused, o kter\u00e9ho je t\u0159eba se postarat,“ pov\u011bd\u011bla \u017eena. Tom roz\u0161\u00ed\u0159il o\u010di.<\/div>\n
„V jak\u00e9m smyslu?“ polkl, kdy\u017e si nebyl jist\u00fd, co znamenalo „o n\u011bkoho se postarat“ ve spojen\u00ed zrovna s Billem. Amelie se zasm\u00e1la.<\/div>\n
„Ne takhle. Jen je t\u0159eba ho prov\u011b\u0159it, a kdyby m\u011bl znamenat n\u011bjak\u00e9 zbyte\u010dn\u00e9 ohro\u017een\u00ed nebo by m\u011bl p\u016fsobit probl\u00e9my, musel by se odst\u011bhovat. O to u\u017e by se n\u011bkdo postaral,“ usm\u00e1la se Amelie a p\u0159e\u0161la do kuchyn\u011b, aby si alespo\u0148 p\u0159ichystala v\u011bci, kter\u00e9 bude pot\u0159ebovat na p\u0159\u00edpravu ob\u011bda.<\/div>\n
„Co ten tv\u016fj mal\u00fd chlupat\u00fd uli\u010dn\u00edk?“ houkla Amelie z kuchyn\u011b a Tom sebou cukl a vyd\u011b\u0161en\u011b se pod\u00edval na Ameliina z\u00e1da. Nemluv\u00ed takhle douf\u00e1m o m\u00e9m<\/em>\u2026 „Tady je! Ahoj, Snowy! Jak se m\u00e1\u0161?“ Uf, myslela ko\u010dku<\/em>.<\/div>\n
„M\u00e1 se dob\u0159e, jen si mysl\u00edm, \u017ee mu to tady za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt mal\u00e9,“ povzdychl si Tom a posadil se k j\u00eddeln\u00edmu stolu. „Pro\u0161mejdil u\u017e v\u0161echny m\u00edstnosti a za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt dost nevrl\u00fd, \u017ee nem\u016f\u017ee prozkoum\u00e1vat nic dal\u0161\u00edho.“<\/div>\n
„No jo, ko\u010dky jsou zv\u00eddav\u00e9 a pot\u0159ebuj\u00ed si prol\u00e9zt cel\u00e9 teritorium,“ zavrkala Amelie.<\/div>\n
„Co\u017e m\u011b taky p\u0159iv\u00e1d\u00ed k faktu, \u017ee tu t\u011b\u017eko bude moct z\u016fstat, a\u017e za\u010dne zna\u010dkovat. To by m\u011b Bill asi u\u0161krtil. Nev\u00edte o n\u011bkom, kdo by si ho t\u0159eba vzal? Pro d\u011bti nebo n\u011bkdo star\u0161\u00ed, kdo by r\u00e1d spole\u010dnost?“ zeptal se Tom. D\u011blal to nerad, proto\u017ee si zvykl m\u00edt tu a tam Snowyho sto\u010den\u00e9ho u sv\u00e9 hlavy na pol\u0161t\u00e1\u0159i, ale s ohledem na ud\u00e1losti posledn\u00edch dn\u00ed mu rozhodn\u011b nebude vadit, kdy\u017e Snowyho v posteli nahrad\u00ed Bill.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se poptat, ale nebude ti smutno? Do te\u010f d\u011blal alespo\u0148 spole\u010dnost tob\u011b,“ podotkla \u017eena.<\/div>\n
„To ano, ale ne\u017e aby se zav\u0159en\u00fd tady tr\u00e1pil, rad\u0161i se ho vzd\u00e1m, a\u0165 m\u016f\u017ee m\u00edt volnost,“ pousm\u00e1l se a zvedl ze zem\u011b b\u00edlou chlupatou kuli\u010dku, kter\u00e1 se mu ot\u0159ela o nohu a jemn\u011b m\u0148oukla.<\/div>\n
\n

„A jak v\u00e1m jde va\u0159en\u00ed?“ zeptala se Amelie, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee tohle je po dlouh\u00e9 dob\u011b poprv\u00e9, co z\u016fst\u00e1vala d\u00e9le, aby ob\u011bma uva\u0159ila ob\u011bd.<\/p><\/div>\n

