{"id":18050,"date":"2008-05-01T17:00:00","date_gmt":"2008-05-01T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18010"},"modified":"2008-05-01T17:00:00","modified_gmt":"2008-05-01T16:00:00","slug":"casoprostor-ii-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/05\/01\/casoprostor-ii-21\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 21."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
\n

„Tak zav\u0159i o\u010di, brouku a\u2026 jed\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9m,“ za\u0159val jsem a odp\u00edchl se z vysok\u00e9ho kopce. T\u00fd jo, to svi\u0161t\u00ed\u2026 „To je j\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00edzd\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1,“ \u0159vu jako pominutej a u\u017e\u00edv\u00e1m si to neuv\u011b\u0159iteln\u00fd svi\u0161t\u011bn\u00ed v\u011btru kolem hlavy. „Poz\u00f3\u00f3\u00f3\u00f3\u00f3r, nebrzd\u00edm\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ k\u0159i\u010d\u00edm na debila, kterej n\u00e1m vl\u00edtnul do dr\u00e1hy. Vypadni, ty vole, nebo t\u011b zajedem\u2026 uff, na posledn\u00ed chv\u00edli uhnul. „Dr\u017e se, \u0161punte, za chv\u00edli jsme dol\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ hul\u00e1k\u00e1m, ale pochybuju, \u017ee mi rozum\u011bl. Dr\u017e\u00ed se madla p\u0159ed sebou a je\u010d\u00ed stejn\u011b jako j\u00e1.
Fl\u00e1k ho, jsme ve sn\u011bhu.
„Dobr\u00fd, \u0161punte?“ pt\u00e1m se s obavou a hrabu prcka z hlubok\u00e9ho sn\u011bhu. Trochu jsme to neubrzdili a za p\u00e1r metr\u016f u\u017e je zamrzl\u00fd potok, tak jsem to rad\u0161i sto\u010dil doprava. Na\u0161t\u011bst\u00ed je tu hlubok\u00fd sn\u00edh a ne silnice.
„Dobr\u00fd, skv\u011bl\u00fd\u2026 jedem znova, jo?“ sv\u00edt\u00ed na m\u011b o\u010dima Dejv. Sm\u011bje se od ucha k uchu.
„Jo, ale nejd\u0159\u00edv se mus\u00edme vy\u0161kr\u00e1bat po sv\u00fdch do toho \u0161\u00edlen\u00fdho kopce a na z\u00e1dech t\u011b neponesu, s t\u00edm nepo\u010d\u00edtej\u2026 po\u010dk\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9j, s\u00e1m nem\u016f\u017ee\u0161, n\u011bkdo t\u011b zajed\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ vol\u00e1m na Dejva, kter\u00fd se neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychle rozb\u011bhl a zdrh\u00e1 do kopce. Je\u017e\u00ed\u0161, kde jsou s\u00e1\u0148ky\u2026 tady\u2026 „St\u016f\u016f\u016f\u016f\u016f\u016fj!“ \u0159vu, ale \u010derven\u00e1 \u010depice u\u017e je n\u011bkde v p\u016fli kopce. J\u00e1 se z n\u011bj zbl\u00e1zn\u00edm, tohle nem\u016f\u017eu p\u0159e\u017e\u00edt. Kalhoty m\u00e1m od sn\u011bhu a\u017e do p\u016fli l\u00fdtek, o bot\u00e1ch a pono\u017ek\u00e1ch u\u017e nen\u00ed pochyb\u2026 pln\u00fd vody\u2026 jestli z tohohle nenastydnu, tak budu fakt dobrej. \u017de j\u00e1 kret\u00e9n si nep\u016fj\u010dil ty Billovy \u0161us\u0165\u00e1ky, ale mladej mi to \u0159\u00edkal\u2026 no nic, let\u00edm za n\u00edm, nebo mi zdrhne a u\u017e ho v \u017eivot\u011b neuvid\u00edm.<\/div>\n

