{"id":17837,"date":"2008-05-18T18:00:00","date_gmt":"2008-05-18T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17798"},"modified":"2008-05-18T18:00:00","modified_gmt":"2008-05-18T17:00:00","slug":"hotelovy-pokoj-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/18\/hotelovy-pokoj-13\/","title":{"rendered":"Hotelov\u00fd pokoj 13."},"content":{"rendered":"
Nakonec jsme do toho kina \u0161li v\u0161ichni \u010dty\u0159i. Georg a Gustav samoz\u0159ejm\u011b program na ve\u010der taky nem\u011bli a bylo by blb\u00fd trhat partu. Nikdy jsme to ned\u011blali, tak s t\u00edm nebudeme za\u010d\u00ednat ani te\u010f.<\/div>\n
P\u0159\u00edprava na ve\u010der mi zabrala stra\u0161n\u011b \u010dasu. L\u00ed\u010den\u00ed, kter\u00e9 mi Tom poni\u010dil t\u00edm mokr\u00fdm ru\u010dn\u00edkem, \u0161lo samoz\u0159ejm\u011b zase dol\u016f, a kdy\u017e jsem po hodin\u011b velmi intenzivn\u00ed pr\u00e1ce st\u00e1l p\u0159ed zrcadlem a d\u00edval se na sv\u016fj odraz, c\u00edtil jsem takov\u00e9 to napjat\u00e9 a vzru\u0161uj\u00edc\u00ed chv\u011bn\u00ed hluboko v b\u0159i\u0161e. Mus\u00edm neskromn\u011b \u0159\u00edct, \u017ee jsem se s\u00e1m sob\u011b l\u00edbil. Na\u0161pulil jsem pusu a usm\u00e1l se na sebe. Byl nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das vyrazit.<\/div>\n
Jako tradi\u010dn\u011b jsem p\u0159i\u0161el posledn\u00ed. Kluci a Saki, kter\u00fd se nab\u00eddl, \u017ee n\u00e1s tam hod\u00ed, u\u017e na m\u011b v hotelov\u00e9 hale samoz\u0159ejm\u011b \u010dekali, ale to mi nemohlo zkazit n\u00e1ladu. Ani Georgovy obvykl\u00e9 pozn\u00e1mky se mnou nic ned\u011blaly. M\u011bl jsem o\u010di jen pro Toma. Vypadal b\u00e1je\u010dn\u011b. Jako je fakt, \u017ee on na rozd\u00edl ode m\u011b vypad\u00e1 skv\u011ble i kdy\u017e sp\u00ed nebo se r\u00e1no probouz\u00ed.<\/div>\n
Cestou v aut\u011b jsem byl tak rozt\u0159esenej, a\u017e jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee si toho n\u011bkdo mus\u00ed v\u0161imnout. Byl jsem nerv\u00f3zn\u00ed, jako kdybych \u0161el v\u00e1\u017en\u011b na opravdov\u00fd rande. Srdce mi bu\u0161ilo o sto \u0161est a j\u00e1 s nap\u011bt\u00edm koukal z okna. Zat\u00edm jsme ani ne\u0159e\u0161ili, na co p\u016fjdeme. Uvid\u00edme, co bude v m\u00edstn\u00ed nab\u00eddce a pak si n\u011bco vybereme. Um\u00ednil jsem si, \u017ee si mus\u00edm d\u00e1t pozor, abych sed\u011bl vedle Toma. P\u0159ece ho nenech\u00e1m sed\u011bt vedle n\u011bkoho jin\u00e9ho, ne?<\/div>\n
*<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
„Ale ne,“ zamra\u010dil jsem se. Od t\u00fd doby co bydl\u00edme v Hamburgu, jsem si n\u011bjak odvykl, \u017ee m\u016f\u017eou bejt m\u011bsta, kde v kin\u011b nejede nonstop n\u011bkolik film\u016f cel\u00fd den, ale taky t\u0159eba jen jeden dvakr\u00e1t denn\u011b. A tohle byl ten p\u0159\u00edpad. Nejenom \u017ee jsme si nemohli vybrat z deseti film\u016f, jak jsme zvykl\u00ed, ale od osmi bylo v\u0161echno vyprodan\u00fd. Na\u0161t\u011bst\u00ed pak d\u00e1vali znova to sam\u00fd od jeden\u00e1cti a proto\u017ee jsem Billovi sl\u00edbil, \u017ee p\u016fjdeme do kina, cht\u011bl jsem sv\u016fj slib dodr\u017eet.<\/div>\n
