{"id":17743,"date":"2008-05-26T18:00:00","date_gmt":"2008-05-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17704"},"modified":"2008-05-26T18:00:00","modified_gmt":"2008-05-26T17:00:00","slug":"hotelovy-pokoj-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/26\/hotelovy-pokoj-17\/","title":{"rendered":"Hotelov\u00fd pokoj 17."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.
<\/strong>
o t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji<\/em><\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
Je to u\u017e skoro \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce, co mezi mnou a Billem… no prost\u011b, co spolu sp\u00edme. M\u00e1m pocit, \u017ee za tu dobu se toho zm\u011bnilo stra\u0161n\u011b moc. Nejenom \u017ee byl br\u00e1\u0161ka nemocnej, musel na operaci s hlasivkama a nemohl p\u00e1r t\u00fddn\u016f mluvit, museli jsme od\u0159eknout spoustu vystoupen\u00ed a koncert\u016f a vlastn\u011b poprv\u00e9 po t\u0159ech letech jsme m\u011bli tak dlouh\u00e9 volno.<\/div>\n
Nejd\u0159\u00edv jsme z toho byli samoz\u0159ejm\u011b vypla\u0161en\u00fd, b\u00e1li jsme se, jestli bude Bill v po\u0159\u00e1dku, jak budou reagovat fanou\u0161ci, jestli na n\u00e1s nezanev\u0159ou, ale v\u0161echno bylo v pohod\u011b. Naopak. C\u00edtili jsme obrovskou podporu. Bill byl doslova zavalenej d\u00e1rkama, vitam\u00ednama a j\u00e1 nev\u00edm, \u010d\u00edm v\u0161\u00edm je\u0161t\u011b, a samoz\u0159ejm\u011b taky p\u0159\u00e1n\u00edma brzk\u00e9ho udraven\u00ed.<\/div>\n
Byl jsem s n\u00edm dvacet\u010dty\u0159i hodin denn\u011b. Staral jsem se o n\u011bj, jako by to d\u011blala m\u00e1ma, kdyby s n\u00e1mi byla; v\u017edycky p\u0159ijela jen na p\u00e1r dn\u00ed a zas odjela, tak\u017ee v\u011bt\u0161ina p\u00e9\u010de zb\u00fdvala na mn\u011b. Ale pe\u010dovatelka by ze m\u011b byla skv\u011bl\u00e1. Va\u0159il jsem mu \u0161pagety, objedn\u00e1val pizzu, brnkal na kytaru, nosil d\u00fdvka, prost\u011b kompletn\u00ed servis. Dal jsem mu takovou tabulku, na kterou mi psal vzkazy, co by cht\u011bl a tak podobn\u011b. N\u011bkdy to byla docela sranda, ob\u010das se to taky p\u011bkn\u011b zvrhlo, ale cokoli bylo dobr\u00fd, jen kdy\u017e ho to na chv\u00edli odpoutalo od jeho obav, \u017ee u\u017e se mu nikdy jeho p\u016fvodn\u00ed hlas nevr\u00e1t\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed to dob\u0159e dopadlo a vypad\u00e1 to, \u017ee v\u0161echno bude v pohod\u011b. Na\u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
„Vst\u00e1vej, ospal\u010de.“ Vzal jsem do prst\u016f jeden ze sv\u00fdch dred\u016f a za\u0161imral Billa na tv\u00e1\u0159i. Legra\u010dn\u011b pokr\u010dil nos, jako malej kr\u00e1l\u00ed\u010dek. Je roztomilej. Ukazov\u00e1\u010dkem jsem lehce pohladil oblouk jeho obo\u010d\u00ed a p\u0159ejel po jeho \u0159as\u00e1ch.<\/div>\n
