{"id":17660,"date":"2008-06-03T17:00:00","date_gmt":"2008-06-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17621"},"modified":"2008-06-03T17:00:00","modified_gmt":"2008-06-03T16:00:00","slug":"hotelovy-pokoj-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/03\/hotelovy-pokoj-21\/","title":{"rendered":"Hotelov\u00fd pokoj 21."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.
<\/strong><\/p>\n

Ve\u0161el jsem do \u00fazk\u00e9 z\u0161e\u0159el\u00e9 chodbi\u010dky, jen nepatrn\u00e9 sv\u011btlo proch\u00e1zej\u00edc\u00ed z doln\u00ed \u010d\u00e1sti mi sv\u00edtilo na cestu. Bylo tu ticho. Napjat\u00e9, t\u011b\u017ek\u00e9 ticho. Do\u0161el jsem a\u017e k zata\u017een\u00fdm z\u00e1v\u011bs\u016fm a zastavil se.<\/p><\/div>\n

„Bille, sp\u00ed\u0161?“ vyslovil jsem polohlasn\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ ozval se.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl jsem a svalil se na svou postel. Oto\u010dil jsem hlavu a d\u00edval se na jeho zata\u017een\u00e9 z\u00e1v\u011bsy… tak bl\u00edzko, jen na vzd\u00e1lenost m\u00e9 pa\u017ee p\u0159es uli\u010dku.<\/div>\n
„Tome?“ Z\u00e1v\u011bsy se nepatrn\u011b zavlnily.<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„Je tady David?“<\/div>\n
„Ne, vyexpedoval jsem ho ke kluk\u016fm.“ P\u0159ejel jsem si dlan\u00ed po \u010dele. „Snad se ti po n\u011bm nest\u00fdsk\u00e1?“ Neodpustil jsem si m\u00edrn\u011b u\u0161t\u011bpa\u010dnou pozn\u00e1mku. Necht\u011bl jsem na n\u011bj bejt hrubej, ale prost\u011b to n\u011bjak ne\u0161lo.<\/div>\n
Z\u00e1v\u011bsy se zavlnily a zmizely. Le\u017eel na boku s rukama slo\u017een\u00fdma pod hlavou. Jeho o\u010di se do m\u011b zavrt\u00e1valy.<\/div>\n
\n
„Zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b?“ zeptal se nam\u00edsto odpov\u011bdi.<\/div>\n
Zak\u00fdval jsem nohou, kter\u00e1 mi visela z postele dol\u016f, a povzdechl si. „Pro\u010d se mi vyh\u00fdb\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1… je mi smutno,“ \u0159ekl ne\u0161\u0165astn\u011b. „Chyb\u00ed\u0161 mi.“ Jeho hlas byl tak tich\u00fd, \u017ee jsem v prvn\u00ed chv\u00edli myslel, \u017ee jsem se snad p\u0159eslechl. Lehce si odka\u0161lal. „Moc mi chyb\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Ml\u010del jsem, jen jsem se na n\u011bj d\u00edval.<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b to,“ za\u0161eptal a sklopil pohled n\u011bkam do uli\u010dky.<\/div>\n
V\u00edm, jakej Bill je, ale ta jeho ne\u0161\u0165astn\u00e1 bezmoc m\u011b najednou neuv\u011b\u0159iteln\u011b vyt\u00e1\u010dela.<\/div>\n
„Byla dobr\u00e1?“<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b na m\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee i j\u00e1 s\u00e1m sebe p\u0159ekvapil tou ot\u00e1zkou. Necht\u011bl jsem to v\u011bd\u011bt, fakt ne. P\u0159ece m\u011b to v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1, \u017ee se s n\u00ed vyspal. Je mi to \u00fapln\u011b ukraden\u00fd.<\/div>\n
