{"id":17947,"date":"2008-05-09T12:50:00","date_gmt":"2008-05-09T11:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17907"},"modified":"2008-05-09T12:50:00","modified_gmt":"2008-05-09T11:50:00","slug":"only-for-you-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/09\/only-for-you-27\/","title":{"rendered":"Only For You 27."},"content":{"rendered":"
Kdy\u017e no\u010dn\u00ed v\u00e1nek rozehr\u00e1l svou p\u00edse\u0148 na struny ze st\u0159\u00edbrn\u00fdch \u017e\u00edn\u00ed pegas\u016f, prot\u00ednaj\u00edc\u00edch oblohu, t\u0159pyt\u00edc\u00edch se ve svitu hv\u011bzd, jej\u00ed t\u00f3ny nesly se v d\u00e1l. Do m\u00edst, kde sp\u00e1nek stal se vl\u00e1dcem a \u010dern\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 zahalil den. A z t\u00e9 z\u00e1\u0159e, j\u00ed\u017e jako jedin\u00e9 bylo dovoleno pl\u00e1t sv\u00fdm chladn\u00fdm sv\u011btlem, v\u00ed\u0159il st\u0159\u00edbrn\u00fd prach. Prach, kter\u00fd jako p\u00edsek unikaj\u00edc\u00ed mezi prsty, pronikal \u00fazk\u00fdmi \u0161t\u011brbinami pod klenbu \u010dern\u00fdch \u0159as. Vkr\u00e1daj\u00edc se do sn\u016f, nesouc fantazii bez hranic.<\/div>\n
Le\u010d temn\u00fd z\u00e1voj se p\u0159ece jen zachv\u011bl. Jedna zmaten\u00e1 du\u0161e ji\u017e necht\u011bla sp\u00e1t. Tou\u017eila se probudit. Zjistit, \u017ee v\u0161e byl jen bludn\u00fd klam a ona m\u00e1 st\u00e1le p\u0159ed sebou svou druhou p\u0159\u00edle\u017eitost. Nad\u011bji pro chlapce, jen\u017e jej, stejn\u011b jako tehdy, st\u0159e\u017eil sv\u00fdma pronikav\u00fdma o\u010dima, \u010dekaj\u00edc, a\u017e se probud\u00ed. Doufaj\u00edc\u2026<\/div>\n
A luna\u2026 Luna zp\u00edvala svou tichou baladu zamilovan\u00fdch\u2026<\/div>\n
\u010cern\u00e9 st\u00edny v\u011btvov\u00ed se mu lehce kol\u00e9baly nad hlavou do rytmu onoho nez\u0159eteln\u00e9ho st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed t\u011bch n\u011bkolika m\u00e1lo n\u011bm\u00fdch slov, jejich\u017e takt se ztr\u00e1cel v tom lehk\u00e9m z\u00e1chv\u011bvu hlasu v posledn\u00ed slabice, kter\u00e1 se jako kdyby ozv\u011bnou vkradla pod prvn\u00ed slabiku n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed. Zamrkal. Mysl jakoby mu snad vypov\u011bd\u011bla slu\u017ebu a tu trochu vzpom\u00ednek z posledn\u00edch dn\u016f zakryl mihotav\u00fd opar, p\u0159es n\u011bho\u017e ne\u0161lo proniknout.<\/div>\n
Jen pozvolna si za\u010dal vybavovat oslepuj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0159 t\u011bch p\u00e1r sv\u011btel v d\u00e1lce, oza\u0159uj\u00edc\u00edch temn\u00fd park, a tu nekone\u010dnou propast osam\u011blosti, do n\u00ed\u017e se propadal. Hloub a hloub, nedo\u010dkaj\u00edc se dna. Strach, kter\u00fd zmizel v okam\u017eiku, kdy jej n\u011b\u010d\u00ed pa\u017ee skryly v objet\u00ed a jeho t\u011blo naplnilo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo s lehkou, krapet omamnou v\u016fn\u00ed s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed levandule.<\/div>\n
