{"id":18077,"date":"2008-04-29T16:00:00","date_gmt":"2008-04-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18037"},"modified":"2008-04-29T16:00:00","modified_gmt":"2008-04-29T15:00:00","slug":"casoprostor-ii-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/29\/casoprostor-ii-20\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 20."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/strong><\/div>\n
\n

Pr\u00e1v\u011b jsem minul benz\u00ednku, na kter\u00e9 jsem minule nakreslil srd\u00ed\u010dko\u2026 \u00fapln\u011b mi zatrnulo, kdy\u017e jsem si na to vzpomn\u011bl. Byli jsme tak mlad\u00ed a zamilovan\u00ed. Pro m\u011b je to po\u0159\u00e1d nov\u00e9. I kdy\u017e c\u00edt\u00edm to, co tenkr\u00e1t moje druh\u00e9 j\u00e1, pro\u017e\u00edv\u00e1m to a\u017e te\u010f, tak\u017ee si to po\u0159\u00e1d u\u017e\u00edv\u00e1m. A hlavn\u011b si u\u017e\u00edv\u00e1m p\u0159\u00edtomnost. Kdyby mi v\u0161ichni okolo vid\u011bli do hlavy, \u0159eknou si jen „\u0161\u0165astnej bl\u00e1zen“ a m\u011bli by pravdu. M\u00e1m v\u0161echno, co jsem kdy cht\u011bl, a te\u010f budu moct dokonce i od\u010dinit svoji nejv\u011bt\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed chybu. Nikdy si ji asi nep\u0159estanu vy\u010d\u00edtat\u2026 smrt d\u011bdy. Byla tak hloup\u00e1 a zbyte\u010dn\u00e1, jen kdybych v sob\u011b na\u0161el trochu odvahy a \u0159ekl mu, co jsem provedl, mohl \u017e\u00edt. Ale moc dob\u0159e v\u00edm, co by nastalo\u2026 nic by nebylo tak jako te\u010f, on by to nedopustil.<\/p><\/div>\n

M\u011bl jsem ho r\u00e1d, za ty spole\u010dn\u00e9 t\u00fddny jsem si na n\u011bj zvykl a pova\u017eoval ho za sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Kdy\u017e mi do\u0161lo, \u017ee za jeho smrt m\u016f\u017eu jen j\u00e1 a nikdo jin\u00fd, sl\u00edbil jsem mu v duchu, \u017ee B\u00e9du dod\u011bl\u00e1m. Bylo to jeho d\u00edt\u011b, on si ho vymazlil a jeho rozz\u00e1\u0159en\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 m\u011b p\u0159iv\u00edtaly z cesty do minulosti, budu m\u00edt neust\u00e1le p\u0159ed sebou. Nebudu se vracet \u010dasem, abych to napravil, proto\u017ee bych zru\u0161il i n\u00e1\u0161 nov\u00fd \u017eivot, a to nem\u016f\u017eu\u2026 to ne, na to nem\u00e1m s\u00edlu ani odvahu, z toho bych um\u0159el. Nemohl bych p\u0159ij\u00edt o tohle v\u0161echno.<\/div>\n
V tomhle \u010dase vlastn\u011b B\u00e9da je\u0161t\u011b nikdy nefungoval, a te\u010f je na Filipovi, jestli to dok\u00e1zal dod\u011blat, nebo skon\u010d\u00edme hned na za\u010d\u00e1tku. V\u010dera ve\u010der jsme to s Tomem je\u0161t\u011b prob\u00edrali a on by byl nev\u00fdslovn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, kdyby se to nepovedlo\u2026<\/div>\n
\n

flashback<\/p><\/div>\n

\n

„D\u00e1\u0161 si n\u011bco, ne\u017e p\u016fjdeme sp\u00e1t?“ pt\u00e1m se Toma, kdy\u017e si nal\u00edv\u00e1m broskvov\u00fd ledov\u00fd \u010daj. Brrr, mo\u017en\u00e1 je a\u017e moc ledov\u00fd, zatrnuly mi z n\u011bj zuby. Sed\u00ed na k\u0159esle a kouk\u00e1 do tmy.<\/p><\/div>\n