Zakoupili jsme tedy l\u00edstky na jeden\u00e1ctou a rozpa\u010dit\u011b se rozhl\u00eddli kolem sebe. St\u00e1li jsme p\u0159ed kinem v \u00fapln\u011b nezn\u00e1m\u00fdm m\u011bst\u011b a m\u011bli jsme skoro t\u0159i hodiny \u010das.<\/div>\n
„Co podnikneme?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„Co j\u00eddlo?“ napadlo Georga.<\/div>\n
Jednohlasn\u011b jsme se shodli na tom, \u017ee j\u00eddlo nikomu z n\u00e1s p\u0159ed kulturn\u00edm z\u00e1\u017eitkem neu\u0161kod\u00ed.<\/div>\n
„No jo, ale kam?“ zak\u0148oural Bill ne\u0161\u0165astn\u011b a o\u010dima p\u0159el\u00e9t\u00e1val rozlehl\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/div>\n
C\u00edtil jsem svou p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/div>\n
Kousek od n\u00e1s st\u00e1la skupinka asi t\u0159\u00ed holek p\u0159ibli\u017en\u011b v na\u0161em v\u011bku.<\/div>\n
„Ahoj,“ p\u0159i\u0161el jsem k nim a sebejist\u011b se usm\u00e1l. „Nev\u00edte, kde je tady n\u011bjak\u00e1 dobr\u00e1 pizzerka?“<\/div>\n
Koukaly na m\u011b docela p\u0159ekvapen\u011b, netu\u0161il jsem, jestli m\u011b poznaly nebo ne, ale asi jo, proto\u017ee ta jedna najednou nat\u00e1hla ruku sm\u011brem k br\u00e1chovi a zaje\u010dela: „To nen\u00ed mo\u017en\u00fd! To je BILL!!“<\/div>\n
\u00dapln\u011b jsem sebou trhnul. Sice u\u017e jsem na tenhle fanatickej jekot zvyklej, ale takhle zbl\u00edzka, nav\u00edc kdy\u017e jsem to ne\u010dekal… stra\u0161nej z\u00e1\u017eitek. Ta holka se trhla od svejch kamar\u00e1dek a u\u017e se \u0159\u00edtila na Billa. V\u0161iml jsem si, jak jenom popla\u0161en\u011b zamrkal a vyhledal o\u010dima m\u016fj pohled. Asi bych m\u011bl zas\u00e1hnout… Ne\u017e jsem k nim ale sta\u010dil doj\u00edt, u\u017e se na n\u011bj vrhala a obj\u00edmala ho.<\/div>\n
„Po-po\u010dkej,“ sly\u0161el jsem, jak ji nerv\u00f3zn\u011b odstrkuje. „Jestli chce\u0161 podpis, tak jo, ale nemus\u00ed\u0161 m\u011b rozma\u010dkat.“ Sna\u017eil se sundat jej\u00ed ruce ze sv\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
„Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?“ vyjel jsem na ni a str\u010dil ruku mezi ni a Billa. To u\u017e i Georg zpozorn\u011bl. Na Billovy ob\u010dasn\u00e9 p\u0159ecitliv\u011bl\u00e9 reakce byl zvyklej, ale kdy\u017e jsem j\u00e1 zv\u00fd\u0161il hlas… to u\u017e znamenalo pr\u016f\u0161vih.<\/div>\n