„Hlady netrp\u00edme,“ zasm\u00e1l se Tom. „Ale z t\u00e9 kucha\u0159ky vyb\u00edr\u00e1me jen ta jednoduch\u00e1 a rychl\u00e1 j\u00eddla,“ p\u0159iznal Tom se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Tak\u017ee kdy\u017e si d\u00e1te dneska po\u0159\u00e1dn\u011b do nosu, tak to vadit nebude, jak tak kouk\u00e1m, hm?“ mrkla na n\u011bj Amelie p\u0159es rameno.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b ne,“ uchechtl se Tom a pod\u00edval se doleva, kde se vyno\u0159il agent s ta\u0161kami v ruk\u00e1ch, kter\u00e9 polo\u017eil p\u0159ed Toma na st\u016fl.<\/div>\n
„Komisa\u0159e jsem na celou v\u011bc upozornil, ale chce, abyste se za n\u00edm zastavila v kancel\u00e1\u0159i a podrobn\u011b jim v\u0161e popsala,“ vy\u0159\u00eddil Bill profesion\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„S t\u00edm jsem po\u010d\u00edtala. P\u016fjdu tam hned, jak skon\u010d\u00edm tady,“ sl\u00edbila a postupn\u011b si ze stolu brala v\u0161e, co agent zkontrolovan\u00e9 odlo\u017eil.<\/div>\n
„Uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee kdyby do t\u00e9 ta\u0161ky n\u011bkdo schoval bombu, u\u017e bychom tady nesed\u011bli, \u017ee jo?“ zeptal se Tom se zalo\u017een\u00fdma rukama, zat\u00edmco o\u010dividn\u011b upozor\u0148oval na fakt, \u017ee prioritou m\u011blo b\u00fdt podle v\u0161eho nejd\u0159\u00edv zkontrolovat cokoli, co se dostalo do domu, a a\u017e pak \u0159e\u0161it telefon\u00e1ty. Bill se zarazil v p\u016fli pohybu a v\u011bnoval Tomovi smrt\u00edc\u00ed pohled z \u010d\u00e1sti taky proto, \u017ee m\u011bl ten zmetek zase jednou pravdu.<\/div>\n
\n

„To byla samoz\u0159ejm\u011b legrace,“ \u0159ekl Tom nakonec, aby se pokusil si agenta udob\u0159it, jinak ve\u010der bude us\u00ednat s\u00e1m, mo\u017en\u00e1 dokonce pod pohr\u016f\u017ekou smrti, kdy\u017e se pokus\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eit k agentov\u011b lo\u017enici.<\/p><\/div>\n

„V\u011bci jsou v po\u0159\u00e1dku,“ pronesl Bill stroze a obe\u0161el st\u016fl, aby zanesl zbytek v\u011bc\u00ed Amelii na kuchy\u0148skou linku.<\/div>\n
„Odnesu Snowyho do pel\u00ed\u0161ku, aby se tu nemotal,“ zvedl se Tom a rychle \u0161el odlo\u017eit kot\u011b do ob\u00fdv\u00e1ku k topen\u00ed. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee hned, jak jeho bodyguard odlo\u017e\u00ed ta\u0161ku na lince, zmiz\u00ed ve sv\u00e9 m\u00edstnosti, proto Tom odlo\u017eil kot\u011b a rychl\u00fdmi kroky se vracel zp\u011bt do kuchyn\u011b, odkud pr\u00e1v\u011b vych\u00e1zel u\u017e od pohledu nam\u00edchnut\u00fd agent. Ost\u0159e se na Toma pod\u00edval, vys\u00edlaje k n\u011bmu jasnou zpr\u00e1vu, aby mu \u0161el okam\u017eit\u011b z cesty a nechal ho proj\u00edt.<\/div>\n
M\u00edsto toho se mu Tom ale postavil do cesty, v dlan\u00edch sev\u0159el jeho pa\u017ee a p\u0159itiskl ho ke st\u011bn\u011b po sv\u00e9 levici. A\u010dkoli m\u011bl chu\u0165 se drav\u011b zmocnit agentov\u00fdch rt\u016f, pamatoval na to, \u017ee on nebyl v pozici, aby si n\u011bco vydobyl s\u00e1m, proto lehce p\u0159ilo\u017eil ukazov\u00e1\u010dek na agentova \u00fasta, kter\u00e1 se okam\u017eit\u011b otev\u0159ela v jasn\u00e9m pokusu Toma zasypat vlnou protest\u016f a nad\u00e1vek.<\/div>\n
Kdy\u017e se Tom ujistil, \u017ee agentova \u00fasta z\u016fstanou n\u011bm\u00e1, i kdy\u017e jeho o\u010di zvl\u00e1dly \u0159\u00edct v\u0161echno, co nepadlo nahlas, se Tom n\u011b\u017en\u011b p\u0159itiskl k agentov\u00fdm st\u00e1le pootev\u0159en\u00fdm rt\u016fm v nedokon\u010den\u00e9m pokusu promluvit a prsty jedn\u00e9 ruky projel Billovy vlasy.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsem dnes nedostal sv\u016fj polibek na dobr\u00e9 r\u00e1no,“ hlesl \u0161eptem, d\u00fdchaje na Billovy vlhk\u00e9 rty. Oba si moc dob\u0159e uv\u011bdomovali, jak bl\u00edzko k p\u0159istihnut\u00ed m\u011bli. Vedle Billova lev\u00e9ho ramena, kter\u00e9 bylo p\u0159itisknuto ke zdi, zb\u00fdvalo jen p\u00e1r centimetr\u016f k rohu, za kter\u00fdm byl vchod do kuchyn\u011b, tak\u017ee kdyby se Amelie postavila mezi futra, dostala by plnou show hodn\u011b zbl\u00edzka. O to v\u00edc to Toma vzru\u0161ovalo. Na okam\u017eik ho napadlo, jak\u00e9 by to bylo, kdyby je Amalie p\u0159istihla, jak jsou k sob\u011b p\u0159itisknut\u00ed a zaklesnut\u00ed do sebe d\u00edky sv\u00fdm \u00fast\u016fm.<\/div>\n
\n

