{"id":17753,"date":"2008-05-25T18:30:00","date_gmt":"2008-05-25T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17714"},"modified":"2008-05-25T18:30:00","modified_gmt":"2008-05-25T17:30:00","slug":"casoprostor-ii-33-ff","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/25\/casoprostor-ii-33-ff\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 33."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
\n

A jsem v hajzlu! Pro\u010d mus\u00edm m\u00edt takovou sm\u016flu? Kotelnu jsem ukecal, ten v\u016fl asi v\u016fbec nepochyboval o tom, co mu tu vypr\u00e1v\u00edm, a kdy\u017e to v\u0161echno p\u0159ekon\u00e1m a chyst\u00e1m se zdrhnout, zjist\u00edm, \u017ee m\u00e1m v kapse debiln\u00ed kl\u00ed\u010de od zadn\u00edch dve\u0159\u00ed. Te\u010f mi nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00fdho, ne\u017e \u010dekat, a\u017e si pro m\u011b ten zrzoun zase p\u0159ijde, a doufat, \u017ee m\u011b snad odtud pust\u00ed \u017eiv\u00fdho. Jestli m\u011b tu nech\u00e1 a zdrhne, brzo um\u0159u hlady. Odtud se nem\u016f\u017eu nikdy nikoho dovolat, je to tu dokonale zvukov\u011b izolovan\u00fd. Jak dlouho tu m\u016f\u017eu p\u0159e\u017e\u00edt? Je\u0161t\u011b \u017ee tu aspo\u0148 te\u010de voda, \u017e\u00edzn\u00ed se um\u00edr\u00e1 daleko d\u0159\u00edv ne\u017e hlady. Taky se tu m\u016f\u017eu p\u011bkn\u011b zt\u0159\u00edskat, to u\u017e jsem zjistil, chlast v lednici se toti\u017e nekaz\u00ed, tak tu z\u016fstaly v\u0161echny z\u00e1soby. Dokonce i nedopit\u00e1 fla\u0161ka vodky z posledn\u00edho mejdanu, co tu byl tenhle p\u00e1tek\u2026 vlastn\u011b to bylo p\u0159ed rokem. Otev\u0159u si jednu nena\u010datou l\u00e1hev v\u00edna a vyt\u00e1hnu \u0161punt v\u00fdvrtkou, kter\u00e1 v\u017edycky spolehliv\u011b \u010dek\u00e1 p\u0159ipraven\u00e1 v prvn\u00edm \u0161upl\u00edku. Div\u00edm se, \u017ee si zrzoun nezkontroloval jeho obsah, proto\u017ee tu klidn\u011b mohly b\u00fdt no\u017ee, ale asi u\u017e mu to nemyslelo. Byl p\u011bkn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed a nejsp\u00ed\u0161 spol\u00e9h\u00e1 na svoji pistoli. Naliju si po tm\u011b skleni\u010dku v\u00edna, v\u017edycky mi pom\u00e1halo usnout.<\/p><\/div>\n