„Hmmmm,“ zamumlal nerudn\u011b a zamra\u010dil se. „Nebudu vst\u00e1vat.“<\/div>\n
„Jak chce\u0161, ale za hodinu m\u00e1me bejt p\u0159ipraven\u00fd v hale. A nem\u00e1\u0161 nic sbaleno.“ Za\u0161imral jsem ho na kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti a lehce p\u0159itiskl rty na jeho tv\u00e1\u0159. Jeho ruce se hbit\u011b omotaly kolem m\u00e9ho krku a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 kdybys mi tro\u0161ku pomohl se probudit,“ usly\u0161el jsem jeho hlas tak stra\u0161n\u011b bl\u00edzko m\u00e9ho ucha, „mo\u017en\u00e1 by ten den za\u010dal mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bji.“<\/div>\n
Na okam\u017eik jsem zap\u0159em\u00fd\u0161lel… ne, nejde to. I kdy\u017e ta nab\u00eddka zn\u011bla l\u00e1kav\u011b, zavrt\u011bl jsem hlavou. „Ne, Bille, je moc hodin. Nestihneme se sbalit. Nav\u00edc sem kdykoli m\u016f\u017ee n\u011bkdo p\u0159ij\u00edt. M\u011bl bys j\u00edt k sob\u011b. Hm?“ Lehce jsem ho dloubnul do \u017eeber.<\/div>\n
Vyc\u00edtil jsem, \u017ee ho to rozladilo. Odstr\u010dil m\u011b od sebe a zatv\u00e1\u0159il se kysele. „Tak j\u00e1 jdu.“ Jeho hlas p\u0159ipom\u00ednal cokoli, jen ne ten emocemi prosycen\u00fd chv\u011bj\u00edc\u00ed se hlas, kter\u00fd jsem poslouchal skoro celou noc, dokud jsme \u00fanavou a vy\u010derp\u00e1n\u00edm neusnuli. Odhrnul deku a vylezl z postele. Z\u016fstal jsem le\u017eet, op\u0159en\u00fd o loket a sledoval jsem ho.<\/div>\n
„Se\u0161 na\u0161tvanej?“ nedalo mi, abych se nezeptal.<\/div>\n
„Ne,“ odsekl mi, ale bylo mi jasn\u00fd, \u017ee kec\u00e1. Je na\u0161tvanej.<\/div>\n
„Pro\u010d? \u017de jsem ti \u0159ekl \u00b4ne\u00b4?“<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl stru\u010dn\u011b, p\u0159esto d\u016frazn\u011b.<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ uk\u00e1zal jsem rukou sm\u011brem k sob\u011b a klidn\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel. Z\u016fstal st\u00e1t kousek ode m\u011b, s boxerkama v ruce, bradu vzdorn\u011b vystr\u010denou a v o\u010d\u00edch vyz\u00fdvavej pohled. „No tak.“ V\u0161iml jsem si toho spokojen\u00e9ho z\u00e1blesku v jeho o\u010d\u00edch. Odhodil boxerky stranou a st\u00e1hl ze m\u011b deku. Kr\u00e1tce se zad\u00edval na m\u00e9 t\u011blo a pak se sebev\u011bdom\u011b posadil na m\u016fj kl\u00edn. Sakra, on v\u00ed moc dob\u0159e, jak na m\u011b. Dlouh\u00fdmi nehty p\u0159ejel po m\u00e9 hrudi a spokojen\u011b zap\u0159edl.<\/div>\n
„Bille,“ zkusil ho zastavit a nevn\u00edmat krou\u017eiv\u00e9 pohyby jeho p\u00e1nve, kter\u00fdmi se rozhodl rozb\u00edt zbytky m\u00e9 v\u016fle. „Nech toho.“<\/div>\n
„Tomi,“ naklonil se k m\u00e9mu uchu a ost\u0159e ho stiskl mezi zuby. „Chce\u0161 m\u011b stejn\u011b jako j\u00e1 tebe, tak pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Hlasit\u011b jsem polknul. „Chci t\u011b, ale nechci, aby n\u00e1s n\u011bkdo p\u0159istihl. Nav\u00edc na to u\u017e nem\u00e1me \u010das.“<\/div>\n