„Tak Tomi, na n\u011bco jsem se ptal,“ za\u0161ept\u00e1m mu t\u011bsn\u011b u hlavy.<\/div>\n
„Co?“ trhl sebou, v\u016fbec m\u011b nevn\u00edmal. Obejdu ho a posad\u00edm se mu na kl\u00edn.<\/div>\n
„L\u00e1sko, co se stalo? Nad \u010d\u00edm po\u0159\u00e1d dum\u00e1\u0161?“ zept\u00e1m se ho, i kdy\u017e zn\u00e1m p\u0159edem odpov\u011b\u010f, ale je pot\u0159eba to probrat, jinak se mi utr\u00e1p\u00ed.<\/div>\n
„Ale nic, jen tak si p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad nesmrtelnost\u00ed chrousta,“ odpov\u00ed a trochu mi usrkne ze skleni\u010dky. Obto\u010dil mi ruce kolem pasu, kdy\u017e jsem mu polo\u017eil hlavu na rameno. Jsme oba unaven\u00ed, ale kr\u00e1sn\u011b\u2026 bylo to s n\u00edm n\u00e1dhern\u00fd, nikdy se toho nenaba\u017e\u00edm. Dok\u00e1\u017ee m\u011b sv\u00fdmi ot\u00e1zkami v\u017edycky tak rozhodit, \u017ee se pak cel\u00fd klepu a nem\u016f\u017eu se ho do\u010dkat. Um\u00ed to se mnou, a j\u00e1 ho za to miluju je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e je v\u016fbec mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
„A co jsi vymyslel? Je nesmrteln\u00fd, nebo nen\u00ed?“ sna\u017e\u00edm se ho trochu rozveselit, p\u0159ipad\u00e1 mi stra\u0161n\u011b smutn\u00fd. V\u017edy\u0165 to bylo tak kr\u00e1sn\u00fd a on se tv\u00e1\u0159\u00ed jako na poh\u0159bu toho sv\u00e9ho chrousta.<\/div>\n
„Jo, to nev\u00edm, ale zato v\u00edm, \u017ee my jsme smrteln\u00fd, a to mi nah\u00e1n\u00ed hr\u016fzu,“ odpov\u00ed mi a jeho smutek v hlase je u\u017e \u00fapln\u011b hmatateln\u00fd.<\/div>\n
„L\u00e1sko moje, v\u017edy\u0165 \u017eije\u0161, p\u0159esto\u017ee u\u017e jsi byl jednou mrtv\u00fd, co bys cht\u011bl v\u00edc? M\u00e1\u0161 m\u011b, Dav\u00eddka, na\u0161e, kari\u00e9ru, kluky, j\u00e1 nev\u00edm, co bys cht\u011bl m\u00edt je\u0161t\u011b v\u00edc?“ sna\u017e\u00edm se ho p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee nem\u00e1 pro\u010d b\u00fdt smutn\u00fd.<\/div>\n
\n

