{"id":1813,"date":"2016-09-11T16:00:00","date_gmt":"2016-09-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1805"},"modified":"2016-09-11T16:00:00","modified_gmt":"2016-09-11T15:00:00","slug":"devotion-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/09\/11\/devotion-18\/","title":{"rendered":"Devotion 18."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/p>\n

<\/strong> Sed\u011bli vedle sebe, v\u0161ichni. P\u011bt mlad\u00fdch mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed na pohled nem\u011bli nic spole\u010dn\u00e9ho. P\u0159i bli\u017e\u0161\u00edm prozkoum\u00e1n\u00ed jste si v\u0161ak mohli v\u0161imnout potuteln\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f, kter\u00e9 jim hr\u00e1ly na rtech, p\u0159esto\u017ee byli v po\u0159\u00e1dn\u00e9m mal\u00e9ru. Z\u00e1stupkyn\u011b \u0159editele sed\u011bla za sv\u00fdm stolem a v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem jim sd\u011blovala, jak neuv\u011b\u0159iteln\u011b zklaman\u00e1 z jejich chov\u00e1n\u00ed je, zvl\u00e1\u0161t\u011b pot\u00e9, co dvoj\u010data Kaulitzova kone\u010dn\u011b za\u010dala b\u00fdt sv\u011bdomit\u00fdmi studenty. Nikdo z nich po\u0159\u00e1dn\u011b nevn\u00edmal, co jim \u0159\u00edk\u00e1, nemohli se toti\u017e zbavit dobr\u00e9 n\u00e1lady po odpoledni str\u00e1ven\u00e9m na pouti. To, \u017ee byli st\u00e1le opil\u00ed, byla v\u011bc druh\u00e1.<\/div>\n

„\u2026 a z toho d\u016fvodu jsem nucena v\u00e1s potrestat.“<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ Bill se prudce narovnal. Z o\u010d\u00ed mu \u0161lehaly blesky, v\u00fdhru\u017en\u00fd dojem mu ale kazil obrovsk\u00fd medv\u011bd, kter\u00e9ho sv\u00edral v n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Jak n\u00e1s m\u016f\u017eete potrestat? Pro\u010d? Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d m\u00e1me pr\u00e1zdniny! Ty ofici\u00e1ln\u011b kon\u010d\u00ed a\u017e z\u00edtra!“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu v\u00e1s potrestat, proto\u017ee jmenovit\u011b ty a tv\u016fj bratr jste st\u00e1le nezletil\u00ed a va\u0161i rodi\u010de to schv\u00e1lili. I kdyby neschv\u00e1lili, m\u00e1me p\u0159\u00edsn\u00e1 pravidla, co se alkoholu t\u00fd\u010de a vy v\u0161ichni tady to moc dob\u0159e v\u00edte. Dokud jste studenti t\u00e9to \u0161koly a na ve\u0159ejnosti ji reprezentujete, budete se t\u011bmito pravidly \u0159\u00eddit. Pokud ne, postihne v\u00e1s trest. To v\u00e1m snad muselo b\u00fdt jasn\u00e9. Byli jste pouh\u00fdch p\u00e1r kilometr\u016f od \u0161koly, pane Kaulitzi.“<\/div>\n
„To je p\u0159eci jedno, proboha. Jsou pr\u00e1zdniny. Je\u0161t\u011b te\u010f jsou pr\u00e1zdniny a my vlastn\u011b v\u016fbec nejsme povinn\u00ed tu b\u00fdt. To, \u017ee jsme si sem dali ta\u0161ky, p\u0159eci neznamen\u00e1, \u017ee jsme se vr\u00e1tili na koleje a nastoupili zase do \u0161koly! Tyhle pravidla jsou tak na hovno!“<\/div>\n
\n

Tom ti\u0161e vyprskl sm\u00edchy, rychle se ale zarazil a znovu nasadil v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco z\u00e1stupkyn\u011b se zhluboka nadechla a dlan\u00ed si promnula obli\u010dej.<\/p><\/div>\n

