{"id":1759,"date":"2016-10-13T16:00:00","date_gmt":"2016-10-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1751"},"modified":"2016-10-13T16:00:00","modified_gmt":"2016-10-13T15:00:00","slug":"soukromy-majetek-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/10\/13\/soukromy-majetek-8\/","title":{"rendered":"Soukrom\u00fd majetek 8."},"content":{"rendered":"
autor: adriandarc<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Drobky v posteli<\/strong><\/div>\n
\n

„Tak,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e do pokoje pro hosty. „M\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat tady.“<\/p><\/div>\n

Bill ud\u011blal obli\u010dej. „Ne.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„Tohle je pokoj, kter\u00fd jsem sd\u00edlel s Audrey,“ \u0159ekl Bill. „Nepou\u017e\u00edvali jsme ten pokoj, ve kter\u00e9m m\u00e1\u0161 te\u010f lo\u017enici, proto\u017ee ten byl m\u00fdch rodi\u010d\u016f a to by bylo divn\u00e9, a sv\u016fj pokoj jsem cht\u011bl zachovat takov\u00fd, jak\u00fd byl. Tak\u017ee jsme pou\u017e\u00edvali tenhle pokoj a j\u00e1 u\u017e ho nem\u00e1m moc r\u00e1d.“<\/div>\n
„Tak kam t\u011b m\u00e1m d\u00e1t?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Do m\u00e9ho pokoje, j\u00e1 chci sv\u016fj pokoj,“ \u0159ekl Bill. „P\u0159est\u011bhujeme postel.“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Tom rozhodn\u011b. „Naprosto a kompletn\u011b ne.“<\/div>\n
„Pokud mi nepom\u016f\u017ee\u0161 p\u0159est\u011bhovat postel, tak to prost\u011b ud\u011bl\u00e1m s\u00e1m,“ \u0159ekl Bill a zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na prsou. „Pane s dinosau\u0159\u00edm povle\u010den\u00edm.“<\/div>\n
\n

Tom si povzdechl. „Tam nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t. J\u00e1 tam pracuju, je to jedin\u00e9 m\u00edsto, kde m\u016f\u017eu ps\u00e1t. V\u00edc ne\u017e rok jsem nenapsal jedin\u00e9 slovo, a pak, kdy\u017e jsem sed\u011bl v tom pokoji, se to stalo. Psal jsem. To mus\u00ed\u0161 pochopit. Co kdybych j\u00e1 cht\u011bl sp\u00e1t v kuchyni?“<\/p><\/div>\n

„Kdyby to bylo m\u00edsto, kde bys m\u011bl sv\u00e9 srdce nastaven\u00e9 na span\u00ed, pak jist\u011b.“<\/div>\n
„To je kravina,“ \u0159ekl Tom. „Mimochodem, chyst\u00e1\u0161 se d\u011blat tenhle t\u00fdden n\u011bjak\u00e9 dorty?“<\/div>\n
Bill zvedl ruku, jako kdyby se chystal Tomovi op\u011bt vrazit facku, a Tom sebou trhl, ale pak Bill ruku s povzdechem spustil a op\u0159el se o st\u011bnu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee prost\u011b p\u016fjdu do hotelu\u2026 Tohle nebude fungovat,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Byl jsi pitomec, kdy\u017e jsi to navrhnul.“<\/div>\n
„Hele,“ Tom se zamra\u010dil. Na okam\u017eik poc\u00edtil paniku p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by Bill ode\u0161el. St\u00e1l p\u0159ede dve\u0159mi, jako by to snad Billa zastavilo, a pokr\u010dil rameny. „U\u017e je pozd\u011b, m\u011bl bys tady z\u016fstat p\u0159es noc. M\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t zase v moj\u00ed posteli, kdy\u017e sis to minule o\u010dividn\u011b tak neskute\u010dn\u011b u\u017eil\u2026 J\u00e1 budu pravd\u011bpodobn\u011b celou noc ps\u00e1t.“<\/div>\n
Byla to pravda, Toma u\u017e svrb\u011bly prsty. C\u00edtil se tak inspirovan\u00fd, \u017ee se nemohl do\u010dkat, a\u017e se dostane k psac\u00edmu stroji.<\/div>\n
\n

