{"id":18122,"date":"2008-04-25T17:00:00","date_gmt":"2008-04-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18082"},"modified":"2008-04-25T17:00:00","modified_gmt":"2008-04-25T16:00:00","slug":"hotelovy-pokoj-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/25\/hotelovy-pokoj-3\/","title":{"rendered":"Hotelov\u00fd pokoj 3."},"content":{"rendered":"
(Bill)<\/div>\n
Probudilo m\u011b slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo. Nep\u0159\u00edjemn\u011b ostr\u00e9 slunce vnikalo do pokoje a j\u00e1 mohl nad\u00e1vat jen s\u00e1m sob\u011b, \u017ee jsem ve\u010der zapomn\u011bl zat\u00e1hnout z\u00e1v\u011bsy. Zavrtal jsem obli\u010dej hloub\u011bji do pol\u0161t\u00e1\u0159e, ale moc to nepomohlo, u\u017e jsem byl prost\u011b probuzenej. Z\u00edvnul jsem si a prot\u00e1hl se. Je\u0161t\u011b by m\u011b zaj\u00edmalo, kolik je hodin, matn\u011b si pamatuju, \u017ee asi na \u010dtvrtou m\u00e1me napl\u00e1novan\u00fd v\u00fdstup pro jedno m\u00edstn\u00ed r\u00e1dio. Asi bych m\u011bl vst\u00e1t a j\u00edt se kouknout, je taky docela dob\u0159e mo\u017en\u00fd, \u017ee u\u017e bude tak okolo druh\u00fd a to m\u00e1m nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das za\u010d\u00edt se sebou n\u011bco d\u011blat.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 ne, uva\u017eoval jsem l\u00edn\u011b, kdyby u\u017e bylo tolik hodin, Tom by m\u011b ur\u010dit\u011b vzbudil. TOM! To jm\u00e9no na t\u0159i p\u00edsmena se rozezn\u011blo moj\u00ed hlavou. Panebo\u017ee! Oto\u010dil jsem se na z\u00e1da a p\u0159itiskl si dla\u0148 na obli\u010dej. Teprve te\u010f jsem si uv\u011bdomil, co jsme to v noci vlastn\u011b prov\u00e1d\u011bli… zhoupl se mi \u017ealudek a bezmocn\u011b jsem zak\u0148oural. Ale ne! Osobn\u011b jsem ho br\u00e1chovi vykou\u0159il a pak i on m\u011b. Uf, no to je teda s\u00edla.<\/div>\n
V hlav\u011b mi nep\u0159\u00edjemn\u011b tepalo. V tuhle chv\u00edli jsem byl tot\u00e1ln\u011b vykolejen\u00fd.<\/div>\n
N\u011bkolik minut jsem jen le\u017eel a bezmocn\u011b z\u00edral do stropu. Cht\u011blo se mi sm\u00e1t i bre\u010det z\u00e1rove\u0148. Sna\u017eil jsem si vybavit si ud\u00e1losti dne\u0161n\u00ed noci do toho nejmen\u0161\u00edho detailu… Tom\u016fv p\u0159\u00edchod, n\u00e1\u0161 rozhovor… a pak… jeho prvn\u00ed polibek, jeho dlan\u011b na m\u00e9m t\u011ble, v\u0161echny ty doteky, jeho vyvrcholen\u00ed… a kdy\u017e se nad r\u00e1nem vr\u00e1til… tak i m\u00e9. Vzpom\u00ednka na \u00fa\u017easn\u00e9 z\u00e1\u017eitky vyvolala v m\u00e9m t\u011ble vlnu p\u0159\u00edjemn\u00e9ho tepla. Jenom\u017ee realita toho, \u017ee \u010dlov\u011bk, s n\u00edm\u017e jsem tohle<\/em> v\u0161echno d\u011blal, je moje dvoj\u010de, m\u011b srazila zase zp\u00e1tky. C\u00edtil jsem zmatek, obrovsk\u00fd zmatek.<\/div>\n