Opatrn\u011b pooto\u010dil hlavu. Hodiny rud\u011b z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed \u010dernou noc\u00ed pr\u00e1v\u011b ukazovaly \u010das okolo p\u016flnoci. Bill sv\u016fj pohled sto\u010dil na postavu, sed\u00edc\u00ed v nepohodln\u00e9m k\u0159es\u00edlku, jej\u00ed\u017e podep\u0159en\u00e1 hlava spo\u010d\u00edvala na chlapcov\u00fdch b\u011blostn\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch. Jen n\u011bkolik m\u00e1lo centimetr\u016f od chlapcovy dlan\u011b.<\/div>\n
Sta\u010dilo by tak m\u00e1lo… Vydat jeden jedin\u00fd p\u0159\u00edm\u00fd rozkaz. Posunout se jen o kous\u00ed\u010dek k on\u00e9 svatoz\u00e1\u0159i sv\u011btle hn\u011bd\u00fdch vlas\u016f…<\/em><\/div>\n
Mohl by?<\/em><\/div>\n
Tak m\u00e1lo… a p\u0159esto tak mnoho…<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
R\u016f\u017e zbarvuje tv\u00e9 l\u00edce<\/em><\/div>\n
Noc blouzn\u00ed \u017e\u00edzn\u00ed a p\u0159ec se nept\u00e1<\/em><\/div>\n
Zda jej\u00ed \u010das p\u0159i\u0161el ji\u017e…<\/em><\/div>\n
Du\u0161e zdr\u00e1h\u00e1 se v\u0161ak v\u00edce<\/em><\/div>\n
Naslouchat sl\u016fvk\u016fm, co srdce \u0161ept\u00e1<\/em><\/div>\n
Jist\u011b s\u00e1m dob\u0159e v\u00ed\u0161…<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
Ji\u017e se kone\u010dky prst\u016f skoro dot\u00fdkal jednoho z t\u011bch neposedn\u00fdch dred\u016f, mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko bratrovy tv\u00e1\u0159e a sametov\u011b hebk\u00fdch rt\u016f, chutnaj\u00edc\u00edch… chutnaj\u00edc\u00edch po poupatech rud\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed… Poupatech, jejich\u017e v\u016fn\u011b v\u00e1s podmaniv\u011b l\u00e1k\u00e1. Natolik, \u017ee neodol\u00e1te a za\u010dnete \u010dechrat jednotliv\u00e9 okv\u011btn\u00ed l\u00edstky a v\u011bnujete jim letm\u00fd dotek rt\u016f. Ne, nedok\u00e1zal se vymanit z pout toho, tehdy tak dlouh\u00e9ho, dnes snad a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00e9ho okam\u017eiku, kdy se jejich rty spojily v zoufal\u00e9m polibku, kter\u00fd mu v posledn\u00edch n\u011bkolika uplynul\u00fdch hodin\u00e1ch vyvstal na mysl v\u017edy, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na uhas\u00ednaj\u00edc\u00ed jiskru v u\u017e tak dost smutn\u00fdch hlubin\u00e1ch. Ne\u0161lo zapomenout…<\/div>\n
Ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, pomalu, skoro a\u017e nez\u0159eteln\u011b, se k n\u011bmu za\u010dal p\u0159ibli\u017eovat. Kdyby bylo jen o tro\u0161ku v\u00edce sv\u011btla ne\u017e pouh\u00fd slab\u00fd pruh, jen\u017e sem prosv\u00edtal p\u0159es sta\u017een\u00e9 \u017ealuzie, mohl by te\u010f do detailu o\u010dima zmapovat bratrovu tv\u00e1\u0159 a vtisknout si ji do pam\u011bti. Ka\u017edou pihu, ka\u017edou \u0159asu. Jednotliv\u00e9 \u017eilky v \u010dokol\u00e1dov\u00fdch duhovk\u00e1ch…<\/div>\n
