{"id":18132,"date":"2008-04-24T18:30:00","date_gmt":"2008-04-24T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18092"},"modified":"2008-04-24T18:30:00","modified_gmt":"2008-04-24T17:30:00","slug":"t-a-b-u-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/24\/t-a-b-u-11\/","title":{"rendered":"T.A.B.u 11."},"content":{"rendered":"
(Bill)<\/div>\n
Velice neklidn\u011b se zavrt\u011bl.
T\u0159el jsem jeho boky, mas\u00edroval je a prsty sem tam provokativn\u011b zajel pod spodn\u00ed lem nohavi\u010dkov\u00fdch boxerek.
St\u00e9nal skoro tak hlasit\u011b, jako my s bratrem, av\u0161ak to stejn\u00e9 to nebylo – onen ur\u010dit\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvuk, jsme ze sebe dok\u00e1zali v t\u011bchto situac\u00edch vyloudit jenom Tom a j\u00e1. Asi to m\u00e1me v rodin\u011b…
Va\u0159ila se mi krev v \u017eil\u00e1ch, c\u00edtil jsem, jak mi srdce p\u0159est\u00e1v\u00e1 v pravideln\u00e9m rytmu tlouct a j\u00e1 se zatajen\u00fdm dechem \u010dekal, jak si bude br\u00e1\u0161ka d\u00e1l po\u010d\u00ednat. Z\u0159ejm\u011b se toti\u017e natolik osm\u011blil, \u017ee m\u011b za\u010dal \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zbavovat posledn\u00edho kousku oble\u010den\u00ed.
Jeden \u00fader srdce – jen tak lehce dr\u017eel obruby l\u00e1tky a \u010dekal zjevn\u011b na m\u00e9 reakce.
Druh\u00fd \u00fader – pomali\u010dku, pomalu, jako kdy\u017e kr\u016fp\u011bj rann\u00ed rosy st\u00e9k\u00e1 po nep\u0159\u00edzniv\u011b naklon\u011bn\u00e9m listu, posunul l\u00e1tku, sv\u00edraj\u00edc\u00ed v prstech prav\u00e9 ruky, o n\u011bkolik centimetr\u016f n\u00ed\u017ee.
T\u0159et\u00ed \u00fader – opakoval to sam\u00e9 na stran\u011b lev\u00e9.
\u010ctvrt\u00fd \u00fader – asi zkolabuju d\u0159\u00edv, ne\u017e to sta\u010d\u00ed ud\u011blat…
P\u00e1t\u00fd \u00fader – stahuje d\u00e1l – ned\u00fdch\u00e1m !
\u0160est\u00fd \u00fader, sedm\u00fd \u00fader, osm\u00fd \u00fader, dev\u00e1t\u00fd \u00fader… aaaahh!<\/div>\n
Le\u017eel jsem tam, p\u0159ipl\u00e1cl\u00fd mezi nimi dv\u011bma, z ka\u017ed\u00e9 strany v neskute\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti a nyn\u00ed u\u017e neexistovalo nic, naprosto nic, co by krylo m\u00e9, a\u017e neslu\u0161n\u011b vzru\u0161en\u00e9 mu\u017estv\u00ed.
Tom za mnou, kter\u00fd mi zv\u011bdav\u011b nakoukl p\u0159es rameno, nejsp\u00ed\u0161, aby se tak\u00e9 pokochal, zast\u00e9nal, a j\u00e1 na zadn\u00ed \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho t\u011bla jasn\u011b poc\u00edtil, jak se jeho vzru\u0161en\u00ed – pokud to v\u016fbec bylo st\u00e1le mo\u017en\u00e9 – je\u0161t\u011b zv\u00fd\u0161ilo.
Odevzdan\u011b jsem odlo\u017eil hlavu na jeho rameno a zaklon\u011bn\u00fd, om\u00e1men\u00fd, jsem pohl\u00ed\u017eel n\u011bkam vzh\u016fru na a\u017e nadpozemsky vzd\u00e1len\u00fd strop t\u011blocvi\u010dny, nep\u0159\u00edv\u011btiv\u011b za\u0161edl\u00e9 barvy, nechal jeho ruce, aby se sv\u00e9voln\u011b obto\u010dily kolem m\u00e9ho pasu a nech\u00e1val se laskat jeho jemn\u00fdmi doteky na hrudi, na b\u0159\u00ed\u0161ku a dokonce jsem mu dovolil zaj\u00ed\u017ed\u011bt i n\u00ed\u017e…
Andreas m\u011b zep\u0159edu l\u00edbal na krku, \u0161eptal ti\u0161e m\u00e9 jm\u00e9no a sem tam se nen\u00e1padn\u011b ot\u0159el o m\u016fj obna\u017een\u00fd rozkrok, alespo\u0148 stehny.
