{"id":18154,"date":"2008-04-23T14:30:00","date_gmt":"2008-04-23T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18114"},"modified":"2008-04-23T14:30:00","modified_gmt":"2008-04-23T13:30:00","slug":"srdce-dela-veci-ktere-rozum-nechape","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/23\/srdce-dela-veci-ktere-rozum-nechape\/","title":{"rendered":"Srdce d\u011bl\u00e1 v\u011bci, kter\u00e9 rozum nech\u00e1pe"},"content":{"rendered":"
Some time ago\u2026<\/em><\/strong><\/div>\n
„Andy! Notak, nech toho, pros\u00ed\u00ed\u00ed\u00edm!“ Blon\u010fat\u00fd chlapec se rozesm\u00e1l je\u0161t\u011b v\u00edc, jeho nenechav\u00e9 prsty zase zakmitaly po vychrtl\u00e9m t\u011ble.<\/em><\/div>\n
„Nenene, nenech\u00e1m\u2026 Hezky t\u011b zlecht\u00e1m, a\u017e t\u011b ani vlastn\u00ed bratr nepozn\u00e1!“<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, pros\u00edm\u2026 Andreasi\u2026 Ne!“ vyp\u00edskl chlapec, divoce se sm\u00e1l. Sv\u00edjel se jako had, mrskal sebou jako pstruh na kameni. Z o\u010d\u00ed mu st\u00e9kaly proudy slz od sm\u00edchu. Mo\u017en\u00e1 by byly i sladk\u00e9, kdy\u017e nebyly zp\u016fsobeny z\u00e1rmutkem.<\/em><\/div>\n
Andreas se zarazil, u\u0161kl\u00edbl se. „A nebude\u0161 mi u\u017e \u0159\u00edkat And\u00edsku?“<\/em><\/div>\n
Chlapec se zazubil, zrychlen\u011b d\u00fdchal. „Jist\u011b\u017ee ne\u2026 And\u00edsku. Neeeeeeee!“<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Sm\u00edch. K\u0159ik. Radostn\u00e9 poskakov\u00e1n\u00ed, prozp\u011bvov\u00e1n\u00ed. Odkazy d\u011btstv\u00ed, bezstarostnost. Pocit bezt\u00ed\u017ee.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„Nech\u00e1pu to\u2026 Pro\u010d bre\u010d\u00ed\u0161? Co se stalo? Ud\u011blal jsem n\u011bco?“ Andreas se psychopaticky zasm\u00e1l. Naprost\u00fd kontrast s jeho mokr\u00fdmi l\u00edcemi a zoufal\u00fdm pohledem.<\/em><\/div>\n
„V\u0161echno a nic, pokud rozum\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Ne, nech\u00e1pu. V\u017edy\u0165\u2026 Ona se ti snad l\u00edb\u00ed? Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee-“ Bezc\u00edln\u00e9 kokt\u00e1n\u00ed bylo ost\u0159e p\u0159eru\u0161eno srdceryvn\u00fdm vzlykem.<\/em><\/div>\n
„Ne! Ty nic nech\u00e1pe\u0161, ni\u010demu nerozum\u00ed\u0161!“ Blon\u010f\u00e1k rychle utekl, cestou si ot\u00edral slzami zaslepen\u00e9 o\u010di. Jako sc\u00e9na z americk\u00e9ho filmu. Jeho kamar\u00e1d z\u016fstal jen nech\u00e1pav\u011b sed\u011bt, \u00fasta doko\u0159\u00e1n, v hlav\u011b naprost\u00fd chaos.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Vy\u010d\u00edtav\u00e9 pohledy. Smutek. Slzy. Tolik se zm\u011bnilo, \u017ee? 13, ne\u0161\u0165astn\u00e9 \u010d\u00edslo. Zoufalstv\u00ed.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„Pochop to kone\u010dn\u011b!“<\/em><\/div>\n
„Ale\u2026co? Nev\u00edm, co m\u00e1m pochopit, co mi uniklo? Oba se chov\u00e1te, jako bych snad sn\u011bdl Afriku i s Ar\u00e1bi\u00ed (A\/N: Omlouv\u00e1m se, \u00falet autorky ;)), o co jde?“<\/em><\/div>\n
„Tys to je\u0161t\u011b nepoznal?“<\/em><\/div>\n
„Ne.“<\/em><\/div>\n
„Ni\u010deho sis nev\u0161iml?“ Klu\u010dina vych\u00e1zel z \u00fadivu, \u0161okovan\u011b hled\u011bl na sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/em><\/div>\n
