{"id":1780,"date":"2016-10-02T16:00:00","date_gmt":"2016-10-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1772"},"modified":"2016-10-02T16:00:00","modified_gmt":"2016-10-02T15:00:00","slug":"foe-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/10\/02\/foe-24\/","title":{"rendered":"FOE 24."},"content":{"rendered":"
autor: blame\u00ad_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tomek se d\u00edval na strop sv\u00e9 cely, Ps\u00ed lordov\u00e9 ho uvrhli do v\u011bzen\u00ed hned po jeho n\u00e1vratu za to, \u017ee se vzep\u0159el rozkaz\u016fm. Ne\u010dekal, \u017ee ho uv\u00edtaj\u00ed tak jako minule, samoz\u0159ejm\u011b \u017ee ne, ale vlastn\u011b v\u016fbec ne\u010dekal, \u017ee by se m\u011bl vr\u00e1tit. V\u0161ichni jeho lete\u010dt\u00ed kolegov\u00e9 byli nad\u0161eni, kdy\u017e vid\u011bli, \u017ee se mu povedlo ut\u00e9ct, co\u017e Tomek vysv\u011btlil, \u017ee to bylo d\u00edky jeho extr\u00e9mn\u00edmu \u0161t\u011bst\u00ed, ale tak\u00e9 jim bylo divn\u00e9, \u017ee neprotestoval, \u017ee mu ani nevadilo, kdy\u017e ho zamkli. Tomek si nemyslel, \u017ee je jeho trest zas tak \u0161patn\u00fd. B\u011bhem sv\u00e9ho v\u011bzn\u011bn\u00ed nem\u011bl jedinou nudnou chv\u00edli, alespo\u0148 ne, dokud je s n\u00edm jeho pam\u011b\u0165.<\/div>\n
Zahlouban\u011b si povzdychl, zav\u0159el o\u010di a dotkl se sv\u00fdch rt\u016f, znovu si vzpomn\u011bl na ten bla\u017een\u00fd polibek. Byl sladk\u00fd a v\u00e1\u0161niv\u00fd, jemn\u00fd a nal\u00e9hav\u00fd. Jednodu\u0161e perfektn\u00ed. Billeam\u016fv polibek p\u0159ekonal v\u0161echny jeho p\u0159edstavy. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to ud\u011blal z l\u00edtosti nebo mo\u017en\u00e1, aby ho uml\u010del, nebo proto\u017ee se c\u00edtil, \u017ee mu dlu\u017e\u00ed za v\u0161echny ty chv\u00edle, kdy mu zachr\u00e1nil \u017eivot. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, pro\u010d to ud\u011blal. Ten moment byl u\u017e nav\u017edy jeho a on si bude u\u017e\u00edvat ka\u017edou vte\u0159inu z toho, dokud mu je\u0161t\u011b zb\u00fdv\u00e1 \u010das. Nemohl se neusm\u00edvat, nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee jeho rasa je na sklonku vyhynut\u00ed. Jedin\u00e9, na co Tomek dok\u00e1zal myslet, bylo, \u017ee te\u010f m\u016f\u017ee um\u0159\u00edt \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
\n

