{"id":17826,"date":"2008-05-19T17:00:00","date_gmt":"2008-05-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17787"},"modified":"2008-05-19T17:00:00","modified_gmt":"2008-05-19T16:00:00","slug":"casoprostor-ii-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/19\/casoprostor-ii-30\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 30."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
\n

Pozoruju vnit\u0159ek B\u00e9dy, abych zachytil alespo\u0148 kous\u00ed\u010dek z Billa, ale je tam tma, moje sv\u011btla na to nesta\u010d\u00ed, sv\u00edt\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzko. L\u00e1sko, douf\u00e1m, \u017ee sis m\u011b v\u0161iml, \u017ee m\u011b za sebou c\u00edt\u00ed\u0161, nev\u00edm, jak na sebe upozornit, abych t\u011b neohrozil, tak rad\u0161i ned\u011bl\u00e1m nic, ale dr\u00e1s\u00e1 mi to srdce. Dovedu si p\u0159edstavit, jak mus\u00ed\u0161 b\u00fdt s tou pistol\u00ed za krkem vyd\u011b\u0161en\u00fd, nikdy jsi nebyl moc state\u010dn\u00fd, u horor\u016f jsi m\u011b v\u017edycky dr\u017eel alespo\u0148 za ruku, abys m\u011bl pocit bezpe\u010d\u00ed, ale tohle je moc asi na ka\u017ed\u00fdho. Neboj se toho parchanta, nem\u016f\u017ee t\u011b zast\u0159elit, kdyby to ud\u011blal, nap\u00e1l\u00ed\u0161 to do zdi a um\u0159ete oba\u2026 snad si to uv\u011bdomuje\u0161, m\u00e1\u0161 ho sv\u00fdm volantem v hrsti, tak nepanika\u0159.<\/p>\n

Zah\u00fdb\u00e1 doprava, tak\u017ee jedeme k n\u00e1m dom\u016f\u2026 bo\u017ee, co tohle znamen\u00e1? Ten zlod\u011bj ho asi donutil skr\u00fdt se do bezpe\u010d\u00ed a na nic jin\u00fdho nep\u0159i\u0161el. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee v\u00ed, kdo Bill je, \u017ee ho poznal, a te\u010f bude cht\u00edt je\u0161t\u011b ke v\u0161emu vyb\u00edlit n\u00e1\u0161 bar\u00e1k. A\u0165 si ten debil vezme, co chce, klidn\u011b mu narvu do ch\u0159t\u00e1nu i sv\u00fdho milovan\u00fdho Gibsona, hlavn\u011b nesm\u00ed nic ud\u011blat Billovi. Je\u0161t\u011b p\u00e1r ulic a jsme tam. Na tohle se ov\u0161em mus\u00edm p\u0159ipravit. Je\u0161t\u011b to po\u0159\u00e1d nen\u00ed stoprocentn\u00ed, ale ta trasa vypad\u00e1 opravdu jasn\u011b. A\u017e vjedeme k n\u00e1m do ulice, pojedu d\u00e1l a objedu to z druh\u00fd strany. Nesm\u00ed si m\u011b v\u0161imnout. Je to p\u0159\u00edli\u0161 nebezpe\u010dn\u00fd. Bill asi zajede do gar\u00e1\u017ee a j\u00e1 se mezit\u00edm budu muset s t\u00edmhle n\u00e1padn\u011b vytun\u011bn\u00fdm \u00c1dou nacpat n\u011bkam na ulici, abych m\u011bl v\u00fdhled na d\u016fm. Budu se zat\u00edm modlit, aby se vevnit\u0159 nic nestalo, a a\u017e bude p\u0159\u00edhodnej \u010das, tak tam vlezu za nima.<\/p>\n

