{"id":17932,"date":"2008-05-10T18:00:00","date_gmt":"2008-05-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17893"},"modified":"2008-05-10T18:00:00","modified_gmt":"2008-05-10T17:00:00","slug":"hotelovy-pokoj-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/10\/hotelovy-pokoj-9\/","title":{"rendered":"Hotelov\u00fd pokoj 9."},"content":{"rendered":"
Za chv\u00edli m\u00e1me zvukovou zkou\u0161ku, pak kr\u00e1tk\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s fanou\u0161ky, jeden mini rozhovor a kone\u010dn\u011b ve\u010der koncert. Docela se t\u011b\u0161\u00edm. Na t\u00e9hle \u0161\u0148\u016f\u0159e jsem byl zat\u00edm v\u011bt\u0161inou sklesl\u00fd a unaven\u00fd, ale zm\u011bnilo se to. Posledn\u00ed dva dny jsem jak vym\u011bn\u011bn\u00fd. C\u00edt\u00edm se pln\u00fd energie, m\u00e1m chu\u0165 zp\u00edvat a k\u0159i\u010det, aby v\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee je mi fajn. \u017de jsem hrozn\u011b spokojenej se sv\u00fdm \u017eivotem.<\/div>\n
No prost\u011b, na dne\u0161n\u00ed koncert se fakt t\u011b\u0161\u00edm.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Bille, m\u016f\u017eu se s tebou je\u0161t\u011b vyfotit?“ mal\u00e1 brunetka se ke mn\u011b dychtiv\u011b tiskne. P\u0159ik\u00fdvnu a pokl\u00e1d\u00e1m j\u00ed ruku kolem ramen. Obj\u00edm\u00e1 m\u011b kolem pasu a j\u00e1 c\u00edt\u00edm, jak je stra\u0161n\u011b nerv\u00f3zn\u00ed a rozechv\u011bl\u00e1. Je to legra\u010dn\u00ed. Asi si nikdy nezvyknu na podobn\u00e9 reakce. V\u0161echny ty holky na m\u011b koukaj\u00ed, jako kdybych byl p\u0159inejmen\u0161\u00edm polob\u016fh, p\u0159itom jsem \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed kluk. Jak \u0159\u00edk\u00e1 Tom, kdyby ho ty holky znaly po\u0159\u00e1dn\u011b, ani by ho zn\u00e1t necht\u011bly. No, tro\u0161i\u010dku p\u0159eh\u00e1n\u00ed, ale v z\u00e1sad\u011b to je pravda. Jsme jenom norm\u00e1ln\u00ed osmn\u00e1ctilet\u00ed kluci, se v\u0161\u00edm, co k tomu pat\u0159\u00ed… Nasad\u00edm \u00fasm\u011bv \u010d\u00edslo \u010dty\u0159i. M\u00e1m asi p\u011bt \u00fasm\u011bv\u016f pro podobn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti a proto\u017ee to je v\u011bt\u0161inou d\u011bsn\u00e1 otrava, bav\u00edm se vym\u00fd\u0161len\u00edm takov\u00fdchhle blbost\u00ed, jako \u017ee m\u00e1m o\u010d\u00edslovan\u00e9 \u00fasm\u011bvy. Brunet\u010dina kamar\u00e1dka dvakr\u00e1t bl\u00fdskne fo\u0165\u00e1kem a je to. Brunetka mi d\u011bkuje a j\u00e1 vid\u00edm, \u017ee je dojat\u00e1.<\/div>\n
