{"id":17647,"date":"2008-06-05T16:00:00","date_gmt":"2008-06-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17608"},"modified":"2008-06-05T16:00:00","modified_gmt":"2008-06-05T15:00:00","slug":"hotelovy-pokoj-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/05\/hotelovy-pokoj-22\/","title":{"rendered":"Hotelov\u00fd pokoj 22."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.
<\/strong><\/div>\n
Ml\u010dky jsem sn\u011bdl ve\u010de\u0159i. Aspo\u0148 \u017ee tu m\u00e1me televizi, kter\u00e1 mluv\u00ed, jinak by to ticho mezi n\u00e1mi bylo k nesnesen\u00ed.<\/div>\n
„Tome?“ promluvil jsem a odstr\u010dil na stranu zpoloviny pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159.<\/div>\n
„Hm?“ Zase. Ani se na m\u011b nepod\u00edval.<\/div>\n
„Chci s tebou mluvit. M\u016f\u017ee\u0161 to, pros\u00edm, vypnout?“<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se ke mn\u011b obr\u00e1til. „Co chce\u0161?“ zeptal se tvrd\u011b, ale televizi nevypnul.<\/div>\n
Tohle nem\u011blo cenu. Zavrt\u011bl jsem hlavou. „Nic.“<\/div>\n
Do o\u010d\u00ed se mi tla\u010dily slzy, ale necht\u011bl jsem, aby to vid\u011bl. V\u00edm, \u017ee ho roz\u010diluje, kdy\u017e bre\u010d\u00edm, a j\u00e1 necht\u011bl, aby se roz\u010diloval. Cht\u011bl jsem, aby m\u011b obejmul, zabo\u0159il ruku do m\u00fdch vlas\u016f a \u0159ekl mi… co by mi m\u011bl \u0159\u00edct? \u017de v\u0161echno bude dobr\u00fd? Nebude, nebude to dobr\u00fd. Nejsem p\u0159ece tak blbej, abych si myslel, \u017ee tohle m\u016f\u017ee dopadnout dob\u0159e. Dobr\u00fd konce se mo\u017en\u00e1 st\u00e1vaj\u00ed v poh\u00e1dk\u00e1ch, ale rozhodn\u011b ne v \u017eivot\u011b. A co je nejhor\u0161\u00ed, j\u00e1 vlastn\u011b ani nev\u00edm, co by m\u011blo b\u00fdt t\u00edm dobr\u00fdm koncem…<\/div>\n
\n
„A\u017e bude\u0161 m\u00edt n\u00e1ladu, budu naho\u0159e,“ zamumlal jsem a zvedl se. Ani se na m\u011b nepod\u00edval. Ramena mi spadla je\u0161t\u011b asi o p\u016fl metru n\u00ed\u017e. Povzdechl jsem si. \u00b4Je to v\u0161echno poka\u017een\u00fd.\u00b4<\/div>\n
Teprve kdy\u017e jsem za sebou zat\u00e1hl z\u00e1clonku u m\u00e9 postele, dovolil jsem hork\u00fdm slz\u00e1m, aby se spustily po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
*<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 to vypadalo, \u017ee ten film pozorn\u011b sleduju, ale opak byl pravdou. Nevn\u00edmal jsem nic jin\u00fdho ne\u017e jeho. N\u00e1valy horka a chladu se ve mn\u011b st\u0159\u00eddaly, nev\u011bd\u011bl jsem, co s rukama a s nohama. Doufal jsem, \u017ee nepozn\u00e1, jak jsem mimo… z n\u011bj.<\/div>\n
Bylo mi stra\u0161n\u011b l\u00edto, jak se to v\u0161echno pokazilo. M\u00edsto abysme si tu te\u010f u\u017e\u00edvali samotu, skoro spolu nemluv\u00edme, nato\u017e n\u011bco v\u00edc. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee na tom m\u00e1m sv\u016fj pod\u00edl viny. Nejd\u0159\u00edv ho chci, pak ho nechci a te\u010f? Zase ho chci… sakra. Nesn\u00e1\u0161\u00edm komplikace. Pro\u010d se to muselo v\u0161echno tak zkomplikovat?<\/div>\n
*<\/div>\n
Lehl jsem si do postele. Sna\u017eil jsem se bejt co nejti\u0161eji, proto\u017ee to vypadalo, \u017ee Bill usnul. Skopnul jsem boty a vle\u017ee se za\u010dal soukat z d\u017e\u00edn\u016f. Moc mi to ne\u0161lo, postele v tourbuse jsou docela \u00fazk\u00fd, ka\u017edou chv\u00edli jsem se pra\u0161til do lokte.<\/div>\n
