{"id":1786,"date":"2016-09-29T16:00:00","date_gmt":"2016-09-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1778"},"modified":"2016-09-29T16:00:00","modified_gmt":"2016-09-29T15:00:00","slug":"soukromy-majetek-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/09\/29\/soukromy-majetek-4\/","title":{"rendered":"Soukrom\u00fd majetek 4."},"content":{"rendered":"
autor: adriandarc<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

V\u0161e je dovoleno\u2026 ve v\u00e1lce i v dortu<\/strong><\/div>\n
\n

Tom se op\u0159el o \u017eidli a dlouze a vy\u010derpan\u011b si povzdechl. Op\u011bt str\u00e1vil celou noc psan\u00edm. Ani nev\u011bd\u011bl jist\u011b, co vlastn\u011b psal. V hlav\u011b m\u011bl z\u00e1blesky maj\u00e1k\u016f, neotev\u0159en\u00fdch dopis\u016f, vln nar\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch do \u00fates\u016f a lopat op\u0159en\u00fdch o star\u00e9 stromy.<\/p><\/div>\n

Jeho psan\u00ed se zd\u00e1lo b\u00fdt jako snov\u00e1 sc\u00e9na, ani mu zcela ned\u00e1valo smysl. Nikdy se nec\u00edtil b\u00fdt inspirovan\u011bj\u0161\u00ed. Bylo to, jako by jeho prsty nedok\u00e1zaly p\u0159estat ps\u00e1t, chopila se toho jeho mysl a vypr\u00e1v\u011bla p\u0159\u00edb\u011bh.<\/div>\n
A dort. Ten dort tam byl taky.<\/div>\n
Tom si vzal posledn\u00ed sousto lahodn\u00e9ho \u010dokol\u00e1dov\u00e9ho dortu a uv\u011bdomil si, \u017ee sn\u011bdl celou tu v\u011bc s\u00e1m.<\/div>\n
\n

„Kurva,“ zamumlal, rukou si prot\u0159el \u017ealudek a prot\u00e1hl se. To ale byla noc. Pohl\u00e9dl k oknu a vid\u011bl, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 sv\u00edt\u00e1. Star\u00fd maj\u00e1k naproti p\u0159estal vys\u00edlat sv\u00e9 zkoumav\u00e9 paprsky a slunce za\u010dalo vych\u00e1zet.<\/p><\/div>\n

Tom byl op\u011bt celou noc vzh\u016fru.<\/div>\n
Vstal a vrhl p\u0159ez\u00edrav\u00fd pohled na pr\u00e1zdn\u00fd dortov\u00fd tal\u00ed\u0159. Byl to zatracen\u011b dobr\u00fd dort, to Tom musel p\u0159iznat. Mohl Billa nesn\u00e1\u0161et, ale to ne\u0159\u00edkalo nic o tom, jak se c\u00edtil ohledn\u011b dortu, kter\u00fd Bill vyrobil.<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a doklop\u00fdtal k oknu. Zad\u00edval se na rozlehl\u00fd zelen\u00fd tr\u00e1vn\u00edk, kter\u00fd p\u0159ech\u00e1zel do pl\u00e1\u017eov\u00e9ho p\u00edsku a n\u00e1sledn\u011b do skalnat\u00fdch \u00fates\u016f. Byl to n\u00e1dhern\u00fd pozemek, to bylo jist\u00e9.<\/div>\n
\n

V tu chv\u00edli si v\u0161iml, \u017ee v p\u0159\u00edkopu vedle p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty sed\u00ed Bill. Usazen v zahradn\u00edm k\u0159es\u00edlku a se slune\u010dn\u00edmi br\u00fdlemi, kter\u00e9 pokr\u00fdvaly t\u00e9m\u011b\u0159 polovinu jeho tv\u00e1\u0159e. Voln\u011b v dlan\u00edch dr\u017eel \u010dasopis, hlavu m\u011bl zaklon\u011bnou a nohy p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00e9. Vedle n\u011bj le\u017eela ko\u017een\u00e1 ta\u0161ka, sklenice limon\u00e1dy, a ta lopata.<\/p><\/div>\n