\n

K m\u00fd sm\u016fle jsem tu no\u017ee nikdy nenech\u00e1val. Kdy\u017e bylo t\u0159eba, rad\u0161i jsem si je sem nosil, proto\u017ee jestli n\u011bco nen\u00e1vid\u00edm, tak je to tupej n\u016f\u017e ve chv\u00edli, kdy m\u00e1m kr\u00e1jet cibuli nebo maso\u2026 to bych se vzteknul. Tady by je nikdy nikdo nenaost\u0159il a naho\u0159e na to m\u00e1m perfektn\u00ed elektrickej brousek. M\u00e1ma kdy\u017e m\u011b jednou vid\u011bla na n\u011bm brousit kudlu, \u0161la do kolen, ale j\u00e1 nech\u00e1pu, co se j\u00ed na tom nel\u00edb\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Na co pot\u0159ebuje\u0161 takovou blbinu? To neum\u00ed\u0161 nabrousit n\u016f\u017e o schody? Odjak\u017eiva to tak d\u011bl\u00e1m a m\u00e1m je ostr\u00fd jako gilotinu,“ roz\u010dilovala se m\u00e1ma. Jo, pamatuju si v d\u011btstv\u00ed, jak v\u017edycky vylezla na pr\u00e1h domu a brousila ty svoje kuch\u00e1ky o kamenn\u00fd schody\u2026 nad\u00e1vala n\u00e1m, kdy\u017e jsme kolem n\u00ed b\u011bhali, a my z t\u011bch jej\u00edch leskl\u00fdch zbran\u00ed m\u011bli hr\u016fzu. Jen\u017ee j\u00e1 jsem d\u00edt\u011b modern\u00ed doby, tak nebudu brousit no\u017ee o schody, notabene kdy\u017e jsou k\u0159iv\u00fd, jako ty u na\u0161eho bar\u00e1ku. M\u00e1m na to modern\u00ed p\u0159\u00edstroj. \u017densk\u00fd tomuhle nerozum\u011bj. Cel\u00e1 na\u0161e kuchy\u0148 je pln\u00e1 p\u0159\u00edstroj\u016f na va\u0159en\u00ed. P\u0159ece nebudu m\u00edchat n\u011bco v ruce, kdy\u017e na to u\u017e p\u0159ed pades\u00e1ti lety vymysleli robota? M\u00e1ma mi tvrd\u00ed, \u017ee ne\u017e by ten kr\u00e1m vyt\u00e1hla ze sk\u0159\u00edn\u011b, slo\u017eila, rozlo\u017eila a pak ho je\u0161t\u011b umyla, rad\u0161i to zakvrdl\u00e1 va\u0159e\u010dkou, opl\u00e1chne ji a str\u010d\u00ed do \u0161upl\u00edku\u2026 jen\u017ee od toho m\u00e1m zase my\u010dku\u2026 tenhle \u017eenskej p\u0159\u00edstup nikdy nepochop\u00edm.<\/div>\n
\n

Prohledal jsem v\u0161echno a jedinou zbra\u0148, kterou jsem tu na\u0161el, je ta v\u00fdvrtka. Sice by se zrzounovi hezky zavrtala do zadku, ale asi by ho to sp\u00ed\u0161 na\u0161tvalo, ne\u017e zabilo, to ani nem\u00e1 cenu zkou\u0161et. Jedin\u011b kdybych mu ji vrazil do oka. Jen\u017ee kdo se tref\u00ed ve tm\u011b, \u017ee jo? No nic\u2026 je\u0161t\u011b bych mu mohl jednu fl\u00e1knout p\u0159es palici plnou fla\u0161kou, a\u017e sem vleze, ale probl\u00e9m s m\u00ed\u0159en\u00edm je \u00fapln\u011b stejnej jako u t\u00fd v\u00fdvrtky\u2026 netref\u00edm se a jsem mrtvej. Rad\u0161i si lehnu a zkus\u00edm sp\u00e1t, stejn\u011b mi te\u010f nic jin\u00e9ho nezb\u00fdv\u00e1. Jsem vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee m\u00e1m na sob\u011b tu kombin\u00e9zu, proto\u017ee je tu fakt kosa. V tri\u010dku bych v t\u00fdhle jadern\u00fd koteln\u011b okam\u017eit\u011b zmrznul. Kopnu do sebe zbytek v\u00edna a nat\u00e1hnu se na seda\u010dku. M\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee ji tu nechali, nedovedu si p\u0159edstavit, \u017ee bych musel k tomu v\u0161emu je\u0161t\u011b le\u017eet na zemi.<\/p><\/div>\n

