{"id":17582,"date":"2008-06-11T18:00:00","date_gmt":"2008-06-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17543"},"modified":"2008-06-11T18:00:00","modified_gmt":"2008-06-11T17:00:00","slug":"hotelovy-pokoj-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/11\/hotelovy-pokoj-24\/","title":{"rendered":"Hotelov\u00fd pokoj 24."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.
<\/strong><\/div>\n
St\u00e1hl jsem zp\u00e1tky ruku, kter\u00e1 se dychtiv\u011b dot\u00fdkala Tomov\u00fdch rt\u016f. V\u0161echno se ve mn\u011b sv\u00edralo a chv\u011blo, tolik jsem tou\u017eil po tom, abych kolem sebe uc\u00edtil jeho siln\u00e9 ruce, jeho rty na m\u00fdch…<\/div>\n
Moje ne\u010dekan\u00e1 sebejistota byla najednou ta tam. Nejist\u011b jsem si skousl spodn\u00ed ret. V jedin\u00e9m okam\u017eiku jako kdybych se zmen\u0161il aspo\u0148 o p\u016fl metru. Tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b se na m\u011b pod\u00edval a naklonil hlavu. Jak v tranzu jsem sledoval, jak se jeho rty p\u0159ibli\u017euj\u00ed. C\u00edtil jsem jeho horkost vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z jeho t\u00e9m\u011b\u0159 nah\u00e9ho t\u011bla. Kolena se mi podlamovala a to se m\u011b je\u0161t\u011b ani nedotkl. Jeho m\u011bkk\u00e1 \u00fasta se zarazila asi dva centimetry od t\u011bch m\u00fdch. Up\u0159en\u011b jsem je hypnotizoval, tolik jsem si p\u0159\u00e1l, aby se je\u0161t\u011b o malink\u00fd kousek p\u0159ibl\u00ed\u017eil, ale on nic ned\u011blal. Jen se na m\u011b d\u00edval. Najednou jsem uc\u00edtil, jak jeho prsty obratn\u011b vnikaj\u00ed pod m\u00e9 tri\u010dko. Lehce pohladil k\u016f\u017ei na m\u00e9m b\u0159i\u0161e. Jeho prsty… um\u011bly se m\u011b dot\u00fdkat tak, \u017ee jsem si nep\u0159\u00e1l nic jin\u00e9ho, ne\u017e vyk\u0159i\u010det z pln\u00fdch plic v\u0161echnu tu nahromad\u011bnou touhu a v\u00e1\u0161e\u0148, kterou ve mn\u011b dok\u00e1zal probudit.<\/div>\n
„Tome,“ vydechl jsem a sklopil o\u010di k zemi. \u00b4Ty idiote,\u00b4 \u0159ve na m\u011b m\u016fj mozek a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1 pravdu. Jsem blbej. Zat\u0159epal jsem hlavou a ustoupil o krok zp\u00e1tky.<\/div>\n
\n
Tom m\u011b n\u00e1sledoval. Vp\u00edjel se do m\u011b o\u010dima a jak jsem ustupoval zp\u011bt ke dve\u0159\u00edm, on postupoval za mnou, s rukou st\u00e1le p\u0159ilepenou k m\u00e9mu boku.<\/div>\n
„Nebra\u0148 se tomu,“ za\u0161eptal. Dr\u017eel jsem v ruce kliku a klepal se jak v zimnici. Tom se ke mn\u011b tiskl… vlastn\u011b se m\u011b v\u016fbec nedot\u00fdkal. Jen jeho zdrsn\u011bl\u00e9 prsty po\u0159\u00e1d jemn\u011b spo\u010d\u00edvaly na m\u00e9 rozp\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ei.<\/div>\n
Zavrt\u011bl jsem hlavou. „Ne,“ zamumlal jsem a s planouc\u00edmi tv\u00e1\u0159emi jsem zm\u00e1\u010dkl kliku a vklouzl do sv\u00e9ho pokoje. Zav\u0159el jsem za sebou dve\u0159e a celej rozklepanej se o n\u011b op\u0159el. C\u00edtil jsem, \u017ee stoj\u00ed z druh\u00e9 strany. Skoro jsem sly\u0161el jeho dech. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mi tekly slzy a j\u00e1 nebyl schopnej \u0159\u00edct, jestli to je \u0161t\u011bst\u00edm nebo smutkem.<\/div>\n
