{"id":18146,"date":"2008-04-23T18:00:00","date_gmt":"2008-04-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18106"},"modified":"2008-04-23T18:00:00","modified_gmt":"2008-04-23T17:00:00","slug":"desperation-with-change-into-love-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/23\/desperation-with-change-into-love-21\/","title":{"rendered":"Desperation with change into Love 21."},"content":{"rendered":"
„Se\u0161 ty v\u016fbec norm\u00e1ln\u00ed, Georgu?! \u017de j\u00e1 se v\u016fbec pt\u00e1m! Jasn\u011b \u017ee nejsi. Ale j\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed jsem, kdy\u017e ti te\u010f \u0159\u00edk\u00e1m, aby sis sbalil v\u011bci a okam\u017eit\u011b vypadnul! J\u00e1 t\u011b tady nechci! Okam\u017eit\u011b si padej sbalit ty v\u011bci a vypadni! Ne\u010dum na m\u011b a jdi!“ za\u0159vu na n\u011bj a m\u00e1lem mu jednu vrazim.
„Tome, nemysl\u00ed\u0161 \u017ee by…“ zkus\u00ed Gusta, ale j\u00e1 se na n\u011bj podivam takovym pohledem, \u017ee rad\u0161i zase rychle zmlkne.
„Nesly\u0161el’s?“ pod\u00edv\u00e1m se p\u0159ekvapen\u011b na Georga, ale to u\u017e vid\u00edm jeho sklopen\u00fd ramena ve dve\u0159\u00edch.
„Tome, nemysl\u00ed\u0161, \u017ees tohle p\u0159ehnal?“
„Ne, Gustave. Tohle u\u017e p\u0159ehnal. A kdy\u017e dovol\u00ed\u0161, jdu se pokusit uklidnit Billa,“ zvednu se a rychl\u00fdm krokem dojdu ke koupeln\u011b, odkud sly\u0161\u00edm tekouc\u00ed vodu.
„Bille, no tak Bille, pus\u0165 m\u011b tam. Pros\u00edm,“ klepu na dve\u0159e.
„Bille!“ k\u0159iknu po p\u00e1r minut\u00e1ch, co m\u011b k sob\u011b po\u0159\u00e1d nepustil. V\u011bt\u0161inou bych se na to vyka\u0161lal a \u0161el n\u011bkam do klubu nebo tak, s t\u00edm, \u017ee se z toho dostane, ale te\u010f se na to nevyka\u0161lu, jeliko\u017e z tohohle se jen tak nedostane.
„Tome jdi pry\u010d… Pros\u00edm,“ k\u0159ikne na m\u011b, hned jak vypne vodu a sly\u0161\u00edm jen kroky.
„Dob\u0159e… Ale pak za mnou p\u0159ij\u010f do lo\u017enice, ano?“ potichu na n\u011bj promlouv\u00e1m.
„Jo, neboj…M\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“
„J\u00e1 tebe taky, Bille, to p\u0159eci v\u00ed\u0161, a\u0165 jsi jak\u00fd jsi – j\u00e1 t\u011b m\u00e1m r\u00e1d v\u017edycky, za jak\u00fdchkoliv okolnost\u00ed. Na to nezapome\u0148,“ jemn\u011b klepnu na dve\u0159e a odch\u00e1z\u00edm rovnou do lo\u017enice, nezapomenu se pod\u00edvat na otev\u0159en\u00fd dve\u0159e pokoje Georga, odkud sly\u0161\u00edm rychl\u00fd kroky a bru\u010den\u00ed. M\u00e1 co cht\u011bl – idiot.
Sednu si do k\u0159esla, kter\u00fd osam\u011ble stoj\u00ed p\u0159\u00edmo pod oknem a zad\u00edv\u00e1m se ven.
Nikdy jsem nad ni\u010d\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Vztah s Billem m\u011b \u00fapln\u011b zm\u011bnil. Zm\u011bnil moje city, zm\u011bnil moje srdce, zm\u011bnil m\u011b. Nech\u00e1pu to… Jeden jedinej \u010dlov\u011bk a sv\u011bt se obr\u00e1t\u00ed o 360\u00b0. Ale jsem za n\u011bj r\u00e1d. Uk\u00e1zal mi, \u017ee sv\u011bt m\u016f\u017ee bejt i hezkej. M\u00e1m toho \u010dlov\u00ed\u010dka r\u00e1d v\u00edc, ne\u017e by si kdo myslel. Kdyby o tom ov\u0161em n\u011bkdo v\u011bd\u011bl.