\n

BILL<\/strong><\/div>\n

\n

Filip usnul, mus\u00ed b\u00fdt stra\u0161n\u011b vy\u010derpan\u00fd, proto\u017ee podle v\u0161ech p\u0159edpoklad\u016f v t\u00e9 kombin\u00e9ze str\u00e1vil nejm\u00ed\u0148 deset minut. To znamen\u00e1, \u017ee ka\u017edou minutu dostal novou pecku, aby se probral. Kdybych nep\u0159ijel, nejsp\u00ed\u0161 by to za chv\u00edli nep\u0159e\u017eil. Je\u0161t\u011b \u017ee se postupn\u011b vyb\u00edjela baterie a ty \u0161oky u\u017e nebyly tak siln\u00fd. Monitor v kombin\u00e9ze postupn\u011b vyhodnocuje EKG, kter\u00e9 si nat\u00e1\u010d\u00ed, a kdy\u017e se mu zd\u00e1, \u017ee selh\u00e1v\u00e1 srdce, okam\u017eit\u011b spou\u0161t\u00ed elektrick\u00fd v\u00fdboj, kter\u00fd ho nastartuje, jen\u017ee bohu\u017eel nepo\u010d\u00edt\u00e1 s t\u00edm, \u017ee v t\u00e9 kombin\u00e9ze je nemocn\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu si srdce bije, jak chce. Znova a znova mu d\u00e1val pecky, a t\u00edm ho stra\u0161n\u011b nam\u00e1hal. Ten kluk je ale tele\u2026 no jo, v\u011bdeck\u00fd mozek, kvantov\u00fd urychlova\u010d sestroj\u00ed, jako j\u00e1 uva\u0159\u00edm \u0161pagety, ale takovouhle z\u00e1kladn\u00ed v\u011bc si neuv\u011bdom\u00ed. Stejn\u011b bychom m\u011bli zajet do nemocnice, aby ho tam zkontrolovali, jen\u017ee on to odm\u00edtl. Nem\u016f\u017eu ho nutit, ale byl bych ur\u010dit\u011b klidn\u011bj\u0161\u00ed. Tvrd\u00ed, \u017ee v\u00ed, co m\u00e1 d\u011blat a se svou nemoc\u00ed je pr\u00fd sezn\u00e1men\u00fd v\u00edc ne\u017e kdejak\u00fd doktor v mal\u00e9 nemocnici. To m\u00e1 asi pravdu, na informace je bedna.<\/p><\/div>\n

\n

„Ahoj,“ ozve se nesm\u011ble z pohovky.
„No kone\u010dn\u011b, tak u\u017e je ti l\u00edp?“
„Jo, u\u017e jsem zase v pohod\u011b, m\u016f\u017eu d\u00e1l fungovat,“ odpov\u00ed mi Filip. Chvilku se rozkouk\u00e1v\u00e1, ale u\u017e vypad\u00e1 celkem dob\u0159e. Tv\u00e1\u0159e mu malinko zr\u016f\u017eov\u011bly, a to je snad zn\u00e1mka zdrav\u00ed\u2026 i kdy\u017e p\u0159i jeho barv\u011b pleti, kdo v\u00ed. Usm\u011bju se na n\u011bj s \u00falevou.
„D\u00edkes, \u0161\u00e9fe, asi jste mi zachr\u00e1nil \u017eivot\u2026“
„Hele, Filipe, n\u011bjak jsme se dohodli, ne? Tykej mi a \u0159\u00edkej mi Bille jako v\u0161ichni ostatn\u00ed, jasn\u00fd? U\u017e mi ten tv\u016fj \u0161\u00e9fik stejn\u011b leze na nervy\u2026 v \u017eivot\u011b mi nikdo tak blb\u011b ne\u0159\u00edkal. V\u0161echny fanynky na m\u011b k\u0159i\u010d\u00ed Bille a jsou o deset let mlad\u0161\u00ed, a ty\u2026 \u0161koda mluvit.“
„Jak\u00fd fanynky?“ udiven\u011b na m\u011b z\u00edr\u00e1 Filip. Aha, to jsem \u0159ekl n\u011bco, co nev\u00ed.
„Ale nic, to ne\u0159e\u0161, mus\u00edme za\u010d\u00edt s B\u00e9dou, kv\u016fli tomu jsem tady, ne?“ odpov\u00edm a sna\u017e\u00edm se ten trapas zamaskovat. M\u00e1lem jsem mu prozradil, co jsem za\u010d. Ne, \u017ee by mi to n\u011bjak vadilo, ale p\u0159ipadal bych si jako lh\u00e1\u0159, \u017ee jsem mu to ne\u0159ekl hned na za\u010d\u00e1tku.
„No to ne, to m\u011b zaj\u00edm\u00e1\u2026 jak\u00fd fanynky?“ nenech\u00e1 si to vymluvit Filip. Bo\u017ee, pro\u010d? „Vy\u2026 promi\u0148\u2026 ty m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd fanynky?“ dor\u00e1\u017e\u00ed, kdy\u017e vid\u00ed, jak se blb\u011b tv\u00e1\u0159\u00edm.
„Jo, m\u00e1m, ale to t\u011b nemus\u00ed zaj\u00edmat, to je takov\u00e1 prkotina,“ tv\u00e1\u0159\u00edm se d\u00e1l neutr\u00e1ln\u011b.
„Aha, prkotina\u2026 ale mn\u011b jsi byl n\u011bjak pov\u011bdom\u00fd hned na za\u010d\u00e1tku, akor\u00e1t mi to nedocvaklo\u2026 furt mi bylo divn\u00fd, pro\u010d m\u00e1\u0161 make-up a namalovan\u00fd o\u010di, ale bylo mi blb\u00fd se pt\u00e1t. To m\u016f\u017ee b\u00fdt t\u0159eba n\u011bjak\u00e1 nep\u0159\u00edjemn\u00e1 \u00fachylka, \u017ee jo\u2026 a ten rozhovor, co jsi o n\u011bm mluvil v\u010dera do telefonu\u2026 no jasn\u011b, br\u00e1cha k tomu pasuje taky\u2026 dvoj\u010data, ka\u017ed\u00fd jin\u00fd\u2026 u\u017e mi to do\u0161lo\u2026 n\u011bco m\u00e1lo jsem o v\u00e1\u0161 sly\u0161el. Bohat\u00fd a slavn\u00fd dvoj\u010data, ale na jm\u00e9na jsem blbej\u2026 ty hned zapom\u00edn\u00e1m. D\u011bl\u00e1te n\u011bjakou muziku, \u017ee jo\u2026 j\u00e1 moc neposlouch\u00e1m, ale kdy\u017e, tak Brahmse, ten m\u011b uklid\u0148uje\u2026 ob\u010das Dvo\u0159\u00e1ka, Bacha, Mozarta, ale ten v\u00e1\u0161 styl mi n\u011bjak unik\u00e1. T\u00e1ta ho doma nem\u011bl, tak jsem si to nemohl pustit, stejn\u011b m\u011b bavily v\u00edc kn\u00ed\u017eky,“ p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed si jen tak pro sebe a muml\u00e1. „No to se m\u00e1m, co? Takovej slavnej \u010dlov\u011bk a d\u011bl\u00e1 mi \u0161\u00e9fa,“ za\u0161kleb\u00ed se spokojen\u011b, \u017ee m\u011b kone\u010dn\u011b odhalil, a posad\u00ed se.
„No to se teda m\u00e1\u0161, \u010dlov\u011b\u010de, skoro ti z\u00e1vid\u00edm\u2026“ za\u0161kleb\u00edm se na n\u011bj zp\u00e1tky a rozchecht\u00e1me se.<\/div>\n