Oba tyhle pocity se toti\u017e ve mn\u011b praly a j\u00e1 jen bezmocn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Jde ti to skv\u011ble, Bille, je\u0161t\u011b kousek, jo.. to je p\u0159esn\u011b ono… t\u00e1\u00e1\u00e1k, v\u00fdborn\u011b… je\u0161t\u011b tu ruku…tak.“<\/div>\n
Tenhle fotograf m\u011b bav\u00ed. Ud\u011blat dobr\u00fd fotky je fakt um\u011bn\u00ed. To nen\u00ed jen o nasv\u00edcen\u00ed a p\u00f3ze, ale to je hlavn\u011b o atmosf\u00e9\u0159e, kterou fotograf um\u00ed vytvo\u0159it. A tenhle chl\u00e1pek je fakt jedni\u010dka.<\/div>\n
„Pod\u00edvej se na m\u011b… jo, je\u0161t\u011b jednou… \u00fasm\u011bv, bradu trochu n\u00ed\u017e… to je p\u0159esn\u011b ono.“ P\u0159ejede si h\u0159betem ruky p\u0159es \u010delo a odkl\u00e1d\u00e1 fo\u0165\u00e1k stranou. Pod\u00e1v\u00e1 mi ruku, abych mohl sesko\u010dit z takov\u00fd krabice, na kter\u00fd jsem sed\u011bl.<\/div>\n
„D\u00edky,“ pou\u0161t\u00edm jeho prsty a prohr\u00e1bnu si vlasy.<\/div>\n
„Tak se b\u011b\u017e p\u0159evl\u00edknout a vezmeme je\u0161t\u011b p\u00e1r z\u00e1b\u011br\u016f,“ \u0159\u00edk\u00e1 mi, zat\u00edmco na sv\u00e9m p\u0159\u00edstroji je\u0161t\u011b n\u011bco \u0161teluje a upravuje. Dojdu ke stolku, kde m\u00e1m svoje v\u011bci a kde na m\u011b \u010dek\u00e1 viz\u00e1\u017eistka. Spole\u010dn\u011b prohrabeme kopu v\u011bc\u00ed, kter\u00fd jsem je\u0161t\u011b na sob\u011b ani nem\u011bl a pak vyb\u00edr\u00e1me p\u00e1r kousk\u016f, na kter\u00fdch se shodneme.<\/div>\n
St\u00e1hnu si tri\u010dko a zimom\u0159iv\u011b si okam\u017eit\u011b natahuju to p\u0159ipraven\u00fd. Tak, je\u0161t\u011b bundu.<\/div>\n
„Tohle,“ ozve se vedle m\u011b. „Chci, aby sis vzal tohle,“ sly\u0161\u00edm ho \u0159\u00edkat ta tich\u00e1 slova ur\u010den\u00e1 pouze mn\u011b. P\u0159isune ke mn\u011b \u0161irok\u00fd masivn\u00ed prsten z b\u00edl\u00e9ho kovu se t\u0159emi \u010dern\u00fdmi onyxy. P\u0159ekvapen\u011b k n\u011bmu zdvih\u00e1m pohled. M\u00e1 ve tv\u00e1\u0159i ten samolib\u00fd v\u00fdraz, kter\u00fd n\u011bkdy nesn\u00e1\u0161\u00edm a n\u011bkdy miluju. Z\u00e1le\u017e\u00ed na situaci.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Chci, aby sis ho vzal.“ Tom se oto\u010d\u00ed na pat\u011b a odch\u00e1z\u00ed pry\u010d, zp\u00e1tky ke kluk\u016fm, kte\u0159\u00ed \u010dekaj\u00ed, a\u017e bude focen\u00ed skon\u010den\u00e9.<\/div>\n
Na vte\u0159inu zav\u00e1h\u00e1m. Sleduju Toma, jak se pohodln\u011b usazuje do k\u0159esla. Na\u0161e pohledy se setkaj\u00ed. V jeho o\u010d\u00edch pobaven\u011b jisk\u0159\u00ed a v m\u00e9m b\u0159i\u0161e se najednou roztan\u010d\u00ed miliony mot\u00fdlk\u016f. Je to zase tady. Znovu ud\u011bl\u00e1m tu stejnou chybu. Skousnu zuby spodn\u00ed ret a nat\u00e1hnu se po prstenu. Nat\u00e1hnu ho na sv\u016fj prsten\u00edk a zat\u00edmco mi ta holka je\u0161t\u011b upravuje vlasy a mejkap, hypnotizuju pohledem sv\u00e9 poveden\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