Pozici toho na oko dominantn\u011bj\u0161\u00edho si v\u0161ak neu\u017e\u00edval moc dlouho. Sta\u010dilo jedno sev\u0159en\u00ed pa\u017ee a \u0161kubnut\u00ed a r\u00e1zem se ocitl v pozici, ve kter\u00e9 se je\u0161t\u011b p\u0159ed sekundou nach\u00e1zel Bill – p\u0159itisknut\u00fd ke st\u011bn\u011b a s druh\u00fdm t\u011blem na sob\u011b. Na rozd\u00edl od Toma Bill uk\u00e1zal sv\u00e9 dominantn\u00ed postaven\u00ed t\u00edm, \u017ee p\u0159itiskl levou ruku na st\u011bnu vedle Tomovy hlavy a pravou p\u0159ilo\u017eil z \u010d\u00e1sti na Tomovo rameno a z \u010d\u00e1sti na jeho hrdlo. L\u00edbal Toma mnohem n\u00e1ru\u017eiv\u011bji ne\u017e druh\u00fd mu\u017e p\u0159edt\u00edm jeho, av\u0161ak jen do t\u00e9 doby, ne\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee jeho klient bude po jejich polibku dostate\u010dn\u011b om\u00e1men\u00fd a chycen\u00fd v tom opojen\u00ed, aby protestoval, kdy\u017e se od n\u011bj Bill odt\u00e1hl.<\/p><\/div>\n

P\u0159esn\u011b podle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed Tom pootev\u0159el o\u010di zahalen\u00e9 mlhou a sna\u017eil se zjistit, pro\u010d ho agent p\u0159estal l\u00edbat.<\/div>\n
„Riskuje\u0161\u2026,“ sykl ti\u0161e ale d\u016frazn\u011b.<\/div>\n
„Nemohla n\u00e1s sly\u0161et,“ protestoval Tom.<\/div>\n
„\u2026\u017ee bude\u0161 dnes us\u00ednat s\u00e1m,“ dodal Bill a v\u00edt\u011bzn\u011b se u\u0161kl\u00edbl. Pot\u00e9 se ledabyle odp\u00edchl od zdi, o kterou se op\u00edral, v\u011bnoval Tomovi pohled, kter\u00fd podle druh\u00e9ho mu\u017ee p\u0159ekypoval sv\u00e1d\u011bn\u00edm, a pot\u00e9 ode\u0161el, jako by se nic nestalo.<\/div>\n
„Mal\u00e1 dr\u00e1\u017ediv\u00e1 mr\u0161ka,“ zamumlal si Tom pod nos, aby ho Amelie nesly\u0161ela, o to v\u00edc v\u0161ak sebou p\u0159ekvapen\u011b \u0161kubl, kdy\u017e Bill zastavil v p\u016fli pohybu a v\u00fdznamn\u011b se na Toma pod\u00edval, jasn\u011b mu d\u00e1vaje najevo, \u017ee jeho pozn\u00e1mku sly\u0161el, i kdy\u017e byl od Toma mnohem d\u00e1l, ne\u017e Amelie, kter\u00e1 vypadala, \u017ee si nen\u00ed v\u016fbec v\u011bdoma d\u011bn\u00ed na chodb\u011b hned za rohem. Tom se z\u00e1dy odrazil od zdi, rychle odvr\u00e1til pohled od agenta a schoval se v kuchyni, aby unikl Billov\u00fdm rentgenov\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee uhm\u2026 m\u016f\u017eu s n\u011b\u010d\u00edm pomoct?“ odka\u0161lal si Tom a sna\u017eil se chovat co mo\u017en\u00e1 nejp\u0159irozen\u011bji.<\/p><\/div>\n