„Jistotu,“ odpov\u00ed stru\u010dn\u011b a mn\u011b je jasn\u00e9, co t\u00edm mysl\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Jistotu nebude\u0161 m\u00edt nikdy, Tomi, to prost\u011b nen\u00ed v lidsk\u00fdch sil\u00e1ch. M\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt nad\u011bji, ale jistotu? Jak by sis ji p\u0159edstavoval?“ Ml\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ vydechne bolestn\u011b.<\/div>\n
„Jedno je jist\u00e9, Tomi. Miluju t\u011b a mysl\u00edm, \u017ee to bude trvat a\u017e do smrti\u2026 to je bohu\u017eel jedin\u00e1 jistota, kterou ti m\u016f\u017eu nab\u00eddnout. Smrt p\u0159ijde ur\u010dit\u011b, ale mo\u017en\u00e1 ji spolu dok\u00e1\u017eeme oblafnout, co bys na to \u0159\u00edkal?“ usm\u00edv\u00e1m se a d\u00fdch\u00e1m mu p\u0159i tom na krk.<\/div>\n
„Bille, co zase vym\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 za blbosti?“ nato\u010d\u00ed ke mn\u011b hlavu a l\u00edbne m\u011b na nos.<\/div>\n
„Ale jen tak jsem uva\u017eoval, na co by se dal B\u00e9da pou\u017e\u00edt,“ vyslov\u00edm to jm\u00e9no, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee ho to dr\u00e1\u017ed\u00ed. „Ty bys necht\u011bl b\u00fdt nesmrteln\u00fd? Cestovat z \u010dasu do \u010dasu a nikdy neum\u0159\u00edt? M\u00edt v\u0161echno, na co si vzpomene\u0161, a nav\u017edycky?“ zasn\u00edm se, kdy\u017e si to v\u0161echno p\u0159edstavuju.<\/div>\n
„Ne, mil\u00e1\u010dku, necht\u011bl,“ odpov\u00ed mi r\u00e1zn\u011b.<\/div>\n
„A pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee by to znamenalo, \u017ee z\u00edtra do toho pekeln\u00fdho B\u00e9dy vleze\u0161 a pojede\u0161 ho vyzkou\u0161et n\u011bkam, kam na tebe nedos\u00e1hnu,“ \u0159ekne a kopne do sebe zbytek m\u00e9ho \u010daje. Tak, te\u010f je to jasn\u00fd. M\u00e1 toho po\u0159\u00e1d plnou hlavu. Nebudu mu nic slibovat. Nem\u016f\u017eu.<\/div>\n
\n

„Nezapome\u0148, \u017ee tenhle pekelnej stroj ti zachr\u00e1nil \u017eivot,“ p\u0159ipomenu mu. „Bez n\u011bj bys d\u00e1vno le\u017eel v hrob\u011b v Lipsku a nikdy bys nem\u011bl ani m\u011b, ani Dav\u00eddka. Nikdy\u2026“ sna\u017e\u00edm se, aby si uv\u011bdomil, \u017ee to, co m\u00e1me, nebylo zadarmo.<\/p><\/div>\n

„To v\u00edm, nemus\u00ed\u0161 mi to p\u0159ipom\u00ednat, ale chci, aby to tak z\u016fstalo. Nechci, aby ses n\u011bkde ztratil v \u010dase a j\u00e1 tu s t\u00edm v\u0161\u00edm z\u016fstal s\u00e1m. Nem\u016f\u017eu ti to zak\u00e1zat, nejsi m\u016fj majetek, ale uv\u011bdom si, \u017ee jsi moje v\u0161echno\u2026 rozum\u00ed\u0161? V\u0161echno!“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a jeho broskvov\u00fd dech se ke mn\u011b p\u0159ibli\u017euje. Vyjdu mu vst\u0159\u00edc a na\u0161e rty se setkaj\u00ed v jemn\u00e9m polibku. „Miluju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1 „\u2026 v\u00ed\u0161 jak je to siln\u00fd?“<\/div>\n
„V\u00edm, m\u00e1m to \u00fapln\u011b stejn\u011b.“<\/div>\n
„Tak mi to ned\u011blej, l\u00e1sko, neut\u00edkej mi, nemu\u010d m\u011b, bu\u010f tu se mnou a neho\u0148 se za snem. U\u017e\u00edvej si m\u011b a Dav\u00eddka, necht\u011bj zase v\u0161echno zm\u011bnit.“<\/div>\n
„Nechci nic m\u011bnit, ale nem\u00e1m jinou mo\u017enost, dlu\u017e\u00edm mu to. Mus\u00edm splatit na\u0161e \u0161t\u011bst\u00ed, nic nen\u00ed zadarmo a j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Ne, nic mi neslibuj!“<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/div>\n
„Vra\u0165 se mi.“<\/div>\n
konec flashbacku<\/div>\n
\n

