{"id":17640,"date":"2008-06-06T14:00:00","date_gmt":"2008-06-06T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17601"},"modified":"2008-06-06T14:00:00","modified_gmt":"2008-06-06T13:00:00","slug":"goodbye-my-angel-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/06\/goodbye-my-angel-1-2\/","title":{"rendered":"Goodbye my angel 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Jit\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1
<\/strong>betaread: Helushka<\/strong><\/div>\n
(Tak\u017eeeee\u2026.. Tohle je moje prvn\u00ed jednod\u00edlovka, tak nev\u00edm, jestli se v\u00e1m bude l\u00edbit\u2026 Ale prost\u011b m\u011b napadlo, \u017ee bych se o to m\u011bla pokusit, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd m\u016fj pokus skon\u010dil tak, \u017ee z jednoho bo dvou d\u00edl\u016f vznikla pov\u00eddka, kter\u00e1 m\u00e1 30 d\u00edl\u016f\u2026. Mno, tak si to u\u017eijte a douf\u00e1m, \u017ee to op\u011bt nezkazim\u2026. (= Jitaaaaaaaaaaaa)<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
„Tome, jdi u\u017e pros\u00edm sp\u00e1t, nebo do t\u00fd \u0161koly nep\u016fjde\u0161 ani za rok. Je tu zima a v\u00ed\u0161, \u017ee mus\u00ed\u0161 b\u00fdt v teple, tak mazej do postele\u2026“ Matka se marn\u011b sna\u017eila dostat sv\u00e9ho nemocn\u00e9ho syna od po\u010d\u00edta\u010de, kde sed\u011bl cel\u00fd den. M\u011bl sice vysokou hore\u010dku, ale ani to ho nedok\u00e1zalo odl\u00e1kat od jedn\u00fd str\u00e1nky, kter\u00e1 byla pln\u00e1 tajupln\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f a obr\u00e1zk\u016f. Proj\u00ed\u017ed\u011bl str\u00e1nku po str\u00e1nce, a\u017e se mu kone\u010dn\u011b objevila jedna z nejnov\u011bj\u0161\u00edch. Z\u00edral na jednu fotku, kter\u00e1 poch\u00e1zela od jednoho, pr\u00fd bl\u00e1zna, kter\u00fd se zaj\u00edm\u00e1 o and\u011bly\u2026<\/div>\n
Toma ta jedna fotografie dost zaujala. Byl na n\u00ed \u0161t\u00edhl\u00fd, vysok\u00fd chlapec s dlouh\u00fdmi vlasy, kter\u00e9 byly \u010dern\u00e9 jako antracit. A jako v\u0161ichni and\u011bl\u00e9, tak i on m\u011bl k\u0159\u00eddla. Pod\u00edval se na dal\u0161\u00ed jeho fotky, a kdy\u017e se mu zad\u00edval hluboko do o\u010d\u00ed, polilo ho horko\u2026 „Bo\u017ee, je tak n\u00e1dhern\u00fd\u2026 K\u00e9\u017e by tu byl se mnou\u2026 Co bych za to dal?“ \u0161eptal si s\u00e1m pro sebe a za\u010dal o n\u011bm \u010d\u00edst informace, kter\u00e9 napsal ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd „bl\u00e1zen“. Psal o n\u011bm, \u017ee se zjev\u00ed jen tomu, kdo v n\u011bj doopravdy a siln\u011b uv\u011b\u0159\u00ed. D\u00e1le psal, \u017ee l\u00e9t\u00e1 k lidem, kte\u0159\u00ed jsou v n\u011bjak\u00e9 p\u0159esn\u00e9 f\u00e1zi sv\u00e9ho \u017eivota. Ale v kter\u00e9, to neuvedl. Tom pozorn\u011b a se zaujet\u00edm hltal dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed informace. P\u0159itom st\u00e1le z\u00edral na to p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo o\u010di jako ohe\u0148.<\/div>\n
\n