\n

TOM<\/p><\/div>\n

\n

Zase! Sakra, j\u00e1 jsem nepou\u010ditelnej. Dal\u0161\u00ed \u010fuzna v kalhot\u00e1ch. Ale m\u00e1m kl\u00ed\u010de, a to je hlavn\u00ed. A\u017e pozd\u011b jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsem m\u011bl po\u010dkat, a\u017e tam ten magor Billa zav\u0159e, proto\u017ee takhle vlastn\u011b nev\u00edm, jak to dopadlo. Douf\u00e1m, \u017ee je tam Bill p\u011bkn\u011b v bezpe\u010d\u00ed na seda\u010dce a ani se nehne. Pro m\u011b je tohle ta nejlep\u0161\u00ed varianta, jak\u00e1 se mohla st\u00e1t, proto\u017ee kdyby spolu z\u016fstali naho\u0159e, m\u011bl bych s jeho vysvobozov\u00e1n\u00edm daleko v\u011bt\u0161\u00ed starosti. A taky jsem se pou\u010dil, jak l\u00e9zt do d\u00edry\u2026 tentokr\u00e1t to ud\u011bl\u00e1m jinak. Nepolezu po b\u0159i\u0161e, ale lehnu si na z\u00e1da. Kl\u00ed\u010de jsou bezpe\u010dn\u011b v kapse, nesm\u011bj mi vypadnout, bez nich jsem ztracenej. Dve\u0159e od studia jsou nov\u00fd a kvalitn\u00ed, ty by se mi jen tak vykopnout nepoda\u0159ilo.<\/p><\/div>\n

\n

Tak\u017ee znova na zem, ale tentokr\u00e1t jinak. No vida, na z\u00e1dech je to lep\u0161\u00ed. Ruce tam rad\u0161i str\u010d\u00edm rovnou ob\u011b, a te\u010f u\u017e se sta\u010d\u00ed jen po\u0159\u00e1dn\u011b odrazit a\u2026 „Jau!“ Sakra, t\u0159\u00edska jako prase. No nic, jde se d\u00e1l. Mus\u00edm se soukat pomalu. Te\u010f jsem tak akor\u00e1t nastavenej, aby mi n\u011bjak\u00e1 dal\u0161\u00ed t\u0159\u00edska prop\u00edchla kr\u010dn\u00ed tepnu\u2026 to by byly titulky v novin\u00e1ch: „Ztracen\u00fd kytarista Tom Kaulitz byl dnes r\u00e1no nalezen mrtev ve sv\u00e9m dom\u011b. P\u0159\u00ed\u010dinou jeho smrti bylo vykrv\u00e1cen\u00ed kv\u016fli t\u0159\u00edsce zabodnut\u00e9 v jeho kr\u010dn\u00ed tepn\u011b. Podle slov uzn\u00e1van\u00e9ho psychiatra se z\u0159ejm\u011b jedn\u00e1 o zvl\u00e1\u0161tn\u00ed smrt ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou, kter\u00e1 nen\u00ed \u00fapln\u011b obvykl\u00e1, a nejsp\u00ed\u0161 jde o n\u011bjak\u00fd druh sexu\u00e1ln\u00ed \u00fachylky spojen\u00fd s pot\u0159ebou prol\u00e9zat mal\u00fdmi otvory.“ Sakra, nesm\u00edm se sm\u00e1t, je\u0161t\u011b m\u011b ten blbe\u010dek usly\u0161\u00ed a rovnou m\u011b tu picne na m\u00edst\u011b. Jo, jde to, po cen\u0165\u00e1k\u00e1ch, ale jde. Podpa\u017ed\u00ed m\u00e1m sice trochu od\u0159en\u00fd, ale \u010dekal jsem to hor\u0161\u00ed. Te\u010f se m\u016f\u017eu kr\u00e1sn\u011b zap\u0159\u00edt rukama o dve\u0159e a jsem tu za chvilku celej. Je\u0161t\u011b boky, ty stejn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd nem\u00e1m, tak by to nem\u011bl b\u00fdt probl\u00e9m.<\/p><\/div>\n

\n

Kone\u010dn\u011b jsem si sednul. To je \u00faleva. Jsem doma. Sice si tak te\u010f moc nep\u0159ipad\u00e1m, ale je to po\u0159\u00e1d n\u00e1\u0161 domov. Je\u0161t\u011b \u017ee tu nechali rozsv\u00edceno, nemus\u00edm nikde bloudit a m\u016f\u017eu se jen rychle dopl\u00ed\u017eit ke studiu. Mus\u00edm opatrn\u011b, abych o n\u011bco nezakopl, nikdy jsme v tomhle m\u00edst\u011b moc neukl\u00edzeli a h\u00e1zeli sem v\u0161echno haramp\u00e1d\u00ed, co jsme pot\u0159ebovali vyhodit. Rozhl\u00eddnu se po chodb\u011b\u2026 docela to jde, m\u00e1ma asi uklidila v\u0161echen binec, kdy\u017e jsme zmizeli. Nejrad\u0161i bych se opl\u00e1chl, ale kdybych pustil ten kapaj\u00edc\u00ed kohout, tak rachot v k\u00fdblu pod n\u00edm by nejsp\u00ed\u0161 vzbudil toho vrahouna naho\u0159e, a to je posledn\u00ed ksicht, kterej bych te\u010f r\u00e1d vid\u011bl.<\/p><\/div>\n