Vr\u00e1t\u00edm se, Tome, jsem o tom p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd. Nic m\u011b nem\u016f\u017ee donutit se k tob\u011b nevr\u00e1tit, jen smrt. Jen\u017ee tu m\u016f\u017eu potkat kdykoliv\u2026 t\u0159eba zrovna te\u010f. Auto, co jede p\u0159ede mnou, m\u016f\u017ee najednou zastavit a j\u00e1 to do n\u011bj naperu a je po mn\u011b. Nepot\u0159ebuju k tomu B\u00e9du, abych se n\u011bkde zabil a zrovna tak ty, Tomi\u2026 v tomhle tv\u00e9m spor\u0165\u00e1ku n\u011bkde vl\u00edtne\u0161 do zdi a co mi tu po tob\u011b zbude? Jen\u017ee kdy\u017e budu m\u00edt B\u00e9du, m\u016f\u017eu to zm\u011bnit, a to je to, co m\u011b na tom tak l\u00e1k\u00e1. Nechci cestovat \u010dasem na dovolenou. Jen chci m\u00edt tu tvoji zpropadenou jistotu, a tu mi d\u00e1 jen on\u2026 jen stroj \u010dasu.<\/p><\/div>\n

\n

TOM<\/strong><\/div>\n

\n

Nedok\u00e1zal jsem to. Jsem absolutn\u00ed idiot, nedok\u00e1zal jsem ho zadr\u017eet, a kdy\u017e dneska r\u00e1no odj\u00ed\u017ed\u011bl, m\u011bl jsem slzy na kraj\u00ed\u010dku. L\u00edbal jsem ho, jako by to bylo naposled. Jestli se mu n\u011bco stane, nikdy si to neodpust\u00edm. M\u011bl jsem ho p\u0159iv\u00e1zat k \u017eidli nebo k posteli, to je jedno, ale nem\u011bl odj\u00ed\u017ed\u011bt. Nespust\u00edm o\u010di z telefonu, dneska ne\u2026 dneska ho mus\u00edm m\u00edt neust\u00e1le u sebe, kdyby se n\u011bco d\u011blo.<\/p><\/div>\n

„Dejve, ticho!“ vyjedu na \u0161punta, aby p\u0159estal je\u010det a pob\u00edhat kolem m\u011b s tomahawkem, a hned toho lituju. Sakra, Bille, vid\u00ed\u0161, co d\u011bl\u00e1\u0161? Te\u010f na m\u011b ten chud\u00e1\u010dek kouk\u00e1 tak smutn\u00fdma o\u010dima. „Poj\u010f sem ke mn\u011b, \u0161punt\u00ed, poj\u010f,“ nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruce a usm\u011bju se. Rozb\u011bhne se ke mn\u011b a zabo\u0159\u00ed mi hlavu do b\u0159icha. „Jau, ty trdlo.“<\/div>\n
„Poj\u010f si hr\u00e1t, strejdo.“<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u00e1m dneska n\u011bjak n\u00e1ladu, \u0161punte. Hraj si s\u00e1m, jo? Vem si t\u0159eba lego a n\u011bco mi postav. T\u0159eba n\u011bjakej dome\u010dek, m\u00e1me jich po\u0159\u00e1d m\u00e1lo,“ kejvnu hlavou k poli\u010dce, kde u\u017e je t\u011bch jeho \u0161katul\u00ed vyrovnan\u00fdch \u0161est. Neum\u00ed je\u0161t\u011b nic jin\u00e9ho, ale je na to tak hrdej\u2026<\/div>\n
\n

„Ty jsi smutnej?“ ud\u011bl\u00e1 na m\u011b tak srandovn\u00ed obli\u010dej, \u017ee m\u011b to rozesm\u011bje.<\/p><\/div>\n

