{"id":18152,"date":"2008-04-23T15:30:00","date_gmt":"2008-04-23T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18112"},"modified":"2008-04-23T15:30:00","modified_gmt":"2008-04-23T14:30:00","slug":"casoprostor-ii-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/23\/casoprostor-ii-17\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 17."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/div>\n
\n

Kone\u010dn\u011b\u2026 kone\u010dn\u011b m\u011b ta hlava p\u0159estala bolet. M\u016f\u017eu otev\u0159\u00edt o\u010di a nic se nestane, to je v\u017edycky takov\u00e1 \u00faleva. Ale je\u0161t\u011b to neud\u011bl\u00e1m, je mi tu tak p\u0159\u00edjemn\u011b teplo. Sly\u0161\u00edm, \u017ee vedle m\u011b oddechuje Bill. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e je noc a j\u00e1 prospal celej den, ale to je tak v\u017edycky. L\u00e1ska moje\u2026 kocourek mourovatej, v\u017edycky m\u011b nech\u00e1, abych se z toho vyspal. Nech\u00e1pu, pro\u010d tak chlast\u00e1m, ale v\u017edycky kdy\u017e jsem po mejdanu takhle z\u0159\u00edzenej, p\u0159\u00edsah\u00e1m na holej pupek, \u017ee u\u017e to p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nenech\u00e1m doj\u00edt tak daleko\u2026 nikdy to samoz\u0159ejm\u011b nedodr\u017e\u00edm. Ach jo\u2026 kdy\u017e se takhle z\u0159\u00edd\u00edm, kouk\u00e1 na m\u011b Bill se strachem. V\u00edm, \u017ee m\u00e1 hr\u016fzu z toho, aby se ze m\u011b nestal alkoholik, jako bylo moje druh\u00fd j\u00e1 v jeho star\u00e9m \u017eivot\u011b, ale j\u00e1 k tomu nem\u00e1m d\u016fvod. Piju, jen kdy\u017e je p\u0159\u00edle\u017eitost n\u011bco oslavit, a ne proto, abych utopil \u017eal. \u017d\u00e1dnej toti\u017e nem\u00e1m. Jsem absolutn\u011b \u0161\u0165astnej. Neb\u00fdt toho v\u010derej\u0161\u00edho v\u00fdstupu, tak jsem v naprost\u00fd pohod\u011b, ale m\u016f\u017eu si za to s\u00e1m. Kdy\u017e jsem napitej, tak ho provokuju. Geo je stra\u0161n\u011b citlivej na to, kdy\u017e mu d\u00e1m najevo, \u017ee v\u00edm n\u011bco l\u00edp ne\u017e on\u2026 nen\u00e1vid\u00ed to. A j\u00e1 to v\u00edm. Nev\u00edm, kdy se to p\u0159esn\u011b stalo, na za\u010d\u00e1tku to tak nebylo, mohl jsem do n\u011bj \u0161\u00edt a nechal si v\u0161echno l\u00edbit\u2026 jo, jen\u017ee to m\u011b pova\u017eoval za chlapa. Te\u010f u\u017e asi ne. To bude ono\u2026 nem\u00e1m ho co pou\u010dovat, kdy\u017e pro n\u011bj nejsem rovnocennej.<\/p><\/div>\n