„Byla lep\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1? Tak mi to \u0159ekni,“ udivovalo m\u011b, jak klidn\u011b a z\u00e1rove\u0148 tvrd\u011b zn\u00ed m\u016fj hlas. Po\u0159\u00e1d na m\u011b koukal tak zoufale a ne\u0161\u0165astn\u011b. Jeho \u0161iroce rozev\u0159en\u00e9 o\u010di byly pln\u00e9 \u00fa\u017easu a nech\u00e1pavosti. „Pro\u010d–?“<\/div>\n
Nenechal jsem ho domluvit. „Kolikr\u00e1t t\u011b ud\u011blala, co? Nebo ti to s n\u00ed ne\u0161lo tak dob\u0159e jako se mnou?“ Nem\u011bl jsem s n\u00edm slitov\u00e1n\u00ed. „Sakra, Bille, tak se seber a nekoukej na m\u011b takhle. Chov\u00e1\u0161 se v\u00e1\u017en\u011b jako holka. Ty snad ani nem\u016f\u017ee\u0161 bejt m\u016fj br\u00e1cha.“ Jakmile to bylo venku, bylo mi jasn\u00fd, \u017ee jsem p\u0159est\u0159elil. Tohle u\u017e jsem p\u0159ehnal.<\/div>\n
Jeho pohled se najednou zatvrdil. O\u010di mu nep\u0159\u00edjemn\u011b ztmavly. Posadil se na posteli a zasy\u010del: „Ty se\u0161 takovej idiot namy\u0161lenej… kdokoli… kdokoli je v posteli lep\u0161\u00ed ne\u017e ty,“ vyp\u00e1lil na m\u011b vztekle a spustil nohy z postele dol\u016f. D\u00edval se na m\u011b, \u00fapln\u011b jsem vid\u011bl, jak to v n\u011bm v\u0159e.<\/div>\n
Ale j\u00e1 byl taky docela slu\u0161n\u011b na\u0161l\u00e1pnutej. U\u0161kl\u00edbl jsem se. „Ne\u0159\u00edkej, \u017ee se ti to se mnou nel\u00edbilo. Nikdy sis nest\u011b\u017eoval.“<\/div>\n
„No tak ti to \u0159\u00edk\u00e1m te\u010f,“ vr\u00e1til mi \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
Taky jsem se posadil a p\u0159eklonil se dop\u0159edu. I na ten metr, co n\u00e1s d\u011blil od sebe, jsem c\u00edtil jeho horkej dech.<\/div>\n
„Kec\u00e1\u0161,“ p\u0159imhou\u0159il jsem o\u010di. „Dneska r\u00e1no jsi byl celej \u017ehavej… jenom kdybych j\u00e1<\/em> cht\u011bl.“<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm t\u011b,“ zasy\u010del a vztekle vysko\u010dil na nohy. Ruce si zalo\u017eil bojovn\u011b v bok.<\/div>\n
„Pro\u010d? Proto\u017ee m\u00e1m pravdu?“ Chytil jsem ho za p\u00e1sek u kalhot a jedin\u00fdm prudk\u00fdm pohybem si ho st\u00e1hl na sv\u016fj kl\u00edn.<\/div>\n
Zap\u0159el se rukama o moje ramena. „Okam\u017eit\u011b m\u011b pus\u0165!“<\/div>\n
Sev\u0159el jsem v dlan\u00edch jeho zadek a p\u0159itiskl ho na sv\u00e9 t\u011blo. „Co kdy\u017e to neud\u011bl\u00e1m? Za\u010dne\u0161 bre\u010det? Bude\u0161 m\u011b \u0161kr\u00e1bat?“ Najednou mi ty jeho \u010dern\u00e9 o\u010di nep\u0159i\u0161ly tak nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Vjel mi rukou do vlas\u016f a siln\u011b za n\u011b zat\u00e1hl. P\u0159itiskl jsem si ho je\u0161t\u011b pevn\u011bji. Musel c\u00edtit, \u017ee jsem \u00fapln\u011b tvrdej. Pevn\u011b mi dr\u017eel hlavu zaklon\u011bnou, naklonil se k m\u00e9mu uchu. Napjat\u011b jsem \u010dekal, co ud\u011bl\u00e1. Jeho hork\u00fd dech se odr\u00e1\u017eel od m\u00e9ho ucha a j\u00e1 c\u00edtil, \u017ee ho pot\u0159ebuju. Nutn\u011b ho pot\u0159ebuju. Jestli se m\u011b nedotkne, asi se zbl\u00e1zn\u00edm.<\/div>\n