Bill\u016fv pohled se st\u0159etl s jin\u00fdm. Rozespal\u00fdm, ale p\u0159esto bd\u011blej\u0161\u00edm ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Nemohl se od n\u011bj odtrhnout. Spaloval ho, t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e na popel, vtahoval jej do sv\u00fdch ho\u0159k\u00fdch hlubin pln\u00fdch tajemstv\u00ed a nechal jej let\u011bt ve voln\u00e9m p\u00e1du k pramenu du\u0161e jeho star\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ky. Kdyby…<\/div>\n
Zase jenom kdyby…<\/em><\/div>\n
Z\u0159eteln\u011b c\u00edtil, jak se mu hork\u00fd Tom\u016fv dech ot\u00edr\u00e1 o vyprahl\u00e9 rty. Jeho o\u010di se st\u00e1\u010dely k t\u011bm m\u00edst\u016fm, kde si byl jist bratrov\u00fdmi \u00fasty, a jen t\u011b\u017eko se vracely k hn\u011bd\u00fdm stud\u00e1nk\u00e1m pod klenbou \u010dern\u00fdch \u0159as. Jak si jen p\u0159\u00e1l znovu ochutnat onu zak\u00e1zanou p\u0159\u00edchu\u0165 l\u00e1sky, pro kterou mu osud ukradl vzpom\u00ednky…<\/div>\n
Incest, jak nechutn\u00e9… Kam se pod\u011bla ta slova? Kam se pod\u011bla tv\u00e1 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed?<\/em><\/div>\n
L\u00e1ska jim otev\u0159ela o\u010di a…<\/em><\/div>\n
…zaslepila mysl?<\/em><\/div>\n
Ne. Nechala promluvit srdce…<\/em><\/div>\n
Mysl\u00ed\u0161?<\/em><\/div>\n
Jsem si jist…<\/em><\/div>\n
Pak tedy m\u016f\u017ee\u0161…<\/em><\/div>\n
Mohl bych… mohl bych…<\/em><\/div>\n
Omyl…<\/em><\/div>\n
Nemohu?<\/em><\/div>\n
Mus\u00ed\u0161!<\/em><\/strong><\/div>\n
Je\u0161t\u011b chv\u00edli putoval po jemn\u00fdch lini\u00edch br\u00e1\u0161kova obli\u010deje, kdy\u017e se \u00fasta, od kter\u00fdch se odpout\u00e1val pouhou silou v\u016fle, rozechv\u011bla tichou ot\u00e1zkou.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco, Bille?“ za\u0161eptal Tom zast\u0159en\u00fdm hlasem, jen\u017e se tou kr\u00e1tkou cestou k jeho dvoj\u010deti, kter\u00e1 protnula vzduch jako ost\u0159\u00ed no\u017ee, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed svou chladnou kr\u00e1sou v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch paprsc\u00edch, prom\u011bnil v libou v\u00e1\u0161nivou melodii s lehk\u00fdm n\u00e1dechem provokace. Chlapci se pod n\u00e1valem citu, jen\u017e se tak n\u00e1hle zmocnil jeho t\u011bla, zato\u010dila hlava neb\u00fdvalou rozko\u0161\u00ed. Srdce se mu rozbu\u0161ilo ne\u010dekan\u011b velkou rychlost\u00ed a jeho doposud pravideln\u00fd tep ztratil se v nebesk\u00fdch v\u00fd\u0161in\u00e1ch.<\/div>\n
U\u017e se nadechoval k odpov\u011bdi, pln\u00e9 romantick\u00fdch slov, sladk\u00fdch slov, kdy\u017e se z d\u00e1lky rozezn\u011bl zvuk sir\u00e9ny a protrhl svou bolestnou re\u00e1lnost\u00ed onu k\u0159ehkou pavu\u010dinu sn\u016f, kter\u00e9 tak nev\u011bdomky p\u0159e\u0161ly v hmatatelnou, le\u010d st\u00e1le stejn\u011b poh\u00e1dkovou skute\u010dnost. Jen proto, aby jednomu zamilovan\u00e9mu srdci, tlukouc\u00edmu nyn\u00ed pouze pro tento kouzeln\u00fd okam\u017eik, p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee tou\u017eebn\u00e9, m\u00edsty a\u017e h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 sny, skryt\u00e9 pod padl\u00fdmi v\u00ed\u010dky, maj\u00ed z\u016fstat pouh\u00fdm snem…<\/div>\n