\n

Otev\u0159u o\u010di\u2026 no jasn\u011b, tma jako v pytli. Opatrn\u011b se posad\u00edm, abych se trochu zorientoval. V\u00fdborn\u011b, \u017ealudek u\u017e se taky nehoupe, zato se vztek\u00e1 hlady, tak\u017ee jdeme podniknout n\u00e1jezd na lednici, do r\u00e1na bych nevydr\u017eel. Tak co tady m\u00e1me\u2026 n\u011bjakej hrnec, tak se mrknem, co n\u00e1m maminka uva\u0159ila. Pol\u00edvka\u2026 fuj zeleninov\u00e1, tak nic, no\u2026 tohle je co? Jo, p\u00e1re\u010dky, tak to si d\u00e1me. Kdepak je ho\u0159\u010dice? T\u00e1mhle vzadu, poj\u010f ke mn\u011b, ty mr\u0161ko p\u00e1liv\u00e1, p\u016fjde\u0161 p\u011bkn\u011b za p\u00e1re\u010dkama. Co k tomu? Hergot, jenom chleba\u2026 nen\u00ed tu \u017e\u00e1dnej rohl\u00edk\u2026 chleba blbej, mus\u00ed se kr\u00e1jet. V\u017edycky mi to ujede. Koup\u00edm kr\u00e1je\u010d, u\u017e si to \u0159\u00edk\u00e1m asi dva roky a nikdy na to nevzpomenu. No, to se mi povedlo, to zase bude Bill nad\u00e1vat, kter\u00fd \u010dun\u011b to kr\u00e1jelo\u2026 budu se tv\u00e1\u0159it, \u017ee to byla babi\u010dka. Jo, jsou dobr\u00fd. Ale studen\u00fd\u2026 kdo se s t\u00edm m\u00e1 furt oh\u0159ejvat, ono se to v tom \u017ealudku oh\u0159eje samo. T\u00e1k, \u010dty\u0159i no\u017ei\u010dky sta\u010d\u00ed. Ani bych ten chleba nepot\u0159eboval, no ale co\u2026 aspo\u0148 je toho v\u00edc.<\/p><\/div>\n

Copak asi d\u011bl\u00e1 ten malej and\u00edlek. Kdy\u017e sp\u00ed, je tak kr\u00e1snej. „Pako, kde m\u00e1\u0161 zase tu pe\u0159inu,“ za\u0161ept\u00e1m mu do ucha. Oto\u010d\u00ed se l\u00edn\u011b a vystr\u010d\u00ed na m\u011b zadek\u2026 je to na\u0161e prdelka. Tak, te\u010f ti bude tepl\u00ed\u010dko, ty blbe\u010dku malinkej. Asi ti tady vyrob\u00edm n\u011bjak\u00fd z\u00e1brany, aby ti ta pe\u0159ina po\u0159\u00e1d nesj\u00ed\u017ed\u011bla. Nech\u00e1pu, pro\u010d tak kope\u0161, ty \u0165un\u0165o. „Tak dobrou,“ za\u0161ept\u00e1m a jdu zp\u00e1tky do postele. A\u00e1\u00e1\u00e1, to je n\u00e1dhera, m\u011bkk\u00e1 post\u00fdlka, hned vedle to moje kr\u00e1sn\u00fd mourovat\u00fd stvo\u0159en\u00ed\u2026 kde jsi, jenom tro\u0161ku se k tob\u011b p\u0159itul\u00edm, abych t\u011b nevzbudil\u2026 ty kr\u00e1sn\u011b h\u0159eje\u0161, takhle se mi sp\u00ed nejl\u00edp, von\u011bj ti vlasy, l\u00e1sko\u2026 jsi prost\u011b dokonalej\u2026 m\u016fj\u2026<\/div>\n
\n

BILL<\/p><\/div>\n

\n

„Dejve, ba\u010dkory,“ zavol\u00e1m, kdy\u017e sly\u0161\u00edm, \u017ee se n\u011bco hrabe z pokoj\u00ed\u010dku. U\u017e jsem na to p\u0159i\u0161el\u2026 budu mu to p\u0159ipom\u00ednat rovnou a on si zvykne.<\/p><\/div>\n