„Ne, u\u017e ne, kdy\u017e jsi tu se mnou, tak ne,“ sna\u017e\u00edm se p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe, ale z\u00e1rove\u0148 v\u00edm, \u017ee mi ten smutek vid\u00ed v o\u010d\u00edch. Ned\u00e1 se to schovat.<\/div>\n
„Tak poj\u010f ven, strejdo,“ ned\u00e1 se ukecat.<\/div>\n
„Je tam kosa, zmrzne ti nos a upadne,“ vymysl\u00edm prvn\u00ed pitomost, jen aby do t\u00e9 zimy necht\u011bl.<\/div>\n
„Strejda Frank mi to taky \u0159\u00edkal, \u017ee prej mi upadnou u\u0161i, kdy\u017e umrznou, je to pravda?“<\/div>\n
„Jo, ale nejd\u0159\u00edv ti z\u010dernaj a bude\u0161 vypadat jako \u010dert.“<\/div>\n
„\u010cert je o\u0161klivej, tak bych vypadat necht\u011bl, ale cht\u011bl bych jezdit na s\u00e1\u0148k\u00e1ch,“ ned\u00e1 se zastra\u0161it a zase \u0161kemr\u00e1.<\/div>\n
„Zabijeme se a t\u00e1ta n\u00e1s pak zabije podruh\u00fd,“ pl\u00e1cnu.<\/div>\n
„To jde, zab\u00edt se dvakr\u00e1t?“ udiven\u011b na m\u011b kul\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Ne, ale t\u00e1ta by to ur\u010dit\u011b dok\u00e1zal,“ uji\u0161\u0165uju ho o jeho nadp\u0159irozen\u00fdch schopnostech.<\/div>\n
„Ne ne, t\u00e1ta by m\u011b nikdy nezabil. A tebe taky ne, m\u00e1 t\u011b moc r\u00e1d. D\u00e1v\u00e1 ti pusinky a mn\u011b taky, tak n\u00e1s m\u00e1 r\u00e1d.“ V tu chv\u00edli by se ve mn\u011b krve nedo\u0159ezal. On n\u00e1s vid\u011bl, bo\u017ee, to je pr\u016f\u0161vih. Kde jsme si ned\u00e1vali pozor? Tady m\u00e1m zp\u00e1tky ten sv\u016fj adrenalin. „Tak p\u016fjdem ven?“ zept\u00e1 se znova a j\u00e1 u\u017e jen odevzdan\u011b k\u00fdvnu. Sakra, tohle budu muset Billovi \u0159\u00edct, hned jak se vr\u00e1t\u00ed\u2026 jestli se vr\u00e1t\u00ed\u2026 sakra dost, vr\u00e1t\u00ed se, sl\u00edbil mi to\u2026 vlastn\u011b nesl\u00edbil\u2026 j\u00e1 to po n\u011bm necht\u011bl. M\u011bl jsem jet s n\u00edm\u2026 jsem idiot.<\/div>\n
\n

BILL<\/strong><\/div>\n

\n

„Filip\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ \u0159vu u\u017e pot\u0159et\u00ed a nikdo nejde. Hergot, ten je ale hluchej. J\u00e1 budu snad do t\u011bch dve\u0159\u00ed muset za\u010d\u00edt kopat nebo co. Mo\u017en\u00e1 je zrovna v bar\u00e1ku, ale tam by m\u011b p\u0159ece sly\u0161el\u2026 ka\u0161lu na to, dojdu si do auta pro kl\u00ed\u010de a odemknu si, je to tu p\u0159ece moje. Bo\u017ee, v t\u00fd kabele je ale bordel, budu muset zase jednou v\u0161echno vysypat a vyt\u0159\u00eddit. \u010c\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed ta\u0161ka, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed binec\u2026 jo, tady jsou\u2026 \u010dty\u0159i kl\u00ed\u010de od laborato\u0159e na jednom krou\u017eku, jeden od bar\u00e1ku a od br\u00e1ny. Filip m\u011b \u010dekal, proto\u017ee br\u00e1na byla doko\u0159\u00e1n, tak kde te\u010f v\u011bz\u00ed? Je to p\u0159inejmen\u0161\u00edm divn\u00e9. No\u2026 to je zase n\u011bco, trefit se do spr\u00e1vn\u00fd d\u00edry spr\u00e1vn\u00fdm kl\u00ed\u010dem, budu tady snad p\u016fl hodiny. Jo! Kone\u010dn\u011b to povolilo. Jsem v\u00edt\u011bz. Je tu slab\u00e9 sv\u011btlo, vych\u00e1z\u00ed jen od lampy na pracovn\u00edm stole, ale hlavn\u00ed sv\u011btlo je zhasnut\u00e9. Zav\u0159u za sebou a rozsv\u00edt\u00edm. Nikde nikdo. To je ale dost divn\u00e9, p\u0159ece se n\u011bkam nevypa\u0159il. „Filipe!“ zak\u0159i\u010d\u00edm na celou laborato\u0159, jestli nen\u00ed zalezl\u00fd n\u011bkde vzadu nebo v koupeln\u011b, ale odpov\u00edd\u00e1 mi jen vlastn\u00ed ozv\u011bna. Jdu ho hledat, tohle p\u0159ece nen\u00ed mo\u017en\u00e9.<\/p><\/div>\n