\n

„Tak\u017ee, \u0161\u00e9fe\u2026“ zaraz\u00ed se a mrkne na m\u011b, „\u2026 teda sorry, Bille\u2026 B\u00e9da je hotovej, mus\u00edme se dohodnout, co bude d\u00e1l,“ pronese kone\u010dn\u011b v\u011btu, na kterou jsem \u010dekal. „B\u00e9da je tv\u016fj, j\u00e1 jsem jenom n\u00e1mezdn\u00ed s\u00edla, tak\u017ee je te\u010f na tob\u011b, jak se rozhodne\u0161. Mus\u00edme ho vyzkou\u0161et.“
A je to tady. I kdy\u017e jsem to v\u011bd\u011bl, stejn\u011b m\u011b to znovu zasko\u010dilo.
„Jsi si jist\u00fd, \u017ee to nen\u00ed poh\u0159ebn\u00ed v\u016fz?“ zept\u00e1m se jen pro jistotu, abych si potvrdil, \u017ee si v\u011b\u0159\u00ed.
„Stoprocentn\u011b. Nem\u016f\u017ee se nic st\u00e1t, v\u0161echno je stokr\u00e1t zkontrolovan\u00fd. B\u00e9da nen\u00ed prvn\u00ed stroj sv\u00e9ho druhu, u\u017e jich vyrobili p\u011bt, tak\u017ee funkce by m\u011bla b\u00fdt zaji\u0161t\u011bn\u00e1. A ten kvantovej urychlova\u010d nebyl zase tak t\u011b\u017ekej, jak se p\u016fvodn\u011b tv\u00e1\u0159il, poradil jsem si s t\u00edm celkem rychle. D\u011bda m\u011bl n\u00e1kresy naprosto p\u0159esn\u00fd a zbytek vlastn\u011b d\u011blal on. N\u011bkdo ale mus\u00ed vl\u00e9zt dovnit\u0159 a zkusit ho,“ sed\u00ed a \u010dek\u00e1, co mu odpov\u00edm.
„Nechci b\u00fdt ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd, File, ale nem\u016f\u017ee se st\u00e1t n\u011bco podobn\u00e9ho jako s tou kombin\u00e9zou? N\u011bco, co by sis t\u0159eba neuv\u011bdomil\u2026“ zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj s obavami.
„No\u2026“ je na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, ale pak nahod\u00ed z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv a dod\u00e1: „Podle m\u011b ne. Tohle nem\u011blo s funk\u010dnost\u00ed nic spole\u010dn\u00fdho, to byla moje blbost\u2026 naopak, kombin\u00e9za fungovala p\u0159esn\u011b tak, jak m\u011bla nastaveno, ne?“ zazub\u00ed se. Jo, to m\u00e1 pravdu.<\/div>\n