Jemn\u011b jsem ho od sebe odstr\u010dil, nata\u017eenou nohou jsem mu n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel od svalnat\u00e9 hrudi, p\u0159es p\u011bkn\u011b tvarovan\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko a nakonec jsem se zasekl o lem jeho boxerek. Za intenzivn\u00ed Tomovy podpory, jak m\u011b nep\u0159est\u00e1val zezadu laskat, zbavil jsem Andyho prou\u017ekat\u00e9 l\u00e1tky nejd\u0159\u00edv na jedn\u00e9 stran\u011b, pot\u00e9 na druh\u00e9, a pak u\u017e sta\u010dilo jen n\u011bkolik pohyb\u016f rukou a u\u017e jsme byli zcela naz\u00ed dva.<\/div>\n
Tom se zarazil, div mi neza\u010dal slintat na rameno a j\u00e1 si ten dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd kl\u00edn tak\u00e9 z\u00e1libn\u011b prohl\u00ed\u017eel. Andreasovi na\u0161e hladov\u00e9 pohledy z\u0159ejm\u011b ned\u011blaly a\u017e tak \u00fapln\u011b dob\u0159e\u2026 No tak, p\u0159edstavte si, jak nad v\u00e1mi slintaj\u00ed dvoj\u010data a drav\u00fdm pohledem sleduj\u00ed va\u0161e mu\u017estv\u00ed\u2026 Taky bych se nec\u00edtil tak \u00fapln\u011b sebejist\u011b. Andreas m\u011b ov\u0161em nep\u0159est\u00e1val p\u0159ekvapovat.
P\u0159evalil se p\u0159ese m\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e se op\u011bt nen\u00e1padn\u011b ot\u0159el o m\u00e9 vzru\u0161en\u00ed, a pak u\u017e celou vahou spo\u010dinul na m\u00e9m vzru\u0161en\u00e9m dvoj\u010deti.<\/div>\n
„Umh…“ uklouzlo Tomovi, jak si ty pozice protentokr\u00e1t vym\u011bnili.
Andy se jen samolib\u011b usm\u00e1l, svezl se o kousek n\u00ed\u017e, a pak u\u017e z Toma bez okolk\u016f serval voln\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo a p\u0159itom ti\u0161e zamumlal cosi jako:<\/div>\n
„To abys netrhal partu.“
Pot\u00e9 si vym\u011bnili n\u011bkolik polibk\u016f a kdy\u017e se Andreas z m\u00e9ho bratra milostiv\u011b zase odvalil a m\u011b se kone\u010dn\u011b naskytla mo\u017enost vid\u011bt p\u0159\u00edmo do Tomova rozkroku, kterou jsem si p\u0159irozen\u011b nenechal uj\u00edt, m\u011bl jsem co d\u011blat, abych nevyk\u0159ikl vzru\u0161en\u00edm.
A to jsem ho zat\u00edm jenom ‚vid\u011bl‘.
Tm\u011blo se mi p\u0159ed o\u010dima, z\u0159ejm\u011b bych zcela norm\u00e1ln\u00edmu \u010dlov\u011bku nevysv\u011btlil, jak m\u011b vzru\u0161uje pohled na rozkrok m\u00e9ho identick\u00e9ho dvoj\u010dete, ale s n\u011bjak\u00fdm vysv\u011btlov\u00e1n\u00edm bych se moment\u00e1ln\u011b v\u00e1\u017en\u011b nem\u011bl chu\u0165 obt\u011b\u017eovat.
Te\u010f jsme byli tady, v t\u011blocvi\u010dn\u011b na\u0161eho gymplu, na\u0161e vzru\u0161en\u00ed p\u0159ekra\u010dovala meze a s nemalou d\u00e1vkou nadr\u017eenosti jsme zkr\u00e1tka nebyli schopn\u00ed zabr\u00e1nit voln\u00e9mu pr\u016fb\u011bhu.