BILL<\/strong><\/div>\n

\n

Bohu\u017eel to asi byla jen moje plan\u00e1 nad\u011bje. Auto, kter\u00e9 n\u00e1s sledovalo, jelo d\u00e1l po hlavn\u00ed silnici, kdy\u017e jsem odbo\u010dil k n\u00e1m do ulice. Hergot, j\u00e1 se z toho snad nikdy nevyhrabu. Mus\u00edm se s t\u00edm parchantem domluvit, co d\u00e1l. Absolutn\u011b netu\u0161\u00edm, jestli m\u00e1m od na\u0161eho domu je\u0161t\u011b kl\u00ed\u010de, za ten rok mohl n\u011bkdo klidn\u011b vym\u011bnit z\u00e1mek, ud\u011blat to bezpe\u010dnostn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, co jsme s Tomem po\u0159\u00e1d jen pl\u00e1novali, a nikdy na n\u011bj nedo\u0161lo. Asi to zjist\u00edme hned, proto\u017ee je pot\u0159eba otev\u0159\u00edt br\u00e1nu od gar\u00e1\u017ee, a to d\u00e1lkov\u00fdm ovl\u00e1d\u00e1n\u00edm na kl\u00ed\u010d\u00edch.<\/p>\n

„To je ono?“ zept\u00e1 se p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e zastav\u00edm u na\u0161\u00ed vily. Je z toho asi dost vyd\u011b\u0161enej, takov\u00fdhle d\u016fm z\u0159ejm\u011b ne\u010dekal.
„Jo, to je m\u016fj d\u016fm,“ z\u00e1m\u011brn\u011b mluv\u00edm jen o sob\u011b, aby ho nenapadlo, \u017ee tam bydl\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkdo dal\u0161\u00ed. S \u00falevou jsem p\u0159i p\u0159\u00edjezdu zjistil, \u017ee je tam absolutn\u00ed tma. D\u016fm je pr\u00e1zdn\u00fd.
„No to si \u017eije\u0161, z\u00e1vodn\u00edku\u2026“ sly\u0161\u00edm obdiv v jeho hlase. „Jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee se daj vyz\u00e1vodit prachy na takovejhle pal\u00e1c.“
<\/em> „Je to d\u011bdictv\u00ed,“ zal\u017eu, abych mu nemusel vysv\u011btlovat svoje p\u0159\u00edjmy.
„Jo t\u00e1\u00e1\u00e1k, tak\u017ee zazoban\u00e1 cel\u00e1 rodinka, jo?“ u\u0161kl\u00edbne se pohrdav\u011b, sly\u0161\u00edm to v jeho hlase. Te\u010f se nem\u00e1 cenu obhajovat, jen a\u0165 si mysl\u00ed, \u017ee jsem k tomu p\u0159i\u0161el jak slepej k housl\u00edm, bude to lep\u0161\u00ed.
„Tak co bude?“ vy\u0161t\u011bkne nerv\u00f3zn\u011b a tro\u0161ku m\u011b zase po\u0161k\u00e1dl\u00ed na krku. To bude mod\u0159ina jak kr\u00e1va, jestli to nakonec nebude d\u00edra, a\u017e vjedu do na\u0161\u00ed gar\u00e1\u017ee. Co kdy\u017e se m\u011b bude cht\u00edt zbavit a rovnou m\u011b tu odpr\u00e1skne? Bar\u00e1k je pr\u00e1zdnej, nem\u00e1m \u0161anci, aby m\u011b tu n\u011bkdo na\u0161el a zachr\u00e1nil. And\u011bli, douf\u00e1m, \u017ee tu jsi, proto\u017ee mn\u011b se neuv\u011b\u0159iteln\u011b za\u010d\u00ednaj\u00ed klepat kolena, a kdybych se nedr\u017eel volantu, tak nejsp\u00ed\u0161 vibruju celej. Do hajzlu! Uklidni se, Bille, p\u0159ece to nevzd\u00e1\u0161, b\u016fhv\u00ed jak\u00fd m\u00e1 \u00famysly, t\u0159eba m\u011b bude je\u0161t\u011b k n\u011b\u010demu pot\u0159ebovat.
„Pot\u0159ebuju kl\u00ed\u010de na otev\u0159en\u00ed br\u00e1ny,“ zachrapt\u00edm potichu.
„Jo, tak to ne, mladej, uka\u017e mi, jak se to d\u011bl\u00e1, z ruky to ned\u00e1m,“ zasy\u010d\u00ed mi do ucha a vyt\u00e1hne kl\u00ed\u010de z kapsy. Uk\u00e1\u017eu prstem na p\u00edp\u00e1tko a ve chv\u00edli, kdy to zm\u00e1\u010dkne, za\u010dne se pomalinku otv\u00edrat br\u00e1na. P\u0159ece musel Filip aspo\u0148 n\u011bkomu \u0159\u00edct, \u017ee se sem za rok vr\u00e1t\u00edm, pro\u010d na m\u011b nikdo ne\u010dekal u\u017e u t\u00fd pitom\u00fd trafiky, v\u017edy\u0165 musel v\u011bd\u011bt, \u017ee se tam za rok touhle dobou objev\u00edm, a snad jim do\u0161lo, \u017ee kdy\u017e jsem se nevr\u00e1til, n\u011bco se mi stalo. \u017de by s Tomem zmizel i Filip a v\u0161ichni m\u011b pova\u017eovali za mrtv\u00fdho? To by byla ale fakt velk\u00e1 sm\u016fla. Filip mohl za ten rok klidn\u011b um\u0159\u00edt na to svoje nemocn\u00fd srdce a j\u00e1 jsem v h\u00e1ji.<\/p>\n

