{"id":17785,"date":"2008-05-22T18:00:00","date_gmt":"2008-05-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17746"},"modified":"2008-05-22T18:00:00","modified_gmt":"2008-05-22T17:00:00","slug":"hotelovy-pokoj-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/22\/hotelovy-pokoj-15\/","title":{"rendered":"Hotelov\u00fd pokoj 15."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.
<\/strong>
(Bill)<\/div>\n
Rozlou\u010dili jsme se s Georgem a Gustavem a p\u0159elezli do na\u0161eho tourbusu. Tom byl neobvykle zamlkl\u00fd a v\u00e1\u017en\u00fd. Nev\u00edm, jestli jsem to p\u0159edt\u00edm v chodbi\u010dce nep\u0159ep\u00edskl. Mo\u017en\u00e1 to nebyl nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad l\u00edbat ho, kdy\u017e kluci byli jen kousek od n\u00e1s, kdy\u017e j\u00e1 si nemohl pomoct. Je to po\u0159\u00e1d stejn\u00e9, mo\u017en\u00e1 i hor\u0161\u00ed. Jsem vedle n\u011bj a jsem p\u0159ipravenej explodovat.<\/div>\n
„Tome?“ p\u0159istoupil jsem k n\u011bmu a objal ho kolem krku. „Kone\u010dn\u011b sami…“ nechal jsem moji v\u011btu nedopov\u011bzenou. Lehce jsem se k n\u011bmu p\u0159itiskl a unaven\u011b si polo\u017eil hlavu na jeho rameno. C\u00edtil jsem, jak se jeho ruce v\u00e1hav\u011b obt\u00e1\u010d\u00ed kolem m\u00e9ho pasu. P\u0159itiskl m\u011b k sob\u011b a povzdechl si. St\u00e1li jsme tak stra\u0161n\u011b dlouho a mn\u011b bylo stra\u0161n\u011b dob\u0159e. Asi kdyby v tu chv\u00edli n\u00e1\u0161 tourbus spadl ze sr\u00e1zu a n\u00e1\u0161 \u017eivot skon\u010dil, v\u016fbec by mi to nevadilo. Byl jsem s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd pro m\u011b znamen\u00e1 nejv\u00edc na sv\u011bt\u011b… on m\u011b dr\u017eel v n\u00e1ru\u010di… my dva, uprost\u0159ed noci a tmy… jen my dva…<\/div>\n
Ale j\u00e1 nechci myslet na konec. Je\u0161t\u011b ne. Je\u0161t\u011b m\u00e1me spoustu \u010dasu a konec? Dokud mezi n\u00e1mi bude jen jedin\u00e1 jisk\u0159i\u010dka v\u00e1\u0161n\u011b, kterou te\u010f znovu c\u00edt\u00edm p\u0159eskakovat, konec p\u0159ij\u00edt nem\u016f\u017ee. Ned\u00e1valo by to smysl a v \u017eivot\u011b p\u0159ece v\u0161echno m\u00e1 sv\u016fj smysl…<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
Hladil jsem ho po z\u00e1dech a vn\u00edmal horkost jeho t\u011bla. Polo\u017eil jsem si tv\u00e1\u0159 na tu jeho a lehce se o ni ot\u0159el. Byla sametov\u00e1 a kr\u00e1sn\u011b rozp\u00e1len\u00e1. Pozp\u00e1tku jsem do\u0161el k seda\u010dce a posadil se na ni. Billa jsem st\u00e1hl na sebe. Dlan\u011bmi jsem sev\u0159el jeho boky a p\u0159itiskl si ho k sob\u011b. Mr\u0161tn\u011b se prohnul a tlumen\u011b si povzdechl. Jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 ruce se hbit\u011b obto\u010dily kolem m\u00e9ho krku. Sklonil hlavu a rty p\u0159ejel po m\u00e9m krku.<\/div>\n
„Jak u\u017e je to dlouho, co jsme se nemilovali?“ za\u0161eptal p\u0159\u00edmo do m\u00e9ho ucha.<\/div>\n