„Sakra,“ zanad\u00e1val jsem tlumen\u011b. No jo, m\u00e1m dlouh\u00fd ruce i dlouh\u00fd nohy, blb\u011b se sem vejdu.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se mi to poda\u0159ilo. Odhodil jsem d\u017e\u00edny na pr\u00e1zdnou postel za moj\u00ed hlavou a st\u00e1hl pono\u017eky. N\u00e1sledovaly m\u00e9 kalhoty.<\/div>\n
Zhluboka jsem vydechl a zalo\u017eil ruce pod hlavou. Soust\u0159edil jsem se na pravideln\u00e9 pohupov\u00e1n\u00ed na\u0161eho domu na kole\u010dk\u00e1ch, jak n\u011bkdy tourbusu \u0159\u00edk\u00e1me. Je to docela p\u0159\u00edjemn\u00fd, hezky se p\u0159i tom us\u00edn\u00e1.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu k tob\u011b?“ ozval se u m\u00e9 hlavy Bill\u016fv hlas.<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b jsem se po n\u011bm pod\u00edval. Sed\u011bl na sv\u00e9 posteli, nohy spu\u0161t\u011bn\u00e9 dol\u016f a smutn\u011b na m\u011b koukal. V\u00e1hav\u011b jsem pokr\u010dil rameny, zat\u00edmco jsem se odsunul bl\u00ed\u017e ke st\u011bn\u011b. Pochopil to jako pozv\u00e1n\u00ed. Hbit\u011b vklouzl do m\u00e9 postele, ale nedotkl se m\u011b. Dr\u017eel si odstup. D\u00edval jsem se do jeho unaven\u00e9 tv\u00e1\u0159e, o\u010di se mu leskly a nebyl daleko toho, aby se rozbre\u010del.<\/div>\n
„Bille, co je s tebou?“ starostliv\u011b jsem ho pohladil po vlasech. „Co se d\u011bje?“<\/div>\n
Najednou propukl v hroznej pl\u00e1\u010d. Rukama m\u011b pevn\u011b chytil kolem krku a rozbre\u010del se jak mal\u00e1 holka. Slzy mu tekly po tv\u00e1\u0159\u00edch, jeho ramena se ot\u0159\u00e1sala nezadr\u017eiteln\u00fdmi vzlyky. Vzal jsem ho do n\u00e1ru\u010de. „\u0160\u0161\u0161\u0161\u0161, nebre\u010d… kluci p\u0159ece nebre\u010d\u00ed, to bude dobr\u00fd,“ \u0161eptal jsem mu do ucha a lehce s n\u00edm pohupoval.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem to takhle necht\u011bl,“ hlasit\u011b popot\u00e1hl nosem, „v\u00e1\u017en\u011b jsem necht\u011bl, aby se to stalo. Stra\u0161n\u011b m\u011b to vyd\u011bsilo. J\u00e1… fakt se sna\u017e\u00edm proti tomu bojovat, ale je to tak t\u011b\u017ek\u00fd… Tome, pro\u010d to mus\u00ed bejt tak t\u011b\u017ek\u00fd?“ Zvedl ke mn\u011b o\u010di zalit\u00e9 slzami. P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee mi smysl jeho slov nebyl moc jasn\u00fd, ale evidentn\u011b ho n\u011bco tr\u00e1pilo… a ne m\u00e1lo. M\u011bl jsem z toho takov\u00fd divn\u00fd pocit. „J\u00e1 chci, aby to bylo jako d\u0159\u00edv, ale z\u00e1rove\u0148 nechci. Co m\u00e1m d\u011blat?“ Znovu propukl v nezadr\u017eiteln\u00fd pl\u00e1\u010d.<\/div>\n
P\u0159itiskl jsem ho k sob\u011b, jednou rukou jsem ho hladil po z\u00e1dech a to druhou prob\u00edral jeho leskl\u00e9 vlasy. Ml\u010del jsem. Najednou jsem nev\u011bd\u011bl, co mu m\u00e1m \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Co jsi c\u00edtil, kdy\u017e jsi ji u m\u011b na\u0161el?“ zeptal se najednou.<\/div>\n
Hrozn\u011b m\u011b p\u0159ekvapila p\u0159\u00edmost, s jakou se ptal.<\/div>\n
Pokr\u010dil jsem rameny. „Nev\u00edm,“ zamumlal jsem, „neuva\u017eoval jsem nad t\u00edm.“<\/div>\n
