{"id":17765,"date":"2008-05-24T17:00:00","date_gmt":"2008-05-24T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17726"},"modified":"2008-05-24T17:00:00","modified_gmt":"2008-05-24T16:00:00","slug":"hotelovy-pokoj-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/24\/hotelovy-pokoj-16\/","title":{"rendered":"Hotelov\u00fd pokoj 16."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.
<\/strong><\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
Sv\u011btlo, horko, nap\u011bt\u00ed, vzru\u0161en\u00ed a neuv\u011b\u0159iteln\u011b siln\u00e1 hudba. Celej dne\u0161n\u00ed koncert se mi slil v jedin\u00fd emocemi \u00fapln\u011b pro\u0161pikovan\u00fd z\u00e1\u017eitek. Bill m\u011bl zas jednu z t\u011bch sv\u00fdch divok\u00fdch n\u00e1lad. Poletoval po p\u00f3diu, vlasy za n\u00edm jen vl\u00e1ly a jeho hlas se nesl cel\u00fdm prostorem a\u017e pod st\u0159echu vysoko nad n\u00e1mi. \u00dapln\u011b p\u0159esn\u011b jsem poznal chv\u00edli, kdy z jeho ramen spadlo nap\u011bt\u00ed a on se uvolnil a za\u010dal si to u\u017e\u00edvat. Nemysl\u00edm, \u017ee by si toho v\u0161iml n\u011bkdo dal\u0161\u00ed; tohle prost\u011b pat\u0159\u00ed mezi na\u0161e \u00b4dvoj\u010dec\u00ed propojen\u00ed\u00b4. Kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee on je v pohod\u011b, i j\u00e1 se mohl naplno pono\u0159it do hry. \u0160lo to \u00fapln\u011b samo, lidi reagovali perfektn\u011b, zp\u00edvali s n\u00e1mi, k\u0159i\u010deli, tleskali… co v\u00edc si muzikant m\u016f\u017ee p\u0159\u00e1t?<\/div>\n
No a pak p\u0159i\u0161lo Reden. Trochu jsem c\u00edtil obavy, co budou lidi na tu na\u0161i inovaci \u0159\u00edkat; p\u0159ece jen jsme tu p\u00edsni\u010dku v\u017edycky bohat\u011b doprov\u00e1zeli historkou o m\u00e9m osobn\u00edm z\u00e1\u017eitku a najednou to vypad\u00e1, \u017ee ten z\u00e1\u017eitek se mnou m\u00edsto rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00e9 fanynky sd\u00edlel m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka… ale z\u0159ejm\u011b je to pobavilo. Vzali to jako vtip a j\u00e1 byl za to vd\u011b\u010dnej.<\/div>\n
\n
Kdyby mezi mnou a Billem nic nebylo, asi bych to bral taky jinak, ale takhle… jenom\u017ee pak Bill ud\u011blal to, co ud\u011blal… a bylo to. Prost\u011b v p\u016flce Reden… on st\u00e1l naho\u0159e v nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti p\u00f3dia a p\u0159\u00edmo pod jednou z t\u011bch obrovskejch obrazovek… p\u0159i\u0161el jsem za n\u00edm, jen tak, norm\u00e1ln\u011b, ale on… \u00fapln\u011b jsem c\u00edtil, jak se zam\u011b\u0159uje na m\u011b, oto\u010dil jsem se a… on si v\u00e1\u017en\u011b klekl p\u0159ede m\u011b na kolena a zp\u00edval… vor der T\u00fcr Alarm, die ganze Welt ruft an, alle zerren an mir, ich will mit keiner ausser dir reden, reden…<\/em> Nemohl si vybrat lep\u0161\u00ed pas\u00e1\u017e. Zp\u00edvat o tom, \u017ee celej sv\u011bt je z n\u011bj paf a v\u0161ichni se k n\u011bmu hrnou, ale on si chce pov\u00eddat jen se mnou… ehm… no, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, no. Hlavn\u011b kdy\u017e jsme v\u0161ude rozhla\u0161ovali, \u017ee o tom mluven\u00ed ta p\u00edsni\u010dka zas tolik nen\u00ed… V\u016fbec jsem netu\u0161il, co m\u00e1m