„Ne.“<\/em><\/div>\n
„Skute\u010dn\u011b ni\u010deho?“<\/em><\/div>\n
„Panebo\u017ee! \u0158ekne\u0161 mi kone\u010dn\u011b, co se d\u011bje? Pro\u010d se ke mn\u011b chov\u00e1, jak se chov\u00e1 a pro\u010d ty te\u010f na m\u011b hled\u00ed\u0161, jako by mi unikl p\u00e1d \u0158\u00ed\u0161e?“<\/em><\/div>\n
„Oh, to bude slo\u017eit\u00e9\u2026 Rad\u011bji si sedni, bude to tak jist\u011bj\u0161\u00ed. Pamatuje\u0161, jak jsi byl s Andreasem tenkr\u00e1t s\u00e1m doma, kdy\u017e t\u011b ‚hl\u00eddal‘? Stalo se n\u011bco naprosto-\u2026“<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Hlas utich\u00e1, tma s\u00edl\u00ed. A ticho. Tak mu\u010div\u011b m\u011b obklopuje. Prosil bych jedno VOLUME, na jm\u00e9no Kaulitz.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„Boj\u00ed\u0161 se?“<\/em><\/div>\n
„Ano.“<\/em><\/div>\n
„Jsi nerv\u00f3zn\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„A-ano, celkem.“<\/em><\/div>\n
„To je dobr\u00e9 znamen\u00ed,“ pousm\u00e1l se chlapec, byl nerv\u00f3zn\u00ed i za sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/em><\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko?“<\/em><\/div>\n
„Ano?“<\/em><\/div>\n
„Je tohle rande?“<\/em><\/div>\n
„No\u2026 Mo\u017en\u00e1 by se to za n\u011bj dalo pova\u017eovat, ale\u2026 J\u00e1 nev\u00edm. Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom?“<\/em><\/div>\n
„No\u2026 Je m\u00e9 prvn\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Tak se dr\u017e. Dob\u0159e to dopadne, neboj. A\u2026 Pozdravuj ho.“<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Tlukot srdce. Je je\u0161t\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u00e9ho t\u011bla? Snad. Tikot. Halucinace. D\u011bsiv\u00e9 p\u0159edstavy. Nevn\u00edm\u00e1m. Jen a jen sebe.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„Miluju T\u011b, v\u00ed\u0161 o tom?“ Andy zamilovan\u011b zamrkal, jeho p\u0159\u00edtel se pousm\u00e1l.<\/em><\/div>\n
„Ano. Ale v\u011bt\u0161\u00ed div je, \u017ee i j\u00e1 Tebe, \u0159ekl bych.“<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159ekl bych div, ani z\u00e1zrak, kter\u00fd to bezpochyby je tak\u00e9. J\u00e1 to beru sp\u00ed\u0161 jako realitu, n\u00e1dhernou realitu.“ Polibek, pohlazen\u00ed, spojen\u00ed du\u0161\u00ed. L\u00e1ska?<\/em><\/div>\n
„Kluci, j\u00e1 v\u00e1s m\u00e1m taky r\u00e1d!“ Posledn\u00ed \u010dlen trojice se zasm\u00e1l, pobaven\u011b je pozoroval. Le\u017eeli v parku, u\u017e\u00edvali si posledn\u00edch h\u0159ejiv\u00fdch paprsk\u016f tohoto l\u00e9ta, kter\u00e9 je tak l\u00e1skypln\u011b laskaly po mlad\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. Ale jen on se rozhl\u00ed\u017eel po d\u011bv\u010datech. Ti dva se v\u011bnovali sp\u00ed\u0161 sob\u011b. Jak tam spolu le\u017eeli v n\u00e1ru\u010d\u00ed, vypadali jako v\u00fd\u0159ez z k\u00fd\u010dovit\u00e9ho rom\u00e1nu. Gay rom\u00e1nu.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