„No jasn\u011b,“ Georg nazna\u010dil pohyb hlavou do strany a oba nar\u00e1z jsme ji od br\u00e1chy odtrhli. Postavil jsem se p\u0159ed Billa a v\u00fdhru\u017en\u011b si tu holku m\u011b\u0159il. C\u00edtil jsem, \u017ee se Bill vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159im\u00e1\u010dkl na moje z\u00e1da a jeho prsty m\u011b lehce za\u0161kr\u00e1baly v dlani. D\u00edval se na ni p\u0159es m\u00e9 rameno a pokou\u0161el se na tv\u00e1\u0159i vyloudit n\u011bjak\u00fd \u00fasm\u011bv, moc mu to ale ne\u0161lo. Evidentn\u011b nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee si ho n\u011bkdo v\u0161imne, co\u017e j\u00e1 teda pova\u017euju za naivn\u00ed, ale br\u00e1t mu to nebudu. Mezit\u00edm u\u017e k n\u00e1m p\u0159i\u0161ly i ty jej\u00ed kamar\u00e1dky, kter\u00fd celej incident pozorovaly zpovzd\u00e1l\u00ed. Ta holka se rozbre\u010dela a za\u010dala jednu z nich obj\u00edmat. Vzlykala a nebyla uti\u0161en\u00ed, ta druh\u00e1 ji konej\u0161iv\u011b objala kolem ramen a odvedla kousek stranou. Ml\u010dky jsem na n\u011b koukal a p\u0159emej\u0161lel, jak se co nejrychleji n\u011bkam zdekovat. Ale kam?<\/div>\n
Ta t\u0159et\u00ed holka jako by \u010detla moje my\u0161lenky. Nat\u00e1hla p\u0159ed sebe ruku a uk\u00e1zala sm\u011brem p\u0159es n\u00e1m\u011bst\u00ed. „Vezm\u011bte to nap\u0159\u00ed\u010d a tou \u00fazkou uli\u010dkou doleva. Asi po pades\u00e1ti metrech naraz\u00edte na pizzerku. Maj\u00ed tam i sal\u00f3nek, tak\u017ee by v\u00e1s tam nikdo nemusel ru\u0161it.“ \u0158ekla to hrozn\u011b klidn\u011b, jako kdyby ji v\u016fbec nezaj\u00edmalo, kdo jsme, a neud\u011blalo to na ni ani ten nejmen\u0161\u00ed dojem. Pod\u00edvala se po sv\u00fdch kamar\u00e1dk\u00e1ch a zti\u0161en\u011b \u0159ekla: „Tak d\u011blejte, ne\u017e se vzpamatujou.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ k\u00fdvnul jsem.<\/div>\n
Jen se usm\u00e1la. „Nem\u00e1\u0161 za co.“<\/div>\n
Oto\u010dili jsme se k odchodu, Billova ruka zmizela a on kone\u010dn\u011b vylezl zpoza m\u00fdch zad. To, co ud\u011blal pak, m\u011b ale p\u0159ekvapilo. Popo\u0161el p\u00e1r krok\u016f k t\u00e9 holce. Zastavil se u na\u0161\u00ed zachr\u00e1nkyn\u011b, podal j\u00ed ruku a \u0159ekl: „J\u00e1 jsem Bill. A ty?“<\/div>\n
*<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
„Jill,“ odpov\u011bd\u011bla a stiskla mou ruku. Kdy\u017e jsem usly\u0161el to jm\u00e9no, \u00fapln\u011b jsem ztuhnul. P\u0159ekvapn\u011b jsem se oto\u010dil na Toma. D\u00edval se na n\u00e1s, ale nevid\u011bl jsem ani n\u00e1znak toho, \u017ee by ji znal. \u017de by to snad byla ta<\/em> Jill. Jen n\u00e1s sledoval a v jeho v\u00fdrazu bylo n\u011bco… nech\u00e1pav\u00e9ho. Ano, on nech\u00e1pal, co to d\u011bl\u00e1m… a p\u0159izn\u00e1m se, \u017ee ani j\u00e1 s\u00e1m to moc dob\u0159e nepochopil. Ta holka nebyla ni\u010d\u00edm zaj\u00edmav\u00e1. Pr\u016fm\u011brn\u011b vysok\u00e1, norm\u00e1ln\u00ed postava, hn\u011bd\u00e9 zvln\u011bn\u00e9 vlasy sta\u017een\u00e9 do cul\u00edku a modr\u00e9 o\u010di, d\u017e\u00edny a mikina s kapucou. Prost\u011b \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed, oby\u010dejn\u00e1 holka.<\/div>\n