Cht\u011bl ho za ka\u017edou cenu vid\u011bt, ale st\u00e1le nev\u011bd\u011bl, v jak\u00e9 f\u00e1zi \u017eivota to bude\u2026 Doufal, \u017ee se mu ho jednou poda\u0159\u00ed uvid\u011bt. V\u011b\u0159il a opravdu siln\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee se s n\u00edm setk\u00e1. Jen ta v\u00edra mu dod\u00e1vala s\u00edlu.<\/div>\n
Kdy\u017e asi po t\u0159ech hodin\u00e1ch unaven\u011b vypnul po\u010d\u00edta\u010d, za\u010dal piln\u011b studovat pap\u00edr s instrukcemi, kter\u00fd si vytiskl pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to str\u00e1nky. „Bo\u017ee, v jak\u00fd f\u00e1zi \u017eivota? Co kdy\u017e to bude, a\u017e mi bude sedmdes\u00e1t? To ne! Tak dlouho bez tebe nevydr\u017e\u00edm, and\u011bli! Poj\u010f ke mn\u011b, v\u011b\u0159\u00edm v tebe, pros\u00edm, zjev se mi, p\u0159ij\u010f sem\u2026“ \u0161pital Tom a z\u00edral z okna, kter\u00e9 m\u011bl doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00e9. V instrukc\u00edch to tak bylo napsan\u00e9, proto\u017ee jinak by se and\u011bl nem\u011bl jak dostat do domu. Tom c\u00edtil velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Myslel si, \u017ee ho jeho and\u011bl vysly\u0161el\u2026<\/div>\n
Za\u010dalo mu b\u00fdt chladno, proto\u017ee venku byla opravdu nehor\u00e1zn\u00e1 zima. Byla polovina ledna a v\u0161ude mrzlo, a\u017e pra\u0161tilo. Ze zcela jasn\u00e9ho nebe se za\u010daly sn\u00e1\u0161et sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky. Tomovi bylo stra\u0161n\u011b \u0161patn\u011b, proto\u017ee se mu zv\u00fd\u0161ila hore\u010dka. Uc\u00edtil po cel\u00e9m t\u011ble bolest a pomalu si nevysta\u010dil s dechem. „And\u011bli, kde jsi? Pros\u00edm, moc t\u011b pros\u00edm, p\u0159ij\u010f ke mn\u011b, pros\u00edm\u2026“ potichu \u0161pitl Tom a pomalu propadal do \u0159\u00ed\u0161e sp\u00e1nku. „Ne! Nesm\u00edm usnout! Co kdy\u017e p\u0159ijde? On ke mn\u011b p\u0159ijde, v\u00edm to. V\u011b\u0159\u00edm v n\u011bj\u2026“ P\u0159iv\u0159el o\u010di a pomalu us\u00ednal. Najednou uc\u00edtil tepl\u00fd vzduch. „Mami ne! Nezav\u00edrej to okno! Pros\u00edm! Nech ho otev\u0159en\u00fd!“ za\u010dal k\u0159i\u010det s k\u0159e\u010dovit\u011b zav\u0159en\u00fdma o\u010dkama. Pot\u00e9 na tv\u00e1\u0159i uc\u00edtil jemn\u00fd dotyk\u2026<\/div>\n
„Mami?“ \u0161pitl nejist\u011b. Cht\u011bl otev\u0159\u00edt o\u010di, ale ne\u0161lo mu to. Jako by se mu v\u00ed\u010dka prom\u011bnila v olovo. Po chvili\u010dce usly\u0161el n\u00e1dhern\u00fd a n\u011b\u017en\u00fd hlas, jak mu \u0159\u00edk\u00e1: „Ne, Tomi, to nen\u00ed maminka\u2026 J\u00e1 jsem Billi, vysly\u0161el jsem tvoj\u00ed prosbu a p\u0159i\u0161el jsem si pro tebe\u2026“ Tom u\u017e te\u010f pomalu otev\u00edral o\u010di a pak HO uvid\u011bl. Byl n\u00e1dhern\u00fd. Je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e na fotk\u00e1ch. Jeho tv\u00e1\u0159 byla tak jemn\u00e1 a b\u011blej\u0161\u00ed, ne\u017e \u010derstv\u011b napadl\u00fd sn\u00edh. Jeho dlan\u011b, s kter\u00fdmi ho hladil po tv\u00e1\u0159\u00edch, byly h\u0159ejiv\u00e9 a jemn\u00e9 jako samet. „Billi\u2026 