„Ahoj tat\u00ed, hele,“ uk\u00e1\u017ee mi obut\u00e9 no\u017ei\u010dky a p\u0159ib\u011bhne ke mn\u011b. Kdybych nem\u011bl zrovna n\u016f\u017e v ruce, musel bych ho radost\u00ed obejmout.<\/div>\n
„Po\u010dkej, j\u00e1 si tu kudlu polo\u017e\u00edm, nebo bude pr\u016f\u0161vih\u2026 tak, te\u010f m\u016f\u017ee\u0161,“ hop, u\u017e ho m\u00e1m v n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Ty jsi ale \u0161ikulka, kone\u010dn\u011b ses to nau\u010dil, jo?“ K\u00fdv\u00e1 hlavi\u010dkou, div m\u011b nepra\u0161t\u00ed do \u010dela.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem o n\u011b zakop,“ p\u0159izn\u00e1 se s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Tak se ut\u00edkej vy\u010d\u016frat, d\u011bl\u00e1m sn\u00eddani,“ pust\u00edm ho zp\u00e1tky na zem a u\u017e sly\u0161\u00edm jenom cupit\u00e1n\u00ed z p\u0159eds\u00edn\u011b, cvaknut\u00ed sv\u011btla a bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed. Kdy\u017e jsme ho p\u0159ivezli s m\u00e1mou z Bambulky, ani jsem nev\u011bd\u011bl, jestli d\u00edt\u011b v jeho v\u011bku chod\u00ed na norm\u00e1ln\u00ed z\u00e1chod, nebo je\u0161t\u011b pot\u0159ebuje no\u010dn\u00edk. Byl jsem \u00fapln\u011b mimo\u2026 ov\u0161em Dejv mi hned uk\u00e1zal, \u017ee je vlastn\u011b skoro samostatenej. Kdy\u017e jsem pak pro\u010d\u00edtal odborn\u00fd kn\u00ed\u017eky, zjistil jsem, \u017ee je d\u00edky \u017eivotu v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b nau\u010den\u00fd na spoustu v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 d\u011bti z norm\u00e1ln\u00edch rodin v jeho v\u011bku je\u0161t\u011b neum\u011bj\u00ed. V domov\u011b nemaj\u00ed na d\u011bti tolik \u010dasu, tak je to v\u0161echno u\u010d\u00ed rychleji. Obl\u00edkne se klidn\u011b s\u00e1m, sice ob\u010das naruby nebo m\u00e1 ka\u017edou pono\u017eku jinou, ale obl\u00edkne se.<\/div>\n
\n

„Spl\u00e1chnul jsi?“ zept\u00e1m se hned, jak str\u010d\u00ed hlavi\u010dku do dve\u0159\u00ed kuchyn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Ne,“ pl\u00e1cne se zase do \u010dela a ut\u00edk\u00e1 zp\u00e1tky\u2026 dal\u0161\u00ed z v\u011bc\u00ed, kter\u00fd se ho sna\u017e\u00edm nau\u010dit.<\/div>\n
„U\u017e to je,“ hl\u00e1s\u00ed a hrne se ke stolu.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b to nem\u00e1m, tak se jdi um\u00fdt, jo?“ vyd\u00e1m dal\u0161\u00ed povel a sna\u017e\u00edm se odkrojit tu hr\u016fzu, co Tom zase sp\u00e1chal v noci na chlebu. Ur\u010dit\u011b bude tvrdit, \u017ee to ud\u011blala m\u00e1ma\u2026 jako bych ho neznal. Vid\u00edm mu a\u017e do \u017ealudku, kde s\u00eddlej ty \u010dty\u0159i nohy p\u00e1rku, co v noci zmizely z lednice. Letos dostane k narozk\u00e1m kr\u00e1je\u010d na chleba, u\u017e jsem se rozhodl\u2026 jen\u017ee to je a\u017e v z\u00e1\u0159\u00ed\u2026 tak ne, koup\u00edm ho jen tak. „Chce\u0161 med?“ zept\u00e1m se Dejva, kter\u00fd se hrabe do \u017eidli\u010dky.<\/div>\n
„Jo, a na husi\u010dky,“ poru\u010d\u00ed si. To jsem ho zase n\u011bco nau\u010dil. Kdy\u017e jsme byli mal\u00ed, babi\u010dka n\u00e1m v\u017edycky namazala chleba m\u00e1slem a medem a rozkr\u00e1jela kraj\u00edc na mal\u00e9 obd\u00e9ln\u00ed\u010dky\u2026 \u0159\u00edkala tomu „na husi\u010dky“, aby se n\u00e1m to l\u00edp jedlo a nest\u00e9kal n\u00e1m med po ruce. Jednou jsem to Dav\u00eddkovi ud\u011blal a od t\u00fd doby to chce po\u0159\u00e1d.<\/div>\n
„Dobrou chu\u0165,“ postav\u00edm p\u0159ed n\u011bj tal\u00ed\u0159ek s chlebem a kakao. Zak\u0159en\u00ed se na m\u011b a u\u017e miz\u00ed prvn\u00ed husi\u010dka v jeho pusince. Bude zase sladkej\u2026 od medu.<\/div>\n
\n

