{"id":1798,"date":"2016-09-20T16:00:00","date_gmt":"2016-09-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1790"},"modified":"2016-09-20T16:00:00","modified_gmt":"2016-09-20T15:00:00","slug":"silver-lake-2-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/09\/20\/silver-lake-2-1\/","title":{"rendered":"Silver Lake 2\/1"},"content":{"rendered":"
autor: Mohanrocks<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Rozpt\u00fdlen\u00ed. To bylo to, co Tom pot\u0159eboval. Byl apatick\u00fd a zoufal\u00fd po do\u010dasn\u00e9m \u00faniku ze sv\u00e9 mysli, a tak si poprv\u00e9 po t\u00fddnech uklidil pokoj. Odshora dol\u016f, zleva doprava. Jeho matka si docela d\u011blala starosti a s\u00e1hla mu na \u010delo v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed hore\u010dnat\u00e9 poko\u017eky.<\/div>\n
B\u011bhem kr\u00e1tk\u00fdch p\u0159est\u00e1vek si dokonce rozt\u0159\u00eddil sv\u016fj \u0161koln\u00ed rozvrh na prvn\u00ed semestr a p\u0159ipravil si u\u017eite\u010dn\u00e9 v\u011bci do sv\u00e9ho bytu. Jednalo se o v\u011bci, kter\u00e9 odkl\u00e1dal u\u017e t\u00fddny, a te\u010f se mu je poda\u0159ilo d\u00e1t dohromady b\u011bhem jednoho dne.<\/div>\n
Nakonec otev\u0159el sv\u016fj \u0161atn\u00edk, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee tam to nevypad\u00e1 tak \u0161patn\u011b. Nem\u011bl mnoho oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 by vy\u017eadovalo pov\u011b\u0161en\u00ed, a v\u011bt\u0161ina jeho \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed se stejn\u011b jen hromadila na \u017eidli a on si z n\u011bj vyb\u00edral, dokud nebylo t\u0159eba ho znova vyprat. V\u011bt\u0161ina rozlohy jeho \u0161atn\u00edku byla zabr\u00e1na botami a to byla jedna kategorie jeho \u017eivota, kterou udr\u017eoval organizovanou. Nicm\u00e9n\u011b, p\u0159ipravoval se ke st\u011bhov\u00e1n\u00ed a pot\u0159eboval si sv\u00e9 oble\u010den\u00ed proj\u00edt, aby zjistil, co si chce vz\u00edt s sebou a co by m\u011bl darovat.<\/div>\n
\n

Tom si zhluboka povzdechl a zhostil se toho \u00fakolu, zat\u00edmco mu do sluch\u00e1tek vyhr\u00e1val Jimi Hendrix. Byl schopn\u00fd z\u016fstat b\u011bhem t\u0159\u00edd\u011bn\u00ed a skl\u00e1d\u00e1n\u00ed bez my\u0161lenek a jeho rytmus se p\u0159eru\u0161il a\u017e v okam\u017eiku, kdy se nat\u00e1hl na horn\u00ed polici. Musel se postavit na \u0161pi\u010dky, aby opatrn\u011b sundal r\u016fzn\u00e9 krabice od bot a polo\u017eil je na koberec, ne\u017e se p\u0159ed n\u011b posadil, aby p\u0159i\u0161el na to, co si tam, sakra, v\u016fbec dal.<\/p><\/div>\n

