{"id":18133,"date":"2008-04-24T18:00:00","date_gmt":"2008-04-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18093"},"modified":"2008-04-24T18:00:00","modified_gmt":"2008-04-24T17:00:00","slug":"nas-osud-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/24\/nas-osud-15\/","title":{"rendered":"N\u00e1\u0161 osud 15."},"content":{"rendered":"
Najednou se v televizi ozvalo nezn\u00e1m\u00e9 zaprask\u00e1n\u00ed!<\/em><\/div>\n
xxx<\/div>\n
Moje t\u011blo sebou nekontrolovateln\u011b \u0161kublo a j\u00e1 vyd\u011b\u0161en\u011b otev\u0159el o\u010di. Na obrazovce se zjevila ta bytost z baru!<\/div>\n
„Ne! Pomoc! Pomozte mi n\u011bkdo!“ Domem se rozlehl ostr\u00fd v\u00fdk\u0159ik vyd\u011b\u0161en\u00e9ho chlapce! Napl\u0148ovalo ho tolik strachu, ten v\u00fdk\u0159ik byla posledn\u00ed zoufal\u00e1 prosba o z\u00e1chranu\u2026 kter\u00e1 v\u0161ak nep\u0159ijde\u2026 To on ho odehnal. Vypudil od sebe jedin\u00e9ho str\u00e1\u017en\u00e9ho and\u011bla, kter\u00e9ho m\u011bl! And\u011bla s bo\u017eskou tv\u00e1\u0159\u00ed, \u010dern\u00fdmi vlasy a srdcem v\u011bt\u0161\u00edm ne\u017e cel\u00fd sv\u011bt! A on ho zranil, pol\u00e1mal jeho k\u0159id\u00e9lka, sfoukl jedin\u00fd plam\u00ednek nad\u011bje, kter\u00fd mu z\u00e1\u0159il na cestu\u2026<\/div>\n
Pohltila m\u011b hysterie, zd\u011b\u0161en\u00ed, strach! Tak moc jsem se b\u00e1l! Hr\u016fzou jsem skoro nemohl d\u00fdchat, pohybovat se, NIC! Na m\u016fj hrudn\u00edk jako by znenad\u00e1n\u00ed dopadlo t\u011b\u017ek\u00e9 olov\u011bn\u00e9 z\u00e1va\u017e\u00ed. U\u017e jsem nemohl k\u0159i\u010det\u2026 Cht\u011bl jsem pry\u010d! Tlukot m\u00e9ho srdce se zd\u011b\u0161en\u00edm sn\u00ed\u017eil na tak n\u00edzkou frekvenci, \u017ee ani v tom absolutn\u00edm tichu, kter\u00e9 zavl\u00e1dlo, ho nebylo sly\u0161et. Co se d\u011bje? Pro\u010d se ta bytost zase objevila? Co mi chce ud\u011blat?! S\u00edpav\u011b jsem se z posledn\u00edch sil nadechl, abych zak\u0159i\u010del o pomoc, ale ne\u0161lo to!<\/div>\n
„\u2026p\u0159iznej si to\u2026“<\/em> promluvila ta bytost. Byl to klidn\u00fd vyrovnan\u00fd hlas, ale j\u00e1 se ho tak lekl, \u017ee jsem div nespadl z pohovky. T\u011blo se mi t\u0159\u00e1slo. Cht\u011bl jsem ut\u00e9ct, nebylo v\u0161ak kam!<\/div>\n
„\u2026p\u0159iznej si to, p\u0159iznej si to\u2026“<\/em> d\u00e1l z obrazovky vych\u00e1zely monot\u00f3nn\u00ed slova. Co si m\u00e1m p\u0159iznat? V duchu jsem k\u0159i\u010del.<\/div>\n
„\u2026no tak, p\u0159iznej si to\u2026!“<\/em> Za\u010dal jsem zoufale bre\u010det. S tv\u00e1\u0159i zk\u0159ivenou bolest\u00ed a utrpen\u00edm, jsem ti\u0161e plakal. O\u010di m\u011b p\u00e1lily, d\u00fdchalo se mi \u010d\u00edm d\u00e1l obt\u00ed\u017en\u011bji.<\/div>\n