Abych tak \u0159ekl, jak to vypadalo, bylo to asi tak, \u017ee jsme se po sob\u011b vrhli najednou, l\u00edbali se s t\u00edm, jeho\u017e rty jsme m\u011bli zrovna nejbl\u00ed\u017e a tam dole se cosi podobn\u00e9ho praktikovalo tak\u00e9 – co bylo nejbl\u00ed\u017e, to jsi stisknul. M\u016f\u017eu potvrdit, \u017ee to nebylo tak \u00fapln\u011b nesystematick\u00e9, pokud \u0161lo o na\u0161e vzru\u0161en\u00ed – bereme-li v \u00favahu, \u017ee n\u00e1m \u0161lo o prav\u00fd opak toho, abychom je sn\u00ed\u017eili.<\/div>\n
„Chci t\u011b Bille, hrozn\u011b moc\u2026“ \u0161eptal mi zezadu do ucha kdosi, kdo m\u011bl podobn\u00fd hlas jako Tom. Tak \u00fapln\u011b jist\u00fd jeho toto\u017enost\u00ed bych si v\u0161ak nebyl, t\u00edmhle t\u00f3nem jsem ho sly\u0161el mluvit poprv\u00e9, ale vlastn\u011b jsem toho dne za\u017eil plno v\u011bc\u00ed poprv\u00e9, tohle u\u017e by m\u011b nem\u011blo p\u0159ekvapovat\u2026 V porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, \u017ee jsem t\u0159eba poprv\u00e9 vid\u011bl jeho chloubu, dalo by se n\u011bco takov\u00e9ho, jako t\u00f3nina hlasu, pokl\u00e1dat za detail.<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
Byl to ten nejnev\u0161edn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1\u017eitek, le\u017eet vedle vlastn\u00edho bratra a \u0161eptat mu, jak moc bych si p\u0159\u00e1l, prov\u00e1d\u011bt s n\u00edm nemravn\u00e9 v\u011bci. Narozd\u00edl ode m\u011b, Andreas se slovy nezdr\u017eoval, n\u00fdbr\u017e rovnou jednal. Bylo vid\u011bt, \u017ee ti dva spolu u\u017e dlouho nespali, jakoby je poh\u00e1n\u011bla fanatick\u00e1 touha, p\u0159iv\u00e9st toho druh\u00e9ho co nejefektivn\u011bji k vrcholu. Je\u0161t\u011b nikdy jsem nic podobn\u00e9ho nevid\u011bl – pro n\u011b byl sex snad posv\u00e1tn\u00fd…
Mysl\u00edm, \u017ee jsem z n\u00e1s t\u0159\u00ed byl jedin\u00fd, koho su\u017eoval strach. Taky jsem ale byl jedin\u00fd, co je\u0161t\u011b nikdy nespal s klukem… Bill na tom byl viditeln\u011b l\u00edp.
Op\u011bt spo\u010d\u00edval mezi mnou a Andreasem a d\u011blal v\u0161echno proto, aby n\u00e1s oba uspokojil. Kdy\u017e byl oto\u010den\u00fd k Andymu, laskal jsem ho zezadu za krkem j\u00e1, kdy\u017e se odvr\u00e1til od n\u011bj, l\u00edbal ho on.
Kdy\u017e u\u017e to vypadalo, \u017ee nal\u00e9hav\u011bji st\u00e9nat u\u017e ani nem\u016f\u017ee, kone\u010dn\u011b se nad n\u00edm n\u00e1\u0161 nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d slitoval a svezl se po hladk\u00e9 \u017e\u00edn\u011bnce n\u00ed\u017e, kde \u00fastil Bill\u016fv rozkrok.
Bill vydechl, pokr\u010dil nohy v kolenou a nedo\u010dkav\u011b je rozt\u00e1hl. Vzdychal, jak jsem ho je\u0161t\u011b nikdy nesly\u0161el…<\/div>\n
Po\u010dalo mi b\u00fdt velice trapn\u011b – kolik lid\u00ed le\u017eelo vedle sv\u00e9ho bratra, kdy\u017e prosil o uspokojen\u00ed, roztahoval nohy, div si je nevykloubil a opakoval, \u017ee tak<\/em> dlouho nem\u011bl sex.
