{"id":1781,"date":"2016-10-02T15:00:00","date_gmt":"2016-10-02T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1773"},"modified":"2016-10-02T15:00:00","modified_gmt":"2016-10-02T14:00:00","slug":"devotion-21-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/10\/02\/devotion-21-konec\/","title":{"rendered":"Devotion 21. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

Sed\u011bl na letn\u00ed terase a Bill lehce pod\u0159imoval s hlavou v Tomov\u011b kl\u00edn\u011b, zat\u00edmco ho bratr v\u00edskal ve vlasech. Ve voln\u00e9 ruce dr\u017eel lahev s pivem, kter\u00e9 mu otec ochotn\u011b nab\u00eddl. Byl to jeden z t\u011bch kr\u00e1sn\u00fdch tepl\u00fdch ve\u010der\u016f, kdy m\u016f\u017eete v klidu sed\u011bt venku jen ve slab\u00e9 mikin\u011b, ani\u017e byste se b\u00e1li nachlazen\u00ed.<\/p><\/div>\n

Tom se op\u0159el hlavou o op\u011brku houpa\u010dky, s \u00fasm\u011bvem sledoval pt\u00e1ky poletuj\u00edc\u00ed jim nad hlavou. Den str\u00e1ven\u00fd s otcem prob\u00edhal mnohem l\u00e9pe, ne\u017e by si kdy odva\u017eoval pomyslet. Dokonce i Bill, jakkoliv se sna\u017eil b\u00fdt zprvu odm\u011b\u0159en\u00fd, po misce dom\u00e1c\u00edho j\u00eddla viditeln\u011b pook\u0159\u00e1l a s Tomem po boku dok\u00e1zal i norm\u00e1ln\u011b, beze stop z\u00e1\u0161ti konverzovat. Tomovi bylo v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee k tomu p\u0159isp\u011blo i v\u011bdom\u00ed, jak moc mu na tom z\u00e1le\u017e\u00ed, a t\u00edm sp\u00ed\u0161 byl Billovi vd\u011b\u010dn\u00fd. Po tolika letech, kdy to mezi nimi a otcem nefungovalo, byl t\u00e9m\u011b\u0159 zoufal\u00fd touhou, aby to tentokr\u00e1t vy\u0161lo.<\/div>\n
\n

„Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d sp\u00ed?“ J\u00f6rg se objevil mezi dve\u0159mi, s \u00fasm\u011bvem sledoval oba sv\u00e9 syny. U\u017e p\u0159i ve\u010de\u0159i si v\u0161iml, jak bl\u00edzko si oba dva jsou, proto ho nijak nep\u0159ekvapilo, \u017ee je na\u0161el ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed. „Pamatuju si, \u017ee takhle sp\u00e1val u babi\u010dky, kdy\u017e jsme v l\u00e9t\u011b jeli na venkov.“<\/p><\/div>\n

