{"id":17853,"date":"2008-05-17T14:00:00","date_gmt":"2008-05-17T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17814"},"modified":"2008-05-17T14:00:00","modified_gmt":"2008-05-17T13:00:00","slug":"na-chatu-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/17\/na-chatu-2\/","title":{"rendered":"Na chatu"},"content":{"rendered":"
POZN\u00c1MKA AUTORKY: Moje prvn\u00ed a asi i posledn\u00ed \ud83d\ude42 Sp\u00ed\u0161 pocitov\u00e1 z\u00e1le\u017eitost.<\/em><\/div>\n
Je psan\u00e1 za \u00fa\u010delem, kter\u00fd pochop\u00ed jen jedna jedin\u00e1 osoba. Snad. For you Rin…mtr.<\/em><\/div>\n
Bill se vy\u010derpan\u011b posadil na postel. Je\u0161t\u011b te\u010f z n\u011bj tekl pot. Byl to v\u00fdborn\u011b odehran\u00fd koncert a on se i p\u0159es ve\u0161ker\u00e9 vy\u010derp\u00e1n\u00ed \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l. S \u00fasm\u011bvem na rtech a vidinou voln\u00fdch nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch \u010dty\u0159 dn\u016f usnul. Spal hluboce a spokojen\u011b.<\/div>\n
R\u00e1no ho probudily slune\u010dn\u00ed paprsky a on se bla\u017een\u011b prot\u00e1hl. Maj\u00ed volno… Nad\u0161en\u011b vysko\u010dil z postele a hnal si to do vedlej\u0161\u00edho pokoje. Prudce rozrazil dve\u0159e, bylo mu \u00fapln\u011b jedno, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka spokojen\u011b oddechuje, a sko\u010dil k n\u011bmu do postele. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno p\u0159\u00edmo na n\u011bj :-). Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee se Tom lekl, ale ani by ho nenapadlo tomu mal\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed\u010dku vynadat. Jen se usm\u00e1l a bla\u017een\u011b prot\u00e1hl. Bill ho celou dobu pozoroval. Mali\u010dko se k n\u011bmu p\u0159itulil. Tom se usm\u00e1l a pohladil ho po vlasech. Ch\u00e1pal ho. U\u017e hrozn\u011b dlouho nem\u011bli mo\u017enost b\u00fdt takhle spolu… jen oni dva.<\/div>\n
„Tome?“ „Hm?“ Tom si dokonale u\u017e\u00edval tu pohodu. Mohl b\u00fdt v posteli, se sv\u00fdm br\u00e1\u0161kou… „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bychom mohli… v\u00ed\u0161, cht\u011bl bych… m\u00e1me \u010dty\u0159i dny. Nepojedeme se pod\u00edvat na chatu? Dlouho jsme tam nebyli a…“ Up\u0159el na n\u011bj svoje hn\u011bd\u00e1 o\u010dka. „To v\u00ed\u0161, \u017ee jo. M\u00e1\u0161 pravdu, dlouho jsme tam nebyli… A\u017e moc dlouho. M\u016f\u017eeme pozvat i Andrease a n\u011bjak\u00fd holky t\u0159eba a trochu zapa\u0159it.“ Usm\u00e1l se. Bill se od n\u011bj odt\u00e1hl. „J\u00e1 myslel… \u017ee bychom jeli sami. V\u00ed\u0161… jak dlouho u\u017e jsme nebyli n\u011bkde jen my dva… cht\u011bl bych b\u00fdt s tebou. T\u0159eba se jen d\u00edvat na televizi… prost\u011b jen my dva. Ale jestli m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 pl\u00e1ny… tak nevad\u00ed.“ Sklopil smutn\u011b hlavu a tak nevid\u011bl jemn\u00fd \u00fasm\u011bv sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ky. Prsty ho chytil za bradi\u010dku a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. „I kdybych m\u011bl tis\u00edc pl\u00e1n\u016f, i kdybych m\u011bl rande se stovkou hezk\u00fdch holek a ka\u017ed\u00e1 by netou\u017eila po ni\u010dem jin\u00e9m ne\u017e po mn\u011b, nikdy bych to nevym\u011bnil za tebe. Jsi a v\u017edycky bude\u0161 pro m\u011b ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. To si pamatuj. Tak si ut\u00edkej zabalit a… mo\u017en\u00e1 by sis m\u011bl odl\u00ed\u010dit obli\u010dej\u00edk. Ne, \u017ee by ses mi nel\u00edbil, ale…“ Za\u010dal se bl\u00e1zniv\u011b sm\u00e1t a pod\u00e1val mu zrc\u00e1tko. Bill jen vyt\u0159e\u0161til o\u010di. „J\u00e1… j\u00e1… \u00fapln\u011b jsem na to ve\u010der zapomn\u011bl. Byl jsem moc unaven\u00fd.