Posadil jsem se na posteli a bezmocn\u011b sv\u011bsil hlavu mezi ramena.<\/div>\n
„Tome,“ za\u0161eptal jsem s\u00e1m pro sebe, „co jsme to ud\u011blali?“<\/div>\n
Najednou jsem si v\u0161iml, \u017ee se na druh\u00e9 stran\u011b m\u00e9 \u0161irok\u00e9 postele n\u011bco pohnulo. Oto\u010dil jsem se t\u00edm sm\u011brem. U\u017e kdy\u017e jsem vid\u011bl sv\u011btl\u00e9 dredy \u010douhaj\u00edc\u00ed zpod deky, bylo mi jasn\u00e9, koho tam najdu. Opatrn\u011b jsem odhrnul deku a uvid\u011bl Tomova z\u00e1da a kousek jeho nah\u00e9ho zadku. Pod\u00edval jsem se pod svoji deku. Jo, i j\u00e1 jsem nahej.<\/div>\n
Stalo se to. J\u00e1 a Tom… V\u016fbec jsem nev\u011bd\u011bl, co s t\u00edmhle zji\u0161t\u011bn\u00edm d\u011blat. Byla to tak sm\u011b\u0161n\u00e1 p\u0159edstava. J\u00e1 a br\u00e1cha spolu v posteli…<\/div>\n
Potichu jsem vstal, z kufru vyt\u00e1hl \u010dist\u00e9 pr\u00e1dlo a zav\u0159el se v koupeln\u011b. Napustil jsem si plnou vanu a zalezl do n\u00ed. Pono\u0159il jsem se do vo\u0148av\u00e9 vody, tak\u017ee mi koukala jen hlava. Sna\u017eil jsem se co nejv\u00edc odd\u00e1lit tu chv\u00edli, kdy se s n\u00edm setk\u00e1m. M\u011bl bych vymyslet, co mu \u0159eknu, ale j\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm, co mu m\u00e1m \u0159\u00edct.<\/div>\n
Kdy\u017e m\u011b poprv\u00e9 pol\u00edbil, bylo to jak v\u00fdbuch. Ohromilo m\u011b to, \u0161okovalo… v\u016fbec jsem netu\u0161il, co m\u00e1m v tu chv\u00edli d\u011blat a najednou to samo p\u0159i\u0161lo a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee se s n\u00edm chci<\/em> l\u00edbat. V jeho n\u00e1ru\u010di mi bylo stra\u0161n\u011b fajn a j\u00e1 se ho cht\u011bl dot\u00fdkat. Jo, tohle v\u0161echno bych si m\u011bl p\u0159iznat. Tohle jsem cht\u011bl a taky jsem to ud\u011blal. A d\u00e1l? Byl sexy, byl vzru\u0161en\u00fd a byl tak stra\u0161n\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00fd a j\u00e1 u\u017e byl tak dlouho s\u00e1m… je to tak \u0161patn\u00fd, \u017ee jsem se s n\u00edm cht\u011bl milovat? Je, bohu\u017eel je… Byl jsem na sebe tak py\u0161n\u00fd, kdy\u017e jsem ho sv\u00edral v ruce a on se chv\u011bl… Nikdy jsem neza\u017eil, jak\u00fd to je, dot\u00fdkat se toho druh\u00e9ho a\u017e na samotnou hranici, on byl prvn\u00ed… a j\u00e1 se tak t\u011b\u0161il, \u017ee z jeho rukou za\u017eiju n\u011bco podobn\u00e9ho, jen\u017ee on ode\u0161el… Nem\u011bl se u\u017e vracet! Nem\u011bl! Mo\u017en\u00e1 bych se sn\u00e1z vyrovnal s t\u00edm, \u017ee beze slova zmizel, ne\u017e s t\u00edm, \u017ee se vr\u00e1til a j\u00e1 naprosto ztratil rozum. Jo, jinak si to vysv\u011btlit neum\u00edm. Nev\u00edm, jak jinak by se mohlo st\u00e1t, \u017ee jsem mu dovolil se m\u011b takhle dot\u00fdkat… Nikdy jsem se p\u0159ed nik\u00fdm s\u00e1m nesvl\u00e9kal a p\u0159ed n\u00edm mi to ned\u011blalo nejmen\u0161\u00ed