Zt\u011b\u017eka jsem polknul. „Dvacet \u010dty\u0159i hodin?“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsme to vydr\u017eeli tak dlouho,“ pokra\u010doval t\u00edm sv\u00fdm chraplav\u00fdm, zast\u0159en\u00fdm hlasem a j\u00e1 doufal, \u017ee se neztrapn\u00edm, jestli si v\u0161imne, \u017ee mi pomalu stoj\u00ed u\u017e p\u0159i druh\u00e9 v\u011bt\u011b. „\u0158ekni mi, co bys cht\u011bl d\u011blat?“ Jeho dla\u0148 opustila m\u016fj krk a p\u0159em\u00edstila se p\u0159\u00edmo do m\u00e9ho kl\u00edna. N\u011b\u017en\u011b m\u011b za\u010dal t\u0159\u00edt p\u0159es l\u00e1tku d\u017e\u00edn\u016f.<\/div>\n
Z \u00fast mi unikl p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fddech, ale jeho hra se mi za\u010d\u00ednala l\u00edbit. Rozhodl jsem se na ni p\u0159istoupit. „Tvoje oble\u010den\u00ed… dol\u016f… chci t\u011b vid\u011bt.“ Lehce jsem ho odstr\u010dil a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Pla\u0161e sklopil v\u00ed\u010dka a tmav\u00e9 \u0159asy se jen zachv\u011bly. Sklouzl z m\u00e9ho kl\u00edna a narovnal se. Dlan\u011bmi se nesm\u011ble dotkl sv\u00fdch bok\u016f a lehce se prohnul. Kdyby jeho o\u010di z\u016fstaly sklopen\u00e9 k zemi, asi bych uv\u011b\u0159il nesm\u011blosti a plachosti, s jakou se dot\u00fdkal sv\u00e9ho t\u011bla, v\u00e1hav\u011b stahoval tri\u010dko a rozep\u00ednal kalhoty, ale jeden jedin\u00fd pohled, kter\u00fdm zkontroloval m\u00e9 reakce, m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee to je jen hra. On v\u011bd\u011bl, co po n\u011bm chci… a cht\u011bl mi to d\u00e1t. Se v\u0161\u00edm v\u0161udy. I p\u0159es l\u00e1tku tmav\u00e9ho pr\u00e1dla jsem mohl vid\u011bt jeho vzru\u0161en\u00ed. S\u00e1m jsem si p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu tri\u010dko a dlan\u00ed p\u0159ejel po sv\u00e9m b\u0159i\u0161e. „Svl\u00e9kni m\u011b.“ Poslu\u0161n\u011b sklouzl na kolena a chopil se m\u00e9ho p\u00e1sku. Vzt\u00e1hl jsem ruku, abych ho pohladil po vlasech, ale uhnul.<\/div>\n
„Ne,“ za\u0161eptal, „to si nezaslou\u017e\u00edm.“<\/div>\n
S n\u00e1mahou jsem p\u0159ik\u00fdvl. Evidentn\u011b se rozhodl, \u017ee m\u011b dneska zni\u010d\u00ed. P\u0159itiskl se \u00fasty k m\u00e9mu b\u0159ichu a l\u00edn\u011b po n\u011bm za\u010dal krou\u017eit jazykem. Zaklonil jsem hlavu a zav\u0159el o\u010di. Prsty jsem zabo\u0159il do jeho vlas\u016f a p\u0159itiskl si jeho tv\u00e1\u0159 je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Na k\u016f\u017ei jsem c\u00edtil jeho hork\u00fd dech. Vlhk\u00fdm jazykem se probojov\u00e1val st\u00e1le n\u00ed\u017e. St\u00e1hl mi nar\u00e1z d\u017e\u00edny i boxerky. Je\u0161t\u011b ani nedopadly ke kotn\u00edk\u016fm, kdy\u017e u\u017e jsem na \u0161pi\u010dce sv\u00e9ho penisu uc\u00edtil jeho rty. Jeho hebk\u00e9, hork\u00e9 a vlhk\u00e9 rty. Vzal jsem jeho hlavu do obou dlan\u00ed a otev\u0159el o\u010di. \u010cekal jsem, \u017ee m\u011b vezme dovnit\u0159 cel\u00e9ho, ale evidentn\u011b to necht\u011bl ud\u011blat