“ Tro\u0161ku se za\u010dervenal, okolo o\u010d\u00ed m\u011bl obrovsk\u00e9 \u010dern\u00e9 kruhy. Tom se bavil jeho rozpaky. „Tak b\u011b\u017e…“<\/div>\n
O dv\u011b hodiny pozd\u011bji u\u017e oba spokojen\u011b bok po boku stanuli na zast\u00e1vce. Rozhodli se jet autobusem a tro\u0161ku se prov\u011btrat. Bill z\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko. Paprsky se o n\u011b ot\u00edraly a oni si u\u017e\u00edvali jarn\u00ed sv\u011b\u017eest vzduchu. Tom si prohl\u00ed\u017eel Billovu z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 a musel se usm\u00edvat. Dneska vynechal v\u0161echno l\u00ed\u010den\u00ed, jen si malinko zv\u00fdraznil \u0159asy a nanesl jahodov\u00fd lesk. Byl p\u0159irozen\u00fd. P\u0159irozen\u011b p\u016fvabn\u00fd.<\/div>\n
V okol\u00ed se nepohybovala ani noha. Bylo poledne, k tomu docela horko, mohli neru\u0161en\u011b \u010dekat na autobus. Kdy\u017e ho Bill uvid\u011bl v zat\u00e1\u010dce, nad\u0161en\u011b zatleskal ru\u010di\u010dkama. Tom byl hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 mo\u017enost ho takhle vid\u011bt. Jako jeden z m\u00e1la m\u00e1 mo\u017enost vid\u011bt tu d\u011btskou str\u00e1nku sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ky. M\u011bl ho tak moc r\u00e1d.<\/div>\n
Nastoupili do autobusu, p\u00e1r lid\u00ed se po nich sice ohl\u00e9dlo, ale oni si toho nev\u0161\u00edmali. Moc se t\u011b\u0161ili na \u010dty\u0159i dny klidu a pohody. Budou prost\u011b jen odpo\u010d\u00edvat…<\/div>\n
„Je to tu moc hezk\u00fd,“ za\u0161eptal Bill a okouzlen\u011b sledoval zelenou louku, bublaj\u00edc\u00ed pot\u016f\u010dek a jejich chati\u010dku uprost\u0159ed toho v\u0161eho. Nebyli tu u\u017e… p\u00e1r let a on si uv\u011bdomil, jak mu to tu chyb\u011blo. Odhodil kufry a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k pot\u016f\u010dku. V\u017edycky ho fascinoval. Sklonil se a jenom prstem se dotkl tekouc\u00ed vody. Vzpomn\u011bl si, jak se tu jako mal\u00ed cachtali…<\/div>\n
Tom ho z povzd\u00e1l\u00ed pozoroval. Jeho z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 napl\u0148ovala \u0161t\u011bst\u00edm i jeho. „P\u016fjdeme se vykoupat?“ Tom ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b hodil pohled po pot\u016f\u010dku: „Je to ur\u010dit\u011b studen\u00fd a…“ To u\u017e si Bill pomalu svl\u00e9kal tri\u010dko. „No tak, br\u00e1\u0161ko…“ pod\u00edval se na n\u011bj. V\u011bd\u011bl, jak ho p\u0159esv\u011bd\u010dit. „Nastydne\u0161 a…“ To u\u017e byl v potoce. Tro\u0161ku se ot\u0159\u00e1sl. Opravdu ta voda nebyla zase tak tepl\u00e1, jak si myslel. Tom p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b. „Pros\u00edm…“ Bylo rozhodnutu. Tom si st\u00e1hl tri\u010dko a pomalu vstupoval do vody. Bill ho pozoroval a s\u00e1m nepozorov\u00e1n sebou pl\u00e1cl do vody tak, \u017ee ohodil cel\u00e9ho chud\u00e1ka Toma. „Ty…“ N\u00e1sledovalo odpoledne vodn\u00edch bitev a her. Kdyby je n\u011bkdo pozoroval, \u0159ekl by, \u017ee ti kluci jsou moc \u0161\u0165astn\u00ed a u\u017e\u00edvaj\u00ed si volna. Oba si v tu chv\u00edli vzpomn\u011bli na bezstarostn\u00e9 d\u011btstv\u00ed…<\/div>\n