„Ne,“ za\u0161eptal a jazykem p\u0159ejel po m\u00e9m uchu. Ot\u0159\u00e1sl jsem se pod t\u00edm dotekem. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee ne. Chci t\u011b, po\u0159\u00e1d t\u011b chci.“ Jeho posledn\u00ed slova zn\u011bla u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 bolestn\u011b.<\/div>\n
Vklouzl jsem rukama pod jeho tri\u010dko. Jeho k\u016f\u017ee p\u0159\u00edmo ho\u0159ela. Tlumen\u011b zast\u00e9nal. „Oh, Tome.“ Zavrt\u011bl se na m\u00e9m kl\u00edn\u011b. Bo\u017ee, je n\u00e1dhernej… Dlan\u00ed jsem pohladil jeho napjat\u00e9 d\u017e\u00edny. Nedo\u010dkav\u011b p\u0159irazil k m\u00e9 ruce. St\u00e1hl jsem mu tri\u010dko a rty se p\u0159itiskl k hork\u00e9 k\u016f\u017ei. Chutnal skv\u011ble. Skoro jsem to za t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed zapomn\u011bl. Hladov\u011b jsem se bral do \u00fast jeho drobn\u00e9 bradavky; hlasit\u011b st\u00e9nal a zakl\u00e1n\u011bl hlavu. Rukama m\u011b tahal za vlasy a nedo\u010dkav\u011b se na m\u011b pohupoval. Bolelo to. Touha po spojen\u00ed s n\u00edm m\u011b fyzicky bolela. Zat\u00e1hl jsem za p\u00e1sek na jeho d\u017e\u00edn\u00e1ch a netrp\u011bliv\u011b mu je za\u010dal rozep\u00ednat. Jeho vzru\u0161en\u00ed dychtiv\u011b vykouklo ven. P\u0159er\u00fdvan\u011b vydechl. Stiskl jsem ho v dlani a zav\u0159el o\u010di. Stra\u0161n\u011b jsem cht\u011bl b\u00fdt v n\u011bm. Uvolnit v\u0161echno to nap\u011bt\u00ed, frustraci i bolest… zapomenout v jeho t\u011ble na posledn\u00ed utr\u00e1pen\u00e9, osamocen\u00e9 dny. Tolik pro m\u011b znamen\u00e1! Jenom\u017ee ten \u0161\u00edlen\u011b silnej pocit, \u017ee ho zase m\u00e1m jen pro sebe, zmizel v jedin\u00fdm okam\u017eiku. Nejpitom\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenka ze v\u0161ech mo\u017en\u00fdch ten bo\u017eskej z\u00e1\u017eitek, na kterej jsem \u010dekal tak dlouho, \u00fapln\u011b zazdila.<\/div>\n
Shodil jsem ho ze sv\u00e9ho kl\u00edna na postel a zabo\u0159il hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Co je?“ nech\u00e1pav\u011b se vzep\u0159el na lokti. „Co se stalo?“ \u0161eptal zmaten\u011b.<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se na n\u011bj zarudl\u00fdma o\u010dima, kter\u00fd m\u011b \u0161t\u00edpaly. Panebo\u017ee… jak tam le\u017eel skoro nahej, s rozev\u0159en\u00fdma kalhotama, napadlo m\u011b, \u017ee je tak kr\u00e1snej, a\u017e to bol\u00ed. Ano, bolelo to. Bolelo to \u0161\u00edlen\u011b. Moje ruce se kroutily touhou dotknout se ho, p\u0159it\u00e1hnout si to zatracen\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00e9 t\u011blo zp\u00e1tky a utopit v\u0161echny pitom\u00e9 my\u0161lenky hluboko v n\u011bm. Jenom\u017ee j\u00e1 najednou nemohl.<\/div>\n