probl\u00e9m. Zav\u00e1hal jsem snad jen vte\u0159inu… tolik jsem tou\u017eil, aby se m\u011b dotknul. Jeho sebejist\u00e9 pohyby, kter\u00fdmi mi drsn\u011b hladil stehna a zadek, m\u011b dov\u00e1d\u011bly k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Kle\u010del jsem p\u0159ed n\u00edm a p\u0159\u00e1l si, a\u0165 to nikdy neskon\u010d\u00ed, a\u0165 m\u011b takhle hlad\u00ed napo\u0159\u00e1d… a pak… kdy\u017e jsem tam kone\u010dn\u011b le\u017eel nah\u00fd, nestyd\u011bl jsem se a ani se neb\u00e1l. N\u011bjak jsem vyc\u00edtil, \u017ee by mi neubl\u00ed\u017eil, \u017ee by nikdy neud\u011blal to, co j\u00e1 nechci. Vid\u011bl jsem na n\u011bm, \u017ee i pro n\u011bj to je nov\u00e9… a v\u011bdom\u00ed, \u017ee to j\u00e1<\/em> v n\u011bm probouz\u00edm tak silnou touhu, to bylo siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e1koli afrodiziaka. Po\u0159\u00e1d ho m\u00e1m p\u0159ed o\u010dima v posledn\u00edch okam\u017eic\u00edch, ne\u017e se mi sv\u011bt zm\u011bnil v gejz\u00edr \u010derven\u00fdch, \u017elut\u00fdch a b\u00edl\u00fdch te\u010dek… a po\u0159\u00e1d to na m\u011b p\u016fsob\u00ed stejn\u011b, proto\u017ee u\u017e mi zase stoj\u00ed.<\/div>\n
Jsem magor.<\/div>\n
Sjel jsem hlavou pod vodu. Ne \u017ee bych si myslel, \u017ee to pom\u016f\u017ee, ale aspo\u0148 n\u011bjak se tomu mus\u00edm br\u00e1nit, ne?<\/div>\n
*<\/div>\n
Vr\u00e1til jsem se zp\u00e1tky do pokoje, z vlas\u016f mi je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d st\u00e9kaly studen\u00e9 kapky, i kdy\u017e jsem si je pe\u010dliv\u011b vyt\u0159el ru\u010dn\u00edkem. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee u\u017e to d\u00e1l odkl\u00e1dat nep\u016fjde. Bylo p\u016fl t\u0159et\u00ed, za chv\u00edli se po n\u00e1s za\u010dne sh\u00e1n\u011bt David a kdyby na\u0161el nah\u00e9ho Toma v moj\u00ed posteli, bylo by to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e to je te\u010f.<\/div>\n
Posadil jsem se k n\u011bmu na postel. „Tome?“ oslovil jsem ho. „Vst\u00e1vej,“ trochu jsem do n\u011bj drcnul.<\/div>\n
Trvalo chv\u00edli, ne\u017e moje slova dorazila k p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 \u010d\u00e1sti jeho mozku, kter\u00e1 ten pokyn vhodn\u00fdm zp\u016fsobem zpracovala. Zn\u00e1m ho, v\u00edm, \u017ee se probouz\u00ed stra\u0161n\u011b nerad a stra\u0161n\u011b pomalu. Sed\u011bl jsem s nohama zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma pod sebou a zv\u011bdav\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel. Zaj\u00edmalo m\u011b, jak se bude tv\u00e1\u0159it. Oproti n\u011bmu jsem m\u011bl tu v\u00fdhodu, \u017ee jsem celou situaci u\u017e sta\u010dil n\u011bjak vst\u0159ebat.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se ke mn\u011b oto\u010dil a otev\u0159el o\u010di. „Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ zachrapt\u011bl a rozespal\u00fdma o\u010dima p\u0159el\u00e9tl m\u016fj pokoj. Bylo vid\u011bt, \u017ee chv\u00edli uva\u017euje, kde se tu vzal. Nadzdvihl se na lokti. „Bille?“ vyslovil t\u00e1zav\u011b m\u00e9 jm\u00e9no a opatrn\u011b nakoukl pod deku. Docela jsem se jeho rozpaky bavil. „J\u00e1… ehm…,“ soukal ze sebe rozpa\u010dit\u011b.<\/div>\n
