{"id":18073,"date":"2008-04-29T18:00:00","date_gmt":"2008-04-29T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18033"},"modified":"2008-04-29T18:00:00","modified_gmt":"2008-04-29T17:00:00","slug":"pribeh-na-druhou-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/29\/pribeh-na-druhou-12\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh na druhou 12."},"content":{"rendered":"
Dny ub\u00edhaly pomalu sv\u00fdm nem\u011bnn\u00fdm tempem, Billovi se zd\u00e1lo, \u017ee se p\u0159\u00edmo plaz\u00ed. Jeho zran\u011bn\u00ed se hojila docela dob\u0159e. P\u0159esto kdy\u017e se poprv\u00e9 uvid\u011bl v zrcadle, neodpustil si men\u0161\u00ed hysterick\u00fd z\u00e1chvat. V\u0161ichni ho uklid\u0148ovali, \u017ee se nemus\u00ed b\u00e1t n\u011bjak\u00fdch n\u00e1sledk\u016f, \u017ee se mu poran\u011bn\u00ed na obli\u010deji zcela ur\u010dit\u011b zahoj\u00ed a nic poznat nebude.<\/div>\n
Vyst\u0159\u00edhan\u00e9 m\u00edsto ve vlasech obre\u010del.<\/div>\n
Nesm\u011bl se pod\u00edvat nikam, kde by zahl\u00e9dl sv\u016fj odraz, jinak okam\u017eit\u011b propukal v hlasit\u00fd n\u00e1\u0159ek. On, kter\u00fd si v\u017edycky zakl\u00e1dal na sv\u00e9 jemn\u00e9 a – jak s\u00e1m p\u0159ipou\u0161t\u011bl – celkem hezk\u00e9 tv\u00e1\u0159i, byl najednou sam\u00fd tmav\u00fd stroupek a v\u0161emi barvami hraj\u00edc\u00ed mod\u0159iny. Neupraven\u00e9 vlasy nutn\u011b pot\u0159ebovaly odborn\u00fd z\u00e1sah. P\u0159\u00edmo uprost\u0159ed temene p\u0159ilepen\u00fd velk\u00fd b\u00edl\u00fd \u010dtverec obvazu… Styd\u011bl se za to, jak vypad\u00e1. Styd\u011bl se p\u0159ed v\u0161emi; p\u0159ed mlad\u00fdmi sest\u0159i\u010dkami, kter\u00e9 si ho pobaven\u011b dob\u00edraly… p\u0159ed doktory, kter\u00fdm zcela ur\u010dit\u011b p\u0159i\u0161el p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd… i p\u0159ed Tomem, kter\u00fd si ho \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm \u010dast\u011bji z\u00e1dum\u010div\u011b ml\u010dky prohl\u00ed\u017eel… Jen p\u0159ed m\u00e1mou se nestyd\u011bl, byla to m\u00e1ma, nikdy j\u00ed nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak Bill vypad\u00e1… ale to Tomovi p\u0159ece taky ne!<\/div>\n
Vzpomn\u011bl si na pov\u00eddku, kterou p\u0159ed sv\u00fdm zran\u011bn\u00edm s takov\u00fdm z\u00e1palem \u010detl. Ten iluzivn\u00ed sv\u011bt mu te\u010f p\u0159i\u0161el tak stra\u0161n\u011b vzd\u00e1len\u00fd. Vzpom\u00ednal, jak ka\u017edou volnou chv\u00edli ut\u00edkal ke sv\u00e9mu notebooku, hledal \u010dern\u00e9 str\u00e1nky a no\u0159il se do magick\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu. Draco a Harry, pomyslel si, pousm\u00e1l se nad t\u00edm, jak si psal jejich jm\u00e9na na pap\u00edr a vedle nich sv\u00e9 a Tomovo jm\u00e9no… Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale od t\u00e9 doby, co byl v nemocnici, se mu zd\u00e1ly sam\u00e9 oby\u010dejn\u00e9 sny. \u017d\u00e1dn\u00e9 no\u010dn\u00ed toulky temn\u00fdm hradem, \u017e\u00e1dn\u00e1 n\u011b\u017en\u00e1 ruka, kter\u00e1 by se dot\u00fdkala jeho tv\u00e1\u0159\u00ed a rt\u016f. Neklidn\u011b zavrt\u011bl boky, p\u0159i vzpom\u00ednce na ten sen se p\u0159ece jen ozvalo lehk\u00e9 za\u0161imr\u00e1n\u00ed ve slabin\u00e1ch. Zhluboka vydechl. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159edstavil si Tomovu tv\u00e1\u0159, jak se nad n\u00edm skl\u00e1n\u011bl tu noc. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9. Tenkr\u00e1t Tom vzt\u00e1hl ruku a dotkl se jeho obli\u010deje, \u0161k\u00e1dliv\u00fd tis\u00edckr\u00e1t opakovan\u00fd dotek, ale p\u0159esto jin\u00fd. Prudce otev\u0159el o\u010di a roz\u010dilen\u011b vydechl. P\u0159esto jin\u00fd… Ten dotek, zdrsn\u011bl\u00e1 b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f, nezn\u00e1m\u00e1 ruka, Tomova ruka!… J\u00e1 to ale p\u0159ece v\u011bd\u011bl, u\u017e d\u00e1vno to v\u00edm, uv\u011bdomil si najednou. V\u011bd\u011bl jsem to hned tu noc, kdy\u017e m\u011b pohladil na dobrou noc… zmaten\u011b si p\u0159ejel dlan\u00ed po \u010dele. Srdce mu bu\u0161ilo a ruce nep\u0159\u00edjemn\u011b zvlhly. Tom je jen jeho dvoj\u010de a nikdy nic v\u00edc b\u00fdt nem\u016f\u017ee.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee ale v\u016fbec existovat n\u011bco v\u00edc<\/em> ne\u017e Tom?“<\/div>\n
Ot\u00e1zka vysloven\u00e1 polohlasem vyzn\u011bla p\u0159\u00edmo fat\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
*<\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd den netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1val, a\u017e se ve dve\u0159\u00edch objev\u00ed Tomova vysok\u00e1 postava s nak\u0159ivo posazenou bejskou. Ka\u017ed\u00fd den doufal, \u017ee a\u017e p\u0159ijde, bude to zase ten vesel\u00fd, nesm\u00edrn\u011b spole\u010densk\u00fd Tom, s pusou plnou spr\u00e1vn\u00fdch hl\u00e1\u0161ek a jisk\u0159i\u010dkami v m\u011bkk\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch, kter\u00fd jedin\u00fdm sv\u00fdm \u00fasm\u011bvem vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky v\u0161echno hezk\u00e9, co mezi nimi d\u0159\u00edv bylo, co odvane pry\u010d i Billovy dot\u011brn\u00e9 my\u0161lenky.<\/div>\n
Bohu\u017eel ka\u017ed\u00fd den doufal marn\u011b. Odpoledne co odpoledne se objevoval bled\u0161\u00ed a bled\u0161\u00ed Tom, se za\u010dervenal\u00fdma o\u010dima utopen\u00fdma v \u0161ediv\u00fdch kruz\u00edch, ml\u010denliv\u00fd a podivn\u011b vyhasl\u00fd.<\/div>\n
„Co je s tebou?“ uhodil na n\u011bj kone\u010dn\u011b jednou Bill. „U\u017e se na tebe nem\u016f\u017eu d\u00edvat. Co t\u011b tr\u00e1p\u00ed? Po\u0159\u00e1d se na m\u011b zlob\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom na n\u011bj up\u0159el unaven\u00fd pohled. „Nezlob\u00edm,“ zavrt\u011bl zam\u00edtav\u011b hlavou, „u\u017e jsem ti p\u0159ece \u0159ekl, \u017ee se na tebe nezlob\u00edm,“ zopakoval trp\u011bliv\u011b.<\/div>\n