Zvedl jsem se.<\/div>\n
Musel jsem odej\u00edt. Nemohl jsem tam z\u016fstat a d\u00edvat se na n\u011bj. Ka\u017ed\u00e1 dal\u0161\u00ed vte\u0159ina m\u011b toti\u017e oslabovala a zbavovala rozumu.<\/div>\n
„Tome!“ sly\u0161el jsem za sebou jeho nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Zat\u0159\u00e1sl jsem hlavou, necht\u011bl jsem ho sly\u0161et… zav\u0159el jsem za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
B\u00e1l jsem se.<\/div>\n
Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b jsem se b\u00e1l, \u017ee tomu druh\u00e9mu jde jenom o sex a ne o m\u011b, o Toma Kaulitze. Najednou mi to nesta\u010dilo. Cht\u011bl jsem v\u00edc. Cht\u011bl jsem, aby cht\u011bl m\u011b, ne moje t\u011blo, moje doteky… Ta my\u0161lenka byla tak h\u0159\u00ed\u0161n\u00e1 a nep\u0159\u00edpustn\u00e1. Jestli jsem dote\u010f necht\u011bl \u0159e\u0161it podivnost na\u0161eho vztahu, te\u010f u\u017e jsem musel. Nikdy mi nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli ke mn\u011b n\u011bkdo z t\u011bch holek, se kter\u00fdmi jsem spal, jestli j\u00ed na m\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, jestli m\u011b m\u00e1 r\u00e1da. Bylo mi to fuk. Neznal jsem je, nepot\u0159eboval jsem nic v\u00edc ne\u017e fyzick\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed. Jasn\u011b, i te\u010f jsem pot\u0159eboval fyzick\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed, mo\u017en\u00e1 dokonce siln\u011bji ne\u017e kdy d\u0159\u00edv… v\u00edm, co se mnou dok\u00e1\u017ee ud\u011blat jeho jedin\u00fd pohled… ale j\u00e1 nemohl. Nemohl jsem se ho dot\u00fdkat, milovat se s n\u00edm… s n\u00edm to od za\u010d\u00e1tku bylo milov\u00e1n\u00ed, aspo\u0148 z moj\u00ed strany… jsem bl\u00e1zen, jestli si mysl\u00edm, \u017ee i on by to n\u011bkdy mohl vn\u00edmat podobn\u011b. Mo\u017en\u00e1 bych se nad sebou m\u011bl v\u00e1\u017en\u011b zamyslet a bejt vd\u011b\u010dnej za to, co m\u00e1m. U\u017e\u00edt si ho, dokud m\u016f\u017eu… ne\u017e se do n\u011bkoho zamiluje…<\/div>\n
Utr\u00e1pen\u011b jsem zat\u00e1hl zp\u00e1tky z\u00e1clonku a odv\u00e1til se od ok\u00fdnka, ze kter\u00fdho jsem se d\u00edval na krajinu m\u00edhaj\u00edc\u00ed se za okny jedouc\u00edho tourbusu.<\/div>\n
M\u011bl bych zapomenout podobn\u00e9 my\u0161lenky. M\u016f\u017eu si s n\u00edm u\u017e\u00edt skv\u011blej sex… nic v\u00edc. Ber nebo nech bejt.<\/div>\n
*<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
Jestli jsem se n\u011bkdy v \u017eivot\u011b c\u00edtil jako kus hadru, tak to byla pr\u00e1v\u011b tahle chv\u00edle. Bylo mi d\u011bsn\u011b.<\/div>\n
„Tome!“ vyk\u0159ikl jsem, ale neoto\u010dil se. Jeho dlouh\u00e1 z\u00e1da mi zmizela z o\u010d\u00ed a dve\u0159e ti\u0161e klaply.<\/div>\n