Je to \u0161\u00edlen\u00fd. Je to jak na horsk\u00fd dr\u00e1ze.<\/div>\n
*<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
Sledoval jsem, jak Bill ochotn\u011b poslouchal v\u0161echny pokyny a p\u0159\u00edkazy toho chl\u00e1pka v obta\u017eenejch d\u017e\u00edn\u00e1ch, kterej kolem n\u011bj pob\u00edhal a bl\u00fdskal fo\u0165\u00e1kem. Znovu a znovu jsem si uv\u011bdomoval, jak kr\u00e1snej a p\u0159ita\u017elivej Bill je. Nechci bejt podez\u0159\u00edvavej, ale mysl\u00edm, \u017ee to sam\u00e9 napadlo i toho chl\u00e1pka. Jinak by se tak nesna\u017eil. Fotky, kter\u00fd d\u011blal se mnou, s Georgem a Gustavem, mu rozhodn\u011b nedaly tolik pr\u00e1ce jako ty s Billem. Ale j\u00e1 se mu nediv\u00edm. Bill vypad\u00e1 fakt zatracen\u011b dob\u0159e.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem mu p\u0159isunul ten prst\u00fdnek, \u0161lo o jedin\u00e9. Znovu otev\u0159\u00edt na\u0161i hru… a Bill to pochopil. A mou v\u00fdzvu p\u0159ijal.<\/div>\n
*<\/div>\n
Po skon\u010den\u00ed focen\u00ed se jelo je\u0161t\u011b na n\u011bjakou promo akci, po\u0159\u00e1dn\u011b ani nev\u00edm, co se po n\u00e1s cht\u011blo. Ale z\u0159ejm\u011b u\u017e jen na\u0161e p\u0159\u00edtomnost a p\u00e1r Billov\u00fdch v\u011bt sta\u010dilo, aby \u00fa\u010delu bylo dosa\u017eeno. Celej dne\u0161n\u00ed den jsem se bavil t\u00edm, \u017ee jsem ho pozoroval. Snad nikdy jsem si tak pozorn\u011b nev\u0161\u00edmal pohyb\u016f, kter\u00fd d\u011bl\u00e1, jeho gest, mimiky, \u00fasm\u011bv\u016f a pohled\u016f a mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee ch\u00e1pu, \u017ee po n\u011bm tolik holek bl\u00e1zn\u00ed. Ono to je toti\u017e n\u011bjak naka\u017eliv\u00fd.<\/div>\n
Prsten, kter\u00fd jsem mu vnutil na focen\u00ed, nesundal z prstu po cel\u00e9 odpoledne. Kdykoli jsem se na n\u011bj pod\u00edval, uvnit\u0159 v m\u00e9m b\u0159i\u0161e se v\u017edycky ozvalo to pov\u011bdom\u00e9, vzru\u0161uj\u00edc\u00ed zachv\u011bn\u00ed. Tahle hra… bo\u017ee, snad se nedo\u010dk\u00e1m noci, kdy s n\u00edm kone\u010dn\u011b budu moct bejt s\u00e1m. Bez zv\u00eddav\u00fdch pohled\u016f t\u011bch v\u0161ech lid\u00ed, kter\u00fd n\u00e1s po\u0159\u00e1d obklopuj\u00ed.<\/div>\n
Hodiny pomalu ut\u00edkaly, sice to nebylo \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1vratn\u00fd tempo, ale \u010das se nezastavil a to bylo to podstatn\u00fd.<\/div>\n
Kdy\u017e n\u00e1s kone\u010dn\u011b nalo\u017eili do auta a vezli do hotelu, za\u010dal jsem b\u00fdt docela nerv\u00f3zn\u00ed. Tak dlouho jsem s n\u00edm nebyl…<\/div>\n
„Nechce\u0161 se ve\u010der sej\u00edt?“ naklonil jsem se k n\u011bmu. „Jenom my dva? T\u0159eba m\u016f\u017eeme koukat na n\u011bjakej film nebo jenom pov\u00eddat…“<\/div>\n