„Spousta v\u011bc\u00ed z d\u011btstv\u00ed mu takhle z\u016fstala,“ p\u0159itakal Tom souhlasn\u011b, lehce bratrovi odhrnul zbloudil\u00fd pram\u00ednek vlas\u016f z obli\u010deje. „Na m\u011b p\u0159ipadla p\u00e9\u010de o n\u011b.“<\/div>\n
„R\u00e1d vid\u00edm, \u017ee v\u00e1m tahle bl\u00edzkost z\u016fstala, Tome. Trochu jsem se b\u00e1l, co s v\u00e1mi ud\u011bl\u00e1 rozvod se Simone.“<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou. „Akor\u00e1t n\u00e1s to sbl\u00ed\u017eilo. Vzhledem k tomu, \u017ee to s m\u00e1mou moc neklapalo, tak n\u00e1m to paradoxn\u011b p\u0159ilep\u0161ilo. Zjistili jsme, \u017ee nejv\u00edc se m\u016f\u017eeme spolehnout jeden na druh\u00e9ho a \u0159\u00edd\u00edme se t\u00edm, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edme o spole\u010dn\u00e9 budoucnosti a tak. Stali jsme se jedn\u00edm, zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno.“<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d. Mohlo by to tak trochu uleh\u010dit rozhodnut\u00ed, jestli tedy budete \u017e\u00edt se mnou, nebo ne.“<\/div>\n
\n
Tom si promnul \u010delo, s povzdechem se pod\u00edval na bratra. „No, tohle zrovna uleh\u010den\u00ed nen\u00ed, sp\u00ed\u0161 naopak. S Billem na to n\u011bjak p\u0159ijdeme, ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d je tu m\u00e1ma. Ani nev\u00ed\u0161, jak r\u00e1d bych j\u00ed s t\u00edmhle rozhodnut\u00edm obe\u0161el, ale po\u0159\u00e1d je na\u0161e z\u00e1konn\u00e1 z\u00e1stupkyn\u011b a pokud ze \u0161koly odejdeme bez jej\u00edho svolen\u00ed a nast\u011bhujeme se k tob\u011b, m\u016f\u017ee t\u011b klidn\u011b nahl\u00e1sit za \u00fanos, a to asi nechce nikdo z n\u00e1s.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b jsem kv\u016fli tomuhle p\u0159i\u0161el,“ J\u00f6rg se posadil proti sv\u00fdm syn\u016fm, opatrn\u011b, aby nevzbudil mlad\u0161\u00edho z nich. Cel\u00e9 odpoledne se sna\u017eil naj\u00edt odvahu k rozhovoru, kter\u00fd je pr\u00e1v\u011b \u010dekal, ale kdo v\u00ed, pro\u010d se neda\u0159ilo naj\u00edt ji, dokud se d\u00edval do o\u010d\u00ed mlad\u0161\u00edmu ze syn\u016f. Vid\u011bl v nich stejnou ubl\u00ed\u017eenost jako tenkr\u00e1t, kdy\u017e s ta\u0161kou sv\u00fdch v\u011bc\u00ed opou\u0161t\u011bl spole\u010dn\u00fd d\u016fm. „Z\u00edtra za Simone jedu.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem s n\u00ed takov\u00e9 v\u011bci jako va\u0161e st\u011bhov\u00e1n\u00ed \u0159e\u0161it po telefonu, oba moc dob\u0159e v\u00edme, jak by to dopadlo. Bylo by to asi tak tis\u00edckr\u00e1t hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e se uvid\u00edme osobn\u011b, pokud by mi ten telefon ov\u0161em vzala. Zn\u00e1me va\u0161i matku, Tome,“ pousm\u00e1l se trpce. „Douf\u00e1m, \u017ee po\u0159\u00e1d tr\u00e1v\u00ed v\u0161echna sobotn\u00ed r\u00e1na na zahrad\u011b s kn\u00ed\u017ekou.“<\/div>\n
„Jo,“ zamra\u010dil se Tom. „Tys j\u00ed nevolal, ani \u017ee p\u0159ijede\u0161, vi\u010f?“<\/div>\n
„Ne. Jsem si jist\u00fd, \u017ee by na\u0161la v\u00fdmluvu, jak b\u00fdt zrovna v ten \u010das pry\u010d. Chci m\u00edt na sv\u00e9 stran\u011b moment p\u0159ekvapen\u00ed, nebude mi moct nikam zmizet.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to vyjde, tati?“ Tomovo obo\u010d\u00ed se st\u00e1hlo v obav\u00e1ch. P\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee se otec objev\u00ed doma p\u0159ede dve\u0159mi, ani\u017e by p\u0159edt\u00edm \u0159ekl jedno jedin\u00e9 slovo, a cht\u011bl s matkou \u0159e\u0161it st\u011bhov\u00e1n\u00ed jejich syn\u016f, m\u011bl z cel\u00e9 situace \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed pocit. „V\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1 r\u00e1da, kdy\u017e m\u00e1 nad tebou moc.“<\/div>\n
J\u00f6rg p\u0159ik\u00fdvl, i on si velice dob\u0159e pamatoval jejich h\u00e1dky. „J\u00e1 v\u00edm. Ale dovoloval jsem j\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, aby tu moc m\u011bla, ne\u017e abych to dovolil je\u0161t\u011b o chv\u00edli d\u00e9le. V\u00edte t\u0159eba, \u017ee jsem se pokou\u0161el str\u00e1vit s v\u00e1mi leto\u0161n\u00ed V\u00e1noce?“<\/div>\n
Tom si znechucen\u011b odfrkl. „Ne\u0159ekla n\u00e1m ani slovo. M\u00edsto toho jsme jeli k Davidovi.“<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