\n
„Zasran\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9,“ zamumlal Tom. Jak dlouho tam ten mlad\u00edk byl? Tom mu jasn\u011b \u0159ekl, \u017ee jestli se znovu objev\u00ed, zavol\u00e1 policii. „J\u00e1 ho zabiju.“<\/div>\n
Tom si nat\u00e1hl boty a mikinu a se\u0161el dol\u016f po schodech. Slunce u\u017e bylo t\u00e9m\u011b\u0159 kompletn\u011b na obloze a v\u0161e bylo jasn\u00e9 a sv\u011b\u017e\u00ed. Vypot\u00e1cel se ze dve\u0159\u00ed a pochodoval dol\u016f z verandy a rovnou p\u0159es tr\u00e1vn\u00edk.<\/div>\n
„Jsi idiot?“ Vyk\u0159ikl Tom rozzloben\u011b, kdy\u017e se k Billovi p\u0159ibl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
Bill sebou trhl a narovnal se. Vykoukl p\u0159es sv\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a z\u00edvl. „Oh, ahoj. To jsi zase ty.“<\/div>\n
„Zase j\u00e1? J\u00e1 tady bydl\u00edm!“ \u0158ekl Tom frustrovan\u011b. „Vypadni z m\u00e9ho pozemku!“<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem na tv\u00e9m pozemku.“ Bill se usm\u00e1l. „Nebo na m\u00e9m pozemku.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee zavol\u00e1m policii, pokud t\u011b tady znovu najdu,“ varoval ho Tom.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, vid\u011bl jsem v pat\u0159e celou noc sv\u011btlo,“ \u0159ekl Bill d\u011bsiv\u011b klidn\u00fd. „Naho\u0159e v m\u00e9m star\u00e9m pokoji. Co jsi celou noc d\u011blal?“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Pro\u010d se star\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Chci v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje v m\u00e9m pokoji.“<\/div>\n
„Ve tv\u00e9m pokoji\u2026“ Tom se odml\u010del a zavrt\u011bl hlavou. „To je moje kancel\u00e1\u0159. Psal jsem. Jsem spisovatel.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl Bill a proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Vypadni.“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Zavol\u00e1m policii,“ varoval ho Tom znovu.<\/div>\n
„Pr\u00e1zdn\u00e9 v\u00fdhr\u016f\u017eky. Krom\u011b toho, j\u00e1 t\u011b neinspiruju?“ Zeptal se Bill, sklopil slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a uculil se.<\/div>\n
\n

Tom dr\u017eel jazyk za zuby. Pravda, nedok\u00e1zal napsat ani slovo, dokud se neuk\u00e1zal Bill, ale to nic neznamenalo. Tom z\u0159ejm\u011b jen pot\u0159eboval poc\u00edtit emoce, aby z n\u011bj vytryskla kreativita, a Bill ho prost\u011b jen n\u00e1hodou natolik na\u0161tval, a\u017e Tom za\u010dal znovu ps\u00e1t.<\/p><\/div>\n

S Billem to nem\u011blo nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/div>\n
„Vrac\u00edm se zp\u00e1tky do sv\u00e9ho domu,“ \u0159ekl Tom pomalu. „A zavol\u00e1m policii, aby t\u011b vyprovodili z m\u00e9ho pozemku.“<\/div>\n
„Ud\u011blej cokoliv, co mus\u00ed\u0161 ud\u011blat.“ Bill po n\u011bm bl\u00fdskl dal\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, st\u00e1hl si br\u00fdle na o\u010di a s povzdechem se op\u011bt zabo\u0159il do k\u0159es\u00edlka. „J\u00e1 tady budu jen tak relaxovat na pozemku pan\u00ed Hastingsov\u00e9.“<\/div>\n
Tom se oto\u010dil, p\u0159ipraven odpochodovat rovnou do domu a zvednout telefon. „Jak\u00e9 pan\u00ed?“<\/div>\n
„Ach, no jo, ty jsi jeden z t\u011bch typ\u016f spisovatel\u016f poustevn\u00edk\u016f, pravd\u011bpodobn\u011b sv\u00e9 sousedy nezn\u00e1\u0161,“ \u0159ekl Bill znud\u011bn\u00fdm t\u00f3nem. Uk\u00e1zal za sebe p\u0159es velk\u00e9 pole p\u0161enice na mal\u00fd statek v d\u00e1lce. Tom mohl sotva nazvat kohokoliv, kdo tam \u017eil, jako souseda, ten d\u016fm vypadal zd\u00e1lky jen jako mal\u00e1 te\u010dka. „\u017dije tam pan\u00ed Hastingsov\u00e1, \u00fapln\u011b sama, chudinka, jeliko\u017e jej\u00ed man\u017eel zem\u0159el v roce 98. Je to bl\u00edzk\u00e1 rodinn\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Na jeden den m\u011b k sob\u011b pozvala. Tak\u017ee jsem technicky na jej\u00edm pozemku.“<\/div>\n
\n