TOM<\/p><\/div>\n

\n

„Ahoj Filipe, co pot\u0159ebuje\u0161,“ sly\u0161\u00edm z p\u0159eds\u00edn\u011b, jak Bill telefonuje. To je probuzen\u00ed\u010dko\u2026 Filip, ten b\u00edlej \u010f\u00e1bel, co mi chce vz\u00edt moji l\u00e1sku a poslat ji \u010dasem n\u011bkam do horouc\u00edch pekel. Ne, \u017ee bych ho nem\u011bl r\u00e1d, ale je pro m\u011b symbol\u2026 zrovna tak jako B\u00e9da. Jo, byl dobrej, ale u\u017e by m\u011bl rychle zmizet.<\/p><\/div>\n

„No to je perfektn\u00ed, jsi \u0161ikovnej,“ rozpl\u00fdv\u00e1 se Bill d\u00e1l do telefonu a mn\u011b zatrne. Co to \u0159\u00edkal? To vypad\u00e1, jako by u\u017e tu d\u011bsivou pr\u00e1ci dod\u011blal. „Ne, dneska nem\u016f\u017eu, m\u00e1m odpoledne rozhovor, ale z\u00edtra bych mohl p\u0159ijet,“ mluv\u00ed s Filipem a mn\u011b je to jasn\u00fd. Sakra, te\u010f mi zkazil n\u00e1ladu. Zaprv\u00e9 ten rozhovor do \u017eensk\u00fdho \u010dasopisu o rodin\u011b, na kterej jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, a zadruh\u00e9, z\u00edtra tu zase budu cel\u00fd den s\u00e1m. Sice budu hl\u00eddat Dejva, ale hlavn\u011b m\u011b poka\u017ed\u00e9 d\u011bs\u00ed my\u0161lenka, \u017ee se Bill nevr\u00e1t\u00ed. Zmiz\u00ed n\u011bkde v \u010dase a j\u00e1\u2026 co j\u00e1\u2026 Nesm\u00edm po\u0159\u00e1d myslet jen na sebe. Taky je tu ten \u0161punt. Nem\u016f\u017ee ho tu p\u0159ece jen tak nechat a odfr\u010det b\u016fhv\u00ed kam. Budu s n\u00edm o tom muset je\u0161t\u011b hodit \u0159e\u010d, ne\u017e z\u00edtra odjede. Mus\u00ed m\u00edt p\u0159ece n\u011bjakou zodpov\u011bdnost.<\/div>\n
\n