Pomalu vjedu do gar\u00e1\u017ee a vrata za n\u00e1mi zase zapadnou. Tak\u2026 a jsem v pasti. Odtud te\u010f nen\u00ed \u00faniku. Bez kl\u00ed\u010d\u016f jsem v h\u00e1ji, ven se nedostanu, jedin\u011b do bar\u00e1ku. Tyhle dve\u0159e b\u00fdvaly v\u017edycky odem\u010den\u00fd, nebyl d\u016fvod je zamykat.
„Tak vystupovat, mladej, a hezky opatrn\u011b, nemysli si, \u017ee si t\u011b nepohl\u00edd\u00e1m. Dej ruce na volant, a\u0165 na n\u011b vid\u00edm, a ani se nehni. M\u00ed\u0159im na tebe po\u0159\u00e1d,“ \u0159ekne zle, abych se ho b\u00e1l, a za\u010dne pomalu otv\u00edrat zadn\u00ed dve\u0159e. Nebudu riskovat, tady stejn\u011b nen\u00ed kam ut\u00e9ct, a hlavn\u011b, jeho bych asi nep\u0159epral. Ka\u0161lu na to a m\u00e1m ruce poslu\u0161n\u011b na volantu. Otev\u0159e moje dve\u0159e a jednou rukou m\u011b vyt\u00e1hne za loket ven. „Jdeme!“ zavel\u00ed a tla\u010d\u00ed m\u011b p\u0159ed sebou do domu. M\u00edsto abych si oddychl, \u017ee jsem doma a vyzn\u00e1m se tu l\u00edp ne\u017e on, klepou se mi kolena. Co kdy\u017e tu jsou a jen oba sp\u00ed? M\u00e1ma na seda\u010dce, Dav\u00eddek ve sv\u00e9 posteli\u2026 ne, tohle si nesm\u00edm p\u0159ipou\u0161t\u011bt, na tohle je moc brzo, bude teprve p\u016fl \u0161est\u00fd. Mus\u00edm doufat, \u017ee tu opravdu nikdo nen\u00ed.<\/p>\n