„Ne,“ \u0159ekl Bill. „Nem\u016f\u017eu sp\u00e1t v m\u00e1min\u011b a t\u00e1tov\u011b star\u00e9m pokoji. Je mi z toho moc smutno. Nav\u00edc, v\u0161ak v\u00ed\u0161, dinosau\u0159\u00ed povle\u010den\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„Vym\u011bnil jsem ho!“<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161i, j\u00e1 z\u016fstanu, okay? N\u011bco vymysl\u00edme,“ \u0159ekl Bill a uculoval se p\u0159itom. „Vezmu si gau\u010d.“<\/div>\n
„Ne, to je divn\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Tom tvrdohlav\u011b. „Se\u0161 si jist\u00fd, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t tady?“<\/div>\n
„To bych rad\u011bji spal venku.“<\/div>\n
Tom zasku\u010del. Nemohl Billa nechat vz\u00edt si jeho kancel\u00e1\u0159. Ta kancel\u00e1\u0159 byla v\u0161echno, co Tom m\u011bl. Bylo to jedin\u00e9 m\u00edsto, kde mohl c\u00edtit n\u011bjakou sebe\u00factu.<\/div>\n
Ale pak se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd m\u011bl p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00e9 pa\u017ee a z\u00edral na podlahu. Vypadal vy\u010derpan\u011b a st\u00e1le m\u011bl je\u0161t\u011b na tv\u00e1\u0159i trochu t\u00e9 zatracen\u00e9 mouky.<\/div>\n
„Kristepane,“ zamumlal Tom. „P\u0159est\u011bhujeme tu zatracenou postel, ale m\u016f\u017ee\u0161 tam jenom sp\u00e1t. \u017d\u00e1dn\u00e9 poflakov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e se budu sna\u017eit pracovat, a jestli budu celou noc ps\u00e1t, tak by ses s t\u00edm m\u011bl prost\u011b vypo\u0159\u00e1dat. A opova\u017e se chr\u00e1pat.“<\/div>\n
„J\u00e1 nechr\u00e1pu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill s \u00fasm\u011bvem. Vma\u0161\u00edroval do pokoje pro postel a Tom si povzdechl, ne\u017e jej n\u00e1sledoval. Bill dostal, co cht\u011bl. Zase.<\/div>\n
Ale bylo to pouze na t\u00fdden a pot\u00e9 bude v\u0161echno zase norm\u00e1ln\u00ed. Norm\u00e1ln\u00ed, norm\u00e1ln\u00ed, norm\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
\n
***<\/div>\n
\n

Bill le\u017eel schoulen\u00fd ve sv\u00e9 posteli s knihou a \u017ev\u00fdkal mal\u00fd, bor\u016fvkov\u00fd kol\u00e1\u010dek. Tom se sna\u017eil ned\u00edvat, sna\u017eil se soust\u0159edit na sv\u00e9 psan\u00ed.<\/p><\/div>\n

Byl v tom pono\u0159en\u00fd u\u017e cel\u00e9 hodiny, ale to bylo p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ve\u0161el do pokoje Bill se sv\u00fdmi chlupat\u00fdmi pantoflemi a kr\u00e1l\u00ed\u010dkov\u00fdm py\u017eamem a lahodn\u00fdm pe\u010divem. Dokonce Tomovi ani nenab\u00eddl, pouze vklouzl pod deku a zabo\u0159il nos do kn\u00ed\u017eky.<\/div>\n
Ka\u017ed\u00e9 sebemen\u0161\u00ed k\u0159upav\u00e9 kousnut\u00ed do kol\u00e1\u010dku Toma p\u0159iv\u00e1d\u011blo k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Neust\u00e1le ma\u010dkal \u0161patn\u00e9 kl\u00e1vesy a musel pou\u017e\u00edvat b\u011blobu. Bill byl jedna velk\u00e1 osina v zadku.<\/div>\n
\n

„M\u016f\u017ee\u0161 se tam trochu ztlumit?“ Zeptal se Tom kone\u010dn\u011b.<\/p><\/div>\n

Bill vzhl\u00e9dl od sv\u00e9 knihy a ukousl si velk\u00e9 sousto kol\u00e1\u010dku. „Neot\u00e1\u010d\u00edm str\u00e1nky dostate\u010dn\u011b potichu?“<\/div>\n
„Ne, a d\u00fdch\u00e1\u0161,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
„Ach, tak j\u00e1 se pokus\u00edm p\u0159estat,“ \u0159ekl Bill a proto\u010dil o\u010di. Ukousl si dal\u0161\u00ed sousto kol\u00e1\u010dku a prsten se mu na prst\u011b ve sv\u011btle hezky leskl.<\/div>\n
„Taky m\u00e1m n\u011bco proti drobk\u016fm,“ \u0159ekl Tom. „Nesn\u00e1\u0161\u00edm je. Bude\u0161 m\u00edt drobky v posteli.“<\/div>\n
„Je to moje postel, tak\u017ee se t\u011b to net\u00fdk\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl Bill.<\/div>\n
„Ale budu v\u011bd\u011bt, \u017ee tam jsou,“ \u0159ekl Tom. „Vid\u00ed\u0161, to je to, o \u010dem jsem mluvil, nem\u016f\u017ee\u0161 tady b\u00fdt. J\u00e1 mus\u00edm pracovat a ty jsi\u2026 ve sv\u00e9m kr\u00e1l\u00ed\u010dkov\u00e9m py\u017eamu a s tv\u00fdmi\u2026 drobky, a\u2026 ta lopata je po\u0159\u00e1d v hale.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 kop\u0159ivku?“ Zeptal se Bill, na tv\u00e1\u0159i se mu formoval \u00fa\u0161klebek. „V\u00ed\u0161, Tome, jsi p\u011bkn\u011b divn\u00fd \u010dlov\u011bk. Chci \u0159\u00edct, \u017ee lid\u00e9 o mn\u011b \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee jsem v\u00fdst\u0159edn\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee ty jsi ve skute\u010dnosti po\u0161ahan\u00fd. Opravdu, opravdu po\u0161ahan\u00fd.“<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm drobky,“ bylo v\u0161e, co Tom \u0159ekl, s pohledem up\u0159en\u00fdm na psac\u00ed stroj.<\/div>\n
„No, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee dokud u tebe nepropukne kop\u0159ivka, budeme v pohod\u011b,“ poznamenal Bill a hodil do sebe posledn\u00ed kousek kol\u00e1\u010dku.<\/div>\n
\n