Dve\u0159e do v\u011bzen\u00ed se otev\u0159ely, ale on pohled nezvedal.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ \u0159ekl Andraz. Tomek zamrkal a vr\u00e1til se ze sv\u00fdch my\u0161lenek. Posadil se a pod\u00edval se na Andraze.<\/div>\n
„Ahoj. Co chce\u0161? Dostal jsme milost?“ zeptal se jakoby nic.<\/div>\n
„V\u00edce m\u00e9n\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Andraz. „Ps\u00ed lordi jsou pln\u00ed pochopen\u00ed ke komukoliv, kdo si p\u0159eje p\u0159e\u017e\u00edt. \u0158ekl jsem, \u017ee to chce\u0161. Ko\u010dky m\u016f\u017eou spustit supernovu ka\u017edou chv\u00edli, ale jestli p\u016fjdeme te\u010f, tak se n\u00e1m poda\u0159\u00ed dostat do bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti, ne\u017e sem doraz\u00ed paprsky gamma. Pros\u00edm, \u0159ekni, \u017ee se mnou p\u016fjde\u0161.“<\/div>\n
Tomek se znovu polo\u017eil na postel. „Andrazi, v\u00ed\u0161, \u017ee nep\u016fjdu. Moje p\u0159\u00e1n\u00ed je z\u016fstat se zbytkem m\u00e9ho rodu; nem\u016f\u017eu je opustit. Nepl\u00fdtvej sv\u016fj \u010das prosen\u00edm. Nikdy m\u011b nep\u0159emluv\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ale pak je nech\u00e1v\u00e1\u0161 vyhr\u00e1t, to opravdu chce\u0161?“<\/div>\n
\n
Tomek z\u016fstal v tichosti. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee necht\u011bl, aby ko\u010dky vyhr\u00e1ly, ale i kdyby p\u0159e\u017eil, tak si nemyslel, \u017ee by se dok\u00e1zal c\u00edtit jako v\u00edt\u011bz nebo v klidu, ne kdy\u017e ne v\u0161ichni psi p\u0159e\u017eij\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d to vzd\u00e1v\u00e1\u0161 tak lehce?“ nal\u00e9hal Andraz. „Nerozum\u00edm tomu, takov\u00fd ty nejsi. No tak, Tomeku, to nen\u00ed nic, pro co by st\u00e1lo za to \u017e\u00edt?“<\/div>\n
„Pro\u010d \u017e\u00edt, kdy\u017e jedin\u00e9, co zbylo, je nekone\u010dn\u00e1 bolest?“ odpov\u011bd\u011bl Tomek. „Nen\u00e1vid\u011bl bych v\u011bdom\u00ed sv\u00e9 neschopnosti n\u00e1s zachr\u00e1nit\u2026 a sv\u00e9 zatracen\u00e9 beznad\u011bjnosti.“<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm sv\u00fdm u\u0161\u00edm. Ty jsi nikdy nebyl melodramatick\u00fd typ. J\u00e1 bych se c\u00edtil pln\u00fd nad\u011bje, kdybych m\u011bl \u0161anci zabr\u00e1nit vyhynut\u00ed sv\u00e9ho druhu.“<\/div>\n
„Ty to nech\u00e1pe\u0161, Andrazi,“ za\u00fap\u011bl Tomek, posadil se na posteli. „Nikdy nebudu m\u00edt klid, i kdyby to znamenalo, \u017ee sv\u016fj druh zachr\u00e1n\u00edm. Po\u0159\u00e1d by m\u011b pron\u00e1sledovala vina a hanba.“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148! Ud\u011blal jsi v\u0161e, co jsi mohl. Ka\u017ed\u00fd ud\u011blal. Je to nad na\u0161e s\u00edly. Nebu\u010f na sebe tak tvrd\u00fd.“<\/div>\n
„Oh? Co by sis o mn\u011b myslel, kdybych ti \u0159ekl, \u017ee i kdybych \u017eil, tak bych m\u011bl po\u0159\u00e1d my\u0161lenky zrady?“<\/div>\n
„Co\u017ee? O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tomek vydechl. Posadil se na kraj postele \u010delem k Andrazovi.<\/div>\n
„Andrazi, n\u011bco ti \u0159eknu, co se stalo, kdy\u017e jsem byl pry\u010d, ale nesu\u010f m\u011b, ano?“<\/div>\n
\n

Andraz se zamra\u010dil, mrkal. Tomek h\u00e1dal, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 za\u017e\u00edv\u00e1 deja vu, a\u017e na to, \u017ee role se obr\u00e1tily.<\/p><\/div>\n