„A se\u0161 si jist\u00fd, \u017ee m\u00e1\u0161 na m\u011b \u010das?“ zeptala se Amelie a tajemn\u011b se usm\u00edvala, co\u017e ale Tom nemohl vid\u011bt, jeliko\u017e k n\u011bmu byla st\u00e1le z\u00e1dy. Mo\u017en\u00e1 nesly\u0161ela, co si Bill s Tomem \u0161u\u0161kaj\u00ed, ale ticho, kter\u00e9 na okam\u017eik zavl\u00e1dlo domem, bylo dostate\u010dn\u011b podez\u0159el\u00e9 na to, aby \u017eena tu\u0161ila, \u017ee se n\u011bco d\u011bje, a kdy\u017e o moment pozd\u011bji usly\u0161ela jemn\u00e9 mlaskav\u00e9 zvuky, bylo j\u00ed jasn\u00e9, co se odehr\u00e1v\u00e1 na chodb\u011b. Nejd\u0159\u00edve cht\u011bla dvojici vyru\u0161it a utnout n\u011bco, co by se d\u00edt nem\u011blo, ale brzy to pustila z hlavy, jen co se nad t\u00edm zamyslela. Kdyby nebyla sv\u011bdkem t\u00e9 chvilky mezi ob\u011bma mu\u017ei, \u0159ekla by, \u017ee Bill se k Tomovi chov\u00e1 \u00fapln\u011b stejn\u011b jako na za\u010d\u00e1tku, tud\u00ed\u017e usoudila, \u017ee Bill m\u00e1 situaci pod kontrolou a snad nen\u00ed t\u0159eba se ni\u010deho ob\u00e1vat.<\/div>\n
„Pro\u010d bych nem\u011bl m\u00edt?“ nakr\u010dil Tom obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 jen jestli nem\u00e1\u0161 na pr\u00e1ci n\u011bco jin\u00e9ho,“ prohodila Amelie a kousla se do jazyka, aby se nezasm\u00e1la.<\/div>\n
„Ani ne,“ \u0159ekl nakonec.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak tedy m\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt s \u010di\u0161t\u011bn\u00edm zeleniny,“ svolila nakonec Amelie a neodpustila si letm\u00fd \u0161k\u00e1dliv\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e se Tom postavil vedle n\u00ed a s\u00e1hl po \u0161krabce.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Kolem t\u0159et\u00ed hodiny se Tom probudil ze sv\u00e9ho kr\u00e1tk\u00e9ho odpoledn\u00edho zd\u0159\u00edmnut\u00ed a s m\u00edrn\u00fdm zklam\u00e1n\u00edm zjistil, \u017ee Amelie u\u017e v dom\u011b nen\u00ed, proto\u017ee v kuchyni byl krom\u011b naprost\u00e9ho ticha tak\u00e9 naprost\u00fd po\u0159\u00e1dek. Prot\u0159el si o\u010di a s nov\u011b na\u010derpanou energi\u00ed zam\u00ed\u0159il do \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti, kter\u00e1 m\u011bla pro jednou dve\u0159e doko\u0159\u00e1n, jako by snad Toma vyz\u00fdvala ke vstupu.<\/p><\/div>\n