Tom donutil Billa vyl\u00e9zt, kdy\u017e uvid\u011bl, jak mu fialov\u00ed rty. Neobe\u0161lo se to bez protest\u016f, ale nakonec Bill musel uznat, \u017ee se opravdu klepe zimou. Tom ho starostliv\u011b balil do osu\u0161ky a sna\u017eil se to klepaj\u00edc\u00ed se stvo\u0159en\u00ed\u010dko zah\u0159\u00e1t. „Jestli nastydne\u0161, David n\u00e1s zabije…“ za\u0161eptal a p\u0159itiskl k sob\u011b Billa je\u0161t\u011b v\u00edc. „Tome?“ „Jo?“ „M\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“ Tom sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku objal „V\u017edy\u0165 to j\u00e1 tebe taky…“<\/div>\n
O p\u00e1r hodin a pan\u00e1k\u016f pozd\u011bji…<\/em><\/div>\n
„Ale, Tom\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed, no tak.“ „Ne.“ „Pro\u010d?“ „Jsi opil\u00fd. A j\u00e1… taky. A nav\u00edc… hr\u00e1t fla\u0161ku ve dvou je \u0161\u00edlenost!“ Bill na\u0161pulil rt\u00edky. „Tak j\u00e1 ti slibuju, \u017ee nebudu d\u011blat nic… nep\u0159\u00edstojn\u00e9ho, ano?“ A za\u010dal se sm\u00e1t. Tom rezignoval. Nat\u00e1hl se pro fla\u0161ku a rozto\u010dil j\u00ed. Padla na n\u011bj. „Tak?“ pod\u00edval se na n\u011bj Bill s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm. Tom se usm\u00e1l a kopl do sebe pan\u00e1ka. „Je\u0161t\u011b je mi fajn.“ To u\u017e se ov\u0161em o Billovi \u0159\u00edct nedalo. Tak\u017ee kdy\u017e se hrdlo lahve jako naschv\u00e1l u\u017e po\u010dtvrt\u00e9 obr\u00e1tila na n\u011bj svl\u00e9kl si tri\u010dko. M\u011bl pocit, \u017ee je\u0161t\u011b jeden pan\u00e1k a asi by se poblinkal. Tom m\u011bl dojem, \u017ee u\u017e to sta\u010dilo. „Bille, sta\u010d\u00ed, ano? P\u016fjdeme sp\u00e1t.“ N\u00e1hle Bill jakoby zkamen\u011bl. Zaposlouchal se. Vysko\u010dil. „Co je?“ Tom na n\u011bj jen kulil o\u010di. „Moje nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dka!“ Tom se zakuckal. „Ale v\u017edy\u0165… to jsme my! To je na\u0161e p\u00edsni\u010dka.“ Usm\u00e1l se. M\u011bl nutk\u00e1n\u00ed za\u010d\u00edt hopsat do rytmu. Asi nebyl jedin\u00fd. „Tome! Poj\u010f tancovat!“ A s\u00e1m za\u010dal poskakovat do rytmu p\u00edsni\u010dky. Tom u\u017e m\u011bl v krvi p\u00e1r promile, tak\u017ee mu ned\u011blalo probl\u00e9m hopsat vedle br\u00e1\u0161ky a sm\u00e1t se.<\/div>\n
V r\u00e1diu jim asi cht\u011bli ud\u011blat radost, proto\u017ee za\u010dali hr\u00e1t pomalou p\u00edse\u0148 z jejich obl\u00edben\u00e9ho filmu. Zazn\u011bly prvn\u00ed t\u00f3ny plou\u017e\u00e1ku a Bill zcela automaticky ovinul sv\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee kolem krku sv\u00e9ho dvoj\u010dete. A ten ho na opl\u00e1tku k sob\u011b p\u0159itiskl. Klimbali se do rytmu p\u00edsn\u011b a oba c\u00edtili to nap\u011bt\u00ed mezi nimi. Ani jeden z nich to ne\u0159e\u0161il. Prost\u011b se k sob\u011b tiskli a tan\u010dili. Zazn\u00edvaly posledn\u00ed t\u00f3ny. „Bille j\u00e1…“ Bill se od n\u011bj odt\u00e1hl, dal si ruce na \u00fasta a se slovy „Panebo\u017ee, mn\u011b je hrozn\u011b zle“ b\u011b\u017eel na z\u00e1chod. Tom si povzdechl.<\/div>\n