s\u00e1m. Vy\u010dk\u00e1vav\u011b dr\u00e1\u017edil \u0161pi\u010dku m\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Jsi bestie,“ za\u0161eptal jsem. Sev\u0159el jsem jeho hlavu pevn\u011bji, aby se mi nemohl vysmeknout a pomalu jsem se zasunul do jeho \u00fast. Popla\u0161en\u011b zamrkal, ale j\u00e1 si toho nev\u0161\u00edmal. Tahle hra se mi fakt za\u010d\u00ednala l\u00edbit. Povyt\u00e1hl jsem se ven a znovu vklouzl dovnit\u0159. A znovu… a znovu… Za\u010dal m\u011b pe\u010dliv\u011b s\u00e1t. Bylo to neuv\u011b\u0159iteln\u00fd… kombinace pocitu, \u017ee si s n\u00edm m\u016f\u017eu d\u011blat, co chci, a fantasticky \u017ehav\u00fdch pohyb\u016f jeho jazyka… bo\u017ee, chci, aby mi to takhle d\u011blal po\u0159\u00e1d!<\/div>\n
Tv\u00e1\u0159e mi ho\u0159ely, c\u00edtil jsem, jak se krev l\u00edn\u011b a t\u011b\u017ece val\u00ed m\u00fdmi \u017eilami… ten pov\u011bdom\u00fd pocit, kter\u00fd znamen\u00e1 bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se vyvrcholen\u00ed… „P\u0159esta\u0148,“ vyslovil jsem s n\u00e1mahou a odt\u00e1hl jeho tv\u00e1\u0159 od m\u00e9ho kl\u00edna. Prudce jsem oddechoval a sna\u017eil se ovl\u00e1dnout, abych to neud\u011blal znovu. Abych znovu nepronikl do jeho \u00fast a nedot\u00e1hl to do konce. Jeho rty byly \u00fapln\u011b rud\u00e9, nab\u011bhl\u00e9 a znateln\u011b se chv\u011bly. P\u0159ejel jsem po nich palcem. „Bo\u017ee, zbo\u017e\u0148uju je,“ zamumlal jsem. Nemohl jsem se od nich odtrhnout pohledem. Vystr\u010dil jazyk a dotkl se \u0161pi\u010dkou m\u00e9ho palce. Vt\u00e1hl ho dovnit\u0159 a za\u010dal si s n\u00edm hr\u00e1t. Pokra\u010doval v tom, co vlastn\u011b d\u011blal dote\u010f… „Provokuje\u0161.“ Jen nepatrn\u011b pokr\u010dil rameny a polo\u017eil dlan\u011b na m\u00e1 stehna. P\u0159ejel po jejich d\u00e9lce tam a zp\u011bt. Nev\u011bd\u011bl jsem co d\u0159\u00edv. Jestli sledovat sv\u016fj palec miz\u00edc\u00ed v jeho \u00fastech nebo hork\u00e9 dlan\u011b dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed se m\u00fdch nohou nebo… jeho pohled… up\u0159en\u00fd na m\u016fj vlhk\u00fd a tvrd\u00fd penis. „Oh,“ vydechl jsem a vyt\u00e1hl palec z jeho \u00fast. Jen velmi neochotn\u011b ho pustil. Prudce jsem se svezl na kolena na zem a p\u0159it\u00e1hl si ho na sebe. Jeho vzru\u0161en\u00ed se ot\u0159elo o m\u016fj kl\u00edn. Pevn\u011b jsem stiskl v dlan\u00edch jeho zade\u010dek. Vyjel jsem dlan\u00ed po jeho z\u00e1dech nahoru a uchopil ho za vlasy. St\u00e1hl jsem mu hlavu dozadu, abych vid\u011bl do jeho sklopen\u00fdch o\u010d\u00ed. Chv\u011bl se a sna\u017eil se ovl\u00e1dat pohyby, kter\u00e9 jeho boky automaticky spustily, kdy\u017e se dotkl m\u00e9ho t\u011bla. P\u00e1r vte\u0159in jsem t\u011bkal o\u010dima po jeho napjat\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Pak jsem se naklonil k jeho uchu: „Chci t\u011b… chci si t\u011b vychutnat…“ Spokojen\u011b jsem si v\u0161iml, \u017ee se rozt\u0159\u00e1sl. „…budu uvnit\u0159 tebe…“ Sev\u0159el v dlan\u00edch m\u016fj zadek a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b. „Budu k\u0159i\u010det,“ za\u0161eptal a zad\u00edval se mi do o\u010d\u00ed. Pousm\u00e1l jsem se. „Nikdo ti nepom\u016f\u017ee,“ zamumlal jsem a jazykem p\u0159ejel po jeho uchu.<\/div>\n
