{"id":1764,"date":"2016-10-10T16:00:00","date_gmt":"2016-10-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1756"},"modified":"2016-10-10T16:00:00","modified_gmt":"2016-10-10T15:00:00","slug":"soukromy-majetek-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/10\/10\/soukromy-majetek-7\/","title":{"rendered":"Soukrom\u00fd majetek 7."},"content":{"rendered":"
autor: adriandarc<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pokud je nem\u016f\u017ee\u0161 porazit\u2026<\/strong><\/div>\n
\n

Tom si polo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a za\u00fap\u011bl. U\u017e nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 myslet.<\/p><\/div>\n

A nyn\u00ed byl s\u00e1m v tomhle dom\u011b bez s\u00edly k psan\u00ed, a bez kohokoliv, s k\u00fdm by mohl mluvit. Jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel ho opustil a Billa odehnal.<\/div>\n
Tom byl, jak s\u00e1m usoudil, opravdu ohavn\u00e1 kreatura.<\/div>\n
A \u017erout<\/em>, pomyslel si p\u0159i pohledu na pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159 od dortu.<\/div>\n
Zem\u0159e s\u00e1m, upoutan\u00fd na l\u016f\u017eko a tlust\u00fd na Rhode Island. Mohlo to b\u00fdt je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed?<\/div>\n
Zabur\u00e1cel hrom a sv\u011btla zablikala.<\/div>\n
Tom se rozhodl, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd b\u016fh nen\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Byl to dlouh\u00fd t\u00fdden, ten nejdel\u0161\u00ed v Tomov\u011b \u017eivot\u011b. D\u00edky siln\u00fdm bou\u0159k\u00e1m ne\u0161la n\u011bkolik dn\u00ed elekt\u0159ina, a bez jak\u00e9koliv spole\u010dnosti nebo televize Tom dostal vz\u00e1cnou p\u0159\u00edle\u017eitost dn\u00ed a dn\u00ed sebezkoum\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

Na konci t\u00fddne u\u017e mu bylo na zvracen\u00ed z vnit\u0159ku sv\u00e9 vlastn\u00ed hlavy. Do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee byl sobeck\u00fd, sebest\u0159edn\u00fd a nevrl\u00fd, a k tomu hastro\u0161.<\/div>\n
N\u011bkter\u00e9 pravdy bolely v\u00edc ne\u017e ty ostatn\u00ed.<\/div>\n
Ale nyn\u00ed jej doktor Parker po posledn\u00ed kontrole pova\u017eoval za dostate\u010dn\u011b schopn\u00e9ho k ch\u016fzi, a i kdy\u017e se Tom c\u00edtil nechutn\u011b a neohraban\u011b, byl p\u0159ipraven se dostat znovu zp\u00e1tky na nohy. Popadl sv\u016fj psac\u00ed stroj a vykulhal do schod\u016f.<\/div>\n
M\u011bl stejn\u00fd psac\u00ed stroj u\u017e od st\u0159edn\u00ed \u0161koly. Byl to d\u00e1rek od jeho rodi\u010d\u016f, povzbuzen\u00ed pro to, aby n\u00e1sledoval sv\u00e9 sny.<\/div>\n
Tom n\u00e1sledoval sv\u00e9 sny celou cestu do banky.<\/div>\n
Ale te\u010f, kdy\u017e se s psac\u00edm strojem vlekl do sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e, uv\u011bdomil si, \u017ee po v\u0161ech t\u011bch letech u\u017e nejde za sv\u00fdmi sny. Jde za pen\u011bzi. V\u0161echny jeho rom\u00e1ny byly \u0161lichty, sra\u010dky a bezduch\u00e9 zlat\u00e9 doly. Jeho snem bylo v\u017edy vyhr\u00e1t Pulitzerovu cenu, nebo ne?<\/div>\n
Co se to s n\u00edm stalo?<\/div>\n
Byl lh\u00e1\u0159 a podvodn\u00edk.<\/div>\n
A Bill m\u011bl pravdu, naprostou pravdu. Byl bezcitn\u00fd.<\/div>\n
\n

Existovala tady jen jedin\u00e1 mo\u017enost. Otev\u0159el okno za sv\u00fdm stolem, slunce sv\u00edtilo skrz barevn\u00e9 sklo a malovalo mu nohy a chodidla z\u00e1\u0159iv\u00fdmi odst\u00edny. Obr\u00e1til se k psac\u00edmu stroji s dramatick\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Zvedl stroj a ud\u011blal krok sm\u011brem k oknu, rozhodl se zahodit tu zatracenou v\u011bc ven na p\u0159\u00edjezdovou cestu, kde by se rozbila na milion r\u016fzn\u00fdch kousk\u016f.<\/p><\/div>\n

Ale jak \u0161el, zask\u0159\u00edpala pod n\u00edm podlahov\u00e1 deska a pohnula se.<\/div>\n
„Co to sakra?“<\/div>\n
Postavil psac\u00ed stroj zp\u00e1tky na st\u016fl a s velk\u00fdm \u00fasil\u00edm se shrbil k podlaze. D\u0159evo popraskalo a on ho vyt\u00e1hl z podlahy, odhalil tak pr\u00e1zdn\u00fd prostor pod n\u00edm. N\u011bco se tam na n\u011bj v odpoledn\u00edm sv\u011btle t\u0159pytilo.<\/div>\n
S\u00e1hl s vykulen\u00fdma o\u010dima dol\u016f a dotkl se n\u011b\u010deho chladn\u00e9ho. Kdy\u017e to zvedl a podr\u017eel na sv\u011btle, zalapal po dechu. Byl to prsten.<\/div>\n
Krou\u017eek z b\u00edl\u00e9ho zlata se dv\u011bma smaragdy obklopuj\u00edc\u00ed briliant.<\/div>\n
„Snad to nen\u00ed…“<\/div>\n
Uvnit\u0159 krou\u017eku bylo vyryto: Kate\u0159in\u011b s l\u00e1skou od Josefa – 1902<\/em>.<\/div>\n
„Do prdele!“ Vyk\u0159ikl Tom. „Je to on!“<\/div>\n
Bylo to jako ve filmu. Tom si p\u0159idr\u017eel prsten bl\u00edzko u obli\u010deje a zam\u017eoural na n\u011bj. Byl to prsten, Kate\u0159inin prsten, Bill\u016fv prsten.<\/div>\n
„Bill…“ Tom se odml\u010del. Zast\u00e9nal. Cel\u00fd posledn\u00ed t\u00fdden str\u00e1vil sebetr\u00fdzn\u011bn\u00edm, p\u0159\u00edsah\u00e1n\u00edm si, \u017ee bude lep\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem, \u017ee ud\u011bl\u00e1 n\u011bco dobr\u00e9ho se sv\u00fdm \u017eivotem, a ne \u017ee bude jen sed\u011bt stranou a z\u00edrat na v\u0161echny hr\u00e1\u010de.<\/div>\n
Ale jak dr\u017eel prsten a v\u011bd\u011bl, co mus\u00ed ud\u011blat, nebyl p\u0159ipraven\u00fd. Ani zdaleka nebyl p\u0159ipraven\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\n

