{"id":17666,"date":"2008-06-03T14:00:00","date_gmt":"2008-06-03T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17627"},"modified":"2008-06-03T14:00:00","modified_gmt":"2008-06-03T13:00:00","slug":"andel-a-dabel-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/03\/andel-a-dabel-2\/","title":{"rendered":"And\u011bl a \u010f\u00e1bel 2."},"content":{"rendered":"
autor: Strawberry<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
M\u011bs\u00edc oza\u0159oval vr\u0161ek budovy. Star\u00fd mu\u017e si na\u0161tvan\u011b stoupl na kraj st\u0159echy. Nel\u00edbilo se mu, kdy\u017e se \u010dernovlas\u00fd chlapec n\u011bkde toulal s\u00e1m. Mohl by jej p\u0159epadnout lovec a nebo vlkodlak. Najednou usly\u0161el, jak n\u011bkdo b\u011b\u017e\u00ed ulic\u00ed. Koukl se dol\u016f a uvid\u011bl vyd\u011b\u0161en\u00e9ho Billa. Sesko\u010dil dol\u016f do st\u00ednu a \u010dekal, a\u017e p\u0159ijde bl\u00ed\u017e.
„Kdes byl?“ k\u0159ikl na n\u011bj.
„J\u00e1… j\u00e1… j\u00e1…“ co mu m\u00e1m \u0159\u00edct? No zrovna te\u010f jsem byl se sv\u00fdm bratrem. Asi by m\u011b zabil, kdyby to v\u011bd\u011bl.
„No nic… jak tak kouk\u00e1m, tak z tebe u\u017e dneska nic nevyleze,“ \u0159ekl s \u00fasm\u011bvem. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm st\u0159\u00edpkem minulosti. Co kdy\u017e byl jedin\u00fd co m\u00e1 a u\u017e si nikdy nevzpomene?
„M\u016f\u017eu se na n\u011bco zeptat?“ \u0159ekl a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se m\u00e1 zeptat, aby ho neroz\u010d\u00edlil.
„Hmmmm….pov\u00eddej,“ popadl chlapce a \u010dekal.
„Kdy\u017e jsi m\u011b na\u0161el… teda, jak jsi m\u011b na\u0161el?“ zeptal se nesm\u011ble.
„V\u017edy\u0165 u\u017e jsem ti to \u0159\u00edkal. Tvoji rodi\u010de m\u011bli autonehodu a ty jsi um\u00edral,“ \u0159ekl o pohl\u00e9dl na Billa. Ten se d\u00edval do zem\u011b. Nev\u011b\u0159il mu. Neovl\u00e1dl se a zavr\u010del na n\u011bj.
„J\u00e1 chci sly\u0161et pravdu!“ rozhodne si p\u0159ed n\u011bj stoupl a d\u00edval se mu do o\u010d\u00ed.
„V\u017edy\u0165 to je pravda!“ \u0159ekl a trochu p\u0159i tom zv\u00fd\u0161il hlas. U\u017e ho nebavilo to, \u017ee je chv\u00edli Bill chudinka a pak se v n\u011bm zvedne vlna odporu.
„L\u017ee\u0161!“ k\u0159ikl a vycenil zuby, aby mu dok\u00e1zal, \u017ee si stoj\u00ed za sv\u00fdm.
„Jak to m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, byl jsi v bezv\u011bdom\u00ed!“ to u\u017e k\u0159i\u010del na chlapce naplno.
„V\u00edm to, proto\u017ee mi to \u0159ekl m\u016fj…“ teprve te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee p\u0159est\u0159elil. U\u017e ale \u0159ekl moc, jak jen mohl b\u00fdt tak neopatrn\u00fd a pro\u0159\u00edct se.
„M\u016fj co!? No \u0159ekni, kdo ti to \u0159ekl!?“ mu\u017e nev\u011b\u0159il sv\u00fdm u\u0161\u00edm. Kdo mu to mohl \u0159\u00edct? V\u017edy\u0165 si d\u00e1val pozor.<\/div>\n
\n
Bill zakroutil hlavou, oto\u010dil se a ut\u00edkal pry\u010d. B\u011b\u017eel p\u0159es n\u00e1m\u011bst\u00ed, a\u017e dob\u011bhl do parku. Sedl si na lavi\u010dku, kdy\u017e vtom uc\u00edtil krev. Ano, krev. N\u011bkde v parku je bu\u010f jin\u00fd up\u00edr a nebo \u010derstv\u00e1 mrtvola. Neovl\u00e1dl se. O\u010di se mu zalily \u010dernou barvou. Tes\u00e1ky vyjely a on ve tm\u011b za\u010dal hledat zdroj krve. Chv\u00edli mu to trvalo. Ale pak kone\u010dn\u011b uvid\u011bl to bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo. Byl to kluk.