„Tome?“ usly\u0161\u00edm tich\u00fd hl\u00e1sek ode dve\u0159\u00ed. Oto\u010d\u00edm se a vid\u00edm toho mal\u00fdho tvore\u010dka, kterej m\u00e1 l\u00ed\u010den\u00ed rozmazan\u00fd a\u017e na brad\u011b.
Se sklopenou hlavou zamkne dve\u0159e a dojde ke mn\u011b.
„Sedni si,“ \u0161eptnu a st\u00e1hnu si ho k sob\u011b na kl\u00edn, kde mu jemn\u011b jedn\u00edm jedin\u00fdm prst\u00edkem set\u0159u rozmazan\u00fd st\u00edny. Kouknu mu do o\u010d\u00ed a nikdy jsem tam nevid\u011bl tolik zklam\u00e1n\u00ed, jako te\u010f.
„J\u00e1… P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem.. A… Cht\u011bl bych odej\u00edt z kapely,“ zasko\u010d\u00ed m\u011b. Co\u017ee? D\u011bl\u00e1 si srandu?
„Bille. Nebl\u00e1zni. Tohle… S Georgem se v\u016fbec nemus\u00ed\u0161 bavit, sta\u010d\u00ed vypadat d\u00e1l jako skupina, nemus\u00ed\u0161 mu b\u00fdt na bl\u00edzku, kdy\u017e to bude nutn\u00e9, ale odej\u00edt nesm\u00ed\u0161. Nesm\u00ed\u0161 p\u0159eci zni\u010dit n\u00e1\u0161 sen.“
„J\u00e1 to tam s n\u00edm nevydr\u017e\u00edm, Tommy,“ pevn\u011b m\u011b obejme.
„Brou\u010dku… Kdy\u017e zp\u00edv\u00e1\u0161, nemysl\u00ed\u0161 na nic jin\u00fdho. A j\u00e1 opravdu nebudu poslouchat tv\u016fj zp\u011bv doma, jeliko\u017e doma budou na pr\u00e1ci jin\u00fd v\u011bci. Hm?“ jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm na nos\u00e1nek. Na ten jeho rozko\u0161nej, malinkej nos\u00e1nek.
„To locht\u00e1,“ usm\u011bje se smutn\u011b a jemn\u011b mi prstem p\u0159ejede po tv\u00e1\u0159i a\u017e dol\u016f, na krk.
„Ale ale, p\u0159eci by se m\u016fj malej br\u00e1\u0161ka Bill ne\u010dertil.“
„J\u00e1 se ne\u010dert\u00edm,“ nafoukne tv\u00e1\u0159e.
„Dob\u0159e, tak se\u0161 nafouklej jak bublina a vypad\u00e1\u0161 hrozn\u011b tlust\u011b,“ hraju mu na vzhled.
Dvakr\u00e1t na pr\u00e1zdno otev\u0159e pusu a zase j\u00ed zav\u0159e.
„J\u00e1… J\u00e1… J\u00e1… J\u00e1 t\u011b u\u0161krt\u00edm!“ za\u010dne m\u011b \u0161krtit a j\u00e1 ho ze sebe sklepu a ute\u010du mu p\u0159\u00edmo ke dve\u0159\u00edm, ale ouha – zam\u010deno.
„Kam jsi dal ten kl\u00ed\u010d?“ dojde mi, \u017ee ho zamykal on.
„Tady je,“ potuteln\u011b se usm\u00edv\u00e1 a houpe kl\u00ed\u010dkem mezi prsty.
„No vid\u00ed\u0161, \u0161patn\u00e1 n\u00e1lada je ta tam.“
„Ty se\u0161 ale hnusnej, j\u00e1 se s tebou chci mazlit a ty todle,“ nafoukne znova tv\u00e1\u0159e.