„Kurva,“ zamumlal Tom, dal si prsten do kapsy a zalo\u017eil si ruce na prsou. Pod\u00edval se z okna na maj\u00e1k. Bill\u016fv star\u00fd pokoj – ne, Tomova kancel\u00e1\u0159 m\u011bla kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled. Tom si povzdechl a oto\u010dil se, kopl do uvoln\u011bn\u00e9 podlahov\u00e9 desky.<\/p><\/div>\n

Pro\u010d se mu tohle d\u011blo? Pro\u010d v\u0161echno dopadalo na m\u00edsto, jako bylo tohle?<\/div>\n
S odhodl\u00e1n\u00edm p\u0159e\u0161el p\u0159es pokoj a otev\u0159el dve\u0159e, ve stejn\u00e9 chv\u00edli zahl\u00e9dl n\u00e1pis Bill Kaulitz 1991<\/em> vytesan\u00fd do d\u0159eva. Bill byl v\u0161ude, byl zatracen\u011b v\u0161ude. Na dve\u0159\u00edch, v jeho tr\u00e1vic\u00edm syst\u00e9mu, v jeho kapse. Tom mu nemohl uniknout.<\/div>\n
„Pokud je nem\u016f\u017eete porazit…“<\/div>\n
Trajekt v d\u00e1lce hlasit\u011b zatroubil a Tom s kulh\u00e1n\u00edm sp\u011b\u0161n\u011b vy\u0161el z m\u00edstnosti, na mysli m\u011bl pouze jednu jedinou v\u011bc.<\/div>\n
Musel naj\u00edt Billa.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

David Jost, mana\u017eer m\u00edstn\u00edho hotelu p\u0159\u00edhodn\u011b pojmenovan\u00e9ho „Bed and Breakfast“ (Postel a sn\u00eddan\u011b) Tomovi absolutn\u011b nijak nepomohl.<\/p><\/div>\n

„Ale on \u0159\u00edkal, \u017ee je tady,“ \u0159ekl Tom, v kotn\u00edku mu pulzovalo z chozen\u00ed po cel\u00e9m m\u011bst\u011b. „\u0158\u00edkal, \u017ee je tady na cel\u00fd t\u00fdden.“<\/div>\n
„No, v\u0161ak u\u017e je konec t\u00fddne, nebo ne, synku?“ \u0158ekl David a opr\u00e1\u0161il si svou ost\u0159e \u010dernou vestu. „Krom\u011b toho, my nepod\u00e1v\u00e1me informace o na\u0161ich klientech, pane…?“<\/div>\n
„Zasran\u011b, kurva, do prdele, m\u00e1te pravdu,“ zaklel Tom. David si Toma prohl\u00e9dl a ohrnul nos. „Chci \u0159\u00edct… \u017ee jsem Tomas – ne, Tom, Tom Trumper. M\u016f\u017eete mi aspo\u0148 \u0159\u00edct, kdy tu byl naposledy?“<\/div>\n
„Ach ano, poustevn\u00edk,“ \u0159ekl David a ud\u011blal krok vzad, nakr\u010dil nos, jako by uc\u00edtil n\u011bco \u0161patn\u00e9ho.<\/div>\n
Tom obr\u00e1til o\u010di v sloup. „Bill by se jen tak nesbalil a ne\u0161el dom\u016f… Ne…“ Po\u0161kr\u00e1bal se na brad\u011b. „Ten mal\u00fd bastard by se tak lehce nevzdal, mysl\u00edm t\u00edm, kdy\u017e t\u00e1bo\u0159il na pozemku pan\u00ed Hastingsov\u00e9, tak on…“<\/div>\n
David zaz\u00edval.<\/div>\n
„To je ono!“ Zaj\u00e1sal Tom. „D\u011bkuju v\u00e1m, pane Joste, \u017ee jste byl tak velmi neu\u017eite\u010dn\u00fd.“ Popl\u00e1cal Davida po rameni a opustil budovu, celou cestu p\u0159itom kulhal.<\/div>\n
David jej sledoval, a pot\u00e9 pult diskr\u00e9tn\u011b hygienicky vy\u010distil pohybem sv\u00e9ho z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
V\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee tyto typy pis\u00e1lk\u016f byly pln\u00e9 choroboplodn\u00fdch z\u00e1rodk\u016f a nem\u011bly du\u0161i, a \u017ee ten druh v\u011bc\u00ed byl naka\u017eliv\u00fd.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Tak naposledy, pane Trumpere,“ \u0159ekla pan\u00ed Hastingsov\u00e1 ho\u0159ce, jak vykukovala ze dve\u0159\u00ed. „Billy tady nen\u00ed, v posledn\u00edch n\u011bkolika dnech tu nebyl a nevr\u00e1t\u00ed se! Nyn\u00ed laskav\u011b odstra\u0148te s\u00e1m sebe z m\u00e9ho pozemku!“<\/p><\/div>\n