Nenaslouchej… Mus\u00ed\u0161… Mus\u00ed\u0161…!<\/em><\/div>\n
„Bille…“<\/div>\n
Nemohu…<\/em><\/div>\n
„J\u00e1… j\u00e1… myslel jsem, \u017ee sp\u00ed\u0161… Cht\u011bl… cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt, jestli sp\u00ed\u0161…“ mumlal a sv\u00fdma \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima vystra\u0161en\u00e9, chv\u011bj\u00edc\u00ed se lan\u011b, pln paniky z vnit\u0159n\u00edho rozporupln\u00e9ho boje vlastn\u00edho srdce se s\u00edt\u011bmi strachu, rozhl\u00ed\u017eej\u00edc se po m\u00edstnosti, sna\u017eil se horn\u00ed polovinu t\u011bla dostat z dosahu pro n\u011bj a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nebezpe\u010dn\u00e9 z\u00f3ny, sna\u017e\u00edc se op\u011bt neutopit v t\u011bch jeho tak podobn\u00fdch ebenov\u00fdch t\u016f\u0148k\u00e1ch.<\/div>\n
„U\u017e nesp\u00edm.“ Odv\u011btilo star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat a op\u0159elo se o lokty, p\u0159i\u010dem\u017e se posunulo je\u0161t\u011b o dal\u0161\u00edch p\u00e1r centimetr\u016f k tomu mlad\u0161\u00edmu, choul\u00edc\u00edmu se pla\u0161e kousek od n\u011bj, a z\u00e1rove\u0148 mu tak nen\u00e1padn\u011b zabr\u00e1nilo v jeho dal\u0161\u00edm marn\u00e9m sna\u017een\u00ed uprchnout.<\/div>\n
„Ehm… hmm…“ zachrapt\u011bl neur\u010dit\u011b \u010dernovlas\u00fd hoch a sv\u00fdmi \u00fatl\u00fdmi pa\u017eemi \u0161m\u00e1tral po c\u00edpu b\u011blostn\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvky, aby si ji n\u00e1sledn\u011b z \u010dir\u00e9ho zoufalstv\u00ed a z\u00e1vanu nejistoty a mo\u017en\u00e1 i ohro\u017een\u00ed, p\u0159imknul k hrudi a zabalil se do n\u00ed jak housenka do ochrann\u00e9 ulity, d\u00e1l vy\u010dk\u00e1vav\u011b hled\u00edc, co se bude d\u00edt d\u00e1l.<\/div>\n
„T\u0159ese\u0161 se…“ poznamenal Tom a na jeho \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zast\u00edn\u011bn\u00e9 tv\u00e1\u0159i se objevil n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd ka\u017ed\u00fdm n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm okam\u017eikem p\u0159est\u00e1val b\u00fdt jen pouh\u00fdm n\u00e1znakem.<\/div>\n
„Je… je mi zima.“ P\u00edpl Bill a p\u0159it\u00e1hl si deku je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji k sob\u011b. K\u0159e\u010dovit\u011b ji sv\u00edral t\u011bsn\u011b pod bradou.<\/div>\n
„Uva\u0159\u00edm ti \u010daj, jestli chce\u0161…“ nab\u00eddl se a d\u00e1l si sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017eel. Bill se nemohl zbavit pocitu, \u017ee mu vid\u00ed a\u017e do \u017ealudku.<\/div>\n
„D\u00edky, to… to bys byl hodn\u00fd.“<\/div>\n