„Co se stalo?“ zeptal se Andraz naprosto zaujat\u011b.<\/div>\n
„No\u2026 po tom, co jsem byl unesen a zajat na t\u00e9 planet\u011b, potkal jsem\u2026 Gustaf!“<\/div>\n
„Gustafa?“ zamra\u010dil se Andraz, ale vid\u011bl, \u017ee se Tomek d\u00edv\u00e1 za n\u011bj. N\u00e1sledoval jeho pohled a oto\u010dil se.<\/div>\n
Gustaf st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
\n

„Ahoj,“ \u0159ekl Gustaf. „Omlouv\u00e1m se, ru\u0161\u00edm v\u00e1s v n\u011b\u010dem?“<\/p><\/div>\n

„Ano,“ \u0159ekl Andraz rozlad\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Tomek z\u00e1rove\u0148. Koutkem oka se pod\u00edval na Andraze. „Ne, v\u00e1\u017en\u011b, jen jsme si pov\u00eddali, v\u00ed\u0161 jak, tak norm\u00e1ln\u011b. Andraz se m\u011b sna\u017e\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dit, abych utekl ze sv\u00e9 rodn\u00e9 planety, ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to neud\u011bl\u00e1m. Tak\u017ee pokud nedostanu milost, z\u016fstanu tady ve sv\u00e9 cele, pokud s t\u00edm nem\u00e1te probl\u00e9m.“<\/div>\n
Andraz proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekl Gustaf.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tady, Gustafe?“ zeptal se Andraz.<\/div>\n
„R\u00e1d bych mluvil s Tomekem.“<\/div>\n
„O \u010dem?“<\/div>\n
„No, tak\u00e9 jsem ho p\u0159i\u0161el p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby vy\u0161el ven ze sv\u00e9 cely.“<\/div>\n
Andraz si odfrkl. „Nem\u00e1 to cenu,“ \u0159ekl. „On a jeho nekone\u010dn\u00fd vzdor proti racionalit\u011b.“<\/div>\n
„Andrazi,“ vy\u0161t\u011bkl Tomek. „M\u00e1 ale pravdu,“ \u0159ekl Gustafovi. „Nep\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed\u0161 m\u011b.“<\/div>\n
„Risknu to,“ usm\u00e1l se Gustaf. Andraz zalo\u017eil ruce.<\/div>\n
„No, tak to chci vid\u011bt,“ \u0159ekl s ironick\u00fdm \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
„Um,“ \u0159ekl Gustaf, trochu nejist\u011b, jako by nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 \u0159\u00edct to, co cht\u011bl \u0159\u00edct, p\u0159ed Andrazem. Odka\u0161lal si. „Na radaru jsem zachytil n\u011bco opravdu neobvykl\u00e9ho a cht\u011bl jsem, aby ses na to \u0161el pod\u00edvat.“<\/div>\n
\n

Nastala chv\u00edle ticha, b\u011bhem kter\u00e9 se Andraz s Tomekem d\u00edvali na Gustafa s nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm v\u00fdrazem. Oba se za\u010dali sm\u00e1t.<\/p><\/div>\n

„D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu?“ \u0159ekl Andraz. „Nikdo ti na tohle nesko\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„No tak, Gustafe, mus\u00ed\u0161 se sna\u017eit v\u00edc,“ \u0159ekl Tomek.<\/div>\n
„Je to tvoje lo\u010f,“ prohl\u00e1sil Gustaf. Tomek a Andraz okam\u017eit\u011b zv\u00e1\u017en\u011bli.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ \u0159ekl Tomek, vysko\u010dil z postele. „Moje lo\u010f?“<\/div>\n
„Ano. Myslel jsem, \u017ee bude\u0161 m\u00edt radost,“ \u0159ekl Gustaf.<\/div>\n
„Uh\u2026 jasn\u011b, dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl Tomek. „Ale jak\u2026 chci \u0159\u00edct\u2026 jsi si jist\u00fd?“<\/div>\n
„Poj\u010f se pod\u00edvat s\u00e1m, \u0159ekl Gustaf.<\/div>\n
Tomek byl venku z cely je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e stihl Gustav do\u0159\u00edct v\u011btu.<\/div>\n
\n