Jedna krabice obsahovala vstupenky do kina, kter\u00e9 se rozhodl sb\u00edrat, kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed. N\u011bkolik let v tom byl v\u00e1\u017en\u011b d\u016fkladn\u00fd, ne\u017e jeho v\u00e1\u0161e\u0148 opadla, a\u017e byla zcela zapomenuta. Pokr\u010dil rameny a odstr\u010dil krabici stranou k hrom\u00e1dce pro ponech\u00e1n\u00ed. Usoudil, \u017ee jeho matce nebude vadit mu ulo\u017eit v\u011bci, kter\u00e9 pro n\u011bj m\u011bly sentiment\u00e1ln\u00ed hodnotu, ale nebyly d\u016fle\u017eit\u00e9 natolik, aby si je vzal s sebou i do \u0161koly.<\/div>\n
\n
Otev\u0159el v\u011bt\u0161\u00ed krabici a jeho srdce ud\u011blalo tu podivnou v\u011bc, kterou v posledn\u00ed dob\u011b d\u011bl\u00e1valo, kdy mu n\u00e1hle kleslo a\u017e do \u017ealudku. Na vrcholku obsahu krabice le\u017eela neostr\u00e1, ale nezam\u011bniteln\u00e1 fotografie jeho mlad\u0161\u00ed verze, jak sed\u00ed zabalen\u00fd v dece vedle t\u00e1bor\u00e1ku. V ruce dr\u017eel klacek, na kter\u00e9m si op\u00e9kal marshmallow, a m\u011bl koncentrovan\u011b povystr\u010den\u00fd jazyk. Tom si vzpomn\u011bl, \u017ee chvilku pot\u00e9, co byla ta fotografie po\u0159\u00edzena, upustil roztopen\u00fd marshmallow na zem hned vedle mal\u00e9ho \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd sed\u011bl p\u0159ed n\u00edm mezi jeho nohama a dr\u017eel dal\u0161\u00ed ingredience pot\u0159ebn\u00e9 k vytvo\u0159en\u00ed s\u00b4mores, bla\u017een\u011b nev\u011bdom\u00fd, \u017ee se to prost\u011b nestane d\u00edky Tomov\u011b n\u00e1sledn\u00e9 nemotornosti. Bill se usm\u00edval od ucha k uchu a jeho tv\u00e1\u0159e byly z\u010dervenal\u00e9 chladem, a to zp\u016fsobovalo divn\u00fd pocit v Tomov\u011b \u017ealudku.<\/div>\n
\n

S hlubok\u00fdm n\u00e1dechem pro\u010des\u00e1val zbytek n\u00e1hodn\u00fdch v\u011bc\u00ed v krabici, co\u017e zahrnovalo sportovn\u00ed medaile, star\u00e9 p\u00edsemky, kter\u00e9 zvl\u00e1dl na jedni\u010dku, a n\u011bkolik vzkaz\u016f, je\u017e si s Billem pos\u00edlali ve \u0161kole. Na dn\u011b byla tak\u00e9 hrom\u00e1dka fotografi\u00ed, na n\u011b\u017e se ve sv\u00e9m tvrdo\u0161\u00edjn\u00e9m a zraniteln\u00e9m stavu nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt pod\u00edvat. Naskl\u00e1dal v\u0161echno zp\u00e1tky a krabici zav\u0159el s \u00famyslem ji ulo\u017eit i spolu s dal\u0161\u00edmi v\u011bcmi, kter\u00e9 si cht\u011bl ponechat, ale nemusel je vid\u011bt ka\u017ed\u00fd den, a usoudil, \u017ee to je stejn\u00e9 m\u00edsto, kam pat\u0159ily i jeho vzpom\u00ednky na Billa.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Po\u0159\u00e1d jsi v pohod\u011b?“ Starostliv\u00fd pohled jeho matky byl zp\u011bt a Tomovi lezlo na nervy, jak se jej\u00ed obo\u010d\u00ed nakr\u010dilo dohromady, a\u017e se m\u00e1lem spojilo v jedno.<\/p><\/div>\n