Star\u00fd asi jako on. Koukl se, kde m\u00e1 r\u00e1nu. M\u011bl kousance po cel\u00e9m krku a roztrhan\u00e9 pa\u017ee. To neud\u011blal up\u00edr. To byli vlkodlaci.<\/div>\n
U\u017e zase si hr\u00e1li. Star\u00fd mu\u017e ho u\u010dil nep\u00edt krev z ob\u011bt\u00ed vlkodlak\u016f. Ale on m\u011bl moc velkou \u017e\u00edze\u0148 na to, aby tady t\u011blo nechal a \u0161el. V\u017edy\u0165 se jen napije. Nic se nem\u016f\u017ee st\u00e1t. Netu\u0161il, pro\u010d by se nemohl nap\u00edt. Smo\u010dil proto sv\u00e9 tes\u00e1ky v krvi. To se mu ale stalo osudn\u00fdm. V krvi kluka byla tak\u00e9 krev vlkodlaka. U\u017e bylo ale pozd\u011b. Sm\u00edchal ve sv\u00fdch \u017eil\u00e1ch krev up\u00edra a krev vlkodlaka. Billovo t\u011blo se za\u010dalo m\u011bnit. C\u00edtil stra\u0161n\u00e9 bolesti. Musel to ale vydr\u017eet a ut\u00e9ct, proto\u017ee vlkodlaci se vraceli. Nev\u011bd\u011bl kam m\u00e1 j\u00edt.<\/div>\n
Zp\u011bt ke zch\u00e1tral\u00e9mu domu nem\u016f\u017ee. Ze st\u0159echy by ho vyhl\u00ed\u017eel star\u00fd mu\u017e. Nikoho jin\u00e9ho ale nezn\u00e1. Vlastn\u011b zn\u00e1. Toma. Jak mu ale vysv\u011btl\u00ed bolesti a to, \u017ee si nesm\u00ed vz\u00edt pr\u00e1\u0161ek? Nem\u011bl ale na vybranou, musel k n\u011bmu, jinak by ho vlkodlaci vy\u010dmuchali.<\/div>\n
Do\u0161el k domu, kde Tom bydlel. Stoupl si ke dve\u0159\u00edm a zm\u00e1\u010dkl zvonek. Sly\u0161el, jak jde ke dve\u0159\u00edm, nevid\u011bl ale u\u017e nic. Omdlel.<\/div>\n
Le\u017eel v posteli a pomalu otev\u00edral o\u010di. Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomil, kde to vlastn\u011b je. Posadil se a koukal se kolem. Byl v pokoji s\u00e1m. V\u0161iml si obrovsk\u00e9ho okna. Vstal a \u0161el bl\u00ed\u017e, aby se koukl jak venku je, pr\u0161elo. Tak jako ka\u017ed\u00fd den. Cel\u00fd m\u011bs\u00edc u\u017e pr\u0161elo.
„Ahoj,“ promluvil n\u011bkdo Billovi za z\u00e1dy. Polekan\u011b se oto\u010dil a spat\u0159il ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed o\u010di na sv\u011bt\u011b.
„Ahoj,“ \u0159ekl nesm\u011ble.<\/div>\n
Chv\u00edli se mu koukal do o\u010d\u00ed, ale pak rychle odvr\u00e1til pohled a zad\u00edval se do zem\u011b. „Vyspal jsi se dob\u0159e?“ zeptal se Tom. Bill nic ne\u0159\u00edkal, bylo mu trapn\u011b, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl co mu m\u00e1 \u0159\u00edct, a\u017e se zept\u00e1, co se mu v\u010dera stalo.
„Jonathane poslouch\u00e1\u0161?“ najednou si chlapec vzpomn\u011bl, jak minulou noc tady sed\u011bl a zjistil, \u017ee je Tom nejsp\u00ed\u0161 jeho bratr.
„Promi\u0148, jen jsem se zamyslel,“ dredat\u00fd kluk nad t\u00edm pouze m\u00e1vl rukou.
„M\u00e1\u0161 hlad?“ zeptal se a se z\u00e1jmem \u010dekal na Billovu odpov\u011b\u010f.