„Pane Kaulitzi, tato pravidla jsou tu nastavena u\u017e n\u011bkolik desetilet\u00ed a v\u0161ichni \u017e\u00e1ci je v\u017edy respektovali. \u017de vy to nech\u00e1pete, je bohu\u017eel v\u011bc, se kterou prozat\u00edm nic neud\u011bl\u00e1m. To v\u0161ak neznamen\u00e1, \u017ee se o to nepokus\u00edm. Proto v\u0161ichni vykon\u00e1te spole\u010dn\u00fd trest, a to v kuchyni. Ka\u017ed\u00fd den b\u011bhem ob\u011bdov\u00e9 pauzy se dostav\u00edte do kuchyn\u011b a budete pom\u00e1hat dle p\u0159id\u011blen\u00fdch \u00fakol\u016f, kter\u00e9 v\u00e1m vedouc\u00ed p\u0159iprav\u00ed. Cel\u00fd m\u011bs\u00edc.“<\/div>\n
„Co\u017ee, ty vole,“ vypustil Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b v\u00fddech a zavrt\u011bl hlavou. Tohle byl v\u00fdsm\u011bch. Jedinou v\u00fdhodu, kterou trest m\u011bl, byla p\u0159\u00edtomnost i ostatn\u00edch kluk\u016f, ale smrd\u011bt cel\u00fd m\u011bs\u00edc v kuchyni, to byla teda n\u00e1dhera. Bez jak\u00e9hokoliv dal\u0161\u00edho z\u00e1jmu sed\u011bl na sv\u00e9 \u017eidli a ignoroval zbytek proslovu z\u00e1stupkyn\u011b, a jakmile je propustila, ani\u017e by se rozlou\u010dil, vyrazil z m\u00edstnosti ven. „Tohle je ty vole tak na hovno syst\u00e9m, \u017ee i mal\u00fd d\u00edt\u011b by z toho bre\u010delo!“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom za jeho z\u00e1dy se kr\u00e1tce zasm\u00e1l, ne\u017e ho zezadu objal kolem ramen. „N\u011bkdo je tu je\u0161t\u011b trochu opil\u00fd!“<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jsem je\u0161t\u011b opilej, v\u017edy\u0165 n\u00e1s sem deportovali, zrovna kdy\u017e jsem dop\u00edjel fla\u0161ku!“<\/div>\n
„Ned\u011blej z toho takovou v\u011bdu, Bille,“ Gustav konej\u0161iv\u011b popl\u00e1cal \u010dernovl\u00e1ska po z\u00e1dech a usm\u00e1l se. „Zn\u00e1m v kuchyni jednoho z kucha\u0159\u016f, bude to v pohod\u011b. Daj\u00ed n\u00e1m n\u011bjakou fl\u00e1kac\u00ed pr\u00e1ci a celou dobu si tam odbudeme.“<\/div>\n
„Ale to je mi jedno,“ zaf\u0148ukal Bill. „Uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee po ob\u011bdov\u00e9 pauze m\u00e1me je\u0161t\u011b v\u00fduku? Ch\u00e1pe\u0161, jak budu celou dobu smrd\u011bt<\/em>?!“<\/div>\n
Andreas se hlasit\u011b rozchechtal na cel\u00e9 kolo. „Mohlo m\u011b napadnout, \u017ee bude\u0161 m\u00edt probl\u00e9m pr\u00e1v\u011b s t\u00edmhle. Hele a Bille?“ zarazil se, v\u00e1\u017en\u011b na kamar\u00e1da pohl\u00e9dl. „V\u00ed\u0161, \u017ee tam bude\u0161 muset nosit s\u00ed\u0165ku ve vlasech?“<\/div>\n
Bill zasku\u010del a se zoufal\u00fdm povykem se obr\u00e1til v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di, v mysli tvo\u0159il pl\u00e1n na vlastn\u00ed sebevra\u017edu.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Tom si sice zprvu nebyl jist\u00fd Billovou vzteklost\u00ed, ale pot\u00e9, co dorazili na pokoj a u\u017eili si prvot\u0159\u00eddn\u00ed agresivn\u00ed sex, si vlastn\u011b ani nem\u011bl na co st\u011b\u017eovat. Nam\u00edsto toho le\u017eel v posteli a sledoval Billa, kter\u00fd kone\u010dn\u011b alespo\u0148 trochu klidn\u011b oddechoval. Tomovi v mysli vytanula vzpom\u00ednka na Adama s blond\u00fdnkou na pouti, u kter\u00e9ho nech\u00e1pal, jak ji z\u00edskal. Ne, \u017ee by snad sle\u010dna byla n\u011bjak extra hezk\u00e1, to ne, po\u0159\u00e1d mu ale ne\u0161lo na mysl, jak ji sbalil zrovna on. Mr\u0148av\u00fd, br\u00fdlat\u00fd, nanicovat\u00fd. Kdy\u017e se nad t\u00edm kr\u00e1tce pozastavil, do\u0161lo mu, \u017ee Bill, kter\u00fd je minim\u00e1ln\u011b o dv\u011b ligy v\u00fd\u0161, s n\u00edm byl tak\u00e9. Dobrovoln\u011b. Co na tom klukovi je?<\/p><\/div>\n

„Nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“ zafun\u011blo mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat, zuby lehce skouslo jemnou k\u016f\u017ei na Tomov\u011b hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Nad Adamem,“ p\u0159iznal Tom bez okolk\u016f. Nem\u011blo cenu mu n\u011bco nalh\u00e1vat. Prakticky c\u00edtil, jak Bill proto\u010dil o\u010dima. „Zaj\u00edmalo by m\u011b, pro\u010d jsi s n\u00edm byl. Je to mimo\u0148.“<\/div>\n
„Ale nen\u00ed. Je to \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed kluk.“<\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b! Je \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed! Nen\u00ed na n\u011bm nic speci\u00e1ln\u00edho, co by t\u011b chytlo a p\u0159it\u00e1hlo k n\u011bmu. Tak pro\u010d jsi s n\u00edm byl?“<\/div>\n
„Proto\u017ee m\u011b zaujal, m\u011bl hezk\u00fd pohled,“ pokr\u010dil Bill rameny a otr\u00e1ven\u011b se posadil, aby se mohl za\u010d\u00edt obl\u00e9kat. „Bylo s n\u00edm fajn a taky to bylo z trucu,“ p\u0159iznal. „Jakmile jsi m\u011b s n\u00edm vid\u011bl, byl jsi p\u011bkn\u011b otravnej a j\u00e1 se rozhodl, \u017ee si nenech\u00e1m nic diktovat.“<\/div>\n
\n

Tom si odfrkl, nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Byl jsem otravnej, proto\u017ee jsem od za\u010d\u00e1tku vid\u011bl, \u017ee s n\u00edm nejsi kv\u016fli tomu, \u017ee by se ti doopravdy l\u00edbil, ale proto\u017ee jsi od n\u011bj o\u010dek\u00e1val pomoc p\u0159i tv\u00fdm p\u016fvodn\u00edm trestu. To, \u017ee jsi ho p\u0159ivedl a\u017e sem, od tebe u\u017e byla vylo\u017een\u00e1 provokace a ty to v\u00ed\u0161.“<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 byla, a co?“ Bill na Toma zamra\u010den\u011b pohl\u00e9dl. „Nech\u00e1pu, o co ti tu jde, Tome. Celou dobu ses ke mn\u011b choval hnusn\u011b, byl jsi odta\u017eit\u00fd a h\u00e1dav\u00fd a co j\u00e1 jsem m\u011bl jako d\u011blat? Sed\u011bt na pokoji a \u010dekat, a\u017e t\u011b ta n\u00e1lada p\u0159ejde, nebo a\u017e se mi milostiv\u011b sv\u011b\u0159\u00ed\u0161? Nem\u00e1\u0161 sebemen\u0161\u00ed pr\u00e1vo mi to vy\u010d\u00edtat, Tome. Byl jsem s n\u00edm, proto\u017ee mi s n\u00edm v tu dobu bylo dob\u0159e. A t\u00edm to pro tebe hasne.“<\/div>\n
„No tak promi\u0148, \u017ee jsem si dovolil se zeptat, pro\u010d jsi byl s t\u00edm \u0148oumou!“ Tom, u\u017e taky na\u0161tvan\u00fd, na sebe narychlo nat\u00e1hl tren\u00fdrky a tepl\u00e1ky, za ch\u016fze si p\u0159es hlavu p\u0159et\u00e1hnul tri\u010dko. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee nem\u00e1m n\u00e1rok se na n\u011bco zeptat. Ale neboj se, pro p\u0159\u00ed\u0161t\u011b si to budu pamatovat,“ zavr\u010del t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e za sebou zabouchnul dve\u0159e od jejich spole\u010dn\u00e9ho pokoje. Nev\u011bd\u011bl, kam p\u016fjde, a up\u0159\u00edmn\u011b se mu ani nikam necht\u011blo, jen pro ten pocit, \u017ee nebude s Billem, ale nakonec zam\u00ed\u0159il do zahrady, kde se usadil pod jeden z mohutn\u00fdch strom\u016f.<\/div>\n
\n