„Tome, sp\u00ed\u0161?“ p\u0159ibl\u00ed\u017eil se mezit\u00edm k posteli. M\u00e1m zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Telefon u\u017e polo\u017eil a sedl si ke mn\u011b. „U\u017e bys m\u011bl vst\u00e1vat, sp\u00ed\u0161 p\u0159esn\u011b\u2026 p\u0159esn\u011b dvacet jedna hodin\u2026 teda s tou no\u010dn\u00ed p\u0159est\u00e1vkou na sva\u010dinu, to by ti mohlo sta\u010dit, ne?“ \u0161imr\u00e1 m\u011b ve vlasech sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi prst\u00edky. Otev\u0159u o\u010di a usm\u011bju se na n\u011bj. M\u00e1 tak kr\u00e1sn\u00fd kukadla. P\u0159isunu se k n\u011bmu, obejmu ho kolem bok\u016f a polo\u017e\u00edm mu hlavu do kl\u00edna. Hlad\u00ed m\u011b n\u011b\u017en\u011b a j\u00e1 bych takhle nejrad\u0161i z\u016fstal a\u017e do smrti\u2026 s n\u00edm. Co to \u0159\u00edkal? Aha, tak\u017ee u\u017e v\u00ed o m\u00e9m no\u010dn\u00edm v\u00fdpadu do lednice. „M\u00e1\u0161 hlad?“ zept\u00e1 se zrovna ve chv\u00edli, kdy si vzpomenu na ten chleba, co jsem mu tam zprasil. K\u00fdvnu hlavou, \u017ee jo a prot\u00e1hnu se. Tohle rann\u00ed prota\u017een\u00ed m\u011b v\u017edycky kr\u00e1sn\u011b narovn\u00e1. V\u0161echny obratle v p\u00e1te\u0159i mi sv\u00fdm prask\u00e1n\u00edm ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee jsou na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Z\u00edvnu a za\u0159vu jako lev. Tohle je m\u016fj rann\u00ed ritu\u00e1l, na kter\u00fd reaguje hlavn\u011b synovec. A taky jo, hned jak sly\u0161el moje hlasit\u00e9 z\u00edv\u00e1n\u00ed, zjev\u00ed se ve dve\u0159\u00edch lo\u017enice. Bill u\u017e se zvedl, \u017ee mi p\u016fjde ud\u011blat sn\u00eddani, a mn\u011b je jasn\u00e9, \u017ee za chvilku tu m\u00e1m toho \u010f\u00e1bla.<\/p><\/div>\n

„Jau,“ zak\u0148u\u010d\u00edm, kdy\u017e mi dupne na stehno\u2026 je\u0161t\u011b \u017ee se netrefil mezi, to bych ho p\u0159etrh\u2026 tohle se d\u00e1 je\u0161t\u011b vydr\u017eet.<\/div>\n
„Ahoj strejdo, babi\u010dka u\u017e odjela. M\u00e1m t\u011b pozdravovat, opil\u010de,“ sed\u00ed na mn\u011b a usm\u00edv\u00e1 se. „Tohle \u0159ekla babi\u010dka?“ zept\u00e1m se jen tak pro kontrolu. Zak\u00fdv\u00e1 hlavou na souhlas. „Ty jsi m\u011bl chleba s medem, vi\u010f?“ zept\u00e1m se, kdy\u017e obdr\u017e\u00edm rann\u00ed pol\u00edben\u00ed od sladk\u00fdho drobe\u010dka\u2026 m\u00e1m \u00fapln\u011b zapatlanou pusu.<\/div>\n
„Jo, t\u00e1ta mi ho namazal a nakr\u00e1jel na husi\u010dky,“ chlub\u00ed se.<\/div>\n
„Tak co dneska podnikneme?“ zept\u00e1m se toho srab\u00edka a shod\u00edm ho ze sebe.<\/div>\n
„T\u00e1ta \u0159\u00edkal, \u017ee odpoledne p\u0159ijde n\u011bjak\u00e1 pan\u00ed,“ pronese smutn\u011b.<\/div>\n
„To neva, to se vydr\u017e\u00ed,“ ujist\u00edm ho. „Ne\u017e p\u0159ijde, tak si n\u011bco zahrajeme, jo? Ale nech m\u011b pros\u00edm t\u011b doj\u00edt do koupelny a na z\u00e1chod\u2026 to mus\u00edm, proto\u017ee jestli m\u011b nenech\u00e1\u0161 se oholit, budu t\u011b t\u00edmhle schv\u00e1ln\u011b \u0161kr\u00e1bat,“ p\u0159ejedu rukou v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b strni\u0161t\u011b na brad\u011b, kter\u00e9 mi mezit\u00edm p\u011bkn\u011b narostlo. Bill nesn\u00e1\u0161\u00ed, kdy\u017e \u0161kr\u00e1bu.<\/div>\n
„Tak j\u00f3, ale j\u00e1 t\u011b namydlim, jo?“ \u0161kemr\u00e1 prcek.<\/div>\n
„Jo, ale opatrn\u011b, nechci tu p\u011bnu plivat je\u0161t\u011b z\u00edtra jako minule,“ p\u0159ipomenu mu jeho um\u011bn\u00ed v zach\u00e1zen\u00ed s p\u011bnou na holen\u00ed\u2026 m\u011bl jsem ji d\u00edky n\u011bmu i v oku.<\/div>\n
\n