Co h\u016f\u0159, bylo, \u017ee Andy za\u010dal vyhovovat jeho prosb\u00e1m a mne se op\u011bt zmocnil pocit p\u00e1t\u00e9ho kola u vozu.
Ach, zatracen\u011b, co jsem to ud\u011blal, vl\u00edzt „do postele“ s dvoj\u010detem a nejlep\u0161\u00edm k\u00e1mo\u0161em… Kdyby do postele, my – chci \u0159\u00edct, moment\u00e1ln\u011b oni – si to rozd\u00e1vaj\u00ed ve \u0161koln\u00ed t\u011blocvi\u010dn\u011b! Naj\u00edt n\u00e1s tu n\u011bkdo, jsme po smrti.
Bohu\u017eel, m\u00e1 smrt m\u011bla p\u0159ij\u00edt je\u0161t\u011b o n\u011bco d\u0159\u00edv, kdy po mn\u011b Bill hm\u00e1tnul – netu\u0161\u00edm, jak se mu to poda\u0159ilo; pokl\u00e1dal jsem ho za smysl\u016f zbaven\u00e9ho – a strhnul m\u011b hlavou na sv\u016fj hrudn\u00edk.
V\u0161iml jsem si, \u017ee Andreas byl nyn\u00ed zam\u011bstn\u00e1n chutn\u00e1n\u00edm k\u016f\u017ee m\u00e9ho bratra kdesi na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b jeho stehen, kdy\u017e si v\u0161iml, m\u00e9ho nev\u011b\u0159\u00edcn\u00e9ho pohledu, jen se zdr\u00e1hav\u011b u\u0161kl\u00edbl. M\u00e1m dojem, \u017ee si to snad ani nemohl v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech pamatovat – p\u0159ipadal mi jako v ext\u00e1zi.
Bill se rozhodl tlumit sv\u00e9 vzdechy do vnit\u0159ku m\u00fdch \u00fast. L\u00edbal m\u011b, nenasytn\u011b se dob\u00fdval st\u00e1le hloub a hloub do m\u00fdch \u00fast. Byl jsem p\u0159ekvapen, \u017ee a\u010d jeho pa\u017ee p\u016fsobily tak slab\u011b, k hrudi si m\u011b dok\u00e1zal p\u0159ivinout velmi pevn\u011b. Ostr\u00e9, nalakovan\u00e9 nehty mi zar\u00fdval hluboko do rozp\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ee na z\u00e1dech, a\u017e jsem m\u011bl tendenci ut\u00edrat si uslzen\u00e9 o\u010di, zat\u00edmco Bill, kdykoliv se mu mezi polibky dostalo dechu, volal hlasit\u011b Andreasovo jm\u00e9no, prokl\u00e1dan\u00e9 t\u00edm m\u00fdm.
Andreas mezit\u00edm po\u010dal jazykem ob\u0161\u0165ast\u0148ovat Billovo p\u0159irozen\u00ed. Je\u0161t\u011b nikdy nikdo mi nic takov\u00e9ho ned\u011blal, ale p\u0159i pohledu na Billa jsem si byl jist\u00fd, \u017ee to chci jednoho dne ur\u010dit\u011b za\u017e\u00edt – nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, \u017ee by se n\u011bkdy n\u011bkdo mohl nach\u00e1zet ve stavu v\u011bt\u0161\u00edho uspokojen\u00ed, ne\u017e pr\u00e1v\u011b on te\u010f.<\/div>\n
Ve\u0161ker\u00e1 snaha tlumit sv\u00e9 steny, nebo l\u00edbat m\u00e9 rty, byla r\u00e1zem pry\u010d a Bill zvr\u00e1til hlavu kamsi dozadu, a\u017e jsem m\u011bl pocit, \u017ee si zlom\u00ed p\u00e1te\u0159, a nekontrolovateln\u011b vzdychal.
Op\u011bt jsem nem\u011bl co d\u011blat, a tak jsem se p\u0159ese v\u0161echny rozpaky rozhodl, \u017ee poct\u00edm svou p\u00e9\u010d\u00ed Andrease. Uv\u00edtal to s velikou chut\u00ed, vd\u011b\u010dn\u011b se nechal laskat na krku, i na z\u00e1dech. P\u0159edklon\u011bn k Billovu rozkroku, musel na n\u00e1s b\u00fdt docela bizarn\u00ed pohled.