„p\u0159iznej si to, p\u0159iznej si to, p\u0159iznej si to\u2026“<\/em> Ta slova se d\u00e1l nesla m\u00edstnost\u00ed a shazovala na m\u00e9 t\u011blo dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 ot\u011b\u017ee. V\u0161echny \u0161\u0165astn\u00e9 vzpom\u00ednky postupn\u011b opou\u0161t\u011bly mou mysl. Z\u016fst\u00e1vala jen bolest, ta neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 bolest! Slzy t\u011b\u017ece st\u00e9kaly po m\u00fdch zbledl\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. Odr\u00e1\u017eely m\u016fj smutek a zd\u011b\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159iznej si to!“<\/em> Za\u010dal jsem sebou cukat, moje svaly se k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edjely, p\u016fsobilo mi to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 utrpen\u00ed! Moji du\u0161i to trhalo na kousky, m\u00e9 srdce spalovalo na prach\u2026<\/div>\n
„P\u0159iznej si to!“<\/em> Ta postava se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc za\u010dala podobat Billovi! D\u011bsilo m\u011b to. Jeho ne\u0161\u0165astn\u00e9 o\u010di na m\u011b s citem hled\u011bly. Sledovaly m\u011b jak trp\u00edm… Vid\u011bly m\u011b, ale neposlaly sv\u00e9mu majiteli vzkaz o tom obraze co vid\u00ed\u2026 nechaly ho, nic mu ne\u0159ekly, aby mi nemohl pomoci. Proto\u017ee kdyby m\u011b takhle spat\u0159il, je to m\u016fj bratr a ur\u010dit\u011b by to ud\u011blal! Jen\u017ee pr\u00e1v\u011b tomu cht\u011bl n\u011bkdo zabr\u00e1nit. Ten n\u011bkdo sem seslal jeho postavu\u2026 ale jen t\u011b\u017eko mohla vlastnit i Billovu du\u0161i\u2026 Byl to sp\u00ed\u0161 jen obraz, jeho duch. Nehmotn\u00fd, bez \u017eivota\u2026 ale i p\u0159esto po\u0159\u00e1d tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b kr\u00e1sn\u00fd! Ty kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di, zahled\u011bl jsem se do nich i p\u0159es tu ve\u0161kerou krutou bolest, co mi to v\u0161echno zp\u016fsobovalo, jsem do nic oddan\u011b hled\u011bl. Jako by mi n\u011bco \u0159\u00edkaly\u2026 n\u011bco jako: Tome, l\u00e1sko moje, p\u0159iznej to\u2026pros\u00edm, pak budu kone\u010dn\u011b voln\u00fd a ty se mnou! Mus\u00ed\u0161 \u0159\u00edct pravdu. Tomi, pros\u00edm!<\/em><\/div>\n
Po jeho tv\u00e1\u0159i znenad\u00e1n\u00ed stekla kaln\u00e1 slzi\u010dka\u2026 Ten pram\u00ednek vody jemn\u011b hladil jeho hebk\u00e9 rysy. Klouzal po jeho poko\u017ece a mazlil se s ka\u017edi\u010dk\u00fdm v\u00fdstupkem,kter\u00fd byl na Billov\u011b bled\u00e9 k\u016f\u017ei. Dojalo m\u011b to, v\u00e1\u017en\u011b hrozn\u011b moc! C\u00edtil jsem, jak se moje srdce zase pomalinku rozbu\u0161ilo\u2026 Pak ale do m\u011b vjel dal\u0161\u00ed ostr\u00fd vpich utrpen\u00ed! Kdy\u017e to te\u010f ne\u0159eknu, ten dal\u0161\u00ed bude jist\u011b m\u00fdm posledn\u00edm. M\u00e9 t\u011blo je slab\u00e9, u\u017e se nedok\u00e1\u017ee d\u00e1l br\u00e1nit, m\u016fj konec se bl\u00ed\u017e\u00ed. Ale j\u00e1 je\u0161t\u011b nechci! Chci \u017e\u00edt d\u00e1l! Chci napravit v\u0161echny sv\u00e9 chyby! Chci to zm\u011bnit!<\/div>\n
V zoufalstv\u00ed jsem vyk\u0159ikl to jedin\u00e9, co m\u011b je\u0161t\u011b te\u010f dr\u017eelo p\u0159i \u017eivot\u011b\u2026<\/div>\n
„Bille, miluju T\u011b!“<\/div>\n