Sklopen\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0159asy se zat\u0159epotaly, ne\u017e se na m\u011b pod\u00edvaly tmav\u00e9 hlubok\u00e9 o\u010di. „Nemysl\u00edm, \u017ee by to byl nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ udiven\u011b jsem vykulil o\u010di.<\/div>\n
Zav\u00e1hal. „Dob\u0159e. P\u0159ijdu za tebou.“<\/div>\n
U\u017e se na m\u011b nepod\u00edval, tak\u017ee nemohl vid\u011bt m\u016fj v\u00edt\u011bzoslavn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Netrp\u011bliv\u011b jsem posunoval ru\u010di\u010dky na m\u00fdch hodink\u00e1ch. Je\u0161t\u011b n\u00e1s \u010dekala ve\u010de\u0159e. V\u0161echno to \u0161lo tak pomalu, po\u0159\u00e1d se na n\u011bco \u010dek\u00e1. Nesn\u00e1\u0161\u00edm to. Je to stra\u0161n\u00fd. Nejhor\u0161\u00ed ze v\u0161eho je \u010dek\u00e1n\u00ed. Kone\u010dn\u011b to bylo v\u0161echno za n\u00e1mi, jenom\u017ee Georg a Gustav n\u00e1s necht\u011bli pustit d\u0159\u00edv, ne\u017e si d\u00e1me drink na dobrou noc v hotelov\u00e9m baru. Pozoroval jsem Billa v odrazu zrcadla za barem a sna\u017eil se odhadnout, na co mysl\u00ed. Tv\u00e1\u0159il se ale tak neur\u010dit\u011b, \u017ee jsem moc \u00fasp\u011b\u0161nej nebyl.<\/div>\n
*<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
M\u011bl jsem cel\u00fd den na to, aby si rozmyslel, co vlastn\u011b chci, aby se d\u011blo d\u00e1l. Bylo tu jen p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00fd jsem v\u011bd\u011bl s ur\u010ditost\u00ed, ale pak taky spousta nezn\u00e1m\u00fdch, kter\u00fd mi nedaly pokoj.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl jsem, co mi Tom cht\u011bl \u0159\u00edct t\u00edm, jak mi podstr\u010dil ten prst\u00fdnek. C\u00edtil jsem na sob\u011b jeho pohled cel\u00fd den. T\u011b\u0161ila m\u011b jeho pozornost, to je jasn\u00fd. Byl jsem spokojenej, \u017ee tentokr\u00e1t to jsem jen a jen j\u00e1, na koho se d\u00edv\u00e1. \u017d\u00e1dn\u00e1 z t\u011bch holek, kter\u00fd jsme dneska potkali, \u017e\u00e1dn\u00e1 ho nezaujala, nep\u0159im\u011bla ho, aby se na ni na v\u00edc ne\u017e p\u00e1r vte\u0159in pod\u00edval. Kdepak. Jeho my\u0161lenky jsem ovl\u00e1dl j\u00e1 a to bylo n\u011bco, co m\u011b napl\u0148ovalo pocitem obrovsk\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed a spokojenosti. Z\u00e1rove\u0148 jsem si ale uv\u011bdomoval, \u017ee tohle v\u0161echno je ale tak stra\u0161n\u011b \u0161patn\u00e9.<\/div>\n
Bylo to slo\u017eit\u00e9. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee kdy\u017e na\u0161e mal\u00e9 Reden<\/em> za\u010dalo, ani zdaleka m\u011b nenapadaly podobn\u00e9 my\u0161lenky. Neuv\u011bdomoval jsem si, jak nep\u0159\u00edpustn\u00e9 je na\u0161e chov\u00e1n\u00ed. Dok\u00e1zal jsem se uvolnit a tu bou\u0159i pro\u017e\u00edt do posledn\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dky m\u00e9ho t\u011bla. A te\u010f? Ve chv\u00edli, kdy jsem si p\u0159ipustil, \u017ee m\u00e9 city k Tomovi jsou trochu jin\u00e9 ne\u017e d\u0159\u00edv, od t\u00e9 doby se nem\u016f\u017eu zbavit toho n\u00e1dechu, \u017ee to je prost\u011b cel\u00fd \u0161patn\u011b. \u010c\u00edm siln\u011bji si uv\u011bdomuju, \u017ee to je \u0161patn\u00fd, t\u00edm pal\u010div\u011bji po n\u011bm tou\u017e\u00edm… to jsem to dopracoval.<\/div>\n