„Nebav\u00ed t\u011b chodit sem za mnou? Je to pro tebe moc n\u00e1ro\u010dn\u00e9?“<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed pot\u0159esen\u00ed spleten\u00fdmi vlasy. „Ne, Bille, nevad\u00ed mi to. Chod\u00edm za tebou r\u00e1d.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. „Poj\u010f sem,“ poklepal zlehka na stoji postel. Po\u010dkal, a\u017e se Tom zdvihne a p\u0159em\u00edst\u00ed k n\u011bmu. Nahm\u00e1tl jeho ruku a sev\u0159el ji ve sv\u00fdch u\u017e tradi\u010dn\u011b chladn\u00fdch prstech. „A te\u010f mi pov\u011bz, co se d\u011bje. Pochop\u00edm to.“ Na d\u016fkaz sv\u00fdch slov stiskl jeho prsty o n\u011bco pevn\u011bji. „Mn\u011b p\u0159ece m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct v\u0161echno, Tome,“ dodal nal\u00e9hav\u011b. „Nikdo ti nem\u016f\u017ee b\u00fdt bli\u017e\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, nem\u00e1m pravdu?“ Up\u0159en\u011b se d\u00edval do jeho sametov\u00fdch o\u010d\u00ed. „Nem\u00e1m pravdu?“ Tla\u010dil ho k odpov\u011bdi.<\/div>\n
Tom\u016fv pohled utekl n\u011bkam k oknu.<\/div>\n
„D\u00edvej se na m\u011b, Tome,“ urputn\u011b trval na sv\u00e9m Bill.<\/div>\n
Tom poslu\u0161n\u011b vr\u00e1til pohled zp\u00e1tky k n\u011bmu. Povzdechl si. „M\u00e1\u0161 pravdu, Bille, nikdo mi nem\u016f\u017ee b\u00fdt bl\u00ed\u017e ne\u017e ty,“ a z\u00e1rove\u0148 v\u00edc nedostupn\u00fd, dodal pro sebe.<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161,“ Bill se zatv\u00e1\u0159il zase vrcholn\u011b spokojen\u011b, „tak mi pov\u011bz, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed. Zamiloval ses?“ Zak\u00e1zal si vn\u00edmat \u017e\u00e1rliv\u00e9 hryznut\u00ed kdesi uvnit\u0159 sv\u00e9 hrudi.<\/div>\n
Tom ml\u010del. Zkoumav\u011b si prohl\u00ed\u017eel bratrovu tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Bill\u016fv dech nepatrn\u011b zrychlil. „Zamiloval ses?“ zeptal se znovu hlasem pln\u00fdm rozechv\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ pokr\u010dil Tom rameny a znovu odvr\u00e1til pohled zp\u00e1tky k oknu. Jemn\u011b vyprostil ruku z Billova sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„Chce\u0161 o tom mluvit?“<\/div>\n
Tom jen pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Ne…“<\/div>\n
*<\/div>\n
Bylo u\u017e po p\u016flnoci, ale Harry nemohl usnout. Le\u017eel na posteli na z\u00e1dech s rukama za hlavou a otev\u0159en\u00fdma o\u010dima hypnotizoval d\u0159ev\u011bn\u00e1 nebesa u sv\u00e9 postele. Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola si v hlav\u011b p\u0159em\u00edlal ud\u00e1losti ve\u010dera… C\u00edtil, \u017ee to nebude dobr\u00e9, kdy\u017e jim McGonagallov\u00e1 ulo\u017eila spole\u010dn\u00fd \u0161koln\u00ed trest, neum\u011bl \u0159\u00edct, jestli bylo hor\u0161\u00ed, \u017ee ho dostali v\u0161ichni t\u0159i nebo kdyby tam byli jen dva.<\/em><\/div>\n
V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b to dopadlo katastrof\u00e1ln\u011b. Ron se na\u0161tval a urazil, \u017ee se Harry Malfoye zastal a nepodpo\u0159il ho… ale Harry nemohl jinak. Jakmile se Ronova ruka dotkla Malfoyovy hrudi, Harrymu se p\u0159ed o\u010dima objevila ta hladk\u00e1 jemn\u00e1 k\u016f\u017ee, \u00fapln\u011b \u017eiv\u011b vid\u011bl, jak ne\u0161etrn\u00fd dotek vyvolal \u010derven\u00fd otisk. Ud\u011blalo se mu \u0161patn\u011b. \u0160patn\u011b ze sebe, z Rona, z Malfoye, ze v\u0161eho. A kdy\u017e ho Ron povalil na zem a za\u010dal ho ml\u00e1tit, Harry se na to nemohl p\u0159ece jen tak ne\u010dinn\u011b d\u00edvat. Musel zas\u00e1hnout.<\/em><\/div>\n