Tom si p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou a hluboce svra\u0161til obo\u010d\u00ed. „Chyst\u00e1\u0161 se tady cel\u00fd den jen tak sed\u011bt?“<\/p><\/div>\n

Bill se usm\u00e1l. „Perfektn\u00ed den pro leno\u0161en\u00ed.“<\/div>\n
„Bude\u0161 tady cel\u00fd den sed\u011bt a sledovat m\u016fj d\u016fm,“ \u0159ekl Tom znovu.<\/div>\n
„Je to p\u011bkn\u00fd pohled,“ byla Billova odpov\u011b\u010f. „M\u00e1m dokonal\u00fd v\u00fdhled nahoru do tv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Chutnal ti dort?“<\/div>\n
V Tomovi to za\u010dalo v\u0159\u00edt. „Nem\u00e1m v dom\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 j\u00eddlo,“ \u0159ekl rychle.<\/div>\n
„Je v po\u0159\u00e1dku m\u011b nen\u00e1vid\u011bt, ale milovat m\u016fj dort,“ \u0159ekl Bill s pokr\u010den\u00edm ramen. „A\u010dkoliv, kdybys ke mn\u011b byl od za\u010d\u00e1tku mil\u00fd, v\u011bd\u011bl bys, \u017ee dok\u00e1\u017eu b\u00fdt stejn\u011b tak sladk\u00fd.“<\/div>\n
„Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b tv\u016fj\u2026 tv\u016fj\u2026 dort!“ Vyk\u0159ikl Tom. „Ugh! Ty jsi teda n\u011bco, to ti pov\u00edm.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„To nebyl kompliment.“<\/div>\n
„Ach, ty si prost\u011b jen je\u0161t\u011b neuv\u011bdomuje\u0161, \u017ee byl,“ \u0159ekl Bill. „P\u0159inesu ti dal\u0161\u00ed dort a mo\u017en\u00e1 zm\u011bn\u00ed\u0161 n\u00e1zor. Mo\u017en\u00e1 tentokr\u00e1t\u2026 p\u0159evr\u00e1cen\u00fd ananasov\u00fd dort. M\u00e1te r\u00e1d ananas, pane Tr\u00fcmpere?“<\/div>\n
Tom byl tak vztekl\u00fd, \u017ee nev\u011bd\u011bl, kam se d\u0159\u00edv oto\u010dit. Jen se na Billa na p\u00e1r okam\u017eik\u016f zamra\u010dil a pak se oto\u010dil na pat\u011b a zam\u00ed\u0159il zp\u00e1tky dovnit\u0159.<\/div>\n
„Vy\u0159i\u010f policejn\u00edmu n\u00e1\u010deln\u00edkovi, \u017ee ho zdrav\u00edm,“ zavolal za n\u00edm Bill. „Jeho dcera byla na st\u0159edn\u00ed \u0161kole moje nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka!“<\/div>\n
„Jdi k \u010dertu,“ zamumlal Tom, vy\u0161plhal se po schodech a zmizel v dom\u011b. Zn\u00e1mosti s n\u00e1\u010deln\u00edkem policie mu mohly b\u00fdt ukraden\u00e9 – co Bill d\u011blal, bylo \u0161patn\u00e9, a Tom se to chystal zastavit. Vydal se p\u0159es chodbu rovnou do kuchyn\u011b, kde se nach\u00e1zel jeho star\u00fd vyt\u00e1\u010dec\u00ed telefon. Zvedl sluch\u00e1tko a vydal ze sebe dlouh\u00fd, frustrovan\u00fd povzdech.<\/div>\n
\n

Oto\u010dil se, aby se z okna znovu pod\u00edval na Billa. V\u0161iml si, \u017ee u\u017e nen\u00ed s\u00e1m – vedle n\u011bj st\u00e1la postar\u0161\u00ed d\u00e1ma s podnosem. Bill m\u011bl sv\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle posazen\u00e9 na \u010dele a z\u00e1\u0159iv\u011b se na ni usm\u00edval, zat\u00edmco od n\u00ed p\u0159ij\u00edmal n\u011bjakou limon\u00e1du. Tom p\u0159istoupil k oknu a m\u00edrn\u011b ho pootev\u0159el, ne\u017e se naklonil a poslouchal.<\/p><\/div>\n