*<\/div>\n
Op\u0159el jsem se o ruku a pozoroval v zrcadle za barem, jak se Tom dohaduje s Georgem. Je tak chytlavej, to je neskute\u010dn\u00fd. Georg ho v\u017edycky dok\u00e1\u017ee vyprovokovat a strhnout k takov\u00fdm hloupostem… Z jednoho drinku na dobrou noc u\u017e jsou samoz\u0159ejm\u011b nejm\u00ed\u0148 t\u0159i. S povzdechem jsem jednoslabi\u010dn\u011b odpov\u011bd\u011bl na n\u011bco, na co se m\u011b pr\u00e1v\u011b ptal Gustav. V\u016fbec netu\u0161\u00edm, o \u010dem to mluvil. Hypnotizoval jsem Toma. Sta\u010dila chvilka, kdy jeho pozornost pat\u0159ila n\u011bkomu jin\u00e9mu a j\u00e1 \u0161\u00edlel…<\/div>\n
„P\u016fjdu sp\u00e1t, m\u00e1m dost,“ zvedl jsem se najednou a odstr\u010dil pr\u00e1zdnou skleni\u010dku.<\/div>\n
„Dobrou,“ \u0159ekl Gustav a p\u0159esunul se na moje m\u00edsto, aby byl bl\u00ed\u017e ke Georgovi a Tomovi. Georg jen k\u00fdvnul a d\u00e1l n\u011bco hustil do Toma. Tom m\u011b up\u0159en\u011b pozoroval. \u010cekal jsem, \u017ee se t\u0159eba zvedne a p\u016fjde se mnou, ale z\u016fstal sed\u011bt, v ruce skleni\u010dku s t\u00edm jeho p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b ho\u0159k\u00fdm koktejlem. No jist\u011b, such\u00fd martini a gin. Nech\u00e1pu, \u017ee to m\u016f\u017ee p\u00edt, to je ale te\u010f vedlej\u0161\u00ed. T\u00e1zav\u011b jsem zdvihl obo\u010d\u00ed. Okam\u017eit\u011b jsem si za to vynadal. Necht\u011bl jsem vypadat dychtiv\u011b, necht\u011bl jsem, aby poznal, \u017ee se celej t\u0159esu, kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, \u017ee bychom spolu mohli str\u00e1vit p\u00e1r hodin o samot\u011b v jeho pokoji. Nic. Nic takov\u00fdho.<\/div>\n
„Dobrou, Bille,“ \u0159ekl Tom a na jeho tv\u00e1\u0159i se objevil letm\u00fd \u00fasm\u011bv. Nesn\u00e1\u0161\u00edm to. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e pozn\u00e1, co se ve mn\u011b odehr\u00e1v\u00e1, zejm\u00e9na kdy\u017e to p\u0159ed n\u00edm chci zamaskovat.<\/div>\n
Zamra\u010dil jsem se, oto\u010dil na pat\u011b a zmizel.<\/div>\n
*<\/div>\n
Zni\u010den\u011b jsem za sebou zabouchl dve\u0159e pokoje. Okam\u017eit\u011b jsem se za\u010dal zbavovat oble\u010den\u00ed. V\u0161echno m\u011b t\u00ed\u017eilo. Zapadl jsem do postele a pol\u0161t\u00e1\u0159 si p\u0159itiskl na hlavu. Necht\u011bl jsem na nic myslet, nic vid\u011bt… ide\u00e1ln\u00ed by bylo, kdybych rychle usnul a a\u017e se probud\u00edm, \u017e\u00e1dn\u00e9 starosti, \u017e\u00e1dn\u00e1 l\u00e1ska, \u017e\u00e1dn\u00fd Tom, kdyby m\u011b nic z toho netr\u00e1pilo.<\/div>\n
*<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