„Tome,“ zast\u00e9nal ti\u0161e a p\u0159itiskl se ke mn\u011b je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji. Spokojen\u011b jsem se usm\u00e1l…<\/div>\n
*<\/div>\n
o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
„Dob\u0159e, m\u016f\u017eeme to zkusit,“ p\u0159ik\u00fdvl David a zamy\u0161len\u011b si znovu o\u010dima p\u0159eb\u011bhl rozkouskovan\u00fd z\u00e1b\u011bry, kter\u00fd by m\u011bly na p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm koncert\u011b vizu\u00e1ln\u011b doprov\u00e1zet Reden. Kdy\u017e jsem ten n\u00e1pad usly\u0161el poprv\u00e9, zd\u011bsil jsem se. Stra\u0161n\u011b jsem se lekl, \u017ee n\u00e1s s Tomem n\u011bkdo p\u0159istihl a tohle je jen nepovedenej vtip. Ale cel\u00e1 v\u011bc m\u00e1 mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed. Skoro od za\u010d\u00e1tku na\u0161\u00ed kari\u00e9ry se spekuluje o imagin\u00e1rn\u00edm vztahu mezi mnou a Tomem. Jasn\u011b, o tom v\u00edme v\u0161ichni a v\u0161ichni jsme se tomu v\u017edycky sm\u00e1li. V\u017edycky to byla jen fantazie. To, \u017ee se to v posledn\u00edch dnech zvrtlo v realitu, je v\u011bc jin\u00e1, ale to nikdo krom\u011b m\u011b a Toma netu\u0161\u00ed. No abych to zkr\u00e1til. Prost\u011b n\u011bkoho z na\u0161eho t\u00fdmu napadlo, \u017ee by byla docela legrace pustit k Reden z\u00e1b\u011bry m\u011b a Toma… \u00fapln\u011b nevinn\u00e9 z\u00e1b\u011bry z hotelu, jak jdeme nav\u0161t\u00edvit jeden druh\u00e9ho na pokoj. Prost\u011b ty holky tro\u0161ku po\u0161k\u00e1dlit. No prima, to by \u0161lo, jenom\u017ee kdy\u017e se to \u0161ikovn\u011b nast\u0159ih\u00e1 do t\u011bch slov, p\u016fsob\u00ed to… \u0159ekn\u011bme ehm… celkem opravdov\u011b.<\/div>\n
Moje prvn\u00ed reakce byla z\u00e1sadn\u011b zam\u00edtav\u00e1, Georgovi a Gustavovi to p\u0159i\u0161lo docela vtipn\u00fd a Tom ml\u010del. To je u n\u011bj dost neobvykl\u00fd, ale st\u00e1v\u00e1 se.<\/div>\n
Diskutovali jsme a diskutovali a nakonec jsme se dohodli, \u017ee to zkus\u00edme. Pr\u00e1v\u011b na tomhle koncert\u011b, kter\u00fd n\u00e1s dneska \u010dek\u00e1.<\/div>\n
*<\/div>\n
Jsem nerv\u00f3zn\u00ed. Ale to je p\u0159ed koncertem \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli se to n\u011bkdy zm\u011bn\u00ed. Jestli n\u011bkdy budu \u00fapln\u011b klidnej p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vyb\u011bhnu na sc\u00e9nu. Tom, j\u00e1 a Georg jsme zalezl\u00fd v jedn\u00fd z m\u00edstnost\u00ed v backstage. Kdy\u017e se na n\u011b oba d\u00edv\u00e1m, vid\u00edm, \u017ee jsme na tom v\u0161ichni stejn\u011b. Tom si nervn\u011b poklep\u00e1v\u00e1 nohou o podlahu, jeho prsty vy\u0165uk\u00e1vaj\u00ed do desky stolu n\u011bjak\u00fd rychl\u00fd rytmus a Georg le\u017e\u00ed na boku na seda\u010dce se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, ale je poznat, \u017ee ani on nen\u00ed v klidu.<\/div>\n