„Ne,“ \u0159ekl chladn\u011b, a\u017e se chlapec lekl. V \u010dernovlas\u00e9m chlapci se za\u010daly probouzet vlkodla\u010d\u00ed schopnosti. Rychle ale chu\u0165 na Tomovu krev zahnal a mile se na n\u011bj usm\u00e1l. Vzpomn\u011bl si na sv\u016fj pl\u00e1n zjistit o sv\u00e9 minulosti co nejv\u00edc. Proto ne\u017e Tom ode\u0161el, tak se zeptal.
„\u0158ekne\u0161 mi pros\u00edm n\u011bco o tv\u00e9m bratrovi?“ s nad\u011bj\u00ed se na Toma pod\u00edval. Ten se oto\u010dil a p\u0159istoupil k n\u011bmu bl\u00ed\u017e.
„Pro\u010d?“ te\u010f byl Bill v konc\u00edch. Co te\u010f \u0159\u00edct? Chv\u00edli mu to trvalo, ale nakonec vymyslel co \u0159\u00edct chlapci jako d\u016fvod.
„T\u0159eba ho zn\u00e1m a pomohl bych ti ho naj\u00edt,“ \u0159ekl a usm\u00e1l se. Chlapec jen pokr\u010dil rameny.
„T\u0159eba,“ za\u0161eptal. Sedl si na postel a poklepal vedle sebe. Bill si poslu\u0161n\u011b sedl vedle n\u011bho.
„V\u00ed\u0161, j\u00e1 a Bill jsme dvoj\u010data. V\u017edy jsme d\u011blali u\u010ditelk\u00e1m naschv\u00e1ly, proto\u017ee n\u00e1s nemohly rozeznat…“ vzpom\u00ednka na ro\u0161\u0165\u00e1rnu chlapci vykouzlila na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. „J\u00e1 byl ten siln\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e mu n\u011bkdo ubli\u017eoval, pomohl jsem mu,“ p\u0159estal a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd celou dobu poslouchal.
„A \u010deho se b\u00e1l nejv\u00edc?“ Bill nev\u011bd\u011bl, pro\u010d se zeptal zrovna tohle, t\u0159eba doufal, \u017ee se toho boj\u00ed dodnes. T\u00edm by se potvrdilo to, \u017ee je mo\u017en\u00e1 jeho bratr.
„Nejv\u00edc se b\u00e1l bou\u0159ek, mrholen\u00ed nebo d\u00e9\u0161\u0165 m\u011bl r\u00e1d, ale jakmile byla bou\u0159ka a v\u0161ude vid\u011bl blesky, tak ke mn\u011b p\u0159i\u0161el a celou noc se mi t\u0159\u00e1sl v n\u00e1ru\u010d\u00ed.“ Tom trochu zesmutn\u011bl, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak mu bylo s bratrem dob\u0159e.<\/div>\n
Bill to jen potichu poslouchal. Obr\u00e1til hlavu sm\u011brem k oknu. D\u00e9\u0161\u0165 s\u00edlil. C\u00edtil, jak mu po z\u00e1dech b\u011bh\u00e1 mr\u00e1z. Tak p\u0159eci. Cht\u011bl se o sobe dozv\u011bd\u011bt v\u00edc, ale z\u00e1rove\u0148 se cht\u011bl stulit v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di a u\u017e\u00edvat si to, \u017ee m\u00e1 bratra. Nev\u011bd\u011bl, jak se m\u00e1 rozhodnout. Mus\u00ed si vybrat mezi Jonathanem a Billem. Nev\u011bd\u011bl, jestli \u0159\u00edct pravdu. Co kdy\u017e mu j\u00ed \u0159ekne a on mu nebude v\u011b\u0159it. Nebo mu uv\u011b\u0159\u00ed? Nakonec se rozhodl. U\u017e v\u00ed co ud\u011bl\u00e1.
„Tome?“ vyslovil a oto\u010dil hlavu zp\u011bt k n\u011bmu.<\/p>\n

autor: Strawberry<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Strawberrybetaread: Janule M\u011bs\u00edc oza\u0159oval vr\u0161ek budovy. Star\u00fd mu\u017e si na\u0161tvan\u011b stoupl na kraj st\u0159echy. Nel\u00edbilo se mu, kdy\u017e se \u010dernovlas\u00fd chlapec n\u011bkde toulal s\u00e1m. Mohl by jej p\u0159epadnout lovec a nebo vlkodlak. Najednou usly\u0161el, jak n\u011bkdo b\u011b\u017e\u00ed ulic\u00ed. Koukl se dol\u016f<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[127],"tags":[],"class_list":["post-17666","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-andel-a-dabel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17666","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17666"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17666\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17666"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17666"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17666"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}