Tom si t\u011b\u017ece povzdechl. „Pod\u00edvejte se, d\u00e1mo-„<\/div>\n
Pan\u00ed Hastingsov\u00e1 zafun\u011bla.<\/div>\n
„Pan\u00ed Hastingsov\u00e1,“ \u0159ekl Tom kousav\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 se t\u011bmi slovy dusil. „No tak, kde je?“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee to v\u00edm, nebo ano?“<\/div>\n
Tom prot\u00e1hl obli\u010dej, vklouzl rukou do kapsy a dotkl se prstenu. „M\u016f\u017eu v\u00e1m zaplatit.“<\/div>\n
Pan\u00ed Hastingsov\u00e1 zalapala po dechu. „Nic takov\u00e9ho neud\u011bl\u00e1te!“<\/div>\n
„Pros\u00edm, jen mi \u0159ekn\u011bte, kde Bill je,“ prosil Tom. „Mus\u00edm mu d\u00e1t prsten, j\u00e1-„<\/div>\n
Pan\u00ed Hastingsov\u00e1 vyt\u0159e\u0161tila o\u010di.<\/div>\n
„Ach, ne, ne, ne takhle!“ Zast\u00e9nal Tom. „V\u00edte, vykopnul jsem ho ze sv\u00e9ho pozemku pot\u00e9, co mi r\u00e1no p\u0159ipravil sn\u00eddani a ud\u011blal mi binec v posteli a-„<\/div>\n
Pan\u00ed Hastingsov\u00e1 zbledla.<\/div>\n
Tom si jen povzdechl. „J\u00e1 to vzd\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
\n

„Uka\u017e mi ten prsten,“ \u0159ekla pan\u00ed Hastingsov\u00e1 pevn\u011b. „Nebo zavol\u00e1m policii.“<\/p><\/div>\n

Tom se c\u00edtil sm\u011b\u0161n\u011b, ale vyt\u00e1hl prsten z kapsy a podr\u017eel ho pan\u00ed Hastingsov\u00e9 p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
„Ach, bo\u017ee na nebes\u00edch!“ Vyk\u0159ikla. „No, tak to \u00fapln\u011b m\u011bn\u00ed situaci, nebo ne?“<\/div>\n
„Hm.“ Tom se pokusil usm\u00e1t. „To ur\u010dit\u011b, ehm, jo.“<\/div>\n
„Mal\u00fd Billy je zp\u00e1tky v Mystic, pr\u00e1v\u011b te\u010f by m\u011bl pracovat. Je to pek\u00e1rna Das Essen na Lindberghov\u011b ulici. Ne alej, ale ulice,“ \u0159ekla. „Je to jasn\u00e9?“<\/div>\n
Tomovi se rozz\u00e1\u0159ily o\u010di. „Jasn\u00e9.“<\/div>\n
„Zopakuj mi to,“ \u0159ekla. Tom se za\u0161klebil. „Lindberghova\u2026?“<\/div>\n
„Ulice, ne alej,“ \u0159ekl Tom tup\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekla pan\u00ed Hastingsov\u00e1 l\u00e1skypln\u011b. „Te\u010f b\u011b\u017e a najdi ho.“
„Okay.“<\/div>\n
„Bu\u010f na n\u011bj hodn\u00fd, sly\u0161\u00ed\u0161?“ \u0158ekla p\u0159\u00edsn\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Tom s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm a pozp\u00e1tku se od n\u00ed vzdaloval. „P\u0159esn\u011b tak.“ Oto\u010dil se na pat\u011b a ode\u0161el, vrt\u011bl p\u0159itom hlavou.<\/div>\n
„Billy si toho za\u017eil u\u017e tak moc!“ Zavolala za n\u00edm pan\u00ed Hastingsov\u00e1. „Tak moc, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? Kdy\u017e jeho rodi\u010de zahynuli p\u0159i t\u00e9 nehod\u011b a nechali ho samotn\u00e9ho, nem\u011bl nikoho! Sedmn\u00e1ctilet\u00fd a v cel\u00e9m tom dom\u011b \u00fapln\u011b s\u00e1m!“<\/div>\n
Tom zpomalil a zast\u00e9nal. „D\u011bl\u00e1te si ze m\u011b srandu?“ Zamumlal.<\/div>\n
„Musel se starat s\u00e1m o sebe!“ Zak\u0159i\u010dela nahlas pan\u00ed Hastingsov\u00e1. „Ani kous\u00ed\u010dek rodiny na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b! Krom\u011b m\u011b, samoz\u0159ejm\u011b, ale j\u00e1 nejsem stejn\u00e1 krev!“<\/div>\n
Tom se oto\u010dil. „J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. „Budu na n\u011bj mil\u00fd, okay?“<\/div>\n
Sladce p\u0159ik\u00fdvla. „\u0160\u0165astnou cestu.“<\/div>\n
Tom se c\u00edtil mizern\u011b, zat\u00edmco sch\u00e1zel zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu domu a nasedal do auta. Musel si posp\u00ed\u0161it, pokud cht\u011bl chytit dal\u0161\u00ed trajekt.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Pot\u00e9, co se potuloval po ulici v Mystic u\u017e dobr\u00fdch deset minut, Tom s velk\u00fdm povzdechem vzhl\u00e9dl, a zaklel. N\u00e1zev na ceduli hl\u00e1sal Lindberghova alej.<\/p><\/div>\n

„Tome, ty idiote,“ zamumlal si pod vousy. „Ulice, ne alej.“<\/div>\n
\u010clov\u011bk by m\u011bl v\u017edy poslouchat star\u0161\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Na konci Lindberghovy ulice byla Das Essen, ta nejroztomilej\u0161\u00ed pek\u00e1rna, jakou Tom kdy vid\u011bl. U\u017e jen to, \u017ee si myslel, \u017ee to je roztomil\u00e9, jej nutilo c\u00edtit se vztekle a zmaten\u011b, a kdyby se to opov\u00e1\u017eil p\u0159iznat, c\u00edtil tak\u00e9 chv\u011bn\u00ed.<\/p><\/div>\n