Jeho o\u010di se do\u0161iroka rozev\u0159ely. „Nevadilo ti to?“<\/div>\n
Co jsem mu na to ale m\u011bl \u0159\u00edct? \u017de m\u011b docela ranilo naj\u00edt v jeho posteli holku? \u017de m\u011b bolelo, \u017ee za mnou nep\u0159i\u0161el a ne\u0159ekl, \u017ee to s n\u00ed byl jen velkej omyl? \u017de bez n\u011bj nem\u016f\u017eu usnout? \u017de ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no douf\u00e1m, \u017ee a\u017e otev\u0159u o\u010di, \u017ee bude le\u017eet vedle m\u011b? Tohle bych mu m\u011bl \u0159\u00edkat? Nesmysl… tohle mu p\u0159ece \u0159\u00edkat nem\u016f\u017eu.<\/div>\n
„Ani ne,“ zalhal jsem. „M\u016f\u017ee\u0161 si p\u0159ece d\u011blat, co chce\u0161. Stejn\u011b jako j\u00e1.“ C\u00edtil jsem, \u017ee ztuhnul. Jeho t\u011blo se v m\u00e9m objet\u00ed napjalo a nepatrn\u011b odt\u00e1hlo.<\/div>\n
Ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl a jeho o\u010di se znovu zalily slzami.<\/div>\n
*<\/div>\n
Bill u\u017e spal, dr\u017eel se m\u011b jako kl\u00ed\u0161t\u011b a neklidn\u011b oddechoval, z\u0159ejm\u011b se mu n\u011bco zd\u00e1lo… ale j\u00e1 usnout nemohl. Uva\u017eoval jsem nad jeho slovy. Co myslel t\u00edm, \u017ee je t\u011b\u017ek\u00fd proti tomu bojovat?<\/div>\n
Nemohl jsem le\u017eet. Opatrn\u011b jsem se vymanil z jeho n\u00e1ru\u010de a se\u0161el dol\u016f. Nalil jsem si plnou sklenici studen\u00e9 vody. Dal bych si cigaretu. Sice jsme si s Billem po t\u00e9 jeho operaci sl\u00edbili, \u017ee spole\u010dn\u011b p\u0159estaneme kou\u0159it, ale zrovna te\u010f bych si dal.<\/div>\n
Vyt\u00e1hl jsem jeden \u0161upl\u00edk v kuchy\u0148sk\u00e9 lince. Pokud se nepletu, tady v\u017edycky b\u00fdvala \u017eelezn\u00e1 rezerva. Kdyby abs\u0165\u00e1k po nikotinu byl moc velkej. No jasn\u011b, zlat\u00fd marlborky. Vyt\u00e1hl jsem jednu a sedl si k ok\u00fdnku. Otev\u0159el jsem horn\u00ed v\u011btra\u010dku a zap\u00e1lil si. Musel jsem to ud\u011blat. Bylo mi tak mizern\u011b a hlavn\u011b jsem byl \u00fapln\u011b v konc\u00edch. Ani v nejmen\u0161\u00edm jsem nem\u011bl p\u0159edstavu, co m\u00e1m d\u011blat. Netu\u0161il jsem, o co tu vlastn\u011b jde. Jedin\u00fd co jsem v\u011bd\u011bl, bylo to, \u017ee chci, aby na m\u011b Billovi z\u00e1le\u017eelo. To byla moje jedin\u00e1 jistota.<\/div>\n
M\u016fj pohled sklouzl k \u010dern\u00e9 kyta\u0159e le\u017e\u00edc\u00ed ve otev\u0159en\u00e9m futr\u00e1lu na seda\u010dce. Nat\u00e1hl jsem ruku a pohladil jej\u00ed nale\u0161t\u011bn\u00fd bok. Prsty jsem p\u0159ejel po napjat\u00fdch strun\u00e1ch… zkusmo jsem se jich dotkl, kr\u00e1sn\u011b se rozezn\u011bly… \u010dist\u00fd, jasn\u00fd zvuk, jako kdy\u017e proud sv\u011btla protne tmu… jako kdy\u017e mysl oz\u00e1\u0159\u00ed n\u00e1hl\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed…<\/div>\n
Prudce jsem ji odstr\u010dil od sebe. Sjela na zem a bolestn\u011b zana\u0159\u00edkala.<\/div>\n
Zabo\u0159il jsem obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/div>\n
Moje kytara. To, co v n\u00ed je, uk\u00e1\u017ee, jen kdy\u017e se j\u00ed dotknu… je jako Bill. Kdy\u017e ji hlad\u00edm, zp\u00edv\u00e1… kdy\u017e ji odstr\u010d\u00edm, na\u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