„U\u017e jednou jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee vypad\u00e1\u0161 tlust\u011b, kdy\u017e m\u00e1\u0161 nafoukl\u00fd tv\u00e1\u0159e. Ale hrozn\u011b ti to slu\u0161\u00ed,“ jazykem mu p\u0159ejedu po krku, a\u017e k ou\u0161ku, ale t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00edm ze zastav\u00edm. Zachv\u011bl se, dos\u00e1hl jsem sv\u00e9ho – vyprovokoval jsem ho na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru.
„Tom\u00ed, pro\u010d jsi p\u0159estal?“ smutn\u011b na m\u011b koukne.
„Proto\u017ee jsi n\u00e1ladovej jak po\u010das\u00ed,“ vypl\u00e1znu na n\u011bj jazyk, ukradnu mu kl\u00ed\u010d a odejdu do kuchyn\u011b, mam chu\u0165 na kakao.
„Gustave?“ pod\u00edv\u00e1m se p\u0159ekvapen\u011b na kufry v p\u0159eds\u00edni, ale jsem si jistej, \u017ee Georg u\u017e ode\u0161el, dve\u0159e se za n\u00edm zabouchly p\u0159ed dobrou p\u016flhodinou, vid\u011bl jsem ho odch\u00e1zet a odj\u00ed\u017ed\u011bt, p\u0159esto\u017ee letadlo mu polet\u00ed p\u0159inejlep\u0161\u00edm a\u017e za ho\u010fku a \u010dtvrt.
„Jedu s Georgem. S Georgem jsem p\u0159ijel, s Georgem i odjedu. Neber si to tak, \u017ee jsem na jeho stran\u011b, nejsem na stran\u011b ni\u010d\u00ed. J\u00e1 jsem ta neutr\u00e1ln\u00ed ze\u010f, kter\u00e1 v\u00e1s te\u010f bude brzdit, kdykoliv se bude schylovat k jak\u00fdkoliv h\u00e1dce, nebo tak. Jedu s n\u00edm proto, \u017ee te\u010f bude\u0161 uklid\u0148ovat Billa p\u0159i f\u0148uk\u00e1n\u00ed a o to j\u00e1 nestoj\u00edm. Za\u017eil jsem to jednou a u\u017e nikdy v\u00edc.“
S otev\u0159enou pusou na n\u011bj jenom z\u00edr\u00e1m a nesta\u010d\u00edm se divit.
„Jak chce\u0161, je to tvoje rozhodnut\u00ed – j\u00e1 ti nebudu br\u00e1nit. Ale ne\u010dekal jsem to. Tak se m\u011bj hezky, k\u00e1mo,“ popl\u00e1c\u00e1m ho po rameni a m\u00ed\u0159\u00edm si to do kuchyn\u011b a jenom sly\u0161\u00edm n\u011bco o pozdravov\u00e1n\u00ed Billa, chlastu, divokejch noc\u00edch a nevolnostech<\/em>.
Jenom jsem brouknul tich\u00fd ahoj<\/em> a sly\u0161el klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed.
‚\u00daleva‘ pomyslel jsem si a ze m\u011b spadla v\u0161echna nervozita z toho, \u017ee by n\u00e1s mohli sly\u0161et, a pomalu m\u011b opou\u0161t\u011bla euforie z toho, \u017ee n\u00e1m to s Billem bude vych\u00e1zet za jak\u00fdchkoliv okolnost\u00ed, a\u0165 vedle n\u00e1s bude kdokoliv. Ale pomalu mi doch\u00e1z\u00ed, \u017ee to bude je\u0161t\u011b ukrutnej boj s civilizac\u00ed.<\/p>\n

autor: \u017dabi\u010dka a Edie
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Se\u0161 ty v\u016fbec norm\u00e1ln\u00ed, Georgu?! \u017de j\u00e1 se v\u016fbec pt\u00e1m! Jasn\u011b \u017ee nejsi. Ale j\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed jsem, kdy\u017e ti te\u010f \u0159\u00edk\u00e1m, aby sis sbalil v\u011bci a okam\u017eit\u011b vypadnul! J\u00e1 t\u011b tady nechci! Okam\u017eit\u011b si padej sbalit ty v\u011bci a vypadni! Ne\u010dum na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[97],"tags":[],"class_list":["post-18146","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-desperation-with-change-into-loves"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18146","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18146"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18146\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18146"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18146"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18146"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}