{"id":1784,"date":"2016-09-30T16:00:00","date_gmt":"2016-09-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1776"},"modified":"2016-09-30T16:00:00","modified_gmt":"2016-09-30T15:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/09\/30\/ocima-spolecnosti-zakazane-26\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 26."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

Sed\u011bl na zahrad\u011b v houpac\u00edm k\u0159esle, kter\u00e9 matka nechala don\u00e9st pod strom p\u0159ed lety, kdy\u017e je\u0161t\u011b jejich babi\u010dka byla na\u017eivu a \u017eila u nich. Kdy\u017e um\u0159ela, stalo se to Billov\u00fdm m\u00edstem, kam si chodil sednout s kn\u00ed\u017ekou, odpo\u010d\u00edvat a jen d\u00fdchat \u010derstv\u00fd vzduch. Pomalu se sn\u00e1\u0161ela tma, rukama se objal kolem kolen a op\u0159el se o n\u011b bradou. Zhluboka se nadechl.<\/p><\/div>\n

Matka v kuchyni p\u0159ipravovala ve\u010de\u0159i, zat\u00edmco z Tomova pokoje se oz\u00fdvala tich\u00e1 melodie hry na kytaru. Byl pry\u010d jen p\u00e1r dn\u00ed, a p\u0159esto mu p\u0159i\u0161lo, jako kdyby se dom\u016f vracel po roce, c\u00edtil, jako kdyby se v\u0161echno zm\u011bnilo. On se zm\u011bnil.<\/div>\n
Luisina p\u0159\u00edtomnost, Bushidova l\u00e1ska a Kayovo p\u0159\u00e1telstv\u00ed, v\u0161echno na n\u011bj p\u016fsobilo p\u0159\u00edli\u0161 siln\u011b. P\u0159i\u0161lo mu, jako kdyby toho na n\u011bj bylo nalo\u017eeno v\u00edc, ne\u017e dok\u00e1zal sn\u00e9st.<\/div>\n
\n

„Vypad\u00e1\u0161 smutn\u011b.“ Byl tak polo\u017een\u00fd ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch, \u017ee si ani nev\u0161iml utichnut\u00ed hudby z Tomova pokoje. Pokr\u010dil rameny, kdy\u017e k Tomovi vzhl\u00e9dl. „Co se d\u011bje?“ za ruku Tom bratra st\u00e1hnul na tr\u00e1vu k sob\u011b a pevn\u011b ho objal.<\/p><\/div>\n