„Tak u\u017e b\u011b\u017e,“ pob\u00eddla m\u011b s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl jsem. „A… nechce\u0161 j\u00edt s n\u00e1ma?“ Tak tohle jsem u\u017e v\u016fbec nepochopil, ale n\u011bjak jsem zapomn\u011bl, \u017ee tenhle ve\u010der m\u011bl b\u00fdt m\u016fj a Tom\u016fv. Prost\u011b jsem na n\u011bj najednou nemyslel. Tahle holka m\u011b n\u011b\u010d\u00edm zaujala, zaj\u00edmala m\u011b, cht\u011bl jsem ji poznat.<\/div>\n
Zavrt\u011bla hlavou, a\u017e se j\u00ed cul\u00edk rozhoupal. „Ne, d\u00edky… u\u017eijte si to.“<\/div>\n
Ne\u017e jsem se sta\u010dil rozkoukat, u\u017e jsem vid\u011bl jej\u00ed vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. P\u0159ipojila se ke sv\u00fdm kamar\u00e1dk\u00e1m a za\u010dala ut\u011b\u0161ovat tu, kter\u00e1 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nep\u0159estala vzlykat.<\/div>\n
*<\/div>\n
Pizzerii jsme na\u0161li bez probl\u00e9m\u016f, majitel byl stra\u0161n\u011b fajn, usadil n\u00e1s separ\u00e9, tak\u017ee n\u00e1s nikdo neotravoval. Nacpali jsme se k prasknut\u00ed a Georga napadlo, \u017ee bychom si mohli zahr\u00e1t \u0161ipky, kter\u00e9 zahl\u00e9dl ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti. Jeho nad\u0161en\u00ed v\u0161ak sd\u00edlel jenom Gustav, tak\u017ee si \u0161li zahr\u00e1t a my s Tomem osam\u011bli.<\/div>\n
Neu\u0161lo mi, \u017ee je zara\u017een\u00fd a cel\u00fd ve\u010der se vyh\u00fdb\u00e1 m\u00e9mu pohledu. Sed\u011bl proti mn\u011b a pohr\u00e1val si s p\u00e1r\u00e1tkem. Propichoval j\u00edm \u010derveno-\u017elut\u00e9 pap\u00edrov\u00e9 prost\u00edr\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ed n\u00edm le\u017eelo na stole.<\/div>\n
„Tommy?“ oslovil jsem ho n\u011b\u017en\u011b, tak jsem mu \u0159\u00edk\u00e1val jenom hrozn\u011b z\u0159\u00eddka, kdy\u017e jsem byli sami, a nat\u00e1hl ruku p\u0159es st\u016fl. Jemn\u011b jsem ho pohladil po h\u0159betu ruky.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Copak je?“ zeptal jsem se ho a usm\u00e1l se na n\u011bj.<\/div>\n
K\u0159e\u010dovit\u011b se pokusil o \u00fasm\u011bv. „Nic,“ zavrt\u011bl hlavou a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00e9mu p\u00e1r\u00e1tku.<\/div>\n
Vstal jsem a p\u0159esedl si na Georgovu \u017eidli vedle n\u011bj. Zap\u0159el jsem si nohu o d\u0159ev\u011bnou p\u0159\u00ed\u010dku na jeho \u017eidli a rukou se op\u0159el o koleno. „Tome,“ oto\u010dil jsem si k sob\u011b jeho tv\u00e1\u0159. „Nel\u017ei mi, j\u00e1 t\u011b p\u0159ece zn\u00e1m.“ Palcem jsem pohladil jeho bradu. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Jestli jsem na n\u011bj p\u0159ed hodinou a p\u016fl na chv\u00edli zapomn\u011bl, sta\u010dilo b\u00fdt mu zas tak bl\u00edzko a jen letmo se ho dotknout a nedok\u00e1zal jsem naopak myslet na nic jin\u00e9ho ne\u017e na n\u011bj. T\u011bkal o\u010dima po m\u00e9m obli\u010deji a j\u00e1 se sna\u017eil odhadnout, jestli mysl\u00ed na to sam\u00e9 co j\u00e1. Naklonil jsem se a opatrn\u011b se dotkl jeho rt\u016f. Jen lehounce, abych si p\u0159ipomn\u011bl jejich hebkost a sladkou chu\u0165. Jenom\u017ee kdy\u017e u\u017e jsem byl u n\u011bj takhle blizkou\u010dko, bylo t\u011b\u017ek\u00e9 se zas vzd\u00e1lit. Vysunul jsem jazyk a p\u0159ejel po jeho hork\u00fdch rtech. Dostal jsem stra\u0161nou chu\u0165 se s n\u00edm l\u00edbat. Vs\u00e1l jsem jeho spodn\u00ed ret a lehce stiskl zuby. Chyb\u011bl mi. Pokou\u0161el jsem se rozrazit bari\u00e9ru zub\u016f, ale Tom jen nete\u010dn\u011b p\u0159ij\u00edmal m\u00e9 doteky, bez nejmen\u0161\u00edho n\u00e1znaku spolupr\u00e1ce.<\/div>\n