d\u011blat. Tak jsem prost\u011b jen z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b, hr\u00e1l jsem, on p\u0159ede mnou kle\u010del a zp\u00edval, v o\u010d\u00edch ten pohled, kterej obvykle na ve\u0159ejnosti nem\u00edv\u00e1… \u00fapln\u011b se mi orosily dlan\u011b, kdy\u017e jsem si to uv\u011bdomil. B\u00e1l jsem se na n\u011bj pod\u00edvat, \u00fapln\u011b bez z\u00e1bran si m\u011b m\u011b\u0159il a j\u00e1 ten jeho pohled c\u00edtil \u00fapln\u011b v\u0161ude… pak se zvedl a odb\u011bhl zas pry\u010d, evidentn\u011b \u00fapln\u011b v pohod\u011b, zat\u00edmco j\u00e1 se musel oto\u010dit z\u00e1dy a vzpamatov\u00e1val jsem se z toho je\u0161t\u011b dob\u0159e dv\u011b p\u00edsni\u010dky.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Co to m\u011blo znamenat?“<\/div>\n
„Ne\u0159vi na m\u011b!“<\/div>\n
„J\u00e1 na tebe m\u016f\u017eu \u0159v\u00e1t jak chci, chlape\u010dku!“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi chlape\u010dku!“<\/div>\n
„Co jin\u00fdho se\u0161, kdy\u017e se chov\u00e1\u0161 takhle nezodpov\u011bdn\u011b!“<\/div>\n
„Nic jsem neud\u011blal.“<\/div>\n
„Ne, nic, jenom ses ztrapnil p\u0159ed celou halou. V\u00ed\u0161, co te\u010f budou lidi \u0159\u00edkat?“<\/div>\n
„Nic jin\u00fdho ne\u017e \u0159\u00edkali dote\u010f.“<\/div>\n
I kdy\u017e jsem nejd\u0159\u00edv necht\u011bl zasahovat do h\u00e1dky mezi Davidem a Billem, p\u0159ece jen mi to nedalo. Musel jsem se br\u00e1\u0161ky zastat. „Nech ho bejt,“ \u0159ekl jsem podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. „Nic tak stra\u0161n\u00fdho zas neud\u011blal.“<\/div>\n
David se obr\u00e1til ke mn\u011b. „Nic stra\u0161n\u00fdho? Tob\u011b nep\u0159ijde divn\u00fd, \u017ee si – zrovna kdy\u017e zp\u00edv\u00e1 Reden – klekne p\u0159ed tebe a kouk\u00e1, jak hraje\u0161? Tob\u011b to p\u0159ijde norm\u00e1ln\u00ed? Pro\u010d jsi si, proboha, musel zrovna klekat?“ obr\u00e1til se zp\u00e1tky na Billa.<\/div>\n
Unaven\u011b jsem si popot\u00e1hl ru\u010dn\u00edk, kterej jsem m\u011bl p\u0159ehozenej kolem krku.<\/div>\n
„M\u011bl jsem si tam snad rad\u0161i lehnout na z\u00e1da?“ vy\u0161t\u011bkl Bill nasupen\u011b a z o\u010d\u00ed mu l\u00edtaly blesky.<\/div>\n
Jsem vy\u010derpanej. Nechci \u017e\u00e1dnou h\u00e1dku.<\/div>\n
„Kdy\u017e u\u017e jste tam pustili ty z\u00e1b\u011bry na n\u00e1s dva, tak u\u017e to stejnak bylo jedno. Lidi se bavili, prost\u011b to pro n\u011b byla jen dal\u0161\u00ed legr\u00e1cka, tak to pros\u00edm t\u011b ne\u0159e\u0161.“<\/div>\n
„No jasn\u011b,“ vy\u0161t\u011bkl David vztekle, „ty aby ses ho nezast\u00e1val.“<\/div>\n
„Je to m\u016fj br\u00e1cha, co po mn\u011b chce\u0161 jin\u00fdho?“<\/div>\n
V\u0161iml jsem si, \u017ee se Bill p\u0159em\u00edstil bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. V\u017edycky to tak d\u011bl\u00e1val. U\u017e kdy\u017e jsme byli mal\u00ed kluci a m\u00e1ma se na n\u00e1s roz\u010dilovala kv\u016fli n\u011b\u010demu, co jsme provedli, v\u017edycky m\u011bl tendenci se tak trochu kr\u00fdt za mnou. I kdy\u017e v obdob\u00ed, kdy byl v\u00fdrazn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, to p\u016fsobilo mo\u017en\u00e1 trochu legra\u010dn\u011b. Vybavila se mi ta sc\u00e9na p\u0159ed kinem, kdy se prakticky schoval za moje z\u00e1da, s prsty skryt\u00fdmi v m\u00e9 dlani. Ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, \u017ee bych ho m\u011bl chr\u00e1nit, kter\u00fd jsem v sob\u011b m\u011bl zako\u0159en\u011bn\u00fd u\u017e od d\u011btstv\u00ed, snad nikdy nezmiz\u00ed. Z jeho tv\u00e1\u0159e jsem vy\u010detl, \u017ee je r\u00e1d za m\u016fj z\u00e1sah. Nat\u00e1hl jsem k n\u011bmu ruku a lehce mu zm\u00e1\u010dkl rameno. Usm\u00e1l se a j\u00e1 si najednou stra\u0161n\u011b p\u0159\u00e1l, abychom byli n\u011bkde sami; jen my dva, klidn\u011b bych se na n\u011bj jen d\u00edval… nic v\u00edc, tohle by mi \u00fapln\u011b sta\u010dilo, aby mi bylo fajn.<\/div>\n
David\u016fv nep\u0159\u00edjemn\u00fd t\u00f3n m\u011b ale rychle probral. „V ka\u017ed\u00fdm p\u0159\u00edpad\u011b tohle bylo naposledy, cos n\u011bco takov\u00fdho ud\u011blal. Jsem ochotnej p\u0159ehl\u00ed\u017eet to, jak se k Tomovi b\u011bhem p\u00edsni\u010dek ma\u010dk\u00e1\u0161 a zp\u00edv\u00e1\u0161 u n\u011bj… to jsem ochotnej tolerovat, ale tohle u\u017e je moc. V\u00edckr\u00e1t nic podobn\u00fdho nechci vid\u011bt.“<\/div>\n
„Nech\u00e1pu, pro\u010d jsi tedy souhlasil s tou projekc\u00ed,“ pop\u00edchnul znovu Bill. Z\u0159ejm\u011b mu moje podpora dodala odvahu.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 s\u00e1m moc dob\u0159e, \u017ee to nebyl m\u016fj n\u00e1pad a od za\u010d\u00e1tku jsem z toho nebyl moc odv\u00e1zanej, ale j\u00e1 nejsem jedinej, kdo tu m\u00e1 do toho co mluvit,“ odsekl David. „V ka\u017ed\u00fdm p\u0159\u00edpad\u011b plat\u00ed, co u\u017e jsem \u0159ekl. Nechci vid\u011bt \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fv\u011brnosti mezi tebou a Tomem na ve\u0159ejnosti, bude\u0161 se k n\u011bmu chovat stejn\u011b jako ke Georgovi, \u017e\u00e1dn\u00fd tane\u010dky na prav\u00fd stran\u011b jevi\u0161t\u011b nechci vid\u011bt.“<\/div>\n
Ne\u017e jsem sta\u010dil n\u011bco \u0159\u00edct, Bill m\u011b p\u0159edb\u011bhl. „Trhni si,“ zasy\u010del nen\u00e1vistn\u011b Davidov\u00fdm sm\u011brem a samolib\u011b se u\u0161kl\u00edbl. Jeho reakce m\u011b fakt p\u0159ekvapila. Udiven\u011b jsem se na n\u011bj oto\u010dil. Takhle jsem ho neznal. Sp\u00ed\u0161 bych \u010dekal, \u017ee bude rozhozenej, bude nam\u011bkko, cokoli… ale ta jeho ne\u010dekan\u00e1 sebejistota a vzdor, kterej v\u016f\u010di na\u0161emu mana\u017eerovi projevil, to bylo n\u011bco \u00fapln\u011b nov\u00e9ho.<\/div>\n
*<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
U\u017e dlouho m\u011b nikdo nevyto\u010dil tak, jako se to povedlo Davidovi. A to jsme spolu vych\u00e1zeli v\u017edycky dost dob\u0159e. Jenom\u017ee te\u010f m\u011b p\u011bkn\u011b na\u0161tvalo, jak m\u011b kritizoval. Tak jsem si na p\u00f3diu p\u0159ed Tomem kleknul, no a co? Mohl jsem p\u0159ece ud\u011blat n\u011bco mnohem hor\u0161\u00edho. Nech\u00e1pu, pro\u010d z toho tak vy\u0161iluje. To je toho. V porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm videem, co k Reden b\u011b\u017eelo, to je \u017eaba\u0159ina.<\/div>\n