Asi po p\u011bti minut\u00e1ch se zelen\u00fd Bill vypot\u00e1cel, musel se op\u0159\u00edt o dve\u0159e. „U\u017e p\u016fjdeme sp\u00e1t,“ za\u0161eptal Tom a natahoval se po br\u00e1\u0161kovi. „J\u00e1 si chci je\u0161t\u011b vy\u010distit zoubky.“ „Tak si je vy\u010disti a j\u00e1 na tebe po\u010dk\u00e1m naho\u0159e v lo\u017enici, hm?“ Bill na n\u011bj ud\u011blal ps\u00ed o\u010di\u010dka. „J\u00e1 to s\u00e1m nezvl\u00e1dnu. A mus\u00edm si je vy\u010distit, proto\u017ee kdy\u017e si \u010dlov\u011bk ne\u010dist\u00ed zoubky, m\u00e1 pak moc kaz\u016f, v\u00ed\u0161?“ Tom u\u017e si to \u0161inul k umyvadlu. Nandal br\u00e1\u0161kovi pastu na kart\u00e1\u010dek a usm\u00e1l se p\u0159i pohledu do zrcadla. Byli si tolik podobn\u00ed… a p\u0159esto byli jin\u00ed. „D\u011bkuju,“ zamumlal Bill a vzal si od br\u00e1\u0161ky kart\u00e1\u010dek. Sklonil se k umyvadlu. Tom se op\u00edral o vanu a nep\u0159\u00edtomn\u011b bratra sledoval. Kdy\u017e si Bill str\u010dil do umyvadla skoro celou hlavu, neodolal a str\u010dil mu vlasy za u\u0161i. Byl odm\u011bn\u011bn pronikav\u00fdm pohledem. „P\u0159ece si nechce\u0161 namo\u010dit vl\u00e1sky, br\u00e1\u0161ko,“ za\u0161eptal a nechal sv\u00e9 ruce na jeho obli\u010deji o trochu d\u00e9le, ne\u017e bylo nutn\u00e9. „Hotovo,“ usm\u00e1l se Bill. Bylo mu evidentn\u011b l\u00e9pe. „Tak\u017ee jdeme sp\u00e1t. Jsou dv\u011b r\u00e1no. Po\u010dkej z\u00edtra, jak t\u011b zn\u00e1m, nebude\u0161 schopn\u00fd ni\u010deho,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
S celkem velkou n\u00e1mahou vy\u0161li t\u011bch p\u00e1r schod\u016f do sv\u00e9 lo\u017enice. A\u010dkoliv Bill protestoval, Tom s sebou p\u0159esto vzal star\u00fd hrnec, kdyby n\u00e1hodou \ud83d\ude42 Tom zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9 posteli a svl\u00e9kl si kalhoty. Byl zvykl\u00fd sp\u00e1t jenom v tri\u010dku stejn\u011b jako Bill. Ten jen nerozhodn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl. „Copak?“ zeptal se sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ky u\u017e le\u017e\u00edc\u00ed Tom a spokojen\u011b se p\u0159ikryl. „Kdy\u017e j\u00e1… j\u00e1 bych cht\u011bl sp\u00e1t s tebou v post\u00fdlce.“ Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Automaticky se odsunul. „Tak poj\u010f, ty.“ Bill si k n\u011bmu s radost\u00ed vlezl a p\u0159ikryl oba pe\u0159inou. „Tome?“ Bylo mu celkem jedno, jestli se jeho br\u00e1\u0161ka sna\u017e\u00ed sp\u00e1t nebo ne \ud83d\ude42 „V\u00ed\u0161, co bych te\u010f hrozn\u011b cht\u011bl?“ „Bille, nem\u016f\u017ee to po\u010dkat? Chce se mi sp\u00e1t.“ A na d\u016fkaz sv\u00fdch slov z\u00edvl. „Cht\u011bl bych t\u011b l\u00edbat.“ V\u016fbec nedbal bratrov\u00fdch slov. Ten byl chvilku ticho, ne\u017e mu do\u0161el v\u00fdznam jeho slov. „Co\u017ee?“ Posadil se. „Sly\u0161el si. Cht\u011bl bych t\u011b pol\u00edbit. Chci v\u011bd\u011bt, jak chutnaj\u00ed tvoje rty. L\u00edbej m\u011b.“ A ani\u017e by \u010dekal na jakoukoli reakci, p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na ty Tomovy. Tom jen \u0161okovan\u011b vydechl a nechal se laskat. Po chv\u00edli pootev\u0159el rty a nechal Bill\u016fv jazyk plenit sv\u00e1 \u00fasta. Panebo\u017ee… nech\u00e1v\u00e1 se l\u00edbat sv\u00fdm bratrem. A l\u00edb\u00ed se mu to. Sna\u017eil se posb\u00edrat posledn\u00ed zbytky rozumu. Odtrhl se od n\u011bj. „P\u0159esta\u0148, Bille. Tohle je \u0161\u00edlenstv\u00ed.