Jeho ruka zam\u00ed\u0159ila p\u0159es moji hru\u010f dol\u016f. „Bille!“ zak\u0148oural jsem, kdy\u017e jeho prsty p\u0159e\u0161ly p\u0159es m\u00e9 ky\u010dle.<\/div>\n
„Ano?“ \u0161eptal smysln\u011b, zat\u00edmco \u00fasty hladil m\u016fj napjat\u00fd krk. „Uvolni se, bude to chvili\u010dka… no tak.“<\/div>\n
Proto\u010dil jsem o\u010di. Pro\u010d mus\u00ed bejt tak uminutej? „Bille!“ vydechl jsem znovu, kdy\u017e se jeho vlasy svezly po m\u00e9m t\u011ble a jeho hork\u00e1 \u00fasta p\u0159ikryla st\u0159ed m\u00e9ho b\u0159icha. Nedo\u010dkav\u011b jsem vjel prsty do jeho vlas\u016f a p\u0159itiskl si jeho hlavu bl\u00ed\u017e k t\u011blu. N\u011bco zamumlal, ale nerozum\u011bl jsem mu. „Jen rychle,“ za\u0161eptal jsem. Zdvihl hlavu a j\u00e1 mohl vid\u011bt jeho v\u00edt\u011bzoslavnej \u00fasm\u011bv p\u0159es celou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to nebude probl\u00e9m,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l, ne\u017e m\u011b vzal do pusy. Oh, miluju to. Miluju jeho jazyk, kdy\u017e se kolem m\u011b obt\u00e1\u010d\u00ed. Panebo\u017ee… Bille! Zbl\u00e1zn\u00edm se z tebe! P\u0159iv\u00edr\u00e1m o\u010di a nejsem schopnej vn\u00edmat nic jin\u00fdho ne\u017e jeho horkej jazyk, kter\u00fdm si m\u011b v\u00e1\u017en\u011b vychutn\u00e1v\u00e1 a dlouh\u00fd prsty, p\u0159idr\u017euj\u00edc\u00ed si moje boky. „Klidn\u011b bych ti to takhle mohl d\u011blat celou noc,“ \u0159ekne ti\u0161e a vezme m\u011b znova p\u011bkn\u011b hluboko. „M\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e jsi v moj\u00ed puse,“ dod\u00e1, ne\u017e se pln\u011b pono\u0159\u00ed do \u010dinnosti, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1. C\u00edt\u00edm, jak se do m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed \u017eene dal\u0161\u00ed horkost. Je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd, s jakou nevinnost\u00ed dok\u00e1\u017ee \u0159\u00edct n\u011bco tak \u017ehav\u00fdho. Rozechv\u011blou rukou prohr\u00e1bnu jeho vlasy. „Jednou t\u011b to nech\u00e1m d\u011blat celou noc,“ za\u0161ept\u00e1m. M\u00fdm t\u011blem projede \u00fapln\u011b elektrizuj\u00edc\u00ed vzru\u0161en\u00ed, kdy\u017e kovovou ozd\u016fbkou v jazyku zatla\u010d\u00ed proti \u0161pi\u010dce m\u00e9ho penisu. \u0160kv\u00edrkami p\u0159iv\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed sleduju jeho hlavu, jak se pravideln\u011b zdvih\u00e1 a kles\u00e1 v m\u00e9m kl\u00edn\u011b. Jeho prsty jsou v\u0161ude, \u00fapln\u011b v\u0161ude… nebo mi to aspo\u0148 tak p\u0159ipad\u00e1. Je to bo\u017esk\u00fd! Navzdory tomu, \u017ee jsme to d\u011blali prakticky celou noc, c\u00edt\u00edm, \u017ee dlouho nevydr\u017e\u00edm.<\/div>\n
Bille! Ou…<\/div>\n
*<\/div>\n