Tom nakr\u010dil nos. „Tys je pr\u00e1v\u011b upekl, nebo co?“<\/p><\/div>\n

„Jo.“<\/div>\n
„Je jich tam v\u00edc?“<\/div>\n
„Tomasi, pokud jsi cht\u011bl kol\u00e1\u010dek, m\u011bl ses prost\u011b zeptat,“ \u0159ekl Bill a zavrt\u011bl sv\u00fdmi pantoflemi.<\/div>\n
Tom z\u00edral na Billovo kr\u00e1l\u00ed\u010dkov\u00e9 py\u017eamo. „Ano, pros\u00edm, moc r\u00e1d bych si dal kol\u00e1\u010dek.“<\/div>\n
Bill str\u010dil nos zp\u00e1tky do sv\u00e9 knihy. „Jsou dole v kuchyni.“<\/div>\n
Tom si povzdechl. „No, cht\u011bl jsem ho pouze tehdy, kdybys mi pro n\u011bj za\u0161el.“<\/div>\n
„Nejsem tvoje slu\u017eka,“ odpov\u011bd\u011bl Bill pov\u00fd\u0161en\u011b. P\u0159it\u00e1hl si knihu bl\u00ed\u017e k obli\u010deji a zam\u017eoural. „V\u00ed\u0161, kdy\u017e u\u017e jsem t\u011b te\u010f poznal a pak si p\u0159e\u010detl tv\u00e9 psan\u00ed, jsem prost\u011b\u2026 \u0161okovan\u00fd.“<\/div>\n
Tom ztuhl. „Co\u017ee? Co to\u2026 Ty \u010dte\u0161 jednu z m\u00fdch knih? Kdes ji vzal? Co\u2026 Co \u010dte\u0161?“<\/div>\n
„Uklidni se, vzal jsem si ji z knihkupectv\u00ed s pou\u017eit\u00fdmi knihami v Mystic, ve v\u00fdprodeji.“<\/div>\n
„Pou\u017eit\u00fdmi\u2026“<\/div>\n
„\u010ctu Mate\u0159sk\u00e9 trestn\u00e9 \u010diny.<\/em> Je\u017e\u00ed\u0161i, Tomasi,“ \u0159ekl Bill s \u00fa\u0161klebkem. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi tohle napsal. Je to jako Vyber-si-sv\u00e9-vlastn\u00ed-dobrodru\u017estv\u00ed, akor\u00e1t bez toho dobrodru\u017estv\u00ed\u2026 A nen\u00ed to ani, jako bych snad opravdu m\u011bl na v\u00fdb\u011br.“<\/div>\n
Tom na Billa zaz\u00edral. „Ur\u00e1\u017e\u00ed\u0161 mou knihu?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Aha\u2026“ Tom se odml\u010del. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee Bill je schoulen\u00fd v posteli v jeho kancel\u00e1\u0159i, m\u00e1 na sob\u011b kr\u00e1l\u00ed\u010dkov\u00e9 py\u017eamo a kritizuje jednu z jeho knih. A na vrcholu toho v\u0161eho m\u00e1 v koutc\u00edch \u00fast bor\u016fvkov\u00fd kol\u00e1\u010dek.<\/div>\n
Tom ten t\u00fdden nep\u0159e\u017eije.<\/div>\n
\n