„\u2026 nejsem p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee jste ho nikdy nevid\u011bla,“ \u0159\u00edkal Bill hlasit\u011b. „Je tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b samot\u00e1\u0159sk\u00fd – existuje to slovo? Oh, je to spisovatel. Pan\u00ed H., vy v\u00edte, jak\u00e9 tyhle spisovatelsk\u00e9 typy um\u00ed b\u00fdt.“<\/div>\n
Postar\u0161\u00ed d\u00e1ma, pravd\u011bpodobn\u011b pan\u00ed Hastingsov\u00e1, p\u0159ik\u00fdvla, zat\u00edmco se d\u00edvala na Tom\u016fv d\u016fm s dot\u010den\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Je tak nep\u0159\u00edjemn\u00fd,“ pokra\u010doval Bill. „Taky trochu p\u00e1chne. To je d\u016fvod, pro\u010d nikdy nevych\u00e1z\u00ed, v\u00edte. Jejich \u017eivotn\u00ed styl je prost\u011b\u2026 ech.“<\/div>\n
Tom vztekle sev\u0159el p\u011bsti ve stejnou chv\u00edli, kdy se Bill pod\u00edval k oknu, u kter\u00e9ho st\u00e1l. Jejich pohledy se setkaly a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill v\u00ed, \u017ee mohl v\u0161echno sly\u0161et. Bill se zlomysln\u011b u\u0161kl\u00edbal.<\/div>\n
\n

„No, drahou\u0161ku, jsi u m\u011b na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v\u00edtan\u00fd tak dlouho, jak jen bude\u0161 cht\u00edt,“ \u0159ekla pan\u00ed Hastingsov\u00e1 Billovi a l\u00e1skypln\u011b ho pohladila po vlasech. Je \u0161koda, \u017ee tv\u00e1 rodina ten d\u016fm u\u017e nevlastn\u00ed. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee jsem nem\u011bla p\u0159\u00edli\u0161 r\u00e1da ani posledn\u00edho majitele.“<\/p><\/div>\n

Bill si hlasit\u011b povzdechl. „J\u00e1 prost\u011b jen nerad vid\u00edm, jak to jde s t\u00edm domem k hor\u0161\u00edmu, se v\u0161emi t\u011bmi vzpom\u00ednkami\u2026Vid\u00edte, co nechal vyr\u016fst z toho tr\u00e1vn\u00edku? Nechutn\u00e9.“<\/div>\n
„No, \u0159\u00edkal jsi, \u017ee jeho hygiena nen\u00ed moc dobr\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bla pan\u00ed Hastingsov\u00e1 se zamra\u010den\u00edm.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, aby znovu zv\u00e1\u017eil mou nab\u00eddku,“ \u0159ekl Bill. „V\u00edte, m\u011bl jsem v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u017ek\u00fd rok\u2026“<\/div>\n
„Ty m\u016fj chud\u00e1\u010dku,“ zavrkala pan\u00ed Hastingsov\u00e1. „Mus\u00ed to b\u00fdt opravdu bezcitn\u00fd \u010dlov\u011bk, kdy\u017e nech\u00e1pe tvou situaci. Co kdybych ti upekla n\u011bjak\u00e9 su\u0161enky?“<\/div>\n
„Jste sladk\u00e1,“ \u0159ekl Bill st\u00e1le s pohledem up\u0159en\u00fdm na d\u016fm. „Pod\u00edvejte se na ty kv\u011btiny, pan\u00ed H., zni\u010den\u00e9. Pot\u0159ebuj\u00ed obden zal\u00edvat.“<\/div>\n
„Tv\u00e1 matka m\u011bla v\u017edy ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed kv\u011btiny,“ \u0159ekla pan\u00ed Hastingsov\u00e1. „Pr\u00e1v\u011b te\u010f m\u00e1m sto chut\u00ed tam j\u00edt a trochu si s t\u00edm chlapcem popov\u00eddat.“<\/div>\n
Tom na m\u00edst\u011b trochu zbledl. Star\u0161\u00ed lid\u00e9 ho v\u017edy trochu d\u011bsili, zejm\u00e9na lid\u00e9 stejn\u011b sta\u0159\u00ed jako pan\u00ed Hastingsov\u00e1. Vypadala tak na osmdes\u00e1t.<\/div>\n
„A cht\u011bl na m\u011b zavolat policii, abyste v\u011bd\u011bla,“ dodal Bill.<\/div>\n
„Nic takov\u00e9ho neud\u011bl\u00e1,“ \u0159ekla pan\u00ed Hastingsov\u00e1. „H\u00e1z\u00ed sv\u016fj odpad vedle silnice bez popelnice, to je velmi nebezpe\u010dn\u00e9. Jestli sem p\u0159ivede policii, pak jim k tomu n\u011bco pov\u00edm, to ti \u0159\u00edk\u00e1m.“<\/div>\n
\n