\u0160t\u011bst\u00ed pulzuj\u00edc\u00ed cel\u00fdm t\u011blem, zapl\u0148uj\u00edc\u00ed ka\u017edou bu\u0148ku. \u00dasm\u011bv. A\u017e podivn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. Nebo zamilovan\u00fd? A je v tom rozd\u00edl?<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b! Jak jsi to mohl ud\u011blat? V\u017edy\u0165\u2026 To jsi prost\u011b p\u0159ehnal!“<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148, ujel jsem\u2026 Omlouv\u00e1m se! Ale je to i tvoje vina, nem\u011blo jsi m\u011b-„<\/em><\/div>\n
„Ani se to neopova\u017euj vyslovit! J\u00e1 t\u011b neprovokoval! Jsi \u0161\u00edlenec, pod\u00edvej se na sebe! Oh, Bo\u017ee, \u017ee tu s tebou je\u0161t\u011b marn\u00edm \u010das\u2026 Sbal\u00edm se a vypadnu, ano, to bude nejlep\u0161\u00ed\u2026“<\/em><\/div>\n
„Oh, zlato, to ne, pros\u00edm! Neodch\u00e1zej, j\u00e1\u2026 Omlouv\u00e1m se, promi\u0148\u2026 Neodch\u00e1zej. M\u016f\u017eu to n\u011bjak napravit?“ zahled\u011bl se chlapec zoufale na sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka, kamar\u00e1da, p\u0159\u00edtele, milence\u2026 Tolik rol\u00ed na jednu osobu. A pr\u00e1v\u011b se z\u0159ejm\u011b sna\u017eil vyhr\u00e1t konkurz na roli Boha pomsty.<\/em><\/div>\n
„Jak?“<\/em><\/div>\n
„T\u00edmhle\u2026“ p\u0159itiskl sv\u00e1 hork\u00e1 \u00fasta na ta jeho, t\u00e9m\u011b\u0159 ledov\u00e1. A zoufale se do nich sna\u017eil vehnat krev, alespo\u0148 kousek h\u0159ejiv\u00e9ho citu. Z\u0159ejm\u011b v\u0161ak marn\u011b.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
T\u0159\u00edsk. Zrada. Zklam\u00e1n\u00ed. Bolest. Slza. To v\u0161e k l\u00e1sce pat\u0159\u00ed, \u017ee? Nebo se v\u0161ichni m\u00fdl\u00ed, a pat\u0159\u00ed k n\u00ed jen sladk\u00e1 sl\u016fvka, n\u011b\u017en\u00e9 polibky, pochopen\u00ed, d\u016fv\u011bra\u2026? A \u017e\u00e1rlivost?<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„Kde jsi byl?“<\/em><\/div>\n
„Venku.“<\/em><\/div>\n
„A s k\u00fdm?“<\/em><\/div>\n
„Tohle je snad v\u00fdslech?“ Mlad\u00edk povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, nasadil ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd v\u00fdraz. Ten m\u011bl na jeho obli\u010deji posledn\u00ed dobou z\u0159ejm\u011b p\u0159edplacenou vstupenku na n\u011bkoliker\u00e9 pou\u017eit\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Na n\u011bco jsem se t\u011b ptal! S k\u00fdm jsi se tahal?“<\/em><\/div>\n
„Byl jsem s Joshem.“<\/em><\/div>\n
„Josh? To je ten\u2026“ Andreas se na okam\u017eik zamyslel, „ten sladk\u00fd blon\u010fat\u00fd cukrou\u0161ek, kter\u00fd na tebe st\u00e1le h\u00e1z\u00ed zamilovan\u00e9 pohledy?“ Ironie z jeho hlasu doslova kapala, \u00fa\u010deln\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ano, to je p\u0159esn\u011b on. A je\u0161t\u011b jsi zapomn\u011bl na to, \u017ee jeho fantastick\u00fd kr\u00e1sn\u011b tvarovan\u00fd mal\u00fd zade\u010dek je mnohem hez\u010d\u00ed a pevn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ten tv\u016fj\u2026Z<\/em>lato.„<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Nev\u011bra, nebo jen provokace? \u017d\u00e1rlivost, nebo jen p\u0159ivlast\u0148ov\u00e1n\u00ed? A l\u00e1ska, nebo jen uboh\u00e1 p\u0159etv\u00e1\u0159ka za milostnou oponou? Tak co si d\u00e1te, v\u0161e pod\u00e1v\u00e1me jako delik\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edlohu s bou\u0159liv\u00fdm vztahem, dohromady jen pouh\u00fdch 50 cent\u016f.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co m\u011b mrz\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b ano. Ale stejn\u011b mi to pov\u011bz, chci to sly\u0161et i od tebe.“<\/em><\/div>\n