Tom zklaman\u011b sklopil hlavu. \u010cekal v\u00edc. I sebemen\u0161\u00ed n\u00e1znak, \u017ee se v tom roztomil\u00e9m and\u00edlkovi, co tu sed\u011bl p\u0159edn\u00edm a kulil na n\u011bj sv\u00e1 sladk\u00e1 o\u010dka, n\u011bco zlomilo. Netou\u017eil po vyh\u00fdbav\u00fdch odpov\u011bd\u00edch, p\u0159\u00e1l si m\u00edt jasno, alespo\u0148 pro te\u010f. Doba, kdy se jej nemusel pt\u00e1t, minula a on se ocitl po boku nezn\u00e1m\u00e9ho \u010dlov\u011bka. \u010clov\u011bka, kter\u00e9mu, a\u010d se sna\u017eil ze v\u0161ech sil, nerozum\u011bl…<\/div>\n
Pro\u010d ho jen tehdy nezdr\u017eel… V\u0161echno by mohlo b\u00fdt jinak…<\/em><\/div>\n
Ale v\u017edy\u0165 je v\u0161echno\u2026<\/em> jinak<\/em><\/strong>…<\/em><\/div>\n
Zvedl se z k\u0159esla a po pam\u011bti zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm, aby splnil svou nab\u00eddku. Kdy\u017e st\u00e1l t\u00e9m\u011b\u0159 ji\u017e na p\u016fli cesty z m\u00edstnosti, z ni\u010deho se v n\u011bm zvedla vlna odporu. Oto\u010dil se a vr\u00e1til se t\u011bch n\u011bkolik m\u00e1lo krok\u016f zp\u011bt k posteli k p\u0159ikr\u010den\u00e9mu chlapci, jen\u017e nepohnuv se, sledoval jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, a pohl\u00e9dl mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d mi l\u017ee\u0161?“ zeptal se. Z t\u00e9 jednoduch\u00e9 ot\u00e1zky ne\u010di\u0161ela zlost ani nen\u00e1vist, pouh\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed. Zklam\u00e1n\u00ed du\u0161e, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b ztr\u00e1cela i to m\u00e1lo, co j\u00ed doposud zbylo. Ne, l\u00e1sku ani nad\u011bji\u2026 d\u016fv\u011bru.<\/div>\n
Tehdy to nebyla krev, rodinn\u00e1 pouta ani sama l\u00e1ska, kdo jim dovolil ochutnat jej\u00ed zak\u00e1zanou p\u0159\u00edchu\u0165, ale d\u016fv\u011bra. To k\u0159ehk\u00e9 a p\u0159esto siln\u00e9 n\u011bco mezi nimi, co je poprv\u00e9 p\u0159inutilo \u0159\u00edct t\u011bch n\u011bkolik m\u00e1lo slov milenc\u016f a p\u0159itom m\u00edt jistotu, \u017ee a\u010d se stane cokoli, pozd\u011bji k sob\u011b stejn\u011b najdou op\u011bt cestu a nic se tak nezm\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 to nen\u00ed\u2026“ \u010cernovlas\u00fd chlapec nev\u011bd\u011bl, jak d\u00e1l. Co \u0159\u00edct a co zaml\u010det, ani\u017e by si s\u00e1m musel p\u0159iznat, \u017ee ke sv\u00e9mu bratrovi n\u011bco c\u00edt\u00ed a neztratil zp\u00e1te\u010dn\u00ed j\u00edzdenku ke \u0161t\u011bst\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to tak \u0161patn\u011b. Srdce mu napov\u00eddalo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u011b. Ale p\u0159esto on je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ipraven\u00fd. Je\u0161t\u011b ne\u2026<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co? Nech\u00e1me toho. Nem\u00e1 to cenu. P\u016fjdu sp\u00e1t\u2026“ promluvil znovu Tom, tu\u0161\u00edc\u00ed, \u017ee pravdiv\u00e9 odpov\u011bdi se ji\u017e nedo\u010dk\u00e1. Vstal a znovu zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Tentokr\u00e1t s t\u00edm, \u017ee a\u0165 se stane cokoli, nezastav\u00ed se a neoto\u010d\u00ed se zp\u011bt. Ale i tak doufal, p\u0159\u00e1l si\u2026<\/div>\n