Tom polkl a zav\u011bsil.<\/p><\/div>\n

Op\u011bt byl v pasti, a mohl za to Bill. „Zatracen\u011b,“ \u0159ekl Tom vztekle a pra\u0161til p\u011bst\u00ed do zdi. Musel to vzd\u00e1t, ale nemohl ud\u011blat v\u016fbec \u017e\u00e1dnou pr\u00e1ci. Ne, dokud tam Bill sed\u011bl a cel\u00fd den po n\u011bm po\u0161ilh\u00e1val.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd, \u017ee tady bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptala se Billa pan\u00ed Hastingsov\u00e1.<\/div>\n
„Oh, ano. Jsem v po\u0159\u00e1dku, d\u011bkuju,“ \u0159ekl Bill sladce. „Je to tady venku tak klidn\u00e9, v\u00edte? Prost\u011b budu m\u00edt p\u011bkn\u00fd, relaxa\u010dn\u00ed den.“<\/div>\n
„A kdo vede obchod v Mystic?“<\/div>\n
„Gustav,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Nedok\u00e1\u017ee up\u00e9ct nic, co by st\u00e1lo za to, ale aspo\u0148 bude obchod uspo\u0159\u00e1dan\u00fd, zat\u00edmco budu pry\u010d. Zrovna jsme najali na l\u00e9to p\u00e1r student\u016f, aby tam pracovali, zvl\u00e1dnou to i beze m\u011b.“<\/div>\n
„Nikdo nedok\u00e1\u017ee p\u00e9ct jako ty,“ \u0159ekla pan\u00ed Hastingsov\u00e1 laskav\u011b a op\u011bt Billovi po\u010dechrala vlasy. „Abner v\u017edycky miloval tv\u00e9 pe\u010divo. Je to takov\u00e1 \u0161koda, \u017ee ses musel odst\u011bhovat. Newport u\u017e bez tebe prost\u011b nen\u00ed stejn\u00fd.“<\/div>\n
„No, u\u017e jsem v\u00e1m \u0159\u00edkal o t\u00e9 nov\u00e9 pek\u00e1rn\u011b, \u017ee? Chyst\u00e1me se otev\u0159\u00edt druhou pobo\u010dku Das Essen p\u0159\u00edmo tady v centru Newportu,“ \u0159ekl Bill hrd\u011b. „A j\u00e1 se sem p\u0159est\u011bhuju, abych to tam \u0159\u00eddil. Doufejme, \u017ee zp\u00e1tky do m\u00e9ho domu.“<\/div>\n
Pan\u00ed Hastingsov\u00e1 se \u0161iroce usm\u00e1la. „Ach, to je dobr\u00e1 zpr\u00e1va.“<\/div>\n
„Blbost,“ zamumlal Tom. Jedovat\u011b na Billa z\u00edral. Ka\u017ed\u00e9 sladk\u00e9 slovo, kter\u00e9 ten mlad\u00edk vypustil z \u00fast, Toma nutilo se je\u0161t\u011b siln\u011bji zamra\u010dit, a kdy\u017e od okna o p\u00e1r krok\u016f ustoupil, p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom str\u010dil do dve\u0159\u00ed od k\u016flny a v\u00edt\u011bzoslavn\u011b se zazubil. V rohu, rezav\u00e1 a pln\u00e1 pavu\u010din, st\u00e1la star\u00e1 \u010derven\u00e1 seka\u010dka na tr\u00e1vu. Vyt\u00e1hl ji z k\u016flny a odtla\u010dil ji p\u0159ed d\u016fm, zat\u00edmco stroj po celou cestu vrzal.<\/p><\/div>\n