Andreasovy jemn\u00e9, blon\u010fat\u00e9 vlasy m\u011b lehce \u0161imraly po tv\u00e1\u0159i a on co chv\u00edli oto\u010dil obli\u010dej ke mn\u011b a vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00e1l – pro\u010d jsme si nikdy nev\u0161iml, \u017ee m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel je tak atraktivn\u00ed? \u017diveln\u00fd pohled t\u011bch zelen\u00fdch o\u010d\u00ed m\u011b dost\u00e1val do kolen – doslova.
Pochybuju, \u017ee by Bill byl natolik p\u0159i smyslech, aby si pov\u0161iml, co nad jeho rozkrokem d\u011bl\u00e1me. Andymu zasv\u00edtily o\u010di – ten moment jsem moc dob\u0159e znal, to zaru\u010den\u011b znamenalo jeden z jeho skv\u011bl\u00fdch n\u00e1pad\u016f… Zvedl hlavu a posunky na m\u011b uk\u00e1zal, abych se p\u0159esunul na jeho m\u00edsto – zat\u00edm jsem nevid\u011bl d\u016fvod odporovat.<\/div>\n
„Noo!“ povzbuzoval m\u011b a m\u00e1val rukama.
Nech\u00e1pav\u011b jsem na n\u011bj pohl\u00e9dl, koutky mi cukaly.<\/div>\n
„No d\u011blej!“ nazna\u010doval rty a popoh\u00e1n\u011bl m\u011b rukama a s li\u0161\u00e1ck\u00fdm \u00fasm\u011bvem vypl\u00e1zl jazyk a ve vzduchu p\u0159edv\u00e1d\u011bl l\u00edz\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
S potla\u010dovan\u00fdm sm\u00edchem jsem se sklonil k Billov\u011b chloub\u011b a v\u00e1hav\u011b povypl\u00e1zl \u0161pi\u010dku jazyka. Pobaven\u00fd Andreas u\u017e to z\u0159ejm\u011b nevydr\u017eel a drcnul m\u011b ze shora do hlavy, a\u017e jsem se o n\u011bj nejenom ot\u0159el tv\u00e1\u0159\u00ed, ale m\u016fj jazyk se tak\u00e9 dotkl. Dod\u00e1val jsem si odvahy. Konec konc\u016f, u\u017e jsem to p\u0159eci jednou d\u011blal, tak pro\u010d ne podruh\u00e9?
Jen\u017ee tenkr\u00e1t to bylo n\u011bco jin\u00e9ho… bylo to tak spont\u00e1nn\u00ed, a v tu chv\u00edli mi \u0161lo hlavn\u011b o to, abych Billa co nejv\u00edc vytrestal za jeho nef\u00e9rov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed… Dnes m\u011blo j\u00edt o z\u00e1\u017eitek.
Bill byl zjevn\u011b znaven sv\u00fdm neutuchaj\u00edc\u00edm \u0159evem, a tak m\u011bl hlavu polo\u017eenou na m\u011bkk\u00e9 \u017e\u00edn\u011bnce a z\u0159ejm\u011b v\u016fbec nevn\u00edmal, co se to tam dole u jeho rozkroku d\u011bje, jen nedo\u010dkav\u011b nadzdvih\u00e1val p\u00e1nev, hlavn\u011b aby to u\u017e n\u011bkdo kone\u010dn\u011b ud\u011blal…
Semknul jsem v\u00ed\u010dka a kone\u010dn\u011b za\u010dal zapojovat sv\u016fj jazyk do obratn\u00fdch hr\u00e1tek s bratrov\u00fdm p\u0159irozen\u00edm…<\/p>\n

autor: Ketty<\/strong>, *Nicky*
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(Bill) Velice neklidn\u011b se zavrt\u011bl.T\u0159el jsem jeho boky, mas\u00edroval je a prsty sem tam provokativn\u011b zajel pod spodn\u00ed lem nohavi\u010dkov\u00fdch boxerek.St\u00e9nal skoro tak hlasit\u011b, jako my s bratrem, av\u0161ak to stejn\u00e9 to nebylo – onen ur\u010dit\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvuk, jsme ze sebe dok\u00e1zali<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[115],"tags":[],"class_list":["post-18132","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-t-a-b-u"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18132","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18132"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18132\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18132"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18132"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18132"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}