„M\u011bl by ses obl\u00edknout a j\u00edt k sob\u011b. Za \u010dty\u0159icet minut n\u00e1s vyzvedne David, m\u00e1me to r\u00e1dio,“ musel jsem mu to tro\u0161ku uleh\u010dit.<\/div>\n
V\u00e1hav\u011b pok\u00fdval hlavou, jako by si n\u011bco rozm\u00fd\u0161lel. „Mus\u00edme si promluvit,“ \u0159ekl a pod\u00edval se mi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee kdybych nesed\u011bl, zcela ur\u010dit\u011b by se mi te\u010f podlomily kolena.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a lehce si odka\u0161lal. Najednou jsem se v jeho p\u0159\u00edtomnosti c\u00edtil podivn\u011b rozru\u0161en\u00fd. „Mus\u00edme si promluvit,“ zopakoval jsem po n\u011bm.<\/div>\n
Taky pok\u00fdval hlavou. Bez jak\u00e9koli zn\u00e1mky studu odhrnul deku a vylezl z postele. Chv\u00edli se rozhl\u00ed\u017eel, kde m\u00e1 sv\u00e9 pr\u00e1dlo, pak se sh\u00fdbl, sebral ho z koberce a obl\u00e9kl se. Celou dobu jsem c\u00edtil knedl\u00edk nar\u016fstaj\u00edc\u00ed v m\u00e9m krku a zt\u011b\u017euj\u00edc\u00ed mi d\u00fdch\u00e1n\u00ed, a to jsem se sna\u017eil na n\u011bj ned\u00edvat. No… mo\u017en\u00e1 jsem se tro\u0161kou pod\u00edval, ale jenom tro\u0161i\u010dku, v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 se, pros\u00edm t\u011b, kouknout, jestli na chodb\u011b nikdo nen\u00ed?“ zeptal se a k\u00fdvl bradou sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem horliv\u011b a vstal z postele. Pro\u0161el jsem kolem n\u011bj ke dve\u0159\u00edm a vykoukl ven. Vzduch byl \u010dist\u00fd. „M\u016f\u017ee\u0161,“ ozn\u00e1mil jsem mu.<\/div>\n
Kdy\u017e m\u011b m\u00edjel mezi dve\u0159mi, na mal\u00fd okam\u017eik se zarazil. St\u00e1l tak stra\u0161n\u011b bl\u00edzko! V\u016fn\u011b jeho t\u011bla mi pronikala do nosu, srdce mi prudce bu\u0161ilo, dlan\u011b lehce zvlhly. D\u00edval jsem se mu do tv\u00e1\u0159e a sna\u017eil se nemyslet na to, jak\u00e9 to bylo, kdy\u017e m\u011b l\u00edbal.<\/div>\n
„P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem v\u016fbec netu\u0161il, co v tob\u011b je,“ za\u0161eptal, o\u010dima p\u0159ejel po m\u00e9m obli\u010deji a rychle p\u0159e\u0161el k prot\u011bj\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Nechal jsem kliku vyklouznout z ruky. Dve\u0159e se s tich\u00fdm klapnut\u00edm zav\u0159ely a j\u00e1 kone\u010dn\u011b osam\u011bl.<\/div>\n
P\u0159ipadal jsem si jak sjetej. Ten stra\u0161nej pokoj u\u017e se mi nezd\u00e1l tak stra\u0161nej, m\u011bl jsem hroznou chu\u0165 za\u010d\u00edt poskakovat nebo sebou prost\u011b jen tak pr\u00e1sknout na postel a sm\u00e1t se.<\/div>\n