Bill, nyn\u00ed s\u00e1m s \u010derstvou sklenic\u00ed limon\u00e1dy a tal\u00ed\u0159em su\u0161enek vzhl\u00e9dl od sv\u00e9ho \u010dasopisu, aby Toma sledoval.<\/div>\n
„Co to s t\u00edm, sakra, d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zavolal Bill.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l tak sladce, jak to jen um\u011bl. „Myslel jsem, \u017ee bych ud\u011blal trochu pr\u00e1ce na tr\u00e1vn\u00edku.“<\/div>\n
„Ta seka\u010dka nefunguje od t\u00e9 doby, co mi bylo osmn\u00e1ct,“ \u0159ekl Bill. „Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
Tom\u016fv \u00fasm\u011bv neochabl, kdy\u017e zat\u00e1hl za \u0161\u0148\u016fru a stroj se probudil k \u017eivotu. „Zd\u00e1 se b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku!“ Zak\u0159i\u010del Tom p\u0159es ten hluk.<\/div>\n
„Nebude sekat rovnom\u011brn\u011b!“ Zak\u0159i\u010del Bill nazp\u011bt.<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. Nestaral se o tr\u00e1vn\u00edk ani tro\u0161ku. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli ta seka\u010dka funguje, nebo ne. Cht\u011bl jen d\u011blat tak moc hluku po tak dlouhou dobu, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9. Tom p\u0159ejel seka\u010dkou bl\u00edzko okraje p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty a nechal ji tam st\u00e1t.<\/div>\n
\u0158vala tak hlasit\u011b, \u017ee se kostky ledu v Billov\u011b sklenici t\u0159\u00e1sly.<\/div>\n
\n

„Co to kurva!“ Za\u0159val Bill. Tom mrkl a nasadil si \u0161punty do u\u0161\u00ed. „To je zasran\u011b hlasit\u00e9!“<\/p><\/div>\n

„Co?!“ Vyk\u0159ikl Tom p\u0159es ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed zvuk seka\u010dky. „J\u00e1 t\u011b nesly\u0161\u00edm!“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, \u017ee\u2026 uch!“ Bill vstal, jako kdyby cht\u011bl p\u0159ej\u00edt p\u0159es p\u0159\u00edjezdovou cestu k Tomovi, ale pak se zarazil.<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „B\u00fdt tebou, tak bych to ned\u011blal!“<\/div>\n
Bill dupl nohou a rukama si p\u0159ikryl u\u0161i.<\/div>\n
„Jdu si zd\u0159\u00edmnout!“ Vyk\u0159ikl Tom. „Vr\u00e1t\u00edm se za p\u00e1r hodin, abych to zkontroloval.“ Oto\u010dil se a v\u00edt\u011bzoslavn\u011b zam\u00ed\u0159il zp\u00e1tky k domu. Nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak by tam Bill mohl sed\u011bt a zvl\u00e1dnout ten hluk, \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob. Tom m\u011bl \u0161punty do u\u0161\u00ed a c\u00edtil, jak na n\u011bj p\u0159ich\u00e1z\u00ed migr\u00e9na.<\/div>\n
Kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e do domu, \u0159ev seka\u010dky n\u00e1hle p\u0159estal. P\u0159ekro\u010dil Bill pr\u00e1h jeho pozemku?<\/div>\n
Prudce se oto\u010dil.<\/div>\n
„Musel doj\u00edt benz\u00edn,“ \u0159ekl Bill, op\u0159el se a d\u00e1l se vyh\u0159\u00edval na slunci. Nepohnul se ani o p\u00ed\u010f. „M\u00e1\u0161 prost\u011b \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
Tom tup\u011b z\u00edral na mrtvou seka\u010dku. Vyt\u00e1hl si \u0161punty z u\u0161\u00ed a zamra\u010dil se. „Skv\u011bl\u00e9.“<\/div>\n
Bill jen le\u017eel ve sv\u00e9m k\u0159ese a nato\u010dil hlavu na stranu, aby pustil je\u0161t\u011b trochu v\u00edc slunce na svou bledou poko\u017eku.<\/div>\n
\n