Kdyby se ho n\u011bkdo zeptal, pro\u010d se s bratrem poh\u00e1dal, pravd\u011bpodobn\u011b by nebyl schopn\u00fd odpov\u011bd\u011bt – s\u00e1m jistotou zrovna neopl\u00fdval. C\u00edtil alkohol, jak mu st\u00e1le koloval \u017eilami, hlava mu nep\u0159\u00edjemn\u011b tepala. Nejsp\u00ed\u0161 s Billem byli oba st\u00e1le pod vlivem alkoholu, kdy\u017e tak vybuchli, rozhodn\u011b ale nebyl s celou situac\u00ed mezi Billem a Adamem tak sm\u00ed\u0159en\u00fd, jak si myslel. V\u011bdom\u00ed, \u017ee ti dva spolu nejsou, bylo sice hezk\u00e9, ale k \u010demu mu to bylo, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee s n\u00edm byl Bill hlavn\u011b z trucu? Co kdy\u017e se zase n\u011bco stane a on se s n\u00edm z trucu prost\u011b rozejde? Byla tady takov\u00e1 mo\u017enost? S povzdechem si promnul obli\u010dej, kdy\u017e uc\u00edtil pohyb vedle sebe.<\/p><\/div>\n

P\u0159ekvapen\u011b pohl\u00e9dl na postavu mlad\u00e9ho chlapce vedle sebe. „Ahoj?“<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem t\u011b sed\u011bt tu trochu zkrou\u0161en\u011b, tak jsem si \u0159ekl, \u017ee t\u011b p\u0159ijdu pot\u011b\u0161it,“ jasn\u011b zelen\u00e9 o\u010di se na n\u011bj mile sm\u00e1ly, zat\u00edmco drobn\u00e1 dla\u0148 p\u0159ejela p\u0159es Tomovu pa\u017ei.<\/div>\n
„D\u00edky, ale mysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed pot\u0159eba,“ Tom Mattovi \u00fasm\u011bv nejist\u011b oplatil a opatrn\u011b, aby ho neurazil, se odsunul kousek d\u00e1l. Bylo t\u0159eba d\u00e1t jasn\u011b najevo, kde jsou hranice. „Jen jsem se trochu poh\u00e1dal s Billem.“<\/div>\n
„Zase probl\u00e9my?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b u\u017e ne, u Georga na chat\u011b jsme se usm\u00ed\u0159ili, jen jsme dneska n\u011bco m\u00e1lo upili a prost\u011b si vjeli do vlas\u016f,“ pokr\u010dil rameny. „Mo\u017en\u00e1 bych za n\u00edm m\u011bl j\u00edt zp\u00e1tky\u2026“<\/div>\n
„Ne, Tome, po\u010dkej p\u0159eci,“ Matt pohotov\u011b chytil Toma za ruku, aby mu znemo\u017enil vst\u00e1t a odej\u00edt. „Dlouho jsme se nevid\u011bli, mo\u017en\u00e1 bys cht\u011bl zaj\u00edt ke mn\u011b na pokoj, hm?“<\/div>\n
„Promi\u0148, ale nemysl\u00edm si, \u017ee by to byl nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad,“ Tom se ze sev\u0159en\u00ed chvatn\u011b vykroutil a vstal. „\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee nechci nic v\u00e1\u017en\u00e9ho a myslel jsem to v\u00e1\u017en\u011b, Matte.“<\/div>\n
„V\u0161ak j\u00e1 ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad ni\u010d\u00edm v\u00e1\u017en\u00fdm,“ Mathyas zamrkal, zmaten\u011b sledoval z\u00e1da vzdaluj\u00edc\u00edho se Toma, kter\u00fd ne\u0159ekl ani slovo nav\u00edc. Zmizel tak rychle, jako se Mathyas objevil.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Sed\u011bli vedle sebe, v\u0161ichni. P\u011bt mlad\u00fdch mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed na pohled nem\u011bli nic spole\u010dn\u00e9ho. P\u0159i bli\u017e\u0161\u00edm prozkoum\u00e1n\u00ed jste si v\u0161ak mohli v\u0161imnout potuteln\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f, kter\u00e9 jim hr\u00e1ly na rtech, p\u0159esto\u017ee byli v po\u0159\u00e1dn\u00e9m mal\u00e9ru. Z\u00e1stupkyn\u011b \u0159editele sed\u011bla za sv\u00fdm stolem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[651],"tags":[],"class_list":["post-1813","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-devotion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1813","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1813"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1813\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1813"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1813"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1813"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}