Bille, l\u00e1sko, jsem za dve\u0159ma a douf\u00e1m, \u017ee ty taky. Opatrn\u011b po \u0161pi\u010dk\u00e1ch dobalet\u00edm ke studiu, abych nezp\u016fsobil sebemen\u0161\u00ed \u0161ramot, a vynd\u00e1m kl\u00ed\u010de. Tyhle dve\u0159e jsem odemykal u\u017e nejm\u00ed\u0148 tis\u00edckr\u00e1t, tak\u017ee naj\u00edt ten spr\u00e1vnej kl\u00ed\u010d mi pot\u00ed\u017ee ned\u011bl\u00e1. Lehce ho zasunu do z\u00e1mku, oto\u010d\u00edm pomalinku dvakr\u00e1t doprava a p\u0159itla\u010d\u00edm…<\/div>\n
\n

BILL<\/p><\/div>\n

\n

Akor\u00e1t jsem za\u010dal zab\u00edrat, kdy\u017e jsem zaslechl ot\u00e1\u010den\u00ed kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku. Zrzoun si jde zkontrolovat, jestli jsem nechal zhasnuto, to je jasn\u00fd. Sev\u0159u v ruce v\u00fdvrtku a prostr\u010d\u00edm tu zakroucenou \u010d\u00e1st mezi prsty, abych mohl za\u00fato\u010dit p\u011bst\u00ed, kdyby mi cht\u011bl n\u011bco ud\u011blat. S\u00e1m od sebe se na n\u011bj vrhat nebudu, nic bych t\u00edm nedoc\u00edlil, jen bych ho na\u0161tval. Dve\u0159e se pomalinku otev\u0159ely, na chvilku sem proniklo trochu slab\u00e9ho sv\u011btla z chodby. Zrzoun ve\u0161el dovnit\u0159. Le\u017e\u00edm na seda\u010dce, kryje m\u011b jej\u00ed vysok\u00e9 op\u011bradlo, tak\u017ee s\u00e1m nem\u00e1m v\u00fdhled na dve\u0159e, ale kroky sly\u0161\u00edm dob\u0159e. Po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m, kdy rozsv\u00edt\u00ed, a rad\u0161i schov\u00e1m ruku s v\u00fdvrtkou mezi seda\u010dku a sv\u00fd t\u011blo, aby si toho hned nev\u0161iml. Jen\u017ee on nerozsv\u00edtil. Jak to? Zrychlil se mi dech. Sakra! Co zamej\u0161l\u00ed? Dve\u0159e se zaklaply, ale jeho dech sly\u0161\u00edm po\u0159\u00e1d. Pro\u010d sem leze? A pro\u010d tak potichu? Jestli se rozhodl, \u017ee m\u011b zast\u0159el\u00ed ve sp\u00e1nku, tak to je teda moc hodnej, ale to mu nevyjde. Srdce se mi stra\u0161n\u011b rychle rozb\u011bhlo, skoro mu nesta\u010d\u00edm s dechem. Bo\u017ee m\u016fj, pro\u010d nic ne\u0159\u00edk\u00e1? \u017de by m\u011b p\u0159i\u0161el zn\u00e1silnit? Mo\u017en\u00fd je v\u0161echno. Cel\u00fd t\u011blo m\u00e1m strnul\u00fd, nem\u016f\u017eu se najednou strachy pohnout.<\/p><\/div>\n