To jsi opravdu ty? Z\u016fstane\u0161 tu se mnou? Pros\u00edm\u2026“ \u0161eptl Tom a pot\u00e9 uc\u00edtil, jak mu jeho dech ovanul krk. „Ano, jsem to j\u00e1. Chv\u00edli tu je\u0161t\u011b z\u016fstanu, spln\u00edm ti jedno tv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejtajn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed a pak\u2026 Pak se je\u0161t\u011b setk\u00e1me, neboj, budu t\u011b st\u0159e\u017eit nav\u011bky\u2026“ \u0159\u00edkal mu ten jeho n\u00e1dhern\u00fd hlas, ze kter\u00e9ho m\u011bl hus\u00ed k\u016f\u017ei. „Billi, ty v\u00ed\u0161, jak\u00e9 je moje nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejtajn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed?“ zeptal se se strachem Tom…<\/div>\n
„Ano,“ zn\u011bla stru\u010dn\u00e1, ale jasn\u00e1 odpov\u011b\u010f. „A co tedy chci?“ ptal se jakoby s\u00e1m sebe\u2026 „Tohle,“ \u0161pitl jeho and\u011bl a vpil se mu do rt\u016f. L\u00edbal ho nekone\u010dn\u011b dlouho. S takovou n\u011bhou a z\u00e1rove\u0148 v\u00e1\u0161n\u00ed, ale hlavn\u011b\u2026 s l\u00e1skou. Kdy\u017e se od sebe tro\u0161ku vzd\u00e1lili, Tom na n\u011bj \u010du\u010del a nech\u00e1pal, jak to, \u017ee v\u00ed, co si nejv\u00edc p\u0159eje\u2026 Pak ale usoudil, \u017ee to nem\u00e1 cenu \u0159e\u0161it, proto\u017ee Billi je and\u011bl, kter\u00fd k n\u011bmu sestoupil z nebes\u2026<\/div>\n
Napadlo ho tak\u00e9, \u017ee by mohl m\u00edt halucinace z hore\u010dky, ale to by mu bylo stejn\u011b jedno. Bylo to kr\u00e1sn\u00e9, l\u00edbal ty nejjemn\u011bj\u0161\u00ed a nejslad\u0161\u00ed rty. Kdy\u017e se Tom pro nedostatek kysl\u00edku n\u011b\u017en\u011b odd\u00e1lil, znovu se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. „A ty v\u00ed\u0161, na co mysl\u00edm? V\u00ed\u0161, co si p\u0159eju, \u010deho se boj\u00edm? Ty to v\u0161echno v\u00ed\u0161?“ Tom m\u011bl hromadu ot\u00e1zek, ale odpov\u011b\u010f byla jednozna\u010dn\u00e1. „J\u00e1 v\u00edm v\u0161echno, Tome. Dokonce i o tom napomenut\u00ed z chov\u00e1n\u00ed,“ usm\u00e1l se Billi a postavil se vedle postele.<\/div>\n
„Tak te\u010f ti spln\u00edm tv\u00e9 \u00fapln\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed, se kter\u00fdm by ses nikdy a nikomu nesv\u011b\u0159il. Jsi na to p\u0159ipraven\u00fd?“ zeptal se Toma a op\u011bt se posadil na postel. „A-ano, jsem p\u0159ipraven\u00fd, a ty jsi tak\u00e9 p\u0159ipraven\u00fd, Billi?“ „J\u00e1 jsem p\u0159ipraven\u00fd na v\u0161e, dokonce i na tohle\u2026“ za\u0161eptal a shodil ze sebe b\u00edl\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165. K\u0159\u00eddla mu jakoby z\u00e1zrakem zmizela a on se mohl bez probl\u00e9m\u016f polo\u017eit do Tomovy postele. Ten se na n\u011bho d\u00edval a m\u00e1lem omdlel, kdy\u017e si prohl\u00ed\u017eel jeho kr\u00e1sn\u00e9 b\u00edl\u00e9 t\u011blo. Opravdu m\u016f\u017eu?