„Amelie je pry\u010d,“ nakoukl Tom dovnit\u0159 a pot\u00e9 ve\u0161el \u00fapln\u011b. Bill zvedl hlavu od slo\u017eek na stole.<\/div>\n
„Bude\u0161 se divit, ale j\u00e1 to v\u00edm. Pou\u0161t\u011bl jsem ji ven. Cht\u011bla se s tebou rozlou\u010dit, ale kdy\u017e vid\u011bla, \u017ee jsi v hlubok\u00e9m odpoledn\u00edm k\u00f3matu, pos\u00edl\u00e1 alespo\u0148 pozdrav,“ vy\u0159\u00eddil Bill neochotn\u011b a nijak nereagoval na skute\u010dnost, \u017ee se Tom posadil naproti n\u011bmu ke stolu.<\/div>\n
„\u017de d\u011bkuji,“ procedil Tom ze slu\u0161nosti. „Co ten chl\u00e1pek, co d\u011bl\u00e1 pot\u00ed\u017ee?“ zaj\u00edmal se Tom a opatrn\u011b se nakl\u00e1n\u011bl tak, aby zahl\u00e9dl alespo\u0148 kousek obrazovky s kamerov\u00fdm p\u0159enosem. Bill p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b na\u0161pulil rty a kamerou nam\u00ed\u0159il na jeho d\u016fm.<\/div>\n
„Od t\u00e9 doby, co Amelie ode\u0161la, sed\u00ed ve sv\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku a \u0161m\u00edruje okol\u00ed.“<\/div>\n
„Tak\u017ee druh\u00fd ty,“ zasm\u00e1l se Tom, proto\u017ee agent prakticky d\u011blal to sam\u00e9, jen na to m\u011bl daleko lep\u0161\u00ed techniku. Jeho bodyguard ho ale okam\u017eit\u011b zpra\u017eil zlostn\u00fdm pohledem, a\u010dkoli ne\u0159ekl ani slovo. Tom na znamen\u00ed vzd\u00e1n\u00ed se zvedl ob\u011b ruce a uk\u00e1zal Billovi ob\u011b dlan\u011b, aby ho ujistil, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed nem\u00edstn\u00e9 pozn\u00e1mky, o kter\u00e9 agent o\u010dividn\u011b nest\u00e1l a nebyl na n\u011b zv\u011bdav\u00fd, nep\u0159ijdou.<\/div>\n
\n

Tom se zad\u00edval ven skrz okna za Billov\u00fdmi z\u00e1dy. Nebylo b\u016fhv\u00ed jak p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010das\u00ed, sp\u00ed\u0161e typicky podzimn\u00ed po\u010das\u00ed, kter\u00e9 se brzy p\u0159ehoupne v zimn\u00ed, ale odpoledne se chv\u00edlemi za mraky ukazovalo i slunce a oza\u0159ovalo zbarven\u00e9 list\u00ed na okoln\u00edch stromech, tak\u017ee kdy\u017e byl \u010dlov\u011bk ochotn\u00fd p\u0159ehl\u00e9dnout ten chlad, mohl si u\u017e\u00edt hezk\u00e9ho po\u010das\u00ed s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i, i kdy\u017e byla zem\u011b je\u0161t\u011b st\u00e1le prom\u00e1\u010den\u00e1 s p\u0159edchoz\u00edch de\u0161tiv\u00fdch dn\u016f.<\/p><\/div>\n