Trvalo skoro dv\u011b hodiny, ne\u017e jsme se zvedli a opustili hotelovej bar. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee Bill nebude \u010dekat v m\u00e9m pokoji, tak\u017ee m\u00e9 kroky vedly p\u0159\u00edmo k n\u011bmu.<\/div>\n
Opatrn\u011b jsem zaklepal, ale nikdo m\u011b nevyzval, abych vstoupil. Nikdo na m\u011b ne\u010dek\u00e1?<\/div>\n
Na\u0161t\u011bst\u00ed bylo odem\u010deno. Na st\u011bn\u011b sv\u00edtilo mal\u00e9, slab\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159elo st\u00edny na v\u0161ech v\u011bcech v pokoji. Bill le\u017eel v posteli, kompletn\u011b zavrtanej v b\u00edl\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch.<\/div>\n
Odhrnul jsem pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd m\u011bl p\u0159ipl\u00e1cnut\u00fd na hlav\u011b a lehce s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl. „Posu\u0148 se,“ dodal jsem ti\u0161e. Vklouzl jsem vedle n\u011bj pod deku a s hlavou op\u0159enou o loket jsem se na n\u011bj d\u00edval, jak sp\u00ed. \u010cern\u00e9 \u0159asy se ob\u010das nepatrn\u011b zachv\u011bly, ale jinak vypadal hrozn\u011b roztomile, t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btsky, nevinn\u011b. Lehce jsem objal jeho sp\u00e1nkem rozeh\u0159\u00e1t\u00e9 t\u011blo. Pot\u011b\u0161ilo m\u011b, \u017ee se ke mn\u011b \u00fapln\u011b automaticky p\u0159im\u00e1\u010dkl a spokojen\u011b vydechl.<\/div>\n
Pohladil jsem ho po rozcuchan\u00fdch vlasech a letmo p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na jeho \u010delo. Chyb\u011bl mi. Tolik mi chyb\u011bl. Jasn\u011b, nebudu zast\u00edrat, \u017ee naj\u00edt holku u n\u011bj v posteli byla asi ta nejv\u00edc \u0161okuj\u00edc\u00ed v\u011bc, kterou jsem za\u017eil. A tady dost bolestiv\u00e1… Nebudu se tv\u00e1\u0159it, \u017ee jsem hrdina s kamenn\u00fdm srdcem. Nejsem. Bolelo to, hodn\u011b to bolelo… ale je\u0161t\u011b v\u00edc m\u011b bolelo to, \u017ee za mnou od t\u00e9 doby nep\u0159i\u0161el. \u017de se mi vyh\u00fdbal, nemluvil se mnou, p\u0159itom jsem mu nic neud\u011blal. V tom klubu to p\u0159ece byla jenom hra. Musel jsem ud\u011blat, co jsem ud\u011blal a i on z\u0159ejm\u011b ud\u011blal to, co musel. To, co pak p\u0159i\u0161lo, u\u017e jen potvrzovalo z\u00e1kon akce a reakce.<\/div>\n
P\u0159ejel jsem dlan\u00ed po jeho z\u00e1dech. Nechci ho pustit. Je\u0161t\u011b ne… Vklouzl jsem dlan\u00ed pod tenkou l\u00e1tku jeho tri\u010dka. Bo\u017ee, byl tak n\u00e1dhern\u011b horkej! P\u0159itiskl jsem si ho je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a zabo\u0159il hlavu do jeho vo\u0148avejch vlas\u016f. Po t\u011bch dnech, kdy jsem ho t\u00e9m\u011b\u0159 nevid\u011bl, nato\u017e n\u011bco v\u00edc, se mi \u00fapln\u011b rozklepaly ruce. N\u011b\u017en\u011b jsem mas\u00edroval jeho bedra a rty sklouzl k jeho krku. Bral jsem tu jemnou k\u016f\u017ei mezi zuby a lehce ji skous\u00e1val. I ve sp\u00e1nku nepatrn\u011b nato\u010dil hlavu, aby odkryl krk je\u0161t\u011b v\u00edc a spokojen\u011b n\u011bco zabru\u010del. Pov\u011bdom\u00e9 mraven\u010den\u00ed v cel\u00e9m t\u011ble mi napov\u00eddalo, \u017ee za malou chvili\u010dku u\u017e bych byl pln\u011b p\u0159ipravenej se s n\u00edm milovat.<\/div>\n