\n

Chvilku se rozhl\u00ed\u017e\u00edm, a\u017e m\u016fj pohled padne na B\u00e9du. „Do hajzlu!“ za\u0161ept\u00e1m, kdy\u017e si v\u0161imnu, \u017ee z B\u00e9dov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed vis\u00ed bezvl\u00e1dn\u00e1 ruka. Rozb\u011bhnu se k autu. Bo\u017ee m\u016fj, co se mu stalo? Je navle\u010den\u00fd v kombin\u00e9ze a le\u017e\u00ed zhroucen\u00fd na p\u0159edn\u00edm sedadle. Jenom dve\u0159e zabr\u00e1nily tomu, aby nevypadl na podlahu a nepra\u0161til se do hlavy. „Filipe,“ mluv\u00edm na n\u011bj potichu a vytahuju ho z auta. „Filipe, prober se, co ti je\u2026“ za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00fdt docela hysterickej. Bo\u017ee, co te\u010f? Zkus\u00edm, jestli mu bije srdce\u2026 ale jak? Na krku jsou tepny, tak asi tam. P\u0159ilo\u017e\u00edm prsty na m\u00edsto, kde by m\u011bla b\u00fdt tepna, a sna\u017e\u00edm se zklidnit vlastn\u00ed bij\u00edc\u00ed srdce. C\u00edt\u00edm slab\u00fd puls, ale na tepn\u00e1ch by m\u011bl b\u00fdt daleko v\u011bt\u0161\u00ed\u2026 ale \u017eije, to je te\u010f hlavn\u00ed. „Filipe, prober se, nebo se zbl\u00e1zn\u00edm\u2026 pros\u00edm\u2026 pros\u00edm\u2026 tohle mi ned\u011blej, j\u00e1 nejsem doktor\u2026 co te\u010f? Co s tebou m\u00e1m d\u011blat?“ Zklidni se, Bille, zklidni se a p\u0159emej\u0161lej, co se mu mohlo st\u00e1t. Proboha, j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu, co kdy\u017e mi tu um\u0159e\u2026 Tak klid. Sed\u011bl v B\u00e9dovi, tak\u017ee asi n\u011bco zkou\u0161el, ale kdyby zkou\u0161el jen n\u011bco na palubn\u00ed desce, nebral by si p\u0159ece kombin\u00e9zu. Tak\u017ee zkou\u0161el n\u011bco s n\u00ed? Ale co? Jo\u2026 kardiostimul\u00e1tory. Asi jo, to bylo to posledn\u00ed, co mu je\u0161t\u011b zb\u00fdvalo dod\u011blat, minule mi to \u0159\u00edkal. Ale p\u0159ece nen\u00ed tak blbej, aby zkou\u0161el kardiostimul\u00e1tory na sv\u00e9m nemocn\u00e9m srdci\u2026 je to v\u011bdec, proboha. Jestli se do p\u011bti minut neprobere, vol\u00e1m z\u00e1chranku\u2026 vlastn\u011b jsem to m\u011bl ud\u011blat u\u017e d\u00e1vno. Mobil, kde ho m\u00e1m\u2026 do prdele, zase v t\u00fd pitom\u00fd kabele, pro\u010d j\u00e1 nejsem schopnej si ho br\u00e1t s sebou\u2026 Je\u017e\u00ed\u0161 on sebou \u0161kubnul, co to bylo? To vypad\u00e1, jako by dostal elektro\u0161ok\u2026 Tak\u017ee prvn\u00ed v\u011bc\u2026 sundat tu pitomou kombin\u00e9zu. Ale rychle!<\/p><\/div>\n