FLASHBACK<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

„Nech\u00e1pu, jak po n\u00e1s m\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt, abychom jeli na V\u00e1noce ke strejdovi Davidovi, kdy\u017e v\u00ed\u0161, \u017ee on nesn\u00e1\u0161\u00ed n\u00e1s asi stejn\u011b tak, jako my nesn\u00e1\u0161\u00edme jeho,“ Bill trucovit\u011b zalo\u017eil ruce na prsou.<\/em><\/div>\n

„Nen\u00ed pravda, \u017ee by v\u00e1s nesn\u00e1\u0161el.“<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e m\u011b vid\u011bl naposledy, \u0159ekl, \u017ee vypad\u00e1m jako pouli\u010dn\u00ed d\u011bvka, a \u017ee by mi nejrad\u011bji p\u0159es obli\u010dej p\u0159ejel \u0161mirgl pap\u00edrem.“<\/em><\/div>\n
„Prost\u011b se mu nel\u00edb\u00ed, \u017ee se l\u00ed\u010d\u00ed\u0161. Mo\u017en\u00e1, kdybys ho p\u0159estal s t\u00edm l\u00ed\u010den\u00edm provokovat, bylo by to trochu lep\u0161\u00ed, hm? Nemus\u00ed\u0161 j\u00edt proti n\u011bmu.“<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, kdyby se p\u0159estal chovat jako kret\u00e9n, byl bych ochotn\u00fd svoje l\u00ed\u010den\u00ed alespo\u0148 zm\u00edrnil,“ odsekl Bill, p\u0159i\u010dem\u017e v zrc\u00e1tku zkontroloval, zda jeho kou\u0159ov\u00e9 st\u00edny odpov\u00eddaj\u00ed p\u0159esn\u011b tomu stupni tmavosti, kter\u00fd str\u00fdce vyto\u010d\u00ed k nep\u0159\u00ed\u010detnosti. „Nav\u00edc, minule m\u011bl kecy i na Toma, pokud sis toho nev\u0161imla. Jedin\u00e1, na koho nem\u00e1 neust\u00e1l\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky, jsi ty.“<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee j\u00e1 jedin\u00e1 ho nijak neprovokuju, Bille. Sna\u017e\u00edm se s n\u00edm vych\u00e1zet, nech\u00e1pu, pro\u010d ani jeden z v\u00e1s nen\u00ed ochotn\u00fd ud\u011blat to sam\u00e9.“<\/em><\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010dima, drze se op\u0159el o mat\u010dinu seda\u010dku a u\u0161kl\u00edbl se. „Proto\u017ee s hovady se nevyjedn\u00e1v\u00e1. Te\u010dka.“<\/em><\/div>\n
„Nebu\u010f drz\u00fd a chovej se slu\u0161n\u011b, je to m\u016fj bratr!“<\/em><\/div>\n
„Tak si s n\u00edm m\u011bla tr\u00e1vit V\u00e1noce sama! My bychom si s Billem bez probl\u00e9m\u016f vysta\u010dili sami, to se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t,“ zavr\u010del. „Mo\u017en\u00e1 by n\u00e1m bylo je\u0161t\u011b l\u00edp.“<\/em><\/div>\n
„Jsou V\u00e1noce. \u010cas pro rodinu. Tak\u017ee k rodin\u011b jedeme.“<\/em><\/div>\n
„Kde je teda t\u00e1ta, kdy\u017e je to \u010das pro rodinu? Hm?“ Bill pozvedl obo\u010d\u00ed, z o\u010d\u00ed mu \u0161lehaly blesky. „To nikdo nev\u00ed. Proto\u017ee jsi ho od n\u00e1s odehnala. A my kv\u016fli tomu mus\u00edme b\u00fdt na V\u00e1noce u toho idiota. V\u00e1noce k nezaplacen\u00ed. D\u00edky moc.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