„Te\u010f je\u0161t\u011b j\u00e1,“ vyp\u00edskne ta jej\u00ed kamar\u00e1dka. Vym\u011bn\u00edm \u00fasm\u011bv \u010d\u00edslo \u010dty\u0159i za \u00fasm\u011bv \u010d\u00edslo t\u0159i. Tahle holka je docela p\u011bkn\u00e1. Vysok\u00e1, hodn\u011b \u0161t\u00edhl\u00e1, dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy… \u00b4no, podobn\u00fd typ jako j\u00e1,\u00b4 pomysl\u00edm si rozvern\u011b. L\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e m\u011b lidi napodobujou. Stylem obl\u00e9k\u00e1n\u00ed, vlasy, l\u00ed\u010den\u00edm i nalakovan\u00fdmi nehty.<\/div>\n
„Tome, m\u016f\u017eu se vyfotit s v\u00e1mi ob\u011bma?“ ta \u010dernovlas\u00e1 holka u\u017e natahuje ruku k Tomovi, stoj\u00edc\u00edmu opod\u00e1l a pozoruj\u00edc\u00edmu tohle cel\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed. Tom nasad\u00ed ten sv\u016fj profi sebev\u011bdomej \u00fasm\u011bv a pok\u00fdve hlavou. Holka se postav\u00ed mezi n\u00e1s a docela drze si n\u00e1s p\u0159it\u00e1hne k sob\u011b. Netu\u0161\u00edm, kde se chytla Toma, ale j\u00e1 jej\u00ed ruku c\u00edt\u00edm docela bl\u00edzko zadku. Ta m\u00e1 ale odvahu! Pokl\u00e1d\u00e1m j\u00ed ruku kolem pasu. Obvykle se t\u011bch holek takhle v\u016fbec nedot\u00fdk\u00e1m, ale te\u010f jsem prost\u011b n\u011bjak necht\u011bl, aby ji tak dr\u017eel Tom. C\u00edt\u00edm jeho ruku, jak se posouv\u00e1 po jej\u00edch z\u00e1dech. Na mal\u00fd okam\u017eik se drsn\u00e1 b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f dotknou m\u00e9 k\u016f\u017ee. Prvn\u00ed dotek za cel\u00e9 dne\u0161n\u00ed odpoledne. Samou dychtivost\u00ed se mi rozbu\u0161\u00ed srdce. Chyb\u00ed mi. Stra\u0161n\u011b mi chyb\u00ed. Pooto\u010d\u00edm hlavu. Prost\u011b se na n\u011bj chci pod\u00edvat. Na\u0161e o\u010di se st\u0159etnou nad jej\u00ed hlavou. Jsem za to vd\u011b\u010dn\u00fd. Usm\u011bju se na n\u011bj. Kdy\u017e mi \u00fasm\u011bv oplat\u00ed, chce se mi zase k\u0159i\u010det. K\u0159i\u010det \u0161t\u011bst\u00edm. Rozz\u00e1\u0159en\u011b se oto\u010d\u00edm a \u00fasm\u011bv, kter\u00fd vykouzl\u00edm na tv\u00e1\u0159i, ve sv\u00e9 stupnici \u00fasm\u011bv\u016f je\u0161t\u011b nem\u00e1m.<\/div>\n
Brunetka zm\u00e1\u010dkne spou\u0161\u0165 a bleskne se. To u\u017e se k n\u00e1m ale \u0159\u00edt\u00ed Saki a za\u010d\u00edn\u00e1 holky pakovat. \u010cernovl\u00e1ska n\u00e1s jen velmi neochotn\u011b pou\u0161t\u00ed. Je\u0161t\u011b sly\u0161\u00edm brunetku, jak \u0159\u00edk\u00e1: „P\u00e1ni, to je \u00fapln\u011b senza\u010dn\u00ed fotka.“ Spokojen\u011b se usm\u011bju. Jo, tomu v\u011b\u0159\u00edm, tahle fotka mus\u00ed st\u00e1t za to!<\/div>\n
*<\/strong><\/div>\n
„T\u0159icet minut, p\u00e1nov\u00e9,“ Hermann se k n\u00e1m bl\u00ed\u017e\u00ed a mn\u011b je jasn\u00e9, \u017ee za chv\u00edli to vypukne.