\n

Kone\u010dn\u011b je to dole, tak\u017ee te\u010f u\u017e ho jenom probrat. „Filipe,“ zkou\u0161\u00edm ho popl\u00e1cat po tv\u00e1\u0159\u00edch, jak to zn\u00e1m z film\u016f\u2026 \u010dpavek nem\u00e1m, abych mu dal \u010duchnout, a jinak nev\u00edm, co je\u0161t\u011b m\u016f\u017eu d\u011blat, aby se probral. Voda! Jasn\u011b, polejt vodou, to se taky d\u011bl\u00e1. Rychle, kde tu m\u00e1 n\u011bco, do \u010deho by se to dalo nato\u010dit. Jo, hrnek od kafe\u2026 to se ned\u00e1 nic d\u011blat, nen\u00ed \u010das to mejt, vypl\u00e1chnutej mus\u00ed sta\u010dit. Le\u017e\u00ed mi tam na zemi jen v triku, taky jsem ho mohl dot\u00e1hnout na postel. Tak\u2026 rovnou do obli\u010deje, snad se vzbud\u00ed. Raz, dva, t\u0159i\u2026 j\u00e1 nem\u016f\u017eu\u2026 namo\u010d\u00edm prsty do vody a zkus\u00edm na n\u011bj trochu c\u00e1knout. Nic\u2026 tak Filipe, asi budu muset, p\u0159iprav se na to\u2026 Tak. M\u00e1\u0161 to tam, promi\u0148. A te\u010f jestli se neprobere\u0161, tak jdu pro mobil.<\/p><\/div>\n

„Co\u2026 co\u2026 co\u2026 je?“ ozve se ze zem\u011b a j\u00e1 bych ho nejrad\u0161i objal a pol\u00edbil. Ten mi dal, blbec jeden! M\u00e1lem jsem se strachy zbl\u00e1znil!<\/div>\n
„Filipe, ty blb\u010de, co jsi d\u011blal?“ vyjeknu na n\u011bj, kdy\u017e nadzvedne hlavu a otev\u0159e sv\u00fd r\u016f\u017eov\u00fd o\u010di.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ vydechne a b\u0159inkne hlavou zp\u00e1tky na podlahu.<\/div>\n
„Poj\u010f, m\u016f\u017ee\u0161 vst\u00e1t?“ zkou\u0161\u00edm ho nadzvednout alespo\u0148 do sedu.<\/div>\n
„Jo, jo\u2026 u\u017e se hrabu, \u0161\u00e9fe,“ muml\u00e1 a zkou\u0161\u00ed se posadit. Sednu si na zem a op\u0159u ho o sebe.<\/div>\n
„Jak ti je? Nepot\u0159ebuje\u0161 n\u011bjak\u00fd l\u00e9ky nebo n\u011bco?“ mluv\u00edm potichu do jeho ucha. Hlavu m\u00e1 op\u0159enou o m\u016fj hrudn\u00edk a po\u0159\u00e1d m\u00e1 zav\u0159en\u00fd o\u010di.<\/div>\n
„Jo, Digitalis\u2026 t\u00e1mhle,“ uk\u00e1\u017ee rukou na poli\u010dku pod zrcadlem.<\/div>\n
„Tak vydr\u017e, mus\u00edm t\u011b zase polo\u017eit,“ sund\u00e1m bundu a ustelu mu na zemi. Opatrn\u011b ho odlo\u017e\u00edm a jdu pro tabletky.
„Na, zapij to,“ pod\u00e1v\u00e1m mu jednu tabletku. Str\u010d\u00ed si ji pod jazyk a vodu odm\u00edtne.<\/div>\n
„Mus\u00ed se rozpustit,“ zamuml\u00e1 a zav\u0159e o\u010di. Kleknu si k n\u011bmu a zkou\u0161\u00edm jeho tep na z\u00e1p\u011bst\u00ed. Nem\u016f\u017eu ho naj\u00edt, asi bude stra\u0161n\u011b slabej. Nech\u00e1m jeho ruku ve sv\u00fdch, je stra\u0161n\u011b studen\u00e1. Pot\u0159ebuje p\u0159ikr\u00fdt. Pust\u00edm ho a jdu se pod\u00edvat do sk\u0159\u00ed\u0148ky u postele. Jo, je tam deka. P\u0159ikryju ho a \u010dek\u00e1m vedle jeho hlavy, a\u017e mu l\u00e9k zabere.<\/div>\n
\n