Pohled, kter\u00fdm ho obda\u0159il Ron, byl ni\u010d\u00edm ve srovn\u00e1n\u00ed s v\u00fdrazem na Malfoyov\u011b tv\u00e1\u0159i. Ten \u00fa\u017eas a zmatek, s t\u011bmi z\u00e1\u0159iv\u011b sv\u011btl\u00fdmi vlasy, kter\u00e9 si hned punti\u010dk\u00e1\u0159sky stahoval st\u0159\u00edbrnou sponou…<\/em><\/div>\n
Ron byl tak na\u0161tvan\u00fd, \u017ee na Harryho po cel\u00fd ve\u010der u\u017e nepromluvil. Ani kdy\u017e se vr\u00e1tili do lo\u017enice a p\u0159evl\u00e9kali se na span\u00ed. Ani dobrou noc mu nepop\u0159\u00e1l.<\/em><\/div>\n
Po celou dobu, co \u010distili ta pitom\u00e1 brn\u011bn\u00ed, c\u00edtil Malfoyovu p\u0159\u00edtomnost. I kdy\u017e ml\u010deli, v\u011bd\u011bl o n\u011bm. Bylo to tak \u017eiv\u00e9. Cht\u011b necht\u011b musel myslet na tom, jestli je jeho k\u016f\u017ee skute\u010dn\u011b tak hedv\u00e1bn\u00e1 jako v jeho snech, jestli ty sv\u011btl\u00e9 vlasy za\u0161ust\u00ed mezi prsty, kdy\u017e by je do nich zabo\u0159il, jestli ta n\u011b\u017en\u00e1 \u00fasta chutnaj\u00ed skute\u010dn\u011b tak horce…<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
Chlapec s na prst siln\u00fdmi dredy zni\u010den\u011b sklopil hlavu a zad\u00edval se n\u011bkam na sv\u00e9 b\u0159icho, kde mu na kl\u00edn\u011b tr\u016fnil rozeh\u0159\u00e1t\u00fd notebook. Ano, oproti Harrymu m\u011bl ur\u010ditou v\u00fdhodu. V\u011bd\u011bl, \u017ee ta b\u011blostn\u00e1 k\u016f\u017ee je stejn\u011b hedv\u00e1bn\u00e1, jako v jeho snech, v\u011bd\u011bl, jak\u00e9 to je zajet prsty do rozcuchan\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f… jedin\u00e9 co netu\u0161il, jak chutnaj\u00ed ta smysln\u00e1 \u00fasta. A to ho pomalu, ale jist\u011b za\u010d\u00ednalo p\u0159iv\u00e1d\u011bt k \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/div>\n
*<\/div>\n
Tom jezdil za Billem do nemocnice ka\u017ed\u00fd den. V\u017edycky po \u0161kole \u0161el rovnou na autobus sm\u011br Magdeburg.<\/div>\n
Ke konci druh\u00e9ho t\u00fddne u\u017e mohl trasu od autobusov\u00e9 zast\u00e1vky k nemocnici j\u00edt klidn\u011b se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
Dokto\u0159i i sest\u0159i\u010dky si ho v\u011bt\u0161inou u\u017e pamatovali, sest\u0159i\u010dky ho obvykle obda\u0159ily povzbudiv\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Byl na pozornost tohohle druhu zvykl\u00fd, v\u011bd\u011bl, \u017ee se \u017een\u00e1m bez rozd\u00edlu v\u011bku l\u00edb\u00ed… sice nech\u00e1pal, co na n\u011bm vid\u00ed, ale rozhodn\u011b si nest\u011b\u017eoval. Ob\u010das to m\u00edvalo sv\u00e9 v\u00fdhody. T\u0159eba kdy\u017e cht\u011bl s bratrem z\u016fstat o n\u011bco d\u00e9le nebo prost\u011b p\u0159ij\u00edt mimo n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed hodiny, sta\u010dilo se trochu usm\u00e1t, pron\u00e9st n\u011bco mile vtipn\u00e9ho a doty\u010dn\u00e1 mu vy\u0161la ochotn\u011b vst\u0159\u00edc.<\/div>\n
Hluboce zaduman\u00fd pro\u0161el nemocni\u010dn\u00ed br\u00e1nou a kr\u00e1\u010del k pavilonu, kde le\u017eel Bill. Klasika, jako obvykle. T\u011b\u017ek\u00e9 vstupn\u00ed dve\u0159e, kr\u00e1tk\u00e1 chodba, schody, prvn\u00ed patro, pokoj \u010d\u00edslo 18.<\/div>\n