„Jsem n\u011bjak\u00fd vy\u010derpan\u00fd ze v\u0161eho,“ p\u0159iznal Bill. „Mysl\u00edm, \u017ee te\u010f den, dva z\u016fstanu tady,“ ochotn\u011b se stulil do bratrovy n\u00e1ru\u010de a vydechl. „Mluvil jsem s Luise o Bushidovi, pot\u0159ebuju to nejd\u0159\u00edv vst\u0159ebat, ne\u017e se k n\u011bmu zase vr\u00e1t\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Co se stalo?“<\/div>\n
Bill se hlavou op\u0159el o Tomovo rameno, prsty zlehka p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho pa\u017e\u00edch omotan\u00fdch kolem Billov\u00fdch ramen. „M\u00e1m pocit, \u017ee Bushida vlastn\u011b v\u016fbec nezn\u00e1m. Chci \u0159\u00edct\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b, za tu dobu, co ho zn\u00e1m, je to v\u0161echno povrchov\u00e9 a to\u010d\u00edme se zejm\u00e9na v p\u0159\u00edtomnosti, ale nikdy mi nedo\u0161lo, kolik toho je z jeho minulosti, co je\u0161t\u011b nev\u00edm a m\u011bl bych o n\u011bm v\u011bd\u011bt\u2026“ povzdechl si. Pomalu se uvol\u0148oval, jak Tomovy prsty pro zm\u011bnu laskaly jeho vlasy. „Luise mi dneska vypr\u00e1v\u011bla o Bushidov\u011b otci\u2026 Tomi, ten \u010dlov\u011bk byl neust\u00e1le opil\u00fd a agresivn\u00ed. Hodn\u011b \u010dasto bil Bushida i Luise, jednou dokonce skon\u010dila v nemocnici s krv\u00e1cen\u00edm do mozku, to kdy\u017e j\u00ed pra\u0161til takov\u00fdm t\u00edm klasick\u00fdm telefonem, v\u00ed\u0161, co byly tenkr\u00e1t?“ zat\u0159epal hlavou. „Bo\u017ee Tomi, v\u00ed\u0161, co v\u0161echno takov\u00e9hle jedn\u00e1n\u00ed dok\u00e1\u017ee nap\u00e1chat s lidsk\u00fdm sm\u00fd\u0161len\u00edm?“<\/div>\n
„Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct? \u017de by t\u011b mohl za\u010d\u00edt b\u00edt taky?“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Bill kr\u00e1tce zav\u00e1hal. Znal Bushida tak dob\u0159e na to, aby mohl tvrdit, \u017ee takov\u00e1 situace nikdy nenastane? „Ne, nemysl\u00edm si, \u017ee zrovna u n\u011bj by mohlo doj\u00edt k takov\u00e9 situaci, tuplem po tom, co se stalo, a \u017ee byl ve v\u011bzen\u00ed,“ vydechl nakonec. „Mysl\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee budeme m\u00edt probl\u00e9my s jeho chov\u00e1n\u00edm, hlavn\u011b co se uzav\u00edr\u00e1n\u00ed se t\u00fd\u010de. I te\u010f jsme s t\u00edm m\u011bli n\u011bjak\u00e9 men\u0161\u00ed trable,“ promnul si obli\u010dej. Ob\u011b ruce omotal kolem Tomovy siln\u00e9 pa\u017ee, vtisk\u00e1vaje se tak hloub\u011bji do jeho objet\u00ed. „Ob\u010das zapom\u00edn\u00e1m na to, jak hrozn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 to s n\u00edm je\u0161t\u011b bude.“<\/div>\n
„Nezapom\u00edn\u00e1\u0161. Jen se nech\u00e1v\u00e1\u0161 ukonej\u0161it t\u011bmi hezk\u00fdmi chv\u00edlemi,“ vyvr\u00e1til mu Tom n\u011b\u017en\u011b. „V\u017edycky jsi to tak d\u011blal,“ usm\u00e1l se. „Jakmile jsi n\u011b\u010demu nebo n\u011bkomu propadl, okam\u017eit\u011b ses za\u010dal d\u00edvat hlavn\u011b na to dobr\u00e9 a to \u0161patn\u00e9 jsi v\u011bt\u0161inou zazd\u00edval.“<\/div>\n
„Tak to nen\u00ed, Tomi. J\u00e1 si u Bushida jeho chyby uv\u011bdomuju. V\u00edm, \u017ee je p\u0159ehnan\u011b ochran\u00e1\u0159sk\u00fd, \u017ee v sob\u011b m\u00e1 spoustu blok\u016f, na kter\u00fdch by m\u011bl pracovat, ale nem\u016f\u017ee nebo sp\u00ed\u0161 nechce. Taky v\u00edm, \u017ee v sob\u011b m\u00e1 spoustu agrese, kterou se mu da\u0159\u00ed skr\u00fdvat, ale pokud s t\u00edm nebude n\u011bco d\u011blat, d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji vybuchne a bude to \u0161patn\u00e9. J\u00e1 si tohle v\u0161echno uv\u011bdomuju. Jen si ob\u010das neuv\u011bdomuju, \u017ee p\u0159ed sebou m\u00e1me obrovsk\u00fd kus pr\u00e1ce, ne\u017e se n\u00e1m povede v\u0161echny negativn\u00ed prvky minimalizovat tak, aby se c\u00edtil psychicky v po\u0159\u00e1dku. Bohu\u017eel ale moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee a\u017e Luise um\u0159e, posune n\u00e1s to zp\u00e1tky\u2026“<\/div>\n
„Ne, pokud mu to nedovol\u00ed\u0161. No tak, Bille, jsi jeden z nejzatvrzelej\u0161\u00edch lid\u00ed na sv\u011bt\u011b, kter\u00e9 zn\u00e1m! Jestli je tu n\u011bkdo, kdo ho p\u0159inut\u00ed z\u016fstat p\u0159i zemi, jsi to ty.“<\/div>\n
„Pamatuju si, \u017ee kdysi jsi mi \u0159ekl, \u017ee pokud je n\u011bkdo, kdo se k n\u011bmu dostane bl\u00ed\u017e, jsem to j\u00e1,“ pousm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„A jak to dopadlo. Zamiloval se do tebe,“ oplatil mu Tom povzbudiv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