„U\u017e?“ div\u00edm se, kdy\u017e mi za\u010dne protahovat kabl\u00edky pod tri\u010dkem a j\u00e1 si cpu do ucha miniaturn\u00ed sluch\u00e1tko.<\/div>\n
„No jo, Bille, u\u017e,“ \u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
Jenom p\u0159ik\u00fdvnu a nech\u00e1m ho omotat mi kabely v\u0161ude, kde je pot\u0159eba. Pak se zav\u0159eme s Tomem a Georgem v na\u0161\u00ed oddechov\u00e9 m\u00edstnosti a \u010dek\u00e1me na za\u010d\u00e1tek koncertu. U\u017e m\u00e1me sv\u00e9 za\u017eit\u00e9 ritu\u00e1ly, kter\u00e9 se prost\u011b ud\u011blat mus\u00ed, aby koncert dopadl dob\u0159e.<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se koncentrovat na bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se vystoupen\u00ed. Jsem lehce nerv\u00f3zn\u00ed, ale to je v po\u0159\u00e1dku. Tak to m\u00e1 b\u00fdt. Bez ur\u010dit\u00e9 d\u00e1vky nap\u011bt\u00ed by to prost\u011b ne\u0161lo.<\/div>\n
V\u0161echno b\u011b\u017e\u00ed hladce a najednou u\u017e zb\u00fdv\u00e1 posledn\u00edch p\u011bt minut. Otev\u0159ou se dve\u0159e a dovnit\u0159 nakoukne Saki.<\/div>\n
„P\u00e1nov\u00e9?“ zept\u00e1 se ob\u0159adn\u011b. „Byl bych r\u00e1d, kdybyste m\u011b n\u00e1sledovali.“ Nech\u00e1pu, pro\u010d to takhle \u0159\u00edk\u00e1, ale na druhou stranu je fakt, \u017ee je to takovej hezkej za\u010d\u00e1tek. P\u0159ijdu si v\u017edycky v\u00edc slavnostn\u011b. Zhluboka vydechnu a vykro\u010d\u00edm za n\u00edm.<\/div>\n
Jdeme za sebou v \u0159ad\u011b. Ob\u010das n\u011bkdo z na\u0161\u00edch lid\u00ed, kter\u00e9 m\u00edj\u00edme, prohod\u00ed: „Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed.“ Neodpov\u00edd\u00e1me na to. Jdeme, ka\u017ed\u00fd pono\u0159en\u00fd do vlastn\u00edch my\u0161lenek, posledn\u00ed minuty koncentrace. A pak to vypukne. Prvn\u00ed jde na sc\u00e9nu Tom. V\u017edycky kdy\u017e sly\u0161\u00edm jeho kytaru, p\u0159eb\u011bhne mi mr\u00e1z po z\u00e1dech. U\u017e kolikr\u00e1t jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee to chce po\u0159\u00e1dnou d\u00e1vku odvahy j\u00edt tam jako prvn\u00ed a za\u010d\u00edt hr\u00e1t. Gustav se ti\u0161e usazuje za bubny a Georg jde ke schod\u016fm na druh\u00e9 stran\u011b. U\u017e sly\u0161\u00edm, jak se k Tomovi p\u0159id\u00e1v\u00e1 i on a nakonec Gustav. Te\u010f nast\u00e1v\u00e1 moje chv\u00edle. Naposledy se z pln\u00fdch plic nadechnu a vydechnu a jdu na to. Vb\u011bhnu na p\u00f3dium. Sv\u011btla m\u011b na okam\u017eik oslep\u00ed, ale rychle si zvyk\u00e1m. Za\u010d\u00edn\u00e1m zp\u00edvat…<\/div>\n
*<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
Osmdes\u00e1t minut uteklo jako voda a je po koncertu. S ru\u010dn\u00edkem kolem krku jdu do \u0161atny a je\u0161t\u011b si pobrukuju posledn\u00ed p\u00edsni\u010dku. M\u00e1m to tak poka\u017ed\u00e9. Ta posledn\u00ed mi z\u016fst\u00e1v\u00e1 v hlav\u011b nejd\u00e9le.<\/div>\n