Pro\u010d m\u011b bol\u00ed, kdy\u017e na n\u011bj mysl\u00edm?<\/div>\n
*<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
Jsem celej rozl\u00e1manej, je to tak n\u00e1ro\u010dn\u00fd… po\u0159\u00e1d n\u011bkdo chce, abych se k n\u011b\u010demu vyjad\u0159oval, usm\u00edval se do kamery, do objektivu fo\u0165\u00e1ku, p\u0159\u00e1telsky obj\u00edmal fanynky. Za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011b to zm\u00e1hat. Je tak t\u011b\u017ek\u00fd se po\u0159\u00e1d p\u0159etva\u0159ovat. A dokonce u\u017e i v soukrom\u00ed, kde jsem z dosahu v\u0161ech t\u011bch lid\u00ed, kter\u00fd se \u017eiv\u00ed t\u00edm, \u017ee \u0159e\u0161\u00ed m\u016fj \u017eivot. Ani tady u\u017e nem\u016f\u017eu d\u00e1t najevo, co c\u00edt\u00edm, co bych cht\u011bl…<\/div>\n
P\u0159etrp\u011bl jsem dal\u0161\u00ed den, kdy jsem byl vedle n\u011bj, ale ne s n\u00edm.<\/div>\n
Hrozn\u011b se tr\u00e1p\u00edm. Moje nejistota a rozpolcenost m\u011b zra\u0148uj\u00ed v\u00edc a v\u00edc.<\/div>\n
Jedin\u00fd posun je v tom, \u017ee jsem si dok\u00e1zal p\u0159iznat, \u017ee jsem se do n\u011bj zamiloval. To, co jsem p\u0159ipisoval fyzick\u00e9 p\u0159ita\u017elivosti, m\u00e1 mnohem hlub\u0161\u00ed ko\u0159eny. Miluju ho. Miluju sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd m\u011b zasv\u011btil do tajemstv\u00ed sexu. A kdy\u017e si to takhle \u0159eknu, jsem je\u0161t\u011b zoufalej\u0161\u00ed. Tohle toti\u017e ani v nejmen\u0161\u00ed nezapad\u00e1 do m\u00e9 p\u0159edstavy, jak jednou potk\u00e1m tu svou pravou osudovou l\u00e1sku. V\u0161echno to je \u0161patn\u011b, bohu\u017eel.<\/div>\n
V\u010dera ve\u010der jsem usnul u n\u011bj, ale kdy\u017e jsem se probudil, nebyl tam. Le\u017eel jsem s\u00e1m v jeho posteli a m\u00e1m pocit, \u017ee jsem tak byl celou noc. Toma jsem na\u0161el zkroucen\u00fdho na seda\u010dce dole, jeho drahocenn\u00e1 kytara le\u017eela na zemi, na stole v popeln\u00edku dv\u011b cigarety. Mrzelo m\u011b, \u017ee na\u0161i dohodu poru\u0161il. P\u0159itom mi sl\u00edbil, \u017ee spolu to zvl\u00e1dneme. Napadlo m\u011b, k \u010demu jsou sliby, kdy\u017e je stejn\u011b nikdo nedodr\u017euje; mo\u017en\u00e1 existuj\u00ed pr\u00e1v\u011b proto, abychom m\u011bli co poru\u0161ovat.<\/div>\n
*<\/div>\n
Je to den ode dne hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed.<\/div>\n
Sice m\u00e1me dny napln\u011bn\u00e9 spoustou pracovn\u00edch povinnost\u00ed, ve\u010der v\u011bt\u0161inou n\u011bjak\u00e9 to vystoupen\u00ed nebo spole\u010densk\u00e9 povinnosti, ale to m\u011b nedok\u00e1\u017ee zbavit my\u0161lenek na n\u011bj.<\/div>\n
M\u00e1m pocit, \u017ee to na m\u011b museli v\u0161ichni u\u017e d\u00e1vno poznat. V\u0161echno se ve mn\u011b t\u0159ese, kdy\u017e je vedle m\u011b. Nedej bo\u017ee, kdy\u017e se m\u00e1me fotit. Nev\u00edm, pro\u010d n\u00e1s po\u0159\u00e1d v\u0161ichni fotografov\u00e9 cpou vedle sebe. Ale jo, v\u00edm to. Opticky to vypad\u00e1 l\u00edp, kdy\u017e nejvy\u0161\u0161\u00ed stoj\u00ed ve st\u0159edu a men\u0161\u00ed na kraji. Nen\u00ed to pak tak zubat\u00fd. Jenom\u017ee pro m\u011b to je \u010dir\u00fd utrpen\u00ed. Jsou to vlastn\u011b jedin\u00fd chv\u00edle, kdy se ho m\u016f\u017eu dotknout.<\/div>\n