TOM<\/strong><\/div>\n

\n

Objel jsem bar\u00e1k a zpovzd\u00e1l\u00ed sleduju Billa, jak stoj\u00ed naproti gar\u00e1\u017ei. Zaparkoval jsem tak, aby m\u011b nevid\u011bli, ale j\u00e1 m\u00e1m na n\u011b perfektn\u00ed v\u00fdhled. Kone\u010dn\u011b se pohnula vrata a pomalu se sunou nahoru. Za okam\u017eik na\u0161e gar\u00e1\u017e spolkla Billa i s B\u00e9dou a mn\u011b nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e doufat, \u017ee ho je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00edm. Sakra, kdyby mi to aspo\u0148 norm\u00e1ln\u011b myslelo, ale j\u00e1 jsem z toho v\u0161eho tak rozhozenej, \u017ee se sotva stihnu soust\u0159edit na to, co m\u00e1m v pl\u00e1nu. Jen\u017ee co je tohle za pl\u00e1n? Vlastn\u011b se jen pot\u0159ebuju n\u011bjak dostat do domu, nic v\u00edc. Mus\u00ed to b\u00fdt rychl\u00fd, jednoduch\u00fd a bezpe\u010dn\u00fd. Kdy\u017e p\u016fjdu hlavn\u00edma dve\u0159ma, nejsp\u00ed\u0161 si m\u011b v\u0161imnou, to mi do\u0161lo u\u017e d\u00e1vno. Gar\u00e1\u017eov\u00fd vrata vyd\u00e1vaj tak hlasit\u00fd zvuky, \u017ee by m\u011b m\u011bl hned. Okno asi \u017e\u00e1dn\u00fd otev\u0159en\u00fd nebude a krom\u011b toho by se mi mohlo pov\u00e9st sko\u010dit mu p\u0159\u00edmo do n\u00e1ru\u010de. Zadn\u00ed vchod do bar\u00e1ku, to je to jedin\u00fd m\u00edsto, kde m\u00e1m snad \u0161anci. Mus\u00edm uva\u017eovat. Zajeli do gar\u00e1\u017ee, tak\u017ee asi p\u016fjdou k Billovi do bytu. Je to odtud nejbl\u00ed\u017e a nen\u00ed d\u016fvod chodit do prvn\u00edho patra ke mn\u011b. Tak\u017ee budou dole. Po\u010d\u00edt\u00e1m, \u017ee bude cht\u00edt Billa n\u011bkam zav\u0159\u00edt, aby si mohl prohl\u00eddnout d\u016fm a vz\u00edt si, co bude pot\u0159ebovat. Pokud to nebude jedna z m\u00edstnost\u00ed v byt\u011b, m\u016f\u017ee ho klidn\u011b \u0161oupnout dol\u016f do studia. Nen\u00ed tam okno, je to pom\u011brn\u011b dob\u0159e uhl\u00eddatelnej prostor. J\u00e1 b\u00fdt j\u00edm, tak to ud\u011bl\u00e1m. Jen\u017ee on nev\u00ed, \u017ee tam to studio je. Pokud si nenech\u00e1 ud\u011blat prohl\u00eddku bar\u00e1kem, tak se to ani nedozv\u00ed. Snad nen\u00ed Bill tak blbej, aby mu to s\u00e1m prozradil.<\/p>\n

Te\u010f mi nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00fdho, ne\u017e \u010dekat\u2026 mus\u00edm myslet na n\u011bco, abych neusnul, za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00fdt p\u011bkn\u011b unavenej\u2026 op\u0159u si hlavu o seda\u010dku\u2026 tak co bychom si probrali, aby to neusp\u00e1valo\u2026 ove\u010dky rad\u0161i ne, to jsou spolehliv\u00fd usp\u00e1va\u010dky, tak t\u0159eba\u2026 nat\u00e1\u010den\u00ed filmu\u2026 jak to tenkr\u00e1t v tom karavanu pokra\u010dovalo\u2026 bo\u017ee, Bille, stra\u0161n\u011b mi chyb\u00ed\u0161, chyb\u00ed mi tv\u016fj sm\u00edch, slzy, vztek i n\u011bha\u2026<\/div>\n

\n

<\/div>\n

flashback<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Je ti zima?“ za\u0161ept\u00e1m. C\u00edt\u00edm, jak se cel\u00fd chv\u011bje.<\/em><\/div>\n