Z Billa se na dne\u0161n\u00edm vystoupen\u00ed stala doslova \u010dasovan\u00e1 bomba. A mysl\u00edm, \u017ee jsem nebyl jedinej, kdo si toho v\u0161iml. Sta\u010dilo pod\u00edvat se do publika. \u0160lo z n\u011bj tolik energie a tolik emoc\u00ed, stra\u0161n\u011b siln\u011b to v\u0161echno pro\u017e\u00edval a do sv\u00e9ho projevu dal \u00fapln\u011b v\u0161echno. Ob\u010das jsem skoro zapom\u00ednal hr\u00e1t, to kdy\u017e jsem se na n\u011bj zad\u00edval p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Doufal jsem, \u017ee n\u011bjak p\u0159e\u017eiju chv\u00edli, kdy bude st\u00e1t u m\u011b, zp\u00edvat a sledovat m\u011b up\u0159en\u00fdm pohledem. P\u0159e\u017eil jsem to, ale jen tak tak. \u00b4Reden\u00b4 je prost\u011b za\u010darovan\u00e1 p\u00edsni\u010dka. Je prov\u00e1zen\u00e1 takovou zaj\u00edmavou historkou, ale Bill se nikdy rozhodn\u011b nechoval tak, aby jej\u00ed pravdivost potvrdil. Ani dne\u0161ek nebyl v\u00fdjimkou… jeho pohledy, gesta a pohyby byly odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy d\u0159\u00edv. St\u00e1l tak stra\u0161n\u011b bl\u00edzko u m\u011b, \u017ee jsem skoro nemohl p\u0159ehmat\u00e1vat na kyta\u0159e; dokonce se o m\u011b i lehce ot\u0159el. Zase byl tak zatracen\u011b sexy a j\u00e1 si bolestn\u011b uv\u011bdomoval, jak stra\u0161n\u011b ho chci. Na okam\u017eik m\u011b napadlo, co by se asi stalo, kdybych pustil kytaru, p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b a za\u010dal se s n\u00edm l\u00edbat. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj, ale to jsem nem\u011bl d\u011blat. Z o\u010d\u00ed mu s\u00e1lala takov\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148, \u017ee mi bylo jasn\u00e9, \u017ee se jeho my\u0161lenky ub\u00edraj\u00ed naprosto stejn\u00fdm sm\u011brem jako ty moje. Sev\u0159el jsem kytaru pevn\u011b v ruce, pro tuhle chv\u00edli to bylo to jedin\u00e9, co jsem mohl sev\u0159\u00edt… a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
Asi nebylo nejlep\u0161\u00ed, \u017ee mezi n\u00e1mi minulou noc k ni\u010demu po\u0159\u00e1dn\u011b nedo\u0161lo. Jsem z n\u011bj stra\u0161n\u011b vydr\u00e1\u017ed\u011bnej a kdykoli se objev\u00ed takhle bl\u00edzko, jde to se mnou od deseti k p\u011bti. Chci ho. Stra\u0161n\u011b moc ho chci. Pomalu u\u017e nedok\u00e1\u017eu myslet na nic jin\u00fdho ne\u017e na n\u011bj… P\u0159edstava, jak si ho tvrd\u011b beru, a on p\u0159itom st\u00e9n\u00e1 rozko\u0161\u00ed, m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Nikdy jsem po nikom tolik netou\u017eil jako po n\u011bm. P\u0159itom kdy\u017e jsem s n\u00edm s\u00e1m, najednou ztr\u00e1c\u00edm energii a jsem stra\u0161n\u011b vl\u00e1\u010dnej a chci ho hladit a l\u00edbat… ach jo, Bille.<\/div>\n
Jdu se sklon\u011bnou hlavou, zamy\u0161lenej, po\u0159\u00e1d lehce nabuzenej a najednou m\u011b n\u011bkdo chyt\u00ed za ruku a vt\u00e1hne m\u011b do pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed. Stra\u0161n\u011b jsem se lekl!<\/div>\n
„Co–?“ chci se zeptat, co to m\u00e1 znamenat, ale \u010dern\u00e9 vlasy zav\u00ed\u0159\u00ed kolem m\u00e9ho obli\u010deje a j\u00e1 z\u00e1dy naraz\u00edm na chladn\u00e9 dla\u017edice toalet. Ned\u00e1 mi jedinou mo\u017enost promluvit. Tvrd\u011b m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00edbat. Jeho jazyk prudce zaj\u00ed\u017ed\u00ed do m\u00fdch \u00fast, nedo\u010dkav\u00e9 ruce hore\u010dnat\u011b hlad\u00ed m\u00e9 t\u011blo. Jsem jeho chov\u00e1n\u00edm \u00fapln\u011b paralyzovan\u00fd. Nech\u00e1pu, pro\u010d to d\u011bl\u00e1, ale stra\u0161n\u011b se mi to l\u00edb\u00ed… nedo\u010dkav\u011b mi rozep\u00edn\u00e1 kalhoty. „Po-po\u010dkej,“ sna\u017e\u00edm se ho zastavit. \u00dapln\u011b se zbl\u00e1znil, kdokoli sem p\u0159ece m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt, ned\u00e1 se to tu zamknout a do kabiny jsme se ani nedostali. Ale to ho z\u0159ejm\u011b v tu chv\u00edli v\u016fbec nezaj\u00edmalo. Serval mi kalhoty i boxerky z bok\u016f a klesl p\u0159ede mnou na kolena. Cht\u011bl jsem ho p\u0159ibrzdit, ale ruce mi vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu. Nam\u00edsto razantn\u00edho zakro\u010den\u00ed jsem se vzmohl jen na jak\u00e9si slab\u00e9 odstr\u010den\u00ed, kter\u00e9ho si on ale z\u0159ejm\u011b v\u016fbec nev\u0161iml.<\/div>\n
„Na tohle jsem m\u011bl chu\u0165 celej ve\u010der,“ za\u0161eptal a o\u010di mu zasv\u00edtily jak drahokamy, kdy\u017e kone\u010dn\u011b osvobodil m\u016fj vzru\u0161en\u00fd penis. Rychl\u00fdm pohybem si navlh\u010dil rty a po\u017eiva\u010dn\u011b ol\u00edzl m\u00e9 vzru\u0161en\u00ed po cel\u00e9 jeho d\u00e9lce. Zvuk, kter\u00fd jsem p\u0159i tom pohledu vydal, nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ipom\u00ednal \u00fap\u011bnliv\u00e9 zak\u0148u\u010den\u00ed. On m\u011b jednou zabije! Tohle \u017ee m\u00e1 b\u00fdt to nevinn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed bez n\u011bjak\u00fdch v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch zku\u0161enost\u00ed? Nechci vid\u011bt, co bude d\u011blat, a\u017e ty zku\u0161enosti m\u00edt bude… \u00dapln\u011b bez dechu jsem sledoval, jak si Bill pohr\u00e1v\u00e1 s m\u00fdm vzru\u0161en\u00edm, evidentn\u011b si to u\u017e\u00edval a j\u00e1 netu\u0161il, jestli to cel\u00e9 d\u011bl\u00e1 jen kv\u016fli sob\u011b nebo do toho zahrnul i m\u00e9 vlastn\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed, ve sv\u00e9m d\u016fsledku to ale bylo vlastn\u011b jedno. Byl tak pe\u010dliv\u00fd, nevynechal jedin\u00e9 m\u00edste\u010dko, olizoval m\u011b a s\u00e1l a j\u00e1 se sotva dr\u017eel na t\u0159esouc\u00edch se nohou. Po\u0159\u00e1d jsem se b\u00e1l, \u017ee n\u011bkdo p\u0159ijde a p\u0159istihne n\u00e1s, na druhou stranu m\u011b to \u0161\u00edlen\u011b rajcovalo. Nechal vyklouznout m\u016fj penis ze sv\u00fdch \u00fast, uchopil ho do ruky a za\u010dal se o n\u011bj ot\u00edrat tv\u00e1\u0159\u00ed. O\u010dima vyhledal mou tv\u00e1\u0159. O\u010di m\u011bl \u00fapln\u011b \u010dern\u00e9 a rty otekl\u00e9… nic dr\u00e1\u017ediv\u011bj\u0161\u00edho jsem si p\u0159edstavit neum\u011bl. Ale kdy\u017e promluvil, moje fantazie se rozb\u011bhla na je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed obr\u00e1tky. „Bude\u0161 se se mnou milovat,“ za\u0161eptal, „u\u017e brzy.