{"id":17995,"date":"2008-05-05T18:00:00","date_gmt":"2008-05-05T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17955"},"modified":"2008-05-05T18:00:00","modified_gmt":"2008-05-05T17:00:00","slug":"navrat-domu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/05\/navrat-domu\/","title":{"rendered":"N\u00e1vrat dom\u016f 1\/2"},"content":{"rendered":"
Jak mi to mohl ud\u011blat? Pro\u010d? Pro\u010d m\u011b tu nechal samotn\u00e9ho a ode\u0161el pry\u010d? Beze mne? V\u00edm, \u017ee jsem k n\u011bmu nebyl tak\u00e9 f\u00e9rov\u00fd, ale v\u017edy jsme si to vysv\u011btlili. On to pochopil. D\u016fvod toho, \u017ee jsem na n\u011bj n\u011bkdy byl rozzloben\u00fd a tak, pochopil to a v\u0161e bylo zase v po\u0159\u00e1dku. Pro\u010d to tak te\u010f nen\u00ed? Je to u\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f co ode\u0161el. Ode\u0161el za jinou. U\u017e m\u011b nemiloval. Lhal mi. Moc mi lhal. \u0158\u00edkal, \u017ee m\u011b miluje, ale kdyby m\u011b miloval, nebyl by te\u010f s n\u00ed. Kdyby m\u011b miloval, neode\u0161el by. A kdyby m\u011b miloval\u2026 nenechal by m\u011b samotn\u00e9ho, opu\u0161t\u011bn\u00e9ho a zni\u010den\u00e9ho. Bez n\u011bj nem\u00e1 m\u016fj \u017eivot smysl. On to v\u011bd\u011bl. A stejn\u011b to ud\u011blal. Nevy\u010d\u00edt\u00e1m mu l\u00e1sku, ale le\u017e\u2026<\/p>\n

„Tome? Jsi doma?“ vyru\u0161\u00ed m\u011b n\u011b\u010d\u00ed hlas. Ten hlas, co bych poznal mezi milionem jin\u00fdch. Ten hlas, co jsem n\u011bkolik dn\u00ed, t\u00fddn\u016f a i m\u011bs\u00edc\u016f nesly\u0161el, ten hlas, co napl\u0148oval moje srdce radost\u00ed. Byl zp\u00e1tky. Rychle jsem vstal z postele a hnal se ke schod\u016fm, abych mohl j\u00edt za n\u00edm, za br\u00e1\u0161kou, za l\u00e1skou. Ale u schodi\u0161t\u011b jsem se zarazil. Nebyl s\u00e1m. P\u0159ivedl si ji. K n\u00e1m dom\u016f. Do domu, kde jsem spolu s n\u00edm za\u017eil ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edle m\u00e9ho \u017eivota, ale i to nejv\u011bt\u0161\u00ed utrpen\u00ed. „Tome,“ \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e m\u011b vid\u011bl. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee j\u00e1 nem\u011bl radost, \u017ee jsem ho vid\u011bl. Byl snad je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e d\u0159\u00edv. Ale co mi rozhodn\u011b radost neud\u011blalo byla ONA! L\u00edsala se k n\u011bmu a dr\u017eela ho za ruku. Ten pohled na n\u011b dva jsem nesnesl a se slovy: „Ahoj\u2026 br\u00e1\u0161ko!“ jsem ode\u0161el zp\u00e1tky k sobe do pokoje a zabouchl dve\u0159e. P\u0159i cest\u011b jsem je\u0161t\u011b sly\u0161el, jak na m\u011b Bill vol\u00e1, co se stalo.
Nevn\u00edmal jsem je. Prudce jsme zabouchl dve\u0159e a svezl se pod\u00e9l nich na zem. Do o\u010d\u00ed se mi nahrnuly slzy. Ne! Nebudu plakat! U\u017e ne! Ne\u0161lo to\u2026 n\u011bkolik mal\u00fdch, ale i p\u0159esto siln\u00fdch slz, se vydralo na povrch p\u0159es silnou barik\u00e1du \u0159as.