\n

„M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd konkr\u00e9tn\u00ed n\u00e1vrh?“ zept\u00e1m se.
„Noooo, hodn\u011b jsem o tom posledn\u00ed m\u011bs\u00edc p\u0159em\u00fd\u0161lel. Zkou\u0161el jsem v\u0161echny mo\u017en\u00e9 varianty, ale nakonec jsem dosp\u011bl jen k jednomu \u010dlov\u011bku, kter\u00fd by to mohl zkusit,“ zvedne ke mn\u011b o\u010di a je jasn\u00fd, koho t\u00edm myslel.
„A fakt by to ne\u0161lo jinak?“ skoro zapros\u00edm. P\u0159edstava Toma, kter\u00e9mu sd\u011bluju, \u017ee nased\u00e1m do B\u00e9dy a jedu ho vyzkou\u0161et, m\u011b up\u0159\u00edmn\u011b d\u011bs\u00ed. Zavrt\u011bl hlavou.
„Ne\u0161lo. J\u00e1 jsem vy\u0159\u00edzenej, to jsi dneska vid\u011bl. Bez kombin\u00e9zy se to ned\u00e1 podniknout, a jakmile ji zapoj\u00edm, tak se m\u011b to pokus\u00ed popravit. Tak\u017ee jsem ze hry venku. Kdo je\u0161t\u011b o tom v\u00ed? Ty a tv\u016fj br\u00e1cha. Byl by snad ochotn\u00fd to podstoupit za tebe?“ zept\u00e1 se.
„Ne, ur\u010dit\u011b ne, to je jist\u00e9,“ odpov\u00edm mu smutn\u011b.
„No vid\u00ed\u0161, tak\u017ee je to jasn\u00fd. Bude\u0161 to muset risknout.“
„Je\u0161t\u011b m\u011b napadlo\u2026 co n\u011bkomu dob\u0159e zaplatit?“ zkou\u0161\u00edm to d\u00e1l.
„Mysl\u00ed\u0161 n\u011bkomu \u00fapln\u011b ciz\u00edmu?“ udiven\u011b na m\u011b z\u00edr\u00e1 Filip.
„Jo, t\u0159eba n\u011bjak\u00e9mu bezdomovci. Mo\u017en\u00e1 kdyby dostal hodn\u011b pen\u011bz, tak by pak ml\u010del,“ uva\u017euju nahlas.
„Jo, ale taky by se mohlo st\u00e1t, \u017ee by se nevr\u00e1til,“ usad\u00ed m\u011b Filip a d\u00e1l rozv\u00edj\u00ed moji my\u0161lenku. „Hele, takov\u00fd \u010dlov\u011bk, co nem\u00e1 prachy ani bydlen\u00ed a je na ulici, tomu je jedno, kde bude \u017e\u00edt. Vyka\u0161le se na to, aby se vracel. I kdy\u017e mu ned\u00e1\u0161 prachy p\u0159edem, tak tam to f\u00e1ro n\u011bkde za babku st\u0159el\u00ed a bude si tam \u017e\u00edt jako p\u00e1n. Sice jen rok, ale to by se p\u0159edem nedozv\u011bd\u011bl\u2026 a hlavn\u011b, my m\u00e1me po B\u00e9dovi. M\u016f\u017ee tam tak pod\u011blat na\u0161i budoucnost, \u017ee se mi o tom ani nechce p\u0159em\u00fd\u0161let\u2026 A i kdyby se vr\u00e1til a nic tam neprovedl, kdo ti zaru\u010d\u00ed, \u017ee t\u011b pak nebude vyd\u00edrat? Jsi slavn\u00fd. J\u00e1 bych to teda neriskoval, Bille.“<\/div>\n