“ Zast\u00e9nal jsem. Tohle mi nem\u011bl p\u0159ipom\u00ednat. Tak t\u011b\u017ece tuhle p\u0159edstavu vyt\u011bs\u0148uju ze sv\u00e9 mysli… Sev\u0159el jsem sv\u016fj penis a rychle se za\u010dal uspokojovat. Jeho ruce hladily m\u016fj sta\u017een\u00fd zadek, drobn\u00fdmi polibky pokr\u00fdval m\u00e9 boky… „U-u\u017e budu,“ za\u0161eptal jsem p\u0159er\u00fdvan\u011b. Jen tak tak sta\u010dil uhnout, abych ho nezas\u00e1hl. Pozorn\u011b sledoval, jak se m\u00e9 t\u011blo uvol\u0148uje, na tv\u00e1\u0159i \u0161ibalsk\u00fd \u00fasm\u011bv. Zni\u010den\u011b jsem se op\u0159el o st\u011bnu a vyd\u00fdch\u00e1val se. M\u00e9 srdce let\u011blo jak o z\u00e1vod. Ruce i nohy jsem m\u011bl jako z gumy, sotva jsem dok\u00e1zal st\u00e1t. Bill se pohotov\u011b nat\u00e1hl pro pap\u00edrov\u00e9 ru\u010dn\u00edky a jeden mi p\u0159ipl\u00e1cnul na pot\u0159\u00edsn\u011bnou ruku. „D\u00edky,“ zamumlal jsem a za\u010dal se rozchv\u011ble ot\u00edrat.<\/div>\n
Lehce se ke mn\u011b p\u0159itulil a jemn\u011b se rty dotkl m\u00e9 rozp\u00e1len\u00e9 tv\u00e1\u0159e. „Byl jsi n\u00e1dhernej,“ za\u0161eptal mi do ucha. „Celej ve\u010der jsem nemohl myslet na nic jin\u00fdho.“<\/div>\n
Panebo\u017ee, Bille!<\/div>\n
Ot\u0159el se o m\u011b boky a j\u00e1 c\u00edtil jeho erekci. Ne\u0159\u00edkal jsem, \u017ee m\u011b jednou zabije?<\/div>\n
*<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
Museli jsme je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkat, ne\u017e byl Tom schopnej j\u00edt za ostatn\u00edmi do \u0161atny. P\u0159ipou\u0161t\u00edm, \u017ee nevypadal nejzdrav\u011bji. O\u010di se mu leskly a tv\u00e1\u0159e m\u011bl cel\u00e9 \u010derven\u00e9.<\/div>\n
„Kde jste byli?“ zeptal se Saki starostliv\u011b. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee tohle d\u011blat nem\u00e1me. Jen tak zmizet a ne\u0159\u00edct, kam jdeme, ale j\u00e1 si fakt nemohl pomoct.<\/div>\n
„Na z\u00e1chod\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl jsem po pravd\u011b. Tom ml\u010del, po\u0159\u00e1d vypadal je\u0161t\u011b lehce mimo. Zato j\u00e1 byl natlakovanej p\u0159\u00edmo k vybouchnut\u00ed. Celej ve\u010der jsem myslel jen na to, co asi Tom c\u00edt\u00ed, kdy\u017e se na m\u011b d\u00edv\u00e1. Jestli i on pro\u017e\u00edv\u00e1 to vzru\u0161uj\u00edc\u00ed chv\u011bn\u00ed tam dole, jestli i jemu se v hlav\u011b vyno\u0159uj\u00ed vzpom\u00ednky na to, co jsme spolu v posledn\u00edch dnech d\u011blali… U\u017e n\u011bkolik hodin se m\u011b nedotkl. \u0160\u00edlel jsem z toho!<\/div>\n
Tom ve mn\u011b nastartoval n\u011bco, co jsem nikdy neza\u017eil. Vlastn\u011b to nen\u00ed \u00fapln\u011b p\u0159esn\u00e9. Moc dob\u0159e zn\u00e1m tu touhu po dotec\u00edch a milov\u00e1n\u00ed, ale kdy\u017e nebyl nikdo konkr\u00e9tn\u00ed, s k\u00fdm bych to cht\u011bl pro\u017e\u00edt, bylo to jin\u00e9. Te\u010f se tohle v\u0161echno st\u0159etlo v podob\u011b m\u00e9ho dvoj\u010dete. Na\u0161e neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 bl\u00edzkost a propojenost pronikla i sem. Neexistuje \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by m\u011b znal l\u00e9pe ne\u017e on… nev\u00edm o nikom, snad s v\u00fdjimkou m\u00e1my, ale to je tro\u0161ku jin\u00e9, kdo by m\u011b m\u011bl rad\u011bji ne\u017e on a bral m\u011b bez v\u00fdhrad takov\u00e9ho, jak\u00fd jsem… v\u011b\u0159\u00edm mu, neum\u00edm si p\u0159edstavit bez n\u011bj \u017e\u00edt… a je mi s n\u00edm stra\u0161n\u011b dob\u0159e. Co si p\u0159\u00e1t v\u00edc?<\/div>\n
*<\/div>\n