V\u0161ichni t\u0159i ve\u0161li na m\u016fstek hlavn\u00ed lodi. Tomeka pozdravili pok\u00fdv\u00e1n\u00edm hlavy n\u011bkte\u0159\u00ed z \u010dlen\u016f pos\u00e1dky, ale p\u0159i\u0161lo mu divn\u00e9, \u017ee nikdo z nich nen\u00ed p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee ho tam vid\u00ed.<\/p><\/div>\n

„\u0158ekl jsi to n\u011bkomu dal\u0161\u00edmu?“ zeptal se Gustafa.<\/div>\n
„Nikomu,“ odpov\u011bd\u011bl Gustaf. „Nev\u00edm, m\u011bl jsem pocit, \u017ee bych to nejd\u0159\u00edv m\u011bl \u0159\u00edct tob\u011b.“ Gustaf se na Tomeka zv\u011bdav\u011b pod\u00edval. Tomek pohled odvr\u00e1til.<\/div>\n
Gustaf ho odvedl na sv\u00e9 m\u00edsto. Posadil se a rozhl\u00e9dl; ujistil se, \u017ee si ka\u017ed\u00fd v\u0161\u00edm\u00e1 vlastn\u00edho, ne\u017e zapnul radar. Jeho radar opravdu ukazoval n\u011bco, co se bl\u00ed\u017eilo k jejich vel\u00ednu.<\/div>\n
„Je to jedna z na\u0161ich, tak\u017ee nespustila alarm,“ pouk\u00e1zal Gustaf. Zv\u011bt\u0161il obraz. „Vid\u00ed\u0161 ty znaky?“<\/div>\n
Tomek zalapal po dechu. „To je moje lo\u010f,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„Je to past?“ zeptal se Andraz.<\/div>\n
„No, bl\u00ed\u017e\u00ed se \u00fapln\u011b sama, tak\u017ee si nemysl\u00edm,“ \u0159ekl Gustaf.<\/div>\n
„Kdo ji \u0159\u00edd\u00ed?“ \u0159ekl Andraz.<\/div>\n
Tomek se oto\u010dil na Andraze, pak na Gustafa. Srdce mu bilo jako o z\u00e1vod. Polknul knedl\u00edk, co m\u011bl v krku.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ vykoktal.<\/div>\n
„Vlastn\u011b nikdo,“ odpov\u011bd\u011bl Gustaf. „Do tv\u00e9 lod\u011b jsem nainstaloval nov\u00fd automat, kter\u00fd se chov\u00e1 jako auto pilot.“ Oto\u010dil se na Tomeka. „Aby se vr\u00e1tila, kdyby ses n\u011bkdy zase ztratil.“ Pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
Tomek c\u00edtil, jak se mu srdce rozechv\u011blo. „Oh.“<\/div>\n
„Kdy\u017e jsi tohle v\u011bd\u011bl, tak pro\u010d jsi n\u00e1m to hned ne\u0159ekl?“ \u0159ekl Andraz.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi vid\u011bt, jestli se mi povede ho p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby vylezl ven, a tady je,“ \u0159ekl Gustaf s \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
„Oh ano?“ \u0159ekl Andraz, za\u010d\u00ednal ztr\u00e1cet nervy. „No, tak schv\u00e1ln\u011b, jestli se ti povede ho p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby si rozmyslel svoji bl\u00e1znovskou smrt.“ Oto\u010dil se na Tomeka. „Tolik k p\u0159e\u017eit\u00ed se sv\u00fdm kamar\u00e1dem, ale alespo\u0148 zhyne\u0161 se svou milovanou lod\u00ed.“<\/div>\n
„Andrazi,“ \u0159ekl Tomek. Pokusil se d\u00e1t Andrazovi ruku na rameno, ale Andraz ho set\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Ne, budu v pohod\u011b. Nemus\u00ed\u0161 m\u011b uti\u0161ovat. Jen si budu muset zvyknout na to, \u017ee u m\u011b nejsi\u2026 zase.“ Oto\u010dil se na pat\u011b. Tomek sledoval jeho z\u00e1da, zat\u00edmco odch\u00e1zel pry\u010d z m\u016fstku. Povzdychl si.<\/div>\n
\n