„Bille,“ za\u0161eptal jsem mu do ucha. „Nespi, probu\u010f se.“ Lehce jsem ho stiskl zuby. Dlan\u00ed jsem sklouzl na jeho boky a palcem p\u0159ejel vystoupl\u00e9 ky\u010dle. Prohnul se a p\u0159itiskl kl\u00ednem bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. Zav\u0159el jsem o\u010di. Tohle bylo p\u0159esn\u011b to, co jsem pot\u0159eboval, co mi tak chyb\u011blo. P\u0159idr\u017eel jsem si ho a siln\u011bji se o n\u011bj ot\u0159el boky. „No tak,“ zastn\u00e9nal jsem mu do ucha, „nechci se s tebou milovat, kdy\u017e o tom nebude\u0161 v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
Z jeho \u00fast vy\u0161el slab\u00fd sten. „Tome…“<\/div>\n
„Ano?“ Otev\u0159el jsem o\u010di. Ty jeho se na m\u011b d\u00edvaly s takov\u00fdm \u017e\u00e1rem, a\u017e m\u011b donutil hlasit\u011b polknout.<\/div>\n
„J\u00e1 nesp\u00edm.“<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se na n\u011bj. „Chce\u0161 to?“ za\u0161eptal jsem, zat\u00edmco jsem drobn\u00fdmi polibky pokr\u00fdval cel\u00fd jeho krk.<\/div>\n
„Chci,“ za\u0161eptal a dychtiv\u011b m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskl. Hladov\u011b se vpil do m\u00fdch \u00fast. „Stra\u0161n\u011b moc.“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t jsem se podvolil jeho divok\u00e9mu tempu. Strh\u00e1vali jsme ze sebe oble\u010den\u00ed a odkazovali ho n\u011bkam za sebe. Nemohli jsme se do\u010dkat, a\u017e budeme \u00fapln\u011b naz\u00ed… n\u00e1dhern\u011b st\u00e9nal a sv\u00edjel se pod m\u00fdma rukama a j\u00e1 m\u011bl pocit, \u017ee nevydr\u017e\u00edm ani ne\u017e si ho p\u0159iprav\u00edm. Ty dny bez n\u011bj by ze m\u011b snad dok\u00e1zaly ud\u011blat naprosto \u0161\u00edlen\u00e9ho bl\u00e1zna. Je to z\u00e1vislost, to co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm? Nebo jen touha?<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. St\u00e1hl jsem zp\u00e1tky ruku, kter\u00e1 se dychtiv\u011b dot\u00fdkala Tomov\u00fdch rt\u016f. V\u0161echno se ve mn\u011b sv\u00edralo a chv\u011blo, tolik jsem tou\u017eil po tom, abych kolem sebe uc\u00edtil jeho siln\u00e9 ruce, jeho rty na m\u00fdch… Moje ne\u010dekan\u00e1 sebejistota byla najednou ta<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[121],"tags":[],"class_list":["post-17582","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hotelovy-pokoj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17582","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17582"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17582\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17582"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17582"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17582"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}