Zni\u010den\u011b jsem si vjel rukama do vlas\u016f. Ze rt\u016f mi splynul ne\u0161\u0165astn\u00fd vzlyk. Byl jsem ne\u0161\u0165astn\u00fd, to teda jo. V jeho n\u00e1ru\u010di mi bylo tak dob\u0159e, tak zatracen\u011b dob\u0159e…<\/div>\n
Ta h\u00e1dka to cel\u00fd rozdm\u00fdchala. Nap\u011bt\u00ed mezi n\u00e1mi bylo p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fd, ani to jinak dopadnout vlastn\u011b nemohlo. Kdy\u017e m\u011b st\u00e1hl na sv\u016fj kl\u00edn a chytil m\u011b za zadek, bo\u017ee, to bylo n\u011bco tak stra\u0161n\u011b hot! \u0160\u00edlen\u00fd, naprosto \u0161\u00edlen\u00fd vzru\u0161en\u00ed. Ka\u017ed\u00e1 \u017eilka v m\u00e9m t\u011ble tepala \u017e\u00e1dostivost\u00ed, jeho ruce byly tak stra\u0161n\u011b smysln\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem myslet na nic jin\u00e9ho ne\u017e na to, jak stra\u0161n\u011b moc se mi l\u00edb\u00ed, kdy\u017e se m\u011b dot\u00fdk\u00e1, kdy\u017e se j\u00e1 dot\u00fdk\u00e1m jeho… zoufale, tak zoufale jsem po n\u011bm tou\u017eil. Mohl jsem si tis\u00edckr\u00e1t p\u0159ikazovat, \u017ee to mus\u00edm zastavit. Moje velk\u00e1 l\u00e1ska m\u011bla p\u0159ij\u00edt, to jo, ale on nem\u011bl b\u00fdt tou velkou l\u00e1skou, o kter\u00e9 jsem v\u0161ude mluvil a na kterou po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m. Je to \u0161patn\u011b, nem\u00e1 to tak b\u00fdt. Jenom\u017ee to se l\u00edp \u0159ekne, ne\u017e ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
Ta p\u0159ita\u017elivost mezi n\u00e1mi je tak obrovsk\u00e1. \u00dapln\u011b m\u011b to dus\u00ed. Tolik ho chci, krk m\u00e1m \u00fapln\u011b sta\u017eenej, jen na to pomysl\u00edm a to nemluv\u00edm o doln\u00ed polovin\u011b m\u00e9ho t\u011bla, kter\u00e1 si zcela nez\u00e1visle na m\u00fdch rozhodnut\u00edch prosazuje vlastn\u00ed z\u00e1jmy. Rozechv\u011ble jsem pohladil penis, kter\u00fd st\u00e1le zpupn\u011b vykukoval z rozev\u0159en\u00fdch kalhot.<\/div>\n
„Tome,“ zast\u00e9nal jsem ti\u0161e. Lehl jsem si na z\u00e1da a lehce p\u0159ejel dlan\u00ed po sv\u00e9m t\u011ble. Pot\u0159eboval jsem se uvolnit, dostat to ze sebe ven, jinak nebudu schopnej s n\u00edm norm\u00e1ln\u011b komunikovat. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00fd. Sice to nebyly jeho dlan\u011b, ale mohl bych si p\u0159edstavovat, \u017ee jsou. Opatrn\u011b jsem vsunul prsty hloub\u011bji do sv\u00fdch kalhot a zav\u0159el o\u010di. P\u0159edstavoval jsem si, \u017ee to je jeho ruka, kter\u00e1 zkoumav\u011b mapuje citlivou oblast m\u00fdch slabin, \u017ee c\u00edt\u00edm jeho dech na krku, jeho vlasy \u0161imraj\u00edc\u00ed m\u011b na ramenou… v\u00e1hu jeho t\u011bla na sv\u00e9m t\u011ble. „L\u00e1sko,“ zak\u0148oural jsem bezmocn\u011b.<\/div>\n