„To je super, to, cos ud\u011blal. Je to vlastn\u011b dost \u00fa\u017easn\u00fd,“ \u0159ekl Gustafovi.<\/p><\/div>\n

„Lhal jsem,“ \u0159ekl Gustaf okam\u017eit\u011b. „Nic jsem neud\u011blal. Lo\u010f nem\u00e1 automatick\u00e9ho auto pilota, auto pilot tam je, ale jde aktivovat pouze zevnit\u0159 lodi.“<\/div>\n
Tomek vykulil o\u010di a srdce mu o\u017eilo. „Oh?“<\/div>\n
„Jo. Ale ot\u00e1zkou je, kdo ji aktivoval, aby se vr\u00e1tila dom\u016f?“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Gustaf s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed. „M\u00e1\u0161 pro to n\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed?“ zeptal se. „M\u011bl bych varovat kapit\u00e1na?“<\/div>\n
„Ne! Chci \u0159\u00edct\u2026 ne, alespo\u0148\u2026 j\u00e1\u2026 nemysl\u00edm\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 to nech\u00e1pu. Pro\u010d by n\u00e1m Ko\u010dkovit\u00ed poslali zp\u00e1tky jednu z na\u0161ich lod\u00ed a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu tuhle lo\u010f, kter\u00e1 m\u00e1 v sob\u011b tu nejlep\u0161\u00ed bojovou technologii?“<\/div>\n
Tomek nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Pod\u00edval se na lodn\u00ed \u0161t\u00e1b, pak zp\u00e1tky na Gustafa.<\/div>\n
\n

„Pod\u00edvej, Gustafe, mohli bychom se rozhodnout a\u017e pak, co sem ta lo\u010f doraz\u00ed?“<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Jen, pros\u00edm. \u0158eknu ti to, a\u017e lo\u010f p\u0159istane,“ nal\u00e9hal Tomek.<\/div>\n
„Ale co kdy\u017e je to pro n\u00e1s riskantn\u00ed?“<\/div>\n
„Opravdu, co by n\u00e1s vystavilo v\u011bt\u0161\u00edmu risku, ne\u017e kter\u00e9mu \u010del\u00edme te\u010f?“<\/div>\n
Gustaf to zv\u00e1\u017eil a pak vydechl. „Ostatn\u00ed si j\u00ed nakonec v\u0161imnou,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Tomek p\u0159ik\u00fdvl, to p\u0159edpokl\u00e1dal. „M\u016f\u017ee\u0161 j\u00ed pomoci p\u0159ist\u00e1t?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu. Ale bude to spr\u00e1vn\u00e1 v\u011bc?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee se to \u010dasem dozv\u00edme.“<\/p>\n

autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: blame\u00ad_my_dirty_mind Tomek se d\u00edval na strop sv\u00e9 cely, Ps\u00ed lordov\u00e9 ho uvrhli do v\u011bzen\u00ed hned po jeho n\u00e1vratu za to, \u017ee se vzep\u0159el rozkaz\u016fm. Ne\u010dekal, \u017ee ho uv\u00edtaj\u00ed tak jako minule, samoz\u0159ejm\u011b \u017ee ne, ale vlastn\u011b v\u016fbec ne\u010dekal, \u017ee by se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[648],"tags":[],"class_list":["post-1780","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-foe"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1780","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1780"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1780\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1780"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1780"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1780"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}