\n

Co na to \u0159\u00edct? M\u00e1 naprostou pravdu. Jsem jedin\u00fd vhodn\u00fd kandid\u00e1t, a je\u0161t\u011b k tomu s vlastn\u00ed zku\u0161enost\u00ed. To ov\u0161em Filip nev\u00ed. Nikdy jsem mu ne\u0159ekl, \u017ee u\u017e jsem cestu do minulosti jednou absolvoval. A dost nerad bych mu to \u0159\u00edkal, proto\u017ee t\u00edm bych musel p\u0159iznat, \u017ee jsem d\u011bdu Schultze zabil. P\u0159ece jen je to citliv\u00e9 t\u00e9ma.
„Jen\u017ee j\u00e1 m\u00e1m strach,“ \u0159eknu do ticha.
„J\u00e1 v\u00edm a v\u016fbec se ti nediv\u00edm,“ odpov\u00ed mi Filip. „Ale jak jinak zjist\u00edme, jestli B\u00e9da funguje? A k \u010demu jsem ho vlastn\u011b stav\u011bl, kdy\u017e tu bude ne\u010dinn\u011b st\u00e1t a nikdo se s n\u00edm nikam nepod\u00edv\u00e1? J\u00e1 pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, \u017ee se mi to povedlo, nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b v tom nechat, Bille,“ mluv\u00ed potichu a dost nal\u00e9hav\u011b. Jo, v\u0161echno tohle v\u00edm, ale p\u0159esto se mi sev\u0159e srdce, kdykoliv si p\u0159edstav\u00edm svoji dal\u0161\u00ed v\u00fdpravu do minulosti. Nechci tam\u2026 prost\u011b nechci.<\/div>\n

\n

TOM<\/strong><\/div>\n

\n

„Tak dost, Dejve, j\u00e1 u\u017e jsem mokrej a\u017e za u\u0161ima, jedeme k babi\u010dce,“ vyd\u00e1m povel, kdy\u017e se dohrabeme zp\u00e1tky na kopec a t\u00e1hnu ho za sebou na san\u00edch k autu. P\u0159edstava, \u017ee to budu absolvovat znova, mi zp\u016fsobuje k\u0159e\u010de v noh\u00e1ch.
„N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, strejdo, je\u0161t\u011b aspo\u0148 jednou,“ pros\u00ed, ale jsem neoblomnej.
„Hele, prcku, desetkr\u00e1t to sta\u010dilo, pod\u00edvej se na m\u011b. Jsem mokrej jako my\u0161 a nastydnu. Chce\u0161, aby mi tekly z nosu nudle? Abych na tebe kejchal a ka\u0161lal? Pamatuje\u0161, jak jsi m\u011bl tuhle ka\u0161el? To bys mi p\u0159\u00e1l?“ nepokryt\u011b vyd\u00edr\u00e1m a d\u00e1l ho t\u00e1hnu sn\u011bhem.
„Ne, to nechci,“ \u0159ekne smutn\u011b.
„To jsem r\u00e1d\u2026 uvid\u00ed\u0161, babi\u010dka s d\u011bdou budou m\u00edt radost, a\u017e je p\u0159ekvap\u00edme, a j\u00e1 se tam aspo\u0148 vykoupu a usu\u0161\u00edm. Takhle bych dom\u016f dojel u\u017e s r\u00fdmou.“<\/div>\n