“ p\u00edpl Tom. „D\u011blej si se mnou, co chce\u0161, nemus\u00ed\u0161 se ni\u010deho b\u00e1t, v\u00edm, co chce\u0161, tak to ud\u011blej, nechci, aby ses tr\u00e1pil. V\u00edm, po \u010dem tou\u017e\u00ed\u0161, a neboj, mn\u011b neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom tedy d\u00e1l nev\u00e1hal a nenasytn\u011b se vrhl na jeho t\u011blo. Na chvilku se nejist\u011b zastavil a op\u011bt se zeptal: „Ale co kdy\u017e n\u00e1s m\u00e1ma usly\u0161\u00ed?“ Prohr\u00e1bl mu n\u011b\u017en\u011b \u010dernou h\u0159\u00edvu a postupn\u011b mu zul\u00edbal cel\u00e9 t\u011blo. „To je n\u00e1dhern\u00e9\u2026“ \u0161pital Billi a jeho bled\u00e9 tv\u00e1\u0159e trochu zr\u016f\u017eov\u011bly. „Billi, u\u017e m\u016f\u017eu?“ Billi ale nic ne\u0159\u00edkal, jen se pomalu ot\u00e1\u010del z\u00e1dy k Tomovi a pak ho jen uklidnil: „M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt na m\u011b n\u011b\u017en\u00fd i hrub\u00fd, m\u016f\u017ee\u0161 si k\u0159i\u010det nebo nemus\u00ed\u0161, prost\u011b d\u011blej si, co chce\u0161\u2026 Jsem tv\u016fj\u2026“ \u0161pitl do polibku, kter\u00fd mu daroval a zavzdychal\u2026<\/div>\n
Tom se sp\u011b\u0161n\u011b svl\u00e9kl a d\u00edval se na sv\u00e9 vzru\u0161en\u00ed. Billi byl prvn\u00ed, kdo ho dok\u00e1zal vzru\u0161it, a doufal, \u017ee taky posledn\u00ed, nikoho jin\u00e9ho necht\u011bl, jen jeho\u2026 N\u011b\u017en\u011b mu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl nehty po z\u00e1dech, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl mu po boc\u00edch, za kter\u00e9 si ho pomalu p\u0159it\u00e1hl, jak nejbl\u00ed\u017ee to \u0161lo. „Billi,“ vzdychl a pomalu pronikal do jeho t\u011bla. „Aaaaah!“ zast\u00e9nal Billi a p\u0159irazil k Tomovi. Sice ho nic nebolelo, ale to neznamenalo, \u017ee by nec\u00edtil nic. Jeho t\u011blem se \u0161\u00ed\u0159il slastn\u00fd pocit napln\u011bn\u00ed. P\u0159\u00e1l si, aby mohl s Tomem z\u016fstat, necht\u011bl se vracet zase tam nahoru\u2026<\/div>\n
Tom zrychloval a p\u0159ir\u00e1\u017eel po\u0159\u00e1d siln\u011bji. „Bill\u00ed! Bo\u017ee, to je kr\u00e1sa\u2026. Aaaaah! Bill\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed!!! \u0158ekni mi, \u017ee to neskon\u010d\u00ed, pros\u2026 s\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00edm!!! Aaaaah!!!!“ Tom mu st\u00e9nal do ou\u0161ka, a kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee ho nikdo nesly\u0161\u00ed, tak k\u0159i\u010del. Stejn\u011b nahlas jako jeho and\u011bl. Milovali se oba poprv\u00e9. Billi si tak\u00e9 n\u011bco p\u0159\u00e1l, cht\u011bl b\u00fdt s Tomem, doufal, \u017ee se mu to spln\u00ed, \u017ee ho nebe nezatrat\u00ed, \u017ee ho po\u0161lou za n\u00edm\u2026 Oba u\u017e st\u00e9nali dost nahlas. Tom se jen tro\u0161ku ob\u00e1val toho, \u017ee by jeho matka mohla v\u011b\u0159it na and\u011bly, ale rad\u011bji na to nemyslel\u2026 „Aaaaah!! Bill\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed!!“ zast\u00e9nal naposledy Tom a nech\u00e1val se un\u00e1\u0161et spole\u010dn\u00fdm vyvrcholen\u00edm. „To\u2026 by\u2026bylo kr\u00e1sn\u00e9\u2026“ vydechoval Tom a Billi se na n\u011bj \u0161tastn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