„\u017de u\u017e to nen\u00ed jako d\u0159\u00edv. Nev\u00e1\u017e\u00ed\u0161 si m\u011b, u\u017e mi nep\u0159inese\u0161 modr\u00e9 z nebe, ani se o to nepokus\u00ed\u0161. Rad\u011bji zat\u00e1hne\u0161 z\u00e1v\u011bs od okna a schov\u00e1\u0161 se p\u0159ed paprsky z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch hv\u011bzd. Nen\u00ed to smutn\u00e9?“<\/em><\/div>\n
„Ano, to souhlas\u00edm. A nen\u00ed smutn\u00e9, \u017ee se l\u00e9pe chov\u00e1\u0161 ke sk\u0159\u00edni po prad\u011bde\u010dkovi, kterou m\u00e1te doma pod tlustou vrstvou prachu, ne\u017e ke mn\u011b? Kdy jsi m\u011b naposledy vzal za ruku, l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil a up\u0159\u00edmn\u011b, p\u0159\u00edmo od srdce, mi vyznal l\u00e1sku? Je to tak d\u00e1vno, \u017ee u\u017e si to skoro nepamatuji.“<\/em><\/div>\n
„V\u00edm. A pokud nechceme takto \u017eivo\u0159it po boku i nad\u00e1le, l\u00e1skou a lhostejnost\u00ed se navz\u00e1jem ub\u00edjet a zab\u00edjet, vid\u00edm jen dv\u011b mo\u017en\u00e1 v\u00fdchodiska.“<\/em><\/div>\n
„Konec,“<\/em><\/div>\n
„nebo nov\u00fd za\u010d\u00e1tek, ano.“<\/em><\/div>\n
Back, in this moment\u2026<\/em><\/strong><\/div>\n
Jak za\u010d\u00edt? L\u00e1sko? Mil\u00e1\u010dku? Nebo prost\u011b jen jm\u00e9nem? Nen\u00e1vid\u00edm psan\u00ed milostn\u00fdch dopis\u016f, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e pak nejsou milostn\u00e9.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko?“<\/div>\n
„Ano?“ Chlapec si povzdychl, znaven\u011b si podep\u0159el hlavu a promnul o\u010di. Pod\u011bkoval V\u0161emohouc\u00edmu za alespo\u0148 chvilkov\u00e9 odsunut\u00ed t\u00e9 nep\u0159\u00edjemn\u00e9 dobrovoln\u00e9 povinnosti.<\/div>\n
„Volal\u2026 Volal Andreas. Pr\u00fd pot\u0159ebuje probrat n\u011bco velice d\u016fle\u017eit\u00e9ho, ohledn\u011b v\u00e1s dvou. M\u011bl takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, podivn\u011b smutn\u00fd hlas\u2026 Je mezi v\u00e1mi v\u0161e v po\u0159\u00e1dku? Nepoh\u00e1dali jste se? Ty tak\u00e9 nevypad\u00e1\u0161 zrovna nejl\u00e9pe\u2026“<\/div>\n
„Oh, d\u00edky za kompliment, tohle v\u017edycky pot\u011b\u0161\u00ed. M\u00e1me te\u010f n\u011bjak\u00e9 jist\u00e9\u2026 Eh, drobn\u00e9 neshody, ale neboj, to se sprav\u00ed, snad. Pokud s n\u00edm je\u0161t\u011b bude\u0161 mluvit, vy\u0159i\u010f mu, pros\u00edm, \u017ee se na n\u011bj ji\u017e velice t\u011b\u0161\u00edm a t\u00e9m\u011b\u0159 se nemohu do\u010dkat jeho l\u00edbezn\u00e9 spole\u010dnosti ohledn\u011b t\u00e9to, hmm- ne\u010dekan\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy, ano. Pros\u00edm,“ dodal je\u0161t\u011b s \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd si v pozad\u00ed pohr\u00e1val s ironick\u00fdm \u00fasm\u011bvem na strhan\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Par\u00e1dn\u00ed pod\u00edvan\u00e1, ne nepodobn\u00e1 sv\u011btu okolo n\u00e1s.<\/div>\n