KONEC FLASHBACKU<\/strong><\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

R\u00e1no bylo sychrav\u00e9, stejn\u011b tak jako Tomova n\u00e1lada. U\u017e od prvn\u00edho okam\u017eiku, kdy otev\u0159el o\u010di, v\u011bd\u011bl, \u017ee dne\u0161n\u00ed den bude st\u00e1t za nic. Pocit se je\u0161t\u011b prohloubil po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee na lednici z\u016fstal pouze vzkaz od otce, \u017ee odjel za Simone. Nejist\u011b zkontroloval telefon s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm rozezlen\u00fdch vzkaz\u016f, ale jakmile mu displej uk\u00e1zal pr\u00e1zdnou schr\u00e1nku, o n\u011bco klidn\u011bj\u0161\u00ed ho zase odlo\u017eil.<\/p><\/div>\n

„Co d\u011bl\u00e1\u0161 vzh\u016fru u\u017e tak brzo?“ dlouh\u00e9 ruce se obto\u010dily kolem Tomova pasu a Billova hlava spo\u010dinula na jeho rameni. „Myslel jsem, \u017ee t\u011b najdu u sebe v posteli.“<\/div>\n
„Promi\u0148, nemohl jsem u\u017e sp\u00e1t a m\u011bl jsem n\u011bjakou divnou n\u00e1ladu, tak m\u011b napadlo, \u017ee ji zkus\u00edm zaj\u00edst,“ Tom zlehka bratra pol\u00edbil na sp\u00e1nek.<\/div>\n
„Kde je t\u00e1ta?“<\/div>\n
„Jel za m\u00e1mou,“ odv\u011btil klidn\u011b. Billovo t\u011blo ztuhlo. „Necht\u011bl s n\u00ed po telefonu \u0159e\u0161it na\u0161e st\u011bhov\u00e1n\u00ed,“ Tom p\u0159ejel dlan\u011bmi po bratrov\u00fdch pa\u017e\u00edch, konej\u0161iv\u011b ho hladil. „Mysl\u00ed si, \u017ee tohle bude nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to n\u011b\u010demu pom\u016f\u017ee? Dost jsem to s m\u00e1mou posledn\u011b pod\u011blal\u2026“<\/div>\n
Tom se s povzdechem p\u0159eto\u010dil \u010delem k bratrovi, do dlan\u00ed jemn\u011b uchopil jeho obli\u010dej. „Nepod\u011blal. M\u011bl jsi pr\u00e1vo chovat se tak, jak ses choval, Bille. Jestli n\u011bkdo n\u011bco pod\u011blal, tak to v prvn\u00ed \u0159ad\u011b byla pr\u00e1v\u011b m\u00e1ma s jej\u00edm p\u0159\u00edstupem k n\u00e1m. T\u00e1ta je k n\u00e1m u\u017e od za\u010d\u00e1tku milej a n\u00e1m ned\u011bl\u00e1 probl\u00e9m respektovat jeho pravidla. V\u0161echno z\u00e1le\u017eelo na prvn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch od rozvodu. P\u0159esta\u0148 se obvi\u0148ovat ty.“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d se boj\u00edm toho, co n\u00e1m bydlen\u00ed u t\u00e1ty p\u0159inese, abys z toho t\u0159eba nebyl zklaman\u00fd. Ale mysl\u00edm, \u017ee bychom tu mohli z\u016fstat, Tomi,“ Bill k bratrovi vzhl\u00e9dl. „C\u00edt\u00edm se tu p\u0159\u00edjemn\u011b, nejsem ve stresu z toho, \u017ee bych mohl ud\u011blat zase n\u011bco \u0161patn\u011b, a to je\u2026 fajn. Douf\u00e1m, \u017ee mu rozhovor s m\u00e1mou vyjde. U\u017e jen p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, ne\u017e se budeme muset rozhodovat sami, a ona by n\u00e1m je p\u0159esto mohla tak znep\u0159\u00edjemnit\u2026“<\/div>\n
Tom Billa op\u0159el o kuchy\u0148skou linku a zlehka se ot\u0159el rty o jeho. „Nedovol\u00edm j\u00ed, aby n\u00e1m je znep\u0159\u00edjemnila. Postar\u00e1m se o to, abys za\u017eil to nejlep\u0161\u00ed l\u00e9to, kter\u00e9 m\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
Bill s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem omotal pa\u017ee kolem Tomova krku a polibek prohloubil s nal\u00e9hav\u00fdm nutk\u00e1n\u00edm. D\u016fm byl pr\u00e1zdn\u00fd, nic jim nebr\u00e1nilo na okam\u017eik uniknout starostem s matkou t\u00edm nejp\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem a Tom si toho byl dob\u0159e v\u011bdom. Rychl\u00fdm pohybem Billa oto\u010dil z\u00e1dy k sob\u011b, zat\u00edmco rty u\u017e zkoumal poko\u017eku na jeho ramenou a z\u00e1dech.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