„M\u011bli bysme tam bejt asi kolem osm\u00fd,“ \u0159\u00edk\u00e1 Georg a soust\u0159ed\u011bn\u011b si uhlazuje vlasy do cul\u00edku. „Co kdybysme pak n\u011bkam je\u0161t\u011b vyrazili? Ubytujem se, d\u00e1me n\u011bco k j\u00eddlu a m\u016f\u017eeme j\u00edt.“<\/div>\n
Pokr\u010dil jsem rameny. „Ale jo, pro\u010d ne.“<\/div>\n
„No to je nad\u0161en\u00ed,“ sjede m\u011b n\u00e1\u0161 ne\u00fanavnej bas\u00e1k nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm pohledem. „Co se s tebou d\u011bje? Posledn\u00ed dobou to snad ani nejse\u0161 ty.“ Podez\u00edrav\u011b si m\u011b m\u011b\u0159\u00ed.<\/div>\n
Billovo odka\u0161l\u00e1n\u00ed m\u011b p\u0159im\u011bje se oto\u010dit je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010d\u00edm n\u011bco odpov\u011bd\u011bt. Panebo\u017ee! Nem\u016f\u017eu se na n\u011bj pod\u00edvat bez toho, aby ho zas vid\u011bl, jak horliv\u011b m\u011b dneska r\u00e1no vykou\u0159il, s jak\u00fdm bla\u017een\u00fdm v\u00fdrazem spolykal v\u0161echno, co ze m\u011b dostal. Je\u0161t\u011b te\u010f m\u011b p\u0159i pohledu na jeho pusu mraven\u010d\u00ed v b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„To se ti zd\u00e1,“ \u0159\u00edk\u00e1m rychle a odvrac\u00edm od n\u011bj pohled. „Jsem v pohod\u011b. N\u011bkam vyraz\u00edme, bude to super.“<\/div>\n
Georg spokojen\u011b p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n
*<\/div>\n
„D\u011blej, jdeme pozd\u011b!“<\/div>\n
Je\u0161t\u011b jednou jsem zabouchal na dve\u0159e koupelny, kde prob\u00edhal Bill\u016fv zkr\u00e1\u0161lovac\u00ed proces. U\u017e p\u0159ed dvaceti minutami jsme m\u011bli b\u00fdt v hotelov\u00e9 hale, jenom\u017ee to by nemohl bejt Bill, kdyby nenabral zpo\u017ed\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e jdu,“ozvalo se zevnit\u0159.<\/div>\n
\u00b4No jasn\u011b,\u00b4 pomyslel jsem si, \u00b4zn\u00e1me svoje lidi.\u00b4<\/div>\n
„Jdu dol\u016f uklidnit kluky, tak p\u0159idej,“ je\u0161t\u011b jednou jsem bouchnul do dve\u0159\u00ed a nechal ho v pokoji samotn\u00e9ho.<\/div>\n
Georg\u016fv nep\u0159\u00edjemn\u011b zv\u00eddavej pohled m\u011b pron\u00e1sledoval dneska celej den a kdy\u017e jsme kone\u010dn\u011b dorazili do hotelu, docela se mi ulevilo. \u0158e\u0161\u00edm dilema. Jestli chci zachovat zd\u00e1n\u00ed, \u017ee se nic ned\u011bje, mus\u00edm dneska ve\u010der n\u011bkoho sbalit. Prost\u011b mus\u00edm. Jestli budu sed\u011bt s\u00e1m celej ve\u010der, bude to n\u00e1padn\u00fd. Tak jen douf\u00e1m, \u017ee to Bill vezme. Jasn\u011b, po\u0159\u00e1d plat\u00ed, \u017ee jsme si nic nesl\u00edbili. Jenom spolu prost\u011b u\u017e skoro \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce sp\u00edme. Jenom spolu sp\u00edme… zn\u00ed to stra\u0161n\u011b, ale je to tak. Je to takovej divnej vztah. Oba v\u00edme, \u017ee city tady nemaj\u00ed co d\u011blat. Prost\u011b j\u00e1 chci jeho a on chce m\u011b. Jak prost\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed…<\/div>\n