BILL<\/p><\/div>\n

\n

P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee m\u011b Tom r\u00e1no sly\u0161el telefonovat s Filipem, ale je divn\u00e9, \u017ee nic ne\u0159\u00edk\u00e1. Hraje si s Dejvem na indi\u00e1ny a skoro se se mnou nebav\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Zdrh\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9j,“ \u0159ve jako bl\u00e1zen a hon\u00ed Dejva po ob\u00fdv\u00e1ku. Oba maj\u00ed pomalovan\u00fd ksichty, na hlav\u00e1ch \u0161\u00edlen\u00fd indi\u00e1nsk\u00fd \u010delenky s barevn\u00fdmi p\u00e9ry, nejsp\u00ed\u0161 ze slepic, v rukou um\u011blohmotn\u00fd tomahawky a l\u00edtaj\u00ed tu jako spla\u0161en\u00ed. Ani nem\u00e1m odvahu je ok\u0159iknout, aby nevysklili n\u011bjakou vitr\u00ednu\u2026 taky by m\u011b mohli chytit, p\u0159iv\u00e1zat k totemu a skalpovat\u2026 cvoci\u2026<\/div>\n
„N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ je\u010d\u00ed David vysok\u00fdm hl\u00e1skem, kdy\u017e ho Tom kone\u010dn\u011b chyt\u00ed za nohu a zalehne vlastn\u00edm t\u011blem, proto\u017ee jinak nem\u011bl \u0161anci ho dostat. Malej je stra\u0161n\u011b mr\u0161tnej a schov\u00e1 se do m\u00edst, kam se Tom za n\u00edm nem\u016f\u017ee dostat.<\/div>\n
„Tak! M\u00e1m t\u011b, brat\u0159e Mal\u00fd P\u00e9ro, p\u016fjde\u0161 p\u0159ed indi\u00e1nskej soud za to, \u017ee jsi se\u017eral posv\u00e1tn\u00fdho kojota, kter\u00fdho jsme m\u011bli z\u00edtra poh\u0159b\u00edt se v\u0161\u00ed sl\u00e1vou na strom! To si vypije\u0161!“ sed\u00ed Tom v\u00edt\u011bzn\u011b na Dejvovi a m\u00e1v\u00e1 mu nad hlavou um\u011blohmotnou zbran\u00ed. Jako kluk miloval indi\u00e1nky a tohle byla jeho parketa\u2026 p\u0159esn\u011b takhle sed\u00e1val na mn\u011b, kdy\u017e m\u011b chytil a soudil m\u011b se stejn\u00fdm z\u00e1palem. Totem jsme m\u011bli na zahrad\u011b postaven\u00fd u ohni\u0161t\u011b a j\u00e1 tam st\u00e1l p\u0159iv\u00e1zan\u00fd kolikr\u00e1t i dv\u011b hodiny, ne\u017e se mu z\u017eelelo uboh\u00fdho brat\u0159\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Ne, ne, ne, nevypiju!“ k\u0159i\u010d\u00ed Dejv a sm\u011bje se p\u0159i tom. „J\u00e1 jsem \u017e\u00e1dn\u00fdho kojota nese\u017eral, takov\u00fd vo\u0161kliv\u00fd v\u011bci j\u00e1 nepap\u00e1m! Ani nev\u00edm, co to je! To ty, n\u00e1\u010deln\u00edku Dlouh\u00fd P\u00e9ro, tys ho se\u017eral. J\u00e1 jsem t\u011b v\u010dera vid\u011bl!“<\/div>\n
„Tak to teda kec\u00e1\u0161, Mal\u00fd P\u00e9ro, je\u0161t\u011b m\u00e1\u0161 mastnou pusu a po\u0159\u00e1d se oblizuje\u0161.“<\/div>\n
„Nene, to ty se po\u0159\u00e1d oblizuje\u0161,“ br\u00e1n\u00ed se ten malej \u0161punt a u\u017e nev\u00ed, jak to ud\u011blat, aby ho strejda Dlouh\u00fd p\u00e9ro pustil. Teda to jsou jm\u00e9na\u2026 p\u0159esn\u011b podle Tomova gusta. Pako. \u017de bych to odpoledne vypr\u00e1v\u011bl pan\u00ed redaktorce z \u010dasopisu pro \u017eeny a d\u00edvky? To by se holky nachechtaly\u2026 jak se u n\u00e1s doma hon\u00ed Mal\u00fd a Dlouh\u00fd p\u00e9ro.<\/div>\n
\n