T\u011bstoviny nachystan\u00e9 v tal\u00ed\u0159\u00edch Bill \u00fahledn\u011b vyskl\u00e1dal na st\u016fl, zat\u00edmco si dlouh\u00fdmi prsty je\u0161t\u011b st\u00e1le pohr\u00e1val s prost\u00edr\u00e1n\u00edm ve snaze m\u00edt v\u0161echno dokonal\u00e9. Tom akor\u00e1t dod\u011bl\u00e1val obl\u00edbenou raj\u010datovou om\u00e1\u010dku, kter\u00e1 byla nejsp\u00ed\u0161 jedin\u00fdm j\u00eddlem, kter\u00e9 bez probl\u00e9m\u016f zvl\u00e1dal uva\u0159it, kdy\u017e se ozvalo auto na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b. Chvilku na to se otev\u0159ely a zav\u0159ely dve\u0159e a do kuchyn\u011b vstoupil otec, na prvn\u00ed pohled vy\u010derpan\u00fd n\u00e1ro\u010dn\u00fdm dopolednem s b\u00fdvalou man\u017eelkou. Bill beze slova z ledni\u010dky vyt\u00e1hl lahev piva a otev\u0159enou ji otci podal.<\/p><\/div>\n

„D\u00edky,“ vd\u011b\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il na J\u00f6rgov\u00fdch rtech. „Hezky to von\u00ed. Co jste va\u0159ili, kluci?“<\/div>\n
„Raj\u010datovou om\u00e1\u010dku, jedin\u00e9 j\u00eddlo, kter\u00e9 se Tom kdy nau\u010dil,“ Bill se kr\u00e1tce zasm\u00e1l. „Ale na jeho obranu, po t\u011bch letech u\u017e to m\u00e1 vy\u0161perkovan\u00fd tak, \u017ee se bude\u0161 olizovat a\u017e za u\u0161ima.“<\/div>\n
„To zn\u00ed v\u00fdborn\u011b,“ p\u0159itakal J\u00f6rg souhlasn\u011b a usedl za st\u016fl, ochotn\u011b si nech\u00e1vaje nandat j\u00eddlo od star\u0161\u00edho ze sv\u00fdch syn\u016f.<\/div>\n
Jedli v naprost\u00e9 tichosti, kter\u00e9 naru\u0161oval jen cinkot p\u0159\u00edbor\u016f. Jakmile dojedli, Bill v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed n\u00e1dob\u00ed bleskov\u011b naskl\u00e1dal do my\u010dky a usadil se zp\u011bt na sv\u00e9 m\u00edsto. „Jak to \u0161lo?“<\/div>\n
J\u00f6rg si promnul obli\u010dej. „Myslel jsem, \u017ee se ti poda\u0159\u00ed ml\u017eit trochu d\u00e9le,“ k\u00e1rav\u011b pohl\u00e9dl na Toma, ale usm\u00e1l se. „Nakonec m\u011b to ale ani zas tak nep\u0159ekvapuje, vy dva p\u0159ed sebou neudr\u017e\u00edte tajemstv\u00ed ani minutu,“ zasm\u00e1l se kr\u00e1tce. „Asi je v\u00e1m jasn\u00e9, \u017ee va\u0161e matka nebyla nad\u0161en\u00e1, kdy\u017e m\u011b spat\u0159ila mezi dve\u0159mi.“<\/div>\n
„Pokud jsi nedostal cihlou po hlav\u011b, po\u0159\u00e1d je to \u00fasp\u011bch.“<\/div>\n