\n

„Bille, jsi tu?“ zaslechnu tich\u00fd hlas a div radost\u00ed nevysko\u010d\u00edm dva metry do vzduchu!<\/p><\/div>\n

„Tomi\u2026“ vysko\u010d\u00edm do sedu a radost\u00ed se mi zadrhne hlas. P\u0159i\u0161el! M\u016fj Tom si pro m\u011b p\u0159i\u0161el! Tak p\u0159ece jen to byl on, kdo n\u00e1s sledoval, j\u00e1 to v\u011bd\u011bl, j\u00e1 to c\u00edtil, \u017ee je bl\u00edzko, nebyl to klam, byla to skute\u010dnost.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t, Bill\u00ed, a\u0165 n\u00e1s nesly\u0161\u00ed,“ \u0161ept\u00e1 n\u00e1dhern\u00fd hlas m\u00e9 l\u00e1sky a j\u00e1 mu nem\u016f\u017eu ani odpov\u011bd\u011bt. M\u00e1m \u00fapln\u011b sta\u017een\u00fd hrdlo, te\u010f ze sebe nevyd\u00e1m nic jin\u00fdho, ne\u017e jeden blbej zoufalej vzlyk. Fakt jsem se z toho rozbre\u010del. Nervy napnut\u00fd k prasknut\u00ed povolily, uvolnila se v\u0161echna ta hr\u016fza, co jsem za posledn\u00ed hodinu pro\u017eil, a te\u010f se val\u00ed ven slzami velk\u00fdmi jako hrachy. To je takov\u00e1 \u00faleva, on m\u011b na\u0161el, j\u00e1 tady neum\u0159u, pojedu zp\u00e1tky dom\u016f\u2026 za n\u00edm\u2026 a za Dav\u00eddkem. Jsem tak stra\u0161n\u011b \u0161\u0165astnej\u2026<\/div>\n
„L\u00e1sko, nebre\u010d, jsem tady, u\u017e se ti nic nestane,“ \u0161ept\u00e1 do tmy, c\u00edt\u00edm, jak m\u011b poslepu hled\u00e1. Vstanu, sev\u0159u ruku, kter\u00e1 na\u0161la m\u00e9 rameno, a p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b. Kone\u010dn\u011b je u m\u011b\u2026 c\u00edt\u00edm jeho v\u016fni, zrychlen\u00fd dech\u2026 Stisknu ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed a hled\u00e1m jeho rty, abych je mohl alespo\u0148 zl\u00edbat, kdy\u017e nem\u016f\u017eu samou radost\u00ed mluvit. Slzy mi te\u010dou proudem a jsem \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e m\u016f\u017eu polibky pokr\u00fdvat jeho tv\u00e1\u0159, o\u010di, nos\u2026 V\u00fdvrtka mi vypadne z ruky na zem a Tom sebou trhne.<\/div>\n
„Co to bylo?“ vydechne vylekan\u011b.<\/div>\n
„V\u00fd\u2026 v\u00fd\u2026 vrt\u2026 ka,“ kone\u010dn\u011b ze sebe vym\u00e1\u010dknu prvn\u00ed srozumiteln\u00e9 slovo. „Cht\u011bl\u2026 jsem\u2026 cht\u011bl jsem\u2026 mu j\u00ed\u2026 vrazit\u2026 do\u2026 do\u2026 prdele\u2026 a\u017e p\u0159ijde,“ vzlyk\u00e1m u\u017e nahlas a Tom m\u011b p\u0159itiskne k sob\u011b a hlad\u00ed ve vlasech. Sly\u0161\u00edm, jak se usm\u00edv\u00e1 a p\u0159itom mi \u0161ept\u00e1:<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161\u0161t, l\u00e1sko, u\u017e je to dobr\u00fd, u\u017e se ti nic nestane, jsem tady a odvedu t\u011b odtud. Spolu to zvl\u00e1dneme. U\u017e nepla\u010d\u2026“ ut\u011b\u0161uje m\u011b, hlad\u00ed po z\u00e1dech, a p\u0159itom se sm\u011bje. „M\u011bl jsem \u0161t\u011bst\u00ed, mohl jsem to schytat j\u00e1, to by se \u0161patn\u011b ze zadku \u0161roubovalo,“ ot\u0159\u00e1s\u00e1 se sm\u00edchy a j\u00e1 s n\u00edm.<\/div>\n
\n