„Na, na, na, na, na, na, na…“ zkou\u0161\u00edm se rozezp\u00edvat, jinak bych ze sebe snad nevydal ani hl\u00e1sku.<\/div>\n
Tom se na m\u011b koukne. Neusm\u011bje se. Jeho tv\u00e1\u0159 je v\u00e1\u017en\u00e1. Povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed a oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu z\u00e1dy. \u00b4Taky se mohl usm\u00e1t,\u00b4 pomysl\u00edm si mrzut\u011b.<\/div>\n
Posledn\u00ed t\u0159i dny jsme se od sebe t\u00e9m\u011b\u0159 nehnuli. Ka\u017edou volnou chv\u00edli jsme ut\u00edkali do samoty na\u0161eho tourbusu. Asi bych ani nedal dohromady, kolikr\u00e1t a na jak\u00fdch m\u00edstech jsme se milovali. Je to \u0161\u00edlen\u00fd. Je to jako hore\u010dka, kter\u00e1 n\u00e1s spaluje. Nem\u016f\u017eu skoro myslet na nic jin\u00fdho ne\u017e na jeho t\u011blo. St\u00e1v\u00e1 se moj\u00ed drogou. Pot\u0159ebuju jeho doteky jeho vzduch, abych mohl d\u00fdchat. Nech\u00e1pu, jak jsem bez toho mohl tak dlouho vydr\u017eet. Po\u0159\u00e1d si \u0159\u00edk\u00e1m, kdy nastala ta prom\u011bna. J\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b v\u017edycky v\u011b\u0159il na l\u00e1sku. Opravdu jo. Zas tam moc jsem v t\u011bch rozhovorech nekecal. Nikdy jsem necht\u011bl jenom \u00b4m\u00edt sex\u00b4. Jenom\u017ee to platilo jen do chv\u00edle, kdy jsem si vyzkou\u0161el, jak\u00e9 to je \u00b4m\u00edt sex\u00b4. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1m dobr\u00e9ho u\u010ditele, mo\u017en\u00e1 jsem to v sob\u011b m\u011bl v\u017edycky. Jedno je ale jist\u00fd, te\u010f u\u017e ho nechci, j\u00e1 ho prost\u011b pot\u0159ebuju!<\/div>\n
*<\/div>\n
„Pros\u00edm, p\u00e1nov\u00e9, byl bych r\u00e1d, kdybyste m\u011b n\u00e1sledovali.“<\/div>\n
Sakiho nezam\u011bniteln\u00e9 vyzv\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Tom vstal jako prvn\u00ed, dlan\u011bmi si opr\u00e1\u0161il neviditeln\u00e9 smet\u00ed ze stehen a vy\u0161el z m\u00edstnosti. Chv\u00edli jsem za n\u00edm koukal, ne\u017e jsem si v\u0161imnul, \u017ee Georg \u010dek\u00e1, a\u017e se zvednu. Rukou mi d\u00e1val p\u0159ednost, abych mohl j\u00edt jako prvn\u00ed. K\u00fdvnul jsem, jako \u017ee d\u011bkuju a n\u00e1sledoval Tomova lehce p\u0159ihrben\u00e1 z\u00e1da v b\u00edl\u00e9m dlouh\u00e9m tri\u010dku.<\/div>\n
Je to tady. Jakmile Tom bere do ruky kytaru, u\u017e v\u00edm, \u017ee nen\u00ed prostor ani na jedin\u00fd krok zp\u00e1tky.<\/div>\n