Polekan\u011b jsem otev\u0159el o\u010di a moje ruka ztuhla. Kdy\u017e jsem to vyslovil nahlas, zn\u011blo to \u00fapln\u011b jinak ne\u017e v m\u00e9 hlav\u011b. „L\u00e1sko,“ za\u0161eptal jsem znovu a rukou si p\u0159ekryl \u00fasta, o\u010di up\u0159en\u00e9 na b\u00edl\u00fd strop nade mnou. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee kdy\u017e jsem to slovo \u0159ekl, vybavila se mi jeho tv\u00e1\u0159, tak jak si ho pamatuju, hlubok\u00e9 tmav\u00e9 o\u010di, smysln\u00e9 rty, lehce op\u00e1len\u00fd hezk\u00fd obli\u010dej… a ono to najednou p\u016fsobilo stra\u0161n\u011b p\u0159irozen\u011b. Spojen\u00ed m\u00e9ho snu o l\u00e1sce a Tomovy tv\u00e1\u0159e. Ani jsem si neum\u011bl p\u0159edstavit, \u017ee by se k tomu slovu hodil n\u011bkdo jin\u00fd.<\/div>\n
Moje l\u00e1ska…<\/div>\n
A co kdy\u017e to tak m\u011blo b\u00fdt? Co kdy\u017e jsem m\u011bl b\u00fdt tak dlouho s\u00e1m, abych si uv\u011bdomil, \u017ee to, na co \u010dek\u00e1m, m\u00e1m na dosah? Rozru\u0161en\u011b jsem se posadil na posteli.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Na co se d\u00edv\u00e1\u0161?“ zeptal jsem se Toma.<\/div>\n
„Mr and Mrs Smith,“ odpov\u011bd\u011bl nevzru\u0161en\u011b a d\u00e1l sledoval postavy m\u00edhaj\u00edc\u00ed se na obrazovce.<\/div>\n
Sedl jsem si na seda\u010dku. „U\u017e jsi n\u011bco ve\u010de\u0159el?“<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„M\u00e1m hlad,“ \u0159ekl jsem a o\u010dima zabloudil ke kuchy\u0148ce. „Je tam n\u011bco?“<\/div>\n
Pokr\u010dil rameny, ani\u017e by mi v\u011bnoval jedin\u00fd pohled.<\/div>\n
Povzdechl jsem si a \u0161el se mrknout, co by se tady dalo sn\u00edst. P\u0159i pohledu na st\u0159\u00edbrnou lednici se mi vybavilo dne\u0161n\u00ed r\u00e1no. Chv\u00edli jsem bojoval s\u00e1m se sebou. Ruce jsem sev\u0159el v p\u011bsti, tolik jsem tou\u017eil se obr\u00e1tit a obejmout ho. Ale ne\u0161lo to. V\u00edm, \u017ee to nejde.<\/div>\n
Znovu jsem si povzdechl.<\/div>\n
Vyt\u00e1hl jsem z chlebovky bagetu a zakrojil do n\u00ed no\u017eem. Pro\u010d \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee d\u011blat jenom to, co chce? No pro\u010d?<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. Ve\u0161el jsem do \u00fazk\u00e9 z\u0161e\u0159el\u00e9 chodbi\u010dky, jen nepatrn\u00e9 sv\u011btlo proch\u00e1zej\u00edc\u00ed z doln\u00ed \u010d\u00e1sti mi sv\u00edtilo na cestu. Bylo tu ticho. Napjat\u00e9, t\u011b\u017ek\u00e9 ticho. Do\u0161el jsem a\u017e k zata\u017een\u00fdm z\u00e1v\u011bs\u016fm a zastavil se. „Bille, sp\u00ed\u0161?“ vyslovil jsem polohlasn\u011b. „Ne,“ ozval<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[121],"tags":[],"class_list":["post-17660","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hotelovy-pokoj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17660","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17660"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17660\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17660"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17660"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17660"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}