„Nep\u016fjdeme ven?“ zeptal se Tom, ani\u017e by nad t\u00edm p\u0159\u00edli\u0161 uva\u017eoval. Nakukoval z okna, a kdy\u017e ani po dlouh\u00e9 chv\u00edli nedostal \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f, zakotvil pohledem na sv\u00e9m bodyguardovi.<\/div>\n
„A do obcho\u010f\u00e1ku bys n\u00e1hodou necht\u011bl?“ ucedil Bill sarkasticky. Tom proto\u010dil o\u010dima.<\/div>\n
„Myslel jsem jen za d\u016fm. Nad\u00fdchat se \u010derstv\u00e9ho vzduchu,“ vysv\u011btlil. Bill se zamra\u010dil. „P\u011bt minut,“ sl\u00edbil Tom. „P\u011bt minut a m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt se mnou,“ dodal je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Oh, jak velkorys\u00e9, \u017ee jsi m\u011b p\u0159izval,“ odtu\u0161il Bill.<\/div>\n
„Fajn. Budu venku, jak dlouho budu cht\u00edt a bez tebe,“ pronesl Tom, vstal a zmizel ve sv\u00e9 lo\u017enici, kde se hodlal p\u0159iobl\u00e9ct a taky zmen\u0161it sv\u00e9 z\u00e1soby ku\u0159iva, kter\u00e9 se u\u017e tak zten\u010dovaly.<\/div>\n
Kdy\u017e ale se\u0161el dol\u016f, aby zadn\u00edm v\u00fdchodem na chv\u00edli zmizel venku, na\u0161el tam st\u00e1t oble\u010den\u00e9ho agenta s dost nevrl\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nemusel ses obt\u011b\u017eovat. Trefil bych ven i zp\u011bt dovnit\u0159,“ zabru\u010del Tom a zapnul si mikinu a\u017e ke krku.<\/div>\n
„Jasn\u011b a na t\u011bch p\u00e1r metrech bys stihl je\u0161t\u011b ud\u011blat n\u011bjakou pitomost,“ vr\u00e1til mu Bill stejn\u00fdm t\u00f3nem a odk\u00f3doval zadn\u00ed vchod. Oba vy\u0161li ven a Bill se ujistil, \u017ee za sebou dve\u0159e zajistil zase zp\u011bt.<\/div>\n
\n

„Ohhh bo\u017ee,“ zavzdychal Tom, kdy\u017e do sv\u00fdch plic nas\u00e1l \u010derstv\u00fd i kdy\u017e chladn\u00fd vzduch, uc\u00edtil na sv\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch lehk\u00fd v\u011bt\u0159\u00edk, kter\u00fd sice nep\u0159\u00edjemn\u011b zal\u00e9zal pod oble\u010den\u00ed, ale o to v\u00edc si ho u\u017e\u00edval, proto\u017ee to vakuum, kter\u00e9 panovalo v dom\u011b, se s t\u00edmhle nedalo srovnat. V ten moment by mu nejsp\u00ed\u0161 ani nevadilo, kdyby zmokl na kost, proto\u017ee d\u00e9\u0161\u0165 v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch vid\u011bl jen v televizi nebo za oknem, tak\u017ee te\u010f by klidn\u011b mohly z nebe padat traka\u0159e a on by se ze\u0161iroka usm\u00edval. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed si snad poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b v\u0161\u00edmat a p\u0159edev\u0161\u00edm u\u017e\u00edvat takov\u00fdch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 \u010dlov\u011bk bere jako samoz\u0159ejmost a je\u0161t\u011b je schopn\u00fd se kv\u016fli nim cel\u00fd den mra\u010dit.<\/p><\/div>\n

Za tohle v\u0161echno ale mohl \u017eivot, kter\u00fd te\u010f Tom vedl, tak\u017ee jak\u00fdkoli kontakt s okoln\u00edm sv\u011btem mimo ten d\u016fm byl pro n\u011bj v\u00fdhrou v loterii.<\/div>\n
Aby si ten okam\u017eik n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017eil, vyt\u00e1hl z kapsy mikiny krabi\u010dku cigaret a jednu si hned vlo\u017eil mezi rty. Otev\u0159enou krabi\u010dku pot\u00e9 p\u0159isunul k Billovi, kter\u00fd z\u016fstal st\u00e1t vedle n\u011bj a ostra\u017eit\u011b naslouchal v\u0161em zvuk\u016fm okolo. \u017de mu n\u011bco druh\u00fd mu\u017e nab\u00edz\u00ed, zaregistroval a\u017e ve chv\u00edli, kdy Tom \u0161\u0165ouchl do jeho ruky a znovu k n\u011bmu p\u0159isunul krabi\u010dku.<\/div>\n
„J\u00e1 pot\u0159ebuju m\u00edt pl\u00edce v perfektn\u00ed kondici, ne abych po p\u00e1r metrech b\u011bhu chrchlal jako stolet\u00fd ku\u0159\u00e1k,“ odsunul Tomovu ruku zlostn\u011b a odfrkl si.<\/div>\n
„Alespo\u0148 neubude,“ pokr\u010dil Tom rameny a cigaretu zap\u00e1lil. Labu\u017enicky pot\u00e1hl prvn\u00ed \u0161luk do sv\u00fdch plic po n\u011bkolika t\u00fddnech abstinence a se zaklon\u011bn\u00edm hlavy nad sebe vyfoukl p\u0159ebyte\u010dn\u00fd b\u00edl\u00fd kou\u0159. Op\u0159el se z\u00e1dy o zevn\u00ed fas\u00e1du domu, pokr\u010dil pravou nohu a zap\u0159el se botou o om\u00edtku.<\/div>\n
\n