Vyt\u00e1hl prsten z kapsy a p\u0159e\u0161el ulici.<\/div>\n
Uvnit\u0159 obchodu bylo ru\u0161no, byla zde spousta r\u016fzn\u00fdch druh\u016f lid\u00ed. Krm\u00edc\u00ed se z\u00e1kazn\u00edci, objedn\u00e1vaj\u00edc\u00ed si z\u00e1kazn\u00edci, peka\u0159i, kte\u0159\u00ed pekli kol\u00e1\u010de a su\u0161enky, a jeden velmi nevrle vypadaj\u00edc\u00ed mu\u017e, kter\u00fd st\u00e1l za pultem. Tom se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil s obavami, prsten dr\u017eel za z\u00e1dy v propocen\u00e9 p\u011bsti.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Tom kr\u00e1tce.<\/div>\n
Mu\u017e vzhl\u00e9dl a k\u00fdvl, \u00fase\u010dn\u011b. Jeho o\u010di se tv\u00e1\u0159ily v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Ehm\u2026“ Tom p\u0159e\u0161l\u00e1pl. „Mo\u017en\u00e1 bys mi mohl pomoct.“<\/div>\n
P\u0159ijal pouze dal\u0161\u00ed stroh\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Tom pohl\u00e9dl na jeho jmenovku. St\u00e1lo na n\u00ed Gustav.<\/div>\n
Tak\u017ee tohle byl Gustav.<\/div>\n
„Ehm, no, j\u00e1 n\u011bkoho hled\u00e1m,“ \u0159ekl Tom. „Je n\u011bkde pobl\u00ed\u017e Bill?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Je k dispozici?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil. „Je tady?“<\/div>\n
„Ano.<\/div>\n
„Aha.“ Tom se op\u0159el o pult, znovu a znovu ot\u00e1\u010del prsten ve sv\u00fdch nerv\u00f3zn\u00edch prstech. Pro\u010d byl nerv\u00f3zn\u00ed? „No, mohl bys ho zavolat, mo\u017en\u00e1? Mus\u00edm mu n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„No tak, chlape,“ \u0159ekl Tom. „Pomo\u017e mi.“<\/div>\n
Gustav si kr\u00e1tce povzdechl a oto\u010dil se, zmizel v zadn\u00ed m\u00edstnosti. Tom chv\u00edli bubnoval prsty o pult a pot\u00e9 se Gustav znovu objevil.<\/div>\n
„Zavolal jsi ho?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
Gustav pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
Tom se op\u011bt zamra\u010dil, oto\u010dil se a rozhl\u00e9dl se po obchod\u011b. Byl pln\u00fd \u017eivota a v\u011bc\u00ed. Na st\u011bn\u00e1ch visely star\u00e9 filmov\u00e9 plak\u00e1ty, v\u0161echny v n\u011bm\u010din\u011b, a stoly i \u017eidle v\u0161echny vypadaly staro\u017eitn\u011b. \u017d\u00e1dn\u00e9 dv\u011b \u017eidle si nebyly podobn\u00e9 a podlaha byla slo\u017een\u00e1 z barevn\u00fdch dla\u017edic.<\/div>\n
Z toho m\u00edsta byl c\u00edtit Bill.<\/div>\n
\n

Tom vydechl a znovu se oto\u010dil, pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby spat\u0159il Billa, jak vych\u00e1z\u00ed ze zadn\u00ed m\u00edstnosti. M\u011bl z\u00e1st\u011bru a vlasy sta\u017een\u00e9 dozadu do cul\u00edku. Tv\u00e1\u0159e m\u011bl zamazan\u00e9 moukou a jeho nos byl \u010derven\u00fd.<\/p><\/div>\n