„Tome, co je s tebou?“ odt\u00e1hl jsem se. Tohle nem\u011blo v\u00fdznam.<\/div>\n
Jemn\u011b, nicm\u00e9n\u011b dost odhodlan\u011b vyprostil hlavu z m\u00e9 dlan\u011b a znovu se zad\u00edval na p\u00e1r\u00e1tko na stole.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco? Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?“ vypt\u00e1val jsem se. Necht\u011bl jsem, aby mezi n\u00e1mi bylo n\u011bco nevyjasn\u011bn\u00e9ho.<\/div>\n
Ost\u0159e se na m\u011b pod\u00edval. „Pro\u010d jsi se s tou holkou cht\u011bl sezn\u00e1mit? A pro\u010d jsi ji zval, aby \u0161la s n\u00e1ma?“<\/div>\n
Vid\u011bl jsem, jak zat\u00edn\u00e1 zuby.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ zara\u017een\u011b jsem se od n\u011bj je\u0161t\u011b o kousek odt\u00e1hl. „Prost\u011b to byl n\u011bjakej moment\u00e1ln\u00ed impuls. Neuva\u017eoval jsem nad t\u00edm.“<\/div>\n
„L\u00edbila se ti?“ zeptal se ti\u0161e, ale o\u010dima u\u017e zase hypnotizoval to sv\u00e9 p\u00e1r\u00e1tko.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ vypadlo ze m\u011b.<\/div>\n
P\u00e1r\u00e1tko prasklo. Hlu\u010dn\u011b vstal ze \u017eidle. Kdybych na n\u00ed nem\u011bl nohu, ur\u010dit\u011b by se p\u0159evr\u00e1tila.<\/div>\n
„Tome!“ sna\u017eil jsem se ho zastavit. „Mo\u017en\u00e1 to bylo jen t\u00edm jm\u00e9nem.“<\/div>\n
Zarazil se a nech\u00e1pav\u011b se ke mn\u011b oto\u010dil. „Jak\u00fdm jm\u00e9nem?“<\/div>\n
„No, p\u0159ece Jill<\/em>,“ vym\u00e1\u010dkl jsem ze sebe ne\u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n
„No a?“ po\u0159\u00e1d mu to nedoch\u00e1zelo.<\/div>\n
Musel jsem s pravdou ven. „Jill… p\u0159ece ta holka, co jsi s n\u00ed spal a co ti str\u010dila ten vzkaz…“ V\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i se m\u011bnil z nech\u00e1pav\u00e9ho na na\u0161tvan\u00fd. „…co si to s tebou cht\u011bla zopakovat,“ p\u00edpnul jsem.<\/div>\n
„Jak to v\u00ed\u0161?“ jeho hlas ost\u0159e pro\u0159\u00edzl napjatou atmosf\u00e9ru v m\u00edstnosti.<\/div>\n
\u00b4Jsi takovej idiot… takhle se do toho zamotat! Ale m\u016f\u017ee\u0161 nad\u00e1vat jenom s\u00e1m sob\u011b!!\u00b4 m\u016fj drah\u00fd rozum se mi op\u011bt sna\u017e\u00ed dok\u00e1zat, \u017ee kdy\u017e ho nepou\u017e\u00edv\u00e1m, jsem \u00fapln\u011b k ni\u010demu.<\/div>\n
Nem\u011blo cenu zap\u00edrat. Sklopil jsem hlavu. „\u010cetl jsem ho. Vid\u011bl jsem, jak ti ho dala a byl jsem zv\u011bdavej, co po tob\u011b chce.“<\/div>\n
„Hrabe\u0161 se mi ve v\u011bcech?“ vybouchnul.<\/div>\n
„Ne, Tome,“ zavrt\u011bl jsem popla\u0161en\u011b hlavou. Bylo mi do breku.<\/div>\n