P\u0159\u00e1l si, aby jej mlad\u0161\u00ed bratr zastavil. Nenechal jej odej\u00edt\u2026<\/div>\n
Pod\u00edvej, Tome, pad\u00e1 hv\u011bzda\u2026<\/em><\/div>\n
„Neodch\u00e1zej\u2026“ za\u0161eptal zoufale tich\u00fd hlas a rozt\u0159\u00ed\u0161til se na tis\u00edce drobn\u00fdch st\u0159\u00edpk\u016f, je\u017e pohltila tma. Le\u010d jeden p\u0159ece zas\u00e1hl sv\u016fj c\u00edl.<\/div>\n
„Pro\u010d bych nem\u011bl?“ Sna\u017eil se, aby jeho ot\u00e1zka zn\u011bla chladn\u011b a nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b, zabra\u0148uj\u00edc nutk\u00e1n\u00ed se oto\u010dit a stejn\u011b jako p\u0159ed p\u00e1r dny, Billa jemn\u011b obejmout a kol\u00e9bat jej v n\u00e1ru\u010d\u00ed, dokud neusne.<\/div>\n
„Nechci tu b\u00fdt s\u00e1m\u2026“ Odpov\u011b\u010f byla tak jednoduch\u00e1, a p\u0159ec jedin\u00e1, kter\u00e1 dok\u00e1zala prolomit tu narychlo stav\u011bnou barik\u00e1du z ledov\u00fdch ker a kamene okolo Tomova srdce.<\/div>\n
„A pro\u010d?“ oto\u010dil se. S hlavou lehce naklon\u011bnou na stranu se vp\u00edjel do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, v nich\u017e se usadila padl\u00e1 hv\u011bzda z oblohy, a doufal, \u017ee proraz\u00ed onu oslepuj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0159 sv\u011btla a kone\u010dn\u011b pochop\u00ed. Le\u010d marn\u011b\u2026<\/div>\n
„Boj\u00edm se\u2026“ sklonil pla\u0161e zrak a sv\u00fdmi prsty si za\u010dal pohr\u00e1vat s kone\u010dky \u010dern\u00fdch pramen\u016f, je\u017e se rozprost\u0159ely po pe\u0159in\u011b, mokr\u00e9 od slz, kter\u00e9 se rozutekly po l\u00edc\u00edch. Nedok\u00e1zal sn\u00e9st ten zkoumav\u00fd pohled, kter\u00fd jej vyb\u00edzel pokra\u010dovat a z\u00e1rove\u0148 umlknout pro jeho kr\u00e1su.<\/div>\n
„\u010ceho?“ zeptal se hlas po Billov\u011b boku, a\u017e sebou chlapec trhl leknut\u00edm. V\u016fbec si nepov\u0161iml, \u017ee by se jeho dvoj\u010de p\u0159esunulo zp\u011bt k n\u011bmu a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu tak bl\u00edzko.<\/div>\n
„Tmy\u2026“ \u0161pitl a nechal sv\u016fj pohled, aby se op\u011bt st\u0159etl s bratrov\u00fdm, kter\u00fd mu pr\u00e1v\u011b s n\u011bhou b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f st\u00edral slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed. A mlad\u0161\u00ed ze sourozenc\u016f se nemohl ubr\u00e1nit vt\u00edrav\u00e9 my\u0161lence, jak hebce by je st\u00edraly jeho rty.<\/div>\n
„Zase?“<\/div>\n
„St\u00e1le\u2026“<\/div>\n