Jeden \u010dernovlas\u00fd chlapec, kdesi v nemocnici, sebou n\u00e1hle trhl a p\u0159\u00edstroje ukazuj\u00edc\u00ed na jeho \u017eivotn\u00ed funkce, se n\u00e1hle vr\u00e1tily do pohybu. Le\u017e\u00ed tu v komatu od t\u00e9 doby, co se psychicky zhroutil a po tom co ho jeho bratr odvezl na psychiatrickou l\u00e9\u010debnu, se pokusil o sebevra\u017edu. L\u00e9ka\u0159i ho pe\u010dliv\u011b hl\u00eddali, ale n\u00e1hle nastaly komplikace\u2026U\u017e nev\u011b\u0159ili, \u017ee se jim poda\u0159\u00ed vr\u00e1tit ho zp\u011bt, kdy\u017e najednou\u2026<\/em><\/div>\n
„Hur\u00e1, m\u00e1me ho!“ zvolal nad\u0161en\u011b mlad\u00fd l\u00e9ka\u0159. „To snad nen\u00ed mo\u017en\u00e9, z\u00e1zrak!“ vyk\u0159ikla \u0161\u0165astn\u011b sestra a radostn\u011b si povysko\u010dila! V\u0161em se moc ulevilo. Mlad\u00fd l\u00e9ka\u0159 s \u00fasm\u011bvem prohl\u00e1sil: „Asi ho m\u00e1 n\u011bkdo v\u00e1\u017en\u011b moc r\u00e1d, kdy\u017e se rozhodl tu je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das s n\u00e1mi z\u016fstat\u2026“<\/em><\/div>\n
Kdyby jen v\u011bd\u011bl, jak MOC m\u011bl pravdu.<\/em><\/div>\n
M\u016fj hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik se nesl pokojem. Odr\u00e1\u017eel se od st\u011bn, kter\u00e9 je\u0161t\u011b mnohokr\u00e1t n\u00e1sobily jeho intenzitu. V m\u017eiku byla bytost pry\u010d.<\/div>\n
Tom le\u017eel na gau\u010di, o\u010di zarudl\u00e9 od slz, ve tv\u00e1\u0159i dozn\u00edvaj\u00edc\u00ed zd\u011b\u0161en\u00ed\u2026 Hluboce oddychoval, v ruce pevn\u011b sv\u00edraj\u00edc pol\u0161t\u00e1\u0159, do kter\u00e9ho bolestn\u011b zar\u00fdval nehty. Jeho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 panenky t\u011bkaly po m\u00edstnosti a strachem se je\u0161t\u011b cel\u00fd klepal. Tohle bylo to nejhor\u0161\u00ed co v \u017eivot\u011b za\u017eil. Pron\u00e1sleduj\u00ed ho snad p\u0159\u00edzraky\u2026? Je\u0161t\u011b n\u011bkolik dobr\u00fdch minut se z toho \u0161oku nemohl vzpamatovat. Bez hnut\u00ed sed\u011bl, uslzen\u00fdma o\u010dima hled\u011bl na obrazovku p\u0159ed sebou a v hlav\u011b se mu honily zmaten\u00e9 my\u0161lenky. Nyn\u00ed v\u016fbec nebyl schopen rozli\u0161it sen od reality\u2026<\/p>\n

autor: Pawlinka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Najednou se v televizi ozvalo nezn\u00e1m\u00e9 zaprask\u00e1n\u00ed! xxx Moje t\u011blo sebou nekontrolovateln\u011b \u0161kublo a j\u00e1 vyd\u011b\u0161en\u011b otev\u0159el o\u010di. Na obrazovce se zjevila ta bytost z baru! „Ne! Pomoc! Pomozte mi n\u011bkdo!“ Domem se rozlehl ostr\u00fd v\u00fdk\u0159ik vyd\u011b\u0161en\u00e9ho chlapce! Napl\u0148ovalo ho tolik strachu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[107],"tags":[],"class_list":["post-18133","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nas-osud"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18133","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18133"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18133\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18133"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18133"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18133"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}