\n

Jsme n\u011bkde na p\u016fl cesty mezi Berl\u00ednem a Loitsche, tak\u017ee je vlastn\u011b jedno, kam se vyd\u00e1me, ale m\u00e1ma m\u011bla tuhle zase kecy, \u017ee jsme u nich dlouho nebyli, tak to vyu\u017eiju. Jeli jsme jen tak nazda\u0159b\u016fh autem a hledali kopec na s\u00e1\u0148kov\u00e1n\u00ed. Tuhle \u010dinnost jsem fakt asi patn\u00e1ct let ned\u011blal a docela m\u011b to bavilo, akor\u00e1t jsem se na to dost blb\u011b obl\u00edkl. U\u017e vid\u00edm m\u00e1mu, jak na m\u011b bude zase \u010du\u010det\u2026 bude si myslet n\u011bco o nesv\u00e9pr\u00e1vn\u00fd rockov\u00fd hv\u011bzd\u011b.
„Ahoj, Scotty, ty lenochu l\u00edn\u00e1,“ pozdrav\u00edm na\u0161eho psa, kter\u00fd se pohodln\u011b rozvaluje na zadn\u00edm sedadle auta. Potvora, kdy\u017e vid\u011bl b\u00edlej sn\u00edh, zak\u0148u\u010del a nikam se nehnul. Ani se mu nediv\u00edm, taky bych se nejrad\u0161i takhle v\u00e1lel, ale copak tomu d\u00edt\u011bti m\u016f\u017eu \u0159\u00edct ne? Vzal jsem Scottyho s sebou, proto\u017ee jsem si myslel, jak se r\u00e1d s Dejvem prob\u011bhne. Hod\u00edm s\u00e1\u0148ky do kufru a pofr\u010d\u00edme, u\u017e m\u00e1m nohy jako rampouch. Mam\u010da bude m\u00edt ur\u010dit\u011b n\u011bco dobr\u00fdho k j\u00eddlu. Teda douf\u00e1m.
„V\u00ed\u0161 co? Rad\u0161i babi\u010dce zavol\u00e1m, p\u0159ekvapen\u00ed si nech\u00e1me na jindy,“ napadne m\u011b, kdy\u017e zap\u00edn\u00e1m Dejva do seda\u010dky. Taky bychom mohli p\u0159ijet nevhod a nemuseli dostat naj\u00edst, ale kdy\u017e j\u00ed brnknu, stihne n\u011bco p\u0159ipravit. „Tak jedem, bando,“ oto\u010d\u00edm kl\u00ed\u010dkem v zapalov\u00e1n\u00ed, zapnu topen\u00ed na pln\u00fd pecky a rozjedu Bill\u016fv \u010dernej kor\u00e1b sm\u011br Loitsche.<\/div>\n

\n

~*~<\/strong><\/div>\n

\n

„Ahoj bab\u00ed, my jsme byli s\u00e1\u0148kovat,“ vyk\u0159ikuje Dejv hned, jak ho babi\u010dka pozdrav\u00ed od dve\u0159\u00ed. Celou cestu brebentil, nezastavil to svoje pov\u00eddav\u00fd stavidlo, a\u017e m\u011b z n\u011bj za\u010d\u00edn\u00e1 bolet hlava\u2026 teda douf\u00e1m, \u017ee je to z n\u011bj a ne z nachlazen\u00ed. M\u00e1ma je jen v kr\u00e1tk\u00e9m tri\u010dku a z\u00e1st\u011b\u0159e.
„Tak ut\u00edkej, babi\u010dka u\u017e t\u011b svl\u00edkne,“ popo\u017eenu ho, aby ne\u010dekal u auta a zdrhal. Vy\u017eenu Scottyho, mus\u00edm ho z auta vystr\u010dit, aby se v\u016fbec hnul, lenoch jeden. J\u00e1 u\u017e se tak t\u011b\u0161\u00edm na horkou vanu, \u017ee se to ani ned\u00e1 popsat. V bot\u00e1ch mi \u010dvachtaj a ku\u0148kaj \u017e\u00e1by, u\u017e vid\u00edm m\u00e1mu, jak si bude \u0165ukat na \u010delo, a\u017e m\u011b uvid\u00ed\u2026 u\u017e ani nemluv\u00ed. Na tohle t\u00e9ma j\u00ed d\u00e1vno do\u0161la \u0159e\u010d. V\u017edycky z legrace tvrd\u00ed, \u017ee jsme se s Billem m\u011bli o\u017eenit, proto\u017ee man\u017eelky by n\u00e1m takov\u00fd hovadiny nedovolily. To m\u00e1 sice pravdu, ale to j\u00e1 budu rad\u0161i do smrti poslouchat jej\u00ed kecy\u2026 douf\u00e1m, \u017ee to bude je\u0161t\u011b dlouho.<\/div>\n