„Ke v\u0161eobecn\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed m\u011b pustila i dovnit\u0159. Kafe u\u017e mi ale nenab\u00eddla,“ zazubil se pobaven\u011b. „To je ostatn\u011b ale celkem jedno, kv\u016fli tomu jsem tam nep\u0159ijel. Podle \u010dasu, kter\u00fd jsem tam str\u00e1vil, dok\u00e1\u017eete asi odhadnout, \u017ee to ne\u0161lo tak jednodu\u0161e, jak jsem si od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku pl\u00e1noval. Va\u0161e matka, kdy\u017e si n\u011bco vezme do hlavy, m\u016f\u017eete se j\u00ed to pokusit vyml\u00e1tit beranidlem a stejn\u011b to bude k ni\u010demu,“ odfrkl si znechucen\u011b.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee se ti to nepovedlo,“ vydechl Bill, zklam\u00e1n\u00ed se rychle \u0161\u00ed\u0159ilo jeho t\u011blem.<\/p><\/div>\n

J\u00f6rg se konej\u0161iv\u011b usm\u00e1l, Billa pohladil po vlasech. „To, \u017ee va\u0161i matku nep\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed ani beranidlo, je v\u011bc jedna. J\u00e1 ale ne\u0159ekl, \u017ee jsem nebyl je\u0161t\u011b d\u016frazn\u011bj\u0161\u00ed. M\u011bli jsme toho opravdu spoustu, co se pot\u0159ebovalo probrat, ale po spoust\u011b peripeti\u00ed se n\u00e1m poda\u0159ilo vyjednat dohodu.“<\/div>\n
„To znamen\u00e1\u2026“<\/div>\n
„\u017de se ofici\u00e1ln\u011b m\u016f\u017eete p\u0159est\u011bhovat do va\u0161eho pokoje v tomto dom\u011b,“ p\u0159itakal J\u00f6rg souhlasn\u011b. P\u0159esto\u017ee Bill od za\u010d\u00e1tku n\u00e1padu nebyl \u00fapln\u011b tak naklon\u011bn, n\u00e1hl\u00e1 \u00faleva a radost ho kompletn\u011b pohltila, kdy\u017e otce objal kolem krku, zat\u00edmco slzy vhrkly do o\u010d\u00ed snad v\u0161em t\u0159em mu\u017e\u016fm u stolu\u2026 „Nemyslete si ale, \u017ee to se mnou budete m\u00edt jednoduch\u00fd. Zavedeme pravidla a vy se jimi budete \u0159\u00eddit tak dlouho, dokud tu budete \u017e\u00edt,“ p\u0159\u00edsn\u011b na oba J\u00f6rg pohl\u00e9dl, jakmile se Bill vr\u00e1til na svou \u017eidli. „A\u017e v\u00e1m bude osmn\u00e1ct, samoz\u0159ejm\u011b p\u0159ijdou n\u011bjak\u00e9 \u00falevy, do t\u00e9 doby ale nechci \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my ani zdaleka podobn\u00e9 t\u011bm, o kter\u00fdch mi vypr\u00e1v\u011bla va\u0161e matka. Jednou jedinkr\u00e1t se nech\u00e1te zatknout a poputujete zp\u00e1tky na intern\u00e1tn\u00ed \u0161kolu a k matce, a to bez debat.“<\/div>\n
„Neboj, tati,“ Tom se pousm\u00e1l, pod stolem chytil Billovu ruku a pevn\u011b stiskl. „Mysl\u00edm, \u017ee tohle u\u017e fakt nehroz\u00ed. Vyd\u00e1me ze sebe to nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Naprav\u00edme ty roky, kter\u00e9 n\u00e1m chyb\u011bly,“ dodal Bill s \u00fasm\u011bvem. „Jako rodina.“<\/div>\n
<\/p>\n