„Jestli dneska n\u011bjakou nep\u0159efiknu, asi se zbl\u00e1zn\u00edm,“ zamuml\u00e1 Georg m\u00edsto pozdravu a mimod\u011bk si popot\u00e1hne sponu na p\u00e1sku. „Co ty?“ tla\u010d\u00ed m\u011b do kouta.<\/div>\n
„No, jsem na tom podobn\u011b,“ \u0159\u00edk\u00e1m s kr\u00e1tk\u00fdm zav\u00e1h\u00e1n\u00edm. Za\u010d\u00edn\u00e1m se d\u011bsit toho, co v\u0161echno se dneska m\u016f\u017ee st\u00e1t.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee tam je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd slu\u0161n\u00fd holky zbydou.“ Georg se netrp\u011bliv\u011b pod\u00edv\u00e1 na hodinky. „Sakra, kde ten Bill v\u011bz\u00ed? To, \u017ee jemu to nechyb\u00ed, neznamen\u00e1, \u017ee to nechyb\u00ed nikomu.“<\/div>\n
M\u00e1m co d\u011blat, abych se neza\u010dal sm\u00e1t. Kdyby n\u00e1\u0161 kamar\u00e1d tak tu\u0161il, jakej je Bill nenasytnej a jak moc si sex u\u017e\u00edv\u00e1 a jak \u010dasto to pot\u0159ebuje, asi by koukal. V kapse se mi rozvibruje telefon.<\/div>\n
„Co je?… Co\u017ee? Jak to?… No dob\u0159e. Jak chce\u0161.“ Zaklapnul jsem telefon. „Br\u00e1cha,“ k\u00fdvnu sm\u011brem ke Georgovi, kter\u00fd m\u011b sleduje nech\u00e1pav\u00fdm pohledem, zat\u00edmco strk\u00e1m telefon zp\u00e1tky do kapsy. „Nem\u00e1me na n\u011bj \u010dekat, prej doraz\u00ed pozd\u011bji za n\u00e1ma.“<\/div>\n
Georg proto\u010d\u00ed o\u010di. „N\u011bkdy ho nesn\u00e1\u0161\u00edm,“ zamuml\u00e1 a hrne se ke dve\u0159\u00edm, kde u\u017e stoj\u00ed tax\u00edk.<\/div>\n
*<\/div>\n
Pos\u00edl\u00e1m Billovi textovku, v jak\u00fdm klubu jsme a objedn\u00e1m si prvn\u00ed drink.<\/div>\n
Georg znalecky hodnot\u00ed m\u00edstn\u00ed kr\u00e1sky. Ale jo. V\u00fdb\u011br nen\u00ed \u0161patnej. Docela bud\u00edme pozornost, ale na to jsme zvykl\u00ed. \u010cek\u00e1m, kdy se n\u011bkter\u00e1 odv\u00e1\u017e\u00ed za n\u00e1mi p\u0159ij\u00edt. V\u017edycky to tak je. Nikdy to nejsme my, kdo jde za nimi. Chod\u00ed za n\u00e1mi samy a nab\u00edz\u00ed se p\u0159\u00edmo nestoudn\u011b. V\u0161\u00edm\u00e1m si jedn\u00e9 dlouhovlas\u00e9 blond\u00fdnky. N\u011bco si \u0161ept\u00e1 s kamar\u00e1dkou a vyz\u00fdvav\u011b na m\u011b kouk\u00e1.<\/div>\n
I Georg si j\u00ed v\u0161iml. „Teda k\u00e1mo, to nen\u00ed f\u00e9r,“ drcne do m\u011b loktem. „Pro\u010d v\u017edycky ta, kter\u00e1 se mi l\u00edb\u00ed, jede po tob\u011b?“ Nen\u00e1padn\u011b zvednu skleni\u010dku a nazna\u010d\u00edm jej\u00edm sm\u011brem k\u00fdvnut\u00ed.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, kouzlo osobnosti. Poznaj\u00ed opravdov\u00fdho samce,“ za\u0161kleb\u00edm se pobaven\u011b. U\u017e dlouho jsme s Geem takhle nikde nebyli sami. Je to jako d\u0159\u00edv.<\/div>\n