„Divn\u00e9,“ \u0159ekl Bill a zav\u0159el knihu.<\/p><\/div>\n

„Co je divn\u00e9?“<\/div>\n
„Hm\u2026 Ty, j\u00e1, my. Tohle.“ Bill zaz\u00edval a pod dekou se prot\u00e1hl. Polo\u017eil si hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a p\u0159it\u00e1hl si deku a\u017e k brad\u011b. „Dobrou noc.“<\/div>\n
Ne\u017e Tom mohl \u0159\u00edct jedin\u00e9 slovo, Bill zav\u0159el o\u010di a oto\u010dil se \u010delem ke zdi. Tom z\u00edral na Billovy rozcuchan\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy a na mal\u00e9ho kr\u00e1l\u00ed\u010dka, kter\u00fd na n\u011bj pokukoval z Billova ramene.<\/div>\n
Sakra, co se to v\u016fbec d\u011blo? To Tom rozhodn\u011b nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Bille,“ \u0159ekl Tom. Bill m\u00edsto odpov\u011bdi zavr\u010del. „To byla prvn\u00ed kniha, kterou jsem kdy napsal, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Chce\u0161 t\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee ostatn\u00ed jsou lep\u0161\u00ed?“ Zeptal se Bill, jeho hlas byl ztlumen p\u0159ikr\u00fdvkou.<\/div>\n
„Ehm. Vlastn\u011b ne,“ p\u0159iznal Tom. „V\u0161echno to jsou sra\u010dky. A\u017e na tu, kterou p\u00ed\u0161u te\u010f, tahle je dobr\u00e1, mysl\u00edm. Vlastn\u011b to ani nen\u00ed tak tajemn\u00e9, je to sp\u00ed\u0161 p\u0159\u00edb\u011bh o lidsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. A nen\u00ed to zjednodu\u0161en\u00e9 pro dan\u00fd typ publika, kter\u00e9 zaji\u0161\u0165uje seznam nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch titul\u016f. Tohle je skute\u010dn\u00e9 psan\u00ed, opravdov\u00e9 psan\u00ed. Nemysl\u00edm si, \u017ee jsem si n\u011bkdy dovolil ps\u00e1t tak svobodn\u011b, a v\u00ed\u0161 co? Mysl\u00edm, \u017ee to m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s t\u00edmhle domem. Nev\u00edm, co na tomhle m\u00edst\u011b je, ale je to\u2026 H\u00e1d\u00e1m, \u017ee chci \u0159\u00edct, \u017ee dok\u00e1\u017eu pochopit, pro\u010d pro tebe tolik znamen\u00e1. Mo\u017en\u00e1, \u017ee tady ne\u017eiju tak dlouho jako ty, ale u\u017e za\u010d\u00edn\u00e1m c\u00edtit tu silnou n\u00e1klonnost. A to je pro m\u011b divn\u00e9. V\u00ed\u0161, co t\u00edm mysl\u00edm?“<\/div>\n
Bill m\u00edsto odpov\u011bdi zachr\u00e1pal.<\/div>\n
„Pr\u00fd, j\u00e1 nechr\u00e1pu<\/em>, to ur\u010dit\u011b,“ zabru\u010del Tom. Z\u00edral na kr\u00e1l\u00ed\u010dka na Billov\u011b rameni a povzdechl si.<\/div>\n
N\u011bco na tom dom\u011b opravdu bylo, a on si za\u010d\u00ednal myslet, \u017ee na tom z\u00e1vis\u00ed cel\u00e1 jeho kari\u00e9ra.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Hele, dnes ve\u010der p\u0159ijde na ve\u010de\u0159i m\u016fj vydavatel,“ \u0159ekl Tom a ut\u00edral si ruce do ubrousku. „Tak\u017ee, bys mo\u017en\u00e1 mohl\u2026“<\/p><\/div>\n

„Zmizet?“ Zeptal se Bill, kdy\u017e se pustil do sv\u00fdch vafl\u00ed.<\/div>\n
„Ehm, ne,“ \u0159ekl Tom. „Mohl bys up\u00e9ct dort? Mo\u017en\u00e1 tu \u010dokol\u00e1dovou v\u011bc?“<\/div>\n
„M\u00e1m cel\u00fd den pr\u00e1ci,“ \u0159ekl Bill. „Nem\u016f\u017eu cel\u00fd den jen tak pob\u00edhat kolem a pod\u00e1vat ob\u010derstven\u00ed podle tv\u00fdch rozmar\u016f. Krom\u011b toho mi z m\u011bsta p\u0159ijede kamar\u00e1d a odpoledne budu p\u011bkn\u011b zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd.“<\/div>\n
Tom prot\u00e1hl obli\u010dej a \u0161\u0165ouchl do sv\u00e9 vafle. „Celou noc jsi chr\u00e1pal, v\u00ed\u0161,“ zareptal.<\/div>\n
Bill zrudl. „Ud\u011bl\u00e1m jahodov\u00fd kol\u00e1\u010d se \u0161leha\u010dkou,“ \u0159ekl. „A t\u00edm to kon\u010d\u00ed. Te\u010f sklapni a sn\u011bz ty vafle, ne\u017e to ud\u011bl\u00e1m j\u00e1.“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a triumf\u00e1ln\u011b vzty\u010dil hlavu. U\u017e te\u010f se mu sb\u00edhaly sliny. Jahodov\u00fd kol\u00e1\u010d se \u0161leha\u010dkou zn\u011bl \u00fa\u017easn\u011b.<\/div>\n
„Tak\u017ee, budu doma pozd\u011b,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. Zakousl se do vafle a za\u0161klebil se, kdy\u017e si uv\u011bdomil, jak se k sob\u011b vz\u00e1jemn\u011b chovali. \u0158\u00edkali si sv\u00e9 denn\u00ed rozvrhy a pl\u00e1ny a\u2026<\/div>\n
\n

„Stejn\u011b na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ dodal Tom. „Budu prost\u011b jen ps\u00e1t, ani si nev\u0161imnu, jestli tam jsi, nebo ne.“<\/p><\/div>\n