Kdy\u017e se oba trochu uklidnili, Billi c\u00edtil, \u017ee by se m\u011bl vr\u00e1tit. „Tomi, u\u017e mus\u00edm j\u00edt, poj\u010f se mnou, budeme spolu nav\u011bky\u2026 U\u017e se nikdy nebude\u0161 ni\u010deho ob\u00e1vat, strach poc\u00edt\u00ed\u0161 jen minim\u00e1ln\u011b a bolest bude pro tebe nezn\u00e1m\u00e1 v\u011bc. Poj\u010f se mnou\u2026“ Tom se trochu polekal, ale na druhou stranu se mu s n\u00edm necht\u011blo lou\u010dit. A ani necht\u011bl opustit tenhle sv\u011bt. Pomalu mu kanuly slzy po tv\u00e1\u0159\u00edch. „Tomi, zase se uvid\u00edme, jen sta\u010d\u00ed v\u011b\u0159it,“ sna\u017eil se ho uklidnit Billi a rozepjal sv\u00e1 \u010dern\u00e1 k\u0159\u00eddla.“V\u011b\u0159\u00edm ti, v\u011b\u0159\u00edm, v\u011b\u0159\u00edm v tebe\u2026“ \u0161pitl a nep\u0159est\u00e1val plakat. Co kdy\u017e ho u\u017e neuvid\u00ed? Ale copak and\u011bl\u00e9 um\u00ed lh\u00e1t? „Billi, kdy? Kdy t\u011b uvid\u00edm…“ „Brzo\u2026“ \u0161eptl a vzl\u00e9tl do v\u00fd\u0161e. „Jen nep\u0159est\u00e1vej v\u011b\u0159it\u2026“ sly\u0161el ozv\u011bnu. „Sbohem, m\u016fj and\u011bli!“<\/div>\n
Okno nechal st\u00e1le otev\u0159en\u00e9, nec\u00edtil u\u017e v\u016fbec nic, myslel jen a jen na sv\u00e9ho and\u011bla a na to, co p\u0159ed chv\u00edl\u00ed pro\u017eil. P\u0159\u00e1l si, aby to mohl za\u017e\u00edt znova. V\u011b\u0159il tak siln\u011b, \u017ee nemyslel na nic jin\u00e9ho. Necht\u011bl ho ztratit. Jeho kr\u00e1sa mu u\u010darovala, jeho o\u010di byly tak kr\u00e1sn\u00e9 a m\u00edrumilovn\u00e9, \u017ee je pot\u0159eboval znova vid\u011bt. Pot\u0159eboval ho c\u00edtit, nedok\u00e1zal u\u017e bez n\u011bj b\u00fdt\u2026<\/div>\n
„Billi! J\u00e1 v tebe v\u011b\u0159\u00edm, v\u011b\u0159\u00edm v na\u0161\u00ed l\u00e1sku! Miluji t\u011b, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“ k\u0159i\u010del zoufale z okna a hled\u011bl na hv\u011bzdy a vlo\u010dky. Najednou se ocitl v tot\u00e1ln\u00ed tm\u011b. Vypadly pojistky a Tom se rad\u0161i zavrtal do postele. „Ne, to okno mus\u00ed b\u00fdt otev\u0159en\u00e9\u2026“ \u0161pitl si je\u0161t\u011b s\u00e1m pro sebe a usnul\u2026<\/p>\n

autor: Jit\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Jit\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1betaread: Helushka (Tak\u017eeeee\u2026.. Tohle je moje prvn\u00ed jednod\u00edlovka, tak nev\u00edm, jestli se v\u00e1m bude l\u00edbit\u2026 Ale prost\u011b m\u011b napadlo, \u017ee bych se o to m\u011bla pokusit, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd m\u016fj pokus skon\u010dil tak, \u017ee z jednoho bo dvou d\u00edl\u016f vznikla pov\u00eddka, kter\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-17640","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17640","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17640"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17640\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17640"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17640"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17640"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}