„Tome?“ sly\u0161el jsem za dve\u0159mi bratr\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd hlas. Neodpov\u00eddal jsem. „Tome, no tak\u2026 co se stalo? Otev\u0159i pros\u00edm\u2026“ nevydr\u017eel jsem to. Kousek jsem se posunul a zlomen\u00fdm hlasem jsem mu \u0159ekl, \u017ee je odem\u010deno.<\/div>\n

Rychle otev\u0159el dve\u0159e a zase je zav\u0159el zp\u00e1tky. „Tome,“ sednul si na zem vedle m\u011b a pevn\u011b m\u011b obejmul. „Tak r\u00e1d t\u011b zase vid\u00edm,“ usm\u00edval se na m\u011b. „Nemel by ses n\u00e1hodou v\u011bnovat j\u00ed, ne\u017e marnit \u010das se mou?“ chladn\u011b jsem mu \u0159ekl a propaloval pohledem jeho krk. Ano krk. Do o\u010d\u00ed jsme se mu pod\u00edvat nemohl, ale z\u00e1rove\u0148 jsem ho musel alespo\u0148 n\u011bjak vid\u011bt. To \u010deho jsem si ov\u0161em v\u0161iml, m\u011b op\u011bt dostalo. T\u011bch p\u00e1r malink\u00fdch \u010derven\u00fdch fl\u00ed\u010dk\u016f, r\u00e1doby zamaskovan\u00fdch make-upem, byly a\u017e moc viditeln\u00e9. Taky co bych \u010dekal.
„Tome\u2026 co je s tebou?“ smutn\u011b se na m\u011b koukl.
„Pro\u010d si ji p\u0159ivedl?“ zeptal jsem se ho na to, co m\u011b p\u00e1lilo na jazyku a koukl mu do o\u010d\u00ed.
„Co?“ p\u0159ekvapen\u011b na m\u011b koukl.
„Pro\u010d, Bille? Co jsem ti ud\u011blal?“ cht\u011blo se mi zase plakat. Ale p\u0159ed n\u00edm to nedovol\u00edm! Nedovol\u00edm, aby m\u011b vid\u011bl plakat! U\u017e nikdy!
„Tome\u2026 ona\u2026 my\u2026 \u010dek\u00e1me spolu d\u00edt\u011b\u2026“ \u0159ekl opatrn\u011b a m\u011b se ta slova zar\u00fdvala do srdce jako ten nejost\u0159ej\u0161\u00ed n\u016f\u017e.
„Miluje\u0161 ji?“ smutn\u011b jsem se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed. Zvednul pohled zp\u011bt ke mn\u011b a j\u00e1 se zase topil v tom mo\u0159i \u010dokol\u00e1dy, co m\u011bl v o\u010d\u00edch.
„Ty na to po\u0159\u00e1d mysl\u00ed\u0161, \u017ee jo?“ zeptal se opatrn\u011b a j\u00e1 jen k\u00fdvnul a sklopil pohled. Najednou jsem uc\u00edtil na brad\u011b dva jeho prsty, nasm\u011broval si moji hlavu tak, abych nemohl koukat nikam jinam ne\u017e jemu do o\u010d\u00ed. „J\u00e1 taky…“ za\u0161eptal a op\u0159el svoje \u010delo o to moje. Po\u0159\u00e1d jsme si koukali do o\u010d\u00ed. Ticho mezi n\u00e1mi bylo skoro a\u017e nesnesiteln\u00fd, ale ani jeden z n\u00e1s nem\u011bl s\u00edlu ho p\u0159eru\u0161it\u2026
„Ud\u011blej to, pros\u00edm\u2026 naposledy\u2026“ \u0161kemral jsem o posledn\u00ed polibek. V\u00edm, \u017ee potom to asi bude je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ale musel jsem ho c\u00edtit, znovu ochutnat tu jeho dokonalou chu\u0165.
„Tome\u2026 ty v\u00ed\u0161, \u017ee to\u2026“ nedopov\u011bd\u011bl to. U\u017e jsem to nevydr\u017eel a pol\u00edbil ho. Ze za\u010d\u00e1tku spolupracoval, ale po chv\u00edli se cht\u011bl odt\u00e1hnout. To jsem ale nedovolil. Pot\u0159eboval jsem najednou v\u00edc. Za\u010dal jsem ho hladit na z\u00e1dech a boc\u00edch. Sna\u017eil se m\u011b odstr\u010dit, ale j\u00e1 si toho nev\u0161\u00edmal. Pot\u0159eboval jsem ho! A moc! Oto\u010dil jsem se a jeho op\u0159el o ze\u010f. V\u00edm, \u017ee se mu to l\u00edb\u00ed, v\u017edy\u0165 s\u00e1m p\u0159ece \u0159\u00edkal, \u017ee na to je\u0161t\u011b mysl\u00ed. I kdy\u017e mi moje polibky neopl\u00e1cel, u\u017e\u00edval jsem si to. Zajel jsem mu rukou pod tri\u010dko a l\u00edbal na krku. Zavzdychal. L\u00edb\u00ed se mu to. Srdce mi radost\u00ed posko\u010dilo a j\u00e1 ho hlad\u00edm na hrudi.