„V\u0161iml sis, \u017ee jsem celou noc chr\u00e1pal,“ \u0159ekl Bill lstiv\u011b. „A vypad\u00e1\u0161 na hovno. Kdy v\u016fbec sp\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 sp\u00edm,“ \u0159ekl Tom defenzivn\u011b.<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di a vstal. M\u011bl na sob\u011b elegantn\u00ed kr\u00e1tk\u00fd kab\u00e1t a pruhovan\u00e9 kalhoty, vysok\u00e9 ko\u017een\u00e9 boty, a jeho vlasy byly vy\u017eehlen\u00e9 a hladk\u00e9. Jeho make-up byl perfektn\u00ed a tv\u00e1\u0159 m\u011bl jako porcel\u00e1n.
Tom sebou musel zat\u0159\u00e1st, aby se probral.<\/div>\n
„Hezk\u00fd den, drah\u00fd,“ \u0159ekl Bill, proplul kolem Toma a vtiskl mu pusu na temeno hlavy.<\/div>\n
„Hej!“ Zaprotestoval Tom, chytil se za vlasy a c\u00edtil, jak \u010derven\u00e1. „Je\u017e\u00ed\u0161i, \u010dau.“<\/div>\n
A Bill byl pry\u010d. Tom se na sv\u00e9 \u017eidli zhroutil a z\u00edral na ty \u00fa\u017easn\u00e9 vafle.<\/div>\n
Bude se mu po nich st\u00fdskat, a\u017e budou pry\u010d.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom nerv\u00f3zn\u011b sed\u011bl v ob\u00fdvac\u00edm pokoji naproti sv\u00e9mu vydavateli Andreasi Zieglerovi a o\u0161\u00edval se. Andreas tam byl u\u017e asi hodinu a on a Tom jen tak kl\u00e1bosili. Zat\u00edm nemluvili o ni\u010dem d\u016fle\u017eit\u00e9m a Tom se tomu vyh\u00fdbal.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee na \u010dem pracuje\u0161?“ Zeptal se Andreas, uhladil si nohavici sv\u00fdch nesmysln\u011b drah\u00fdch oblekov\u00fdch kalhot.<\/div>\n
Tom se p\u0159ikr\u010dil. U\u017e je to tady. „No, je tady jedna v\u011bc.“<\/div>\n
„Tome, mus\u00ed to b\u00fdt n\u011bco v\u00edc ne\u017e jen v\u011bc. M\u00e1\u0161 term\u00edn, pamatuje\u0161? Chceme, aby se tv\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed kniha dostala na police do V\u00e1noc, a na ja\u0159e t\u011b chceme na seznamu nejl\u00e9pe prod\u00e1van\u00fdch autor\u016f,“ \u0159ekl Andreas.<\/div>\n
„Sakra,“ zamumlal Tom. „Ale jinak \u017e\u00e1dn\u00fd tlak.“<\/div>\n
„Spousta tlaku. V\u00ed\u0161, kolik dom\u00e1c\u00edch \u017eenu\u0161ek v p\u0159echodu n\u00e1m ka\u017ed\u00fd den p\u00ed\u0161e do nakladatelstv\u00ed a do\u017eaduje se tv\u00e9 dal\u0161\u00ed knihy? Tome, mluv\u00edme tady o tis\u00edc\u00edch. V\u0161echny cht\u011bj\u00ed v\u011bd\u011bt, jak\u00fd bude dal\u0161\u00ed tajemn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Ony pro to \u017eij\u00ed! A v\u00fdtvarn\u00edk, kter\u00fd ti d\u011bl\u00e1 p\u0159ebaly?“ Andreas hv\u00edzdl. „Dychtiv\u011b tou\u017e\u00ed po n\u00e1padu, aby mohl za\u010d\u00edt pracovat na n\u00e1vrhu. Co jsi d\u011blal?“<\/div>\n
„Nechce\u0161 to v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„\u0158ekni mi to,“ \u0159ekl Andreas. „No tak, Tr\u00fcmpere. Prost\u011b pot\u0159ebujeme, abys vychrlil n\u011bjakou dal\u0161\u00ed snadno \u010dtivou hovadinu, po kter\u00e9 bude ka\u017ed\u00fd \u0161\u00edlet. V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee Dreamworks zva\u017euje, \u017ee by tv\u00e1 druh\u00e1 kniha mohla b\u00fdt zfilmovan\u00e1?“<\/div>\n
\n

Tom ud\u011blal obli\u010dej. „Snadno \u010dtiv\u00e1 hovadina<\/em>, to je\u2026 To je opravdu mil\u00e9.“<\/div>\n