Agent vedle n\u011bj vypadal, \u017ee kone\u010dn\u011b prolustroval okol\u00ed nejen zrakem, ale i sluchem, a kdyby mohl, tak i \u010dichem, proto\u017ee se po chv\u00edli uvolnil a napodobil Toma v jeho op\u0159en\u00e9 pozici. Tom si v\u0161iml, jak nepatrn\u011b po\u0161ilh\u00e1v\u00e1 po jeho zap\u00e1len\u00e9 cigaret\u011b a na o\u010d\u00edch mu bylo vid\u011bt, \u017ee by si dal, ale jeho vlastn\u00ed j\u00e1 mu to zakazovalo.<\/p><\/div>\n

„Kdy sis naposled zap\u00e1lil?“ zeptal se ledabyle.<\/div>\n
„Co t\u011b vede k my\u0161lence, \u017ee jsem v\u016fbec n\u011bkdy kou\u0159il?“ oto\u010dil k n\u011bmu Bill obli\u010dej.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 to, \u017ee kdyby ti to nebylo hloup\u00e9, tak mi ten kou\u0159 krade\u0161 p\u0159\u00edmo z pusy?“ pozvedl Tom obo\u010d\u00ed a pod\u00edval se na agenta vedle sebe. Rysy v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i okam\u017eit\u011b zamrzly a on se ostr\u00fdm pohledem zad\u00edval p\u0159ed sebe. Tom se nejd\u0159\u00edv uchechtl, ale pot\u00e9 zv\u00e1\u017en\u011bl. Billova tvrd\u00e1 povaha a okat\u00e1 ignorace mu ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem imponovaly a d\u011blaly mu\u017ee vedle n\u011bj je\u0161t\u011b v\u00edc sexy. Pot\u00e1hl ze skoro dokou\u0159en\u00e9 cigarety v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed kou\u0159e, b\u011bhem m\u017eiku se postavil p\u0159ed agenta a ve chv\u00edli, kdy Bill otev\u0159el \u00fasta, aby mu Tom zmizel z o\u010d\u00ed, se mu Tom p\u0159itiskl ke rt\u016fm a \u010d\u00e1st nas\u00e1t\u00e9ho kou\u0159e vdechl Billovi do \u00fast, sd\u00edleje s n\u00edm \u017ehav\u00fd cigaretov\u00fd polibek. V\u011bd\u011bl, \u017ee agent by si z cigarety nikdy s\u00e1m nepot\u00e1hl, proto mu dal alespo\u0148 trochu ochutnat n\u011b\u010deho, \u010deho se vzd\u00e1val, a v tu chv\u00edli nem\u011bl na mysli jen tu cigaretu, kter\u00e1 mu sama doho\u0159\u00edvala v prstech, zat\u00edmco Billa hluboce l\u00edbal. Kou\u0159, kter\u00fd si chv\u00edli p\u0159ed\u00e1vali z \u00fast do \u00fast, se nakonec vypa\u0159il a co z\u016fstalo, byly jen n\u00e1ru\u017eiv\u00e9 polibky a nemravn\u00e9 mlask\u00e1n\u00ed, jak o sebe oba mu\u017ei t\u0159eli jazyky.<\/div>\n
\n