\n

BILL<\/strong><\/div>\n

\n

„J\u00e1 do minulosti nechci,“ vypadne ze m\u011b potichu.
„Pro\u010d?“ pt\u00e1 se m\u011b s otazn\u00edky v o\u010d\u00edch Filip. Nejsp\u00ed\u0161 poznal, \u017ee to nen\u00ed jen n\u011bjak\u00fd oby\u010dejn\u00fd strach. Chvilku v\u00e1h\u00e1m, ale nakonec se rozhodnu. Necht\u011bl jsem, ale takhle to v\u0161echno bude jednodu\u0161\u0161\u00ed. \u0158eknu mu to\u2026 snad se to s d\u011bdou neprofl\u00e1kne.
„J\u00e1 u\u017e tam byl,“ \u0159eknu a pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.
„Tu\u0161il jsem to,“ odpov\u00ed mi, a kdy\u017e vid\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed v m\u00e9m v\u00fdrazu, pokra\u010duje. „Hele j\u00e1 si um\u00edm d\u00e1t dv\u011b a dv\u011b dohromady. M\u00e1m analytickej mozek, kdysi mi d\u011blali n\u011bjak\u00fd testy a vy\u0161el jsem z toho skoro stejn\u011b jako po\u010d\u00edta\u010d. Sice se ob\u010das seknu, jako s tou kombin\u00e9zou, nebo si osol\u00edm kafe, ale to je holt lidsk\u00fd faktor, jinak mi ta ma\u0161ina v hlav\u011b \u0161lape dob\u0159e. Bylo mi jasn\u00fd, \u017ee jsi k B\u00e9dovi nep\u0159i\u0161el jen tak. V\u017edycky, kdy\u017e jsem se p\u0159ed n\u011bk\u00fdm z odborn\u00edk\u016f zm\u00ednil o tomhle z\u00e1zraku profesora Schultze, klepali si na \u010delo a pos\u00edlali m\u011b s t\u00edm n\u011bkam. Kdybych tot\u00e9\u017e \u0159ekl n\u011bkomu, kdo kvantovou fyziku v \u017eivot\u011b nevid\u011bl, nejsp\u00ed\u0161 by m\u011b rovnou nakopl\u2026 a pak se objev\u00ed inzer\u00e1t, kterej mi vyraz\u00ed dech, a nakonec skute\u010dn\u011b zjist\u00edm, \u017ee se jedn\u00e1 o B\u00e9du. Byl jsi pro m\u011b nezn\u00e1mej \u010dlov\u011bk, kterej o v\u011bdeck\u00fd pr\u00e1ci d\u011bdy nev\u011bd\u011bl evidentn\u011b nic, ale zase v\u011bd\u011bl v\u00edc o funkci, ne\u017e oby\u010dejn\u00fd amat\u00e9r\u2026 necht\u011bl jsem se vypt\u00e1vat, ale pro dobro n\u00e1s obou by bylo dobr\u00fd, kdybych v\u011bd\u011bl aspo\u0148 n\u011bco.“<\/div>\n

\n

„Jo, to asi jo\u2026“ budu muset s pravdou ven, ale trochu si ji p\u0159izp\u016fsob\u00edm\u2026 rozhodn\u011b mu ne\u0159eknu, pro\u010d a jak jsem zachra\u0148oval br\u00e1chu. Bratrsk\u00e1 l\u00e1ska mu bude \u00fapln\u011b sta\u010dit, je jedin\u00e1\u010dek, tak by mu to nemuselo p\u0159ij\u00edt divn\u00e9. A s d\u011bdou\u2026 uvid\u00edme, jestli na to p\u0159ijde s\u00e1m, ale j\u00e1 ho k tomu v\u00e9st nebudu\u2026 rad\u0161i\u2026 je\u0161t\u011b by ho mohl cht\u00edt zachra\u0148ovat. Nakonec m\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee je Filip tak nemocnej, nem\u016f\u017ee sednout do B\u00e9dy a jet to v\u0161echno vr\u00e1tit zp\u00e1tky, ale t\u00edm by se zase s\u00e1m p\u0159ipravil o pr\u00e1ci na d\u011bdov\u011b vyn\u00e1lezu\u2026 no tak uvid\u00edm. A\u017e za\u010dnu pov\u00eddat, zjist\u00edm v\u0161echno podle jeho reakc\u00ed. Jak to \u0159\u00edct stru\u010dn\u011b, ale jasn\u011b.
„Za\u010dalo to v\u0161echno br\u00e1chovou smrt\u00ed,“ za\u010dnu vypr\u00e1v\u011bt a Filip udiven\u011b zvedne obo\u010d\u00ed. Tohle nejsp\u00ed\u0161 ne\u010dekal. Ten se je\u0161t\u011b bude divit, a\u017e se rozpov\u00edd\u00e1m.<\/div>\n