U\u017e jsem se dostal do f\u00e1ze, \u017ee bych ud\u011blal cokoli, jen aby se zase vr\u00e1tila ta bezstarostn\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148, kterou jsme pro\u017e\u00edvali v prvn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch, v\u0161echny ty hrav\u00e9 doteky… ne\u017e se to stalo, ne\u017e jsem se zamiloval a v\u0161echno se t\u00edm pokazilo.<\/div>\n
Nebudu si nalh\u00e1vat, \u017ee m\u00e9 city n\u00e1m n\u011bjak pomohly. Naopak. V\u0161echno zni\u010dily a j\u00e1 nejsem schopnej zni\u010dit je.<\/div>\n
Zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e m\u011b vytrhlo z m\u00fdch tr\u00fdzniv\u00fdch my\u0161lenek.<\/div>\n
„Nen\u00ed tady Tom?“ vyhrkl Georg bez pozdravu, jen co jsem otev\u0159el dve\u0159e sv\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Zavrt\u011bl jsem hlavou. „Ne, nen\u00ed tady,“ zamumlal jsem. „Nen\u00ed u sebe?“<\/div>\n
Georg pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Neotev\u0159el mi. Mobil nebere a za hodinu m\u00e1me bejt na focen\u00ed, pot\u0159eboval jsem s n\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bco probrat…“<\/div>\n
N\u011bco tady nehr\u00e1lo.<\/div>\n
„Po\u010dkej, kouknu se k n\u011bmu.“ Georg k\u00fdvnul a ve\u0161el do m\u00e9ho pokoje. Ve\u0161el jsem do koupelny a lehce zaklepal na dve\u0159e, vedouc\u00ed do vedlej\u0161\u00edho pokoje.<\/div>\n
„Tome?“ vyslovil jsem t\u00e1zav\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem zm\u00e1\u010dkl kliku. Je\u0161t\u011b ne\u017e jsem otev\u0159el dve\u0159e, zaslechl jsem divn\u00fd zvuk. „Tome?“<\/div>\n
Otev\u0159el jsem opatrn\u011b dve\u0159e. Moje o\u010di se v \u00fa\u017easu roz\u0161\u00ed\u0159ily a j\u00e1 nebyl chv\u00edli schopnej v\u016fbec ni\u010deho. Jen jsem tam st\u00e1l a d\u00edval se na to p\u0159edstaven\u00ed, odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se pr\u00e1v\u011b p\u0159ed m\u00fdma o\u010dima. „Tome,“ vydechl jsem. Nemohl jsem se od n\u011bj odtrhnout pohledem.<\/div>\n
T\u00edm leniv\u00fdm pohybem, kterej jsem v\u017edycky tak zbo\u017e\u0148oval, kterej m\u011b dok\u00e1zal vyprovokovat a strhnout k naprost\u00fdm \u0161\u00edlenostem, p\u0159esn\u011b t\u00edm pohybem zdvihl hlavu a zad\u00edval se do m\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. Ml\u010dky jsem sn\u011bdl ve\u010de\u0159i. Aspo\u0148 \u017ee tu m\u00e1me televizi, kter\u00e1 mluv\u00ed, jinak by to ticho mezi n\u00e1mi bylo k nesnesen\u00ed. „Tome?“ promluvil jsem a odstr\u010dil na stranu zpoloviny pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159. „Hm?“ Zase. Ani se na m\u011b nepod\u00edval. „Chci s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[121],"tags":[],"class_list":["post-17647","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hotelovy-pokoj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17647","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17647"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17647\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17647"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17647"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17647"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}