Nebylo v tom nic dvojsmysln\u00fdho. M\u011blo to jen jeden jedinej smysl, kterej stejn\u011b nikdo krom\u011b Toma nemohl odhalit. Cht\u011bl jsem, aby Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee chci pokra\u010dovat v na\u0161\u00ed h\u0159e. Cht\u011bl jsem mu p\u0159ipomenout ten n\u00e1dhernej sex, kterej jsme spolu m\u011bli po tom, co jsem mu p\u0159ed p\u00e1r dny dop\u0159\u00e1l ten pocit, \u017ee m\u011b m\u016f\u017ee ovl\u00e1dat a j\u00e1 jsem ten, kdo mu podl\u00e9h\u00e1. Zn\u00e1m ho, v\u00edm, \u017ee jeho egu to ur\u010dit\u011b d\u011blalo stra\u0161n\u011b dob\u0159e a i mn\u011b se to l\u00edbilo. Jak nesn\u00e1\u0161\u00edm z\u00e1kazy, pokyny a omezov\u00e1n\u00ed v b\u011b\u017en\u00e9m \u017eivot\u011b, zji\u0161\u0165uju, \u017ee v sexu mi ta submisivn\u011bj\u0161\u00ed role docela sed\u00ed. Mo\u017en\u00e1 \u017ee s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm by tomu tak nebylo, ale Tomem se nech\u00e1m ovl\u00e1dat stra\u0161n\u011b r\u00e1d.<\/div>\n
Stejn\u011b je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Kdy\u017e jsem tak zp\u00edval text, kterej jsem p\u0159ed rokem napsal, napadlo m\u011b, \u017ee je to vlastn\u011b o n\u00e1s. Mezi n\u00e1mi to odstartovalo \u00fapln\u011b stejn\u011b jako v t\u00e9 p\u00edsni\u010dce. Tom p\u0159i\u0161el ke mn\u011b do pokoje, cht\u011bli jsme si pov\u00eddat… jen pov\u00eddat.<\/div>\n
*<\/div>\n
Po o\u010dku mrknu na Toma. Sed\u00ed vedle m\u011b, hlavu op\u0159enou o sklo a zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Je unavenej. Vid\u00edm to na n\u011bm.<\/div>\n
„Za jak dlouho jsme v hotelu?“pt\u00e1m se \u0159idi\u010de.<\/div>\n
„Dvacet minut,“ zazn\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Ml\u010dky jsem p\u0159ik\u00fdvl a zad\u00edval se z okna ven. Necht\u011blo se mi sp\u00e1t. Je\u0161t\u011b ne. M\u00e1m hrozn\u011b r\u00e1d no\u010dn\u00ed m\u011bsta. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee jsem vyrostl skoro na vesnici, miluju v\u0161echna ta sv\u011btla, auta a lidi. Prost\u011b \u017eivot. N\u011bco, co se h\u00fdbe, pulzuje, m\u011bn\u00ed se… I po t\u011bch t\u0159ech letech, co se v tomhle sv\u011bt\u011b pohybuju, po\u0159\u00e1d m\u011b to nep\u0159est\u00e1v\u00e1 udivovat a fascinovat. Na stehn\u011b jsem uc\u00edtil opatrn\u00fd dotek. Tomovy prsty n\u011b\u017en\u011b p\u0159e\u0161ly po hrub\u00e9 l\u00e1tce m\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f. P\u0159ikryl jsem je svou dlan\u00ed a pod\u00edval se na n\u011bj. St\u00e1le se op\u00edral o sklen\u011bn\u00e9 okno, ale o\u010di m\u011bl otev\u0159en\u00e9. Zkoumav\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017eel. D\u00edval jsem se do jeho uhran\u010div\u00fdch o\u010d\u00ed a c\u00edtil, \u017ee to je zase tady.<\/div>\n
Dr\u017eel jsem jeho ruku a\u017e do posledn\u00ed chv\u00edle, ne\u017e jsme zastavili p\u0159ed hotelem. Sp\u011b\u0161n\u011b jsem rozdal p\u00e1r podpis\u016f a ve\u0161el do prostorn\u00e9 luxusn\u00ed haly. Tentokr\u00e1t \u0161el Tom hned za mnou, \u017e\u00e1dn\u00fd vzkaz str\u010den\u00fd mu do dlan\u011b se nekonal. C\u00edtil jsem, \u017ee se na m\u011b po celou dobu d\u00edv\u00e1. Mo\u017en\u00e1 ne doopravdy, ale vn\u00edmal m\u011b, jenom m\u011b… a to mi sta\u010dilo.<\/div>\n