„Ne,“ zavrt\u00ed hlavou a p\u0159it\u00e1hne si m\u011b bl\u00ed\u017e k t\u011blu. „T\u011b\u0161\u00edm se,“ vydechne a zaklon\u00ed hlavu, kdy\u017e uc\u00edt\u00ed, jak ho l\u00edb\u00e1m na krku. Stoj\u00edme u postele, moje ruce bloud\u00ed po jeho \u0161t\u00edhl\u00e9m vlhk\u00e9m t\u011ble, sj\u00ed\u017ed\u00ed na zadek, kter\u00fdm m\u011b cel\u00e9 odpoledne tak nesnesiteln\u011b vzru\u0161oval, a jsem odhodlan\u00fd ho dneska dostat. Ano, dneska to jeho n\u00e1dhern\u00e9 pozad\u00ed ponese n\u00e1sledky za to, jak\u00e1 muka jsem musel vydr\u017eet, a douf\u00e1m, \u017ee se mu to<\/em> bude l\u00edbit. Jeho rty, kter\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou \u0159\u00edkaly ne, za\u010daly pomalinku vzdychat opa\u010dn\u00e9 ano, kdy\u017e uc\u00edtil, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00edm sv\u00fdmi vlhk\u00fdmi polibky k jeho podb\u0159i\u0161ku. Ve spr\u0161e jsem ho naladil dokonale, a te\u010f u\u017e je p\u0159ipraven\u00fd splnit v\u0161echno, co mi vy\u010dte z o\u010d\u00ed. Jeho rozp\u00e1len\u00e9 t\u011blo mi n\u00e1hle zmiz\u00ed z dosahu, kdy\u017e mi netrp\u011bliv\u011b ute\u010de na postel, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se polo\u017e\u00ed na z\u00e1da s nohama daleko od sebe, vztahuje ke mn\u011b ruce a l\u00e1k\u00e1 m\u011b k sob\u011b do n\u00e1ru\u010de. Okam\u017eik nad n\u00edm stoj\u00edm v n\u011bm\u00e9m \u00fa\u017easu\u2026 je tak kr\u00e1sn\u00fd a p\u0159ita\u017eliv\u00fd, kdy\u017e je vzru\u0161en\u00fd. V\u0161echen cht\u00ed\u010d mu s\u00e1l\u00e1 z o\u010d\u00ed, kter\u00fdma si m\u011b p\u0159itahuje k sob\u011b\u2026 svoje prsty sv\u011b\u0159\u00edm jeho dlan\u00edm, nev\u00e1h\u00e1m ani vte\u0159inu a kleknu si mezi ty vyz\u00fdvav\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 nohy. Ml\u010dky se d\u00edv\u00e1me jeden druh\u00e9mu do o\u010d\u00ed s naprostou d\u016fv\u011brou a l\u00e1skou\u2026 uvoln\u00edm vz\u00e1jemn\u00fd stisk rukou, abych jimi mohl bloudit po jeho t\u011ble a hladit jej v\u0161ude tam, kam dos\u00e1hnu, a kde to m\u00e1 r\u00e1d. Pod m\u00fdmi doteky za\u010dne viditeln\u011b stoupat nap\u011bt\u00ed v jeho rozkroku, a kdy\u017e sly\u0161\u00edm za\u0161eptat tich\u00e9: „U\u017e m\u011b netrap,“ jemn\u011b se na n\u011bj polo\u017e\u00edm.<\/p>\n