„Hej vy dv\u011b P\u00e9ra, bude ob\u011bd, umejt packy a n\u00e1stup do kuchyn\u011b. M\u00e1me pe\u010den\u00fdho kojota. R\u00e1no jsem v\u00e1m ho ukradl a upekl k ob\u011bdu, tak honem, a\u0165 nevystydne,“ zavol\u00e1m na n\u011b z kuchyn\u011b, kdy\u017e porcuju pe\u010den\u00fd ku\u0159e. P\u011bknej kojot\u2026 je\u0161t\u011b ned\u00e1vno m\u011bl pe\u0159\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tak poj\u010f, Mal\u00fd P\u00e9ro, t\u00e1ta je ten zlo\u010dinec, kter\u00fdho mus\u00edme umu\u010dit a skalpovat, ale nejd\u0159\u00edv si na to umejem ruce. A\u017e s n\u00edm skon\u010d\u00edme, budeme je m\u00edt od jeho krve\u2026“ sly\u0161\u00edm z p\u0159eds\u00edn\u011b Dlouh\u00fd P\u00e9ro.<\/div>\n
„N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, tat\u00ednka n\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ \u0159ve to moje hodn\u00fd d\u00edt\u011b a br\u00e1n\u00ed m\u011b.<\/div>\n
„J\u00f3\u00f3\u00f3\u00f3, je to Pra\u0161t\u011bn\u00e1 Veverka, n\u00e1\u010deln\u00edk sousedn\u00edho kmene, a zasluhuje pomstu, \u017ee n\u00e1m ukradl kojota!“ mele po\u0159\u00e1d svou Dlouh\u00fd p\u00e9ro a p\u0159i tom myje v koupeln\u011b Dejvovi ruce. Bo\u017ee, douf\u00e1m, \u017ee mu to nevydr\u017e\u00ed a\u017e do ve\u010dera. J\u00e1 mu d\u00e1m Pra\u0161t\u011bnou Veverku! Ten se bude divit\u2026<\/div>\n
\n

~*~<\/strong><\/div>\n

\n

„A jak vychov\u00e1v\u00e1te sv\u00e9ho syna, pane Kaulitzi? Jak\u00fdm stylem v\u00fdchovy? D\u00e1v\u00e1te sp\u00ed\u0161 p\u0159ednost tradi\u010dn\u00ed n\u011bmeck\u00e9, nebo jste pro americk\u00fd zp\u016fsob voln\u00e9 v\u00fdchovy?“ t\u00e1\u017ee se upjat\u00e1 redaktorka, kterou jsme usadili na seda\u010dku v ob\u00fdv\u00e1ku. Ka\u017edou chv\u00edli nakr\u010d\u00ed nos\u00edk a posune si padaj\u00edc\u00ed br\u00fdle. Dav\u00eddek zp\u016fsobn\u011b sed\u00ed vedle m\u011b a tv\u00e1\u0159\u00ed se jako nejslad\u0161\u00ed and\u00edlek, a strejda rad\u0161i n\u011bkam zmizel.<\/p><\/div>\n