Asi jsem opravdu zcvoknul. M\u011bl bych si trhat vlasy zoufalstv\u00edm, \u017ee jsem dopustil, aby se mezi mnou a br\u00e1chou n\u011bco takov\u00fdho stalo, a j\u00e1 zat\u00edm \u0161\u00edl\u00edm \u0161t\u011bst\u00edm z jeho pohled\u016f.<\/div>\n
Jo, mus\u00edm se opravit… jsem – k tomu v\u0161emu, co u\u017e jsem o sob\u011b \u0159\u00edkal – i \u0161\u00edlen\u00fd Bill Kaulitz.<\/div>\n
*<\/div>\n
Do hotelov\u00e9 haly jsem se\u0161el p\u0159esn\u011b o p\u016fl hodiny pozd\u011bji. \u017daludek jsem m\u011bl sta\u017een\u00fd jak p\u0159ed prvn\u00edm koncertem. Pro jistotu jsem si narazil na o\u010di sv\u00e9 ob\u0159\u00ed slune\u010dn\u00ed br\u00fdle… na jin\u00fd zp\u016fsob, jak zakr\u00fdt sv\u00e9 pohledy a my\u0161lenky, jsem nep\u0159i\u0161el.<\/div>\n
Kupodivu jsem tentokr\u00e1t nedorazil posledn\u00ed. Gustav u\u017e n\u011bco \u0159e\u0161il s Davidem, chyb\u011bl Georg a… Tom.<\/div>\n
„No ne,“ podivil se David, kdy\u017e m\u011b uvid\u011bl. „Bill um\u00ed chodit i v\u010das?“ Vym\u011bnili si s Gustavem pobaven\u00fd pohled a oba se jak na povel rozesm\u00e1li.<\/div>\n
„Tssss,“ zatv\u00e1\u0159il jsem se dot\u010den\u011b a str\u010dil ruce do kapes. Dneska nebyla pot\u0159eba \u017e\u00e1dn\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edprava, bylo to jen r\u00e1dio, vid\u011bt n\u00e1s nebude, focen\u00ed pl\u00e1novan\u00fd nen\u00ed, tak\u017ee jsem vysta\u010dil jen s tmavou mikinou s kapucou a ko\u017eenou bundou. I mno\u017estv\u00ed dopl\u0148k\u016f jsem trochu omezil. Cht\u011bl jsem je\u0161t\u011b n\u011bco trefn\u00e9ho poznamenat, ale to u\u017e jsem za sebou usly\u0161el Georga. Jeho po\u0159\u00e1d jakoby trochu znud\u011bn\u00fd hlas je naprosto nezam\u011bniteln\u00fd. Tu\u0161il jsem, na koho asi tak m\u016f\u017ee mluvit. Srdce se mi rozbu\u0161ilo tak, a\u017e jsem se lekl, jestli David, kter\u00fd mi byl nejbl\u00ed\u017e, si toho nem\u016f\u017ee v\u0161imnout. Ale nevypadal na to.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme?“ vyzval n\u00e1s.<\/div>\n
„No ne? Bill u\u017e je dneska tady, jo?“ prot\u00e1hl Georg pobaven\u011b a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f u\u017e se oto\u010dit mus\u00edm.<\/div>\n
Nem\u00fdlil jsem se. M\u016fj br\u00e1\u0161ka st\u00e1l vedle n\u011bj a d\u00edval se na m\u011b. „Ahoj,“ pozdravil m\u011b, jako kdybychom se od v\u010derej\u0161\u00edho koncertu nevid\u011bli.<\/div>\n
„Ahoj,“ zakoktal jsem. Okam\u017eit\u011b jsem zrudnul, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee se fakt chov\u00e1m jak kret\u00e9n. Jestli takhle budu pokra\u010dovat, i Georg si v\u0161imne, \u017ee se n\u011bco d\u011bje.<\/div>\n