To jsou \u0161oky, tohle, je\u0161t\u011b \u017ee j\u00e1 m\u00e1m srdce v po\u0159\u00e1dku. Stejn\u011b mi po\u0159\u00e1d bije jako zvon. Za chvilku otev\u0159el o\u010di a usm\u00e1l se na m\u011b.<\/p><\/div>\n

„D\u00edkes, \u0161\u00e9fiku.“<\/div>\n
„No nem\u00e1\u0161 za\u010d, co jsi d\u011blal za kraviny v tom aut\u011b?“ Pod\u00e1m mu ruku, aby se mohl posadit.<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1 ani nev\u00edm. Nasoukal jsem se do kombin\u00e9zy, abych vyzkou\u0161el, jak se v tom sed\u00ed v pln\u00fd poln\u00ed, a pak u\u017e nic nev\u00edm. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem dostal pecku od kardiostimul\u00e1toru. Ale nech\u00e1pu, jak se to mohlo st\u00e1t\u2026“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jo, ty pako! Jakmile je to v\u0161echno zapojen\u00fd a po\u010d\u00edta\u010d v kombin\u00e9ze zjist\u00ed, \u017ee ti bije nepravideln\u011b srdce, sna\u017e\u00ed se t\u011b nakopnout, to ti nedo\u0161lo?“ udiven\u011b na n\u011bj z\u00edr\u00e1m. Je\u017e\u00ed\u0161 j\u00e1 jsem amat\u00e9r a napadlo m\u011b to hned. Ale jen d\u00edky tomu, \u017ee jsem v tom sed\u011bl a d\u011bda mi ten princip vypr\u00e1v\u011bl.<\/div>\n
„A jo, ty vole, j\u00e1 jsem blbej,“ pra\u0161t\u00ed se Filip do \u010dela a zaraz\u00ed se. „Sorry \u0161\u00e9fe, necht\u011bl jsem\u2026“<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, u\u017e mi laskav\u011b kone\u010dn\u011b tykej, pak mi m\u016f\u017ee\u0161 klidn\u011b \u0159\u00edkat i vole, mn\u011b to nevad\u00ed, hlavn\u011b u\u017e do t\u00fd zatracen\u00fd kombin\u00e9zy nikdy nelez!“<\/div>\n
\n

TOM<\/strong><\/div>\n

\n

„Je\u017e\u00ed\u0161 co ti to ten t\u00e1ta koupil za mr\u0148avou kombin\u00e9zu? Kdo t\u011b do toho m\u00e1 narvat? To je snad pro trpajzl\u00edky, ne? J\u00e1 toho t\u00e1tu p\u0159etrhnu!“<\/p><\/div>\n

„To by \u0161lo?“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 dok\u00e1\u017eu v\u0161echno, kdy\u017e se nas\u2026 \u0161tvu!“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule BILL Pr\u00e1v\u011b jsem minul benz\u00ednku, na kter\u00e9 jsem minule nakreslil srd\u00ed\u010dko\u2026 \u00fapln\u011b mi zatrnulo, kdy\u017e jsem si na to vzpomn\u011bl. Byli jsme tak mlad\u00ed a zamilovan\u00ed. Pro m\u011b je to po\u0159\u00e1d nov\u00e9. I kdy\u017e c\u00edt\u00edm to, co tenkr\u00e1t moje druh\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-18077","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18077","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18077"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18077\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18077"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18077"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18077"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}