Bill byl prvn\u00ed, kdo se odt\u00e1hl.<\/p><\/div>\n

„Tuhle hru se mnou hr\u00e1t nechce\u0161,“ ozn\u00e1mil Tomovi.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 chci,“ naklonil Tom hlavu na stranu la\u0161kovn\u011b.<\/div>\n
„Prohraje\u0161,“ varoval ho Bill.<\/div>\n
„R\u00e1d prohru p\u0159ijmu,“ hlesl Tom. V\u00fdzva se bleskla v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch a Tom polkl. Bill se \u010f\u00e1belsky usm\u00e1l a bez varov\u00e1n\u00ed s\u00e1hl druh\u00e9mu mu\u017ei do kl\u00edna, kde promnul pom\u011brn\u011b bohat\u00fd obsah spodn\u00edho pr\u00e1dla.<\/div>\n
„Zatracen\u011b,“ hekl Tom p\u0159ekvapen\u011b a vypla\u0161en\u011b se pod\u00edval do Billovy tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 krom\u011b \u00fa\u0161klebku nevyza\u0159ovala \u017e\u00e1dnou jinou emoci. „Mo\u017en\u00e1\u2026 mo\u017en\u00e1\u2026“ koktal Tom.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 co? Zamrzl ti jazyk?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bych cht\u011bl prohr\u00e1t rad\u0161i uvnit\u0159\u2026 v soukrom\u00ed\u2026 ne tady v\u0161em na o\u010d\u00edch\u2026 i kdy\u017e,“ vydechl a sna\u017eil se rychle sebrat, „tahle prohra mi sp\u00ed\u0161 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 v\u00fdhru,“ uchechtl se zt\u011b\u017eka.<\/div>\n
„To proto\u017ee je\u0161t\u011b nev\u00ed\u0161, co p\u0159ijde,“ prozradil mu Bill, ale p\u0159istoupil na Tom\u016fv n\u00e1vrh a i s Tomem zmizel uvnit\u0159 domu.<\/div>\n
\n

P\u016fl hodiny na to Tom hluboce oddychoval, p\u0159i\u010dem\u017e le\u017eel na z\u00e1dech na Billov\u011b matraci, zat\u00edmco se agent sb\u00edral, aby se mohl vr\u00e1tit k pr\u00e1ci. Tom pozoroval, jak si postupn\u011b obl\u00e9k\u00e1 spodn\u00ed pr\u00e1dlo a kalhoty a na rtech mu pohr\u00e1v\u00e1 v\u00edt\u011bzn\u00fd \u00fa\u0161klebek, kdy\u017e tu a tam hodil pohledem po vy\u010derpan\u00e9m mu\u017ei na jeho posteli.<\/p><\/div>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee jsi dostal lekci,“ odtu\u0161il Bill a dopnul zip na sv\u00fdch kalhot\u00e1ch.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 ani pon\u011bt\u00ed,“ vydechl Tom a pra\u0161til hlavou do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
St\u00e1le se sna\u017eil vst\u0159ebat skute\u010dnost, \u017ee po opravdu dlouh\u00e9 dob\u011b ho n\u011bkdo vykou\u0159il, a je\u0161t\u011b tak dob\u0159e, \u017ee kdy\u017e vyvrcholil, p\u0159\u00edsahal by, \u017ee vid\u011bl hv\u011bzdy, a tak\u00e9 \u017ee byl kr\u00e1tce na to vhozen do mo\u0159e ledov\u00e9 vody, kdy\u017e byla jeho hlava nekompromisn\u011b natla\u010dena mezi agentova stehna a o\u010dek\u00e1valo se od n\u011bj podobn\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed na opl\u00e1tku. Netu\u0161il, jestli Bill dos\u00e1hl vrcholu tak rychle, proto\u017ee byl Tom p\u0159irozen\u00fd talent a hned na poprv\u00e9 zvl\u00e1dl v\u0161e na jedni\u010dku, nebo za to mohla agentova sexu\u00e1ln\u00ed frustrace, \u017ee prost\u011b d\u00e9le nevydr\u017eel. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b se znovu posunuli o krok d\u00e1l, i kdy\u017e z toho m\u011bl Tom te\u010f men\u0161\u00ed trauma.<\/div>\n
\n

„Kdybys pot\u0159eboval prvn\u00ed pomoc, aby ses psychicky nezhroutil, v\u00ed\u0161, kde m\u011b hledat,“ uchechtl se Bill vysm\u011bva\u010dn\u00fdm t\u00f3nem a s t\u00edm ode\u0161el. Tom zak\u0148u\u010del jako nakopnut\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b a pro jednou byl r\u00e1d, \u017ee agent ode\u0161el a nez\u016fstal s n\u00edm.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

**<\/em><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Poprv\u00e9“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Po dlouh\u00e9 dob\u011b v\u00e1s v\u0161echny zdrav\u00edm! Nev\u00edm, jestli to vn\u00edm\u00e1te nebo ne, ale j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee po t\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pauze maj\u00ed ty d\u00edly podivn\u00fd n\u00e1dech. Nev\u00edm, jestli je to t\u00edm, jak vypad\u00e1 m\u016fj \u017eivot a co se kolem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-1756","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1756","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1756"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1756\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1756"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1756"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1756"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}