„Tak jdeme,“ oto\u010dil jsem se zp\u00e1tky k Davidovi a vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
V aut\u011b jsem se nasoukal do koutku, vyt\u00e1hl z kapsy iPoda a nacpal sluch\u00e1tka do u\u0161\u00ed. Pot\u0159eboval jsem se odreagovat, uklidnit se, p\u0159ij\u00edt na jin\u00e9 my\u0161lenky. Cokoli, co by odvedlo moji pozornost od Tomovy nohy, velmi bl\u00edzko t\u00e9 m\u00e9, vyklep\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u0161pi\u010dkou do podlahy n\u011bjak\u00fd rytmus.<\/div>\n
D\u00edval jsem se rad\u0161i ven z okna…<\/div>\n
„Bille?“ n\u011bkdo na m\u011b mluvil a lehce se mnou t\u0159\u00e1sl. „Vst\u00e1vej, u\u017e jsme tady.“<\/div>\n
Otev\u0159el jsem o\u010di. Jen p\u00e1r centimetr\u016f ode m\u011b byl Tom\u016fv obli\u010dej, usm\u00edval se. „Asi jsi si tro\u0161ku zd\u0159\u00edmnul, co?“ Oto\u010dil se a vylezl z auta, kde u\u017e st\u00e1li ostatn\u00ed.<\/div>\n
„Cos d\u011blal v noci?“ mrknul na m\u011b Georg a roz\u0159ehtal se na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
C\u00edtil jsem, \u017ee rudnu. Georg si ze m\u011b takhle utahuje dost \u010dasto, jsem na to zvyklej, ostatn\u011b ani j\u00e1 ho ne\u0161et\u0159\u00edm, ale zrovna dneska jsem to n\u011bjak nedok\u00e1zal vst\u0159ebat a pohotov\u011b vyt\u00e1hnout obvyklou odpov\u011b\u010f. Je\u0161t\u011b \u017ee m\u00e1m ty brejle. Kouknul jsem na Toma, ale ned\u00edval se na m\u011b.<\/div>\n
„Hele, nechte toho,“ vlo\u017eil se do toho David. „Tak jdeme.“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ p\u0159isv\u011bd\u010dil jsem s \u00falevou a u\u017e jsem se hrnul za n\u00edm.<\/div>\n
V duchu jsem si p\u0159\u00edsn\u011b poru\u010dil, \u017ee toho okam\u017eit\u011b, ale v\u00e1\u017en\u011b o-kam-\u017ei-t\u011b, mus\u00edm nechat. Mus\u00edm s t\u00edm p\u0159estat.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(Bill) Probudilo m\u011b slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo. Nep\u0159\u00edjemn\u011b ostr\u00e9 slunce vnikalo do pokoje a j\u00e1 mohl nad\u00e1vat jen s\u00e1m sob\u011b, \u017ee jsem ve\u010der zapomn\u011bl zat\u00e1hnout z\u00e1v\u011bsy. Zavrtal jsem obli\u010dej hloub\u011bji do pol\u0161t\u00e1\u0159e, ale moc to nepomohlo, u\u017e jsem byl prost\u011b probuzenej. Z\u00edvnul jsem si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[121],"tags":[],"class_list":["post-18122","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hotelovy-pokoj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18122","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18122"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18122\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18122"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18122"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18122"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}