„Jo, je mi fajn,“ pokr\u010dil Tom nedbale rameny, ne\u017e se zakousl do \u010derstv\u011b umyt\u00e9ho jablka a zatla\u010dil ukousnut\u00fd kousek do tv\u00e1\u0159e, ne\u017e znovu promluvil. „Jen jsem si uv\u011bdomil, kolik v\u011bc\u00ed je\u0161t\u011b mus\u00edm stihnout a u\u017e jsem s t\u00edm necht\u011bl \u010dekat.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee se mi neulevilo.“ Poslala mu mal\u00fd \u00fasm\u011bv a pl\u00e1cla ho do pa\u017ee srolovan\u00fdm Vogue \u010dasopisem. „Kter\u00e9 dny tenhle t\u00fdden tr\u00e9nuje\u0161?“<\/div>\n
„\u010ctvrtek a p\u00e1tek je tr\u00e9nink a pak maj\u00ed ti mal\u00ed otrapov\u00e9 v sobotu z\u00e1pas.“<\/div>\n
„Bude\u0161 jim chyb\u011bt, a\u017e odejde\u0161. Mn\u011b bude\u0161 opravdu chyb\u011bt\u2026“ Obo\u010d\u00ed se pln\u011b spojilo do jednoho.<\/div>\n
„Ne-e, neza\u010d\u00ednej zase. Bude to v\u00e1\u017en\u011b dlouh\u00e9 l\u00e9to, pokud se rozru\u0161\u00ed\u0161 poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e naraz\u00edme na to, \u017ee jdu na vysokou.“ Zvedl obo\u010d\u00ed a p\u0159\u00edsn\u011b na ni uk\u00e1zal jablkem ve sv\u00e9 ruce. „Budeme se t\u00edm zab\u00fdvat, a\u017e na to p\u0159ijde \u010das, ale te\u010f nechci, aby se moje matka prom\u011bnila v pytel smutku.“ Tom postoupil kup\u0159edu, aby j\u00ed v\u011bnoval vz\u00e1cn\u00e9 objet\u00ed, proto\u017ee ho v tom okam\u017eiku s\u00e1m tak trochu pot\u0159eboval, i kdy\u017e by to nikdy nep\u0159iznal.<\/div>\n
\n

Do\u0161li k dohod\u011b, \u017ee ona se bude sna\u017eit ka\u017ed\u00e9ho nevyexpedovat, pokud on udr\u017e\u00ed krok se sv\u00fdmi nov\u011b nabyt\u00fdm nutk\u00e1n\u00edm ukl\u00edzet. Tom byl trochu zatrpkl\u00fd, \u017ee si monopolizovala jeho pot\u0159ebu pro rozpt\u00fdlen\u00fd, ale nemohl ji vinit, proto\u017ee ona neznala jeho skute\u010dn\u00e9 \u00famysly za t\u00edm v\u0161\u00edm.<\/p><\/div>\n

Pozd\u011bji t\u00e9ho\u017e dne se Tom rozhodl st\u0159elit si p\u00e1r no\u010dn\u00edch ko\u0161\u016f. Dribloval s basketbalov\u00fdm m\u00ed\u010dem v\u011bt\u0161\u00ed silou, ne\u017e bylo nezbytn\u011b nutn\u00e9, a guma na povrchu zem\u011b zp\u016fsobovala ozv\u011bnu po p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b. Vyst\u0159elil a m\u00ed\u010d se odrazil od obru\u010de, ale nespadl do s\u00edt\u011b. Ne\u017e aby odskakuj\u00edc\u00ed m\u00ed\u010d chytil, nechal ho kut\u00e1let d\u00e1l po chodn\u00edku, zat\u00edmco na n\u011bj nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edral. S kousnut\u00edm do rtu se op\u0159el o auto, zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na prsou a poddal se neodbytn\u00e9 vzpom\u00ednce.<\/div>\n
<\/p>\n

P\u0159ed p\u011bti lety\u2026<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

„P\u00e1ni,“ zamumlal Bill s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Byl to ten sam\u00fd druh \u00fasm\u011bvu, co nasadil, kdy\u017e se Tom nab\u00eddl, \u017ee mu koup\u00ed limon\u00e1du, anebo kdy\u017e mu podr\u017eel otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e.<\/em><\/div>\n