Na\u0161e vzru\u0161en\u00ed se setkaj\u00ed v tvrd\u00e9m dotyku dvou p\u0159ipraven\u00fdch milenc\u016f a pomalu se, uzam\u010den\u00e9 stiskem na\u0161ich t\u011bl, o sebe za\u010dnou t\u0159\u00edt. Jemn\u00fdmi pohyby bok\u016f se vz\u00e1jemn\u011b dr\u00e1\u017ed\u00edme a j\u00e1 l\u00edb\u00e1m jeho o\u010di, kter\u00e9 slast\u00ed p\u0159iv\u00edr\u00e1, bloud\u00edm \u00fasty chtiv\u011b po dokonal\u00e9 tv\u00e1\u0159i a hled\u00e1m rty, pootev\u0159en\u00e9 a st\u00e9naj\u00edc\u00ed, p\u0159ipraven\u00e9 na m\u016fj \u00fatok vlhk\u00fdm jazykem, kter\u00fd dychtiv\u011b p\u0159ijmou p\u0159i prvn\u00edm lehk\u00e9m setk\u00e1n\u00ed. Dot\u00fdk\u00e1me se jemn\u011b, na\u0161e jazyky hraj\u00ed n\u011b\u017enou hru v\u0161ech zamilovan\u00fdch a trp\u011bliv\u011b se propl\u00e9taj\u00ed.
„Mus\u00edm,“ \u0161pitnu, kdy\u017e nesouhlasn\u011b zamru\u010d\u00ed a rukama se m\u011b sna\u017e\u00ed p\u0159it\u00e1hnout zp\u011bt. Opustil jsem ta dychtiv\u00e1 \u00fasta, abych mohl spravedliv\u011b pot\u011b\u0161it i jeho krk, kter\u00fd mi te\u010f sm\u00ed\u0159en\u011b nab\u00edz\u00ed hlubok\u00fdm z\u00e1klonem hlavy, a j\u00e1 nev\u00e1h\u00e1m a pokr\u00fdv\u00e1m ho jemn\u00fdmi polibky v rytmu na\u0161ich t\u011bl. S jeho prsty ve vlasech kles\u00e1m st\u00e1le n\u00ed\u017e po \u00fa\u017easn\u011b rozp\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ei, pol\u00edb\u00edm snad ka\u017ed\u00fd jej\u00ed milimetr a poslouch\u00e1m dvojhlas na\u0161eho st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Kone\u010dn\u011b jsem u konce sv\u00e9 cesty\u2026 pol\u00edb\u00edm posledn\u00ed \u0161pi\u010dku \u010dern\u00e9 hv\u011bzdy, p\u0159iv\u0159u o\u010di, sklon\u00edm hlavu a dotknu se jazykem vrcholku jeho mu\u017estv\u00ed. Pomalinku se znovu a znovu opatrn\u011b dot\u00fdk\u00e1m jemn\u00e9 poko\u017eky, ne\u017e ji obemknu rty. „Tomi,“ za\u0161ept\u00e1 vzru\u0161en\u011b, kdy\u017e jemn\u011b stisknu. Rukama m\u011b zmaten\u011b hlad\u00ed ve vlasech a jeho boky jemn\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eej\u00ed proti m\u00fdm \u00fast\u016fm. Po chvilce jej propust\u00edm a sj\u00ed\u017ed\u00edm jazykem st\u00e1le n\u00ed\u017e, hlad\u00edm jeho vzru\u0161en\u00edm napnut\u00e1 varlata, olizuju je a jemn\u011b saju p\u0159esn\u011b tak, jak to m\u00e1 r\u00e1d\u2026 rukou mus\u00edm zajet do sv\u00e9ho kl\u00edna a pevn\u011b ho stisknout, kdy\u017e za\u010dnu jazykem bloudit po citliv\u00e9 oblasti kolem vstupu do jeho t\u011bla. Vzru\u0161uje m\u011b, kdy\u017e st\u00e9n\u00e1: „Ano\u2026 l\u00e1sko\u2026 to je ono\u2026 ano\u2026 ano\u2026“ S ka\u017ed\u00fdm nov\u00fdm vlhk\u00fdm dotykem sly\u0161\u00edm jeho slova hlasit\u011bji, a\u017e za\u010dnu m\u00edt strach, \u017ee jeho v\u00fdk\u0159iky budou sly\u0161et ven. S l\u00edtost\u00ed se vr\u00e1t\u00edm zp\u00e1tky k jeho kl\u00ednu a pomalu ho za\u010dnu uspokojovat hluboko ve sv\u00fdch \u00fastech.<\/p>\n