Na chodb\u011b jsme se sp\u011b\u0161n\u011b rozlou\u010dili a ka\u017ed\u00fd jsme zapadli do sv\u00e9ho pokoje. Vlet\u011bl jsem do koupelny, abych si dal rychlou sprchu. Celou dobu jsem m\u011bl hlavu plnou jen jeho. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee za mnou p\u0159ijde. \u00b4Je to p\u0159ece jako v Reden,\u00b4 pousm\u00e1l jsem se, zat\u00edmco jsem se ut\u00edral do m\u011bkou\u010dk\u00e9 osu\u0161ky. Pobrukoval jsem si \u00b4komm doch erst mal rein\u00b4<\/em> a \u00b4wir wollten nur reden\u00b4<\/em> a uva\u017eoval nad t\u00edm, jak si m\u011b dok\u00e1zal k sob\u011b p\u0159ipoutat. Omotal jsem si such\u00fd ru\u010dn\u00edk kolem bok\u016f, vlasy projel h\u0159ebenem a vr\u00e1til se do pokoje. Byl tam… spokojen\u011b jsem se usm\u00e1l. St\u00e1l vedle postele, v ruce tri\u010dko, kter\u00e9 si pr\u00e1v\u011b svl\u00e9kl, \u0161irok\u00e9 kalhoty jen tak tak \u017ee mu nesjely z \u00fazk\u00fdch bok\u016f. Oto\u010dil se za zvukem otv\u00edran\u00fdch dve\u0159\u00ed. Byl n\u00e1dhernej… fakt n\u00e1dhernej. Ty jeho dlouhat\u00e1nsk\u00fd vlasy mu spadaly na ramena a j\u00e1 tam jen st\u00e1l a d\u00edval se na n\u011bj. V\u0161echno se ve mn\u011b sev\u0159elo a j\u00e1 se prost\u011b na nic jin\u00fdho nezmohl.<\/div>\n
Nev\u00edm, jestli poznal, co se ve mn\u011b odehr\u00e1v\u00e1, ale po chvilce se tak kr\u00e1sn\u011b, v\u011bdoucn\u011b usm\u00e1l, odhodil tri\u010dko na postel, nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku a j\u00e1 ji p\u0159ijal. P\u0159it\u00e1hl si m\u011b bl\u00ed\u017e, sklouzl jsem do jeho objet\u00ed. Tiskli jsme se k sob\u011b. Dychtiv\u011b jsem sv\u00edral jeho hladk\u00e9 t\u011blo a \u00fapln\u011b se t\u0159\u00e1sl. Stra\u0161n\u011b jsem pot\u0159eboval jeho doteky. Naklonil hlavu a hrozn\u011b n\u011b\u017en\u011b m\u011b za\u010dal l\u00edbat. T\u00e9m\u011b\u0159 jsem vyk\u0159ikl. Bylo to tak intenzivn\u00ed! Byl jsem jak hadrov\u00e1 panenka, \u00fapln\u011b zbaven\u00fd rozumu a vlastn\u00ed v\u016fle. Byl jsem jeho hra\u010dkou. Jeho jemn\u00e9 polibky po chvilce za\u010daly nab\u00edrat na intenzit\u011b, ale to u\u017e jsem hodil v\u0161echny z\u00e1brany za hlavu. Divoce jsem hladil rozp\u00e1len\u00fdma rukama jeho ramena a hru\u010f, povzbuzoval jsem jeho dlan\u011b, provokoval jsem, kroutil se a st\u00e9nal. Zuby jsem skous\u00e1val jemnou k\u016f\u017ei jeho krku. Bylo mi jedno, jestli za sebou zanech\u00e1m stopy. Mo\u017en\u00e1 jsem to i cht\u011bl. Cht\u011bl jsem, aby v\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee Tom n\u011bkoho m\u00e1… n\u011bkoho, kdo se ho m\u016f\u017ee dot\u00fdkat, s k\u00fdm se miluje. Tyhle my\u0161lenky ve mn\u011b probouzely je\u0161t\u011b divo\u010dej\u0161\u00ed touhu.<\/div>\n
„Tome,“ vydechl jsem a zaryl nehty do jeho zad. Bolestiv\u011b syknul a nepatrn\u011b se odt\u00e1hl. Zad\u00edval se do m\u00fdch o\u010d\u00ed. Ty jeho byly tak kr\u00e1sn\u011b tmav\u00e9 a hlubok\u00e9. \u00dapln\u011b jsem se rozt\u0159\u00e1sl. Uchopil do dlan\u00ed m\u016fj obli\u010dej a znovu se na m\u011b dlouze zad\u00edval, ne\u017e spojil na\u0161e rty. Byl stra\u0161n\u011b n\u011b\u017en\u00fd. V\u0161echny jeho doteky byly hrozn\u011b moc opatrn\u00e9, jako kdyby se b\u00e1l, \u017ee mi m\u016f\u017ee ubl\u00ed\u017eit. Cht\u011bl jsem mu \u0159\u00edct, \u017ee se nerozbiju, \u017ee od n\u011bj snesu cokoli, ale n\u011bjak jsem nemohl. C\u00edtil jsem, \u017ee pro n\u011bj tahle chv\u00edle znamen\u00e1 stra\u0161n\u011b moc. Poznal jsem to, i kdy\u017e ani jednou nepromluvil.