„J\u00e1 nemus\u00edm b\u00fdt mil\u00fd, Tome, j\u00e1 prost\u011b jen mus\u00edm vyd\u011blat pen\u00edze,“ \u0159ekl Andreas lehce. „A ty jsi m\u016fj l\u00edstek na j\u00eddlo u\u017e l\u00e9ta.“<\/div>\n
Tom z\u00edral na sv\u00e9ho vydavatele. Andreas obvykle b\u00fdval tvrd\u00fd, ale dnes se zd\u00e1l b\u00fdt vylo\u017een\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd. „\u010clov\u011b\u010de, pracuju na tom. Ale nemysl\u00edm si, \u017ee se m\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed kniha bude opravdu zamlouvat t\u011bmhle seschl\u00fdm dom\u00e1ck\u00fdm typ\u016fm.“<\/div>\n
„No, tak sem s t\u00edm a uka\u017e mi to, k\u00e1mo,“ \u0159ekl Andreas. „J\u00e1 se rozhodnu, jestli je to pro m\u011b dostate\u010dn\u00e1 hovadina, nebo ne.“<\/div>\n
„Nazval jsi m\u011b pr\u00e1v\u011b te\u010f\u2026 to je jedno.“ Tom vstal a pokynul Andreasovi, aby ho n\u00e1sledoval. „Poj\u010f nahoru do m\u00e9 kancel\u00e1\u0159e a m\u016f\u017ee\u0161 se pod\u00edvat na n\u011bkolik prvn\u00edch kapitol.“<\/div>\n
Andreas ho n\u00e1sledoval a Tomovi bylo tak trochu \u0161patn\u011b. Na dne\u0161n\u00ed Andreasov\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b toho hodn\u011b z\u00e1viselo, mnohem v\u00edc, ne\u017e si Tom dovolil p\u0159ipustit. Pokud by se Andreasovi nel\u00edbilo, na \u010dem pracoval, jeho kari\u00e9ra by byla u konce.<\/div>\n
Jedna ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 kniha a vydavatel by ho odvrhnul. Tom nebyl zpen\u011b\u017eiteln\u00fd, nebyl celebrita, u kter\u00e9 i kdyby jeho kniha byla propad\u00e1k, lid\u00e9 by si koupili dal\u0161\u00ed jen kv\u016fli tomu, kdo byl. Nebyl \u017e\u00e1dn\u00e1 J. K. Rowlingov\u00e1 nebo Stephen King. Jedna chyba a v\u0161ichni jeho fanou\u0161ci by byli pry\u010d.<\/div>\n
V\u0161ichni byli nest\u00e1l\u00ed, v\u0161ichni bezcenn\u00ed. To byl d\u016fvod, pro\u010d od nich Tom nikdy nic nesly\u0161el, a to bylo p\u0159esn\u011b tak, jak se mu to l\u00edbilo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nyn\u00ed, kdy\u017e Andreasovi podal sv\u016fj rukopis, c\u00edtil se jinak. Cht\u011bl knihu, kter\u00e1 by p\u0159inesla sl\u00e1vu, nejen hodn\u011b pen\u011bz. Cht\u011bl napsat knihu, kter\u00e1 bude zapamatov\u00e1na.<\/div>\n
Sledoval, jak Andreas nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, zat\u00edmco \u010detl, a srdce mu pokleslo.<\/div>\n
„O \u010dem to je?“ Zeptal se Andreas kone\u010dn\u011b po n\u011bkolika minut\u00e1ch listov\u00e1n\u00ed. „Jak\u00fd je h\u00e1\u010dek, z\u00e1hada?“<\/div>\n
„Je to mnohem rafinovan\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jen tohle,“ \u0159ekl Tom. „Pocity hlavn\u00ed postavy jsou samy o sob\u011b z\u00e1hadou. V\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Do prdele, ty jsi \u0161el a p\u0159em\u011bnil ses mi ve skute\u010dn\u00e9ho spisovatele,“ \u0159ekl Andreas a polo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed. „Tohle je dobr\u00e9, p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00e9.“<\/div>\n
„Co to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Zeptal se Tom. „Moje psan\u00ed je p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00e9?“<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed ten druh v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 publikujeme,“ \u0159ekl Andreas.<\/div>\n
„Nebudete to publikovat, proto\u017ee to nestoj\u00ed za hovno?“ Zeptal se Tom se zv\u00fd\u0161en\u00fdm hlasem. „D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?“<\/div>\n
Andreas nemusel \u0159\u00edct ani slovo a Tom u\u017e znal odpov\u011b\u010f. Jeho pr\u00e1vo na knihu padlo. Bylo po v\u0161em. Andreas se u\u017e sna\u017eil odstranit s\u00e1m sebe z m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Posly\u0161, Tome, j\u00e1-„<\/div>\n
Dve\u0159e dole se rozl\u00e9tly a vesel\u00fd hlas zvolal, „Tomi, jsem doma!“<\/div>\n
„Vte\u0159inku,“ \u0159ekl Tom a omluvil se z m\u00edstnosti. Shl\u00e9dl dol\u016f ze schod\u016f a tam st\u00e1l Bill s velk\u00fdm jahodov\u00fdm dortem se \u0161leha\u010dkou v rukou.<\/div>\n
„Jsem tady p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b?“ Zeptal se Bill. „Bo\u017ee, ten m\u016fj kamar\u00e1d, o kter\u00e9m jsem ti \u0159\u00edkal, se zdr\u017eel d\u00e9le ne\u017e obvykle. A dovol mi \u0159\u00edct, jak\u00fd suchar se to z n\u011bj stal. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee se zm\u011bnil, vydavatelsk\u00fd pr\u016fmysl ho zm\u011bnil. Vlastn\u011b mi tak trochu p\u0159ipom\u00edn\u00e1 tebe, tot\u00e1ln\u00ed debil. A pak, mysl\u00edm, se m\u011b pokusil osah\u00e1vat.“<\/div>\n
\n