Jeho ruka vyhled\u00e1 tu mou a vtiskne mi do n\u00ed tubi\u010dku s gelem. Vyz\u00fdv\u00e1 m\u011b t\u00edm, abych splnil to, co si dneska p\u0159eje, a na \u010dem jsme se domluvili prvn\u00edm pohledem. Opust\u00edm na chvilku Bill\u016fv kl\u00edn, abych mohl vzru\u0161ovat i jinou \u010d\u00e1st jeho t\u011bla. Nanesu tro\u0161ku gelu na prsty, a kdy\u017e si jeho penis zasunu zp\u00e1tky do \u00fast, pomalu do Billa proniknu kluzk\u00fdm prstem, abych ho p\u0159ipravil na je\u0161t\u011b intenzivn\u011bj\u0161\u00ed dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. P\u0159id\u00e1v\u00e1m druh\u00fd a sleduju d\u00e1l jeho st\u00e9n\u00e1n\u00ed a v\u00fdk\u0159iky p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohybu m\u00fdch prst\u016f v jeho t\u011ble. Na\u0161el jsem zp\u016fsob dotek\u016f, kter\u00e9 ho donut\u00ed k\u0159i\u010det, kdykoliv ho takhle uspokojuju, ale u\u017e nem\u016f\u017eu \u010dekat. Chci b\u00fdt hluboko v n\u011bm, chci do n\u011bj pronikat a klouzat zp\u00e1tky ven, zp\u016fsobovat mu ten sam\u00fd pocit sv\u00fdm tvrd\u00fdm penisem, chci, aby k\u0159i\u010del, a\u017e budu p\u0159ir\u00e1\u017eet a chci c\u00edtit, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00edme spole\u010dn\u011b k vrcholu. To v\u0161echno chci a u\u017e nem\u016f\u017eu \u010dekat ani chvilku. Nanesu t\u0159esouc\u00edmi se prsty gel na sv\u00e9 vzru\u0161en\u00ed a nedo\u010dkav\u011b zvednu jeho kr\u00e1sn\u00e9 dlouh\u00e9 nohy a p\u0159idr\u017e\u00edm je, abych m\u011bl ten nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup do jeho t\u011bla. Kone\u010dn\u011b. Naposledy pohlad\u00edm o\u010dima jeho vzru\u0161enou tv\u00e1\u0159, zav\u0159u o\u010di a prudce do n\u011bj proniknu. Pono\u0159\u00edm se do jeho t\u011bla co nejhloub\u011bji. A znovu\u2026 znovu\u2026 a znovu p\u0159ir\u00e1\u017e\u00edm, st\u00e9n\u00e1m s n\u00edm a z\u0159eteln\u011b c\u00edt\u00edm, jak se s ka\u017ed\u00fdm pohybem pomalu bl\u00ed\u017e\u00edm k vrcholn\u00e9 ext\u00e1zi. Klou\u017eu jeho t\u011blem bez zastaven\u00ed, jeho nehty za\u0165at\u00e9 v ramenou, sly\u0161\u00edm sv\u00e9 jm\u00e9no vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z v\u00e1\u0161n\u00ed zk\u0159iven\u00fdch \u00fast. Jeho tvrd\u00fd penis a ruka, kter\u00e1 se sna\u017e\u00ed dos\u00e1hnout vrcholu spolu se mnou, m\u011b tla\u010d\u00ed do b\u0159icha. P\u0159ir\u00e1\u017e\u00edm st\u00e1le rychleji a intenzivn\u011bji, a kdy\u017e uc\u00edt\u00edm, \u017ee Bill dos\u00e1hl vrcholu, projede mnou prvn\u00ed vlna slastn\u00e9 k\u0159e\u010de. Pocity m\u011b ovl\u00e1daj\u00ed a posledn\u00ed pohyby v Billov\u011b orgasmem sev\u0159en\u00e9m t\u011ble<\/em> skoro nejsem<\/em> schopen vn\u00edmat\u2026 p\u0159ir\u00e1\u017e\u00edm v naprost\u00e9 ext\u00e1zi a se zaklon\u011bnou hlavou \u010dek\u00e1m, a\u017e posledn\u00ed d\u00e1vka spermatu opust\u00ed moje t\u011blo\u2026 panebo\u017ee, to je ten nejdokonalej\u0161\u00ed pocit, jak\u00fd zn\u00e1m\u2026<\/em><\/div>\n

\n

~*~<\/strong><\/div>\n

\n

„Z\u00edtra si t\u011b pohl\u00edd\u00e1m,“ \u0161ept\u00e1 mi Bill do ucha, kdy\u017e u\u017e jsme oba zase umyt\u00ed a klidn\u00ed. Le\u017e\u00edme vedle sebe a j\u00e1 se pomalu chyst\u00e1m do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, m\u00e1m toho dneska akor\u00e1t tak dost.
„Nemus\u00ed\u0161 m\u011b hl\u00eddat, v\u00ed\u0161 dob\u0159e, \u017ees m\u011b dneska tot\u00e1ln\u011b odrovnal\u2026 \u017e\u00e1rliv\u010de,“ odpov\u00edm mu s \u00fasm\u011bvem a pomalu zav\u00edr\u00e1m o\u010di \u00fanavou.
„Z toho se vysp\u00ed\u0161, z\u00edtra bude\u0161 zase jako rybi\u010dka\u2026 zn\u00e1m t\u011b,“ odv\u011bt\u00ed, odkryje pe\u0159inu a pol\u00edb\u00ed m\u011b na odhalen\u00e9 b\u0159icho. „Po r\u00e1nu zas bude p\u0159ipravenej k boji,“ pohlad\u00ed m\u011b v kl\u00edn\u011b a polo\u017e\u00ed si na m\u011b hlavu.
„Jestli hned nep\u0159estane\u0161, bude p\u0159ipravenej za minutu\u2026“ varuju ho, aby si nezahr\u00e1val.
„No a? Mn\u011b by to nevadilo\u2026“ odv\u011bt\u00ed a d\u00e1l pokra\u010duje v provokac\u00edch. Prstem pomalu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed m\u016fj penis odzdola nahoru a pozoruje jeho reakce\u2026 c\u00edt\u00edm, \u017ee po ka\u017ed\u00e9m pohlazen\u00ed zase nab\u00fdv\u00e1 na s\u00edle, a v\u017edycky kdy\u017e se Bill dotkne jeho vrcholku, reaguje nepatrn\u00fdm \u0161kubnut\u00edm\u2026<\/div>\n