„Fajn,“ zamumlal Tom, se\u0161el po schodech dol\u016f, vydal se pod\u00e9l domu a n\u011bco hledal. „Hluk nen\u00ed jedin\u00fd zp\u016fsob, jak se zbavit kret\u00e9na. Aaa\u2026“ Tom zakopl o starou hadici a pak ji v\u00edt\u011bzoslavn\u011b zvedl. Pustil vodu a z konce hadice vytryskl proud vody st\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed ven s velkou silou. Tom se u\u0161kl\u00edbl, c\u00edtil se trochu vy\u0161inut\u011b, jak nespal v\u00edce ne\u017e dvacet \u010dty\u0159i hodin, a hodil si hadici p\u0159es rameno, ne\u017e se vydal do p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti domu.<\/p><\/div>\n

M\u00e1vl na Billa, kter\u00fd se st\u00e1le ani nehnul, a za\u010dal m\u00e1chat hadic\u00ed kolem dokola. „Jdu trochu zal\u00edt kv\u011btiny,“ vysv\u011btlil Tom. „Je to \u0161koda, \u017ee se o n\u011b nikdo nestaral.“<\/div>\n
„Dr\u017e hubu,“ \u0159ekl Bill l\u00edn\u011b.<\/div>\n
Tom se k Billovi p\u0159ipl\u00ed\u017eil bl\u00ed\u017e a p\u0159ekryl trysku hadice tak, aby studen\u00e1 voda proudila ven rychleji. Zvedl hadici vzh\u016fru a st\u0159\u00edkal vodu nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko m\u00edsta, kde sed\u011bl Bill a pobaven\u011b ho sledoval.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b nepoleje\u0161 na pozemku pan\u00ed Hastingsov\u00e9,“ \u0159ekl Bill a nedbale oto\u010dil str\u00e1nku ve sv\u00e9m \u010dasopise. „Krom\u011b toho, stejn\u011b tak moc, jako chce\u0161 vypadat jako drs\u0148\u00e1k se sv\u00fdmi mal\u00fdmi krimin\u00e1ln\u00edmi rom\u00e1nky a tak podobn\u011b, tak j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ve skute\u010dnosti jsi-„<\/div>\n
\n

Tom zam\u00ed\u0159il proudem na Billovu sklenici limon\u00e1dy a p\u0159evrhl ji. Bill sebou \u0161kubnul a schoval se za sv\u016fj \u010dasopis.<\/p><\/div>\n

„Jak se opova\u017euje\u0161!“ Zav\u0159e\u0161t\u011bl Bill. „V tomhle zkurven\u00e9m p\u0159\u00edkopu nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 kytky!“<\/div>\n
„Nesouhlas\u00edm,“ \u0159ekl Tom a v o\u010d\u00edch mu zabl\u00fdsklo. Bill sklonil \u010dasopis a p\u0159ikr\u010dil se. „Ty jsi docela rozko\u0161n\u00e1 mal\u00e1 kv\u011btinka, nebo ne?“ Ud\u011blal krok vp\u0159ed na \u0161t\u011brkovou p\u0159\u00edjezdovou cestu.<\/div>\n
Bill zavr\u010del. „Nep\u0159ibli\u017euj se.“<\/div>\n
„Nevniknu na pozemek pan\u00ed Hastingsov\u00e9,“ \u0159ekl Tom. „A v\u00ed\u0161 co, m\u00e1\u0161 pravdu, v tom p\u0159\u00edkopu nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 kytky. Ale plevel m\u00e1 taky pr\u00e1vo \u017e\u00edt, \u017ee?“ Tom zvedl hadici.<\/div>\n
„To neud\u011bl\u00e1\u0161!“<\/div>\n
A prost\u011b jen tak Tom p\u0159itiskl palec k hadici a poslal siln\u00fd proud vody p\u0159\u00edmo do Billova obli\u010deje. Te\u010f ve zp\u011btn\u00e9m pohledu si Tom m\u011bl uv\u011bdomit, \u017ee \u010d\u00e1st hadice visela dol\u016f do p\u0159\u00edkopu, a logicky, Bill ji mohl zachytit a st\u00e1le p\u0159itom nevstoupit na jeho pozemek.<\/div>\n
Co\u017e bylo p\u0159esn\u011b to, co Bill ud\u011blal.<\/div>\n
Vyt\u00e1hl hadici z Tomov\u00fdch rukou a klel tak hlasit\u011b, a\u017e z toho Toma bolely u\u0161i. „Ty jsi odporn\u00e1, zka\u017een\u00e1 lidsk\u00e1 bytost!“ Vyk\u0159ikl Bill a nam\u00ed\u0159il vodou nejd\u0159\u00edve do Tomova p\u0159ekvapen\u00e9ho obli\u010deje a pot\u00e9 na cel\u00e9 jeho t\u011blo. „Tady m\u00e1\u0161!“<\/div>\n
\n