„Tome\u2026 tohle nejde\u2026“ vydechl.
„Chce\u0161 to\u2026 l\u00edb\u00ed se ti to\u2026 c\u00edt\u00edm to,“ za\u0161eptal jsem mu tou\u017eebn\u011b do ucha a sund\u00e1val mu tri\u010dko. Za n\u011bkolik vte\u0159in u\u017e se v\u00e1lelo na zemi vedle n\u00e1s, hladil jsem ho na b\u0159\u00ed\u0161ku. Najednou m\u011b zastavil. Pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed a rychle se mi vpil do rt\u016f a v\u00e1\u0161niv\u011b m\u011b l\u00edbal. J\u00e1 jsem s nim samoz\u0159ejm\u011b spolupracoval. Za\u010dal m\u011b hladit na z\u00e1dech a moje tri\u010dko zanedlouho n\u00e1sledovalo to jeho. Jemn\u011b m\u011b \u0161krabal na hrudi a j\u00e1 zrychlen\u011b d\u00fdchal. Oto\u010dil jsem se a za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed jsem ho dovedl k posteli. Opatrn\u011b jsem ho na ni shodil a obkro\u010dmo si na n\u011bj sednul. On si m\u011b p\u0159it\u00e1hnul k sob\u011b a op\u011bt m\u011b chtiv\u011b pol\u00edbil. J\u00e1 se ale odt\u00e1hl a za\u010dal mu mapovat hru\u010f. Za sv\u00fdm hbit\u00fdm jazykem jsem zanech\u00e1val vlhk\u00e9 cesti\u010dky. Bill se proh\u00fdbal a hladil m\u011b na boc\u00edch a z\u00e1dech. Ob\u010das i zavzdychal. C\u00edtil jsem, \u017ee u\u017e je stejn\u011b vzru\u0161en\u00fd jako j\u00e1. Ano, mohl bych to slastn\u00e9 mu\u010den\u00ed u\u017e ukon\u010dit a d\u00e1l to neprodlu\u017eovat, ale j\u00e1 necht\u011bl. Cht\u011bl jsem si br\u00e1\u0161ku vychutnat. Po tak dlouh\u00e9 dob\u011b. Moc mi chyb\u011bl. Jeho kr\u00e1sa, v\u016fn\u011b, pohledy, chu\u0165, dotyky, polibky\u2026 byla to nepopsateln\u00e1 bolest. Nev\u011bd\u011bl jsem o n\u011bm nic. Kam \u0161el, jestli je v po\u0159\u00e1dku, nic\u2026 nenechal \u017e\u00e1dnou zpr\u00e1vu a ani d\u016fvod. Sjel jsem mu a\u017e na b\u0159\u00ed\u0161ko a jazykem krou\u017eil okolo pup\u00edku.<\/div>\n
Za\u010dal jsem si pohr\u00e1vat s p\u00e1skem. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011bl ten, co zn\u00e1m snad nazpam\u011b\u0165. Rozepnul jsem ho a postupn\u011b i knofl\u00edk a zip. A za podpory Billov\u00fdch vzdych\u016f, jsem mu st\u00e1hl d\u017e\u00edny. On mn\u011b ud\u011blal to sam\u00e9, ale o n\u011bco rychleji. Jazykem jsem st\u00e1le mapoval jeho b\u0159\u00ed\u0161ko a sj\u00ed\u017ed\u011bl jsem n\u00ed\u017e k jeho vytetovan\u00e9 hv\u011bzdi\u010dce.
„Tomi\u2026 pros\u00edm\u2026“ st\u00e9nal br\u00e1\u0161ka a pro m\u011b to bylo jako rajsk\u00e1 hudba. Vyslechl jsem jeho prosby a pomalinku mu stahoval boxerky. Bill m\u011b za\u010dal podporovat sv\u00fdmi t\u00e1hl\u00fdmi steny. Koukl jsem se na br\u00e1\u0161ku. Byl tak kr\u00e1sn\u00fd. Le\u017eel tam s m\u00edrn\u011b zaklon\u011bnou hlavou, p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima a pootev\u0159enou pusinkou. Lehl jsem si mezi jeho nohy a pol\u00edbil jsem ho. M\u016fj polibek mi opl\u00e1cel a hladil m\u011b po boc\u00edch a na zade\u010dku. Nevydr\u017eel jsem to a zast\u00e9nal jsem.
„Tomi\u2026 pros\u00edm\u2026 nepro-dlu\u017euj to,“ st\u00e9nal mi br\u00e1\u0161ka do ucha.