„A te\u010f m\u011b u\u017e pros\u00edm omluv, je\u0161t\u011b tomuto sv\u00e9mu velect\u011bn\u00e9mu p\u0159\u00edteli mus\u00edm dopsat dopis. F\u00e1dn\u00ed k\u00fd\u010dovit\u00fd milostn\u00fd dopis, ze kter\u00e9ho m\u011b samotn\u00e9mu bude dostate\u010dn\u011b zle.“<\/div>\n
***<\/div>\n
Mil\u00fd Andreasi,<\/em><\/div>\n
Ani se nedovede\u0161 p\u0159edstavit, jak moc se mi po Tob\u011b st\u00fdsk\u00e1. M\u00e9 srdce se rozpad\u00e1 v nive\u010d, kdy\u017e nejsi se mnou, a nekone\u010dn\u00fd tok m\u00fdch my\u0161lenek st\u00e1le sm\u011b\u0159uje jen a jen k Tob\u011b.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Douf\u00e1m, \u017ee se c\u00edt\u00ed\u0161 podobn\u011b (ne, \u017ee bych Ti p\u0159\u00e1l n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, samoz\u0159ejm\u011b) a neust\u00e1le na m\u011b mysl\u00ed\u0161, jako j\u00e1 na Tebe. Bohu\u017eel, mus\u00edm podotknout, \u017ee srdce m\u011b v\u017edy lehce zabol\u00ed, kdy\u017e m\u00e9 my\u0161lenky op\u011bt sklouznou k Tv\u00e9 osob\u011b.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee to nen\u00ed mezi n\u00e1mi u\u017e takov\u00e9, jako d\u0159\u00edv, kdy\u017e jsme byli schopni se ruku v ruce vrhnout do propasti, jen abychom byli spolu. Te\u010f u\u017e by to z\u0159ejm\u011b neud\u011blal ani jeden z n\u00e1s, \u017ee? A i kdy\u017e m\u00e9 srdce pl\u00e1\u010de, a tohle jsem nikdy necht\u011bl ud\u011blat, st\u00e1le \u010dast\u011bji a \u010dast\u011bji pom\u00fd\u0161l\u00edm na to, \u017ee beze m\u011b, v n\u00e1ru\u010di n\u011bkoho jin\u00e9ho, kdo by T\u011b miloval v\u00edc, by Ti bylo l\u00e9pe.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
V\u0161echny neshody, kter\u00e9 mezi n\u00e1mi byly, m\u011b neskute\u010dn\u011b mrz\u00ed. V\u017edycky jsi pro m\u011b byl nejcenn\u011bj\u0161\u00ed poklad m\u00e9ho \u017eivota, tou\u017eil jsem \u017e\u00edt a zem\u0159\u00edt po Tv\u00e9m boku. Ale te\u010f se, bohu\u017eel, m\u00e9 p\u0159edstavy nepatrn\u011b m\u011bn\u00ed a st\u00e1\u010dej\u00ed jin\u00fdm sm\u011brem, v jeho\u017e dal\u0161\u00edch kapitol\u00e1ch Tv\u00e9 jm\u00e9no ne a ne nal\u00e9zt. M\u00e9 srdce sice pat\u0159\u00ed st\u00e1le jen a jen Tob\u011b, pochybuji, \u017ee bych n\u011bkdy m\u011bl op\u011bt nal\u00e9zt n\u011bkoho, kdo by pro m\u011b znamenal alespo\u0148 tolik, co Ty. A p\u0159esto to, se slzami v o\u010d\u00edch, mus\u00edm ud\u011blat.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
5 p\u00edsmen. M\u016f\u017ee to b\u00fdt L\u00c1SKA, m\u016f\u017ee to b\u00fdt KONEC. A je jen a jen na n\u00e1s, kterou p\u011btici si vybereme, \u017ee? Rozum by volil tu prvn\u00ed, ale m\u00e9 srdce, bohu\u017eel, zahanben\u00e9 vlastn\u00edmi city, vol\u00ed tu druhou. L\u00e1sku u\u017e m\u00e1me za sebou, bohu\u017eel. A mysl\u00edm, \u017ee tak to c\u00edt\u00edme oba. Nechci Ti ubl\u00ed\u017eit, ale kdybych si nemyslel, \u017ee d\u011bl\u00e1m spr\u00e1vnou v\u011bc, ned\u011blal bych to.