Andreas se objevil za Tomov\u00fdm ramenem se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pohledem na tv\u00e1\u0159i. O\u010dividn\u011b sly\u0161el v\u0161echno, co Bill \u0159ekl.<\/p><\/div>\n

„Jen m\u016fj, ehm, spolubydl\u00edc\u00ed,“ zamumlal Tom k Andreasovi.<\/div>\n
„A ta jeho kol\u00ednsk\u00e1 byla prost\u011b stra\u0161n\u00e1,“ \u0159ekl Bill a upustil na zem svou ta\u0161ku. „Byli jsme v m\u00e9m nov\u00e9m obchod\u011b a cel\u00e9 to tam zasmradil. Budu to tam muset vydesinfikovat. Bo\u017ee, to bude st\u00e1t majlant. Pro\u010d jste vy v\u0161ichni spisovatel\u00e9 takov\u00ed \u0161pinavci?“<\/div>\n
„Po\u010dkat,“ \u0159ekl Andreas a postavil se za Toma. „Bille?“<\/div>\n
Bill ztuhl a z\u00edral nahoru na schody. „Andy?“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na Billa, pak na Andrease, a pak op\u011bt na Billa. „Vy se zn\u00e1te?“<\/div>\n
„Vy se zn\u00e1te?“ Zeptal se Bill.<\/div>\n
„Je to m\u016fj vydavatel!“<\/div>\n
„U\u017e ne,“ \u0159ekl Andreas, protla\u010dil se kolem Toma a se\u0161el po schodech dol\u016f. „Bille, zlato, co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zamra\u010dil se. „V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je mi tohle m\u00edsto pov\u011bdom\u00e9.“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „Jsem jen na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b, opravdu. Ty jsi jeho vydavatel? Tohle je tak divn\u00e9.“<\/div>\n
Tom po\u0159\u00e1d st\u00e1l na vrcholku schodi\u0161t\u011b a p\u0159ehr\u00e1val si v hlav\u011b, co Andreas \u0159ekl. U\u017e ne. U\u017e ne<\/em>.<\/div>\n
\n

„Bille,“ \u0159ekl Andreas. „Ty v\u011bci jsi opravdu myslel v\u00e1\u017en\u011b? J\u00e1 myslel, \u017ee jsme dnes m\u011bli opravdu dobr\u00fd \u010das, zlato\u2026 Nevid\u011bli jsme se u\u017e tak dlouho, v\u00ed\u0161?“<\/p><\/div>\n

Bill se viditeln\u011b napjal a vypadal neuv\u011b\u0159iteln\u011b nepohodln\u011b. Polo\u017eil kol\u00e1\u010d na lavi\u010dku vedle dve\u0159\u00ed. „Promi\u0148, Andy.“<\/div>\n
„Jak se vy dva zn\u00e1te?“ Vyhrkl Tom st\u00e1le zmrzl\u00fd jako socha v horn\u00ed \u010d\u00e1sti schodi\u0161t\u011b. U\u017e ne<\/em>.<\/div>\n
„M\u00e1me n\u011bjakou historii,“ \u0159ekl Bill su\u0161e. „Je to kamar\u00e1d, o kter\u00e9m jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee dnes p\u0159ijde na n\u00e1v\u0161t\u011bvu.“<\/div>\n
„Chyst\u00e1m se u\u017e vyrazit,“ \u0159ekl Andreas. „Opravdu o tomhle nechci diskutovat p\u0159ed b\u00fdval\u00fdm klientem\u2026 Bille, vyprovod\u00ed\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
Bill Tomovi v\u011bnoval zdeptan\u00fd pohled. „Okay, tak poj\u010f, Andy.“<\/div>\n
Oba zmizeli ze dve\u0159\u00ed. Tom klesl na nejvy\u0161\u0161\u00ed schod, kolena si p\u0159itiskl k sob\u011b a lehce se t\u0159\u00e1sl. Pr\u00e1v\u011b byl odvrhnut. Nem\u011bl \u017e\u00e1dnou budoucnost. Nikdy u\u017e znovu nevyd\u00e1 \u017e\u00e1dnou knihu. Byl neschopn\u00fd.<\/div>\n
\n