Tomovi se v hrudi sev\u0159elo srdce.<\/div>\n
„Co tady, sakra, d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zeptal se Bill, p\u0159imhou\u0159il o\u010di a p\u0159i\u0161el k Tomovi, zat\u00edmco si ut\u00edral ruce do z\u00e1st\u011bry.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026“ Tom polkl. Vzpamatuj se, \u010dlov\u011b\u010de! „J\u00e1\u2026 m\u00e1m n\u011bco opravdu\u2026 P\u0159i\u0161el jsem ti d\u00e1t, p\u0159i\u0161el jsem kv\u016fli\u2026 Bude\u0161 m\u00edt radost!“<\/div>\n
Bill se zastavil a roz\u0161\u00ed\u0159ily se mu o\u010di. „P\u0159i\u0161el jsi mi \u0159\u00edct, \u017ee mi prod\u00e1\u0161 m\u016fj d\u016fm zp\u00e1tky?“<\/div>\n
„Co?“ Tom se zamra\u010dil. „Ne! Je\u017e\u00ed\u0161i, ne! Nikdy!“<\/div>\n
Bill\u016fv v\u00fdraz ztrpkl a on ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f vp\u0159ed, zastavil se p\u0159\u00edmo p\u0159ed Tomem a elegantn\u011b mu dal facku. Ka\u017ed\u00fd, kdo byl v obchod\u011b, zalapal po dechu, Tom vyk\u0159ikl a klop\u00fdtl dozadu, prsten p\u0159itom upustil na podlahu.<\/div>\n
„Bo\u017ee, kurva, Bille! Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ Vyk\u0159ikl Tom vztekle, pod\u0159epl si a hledal kolem prsten. Byl v bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti Billov\u00fdch \u010dern\u00fdch bot a Tom ho ne\u0161ikovn\u011b sebral.<\/div>\n
„Vsta\u0148,“ \u0159ekl Bill a z\u00edral na n\u011bj dol\u016f. „A vypadni odsud.“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1-„<\/div>\n
„Hned,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill. Gustav si za Billem v\u00fdhru\u017en\u011b prok\u0159upal klouby.<\/div>\n
„Poslouchej,“ \u0159ekl Tom, sna\u017eil se ze sebe dostat ta spr\u00e1vn\u00e1 slova, ale selh\u00e1val. Na to, \u017ee byl podle New York Times nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed autor, Tom st\u00e1l ve slovech rozhodn\u011b za houby. M\u00edsto toho se na kolenou lehce zvedl a nap\u0159\u00e1hl prsten sm\u011brem k Billovi.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill na okam\u017eik zmaten\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed, ne\u017e vyt\u0159e\u0161til o\u010di tak \u0161iroce, a\u017e vypadaly jako dva tal\u00ed\u0159e.<\/div>\n
„Ach m\u016fj bo\u017ee,“ \u0159ekl Bill a nat\u00e1hl ruku. Cel\u00fd obchod byl tich\u00fd, jak Billovy prsty p\u0159ejely p\u0159es kameny na prstenu. A pak se Bill vrhnul kup\u0159edu a jeho rty byly v\u0161ude na Tomov\u00fdch.<\/div>\n
Byl to drsn\u00fd druh polibku se zav\u0159en\u00fdmi rty, Billovy ruce p\u0159ekr\u00fdvaly Tomovy, ve kter\u00fdch byl prsten. Po dv\u011b dlouh\u00e9 vte\u0159iny byly jejich rty p\u0159itisknuty k sob\u011b, ale pak se stalo n\u011bco je\u0161t\u011b v\u00edce \u0161okuj\u00edc\u00edho.<\/div>\n
Tom otev\u0159el \u00fasta a oni se skute\u010dn\u011b pol\u00edbili. Jejich jazyky se setkaly a cel\u00e9 to bylo vlhk\u00e9, hork\u00e9, jisk\u0159\u00edc\u00ed. Jednalo se o Tom\u016fv prvn\u00ed polibek za posledn\u00ed dva roky a bylo to lep\u0161\u00ed ne\u017e dort s n\u00e1zvem \u00b4Lep\u0161\u00ed ne\u017e sex\u00b4.<\/div>\n
V tu chv\u00edli jedin\u00e1 v\u011bc, kterou Tom mohl c\u00edtit, sly\u0161et a vid\u011bt, byl Bill.<\/div>\n
No, a\u017e do t\u00e9 doby, ne\u017e se hromov\u00fd zvuk potlesku a j\u00e1sotu stal tak nep\u0159\u00edstojn\u011b hlasit\u00fdm, \u017ee se od sebe odtrhli. Z\u00edrali jeden na druh\u00e9ho s rud\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi.<\/div>\n
„Gratuluju, Billy!“ Vyk\u0159ikl n\u011bkdo z druh\u00e9 strany obchodu. Sejn\u00fd postoj sd\u00edlelo p\u016fl tuctu dal\u0161\u00edch z\u00e1kazn\u00edk\u016f.<\/div>\n
„Ach m\u016fj bo\u017ee,“ \u0159ekl Bill, popadl prsten a odstr\u010dil Toma pry\u010d. „Ne, ne, ne!“<\/div>\n
„Ew,“ \u0159ekl Tom. „Ne, tak to nen\u00ed – tohle ne! Ne, kriste, ne!“<\/div>\n
Bill se rozhl\u00e9dl a sev\u0159el prsten v p\u011bsti. „Nebudu si tohohle idiota br\u00e1t!“<\/div>\n
Dav zmlknul a Tom se c\u00edtil jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed b\u0159\u00eddil na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
A muchloval se pr\u00e1v\u011b te\u010f s Billem?<\/div>\n
\n

„Vra\u0165te se v\u0161ichni k tomu, co jste d\u011blali, ha, ha,“ \u0159ekl Bill, tv\u00e1\u0159e m\u011bl jasn\u011b \u010derven\u00e9. Zaz\u00edral na Toma a pokynul mu, aby jej n\u00e1sledoval do zadn\u00ed m\u00edstnosti. „Poj\u010f.“<\/p><\/div>\n

„Ale ne,“ \u0159ekl Tom. „V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b. Nikam s tebou nejdu.“<\/div>\n
„Prost\u011b poj\u010f, kurva, za mnou,“ zasy\u010del Bill ti\u0161e.<\/div>\n
Tom se obrnil a vstoupil do zadn\u00ed m\u00edstnosti hned za Billem, kter\u00fd za nimi zav\u0159el dve\u0159e. Byli v mal\u00e9 z\u00e1sobovac\u00ed m\u00edstnosti pln\u00e9 pytl\u016f s moukou, ko\u0159en\u00ed, dekadentn\u00edmi polevami a nespo\u010dtem krabic s recepty. Bill odsunul \u017eidli od stolu a nab\u00eddl ji Tomovi.<\/div>\n
„Posa\u010f se,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Tom pohl\u00e9dl na \u017eidli a pot\u00e9 na Billa. „Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee si mus\u00edme promluvit.“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na \u017eidli a kousal se do rt\u016f. St\u00e1le byly pln\u00e9 a vlhk\u00e9 od polibku a mohl c\u00edtit sladkou p\u0159\u00edchu\u0165 lesku na rty, kter\u00fd Bill musel m\u00edt na sob\u011b. Zasran\u00fd lesk na rty.<\/div>\n
Tom se posadil.<\/div>\n
„Tak\u017ee,“ \u0159ekl Bill a zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na prsou. Prsten byl nasazen\u00fd na jeho mal\u00ed\u010dku, lesknul se.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee ty\u2026“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se! A abych byl f\u00e9r, tys m\u011b pol\u00edbil prvn\u00ed,“ \u0159ekl Tom rychle.<\/div>\n
Bill zrudl a sklopil hlavu. „Ne, myslel jsem, \u017ee nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ees na\u0161el ten prsten. J\u00e1\u2026 Jak jsi to v\u016fbec v\u011bd\u011bl?“<\/div>\n
\n