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Nikdy na Tebe nezapomenu, nav\u017edy jsi se zapsal do m\u00e9ho srdce a to nezm\u011bn\u00ed nikdo a nic na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Odpus\u0165 mi, \u017ee i p\u0159esto, \u017ee T\u011b v tomto dopise pros\u00edm o pochopen\u00ed, kdy\u017e T\u011b hodl\u00e1m opustit, vypisuji se, jak moc pro m\u011b znamen\u00e1\u0161 a \u017ee nav\u017edy bude\u0161 v m\u00e9m srdci. Je to pravda, st\u00e1le T\u011b miluji, ale chci pro Tebe to nejlep\u0161\u00ed, proto si mysl\u00edm, \u017ee by bylo nejlep\u0161\u00ed, kdybych Ti dovolil hledat l\u00e1sku, kter\u00e1 T\u011b napln\u00ed v\u00edc, n\u011bkde jinde, ne\u017e u m\u011b, kdy\u017e j\u00e1 u\u017e na to nem\u00e1m s\u00edlu, a nechal T\u011b j\u00edt. Svobodn\u011b, bez pocitu zrady, mo\u017en\u00e1 se zrnkem smutku a zklam\u00e1n\u00ed. Ale v\u011b\u0159, je to tak lep\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Ta l\u00e9ta byla to nejlep\u0161\u00ed, co m\u011b kdy mohlo v tomto v\u011bku potkat, za to jsem Ti neskute\u010dn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. A i j\u00e1 Tebe mus\u00edm odm\u011bnit, zaslou\u017e\u00ed\u0161 si to. Proto Ti do rukou vkl\u00e1d\u00e1m kl\u00ed\u010d od Tv\u00e9ho srdce, kter\u00fd jsi mi p\u0159ed tak dlouhou dobou dal z l\u00e1sky, daruj ho n\u011bkomu dal\u0161\u00edmu. M\u011b u\u017e nepat\u0159\u00ed, nem\u00e1m pr\u00e1vo ho st\u00e1le m\u00edt. To je to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u00e1m, co Ti mohu d\u00e1t. Zach\u00e1zej s n\u00edm opatrn\u011b, tak, jako jsem ho opatroval j\u00e1.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Nev\u00edm, kde jsme ud\u011blali chybu, \u017ee n\u00e1m to spolu nevy\u0161lo, ale mohu jen doufat, \u017ee to nebyla oby\u010dejn\u00e1 mez\u00edrka, kterou jsme mohli lehce spravit. Bylo by natolik zbyte\u010dn\u00e9, kv\u016fli n\u011bjak\u00e9 blbosti, ni\u010dit tak n\u00e1dhern\u00fd vztah, jako mezi n\u00e1mi kdysi byl a kter\u00fd te\u010f s nepopsatelnou bolest\u00ed a t\u00edhou v hrudi mus\u00edm ukon\u010dit. Ale v\u011b\u0159 mi, pros\u00edm, d\u011bl\u00e1m to kv\u016fli Tob\u011b, l\u00e1sko, ne ze sobeckosti. Tolik mi bude\u0161 chyb\u011bt\u2026<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Andreasi, kdybys m\u011b te\u010f vid\u011bl, z\u0159ejm\u011b by sis pomyslel jen „Oh, a s t\u00edmto ubre\u010den\u00fdm sensitivn\u00edm hlup\u00e1kem jsem ma\u0159il \u010das!“ M\u00e9 my\u0161lenky a pocity se zrcadlov\u011b prom\u00edtaj\u00ed na nebi, tak depresivn\u00ed po\u010das\u00ed jsem ji\u017e dlouho nevid\u011bl. A kdybych m\u011bl v moci rozz\u00e1\u0159it na nebi slunce, sv\u00edtilo by jen nad Tvou hlavou. H\u0159ejiv\u00e9, tepl\u00e9, uchr\u00e1nilo by t\u011b p\u0159ed t\u00edmto dot\u011brn\u00fdm smutn\u00fdm de\u0161t\u011bm a chladem, kter\u00fd je v\u0161ude, kam dohl\u00e9dnu. Tak moc bych si to p\u0159\u00e1l\u2026<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Nechci b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd a sladk\u00fd, stejn\u011b si nemysl\u00edm, ani se neopova\u017euji doufat, \u017ee bys ten dopis do\u010detl do konce. Ale je posledn\u00ed, dej mi posledn\u00ed \u0161anci u\u017e\u00edt si ho a naposledy Ti sd\u011blit to, co Ti pr\u00e1vem pat\u0159\u00ed. Naposledy, ne\u017e se p\u0159ed Tebou nav\u017edy uzav\u0159u