„Jo, p\u00e1ni,“ Tom si rozt\u0159esen\u011b povzdechl a d\u00edval se na Billa s m\u00edrn\u00fdm \u00fa\u017easem. „Pro\u010d jsme to neud\u011blali u\u017e d\u0159\u00edv?“<\/em><\/div>\n
„Nemyslel jsem si, \u017ee bys cht\u011bl,“ Bill pokr\u010dil rameny a kousl se do spodn\u00edho rtu, kter\u00fd Tom jen p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky l\u00edbal. Pol\u00edbil Billa. Bylo to l\u00edb\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 tob\u011b se l\u00edb\u00ed kluci?“ Vyhrkl Tom neomalenou ot\u00e1zku.<\/em><\/div>\n
„L\u00edb\u00ed\u0161 se mi ty.“ Billova odpov\u011b\u010f byla prost\u00e1.<\/em><\/div>\n
Zp\u016fsob, jak\u00fdm se Tomovi p\u0159i t\u00e9 odpov\u011bdi zat\u0159epetal \u017ealudek, bylo n\u011bco, co je\u0161t\u011b nikdy nepoc\u00edtil. Polkl a nepravideln\u011b vydechl, ne\u017e se mu poda\u0159il vytvo\u0159it lehk\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/em><\/div>\n
„Dost na to, abys m\u011b pol\u00edbil je\u0161t\u011b jednou?“ Zeptal se Tom sm\u011ble.<\/em><\/div>\n
Bill se tentokr\u00e1t posadil a jeho vlasy byly vzadu tak trochu rozcuchan\u00e9 a cel\u00e9 to bylo tak n\u011bjak perfektn\u00ed. Mr\u0161tn\u00fdmi prsty popadl Tomovu tv\u00e1\u0159 a \u0161iroce se na n\u011bj usm\u00e1l. „Dost na to, abych t\u011b l\u00edbal ka\u017ed\u00fd den.“<\/em><\/div>\n
Tom si ol\u00edzl rty a zav\u0159el o\u010di, pla\u0161e sklopil hlavu, dokud neuc\u00edtil tepl\u00e9 rty p\u0159itisknut\u00e9 proti sv\u00fdm vlastn\u00edm. Tom sly\u0161el, jak se mu z hrdla vydral samovoln\u00fd zvuk, kdy\u017e vklouzl rukama kolem Billova delik\u00e1tn\u00edho t\u011bla, naklonil hlavu a nal\u00e9hav\u011b ho pol\u00edbil s pootev\u0159en\u00fdmi \u00fasty a bez jak\u00fdchkoliv v\u00fdhrad. Bylo to lep\u0161\u00ed ne\u017e prvn\u00ed rann\u00ed prot\u00e1hnut\u00ed, ne\u017e v\u016fn\u011b tepl\u00e9ho jable\u010dn\u00e9ho mo\u0161tu na spor\u00e1ku nebo ne\u017e nadmut\u00ed se p\u00fdchou po por\u00e1\u017ece nejt\u011b\u017e\u0161\u00edho soupe\u0159e ve videoh\u0159e. V\u0161echny ty mal\u00e9 v\u011bci v \u017eivot\u011b, ze kter\u00fdch byl \u0161\u0165astn\u00fd, se s t\u00edmhle nedaly srovn\u00e1vat.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/strong><\/div>\n

\n

Tentokr\u00e1t bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed se zastavit, aby nez\u016fstal ztracen ve vzpom\u00ednk\u00e1ch, proto\u017ee ten ve\u010der se st\u00e1val lep\u0161\u00edm a lep\u0161\u00edm. Ale bolestiv\u00e1 p\u0159ipom\u00ednka toho, \u017ee Bill n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne ode\u0161el, visela ve vzduchu, a Tom nedok\u00e1zal pro\u017e\u00edvat ve vzpom\u00ednk\u00e1ch to dobr\u00e9, ani\u017e by vypustil to \u0161patn\u00e9.<\/p><\/div>\n

Odstr\u010dil se od auta a za\u0161el si pro basketbalov\u00fd m\u00ed\u010d, kter\u00fd si pevn\u011b p\u0159itiskl k hrudi, ne\u017e se vydal zp\u00e1tky do domu. M\u011bl zvyk nad v\u0161\u00edm a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161let, ale tohle u\u017e za\u010d\u00ednalo b\u00fdt sm\u011b\u0161n\u00e9. Vysp\u00ed se na to, a pot\u00e9 to, k \u010demu po r\u00e1nu uc\u00edt\u00ed sklon ud\u011blat to jako prvn\u00ed, ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
Slunce do v\u0161eho vneslo v\u011bt\u0161\u00ed srozumitelnost a trochu klidu, a zakopnut\u00ed o tu nen\u00e1padnou krabici plnou n\u00e1hodn\u00fdch vzpom\u00ednek bylo jako nakopnut\u00ed do zadku, kter\u00e9 pot\u0159eboval, aby spolknul sv\u00e9 pochybnosti a dostal se do kontaktu s Billem. Za\u010dal ps\u00e1t a zase smazal v\u00edc zpr\u00e1v, ne\u017e v\u016fbec dok\u00e1zal spo\u010d\u00edtat, a tak usoudil, \u017ee mo\u017en\u00e1 by ve skute\u010dnosti zavol\u00e1n\u00ed bylo lep\u0161\u00ed. Alespo\u0148 by pak od toho nemohl ut\u00e9ct.<\/div>\n
\n