Tom si odka\u0161lal. Sakra, necht\u011bl p\u0159iznat, \u017ee \u010detl ty dopisy. To by bylo d\u011bsiv\u00e9, bylo by to naru\u0161en\u00ed soukrom\u00ed! Musel rychle p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/p><\/div>\n

„Ehm, \u0159ekl jsi mi p\u0159edt\u00edm, v\u0161ak v\u00ed\u0161, ehm, s tou \u010dasovou kapsl\u00ed, \u017ee tv\u00e1 pra-pra-prababi\u010dka Kate\u0159ina napsala ten recept. A pak, kdy\u017e jsem na\u0161el ten prsten, dal jsem si dv\u011b a dv\u011b dohromady,“ dokon\u010dil Tom rozpa\u010dit\u011b. „Jo.“<\/div>\n
Billovi z\u00e1\u0159ily o\u010di emocemi a vypadal, jako by se m\u011bl rozbre\u010det. „D\u011bkuju,“ \u0159ekl, hlas se mu zlomil. P\u0159itiskl si ruku k hrudi a dlouze vydechl. „Stra\u0161n\u011b moc ti d\u011bkuju.“<\/div>\n
„To nic nen\u00ed,“ \u0159ekl Tom. Z\u00edral za Billa na ze\u010f. Nemohl se na Billa takhle pod\u00edvat, ne, kdy\u017e byl cel\u00fd od mouky a jeho o\u010di p\u0159et\u00e9kaly slzami. D\u00e1valo to Tomovi inspiraci, ale ne k psan\u00ed.<\/div>\n
„Kde jsi ho na\u0161el?“ Zeptal se Bill. „Audrey \u0159\u00edkala, \u017ee ho ztratila\u2026“<\/div>\n
„Byl pod podlahovou deskou ve tv\u00e9m star\u00e9m pokoji, chci \u0159\u00edct, v m\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. Nemysl\u00edm si, \u017ee tam mohl n\u00e1hodn\u011b spadnout.“<\/div>\n
„Ta mrcha,“ \u0159ekl Bill. „V\u011bd\u011bl jsem to.“ Zavrt\u011bl hlavou a ot\u0159el si o\u010di. Vzhl\u00e9dl k Tomovi a usm\u00e1l se. „Co t\u011b p\u0159inutilo p\u0159ib\u011bhnout a\u017e sem, abys mi ho dal? Nen\u00ed tvoje noha po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b pochrouman\u00e1?“<\/div>\n
Tohle bude t\u011b\u017e\u0161\u00ed n\u011bjak omluvit.<\/div>\n
„J\u00e1, uh, ehm, jo,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
Bill se zazubil. „Oh.“<\/div>\n
„Jo, oh.“<\/div>\n
N\u011bkolik okam\u017eik\u016f rozpa\u010dit\u011b z\u00edrali kolem sebe a pot\u00e9 si Tom odka\u0161lal.<\/div>\n
„Tak\u017ee, p\u011bkn\u00fd obchod,“ \u0159ekl, hlas m\u011bl nak\u0159\u00e1pl\u00fd.<\/div>\n
Bill z\u010dervenal. „Je to, v\u0161ak v\u00ed\u0161, m\u016fj obchod\u2026“<\/div>\n
„No, von\u00ed dob\u0159e. Vypad\u00e1 dob\u0159e.“ Tom znovu ochutnal Bill\u016fv lesk na rty. Ten taky chutnal dob\u0159e.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161, ehm, \u0161p\u00ednu na tv\u00e1\u0159\u00edch,“ \u0159ekl Tom. „Mouku, nebo n\u011bco.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l, zvedl ruku ke sv\u00e9mu obli\u010deji. „Vypad\u00e1m stra\u0161n\u011b.“<\/div>\n
„Ne, vypad\u00e1\u0161 dob\u0159e.“ Tom se zamra\u010dil. Co to d\u011bl\u00e1? Flirtuje? S Billem?<\/div>\n
Ano, flirtoval, a musel to zastavit bez ohledu na to, jak sladk\u00e9 Billovy rty mohly b\u00fdt, a bo\u017ee, ony byly sladk\u00e9.<\/div>\n
„To ale nic neznamen\u00e1,“ \u0159ekl Tom rychle. „V\u0161ak v\u00ed\u0161, \u017ee jsem sem p\u0159i\u0161el. Nic to neznamen\u00e1. Jen jsem cht\u011bl dostat ten prsten z m\u00e9ho domu. Tak\u017ee, ehm, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee u\u017e jsi cel\u00fd odst\u011bhovan\u00fd, co?“<\/div>\n
Bill nepatrn\u011b pootev\u0159el \u00fasta. „D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?“<\/div>\n
„Co, nemyslel sis, \u017ee jsem na tebe tak sladk\u00fd, nebo jo?“ Zeptal se Tom. „Proto\u017ee, jo, pol\u00edbil jsi m\u011b.“<\/div>\n
„Nene!“ Vyprskl Bill a zvedl ruce do vzduchu.<\/div>\n
„M\u00e1m lep\u0161\u00ed v\u011bci na pr\u00e1ci, ne\u017e sed\u011bt s tebou v z\u00e1sobovac\u00ed m\u00edstnosti,“ \u0159ekl Tom a neohraban\u011b vstal, \u017eidle pod n\u00edm se p\u0159evr\u00e1tila. „Cht\u011bl jsem si prohl\u00eddnout, ehm\u2026 hazard. Jak je to s hazardem v Mystic?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se na Toma zlostn\u011b zamra\u010dil. „Ty jsi ten nejp\u0159\u00ed\u0161ern\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na t\u00e9hle planet\u011b.“<\/div>\n
„Od tebe to budu br\u00e1t jako kompliment,“ \u0159ekl Tom, c\u00edtil se op\u011bt ve sv\u00e9m \u017eivlu. Mo\u017en\u00e1 byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd \u010dlov\u011bk, ale byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd ud\u011blal dobr\u00fd skutek, a nyn\u00ed ten dobr\u00fd skutek skon\u010dil a stejn\u011b tak i on. Te\u010f se mohl vr\u00e1tit k tomu b\u00fdt sebest\u0159edn\u00fd blbec a nec\u00edtit kv\u016fli tomu absolutn\u011b \u017e\u00e1dnou vinu.<\/div>\n
„No tak sakra vypadni z m\u00e9ho obchodu,“ \u0159ekl Bill unaven\u011b. Jeho hlasu chyb\u011bla obvykl\u00e1 jedovatost, kterou obsahoval v\u017edy, kdy\u017e se s Tomem dohadoval. Tom se sna\u017eil vymyslet n\u011bco, co by \u0159ekl na opl\u00e1tku, ale ne\u0161lo to. Bill nejen\u017ee zn\u011bl unaven\u011b, on i vypadal unaven\u011b, a st\u00e1le si k hrudi tisknul ten zatracen\u00fd prsten.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsme tady u\u017e skon\u010dili?“ Tom se rozhl\u00e9dl kolem po pytl\u00edch a ko\u0159en\u00ed a krabic\u00edch. „M\u00e1m trochu klaustrofobii.“<\/div>\n
„Jo, uvid\u00edme se.“<\/div>\n
Tom se chystal odej\u00edt, m\u011bl v \u00famyslu od Billa odkr\u00e1\u010det, ale n\u011bco dr\u017eelo jeho nohy p\u0159i\u0161roubovan\u00e9 k podlaze t\u00e9 zatracen\u00e9 z\u00e1sobovac\u00ed m\u00edstnosti. Pohl\u00e9dl na Billa, jeho\u017e o\u010di n\u00e1hle vypadaly \u010derven\u011b a uplakan\u011b. Tom si povzdechl.<\/div>\n
„Kdy?“ Zeptal se.<\/div>\n
Bill vzhl\u00e9dl. „Pro\u010d se star\u00e1\u0161? U\u017e t\u011b nebudu obt\u011b\u017eovat, p\u0159\u00edsah\u00e1m. U\u017e m\u011b neuvid\u00ed\u0161 nikde pobl\u00ed\u017e toho zatracen\u00e9ho domu. Je tv\u016fj.“ Sev\u0159el prsty kolem prstenu a znovu sklopil hlavu. „Gratuluju, pane Trumpere.“<\/div>\n
„Nebude\u0161 se se mnou kv\u016fli tomu ani h\u00e1dat? To je to, co d\u011bl\u00e1me!“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „U\u017e tady nen\u00ed nic, co bych mohl ud\u011blat. D\u00edky za prsten.“<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026“ Tom p\u0159e\u0161l\u00e1pl ze sv\u00e9 bolav\u00e9 nohy na druhou. Nemohli si prost\u011b jen tak \u0159\u00edct sbohem, ne takhle. Ne po tom v\u0161em, \u010d\u00edm si pro\u0161li. „Tak\u2026 uvid\u00edme se.“<\/div>\n
„Jo, \u010dau.“<\/div>\n
\n