Kone\u010dn\u011b se mi ulevilo. Sv\u00edr\u00e1m jeho t\u011blo tak siln\u011b, \u017ee m\u00e1m strach, aby mu nepraskla \u017eebra, ale nem\u016f\u017eu si pomoct. Ale Tom mi to opl\u00e1c\u00ed a dr\u017e\u00ed m\u011b \u00fapln\u011b stejn\u011b pevn\u011b, jako by m\u011b nem\u011bl u\u017e nikdy pustit. „Neubl\u00ed\u017eil ti?“ zept\u00e1 se m\u011b mezit\u00edm, co mi opl\u00e1c\u00ed jemn\u00e9 polibky. Zakrout\u00edm divoce hlavou a je mi jedno, \u017ee m\u011b v t\u00e9 tm\u011b nem\u016f\u017ee vid\u011bt. V\u0161echna slova se mi zamotala v hrdle do klub\u00ed\u010dka a necht\u011bj\u00ed ani jedno ven, jsem n\u011bm\u00fd jako ryba. Na\u0161e nosy o sebe narazily a oba jsme se rozesm\u00e1li. J\u00e1 s o\u010dima pln\u00fdma slz, ale tak stra\u0161n\u011b \u0161\u0165astnej\u2026 kone\u010dn\u011b se mi to klubko v krku za\u010dalo sm\u00edchem rozmot\u00e1vat a mohl jsem zase mluvit. Vydechl jsem potichu prvn\u00ed v\u011bc, co m\u011b napadla.<\/p><\/div>\n

„L\u00edbej m\u011b, pros\u00edm.“ Tom u\u017e na nic ne\u010dek\u00e1 a najde moje nat\u011b\u0161en\u00e9 rty, p\u0159itiskne se k nim a uk\u00e1\u017ee mi, \u017ee za ten rok, co tohle nemohl d\u011blat, nic nezapomn\u011bl. D\u00e1v\u00e1 do polibku v\u0161echnu l\u00e1sku, co ke mn\u011b c\u00edt\u00ed\u2026 pozn\u00e1m to. Musel o m\u011b m\u00edt strach. To jsem pot\u0159eboval, tohle je balz\u00e1m na mou vystra\u0161enou du\u0161i\u2026 m\u016fj br\u00e1\u0161ka\u2026 moje l\u00e1ska\u2026 m\u016fj Tom\u2026<\/div>\n
\n

„Promi\u0148 Tomi, promi\u0148 mi to, v\u00edm, \u017ee to byla chyba,“ \u0161ept\u00e1m mu do ucha, kdy\u017e se od sebe za chvilku odtrhneme a j\u00e1 polo\u017e\u00edm hlavu na jeho rameno.<\/p><\/div>\n

„P\u0161\u0161\u0161t, Billi, neomlouvej se, te\u010f ne, te\u010f mus\u00ed\u0161 rychle zp\u00e1tky do minulosti, aby se tohle v\u0161echno nikdy nestalo. Probereme to a\u017e doma, jo? A\u017e tam\u2026“ odpov\u00ed mi Tom a hlad\u00ed m\u011b p\u0159itom po vlasech. C\u00edt\u00edm z n\u011bj takovou l\u00e1sku. Rok m\u011b nevid\u011bl, muselo se mu st\u00fdskat, a j\u00e1 se mu za to nebudu moct nikdy dost omluvit a dohnat to, co jsme spole\u010dn\u011b ztratili. Ale kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edm, tak se tohle nikdy nestane a bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. M\u00e1 pravdu, mus\u00edm rychle odtud. Jsem r\u00e1d, \u017ee o tom te\u010f nechce mluvit, \u017ee mi to nevy\u010d\u00edt\u00e1. Omluv\u00edm se mu a\u017e doma, a\u017e nebude v\u016fbec tu\u0161it, \u017ee se n\u011bco takov\u00fdho stalo. Hned jak se vr\u00e1t\u00edm, pojedu od Filipa rovnou za n\u00edm do Loitsche a vyt\u00e1hnu ho rozespal\u00e9ho z postele. V\u0161echno mu p\u0159izn\u00e1m a budu si u\u017e\u00edvat, \u017ee jsem s n\u00edm a s Dav\u00eddkem. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat. Honem dom\u016f\u2026<\/div>\n
\n