Skleni\u010dky padaj\u00ed jedna za druhou. \u00dapln\u011b \u0161\u00edlen\u011b to m\u00edch\u00e1me, pivo, pan\u00e1ky… je to fuk. Z\u00edtra n\u00e1m bude asi par\u00e1dn\u011b blb\u011b, ale to se p\u0159e\u017eije. Taky se ob\u010das pot\u0159ebujeme odreagovat. V ka\u017ed\u00fdm p\u0159\u00edpad\u011b jsem tak n\u011bjak rad\u0161i, \u017ee u toho Bill nen\u00ed. Asi bych z toho nem\u011bl dobrej pocit… p\u0159ed n\u00edm…<\/div>\n
Za chv\u00edli u\u017e m\u00e1me spole\u010dnost. Blond\u00fdnka se osm\u011blila a dot\u00e1hla s sebou i kamar\u00e1dku. Nechali jsme je, a\u0165 si p\u0159isednou. Objednali jsme pit\u00ed. Sem tam padla n\u011bjak\u00e1 ta pusa, jako \u017ee na sezn\u00e1men\u00ed, holky se po\u0159\u00e1d hih\u0148aly a potuteln\u011b po sob\u011b mrkaly. Jsme na tohle zvykl\u00ed, v\u0161echny se chovaj\u00ed v\u00edcem\u00e9n\u011b podobn\u011b. Kone\u010dn\u011b se zvedly, \u017ee se mus\u00ed j\u00edt upravit.<\/div>\n
Georg se ke mn\u011b p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a zamumlal. „Douf\u00e1m, \u017ee v\u00ed, o co jde. Nutn\u011b… nutn\u011b n\u011bjakou pot\u0159ebuju,“ neklidn\u011b si poposedne a rozhl\u00ed\u017e\u00ed se kolem sebe. „Jenom fakt nepochop\u00edm, pro\u010d se n\u00e1m dv\u011bma mus\u00ed l\u00edbit stejn\u00fd holky,“ zamra\u010d\u00ed se. „Ta tvoje je kus.“<\/div>\n
„Tak to po\u0159\u00e1d ne\u0159e\u0161, klidn\u011b ti tu bloncku nech\u00e1m. Stejn\u011b se mi te\u010f za\u010d\u00ednaj\u00ed v\u00edc l\u00edbit tmav\u00fd.“<\/div>\n
Georg vykul\u00ed o\u010di. „To jako v\u00e1\u017en\u011b? Tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd prsat\u00fd blond\u00fdny?“<\/div>\n
Dlouze se napiju ze sv\u00e9 sklenice a zavrt\u00edm hlavou. „U\u017e to tak bude.“<\/div>\n
„Tak\u017ee tmav\u00fd, jo? A vysok\u00fd nebo mal\u00fd?“ vyzv\u00edd\u00e1 Georg neodbytn\u011b. Evidentn\u011b ho zm\u011bna m\u00e9ho vkusu zaujala.<\/div>\n
Na moment zav\u0159u o\u010di. „Tmav\u00fd, s dlouhejma nohama…“<\/div>\n
„Tak to by se ti mohla l\u00edbit t\u00e1mhleta,“ k\u00fdvne Georg bradou sm\u011brem k baru. „Ta m\u00e1 nohy \u00fapln\u011b nekone\u010dn\u00fd.“Sleduju sm\u011br jeho pohledu, ale u\u017e m\u00e1m tro\u0161ku rozost\u0159en\u00fd vid\u011bn\u00ed. Stoj\u00ed tam n\u011bjak\u00e1 holka, \u010dern\u00fd vlasy do p\u016fl zad, huben\u00e1, v \u00fazk\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch a v tri\u010dku t\u011bsn\u011b nad pup\u00edk. Zadek m\u00e1 provokativn\u011b vystr\u010denej na\u0161\u00edm sm\u011brem, jak se nakl\u00e1n\u00ed p\u0159es bar a \u017eiv\u011b diskutuje s barmanem. Nevypad\u00e1 \u0161patn\u011b.<\/div>\n
„T\u0159eba, za pokus by st\u00e1la,“ p\u0159ipou\u0161t\u00edm.<\/div>\n
Najednou se ta holka oto\u010d\u00ed a zam\u00ed\u0159\u00ed p\u0159\u00edmo k n\u00e1m.<\/div>\n