„Neboj se, Billi\u2026“ jemn\u011b jsem mu skousl u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek a p\u00e1nv\u00ed se na n\u011bm za\u010dal chv\u00edlema pohupovat. Bill se t\u0159\u00e1sl a v\u0161emo\u017en\u011b kroutil. Poznal jsem, \u017ee je jeho \u010das\u2026 ale j\u00e1 to je\u0161t\u011b necht\u011bl ukon\u010dit. M\u00edrn\u011b jsem se na n\u011bj zhoupnul a Bill skoro k\u0159i\u010del\u2026 musel jsem ho pol\u00edbit a ti\u0161it ho, byl bych celkem nerad, aby n\u00e1s ONA vyru\u0161ila.
„Tomi\u2026 aa\u2026 u\u017e to nevydr\u017e\u00edm…“ Bill za\u010d\u00ednal b\u00fdt hodn\u011b zoufal\u00fd\u2026 klepal se a sv\u00edjel pode mnou, ale m\u011b se to l\u00edbilo. V\u017edy se mi l\u00edbilo m\u00edt na n\u00edm moc.<\/div>\n
„Bille, l\u00e1sko, d\u011bje se n\u011bco? Jste tam n\u011bjak dlouho\u2026“ ozvala se za dve\u0159ma. Je\u0161t\u011b \u017ee je zam\u010deno\u2026
„Ni-nic mi ne-niiiiii ii\u2026“ sna\u017eil se odpov\u011bd\u011bt, ale mysl\u00edm, \u017ee to moc p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b nezn\u011blo. Pomalu jsem se sunul dol\u016f, k m\u00edstu, kde to te\u010f br\u00e1\u0161ka pot\u0159eboval nejv\u00edc. P\u0159ejel jsem dlan\u00ed po jeho mu\u017estv\u00ed a Bill si div neprokousl ret.
„Prosiiiim…“ l\u00edbnul jsem ho na \u0161pi\u010dku a pak se ale op\u011bt p\u0159esunul jinam\u2026 tentokr\u00e1t na stehna. „Tomi\u2026 netrap m\u011b\u2026“ zavzdychal a za\u010dal si s\u00e1m rukou zaj\u00ed\u017ed\u011bt do rozkroku. To jsem ale nemohl dovolit a ruku jsem mu dal pry\u010d. Hodil po m\u011b ubl\u00ed\u017een\u00fd a zoufal\u00fd pohled. U\u017e jsem ho nemohl tr\u00e1pit. Vzal jsem ho do pusy a pomalu ho za\u010dal zpracov\u00e1vat. Bill u\u017e nem\u011bl ani s\u00edlu se ti\u0161it. B\u00e1l jsem se, aby zase nep\u0159i\u0161la\u2026jednou rukou jsem si za\u010dal pom\u00e1hat a druhou jsem nechal jemu. Vlo\u017eil jsem mu prst mezi rty a on mi ho za\u010dal laskat a v\u0161emo\u017en\u011b o\u017eu\u017el\u00e1vat. Ale zti\u0161ilo ho to. Na chv\u00edli. Bl\u00ed\u017eil se konec. J\u00e1 se sna\u017eil a nasadil maxim\u00e1ln\u00ed tempo. Bill st\u00e9nal snad na cel\u00fd sv\u011bt. Posledn\u00ed dlouh\u00fd a nejhlasit\u011bj\u0161\u00ed sten byl za n\u00edm. Byl konec a ja kone\u010dn\u011b mohl zase ochutnat jeho dokonalou chu\u0165. V\u0161e jsem poslu\u0161n\u011b spolykal a lehl si vedle ud\u00fdchan\u00e9ho br\u00e1\u0161ky.
Bill v\u016fbec nemohl sv\u016fj dech vr\u00e1tit do norm\u00e1lu. Povedlo se mu to a\u017e po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli\u2026 „D\u011bkuju\u2026“ pol\u00edbil m\u011b a schoulil se k mn\u011b\u2026 „Tomi\u2026 to d\u00edt\u011b jsem nikdy necht\u011bl\u2026“ za\u0161eptal a dlouze m\u011b pol\u00edbil.<\/p>\n

autor: Bill’s Lollipop<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jak mi to mohl ud\u011blat? Pro\u010d? Pro\u010d m\u011b tu nechal samotn\u00e9ho a ode\u0161el pry\u010d? Beze mne? V\u00edm, \u017ee jsem k n\u011bmu nebyl tak\u00e9 f\u00e9rov\u00fd, ale v\u017edy jsme si to vysv\u011btlili. On to pochopil. D\u016fvod toho, \u017ee jsem na n\u011bj n\u011bkdy byl rozzloben\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-17995","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17995","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17995"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17995\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17995"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17995"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17995"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}