„Kurva,“ zamumlal.<\/p><\/div>\n

Z\u00edral rovn\u011b p\u0159ed sebe a sledoval p\u0159es okno Billovy a Andreasovy temn\u00e9 siluety. Zd\u00e1lo se, \u017ee Andreas se dost\u00e1v\u00e1 k Billovi p\u011bkn\u011b bl\u00edzko.<\/div>\n
„J\u00e1 ho zabiju,“ \u0159ekl Tom, a pot\u00e9 mu ruka vyl\u00e9tla p\u0159ed \u00fasta. „Billa<\/em>, cht\u011bl jsem \u0159\u00edct, \u017ee zabiju Billa, proto\u017ee on\u2026“ Pohled mu p\u0159ist\u00e1l na lopat\u011b bl\u00edzko dve\u0159\u00ed. „Nechal tady lopatu. Kurva, te\u010f mluv\u00edm s\u00e1m se sebou.“<\/div>\n
Tmav\u00e9 obrysy mu\u017e\u016f se k sob\u011b \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce p\u0159ibli\u017eovaly a Tomovy zuby v\u00edc a v\u00edce sk\u0159\u00edpaly. Ale pot\u00e9 se ozval k\u0159ik a Bill\u016fv obrys z\u0159eteln\u011b dal facku Andreasov\u011b obrysu. Hlasit\u00fd zvukov\u00fd efekt taky zp\u016fsobil, \u017ee to cel\u00e9 bylo trochu v\u00edce o\u010dividn\u00e9.<\/div>\n
Dve\u0159e se otev\u0159ely a Bill se v\u0159\u00edtil dovnit\u0159 a zabouchl je Andreasovi p\u0159\u00edmo p\u0159ed nosem.<\/div>\n
„Ten hajzl!“ Vyk\u0159ikl Bill a mnul si zadek. Vzhl\u00e9dl k Tomovi. „Tv\u016fj vydavatel je v\u00e1\u017en\u011b zmetek.“<\/div>\n
„Stejn\u011b tak tv\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
„Nen\u00ed to m\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161,“ \u0159ekl Bill. „Je to sotva v\u016fbec n\u011bjak\u00fd kamar\u00e1d. On je chyba, to je to, co je.“<\/div>\n
„Tak to jsme dva.“<\/div>\n
Bill zast\u00e9nal a vy\u0161plhal se po schodech na m\u00edsto, kde sed\u011bl Tom. Posadil se o schod n\u00ed\u017e a s povzdechem se op\u0159el.<\/div>\n
\n

„V\u00ed\u0161, nikdy bych Andrease netypoval na homou\u0161e,“ \u0159ekl Tom po chvilce ticha. „A to ho zn\u00e1m u\u017e l\u00e9ta. Celou tu dobu mi mohl z\u00edrat na zadek.“<\/p><\/div>\n

Bill se oto\u010dil a v\u011bnoval Tomovi pohled. „Jsi hrozn\u00fd.“<\/div>\n
„Promi\u0148, jsem v depresi.“<\/div>\n
„No, j\u00e1 nejsem jako ty. Nechyst\u00e1m se do tebe kopnout, kdy\u017e jsi na dn\u011b.“<\/div>\n
Tomovi se poda\u0159ilo usm\u00e1t, ale vypadalo to sp\u00ed\u0161 jako \u0161kleb. „Tak\u017ee co, on je jako\u2026 do tebe tot\u00e1ln\u00ed bl\u00e1zen?“<\/div>\n
„Dr\u017e hubu,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ees ho pra\u0161til,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Proto\u017ee kdybys to neud\u011blal, tak bych to ud\u011blal j\u00e1. Pra\u0161til bych ho opravdu tvrd\u011b.“<\/div>\n
Bill se uchechtl. „Za to, \u017ee odm\u00edtnul tvou knihu, nebo za to, \u017ee mi s\u00e1hnul na zadek?“<\/div>\n
Tom zav\u00e1hal, ne\u017e s nevol\u00ed zamumlal: „Oboj\u00ed.“<\/div>\n
Oba si povzdechli.<\/div>\n
„Tak\u017ee, mysl\u00edm,“ \u0159ekl Bill, „\u017ee p\u016fjdu p\u0159ipravit velkou ve\u010de\u0159i, m\u00e1me ten dort, a p\u0159inesl jsem dom\u016f l\u00e1hev v\u00edna.“<\/div>\n
„Ach, to je hezk\u00e9,“ \u0159ekl Tom rozmrzele. „A co m\u00e1m d\u011blat j\u00e1?“<\/div>\n
„Ty se m\u00e1\u0161 ke mn\u011b p\u0159ipojit, pitom\u010de.“<\/div>\n
„Aha.“ Tom poc\u00edtil v \u017ealudku teplo, dokonce i kdy\u017e se st\u00e1le c\u00edtil jako troska. „Jo, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee to bych mohl ud\u011blat.“<\/div>\n
„Jestli chce\u0161.“<\/div>\n
Ach, Tom cht\u011bl.<\/p>\n

autor: adriandarc<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: adriandarc Drobky v posteli „Tak,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e do pokoje pro hosty. „M\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat tady.“ Bill ud\u011blal obli\u010dej. „Ne.“ „Pro\u010d ne?“ „Tohle je pokoj, kter\u00fd jsem sd\u00edlel s Audrey,“ \u0159ekl Bill. „Nepou\u017e\u00edvali jsme ten pokoj, ve kter\u00e9m m\u00e1\u0161 te\u010f<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[657],"tags":[],"class_list":["post-1759","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-soukromy-majetek"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1759","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1759"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1759\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1759"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1759"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1759"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}