Tom se znovu oto\u010dil, aby ode\u0161el, ale pot\u00e9 \u010delil Billovi je\u0161t\u011b jednou. Bill si prot\u00edral o\u010di.<\/p><\/div>\n

„Nechal jsi na m\u00e9 zahrad\u011b lopatu,“ vyhrkl Tom.<\/div>\n
„Je to levn\u00e1 lopata, nech si ji,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„Ale j\u00e1, ehm\u2026 v\u00ed\u0161\u2026“ Tom se odml\u010del. „M\u00e1m n\u011bco proti lopat\u00e1m. Mus\u00ed\u0161 si pro ni p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
Bill se zatv\u00e1\u0159il pochybova\u010dn\u011b. „Ty m\u00e1\u0161 n\u011bco proti lopat\u00e1m?“<\/div>\n
„Jo, a v tomhle ro\u010dn\u00edm obdob\u00ed se to dost zhor\u0161uje,“ \u0159ekl Tom. Nedok\u00e1zal zastavit ten nesmysl, kter\u00fd si nutil svou cestu jeho hrdlem a ven z jeho \u00fast. „Dostanu takovou vyr\u00e1\u017eku a-„<\/div>\n
„Okay,“ \u0159ekl Bill. „P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed v\u00edkend budu ve m\u011bst\u011b p\u0159ipravovat slavnostn\u00ed otev\u0159en\u00ed nov\u00e9 pek\u00e1rny, tak si ji potom vyzvednu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, proto\u017ee nechci \u017e\u00e1dnou z tv\u00fdch kravin v m\u00e9m dom\u011b.“<\/div>\n
Bill na tu n\u00e1vnadu nesko\u010dil. „Sbohem, Tome.“<\/div>\n
„Proto\u017ee je m\u016fj. Ne tv\u016fj. A tak d\u00e1le.“<\/div>\n
Bill n\u00e1hle vstal a na Toma zaz\u00edral. „J\u00e1 to ch\u00e1pu. J\u00e1 to, kurva, ch\u00e1pu. Je tv\u016fj. Ne m\u016fj, a nikdy m\u016fj znovu nebude. Nikdy znovu u\u017e nebudu sp\u00e1t ve sv\u00e9m star\u00e9m pokoji nebo p\u00e9ct dorty v kuchyni. Nikdy nebudu moct sed\u011bt vzadu u star\u00e9ho dubu a nechat se p\u0159itom \u017er\u00e1t kom\u00e1ry. Ch\u00e1pu. Mohl bys te\u010f pros\u00edm odej\u00edt?“ Bill oto\u010dil hlavu a zakryl si \u00fasta.<\/div>\n
Bre\u010del snad? Tom se s pl\u00e1\u010dem moc dob\u0159e nevyrovn\u00e1val. Tom se moc dob\u0159e nevyrovn\u00e1val s v\u011bt\u0161inou v\u011bc\u00ed, a podle v\u0161eho u\u017e te\u010f nedok\u00e1zal zvl\u00e1dnout ani lopaty. Bezcitn\u00e9 monstrum uvnit\u0159 n\u011bj za\u0159valo; mo\u017en\u00e1, \u017ee m\u011bl n\u011bjak\u00e9 srdce.<\/div>\n
\n