„M\u016f\u017eu s tebou mluvit?“ Bill post\u00e1val pom\u011brn\u011b nerv\u00f3zn\u011b vedle \u017eidle, zat\u00edmco Simone zamy\u0161len\u011b m\u00edchala cosi, co se v\u016fbec nepodobalo tomu, co p\u016fvodn\u011b cht\u011bla. Frustrovan\u011b zabru\u010dela, ale se z\u00e1jmem se oto\u010dila k nejmlad\u0161\u00edmu synovi a p\u0159ik\u00fdvla. „Nechci, aby mezi n\u00e1mi bylo po\u0159\u00e1d takov\u00e9 dusno, mami. V\u00edm, \u017ee zrovna nesouhlas\u00ed\u0161 s t\u00edm, s k\u00fdm jsem se dal dohromady, ale byl bych r\u00e1d, kdybys Bushidovi dala alespo\u0148 \u0161anci. Nem\u011bl zrovna jednoduch\u00e9 d\u011btstv\u00ed a jeho maminka je hodn\u011b t\u011b\u017ece nemocn\u00e1, mysl\u00edme si, \u017ee toho moc nezvl\u00e1dne. J\u00e1 nepot\u0159ebuju, abys mi ho schv\u00e1lila,“ povzdychl si t\u011b\u017ece. V\u011bd\u011bl, \u017ee takov\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed se mu jen tak nespln\u00ed. „P\u0159\u00e1l bych si ale, abys mu alespo\u0148 dala \u0161anci a za\u010dala ho respektovat. Proto\u017ee se v\u00e1\u017en\u011b sna\u017e\u00ed zm\u011bnit se.“<\/p><\/div>\n

„To nen\u00ed zas tak o tom, \u017ee bych nev\u011b\u0159ila, \u017ee se sna\u017e\u00ed zm\u011bnit, Bille,“ Simone si ut\u0159ela ruce do z\u00e1st\u011bry a op\u0159ela se bokem vedle plotny, ob\u010dasn\u011b m\u00edchaj\u00edc cosi<\/em>. „Jde mi sp\u00ed\u0161 o to, \u017ee jsem si pro tebe p\u0159edstavovala n\u011bkoho, kdo ti otev\u0159e zcela nov\u00fd sv\u011bt, v\u00ed\u0161?“ pousm\u00e1la se. „Vid\u00edm v tob\u011b obrovskou budoucnost, jsi chytr\u00fd a um\u00ed\u0161 pracovat s lidmi, dok\u00e1\u017ee\u0161 proniknout do jejich nitra a pomoci s jejich probl\u00e9my. Pr\u00e1v\u011b proto jsem si pro tebe p\u0159edstavovala n\u011bkoho\u2026 v\u00edc<\/em>.“<\/div>\n
\n