Bill se o kousek posunul a nechal Toma, aby se pohodln\u011b nat\u00e1hl vedle n\u011bj a p\u0159ivlastnil si \u010d\u00e1st nyn\u00ed u\u017e spole\u010dn\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvky. Trvalo jen setinu vte\u0159iny boje mezi strachem a touhou, ne\u017e se \u010dernovlas\u00fd hoch pomalou\u010dku, t\u00e9m\u011b\u0159 nez\u0159eteln\u011b, milimetr po milimetru posunul ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti, s b\u00e1zn\u00ed jej objal okolo krku a schoulil se mu v tepl\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed, je\u017e i p\u0159es tak kr\u00e1tkou dobu neskonale postr\u00e1dal. Vdechuj\u00edc jemn\u00fd parf\u00e9m, milej\u0161\u00ed mu nade v\u0161echny v\u016fn\u011b sv\u011bta.<\/div>\n
„Tohle u\u017e tu jednou bylo.“ Zamumlal Bill do mikiny a nejist\u011b se na bratra pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Tis\u00edckr\u00e1t\u2026“ odpov\u011bd\u011bl Tom a lehce jako v\u00e1nek se prohraboval \u010dern\u00fdm pe\u0159\u00edm. Tolik se mu st\u00fdskalo po jeho jemnosti\u2026<\/div>\n
*<\/div>\n
Pov\u011bz, Bille\u2026 Boj\u00ed\u0161 se tmy?<\/em><\/div>\n
Ne, te\u010f u\u017e ne\u2026<\/em><\/div>\n
U\u017e v n\u00ed nejsem s\u00e1m …<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Dv\u011b srdce, bl\u00edzko a p\u0159esto vzd\u00e1len\u00e1 na tis\u00edce mil, vypr\u00e1v\u011bla o sv\u00e9 tajn\u00e9 l\u00e1sce v\u0161em, kdo um\u011bli naslouchat. Av\u0161ak pr\u00e1v\u011b ti, kter\u00fdm byla slova ur\u010dena, je nesly\u0161eli. Ti\u0161e si sn\u00edc\u00ed s \u00fasm\u011bvem na rtech, obj\u00edmaj\u00edc se, proch\u00e1zeli krajinou sn\u016f. V\u011bd\u011bli, \u017ee a\u017e zhasnou hv\u011bzdy a vyjde slunce za obzorem, vysvitne s n\u00edm i nad\u011bje\u2026<\/div>\n
A luna\u2026 Luna d\u00e1l zp\u00edvala svou tichou baladu zamilovan\u00fdch. Nahrazuj\u00edc zlatav\u00e9 paprsky, vkr\u00e1dala se pod klenbu \u010dern\u00fdch \u0159as a svou bledou z\u00e1\u0159\u00ed rozjas\u0148ovala temn\u00e1 z\u00e1kout\u00ed mysli \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, tu\u0161\u00edc, \u017ee p\u0159i\u0161el ji\u017e \u010das odhalit tajemstv\u00ed, kter\u00e1 tak \u00fazkostliv\u011b st\u0159e\u017eila\u2026<\/p>\n

autor: Cera<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kdy\u017e no\u010dn\u00ed v\u00e1nek rozehr\u00e1l svou p\u00edse\u0148 na struny ze st\u0159\u00edbrn\u00fdch \u017e\u00edn\u00ed pegas\u016f, prot\u00ednaj\u00edc\u00edch oblohu, t\u0159pyt\u00edc\u00edch se ve svitu hv\u011bzd, jej\u00ed t\u00f3ny nesly se v d\u00e1l. Do m\u00edst, kde sp\u00e1nek stal se vl\u00e1dcem a \u010dern\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 zahalil den. A z t\u00e9 z\u00e1\u0159e, j\u00ed\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[108],"tags":[],"class_list":["post-17947","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-only-for-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17947","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17947"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17947\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17947"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17947"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17947"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}