TOM<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n

Bo\u017ee, jak r\u00e1d ho zase sv\u00edr\u00e1m v n\u00e1ru\u010d\u00ed, u\u017e jsem m\u011bl strach, \u017ee se to nikdy nestane. B\u00e1l jsem se, \u017ee ho tu nenajdu a v\u0161echno bude v h\u00e1ji. Kdy\u017e jsem pomalu otev\u0159el dve\u0159e zku\u0161ebny, p\u0159ekvapila m\u011b tma. To bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 pro\u010d si tu Bill nerozsv\u00edtil? Vypadalo to, \u017ee tu nikdo nen\u00ed, slab\u00e9 sv\u011btlo z chodby mi nab\u00eddlo jen pr\u00e1zdnou m\u00edstnost\u2026 a\u017e jsem zaslechl n\u011bjak\u00fd \u0161ramot\u2026 napadlo m\u011b, \u017ee asi le\u017e\u00ed na seda\u010dce, zav\u0159el jsem dve\u0159e, aby n\u00e1s nebylo sly\u0161et ven, a oslovil ho. Kdy\u017e ke mn\u011b ze tmy dol\u00e9tlo jeho nad\u0161en\u00e9: „Tomi“, spadl mi ze srdce obrovsk\u00fd balvan. Za\u010dal potichu vzlykat, kdy\u017e pochopil, \u017ee je konec tr\u00e1pen\u00ed, byl ur\u010dit\u011b vystra\u0161en\u00fd a b\u00e1l se, \u017ee je to on a p\u0159i\u0161el mu n\u011bco ud\u011blat. Sev\u0159el jsem ho pevn\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed, aby se brzo uklidnil. Obj\u00edmal m\u011b tak siln\u011b, \u017ee jsem skoro nemohl d\u00fdchat. M\u00e1me toho p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b spoustu, ne\u017e bude v\u0161echno tak, jak m\u00e1 b\u00fdt, ale te\u010f si ho chci alespo\u0148 chvili\u010dku u\u017e\u00edt. Kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161el pocit absolutn\u00ed \u00falevy. M\u00e1m ho a u\u017e mi ho snad nikdo nevezme. V\u0161echno to tr\u00e1pen\u00ed a strach sma\u017ee tenhle jedin\u00fd kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik. L\u00edb\u00e1 m\u011b v\u0161ude po tv\u00e1\u0159i, bre\u010d\u00ed a j\u00e1 mu to opl\u00e1c\u00edm. Do o\u010d\u00ed se mi tla\u010d\u00ed slzy, ale udr\u017e\u00edm to. Nebudu bre\u010det, jeden z n\u00e1s mus\u00ed b\u00fdt siln\u011bj\u0161\u00ed, a te\u010f jsem to j\u00e1. L\u00edb\u00e1 tak kr\u00e1sn\u011b dychtiv\u011b a nal\u00e9hav\u011b, kocourek m\u016fj mourovatej\u2026 vrac\u00edm mu to a c\u00edt\u00edm jeho \u00falevu a l\u00e1sku, ale nem\u016f\u017eu to d\u00e1l protahovat. Na tohle je dost \u010dasu doma, te\u010f mus\u00edme rychle pry\u010d.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule BILL A jsem v hajzlu! Pro\u010d mus\u00edm m\u00edt takovou sm\u016flu? Kotelnu jsem ukecal, ten v\u016fl asi v\u016fbec nepochyboval o tom, co mu tu vypr\u00e1v\u00edm, a kdy\u017e to v\u0161echno p\u0159ekon\u00e1m a chyst\u00e1m se zdrhnout, zjist\u00edm, \u017ee m\u00e1m v kapse debiln\u00ed kl\u00ed\u010de<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-17753","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17753","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17753"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17753\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17753"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17753"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17753"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}