Zaklepal. Ani ne\u010dekal na vyzv\u00e1n\u00ed a ve\u0161el dovnit\u0159.<\/div>\n
„Ah–„, zarazil se uprost\u0159ed pozdravu. „Bille?“ vyslovil nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
Na bratrov\u011b posteli sed\u011bl \u0161t\u00edhl\u00fd mu\u017e a nakl\u00e1n\u011bl se k n\u011bmu. Tomovi do u\u0161\u00ed \u0159ezav\u011b vnikal Bill\u016fv vysok\u00fd sm\u00edch. Kdy\u017e Tom vstoupil, mu\u017e se po n\u011bm oto\u010dil. „Dobr\u00fd den,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Tom se zarazil. Snad je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl tak kr\u00e1sn\u00e9ho mu\u017ee. \u00dapln\u011b ho to ochromilo. Ano, i Bill byl mimo\u0159\u00e1dn\u011b hezk\u00fd a p\u016fvabn\u00fd, ale tenhle mu\u017e byl n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. \u010clov\u011bk se na n\u011bj d\u00edval a jedin\u00e9, na co dok\u00e1zal myslet bylo to, \u017ee podmaniv\u00e1 a dokonal\u00e1 kr\u00e1sa p\u0159ece existuje.<\/div>\n
V srdci poc\u00edtil mal\u00e9 nepatrn\u00e9 bodnut\u00ed z\u00e1\u0161t\u011b. Naprosto netu\u0161il, co tu d\u011bl\u00e1 a pro\u010d Bill\u016fv hlas zn\u00ed tak \u0161\u0165astn\u011b a spokojen\u011b.<\/div>\n
„Tome!“ Bill z\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko, kdy\u017e vykouknul zpoza mu\u017eov\u00fdch ramen, zahalen\u00fdch do siln\u00e9 ko\u017een\u00e9 bundy. „Poj\u010f sem, mus\u00edm ti n\u011bkoho p\u0159edstavit.“ Vzt\u00e1hl k bratrovi ruku. Mu\u017e se postavil, byl o n\u011bco men\u0161\u00ed ne\u017e Tom, a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku.<\/div>\n
„Tohle je m\u016fj bratr Tom.“ „Tome, tohle je Dorian. Dorian Gray.“<\/div>\n
Oba si pot\u0159\u00e1sli rukama.<\/div>\n
Mu\u017eovo jm\u00e9no bylo Tomovi pov\u011bdom\u00e9. „Dorian? To je n\u011bmeck\u00e9 jm\u00e9no?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
Mu\u017e se usm\u00e1l. „Ne, nen\u00ed. Jsem nap\u016fl Angli\u010dan. Matka je N\u011bmka a odjak\u017eiva zbo\u017e\u0148ovala anglickou literaturu,“ pobaven\u011b se zasm\u00e1l, „a kdy\u017e se sezn\u00e1mila s otcem a narodil jsem se j\u00e1, trvala na tom, \u017ee se budu jmenovat stejn\u011b jako jej\u00ed obl\u00edben\u00e1 rom\u00e1nov\u00e1 postava.“<\/div>\n
„Aha,“ pok\u00fdval ch\u00e1pav\u011b hlavou Tom a um\u00ednil si, \u017ee hned jak p\u0159ijde dom\u016f, mus\u00ed si naj\u00edt, kdo to vlastn\u011b ten Dorian Gray byl. Nemohl si nev\u0161imnout oddan\u00e9ho a zbo\u017e\u0148uj\u00edc\u00edho pohledu, kter\u00fd jeho bratr na Doriana up\u00edral. „A jak se zn\u00e1te s Billem?“<\/div>\n
Bill na okam\u017eik p\u0159em\u00edstil sv\u016fj pohled na Toma. „No v\u00ed\u0161…“ za\u010dal rozpa\u010dit\u011b.<\/div>\n