„Ty vole, v\u017edy\u0165 to je Bill,“ vyjekne Georg p\u0159ekvapen\u011b a roz\u0159eht\u00e1 se na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
Za\u010dnu se sm\u00e1t taky, to se fakt povedlo.<\/div>\n
*<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
„Co se v\u00e1m stalo?“ zept\u00e1m se, kdy\u017e se mi kone\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed prodrat se davem lid\u00ed k boxu, kde sed\u00ed br\u00e1cha a Georg.<\/div>\n
„Nic,“ zacul\u00ed se Tom. Podle jeho o\u010d\u00ed vid\u00edm, \u017ee u\u017e nen\u00ed \u00fapln\u011b nejst\u0159\u00edzliv\u011bj\u0161\u00ed, ale zat\u00edm se je\u0161t\u011b dr\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Mohl jsi p\u0159ij\u00edt o panenstv\u00ed, Tom u\u017e si na tebe brousil zuby,“ vyr\u00e1\u017e\u00ed ze sebe Georg mezi jednotliv\u00fdmi z\u00e1chvaty sm\u00edchu.<\/div>\n
Zamra\u010d\u00edm se, proto\u017ee je v\u016fbec nech\u00e1pu. Douf\u00e1m, \u017ee Tom nen\u00ed tak blbej, aby Georgovi vypr\u00e1v\u011bl pikantn\u00ed detaily z na\u0161eho sourozeneck\u00e9ho \u017eivota. Odkl\u00e1d\u00e1m sklenici s koktejlem na st\u016fl a sed\u00e1m si vedle br\u00e1chy.<\/div>\n
„Tak co? U\u017e jste n\u011bkoho sbalili?“ pt\u00e1m se.<\/div>\n
„No, jednu u\u017e m\u00e1m vyhl\u00eddnutou, jenom\u017ee ona evidentn\u011b stoj\u00ed jenom o Toma a to m\u011b p\u011bkn\u011b \u0161tve,“ zamuml\u00e1 Georg a dlouze se napije. „Je na n\u011bj cel\u00e1 nat\u011b\u0161en\u00e1.“<\/div>\n
Opatrn\u011b se p\u0159isunu bl\u00ed\u017e k Tomovi. C\u00edt\u00edm jeho nohu po cel\u00e9 d\u00e9lce m\u00e9ho stehna. Jakoby n\u00e1hodou polo\u017e\u00edm dla\u0148 na jeho koleno. „V\u00e1\u017en\u011b?“ zept\u00e1m se s hran\u00fdm \u00fadivem. „A kde ji m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Tom se na m\u011b v\u00e1hav\u011b usm\u011bje. „P\u0159\u00edmo za tebou.“<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M.o t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji (Tom) Je to u\u017e skoro \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce, co mezi mnou a Billem… no prost\u011b, co spolu sp\u00edme. M\u00e1m pocit, \u017ee za tu dobu se toho zm\u011bnilo stra\u0161n\u011b moc. Nejenom \u017ee byl br\u00e1\u0161ka nemocnej, musel na operaci<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[121],"tags":[],"class_list":["post-17743","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hotelovy-pokoj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17743","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17743"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17743\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17743"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17743"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17743"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}