do Kr\u00e1lovstv\u00ed odlou\u010den\u00ed. Naposledy Ti napsat, jak n\u00e1dhern\u00fd je tv\u016fj obli\u010dej pod zrakem luny, v bled\u00e9 nazl\u00e1tl\u00e9 z\u00e1\u0159i, kter\u00e1 se m\u00eds\u00ed s Tvou jedine\u010dnou aurou a vyvol\u00e1v\u00e1 pocit dokonalosti a naprost\u00e9 rovnov\u00e1hy, jak moc jsou n\u00e1dhern\u00e9 Tv\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di, kdy\u017e ztmavnou touhou a cht\u00ed\u010dem, jak moc dok\u00e1\u017ee Tv\u016fj neskute\u010dn\u00fd a up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv zah\u0159\u00e1t u srdce\u2026 Jak moc sametov\u011b a sladce zn\u00ed Tv\u016fj hlas, kdy\u017e m\u011b hl\u00e1skami lask\u00e1\u0161 po du\u0161i. Jak moc jsi dokonal\u00fd a n\u00e1dhern\u00fd, n\u00e1dhern\u00fd a dokonal\u00fd. Neopakuji se u\u017e? M\u00e1m dojem, \u017ee ano. Ale stejn\u011b Ti to nikdy ne\u0159eknu tolikr\u00e1t, kolikr\u00e1t by sis zaslou\u017eil. Miluju T\u011b, stra\u0161n\u011b moc. A proto T\u011b mus\u00edm nechat j\u00edt. Odpus\u0165\u2026<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
St\u00e1le vzpom\u00edn\u00e1m, jak d\u00e1vno u\u017e jsou doby, kdy jsi byl vych\u00e1zej\u00edc\u00ed h\u0159ejiv\u00e1 hv\u011bzdi\u010dka m\u00e9ho srdce. P\u00e1r let a z\u00e1rove\u0148 v\u011b\u010dnost. Oh, Bo\u017ee m\u016fj, ten \u010das tak let\u00ed\u2026 Ale jedinou vte\u0159inu jsme nepromarnili, mysl\u00edm. Vyu\u017eili jsme, co n\u00e1m bylo dop\u0159\u00e1no, z\u00edskat to ostatn\u00ed je nemo\u017en\u00e9, nem\u00e1 cenu sna\u017eit se o to. St\u00e1le se sna\u017e\u00edm n\u011bjak citliv\u011bji napsat to jedin\u00e9 slovo, obepisuji ho dlouh\u00fdmi odstavci, s\u00e1m na to z\u0159ejm\u011b nem\u00e1m s\u00edlu. Nedok\u00e1\u017eu to. \u0158\u00edct Ti sbohem\u2026 Nen\u00ed to tak jednoduch\u00e9 jak jsem si myslel, jak se popisuje v knih\u00e1ch a je to k vid\u011bn\u00ed ve filmech. Ale jedno v\u00edm jist\u011b. Nikdy o Tebe nechci p\u0159ij\u00edt jako o nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, kter\u00e9ho jsem kdy m\u011bl, spole\u010dn\u011b s m\u00fdm bratrem. Nebude to lehk\u00e9, ale v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee \u010dasem k sob\u011b op\u011bt budeme schopni nal\u00e9zt cestu, alespo\u0148 po t\u00e9to str\u00e1nce. Neboj, u\u017e se bl\u00ed\u017e\u00edm ke konci\u2026 \u00dapln\u00e9mu.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Posledn\u00ed odstavec, posledn\u00ed rozlou\u010den\u00ed, posledn\u00ed ho\u0159k\u00fd proud slz. Do o\u010d\u00ed nebudu schopen Ti nikdy nic z tohoto dopisu \u0159\u00edct, t\u00edm jsem si jist. Tohle je sice m\u00e9n\u011b up\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00ed cesta, ale tak\u00e9 m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed. Ah, Bo\u017ee m\u016fj\u2026 Vyu\u017eiji okam\u017eiku, kdy\u017e T\u011b tak naposledy mohu oslovit. Mil\u00e1\u010dku, bude\u0161 mi chyb\u011bt. Oba to mus\u00edme p\u0159ekonat. M\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee nem\u00e1m d\u016fvod k rozchodu, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to nejlep\u0161\u00ed cesta, jakou se nyn\u00ed m\u016f\u017eeme vydat.