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t se se mnou miloval hrozn\u011b pomalu. \u0160\u00edlel jsem z jeho hork\u00fdch dlan\u00ed. Ka\u017ed\u00fd dotek jeho k\u016f\u017ee na m\u00e9m t\u011ble vyvol\u00e1val bou\u0159liv\u00e9 reakce. Pot\u0159eboval jsem rychl\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed, ale on mi ho necht\u011bl dop\u0159\u00e1t. Uh\u00fdbal jsem p\u0159ed n\u00edm a z\u00e1rove\u0148 jsem \u0161kemral, aby se m\u011b dot\u00fdkal… P\u0159ipravoval m\u011b pomalu ale jist\u011b o rozum. Nech\u00e1pal jsem, jak n\u011bkdo dok\u00e1\u017ee probudit v tom druh\u00e9m n\u011bco tak siln\u00e9ho. Dusil jsem se na\u0161imi polibky a z\u00e1rove\u0148 st\u00e9nal do jeho \u00fast. Konej\u0161iv\u011b hladil m\u00e9 boky, ale j\u00e1 se nedok\u00e1zal ovl\u00e1dat. Cht\u011bl jsem ho strhnout do \u0161\u00edlen\u00e9ho tempa, v jak\u00e9m tepala m\u00e1 krev. Leniv\u00e1 smyslnost, s jakou se mnou zach\u00e1zel, byla snad v\u00edc dr\u00e1\u017ediv\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby se na m\u011b vrhnul stejn\u011b \u017eivo\u010di\u0161n\u011b, jako jsem se j\u00e1 vrhal na n\u011bj.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy m\u011b kone\u010dn\u011b nechal vyvrcholit, jsem se rozbre\u010del. Ne doopravdy, jen mi z o\u010d\u00ed vytryskly slzy. V\u0161echno ve mn\u011b se chv\u011blo a sv\u00edralo, v\u0161echna ta nahromad\u011bn\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148 a touha se svezly na vln\u00e9 m\u00e9ho bou\u0159liv\u00e9ho orgasmu a j\u00e1 se nezmohl na nic. Rukama i nohama jsem pevn\u011b sv\u00edral Tomovo chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo a z o\u010d\u00ed mi proudem tekly slzy.<\/div>\n
Byl jsem pln\u00fd pocit\u016f, kter\u00e9 jsem neum\u011bl definovat. Tom m\u011b dr\u017eel v n\u00e1ru\u010di, jeho tich\u00fd hlas m\u011b hladil a j\u00e1 si uv\u011bdomil, \u017ee tenhle okam\u017eik se nikdy nevr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. (Tom) Sv\u011btlo, horko, nap\u011bt\u00ed, vzru\u0161en\u00ed a neuv\u011b\u0159iteln\u011b siln\u00e1 hudba. Celej dne\u0161n\u00ed koncert se mi slil v jedin\u00fd emocemi \u00fapln\u011b pro\u0161pikovan\u00fd z\u00e1\u017eitek. Bill m\u011bl zas jednu z t\u011bch sv\u00fdch divok\u00fdch n\u00e1lad. Poletoval po p\u00f3diu, vlasy za n\u00edm jen vl\u00e1ly a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[121],"tags":[],"class_list":["post-17765","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hotelovy-pokoj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17765","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17765"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17765\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17765"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17765"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17765"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}