Mu\u017e ho konej\u0161iv\u011b pohladil po h\u0159betu ruky. Bill se okam\u017eit\u011b rozz\u00e1\u0159il jak slun\u00ed\u010dko a vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ijal letm\u00fd dotek. Tom \u017e\u00e1rliv\u011b sledoval jejich n\u011b\u017enou hru a bolestiv\u00e9 bodnut\u00ed vzteku se sna\u017eil nevn\u00edmat. S\u00e1m pro sebe mohl jen su\u0161e konstatovat, \u017ee by tu Dorianovu dokonalou tv\u00e1\u0159i\u010dku nejrad\u0161i n\u011b\u010d\u00edm p\u0159et\u00e1hl. Ale nemohl d\u011blat absolutn\u011b nic.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem se Billovi omluvit,“ oto\u010dil se k n\u011bmu Dorian a tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. „To j\u00e1 jsem ho srazil na t\u00e9 motorce.“<\/div>\n
*<\/div>\n
„M\u016f\u017eu s tebou mluvit?“<\/em><\/div>\n
Harry ztuhnul, kdy\u017e druh\u00fd den r\u00e1no cestou na sn\u00eddani usly\u0161el vedle sebe ten hlas. Poznal by ho mezi v\u0161emi. Zastavil se. Draco Malfoy st\u00e1l vedle n\u011bj a s neur\u010dit\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i si ho prohl\u00ed\u017eel. Cel\u00fd v \u010dern\u00e9m, sv\u011btl\u00e9 vlasy sepnut\u00e9 st\u0159\u00edbrnou sponou. Stejn\u011b jako p\u0159edchoz\u00ed noc. Harry polknul a jen p\u0159ik\u00fdvnul. Slova mu n\u011bjak zamrzla v krku. \u0160iroce rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima hypnotizoval ten bled\u00fd obli\u010dej. „Cht\u011bl jsem ti pod\u011bkovat,“ Draco sklopil \u0161ed\u00e9 o\u010di ke \u0161pi\u010dk\u00e1m sv\u00fdch bot. „Nemusel ses m\u011b v\u010dera zast\u00e1vat, ale ud\u011blal jsi to a za to ti d\u011bkuju. Nezast\u00edr\u00e1m, \u017ee tv\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed posledn\u00ed dobou v\u016fbec nerozum\u00edm, ale to je te\u010f vedlej\u0161\u00ed. Jsem tv\u00fdm dlu\u017en\u00edkem.“ Z Dracov\u00fdch o\u010d\u00ed vy\u0161lehl st\u0159\u00edb\u0159it\u00fd z\u00e1blesk. Takov\u00e1 slova se ne\u0159\u00edkala lehce, nav\u00edc pod drobnohledem t\u011bch zelen\u00fdch duhovek.<\/em><\/div>\n
Harry se dychtiv\u011b vp\u00edjel do jeho o\u010d\u00ed. Bylo to hor\u0161\u00ed ne\u017e si myslel. Prost\u011b to nezvl\u00e1dal. U\u017e tu\u0161il, \u017ee prohr\u00e1v\u00e1 s\u00e1m se sebou. Poprv\u00e9 si toti\u017e za denn\u00edho sv\u011btla p\u0159ipustil, \u017ee ho Draco p\u0159itahuje a co kdyby mu na n\u011bm za\u010dalo z\u00e1le\u017eet? U\u010dinil prvn\u00ed krok do tmy…<\/em><\/p>\n

autor: Michelle M.
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dny ub\u00edhaly pomalu sv\u00fdm nem\u011bnn\u00fdm tempem, Billovi se zd\u00e1lo, \u017ee se p\u0159\u00edmo plaz\u00ed. Jeho zran\u011bn\u00ed se hojila docela dob\u0159e. P\u0159esto kdy\u017e se poprv\u00e9 uvid\u011bl v zrcadle, neodpustil si men\u0161\u00ed hysterick\u00fd z\u00e1chvat. V\u0161ichni ho uklid\u0148ovali, \u017ee se nemus\u00ed b\u00e1t n\u011bjak\u00fdch n\u00e1sledk\u016f, \u017ee se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[46],"tags":[],"class_list":["post-18073","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribeh-na-druhou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18073","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18073"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18073\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18073"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18073"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18073"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}