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Neskute\u010dn\u00e9, jak moc si te\u010f uv\u011bdomuju s\u00edlu slova. D\u0159\u00edv jsem T\u011b tak oslovoval, kdy\u017e jsem T\u011b prosil, abys mi p\u0159inesl t\u0159eba sklenku s pit\u00edm, te\u010f m\u00e9 srdce bolestn\u011b st\u00e9n\u00e1. Ale v\u011b\u0159 mi, kdy\u017e jsem Ti tak \u0159\u00edkal, v\u017edycky jsem to myslel nanejv\u00fd\u0161 up\u0159\u00edmn\u011b. L\u00e1sko\u2026 Andreasi. Synonymum. Alespo\u0148 v m\u00e9m srdci. Miluju T\u011b, ale v nejlep\u0161\u00edm je pot\u0159eba skon\u010dit. I kdy\u017e bolestn\u011b.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Naposledy Tv\u016fj p\u0159\u00edtel, sbohem. Nezapomenu na Tebe, nikdy.<\/em><\/div>\n
Andreas<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
Naposledy si vybavuji Tv\u00e9 sladk\u00e9 polibky. Nechci se lou\u010dit, ale p\u0159i\u0161el u\u017e ten \u010das. A p\u0159ed n\u00edm neute\u010du. Tak tedy, sbohem. A d\u011bkuju, za v\u0161echno.<\/em><\/div>\n
Tom<\/em><\/div>\n
***************************************************************************<\/em><\/div>\n
Vysv\u011btlivky:<\/div>\n
    \n
  1. za\u010d\u00e1tek je ps\u00e1n podle situac\u00ed, \u010dasov\u011b za sebou, na sob\u011b celkem nez\u00e1visl\u00fdch, „v\u00fdvoj vztahu Toma a Andreas“<\/li>\n
  2. jedin\u00e1 \u010d\u00e1st skute\u010dn\u011b v p\u0159\u00edtomnosti, je ta s Billem, kdy\u017e Andreas volal, pot\u00e9 navazuje \u010d\u00e1st Dopis, kter\u00e1 je podle odstavc\u016f (odd\u011bleno ***) ps\u00e1na st\u0159\u00eddav\u011b Tomem a Andym, Tom za\u010d\u00edn\u00e1. Je vid\u011bt, \u017ee jejich dopisy (ka\u017ed\u00fd p\u00ed\u0161e jeden, tomu druh\u00e9mu), jsou t\u00e9m\u011b\u0159 jako jeden<\/li>\n
  3. celou pov\u00eddku jsem schv\u00e1ln\u011b necht\u011bla zmi\u0148ovat Tomovo jm\u00e9no, \u00fa\u010deln\u011b, i kdy\u017e to n\u011bkde u\u017e vypad\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u011b. M\u011b samotnou by to z\u0159ejm\u011b svedlo k n\u00e1zoru, \u017ee Andreas\u016fv p\u0159\u00edtel nen\u00ed Tom, ale Bill, je to takov\u00e9 „p\u0159ekvapen\u00ed“ na z\u00e1v\u011br\u2026 \ud83d\ude09\n

    autor: Eleanot<\/strong>
    betaread: Janule<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    Some time ago\u2026 „Andy! Notak, nech toho, pros\u00ed\u00ed\u00ed\u00edm!“ Blon\u010fat\u00fd chlapec se rozesm\u00e1l je\u0161t\u011b v\u00edc, jeho nenechav\u00e9 prsty zase zakmitaly po vychrtl\u00e9m t\u011ble. „Nenene, nenech\u00e1m\u2026 Hezky t\u011b zlecht\u00e1m, a\u017e t\u011b ani vlastn\u00ed bratr nepozn\u00e1!“ „Pros\u00edm, pros\u00edm\u2026 Andreasi\u2026 Ne!“ vyp\u00edskl chlapec, divoce se sm\u00e1l.<\/p>\n

    Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-18154","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18154","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18154"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18154\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18154"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18154"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18154"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}