„Hal\u00f3?“ Ozval se p\u0159es telefon Bill\u016fv zad\u00fdchan\u00fd hlas.<\/p><\/div>\n

„A-ahoj,“ Tom ze sebe nevym\u00e1\u010dkl doslova nic a rychle se vzpamatoval, aby sv\u016fj pozdrav zopakoval. „Ehm, ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj?“ Bill se rozesm\u00e1l. „Jsi v po\u0159\u00e1dku, Tome?“<\/div>\n
„Jak jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem to j\u00e1?“<\/div>\n
„Poznal bych tv\u016fj hlas kdekoliv,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Co pro tebe m\u016f\u017eu ud\u011blat?“<\/div>\n
Tom si ol\u00edzl rty a zav\u00e1hal, ne\u017e \u0159ekl: „Cht\u011bl jsem zjistit, jestli bys dneska nepot\u0159eboval n\u011bjakou pomoc. Jsem voln\u00fd a schopn\u00fd.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b by to bylo skv\u011bl\u00e9!“ Bill zn\u011bl n\u00e1hle \u010dile. „Zrovna jsem do domu tahal n\u011bjak\u00e9 plechovky s barvou a hodily by se mi n\u011bjak\u00e9 siln\u011bj\u0161\u00ed svaly.“<\/div>\n
„Aha, tak\u017ee jsem pro tebe jen p\u00e1r sval\u016f?“ Zavtipkoval Tom nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b.<\/div>\n
„Krom\u011b jin\u00e9ho,“ \u0159ekl Bill sugestivn\u00edm t\u00f3nem, kter\u00fd Toma t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159inutil znovu zalapat po dechu. „Ale v\u00e1\u017en\u011b, za jak dlouho tady m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt?“ Nal\u00e9hal Bill.<\/div>\n
\n

A tak Tom \u0159\u00eddil sm\u011brem ke St\u0159\u00edbrn\u00e9mu jezeru s dredy st\u00e1hnut\u00fdmi do \u010depice a ve star\u00fdch, u\u017e od barvy \u0161pinav\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch, je\u017e byly celkem \u0161irok\u00e9, a v b\u00edl\u00e9m tri\u010dku, kter\u00e9 mu jedno z d\u011bt\u00ed z jeho t\u00fdmu po\u010dm\u00e1ralo, ani\u017e by si toho v\u0161iml. Ten incident zp\u016fsobil, \u017ee cel\u00fd t\u00fdm propukl ve spole\u010dn\u00fd z\u00e1chvat sm\u00edchu. Tak\u017ee te\u010f m\u011bl na lemu tri\u010dka nakreslen\u00fd penis. Byl to mal\u00fd penis, ale po\u0159\u00e1d penis.<\/p><\/div>\n

Net\u0159eba \u0159\u00edkat, \u017ee Tomovi bylo jedno, jestli se mu na to tri\u010dko dostane n\u011bjak\u00e1 barva.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Mohanrocks<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mohanrocks Rozpt\u00fdlen\u00ed. To bylo to, co Tom pot\u0159eboval. Byl apatick\u00fd a zoufal\u00fd po do\u010dasn\u00e9m \u00faniku ze sv\u00e9 mysli, a tak si poprv\u00e9 po t\u00fddnech uklidil pokoj. Odshora dol\u016f, zleva doprava. Jeho matka si docela d\u011blala starosti a s\u00e1hla mu na \u010delo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[656],"tags":[],"class_list":["post-1798","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-silver-lake"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1798","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1798"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1798\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1798"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1798"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1798"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}