Strhnul z op\u011bradla \u017eidle svoj\u00ed teplou mikinu a chvatn\u011b se do n\u00ed za\u010dal navl\u00edkat.<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“<\/div>\n
„Zp\u00e1tky do hotelu.“<\/div>\n
„A co to kino?“ U\u017e jsem byl jen malinkatej kous\u00ed\u010dek od toho, aby mi vytryskly slzy. Tak jsem se na dne\u0161n\u00ed ve\u010der t\u011b\u0161il… a p\u0159ipravoval.<\/div>\n
„Hezky se bav,“ vy\u0161t\u011bknul na m\u011b a pr\u00e1sknul za sebou dve\u0159mi.<\/div>\n
Zabo\u0159il jsem obli\u010dej do dlan\u00ed a nechal slz\u00e1m voln\u00fd pr\u016fchod. Bylo mi to stra\u0161n\u011b l\u00edto. Celej ve\u010der se tak hloup\u011b pokazil, p\u0159itom je\u0161t\u011b odpoledne to bylo takov\u00fd hezk\u00fd. Zlob\u00ed se na m\u011b… kdybych jenom nebyl tak stra\u0161n\u011b zv\u011bdavej… to ta moje blb\u00e1 \u017e\u00e1rlivost. Hlasit\u011b jsem popot\u00e1hl, proto\u017ee pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edky z\u016fstaly v kabele na m\u00fd \u017eidli a j\u00e1 nebyl schopnej vst\u00e1t a j\u00edt si pro n\u011b. Vzlykal jsem tam tak dlouho, dokud nep\u0159i\u0161li kluci.<\/div>\n
„Co bre\u010d\u00ed\u0161?“ zeptal se m\u011b Georg a p\u0159ekvapen\u011b vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. „A kde je Tom?“<\/div>\n
„Zase jste se poh\u00e1dali?“ tipnul Gustav prav\u00fd stav v\u011bci.<\/div>\n
„Tro\u0161ku,“ p\u0159ipustil jsem rozt\u0159esen\u011b.<\/div>\n
„Ne\u0159vi,“ drcnul do m\u011b neciteln\u011b n\u00e1\u0161 vysportovanej buben\u00edk, tak\u017ee mi podjely ruce a j\u00e1 se bradou pra\u0161til o st\u016fl. To m\u011b dorazilo. Nejenom \u017ee m\u00e1m za sebou \u00fatok fanatick\u00fd fanynky, \u00fapln\u011b ciz\u00ed holka odm\u00edtla moje pozv\u00e1n\u00ed, poh\u00e1dal jsem se s Tomem, z kina z\u0159ejm\u011b nic nebude a je\u0161t\u011b budu m\u00edt nara\u017eenou bradu… Zd\u00e1 se v\u00e1m to m\u00e1lo tragickejch ud\u00e1lost\u00ed na jeden ve\u010der?<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nakonec jsme do toho kina \u0161li v\u0161ichni \u010dty\u0159i. Georg a Gustav samoz\u0159ejm\u011b program na ve\u010der taky nem\u011bli a bylo by blb\u00fd trhat partu. Nikdy jsme to ned\u011blali, tak s t\u00edm nebudeme za\u010d\u00ednat ani te\u010f. P\u0159\u00edprava na ve\u010der mi zabrala stra\u0161n\u011b \u010dasu. L\u00ed\u010den\u00ed,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[121],"tags":[],"class_list":["post-17837","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hotelovy-pokoj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17837","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17837"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17837\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17837"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17837"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17837"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}