„Varuju t\u011b, bude\u0161 to muset vy\u0159e\u0161it,“ hlad\u00edm ho ve vlasech.
„Nen\u00ed nic jednodu\u0161\u0161\u00edho,“ prohl\u00e1s\u00ed a sklon\u00ed se k n\u011bmu.
„Bo\u017ee, Bille,“ za\u0161ept\u00e1m, kdy\u017e m\u016fj penis zmiz\u00ed cel\u00fd v jeho nedo\u010dkav\u00fdch \u00fastech\u2026 tohle nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed\u2026<\/div>\n
\n

konec flashbacku<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n

Jo, ale tenkr\u00e1t to norm\u00e1ln\u00ed bylo. A nebylo to poprv\u00e9 ani naposledy\u2026 tyhle v\u011bci mi Bill d\u011blal zcela b\u011b\u017en\u011b. Jeho chu\u0165 na sex byla v\u017edycky v\u00fdjime\u010dn\u00e1 a ned\u011blalo mu probl\u00e9my m\u011b klidn\u011b vzbudit uprost\u0159ed noci, kdy\u017e to na n\u011bj p\u0159i\u0161lo. Krom\u011b toho tady hrozila r\u00e1no Melanie, tak\u017ee to m\u011blo sv\u016fj \u00fa\u010del\u2026 cht\u011bl m\u011b zni\u010dit, abych se r\u00e1no nebyl schopen zvednout z postele.
Bylo n\u00e1m devaten\u00e1ct a za ten rok spolu jsme se je\u0161t\u011b nestihli po\u0159\u00e1dn\u011b vy\u0159\u00e1dit. Museli jsme se schov\u00e1vat, a jakmile bylo n\u011bkde jen tro\u0161ku soukrom\u00ed, u\u017e jsem le\u017eel v posteli a Bill na mn\u011b\u2026 byly to kr\u00e1sn\u00fd \u010dasy, stra\u0161n\u011b r\u00e1d na n\u011b vzpom\u00edn\u00e1m. A nejlep\u0161\u00ed na tomhle v\u0161em bylo, kdy\u017e jsem na premi\u00e9\u0159e t\u00fd stupidn\u00ed komedie zjistil, \u017ee Billova „sv\u016fdn\u00e1 ch\u016fze“, kter\u00e1 tohle v\u0161echno zp\u016fsobila, tam nakonec v\u016fbec nebyla. Patrick se prost\u011b jen pot\u0159eboval d\u00edvat na Billa, jak kr\u00e1sn\u011b krout\u00ed prdelkou\u2026 <\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule
<\/strong>betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule TOM Pozoruju vnit\u0159ek B\u00e9dy, abych zachytil alespo\u0148 kous\u00ed\u010dek z Billa, ale je tam tma, moje sv\u011btla na to nesta\u010d\u00ed, sv\u00edt\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzko. L\u00e1sko, douf\u00e1m, \u017ee sis m\u011b v\u0161iml, \u017ee m\u011b za sebou c\u00edt\u00ed\u0161, nev\u00edm, jak na sebe upozornit, abych t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-17826","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17826","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17826"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17826\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17826"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17826"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17826"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}