KONEC<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

P\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f m\u00e1me za n\u00e1mi a jsme zase na konci jedn\u00e9 z cest. Opou\u0161t\u00edm na\u0161e dvoj\u010data t\u00e9m\u011b\u0159 na za\u010d\u00e1tku jejich vztahu, ale opou\u0161t\u00edm je v rodinn\u00e9 n\u00e1ru\u010di, kde je \u010dek\u00e1 je\u0161t\u011b spousta radosti a l\u00e1sky, kterou mezi sebou mohou \u0161\u00ed\u0159it. Neboj\u00edm se proto, \u017ee bych je opou\u0161t\u011bla p\u0159\u00edli\u0161 brzy. I p\u0159es drobn\u00e9 ne\u0161vary, kter\u00e9 jist\u011b p\u0159ijdou, v n\u011b pevn\u011b v\u011b\u0159\u00edm a v\u00edm, \u017ee to nakonec zvl\u00e1dnou.<\/em><\/div>\n

Cht\u011bla bych v\u00e1m v\u0161em pod\u011bkovat za podporu, kterou jste mi po celou dobu zve\u0159ej\u0148ov\u00e1n\u00ed poskytovali, neuv\u011b\u0159iteln\u011b si v\u00e1\u017e\u00edm ka\u017edi\u010dk\u00e9ho koment\u00e1\u0159e, kter\u00fd jste tu zanechali. Co si budeme pov\u00eddat, bez podpory by to ne\u0161lo. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Co bude d\u00e1l, to je\u0161t\u011b nev\u00edm. St\u00e1le se m\u016f\u017eeme setk\u00e1vat s Bushidem a dvoj\u010daty v O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9, zda se ale je\u0161t\u011b n\u011bkdy vr\u00e1t\u00edm zase k twincestu, to je\u0161t\u011b nev\u00edm. Kdo v\u00ed, co se s m\u00fdm psan\u00edm, co se twincestu a billshida t\u00fd\u010de, bude d\u00edt d\u00e1l. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b jednou tis\u00edcer\u00e9 d\u00edky v\u00e1m v\u0161em. M\u011bjte se kr\u00e1sn\u011b a \u0161i\u0159te l\u00e1sku \u2665<\/em><\/div>\n
Pac a pusu<\/em><\/div>\n
Saline A.<\/p>\n

<\/em> autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Sed\u011bl na letn\u00ed terase a Bill lehce pod\u0159imoval s hlavou v Tomov\u011b kl\u00edn\u011b, zat\u00edmco ho bratr v\u00edskal ve vlasech. Ve voln\u00e9 ruce dr\u017eel lahev s pivem, kter\u00e9 mu otec ochotn\u011b nab\u00eddl. Byl to jeden z t\u011bch kr\u00e1sn\u00fdch tepl\u00fdch ve\u010der\u016f,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[651],"tags":[],"class_list":["post-1781","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-devotion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1781","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1781"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1781\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1781"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1781"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1781"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}