„Kurva, kurva, kurva!“ vyk\u0159ikoval Tom a klop\u00fdtal vzad. Ta voda byla zasran\u011b studen\u00e1 a on se za\u010dal okam\u017eit\u011b t\u0159\u00e1st zimou. Tom byl \u0161lachovit\u011b huben\u00fd a jeho vlasy byly dlouh\u00e9, a kdy\u017e byl zalit\u00fd ledovou vodou, jeho t\u011blo boj s chladem t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vzdalo. „Kret\u00e9ne!“<\/p><\/div>\n

Bill se sm\u00e1l, zat\u00edmco st\u00e1l na nohou a ovl\u00e1dal hadici jako prof\u00edk. Um\u00edstil palec p\u0159es trysky tak, \u017ee proud ude\u0159il Toma opravdu intenzivn\u011b a srazil ho o n\u011bkolik krok\u016f vzad. Tom zacouval ke schod\u016fm, ve\u0161el do domu a zabouchl za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
Z druh\u00e9 strany se o dve\u0159e op\u0159el, lapal po dechu a nad\u00e1val. Bill vyhr\u00e1l. Vyhr\u00e1l a Tom se nyn\u00ed chv\u011bl zimou a byl mokr\u00fd a vy\u010derpan\u00fd.<\/div>\n
Znovu pohl\u00e9dl z okna. Bill se vr\u00e1til do sv\u00e9ho k\u0159es\u00edlka a s nasazen\u00fdmi br\u00fdlemi si prohl\u00ed\u017eel \u010dasopis. Tom zavrt\u011bl hlavou. Do\u0161ly mu n\u00e1pady. Nedok\u00e1zal Billa vyhnat otravov\u00e1n\u00edm. Zavolat policii se zd\u00e1lo zbyte\u010dn\u00e9, proto\u017ee to vypadalo, \u017ee Billa ka\u017ed\u00fd zatracen\u011b zbo\u017e\u0148uje.<\/div>\n
V Tomov\u011b b\u0159i\u0161e se nahromadilo je\u0161t\u011b v\u00edc vzteku. \u010c\u00edm slad\u0161\u00ed se Bill zd\u00e1l b\u00fdt, t\u00edm nasran\u011bji se Tom c\u00edtil.<\/div>\n
\n

Tom sklouzl pod\u00e9l dve\u0159\u00ed a posadil se na podlahu, kolena si p\u0159it\u00e1hl k hrudi a povzdechl si. Kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee podeps\u00e1n\u00ed kupn\u00ed smlouvy povede ke v\u0161emu tomuhle, tak by do Newportu nikdy nevkro\u010dil. Nen\u00e1vid\u011bl Billa. Cht\u011bl mu zakroutit krkem a vyml\u00e1tit mu z obli\u010deje ten jeho sladk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p><\/div>\n

Tom vstal a znovu vyhl\u00e9dl z okna. Bill byl nyn\u00ed na mobiln\u00edm telefonu a s n\u011bk\u00fdm kl\u00e1bosil. Hadice byla hozena zp\u00e1tky na Tomov\u011b pozemku.<\/div>\n
„Kret\u00e9n,“ \u0159ekl Tom. Zaz\u00edral z okna a obr\u00e1til se, aby si ode\u0161el zd\u0159\u00edmnout na gau\u010d. Te\u010f byl na \u0159ad\u011b sp\u00e1nek. Musel nabrat s\u00edly.<\/div>\n
Tohle znamenalo v\u00e1lku.<\/p>\n

autor: adriandarc<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: adriandarc V\u0161e je dovoleno\u2026 ve v\u00e1lce i v dortu Tom se op\u0159el o \u017eidli a dlouze a vy\u010derpan\u011b si povzdechl. Op\u011bt str\u00e1vil celou noc psan\u00edm. Ani nev\u011bd\u011bl jist\u011b, co vlastn\u011b psal. V hlav\u011b m\u011bl z\u00e1blesky maj\u00e1k\u016f, neotev\u0159en\u00fdch dopis\u016f, vln nar\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[657],"tags":[],"class_list":["post-1786","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-soukromy-majetek"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1786","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1786"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1786\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1786"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1786"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1786"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}