„Dneska to m\u011blo spr\u00e1vnou \u0161\u0165\u00e1vu,“ \u0159ekl mi David pochvaln\u011b, kdy\u017e jsme vedle sebe kr\u00e1\u010deli hotelovou halou k v\u00fdtahu.<\/div>\n
„D\u00edky, u\u017eil jsem si to,“ \u0159ekl jsem a zam\u00e1\u010dkl po\u0159\u00e1dn\u011b tlust\u00fd fix, kter\u00fd jsem po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b dr\u017eel v ruce, jak jsem se p\u0159ed hotelem podepisoval fanynk\u00e1m, \u010dekaj\u00edc\u00edm tam na n\u00e1s. Pot\u011b\u0161en\u011b jsem se usm\u00e1l, pochvala od mana\u017eera v\u017edycky pot\u011b\u0161\u00ed, a ohl\u00e9dl se p\u0159es rameno. Dostal jsem se dovnit\u0159 hotelu jako prvn\u00ed, Tom vystupoval z auta posledn\u00ed a z\u0159ejm\u011b te\u010f je\u0161t\u011b podepisuje pap\u00edry a v\u00fdst\u0159ihy. Zamra\u010dil jsem se. \u00b4No jo,\u00b4 napadlo m\u011b. \u00b4Co kdy\u017e tam fakt n\u011bkter\u00e9 z nich podepisuje v\u00fdst\u0159ih?\u00b4 Hore\u010dn\u011b jsem si vybavil mo\u017en\u00e9 adeptky, stoj\u00edc\u00ed nejbl\u00ed\u017e.<\/div>\n
Zarazil jsem se uprost\u0159ed pohybu. „Po\u010dk\u00e1me na ostatn\u00ed, ne?“ vyzval jsem Davida.<\/div>\n
M\u016fj n\u00e1vrh ho nijak nep\u0159ekvapil. „Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
Ml\u010dky jsem o\u010dima propaloval sklen\u011bn\u00e9 vstupn\u00ed dve\u0159e a sna\u017eil se zahl\u00e9dnout, co vysok\u00e1 postava m\u00e9ho bratra navle\u010den\u00e1 do plandav\u00e9 mikiny pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1. Kone\u010dn\u011b jsem ho zahl\u00e9dl. Zrovna zam\u00e1\u010dkl fix a podal ho jednomu z bodyguard\u016f, kter\u00fd \u0161el za n\u00edm. Nev\u00edm pro\u010d, ale s \u00falevou jsem si oddechl. U\u017e byl skoro u dve\u0159\u00ed, kdy\u017e se z davu nat\u00e1hla ruka a vtiskla mu n\u011bco do dlan\u011b. Srdce mi bu\u0161ilo a\u017e v krku. Tom v\u0161ak ani v nejmen\u0161\u00edm nedal najevo, \u017ee by se n\u011bco stalo a ve\u0161el do hotelu. \u010cekali jsme u\u017e jenom na n\u011bj. Ze\u0161iroka se usm\u00e1l a pronesl: „Nev\u00edm jak vy, ale j\u00e1 m\u00e1m \u0161\u00edlenej hlad.“ Jeho ruka zmizela v kapse.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Za chv\u00edli m\u00e1me zvukovou zkou\u0161ku, pak kr\u00e1tk\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s fanou\u0161ky, jeden mini rozhovor a kone\u010dn\u011b ve\u010der koncert. Docela se t\u011b\u0161\u00edm. Na t\u00e9hle \u0161\u0148\u016f\u0159e jsem byl zat\u00edm v\u011bt\u0161inou sklesl\u00fd a unaven\u00fd, ale zm\u011bnilo se to. Posledn\u00ed dva dny jsem jak vym\u011bn\u011bn\u00fd. C\u00edt\u00edm se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[121],"tags":[],"class_list":["post-17932","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hotelovy-pokoj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17932","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17932"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17932\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17932"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17932"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17932"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}