„V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee z\u00e1kladn\u00ed my\u0161lenka je, \u017ee to nejv\u00edc, co m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bk z\u00edskat, je l\u00e1ska,“ zamumlal Bill ti\u0161e. „A po\u0159\u00e1d tomu v\u011b\u0159\u00edm. Proto m\u011b v\u016fbec nemrz\u00ed, \u017ee Bushido byl ve v\u011bzen\u00ed, mamko. Proto\u017ee kdy\u017e se vedle n\u011bj r\u00e1no probud\u00edm, c\u00edt\u00edm se v bezpe\u010d\u00ed a milovan\u00fd jako je\u0161t\u011b nikdy. P\u0159\u00e1l bych si, abych ti dok\u00e1zal vysv\u011btlit, jak\u00fd pocit m\u00e1m, kdy\u017e m\u011b dr\u017e\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed nebo kdy\u017e mi ti\u0161e \u0161ept\u00e1, jak moc m\u011b m\u00e1 r\u00e1d. Bushido nen\u00ed zvykl\u00fd moc ventilovat sv\u00e9 city, ale mami\u2026 Opravdu m\u011b miluje a v\u00edm, \u017ee kdyby mohl, snesl by mi modr\u00e9 z nebe, vym\u00fdtil ve\u0161ker\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, kter\u00e9 by mi kdy mohlo hrozit, a ud\u011blal cokoliv, jen aby vid\u011bl m\u016fj \u00fasm\u011bv. Pot\u0159ebuju, abys mu dala \u0161anci a vid\u011bla to, proto\u017ee Luise tady nebude dlouho a j\u00e1 chci, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e bude nejh\u016f\u0159, bude u n\u00e1s m\u00edt dve\u0159e otev\u0159en\u00e9. I kdy\u017e nep\u016fjde zrovna o p\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi v\u00e1mi dv\u011bma.“<\/p><\/div>\n

Simone n\u011bkolik vte\u0159in zamy\u0161len\u011b m\u00edchala cosi<\/em>, ne\u017e bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed cel\u00fd obsah p\u00e1nvi\u010dky vylila do umyvadla a s rukama zalo\u017een\u00fdma na prsou se k Billovi oto\u010dila. „Tak dob\u0159e. Pozvi ho na ve\u010de\u0159i, z\u00edtra ve\u010der v sedm. Nejsem z toho nijak nad\u0161en\u00e1, ale je\u0161t\u011b m\u00ed\u0148 jsem nad\u0161en\u00e1 z toho, \u017ee se nebav\u00edme my dva, tak\u017ee tohle je celkem dobr\u00fd kompromis.“<\/div>\n
„D\u00edky, mamko,“ pousm\u00e1l se Bill vd\u011b\u010dn\u011b. „J\u00e1 jen\u2026 ne, \u017ee bych cht\u011bl p\u016fsobit nevd\u011b\u010dn\u011b nebo ti to zt\u011b\u017eovat je\u0161t\u011b v\u00edc, ale Bushido vyzn\u00e1v\u00e1 isl\u00e1m. Tak\u017ee nesm\u00ed vep\u0159ov\u00e9.“<\/div>\n
„O to se nestarej,“ Simone m\u00e1vla rukou. „P\u0159iprav\u00edm kr\u016ft\u00ed s tou v\u00fdbornou babi\u010d\u010dinou \u0161vestkovou om\u00e1\u010dkou.“<\/div>\n
„To mu bude moc chutnat.“<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

Se dv\u011bma kyticemi nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch kv\u011btin, o kter\u00fdch doufal, \u017ee pohromad\u011b vypadaj\u00ed d\u016fstojn\u011b, se Bushido zrovna chystal zazvonit na zvonek, kdy\u017e Bill otev\u0159el dve\u0159e a z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l. „V\u0161iml jsem si auta na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b, tak m\u011b napadlo, \u017ee bych t\u011b mohl u\u0161et\u0159it toho hroziv\u00e9ho momentu, kdy se rozhodne\u0161 zazvonit.“<\/p><\/div>\n