\n

TOM<\/strong><\/div>\n

\n

„Ahoj, mami\u2026 v\u0161echno v\u00edm, tenhle vy\u010d\u00edtav\u00fd pohled si nech, m\u011bl jsem si vz\u00edt sn\u011bhule a \u0161us\u0165\u00e1ky, u\u0161et\u0159i si slova, te\u010f u\u017e to v\u00edm taky\u2026 jdu se vykoupat, tak mi ty hadry ho\u010f pros\u00edm t\u011b do su\u0161i\u010dky, a\u0165 m\u00e1m co na sebe,“ vychrl\u00edm na ni hned jak vlezu do bar\u00e1ku a cestou odhazuju svoje mokr\u00fd svr\u0161ky. Ona si s t\u00edm u\u017e n\u011bjak porad\u00ed, hlavn\u011b a\u0165 u\u017e se v\u00e1l\u00edm v t\u00fd hork\u00fd vod\u011b. „A boty taky!!“ za\u0159vu je\u0161t\u011b z koupelny a douf\u00e1m, \u017ee m\u011b sly\u0161ela. Bo\u017ee to je n\u00e1dhera\u2026 hork\u00e1 voda, moje z\u00e1chrana. Z kuchyn\u011b sem von\u00ed n\u011bjak\u00e1 dobrota, sly\u0161\u00edm hlas Dav\u00eddka, jak vypr\u00e1v\u00ed m\u00e1m\u011b o sn\u011bhul\u00e1kovi a s\u00e1\u0148kov\u00e1n\u00ed. Je tak roztomilej, kdy\u017e n\u011bco pov\u00edd\u00e1\u2026 vzpom\u00edn\u00e1m, kdy jsem ho vid\u011bl poprv\u00e9. Vylezli z auta, kdy\u017e tenkr\u00e1t p\u0159ijeli po soudu z Berl\u00edna, a j\u00e1 st\u00e1l za z\u00e1clonou a se slzami v o\u010d\u00edch z\u00edral na Billa. Byl tak n\u00e1dhernej\u2026 t\u0159i dny jsem ho nevid\u011bl a v tu chv\u00edli mi p\u0159ipadal je\u0161t\u011b hez\u010d\u00ed ne\u017e v dob\u011b, kdy jsem ho opou\u0161t\u011bl. M\u011bl \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i, vynd\u00e1val Dejva ze seda\u010dky a seznamoval ho s t\u00e1tou. Kdy\u017e si ho pak d\u011bda hodil za krk a \u0161el sm\u011brem k domu, kone\u010dn\u011b jsem mu vid\u011bl do tv\u00e1\u0159e. Byl n\u00e1m tak podobnej\u2026 neuv\u011b\u0159iteln\u011b. Cel\u00e9 dopoledne jsem poslouchal jeho hl\u00e1sek, jak se po\u0159\u00e1d na n\u011bco vypt\u00e1val, a hlavn\u011b jeho zvoniv\u00fd sm\u00edch\u2026 bylo mi l\u00edto, \u017ee tam nejsem s nimi, ale n\u011bco ve mn\u011b se po\u0159\u00e1d b\u00e1lo j\u00edt za nimi a sezn\u00e1mit se. Bylo to n\u011bco tak nov\u00e9ho\u2026 a on mi lhal, to byla ta my\u0161lenka, kter\u00e1 v\u017edycky p\u0159ebila ty ostatn\u00ed, kter\u00e9 by m\u011b snad donutily j\u00edt do kuchyn\u011b a naj\u00edst se spole\u010dn\u011b s nimi. Vid\u011bt zase tu milovanou tv\u00e1\u0159\u2026 ale pat\u0159ila \u010dlov\u011bku, kter\u00fd mi lhal. Ne\u0161lo to, nedok\u00e1zal jsem to v sob\u011b potla\u010dit.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n

„Strejdo?“
„No?“
„Babi\u010dka m\u011b pos\u00edl\u00e1, \u017ee si m\u00e1m vl\u00edzt k tob\u011b, jsem prej zmrzlej jak rampouch.“
„Tak poj\u010f, \u0161punte.“
„A d\u00e1me si pot\u00e1p\u011b\u010dsk\u00fd z\u00e1vody?“
„Jasn\u011b\u2026 A nechce\u0161 se nejd\u0159\u00edv svl\u00edknout?“
„A jo\u2026“<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule TOM „Tak zav\u0159i o\u010di, brouku a\u2026 jed\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9m,“ za\u0159val jsem a odp\u00edchl se z vysok\u00e9ho kopce. T\u00fd jo, to svi\u0161t\u00ed\u2026 „To je j\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00edzd\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1,“ \u0159vu jako pominutej a u\u017e\u00edv\u00e1m si to neuv\u011b\u0159iteln\u00fd svi\u0161t\u011bn\u00ed v\u011btru kolem hlavy. „Poz\u00f3\u00f3\u00f3\u00f3\u00f3r, nebrzd\u00edm\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ k\u0159i\u010d\u00edm na debila, kterej<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-18050","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18050","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18050"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18050\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18050"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18050"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18050"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}