P\u0159istoupil jsem k n\u011bmu. Upravoval si popruh, koncentrovan\u00fd s\u00e1m do sebe. Necht\u011bl jsem ho ru\u0161it, ale pot\u0159eboval jsem b\u00fdt bl\u00edzko n\u011bj. V\u0161iml si m\u011b, teprve kdy\u017e jsem se skoro nalepil na jeho kytaru. Udiven\u011b ke mn\u011b zdvihl o\u010di. Ani se nemusel pt\u00e1t, vid\u011bl jsem na n\u011bm, \u017ee netu\u0161\u00ed, o co mi jde. \u00b4Jo, hochu, tak to jsme dva,\u00b4 odpov\u011bd\u011bl jsem mu v duchu. Ud\u011blal jsem je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed krok. Jeho kytara u\u017e byla pomalu vlisovan\u00e1 mezi na\u0161e t\u011bla. M\u011bl jsem stra\u0161nou chu\u0165 se ho dotknout. Jakkoli, ale prost\u011b uc\u00edtit dotek jeho hladk\u00e9 k\u016f\u017ee na sv\u00fdch prstech.<\/div>\n
„Co blbne\u0161?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b a couvnul o krok zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Bille, mikrofon,“ Hermann mi pod\u00e1v\u00e1 mikrofon a c\u00edt\u00edm, \u017ee i on nech\u00e1pav\u011b kouk\u00e1, co to s Tomem prov\u00e1d\u00edme. „Je v\u00e1m dob\u0159e?“ pt\u00e1 se je\u0161t\u011b, zat\u00edmco se uji\u0161\u0165uje, \u017ee je mikrofon zat\u00edm vypnutej a nic nep\u0159en\u00e1\u0161\u00ed.<\/div>\n
Zat\u0159\u00e1sl jsem hlavu. „Jo, jasn\u011b, jsme v pohod\u011b.“ P\u0159est\u00e1v\u00e1m se kontrolovat. \u00b4Seber se, Bille,\u00b4 \u0159\u00edk\u00e1m si v duchu nal\u00e9hav\u011b. \u00b4Nechovej se jako magor, jasn\u00fd?\u00b4 sly\u0161\u00edm tu tichou v\u00fdhr\u016f\u017eku ve sv\u00e9 hlav\u011b. Jen se u\u0161kl\u00edbnu.<\/div>\n
*<\/div>\n
Prvn\u00ed, druh\u00e1, t\u0159et\u00ed p\u00edsni\u010dka… a jsem v klidu. Tak to m\u00e1m v\u017edycky. Po t\u0159et\u00ed p\u00edsni\u010dce se uklidn\u00edm a za\u010d\u00edn\u00e1m si to teprve u\u017e\u00edvat. Pozdravil jsem fanou\u0161ky, odpov\u011bd\u011bli obrovsk\u00fdm zabur\u00e1cen\u00edm; tak to m\u00e1 b\u00fdt, publikum prost\u011b mus\u00ed komunikovat, jinak nem\u016f\u017ee bejt dobr\u00e1 show. Nervozita m\u011b opou\u0161t\u00ed a j\u00e1 ztr\u00e1c\u00edm z\u00e1brany. Chci si ten koncert u\u017e\u00edt. Fakt u\u017e\u00edt. Tak jdeme na to!<\/div>\n
Hallo, du stehst in meiner T\u00fcr<\/em><\/div>\n
Es ist sonst niemand hier<\/em><\/div>\n
Ausser dir und mir….<\/em><\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M.(Bill) Rozlou\u010dili jsme se s Georgem a Gustavem a p\u0159elezli do na\u0161eho tourbusu. Tom byl neobvykle zamlkl\u00fd a v\u00e1\u017en\u00fd. Nev\u00edm, jestli jsem to p\u0159edt\u00edm v chodbi\u010dce nep\u0159ep\u00edskl. Mo\u017en\u00e1 to nebyl nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad l\u00edbat ho, kdy\u017e kluci byli jen kousek od<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[121],"tags":[],"class_list":["post-17785","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hotelovy-pokoj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17785","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17785"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17785\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17785"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17785"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17785"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}