Bushido se vd\u011b\u010dn\u011b nat\u00e1hl a zlehka Billa pol\u00edbil, ne\u017e mu podal jednu z kytic. „Tahle je pro tebe.“<\/div>\n
„Tos nemusel.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. J\u00e1 cht\u011bl.“<\/div>\n
Se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem Bill p\u0159itiskl kv\u011btiny k sob\u011b. „Jsou n\u00e1dhern\u00e9. Poj\u010f,“ povzbudiv\u011b s n\u00edm propletl prsty. Cel\u00e9 odpoledne tr\u00e1vil s matkou a sna\u017eil se p\u0159ipravit ji na ve\u010der, vn\u00e9st do domu trochu veselej\u0161\u00ed atmosf\u00e9ry, ne\u017e strnul\u00e9 nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 panovalo u\u017e od chv\u00edle, kdy se Simone rozhodla va\u0159it. Tom ji popichoval tak dlouho, a\u017e i na Billa padla nervozita. D\u00edky tomu si Tom mohl d\u011blat srandu z obou, co\u017e se prom\u00edtlo na jeho n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
\n

Jakmile Bushido vstoupil do kuchyn\u011b, Tom ho obda\u0159il rozesm\u00e1t\u00fdm \u00fasm\u011bvem a bez jedin\u00e9 \u0161petky p\u016fvodn\u00ed zlosti si s n\u00edm pot\u0159\u00e1sl rukou. „R\u00e1d t\u011b vid\u00edm i jinde ne\u017e za m\u0159\u00ed\u017eemi.“<\/p><\/div>\n

Bushido si nev\u0161iml Billova nakopnut\u00ed bratrova l\u00fdtka, Tomovi \u00fasm\u011bv op\u011btoval. „R\u00e1d t\u011b vid\u00edm v lep\u0161\u00ed n\u00e1lad\u011b.“<\/div>\n
„Ale, co bylo, bylo!“ Tom m\u00e1vnul rukou.<\/div>\n
„Anisi, r\u00e1d bych t\u011b p\u0159edstavil moj\u00ed mamce,“ Bill p\u0159\u00edtele lehce zatahal za ruku, aby ho kone\u010dn\u011b dostal z Tomova vlivu, d\u00edky \u010demu\u017e Simone i Bushido oba vzhl\u00e9dli a poprv\u00e9 se na sebe pod\u00edvali. Bill mohl tu\u0161it, \u017ee l\u00e1skypln\u00e1 vlna mezi nimi nepro\u0161la, ale blesky mezi nimi tak\u00e9 nel\u00edtaly, tak\u017ee to \u0161lo pova\u017eovat za \u00fasp\u011bch. „Mami, to je Anis, m\u016fj p\u0159\u00edtel. Anisi, tohle je moje mamka, Simone.“<\/div>\n
„Moc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, Simone,“ zlehka si pot\u0159\u00e1sli rukou, ne\u017e j\u00ed Anis podal kv\u011btiny. „Podle Billova vzoru m\u011b napadlo, \u017ee v\u00e1m p\u0159inesu co nejbarevn\u011bj\u0161\u00ed kv\u011btiny, aby v\u00e1m p\u0159inesly radost do pokoje.“<\/div>\n
„Tulip\u00e1ny a fr\u00e9zie,“ pousm\u00e1la se Simone. „Bill v\u00e1m \u0159ekl, \u017ee je m\u00e1m r\u00e1da?“<\/div>\n
„Jen jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee tulip\u00e1ny m\u00e1 r\u00e1d on a vy m\u00e1te r\u00e1da v\u016fni fr\u00e9zi\u00ed.“<\/div>\n
„To m\u00e1m,“ p\u0159ik\u00fdvla souhlasn\u011b.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Sed\u011bl na zahrad\u011b v houpac\u00edm k\u0159esle, kter\u00e9 matka nechala don\u00e9st pod strom p\u0159ed lety, kdy\u017e je\u0161t\u011b jejich babi\u010dka byla na\u017eivu a \u017eila u nich. Kdy\u017e um\u0159ela, stalo se to Billov\u00fdm m\u00edstem, kam si chodil sednout s kn\u00ed\u017ekou, odpo\u010d\u00edvat a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-1784","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1784","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1784"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1784\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1784"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1784"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1784"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}