„No, j\u00e1 jsem sp\u00ed\u0161 pro tu voln\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdchovu, vzhledem k tomu, \u017ee mi pom\u00e1h\u00e1 m\u016fj bratr, tak to ani jinak nejde,“ \u0159eknu a je mi jasn\u00e9, \u017ee z toho ud\u011blaj\u00ed \u00fapln\u011b n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e jsem t\u00edm myslel. „V\u00edte, on bydl\u00ed tady naho\u0159e v prvn\u00edm pat\u0159e, proto je \u010dasto u n\u00e1s na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b a s Dav\u00eddkem si hodn\u011b rozum\u011bj\u00ed,“ dod\u00e1m rychle, aby se m\u011b neza\u010dala vypt\u00e1vat, jestli tu s n\u00e1mi Tom bydl\u00ed. Takhle je to jasn\u011b \u0159e\u010deno. Mus\u00edm d\u00e1vat pozor na ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 vypust\u00edm z pusy, proto\u017ee novin\u00e1\u0159i jsou schopni z ka\u017ed\u00e9 blbosti ud\u011blat af\u00e9ru.<\/div>\n
„A jak v\u00e1m jdou dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1ce?“ usm\u011bje se na m\u011b upjat\u00e1 redaktorka, usrkne kafe a hned se obr\u00e1t\u00ed na Dejva. „Va\u0159\u00ed tat\u00ednek?“<\/div>\n
„Hmmmm, va\u0159\u00ed. Dneska jsme m\u011bli k ob\u011bdu ukraden\u00fdho pe\u010den\u00fdho kojota,“ ozn\u00e1m\u00ed s klidem a zub\u00ed se.<\/div>\n
„Co\u017ee to tat\u00ednek uva\u0159il?“ pt\u00e1 se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b redaktorka a kul\u00ed p\u0159i tom o\u010di.<\/div>\n
„No.\u2026“ nadechuje se Dejv, ale rychle mu do toho sko\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Pe\u010den\u00e9 ku\u0159e\u2026 dneska bylo pe\u010den\u00e9 ku\u0159e s bramborem,“ vyhrknu rychle, abych to Mal\u00fd P\u00e9ro zastavil. „Dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1ce mi, mysl\u00edm, docela jdou, na v\u011bt\u0161\u00ed \u00faklid m\u00e1me hospodyni, ale jinak v\u0161echno d\u011bl\u00e1m s\u00e1m,“ sna\u017e\u00edm se mluvit, ale Dejv do m\u011b neust\u00e1le \u0161\u0165ouch\u00e1.<\/div>\n
„Copak jsi cht\u011bl, mali\u010dk\u00fd?“ zept\u00e1 se \u0161vito\u0159iv\u011b redaktorka Dejva.<\/div>\n
„Tady n\u00e1\u010deln\u00edk Pra\u0161t\u011bn\u00e1 Veverka p\u011bkn\u011b kec\u00e1, proto\u017ee \u0159\u00edkal, \u017ee n\u00e1m dneska upekl toho ztracen\u00fdho posv\u00e1tn\u00fdho kojota, co hledal n\u00e1\u010deln\u00edk Dlouh\u00fd P\u00e9ro!“ prohl\u00e1s\u00ed rozho\u0159\u010den\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

A je to v hajzlu\u2026 j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee se zase n\u011bco semele\u2026<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule TOM Kone\u010dn\u011b\u2026 kone\u010dn\u011b m\u011b ta hlava p\u0159estala bolet. M\u016f\u017eu otev\u0159\u00edt o\u010di a nic se nestane, to je v\u017edycky takov\u00e1 \u00faleva. Ale je\u0161t\u011b to neud\u011bl\u00e1m, je mi tu tak p\u0159\u00edjemn\u011b teplo. Sly\u0161\u00edm, \u017ee vedle m\u011b oddechuje Bill. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e je noc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-18152","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18152","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18152"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18152\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18152"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18152"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18152"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}