“ Jeho hlas m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed podt\u00f3n. Tro\u0161ku se klepal. M\u011bl dojem, \u017ee mu srdce snad vysko\u010d\u00ed z hrudi. Sna\u017eil se zhluboka d\u00fdchat. C\u00edtil Billovu bl\u00edzkost. Znovu se mu jeho pa\u017ee obmotaly kolem krku. Vydechl. Nech\u00e1val se laskat a s\u00e1m hladil Billova rozp\u00e1len\u00e1 z\u00e1da. C\u00edtil sv\u00e9 srdce a z\u00e1rove\u0148 c\u00edtil na sv\u00e9m t\u011ble bratr\u016fv tep. „M\u00e1m pocit, \u017ee dostanu infarkt.“ To byla posledn\u00ed slova, ne\u017e se nechal un\u00e9st vlnou sp\u00e1nku.<\/div>\n
R\u00e1no se Bill probudil jako prvn\u00ed. Otev\u0159el o\u010di\u010dka a bolestiv\u011b si promnul \u010delo. „Nem\u011bl jsem tolik p\u00edt.“ Uc\u00edtil vedle sebe teplo. Vedle n\u011bj le\u017eel jeho br\u00e1\u0161ka. Kr\u00e1sn\u011b se usm\u00edval a spokojen\u011b oddechoval. Bill se usm\u00e1l. Sice nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1 v jeho posteli, ale to te\u010f ne\u0159e\u0161il. Pomalu, aby ho nevzbudil, vstal a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Vypadalo to tam jako po v\u00fdbuchu. „Co se to tady d\u011blo…“ V\u016fbec nic si nepamatoval. Pod\u00edval se do zrcadla. Mimod\u011bk si p\u0159ejel p\u0159es nab\u011bhl\u00e9 rty. Otev\u0159el okno a tv\u00e1\u0159 mu ovanul sv\u011b\u017e\u00ed jarn\u00ed vzduch. Do okna zasahoval r\u016f\u017eov\u00fd ke\u0159. Nahnul se a utrhl jeden b\u011blostn\u00fd kv\u011bt. Usm\u00e1l se. S t\u00edm nevinn\u00fdm kv\u00edtkem v ruce vyb\u011bhl do jejich pokoje. Tom u\u017e byl vzh\u016fru. Sed\u011bl na posteli a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl si rozechv\u011ble po rtech. Jakmile uvid\u011bl st\u00e1t mezi dve\u0159mi Billa s rukou za z\u00e1dy, byl si jist\u00fd, \u017ee m\u00e1 sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku moc r\u00e1d. Bill se pohnul a s nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem mu pod\u00e1val ten b\u011blostn\u00fd kv\u011bt. Tom ho jemn\u011b sev\u0159el v dlani a usm\u00e1l se.<\/div>\n
Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee se tenhle b\u011blostn\u00fd, nevinn\u00fd kv\u011bt stane symbolem jejich \u010dist\u00e9 l\u00e1sky.<\/p>\n

autor: Tenshi88
<\/strong>betaread: Helushka<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

POZN\u00c1MKA AUTORKY: Moje prvn\u00ed a asi i posledn\u00ed \ud83d\ude42 Sp\u00ed\u0161 pocitov\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Je psan\u00e1 za \u00fa\u010delem, kter\u00fd pochop\u00ed jen jedna jedin\u00e1 osoba. Snad. For you Rin…mtr. Bill se vy\u010derpan\u011b posadil na postel. Je\u0161t\u011b te\u010f z n\u011bj tekl pot. Byl to v\u00fdborn\u011b odehran\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-17853","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17853","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17853"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17853\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17853"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17853"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17853"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}