„M\u016f\u017ee\u0161\u2026“ Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee toho bude litovat. „Vdom\u011bnat\u00fddenz\u016fstat.“<\/p><\/div>\n

Bill vzhl\u00e9dl a spustil ruku. „Cos to \u0159ekl?“<\/div>\n
„Nic.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsi n\u011bco, n\u011bco o dom\u011b, n\u011bco o z\u016fst\u00e1v\u00e1n\u00ed.“ Bill svra\u0161til obo\u010d\u00ed a ud\u011blal krok vp\u0159ed. „N\u011bco.“<\/div>\n
Tom si povzdechl. „Hele, mysl\u00edm, \u017ee jsem nasral mana\u017eera hotelu, kdy\u017e jsem se t\u011b sna\u017eil naj\u00edt -„<\/div>\n
„Sna\u017eil ses m\u011b naj\u00edt?“ Zeptal se Bill pomalu.<\/div>\n
Tom z\u010dervenal. „Jde o to, \u017ee bys tam pravd\u011bpodobn\u011b nem\u011bl z\u016fst\u00e1vat. A pan\u00ed Hastingsov\u00e1 si nejsp\u00ed\u0161 mysl\u00ed, \u017ee u\u017e jsme na l\u00edb\u00e1nk\u00e1ch, tak\u017ee tam taky z\u016fstat nem\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
Bill na Toma z\u00edral. „Co jsi ud\u011blal?“<\/div>\n
„Tak\u017ee,“ \u0159ekl Tom a Billa p\u0159itom ignoroval. „Mysl\u00edm, \u017ee se sna\u017e\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 na t\u00fdden z\u016fstat u m\u011b. Je to tam dost velk\u00e9, nemus\u00edme se ani potk\u00e1vat. J\u00e1 p\u00ed\u0161u cel\u00fd den ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i, ty m\u016f\u017ee\u0161 p\u00e9ct dorty v kuchyni, jestli chce\u0161, nebo j\u00edt ven a nechat se zamordovat kom\u00e1ry. Je mi to jedno. M\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt s domem jeden posledn\u00ed t\u00fdden, okay?“<\/div>\n
Pohled na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i mohl b\u00fdt pops\u00e1n pouze jako opa\u0159en\u00fd. Tom nev\u011bd\u011bl, jestli to byla dobr\u00e1 v\u011bc, nebo \u0161patn\u00e1. Tak\u00e9 si nebyl jist\u00fd, co chce, aby byla Billova odpov\u011b\u010f. Pokud by Bill \u0159ekl ano, Tom by byl zdrcen.<\/div>\n
Ale pokud by Bill \u0159ekl ne, Tom by byl zdrcen.<\/div>\n
\n

„Budu o tom p\u0159em\u00fd\u0161let,“ \u0159ekl Bill ledabyle.<\/p><\/div>\n

„Bude\u0161 o tom\u2026 p\u0159em\u00fd\u0161let.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Nem\u016f\u017eu t\u011b vyst\u00e1t. Ty nem\u016f\u017ee\u0161 vyst\u00e1t m\u011b. P\u0159inesl jsem do tv\u00e9ho \u017eivota lopatu. \u017d\u00edt s tebou po dobu jednoho t\u00fddne by pravd\u011bpodobn\u011b bylo opravdu zl\u00e9.“<\/div>\n
„No, v\u017edycky je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee\u0161 t\u00e1bo\u0159it v tom sv\u00e9m p\u0159\u00edkopu.“<\/div>\n
„Blb\u010de.“<\/div>\n
„No vida,“ \u0159ekl Tom. „To je ten Wilhelm, kter\u00e9ho jsem poznal a ke kter\u00e9mu m\u00e1m odpor. Dej mi brzy v\u011bd\u011bt tvou odpov\u011b\u010f.“ Oto\u010dil se a otev\u0159el dve\u0159e. Ale ne\u017e sta\u010dil vyj\u00edt, Bill ho zastavil.<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl. „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom a ano. Nech m\u011b si vz\u00edt v\u011bci a spole\u010dn\u011b chyt\u00edme trajekt.“<\/div>\n
„Nemyslel jsem t\u00edm dnes v noci,“ zast\u00e9nal Tom.<\/div>\n
„Te\u010f nebo nikdy,“ \u0159ekl Bill. „Pokud pro m\u011b tohle ud\u011bl\u00e1\u0161, pak u\u017e m\u011b bude\u0161 m\u00edt nav\u017edy z krku. \u010cestn\u00e9 skautsk\u00e9.“<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l. „Nejsi na skauty trochu moc gay?“<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem gay,“ \u0159ekl Bill, o\u010di se mu z\u00fa\u017eily. „Co t\u011b p\u0159inutilo si myslet, \u017ee jsem, uf, to je fuk.“<\/div>\n
Tom zvedl obo\u010d\u00ed a Bill ho pra\u0161til do ramene. Bezcitn\u00e9 zv\u00ed\u0159e z\u016fstalo v kleci a oni dva spole\u010dn\u011b opustili obchod bez dal\u0161\u00edho n\u00e1sil\u00ed.<\/p>\n

autor: adriandarc<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: adriandarc Pokud je nem\u016f\u017ee\u0161 porazit\u2026 Tom si polo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a za\u00fap\u011bl. U\u017e nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 myslet. A nyn\u00ed byl s\u00e1m v tomhle dom\u011b bez s\u00edly k psan\u00ed, a bez kohokoliv, s k\u00fdm by mohl mluvit. Jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[657],"tags":[],"class_list":["post-1764","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-soukromy-majetek"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1764","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1764"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1764\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1764"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1764"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1764"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}