{"id":1829,"date":"2016-09-02T16:00:00","date_gmt":"2016-09-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1821"},"modified":"2016-09-02T16:00:00","modified_gmt":"2016-09-02T15:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/09\/02\/ocima-spolecnosti-zakazane-22\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 22."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

„V\u00e1\u017en\u011b se tohle d\u011bje?“<\/em><\/div>\n

„Boj\u00edm se, \u017ee kdybych nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, zjistil bych, \u017ee ne. Tak\u017ee ano, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee se to v\u00e1\u017en\u011b d\u011bje.“<\/em><\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it.“<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee j\u00e1 tomu neuv\u011b\u0159\u00edm ani za t\u00fdden.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

Bill se op\u0159el o kapotu auta a s \u00fasm\u011bvem sledoval Luise, kter\u00e1 netrp\u011bliv\u011b p\u0159e\u0161lapovala na m\u00edst\u011b a nerv\u00f3zn\u011b si mnula ruce. P\u0159ijeli o n\u011bco d\u0159\u00edv, proto\u017ee byla tak vyd\u011b\u0161en\u00e1<\/em>, \u017ee by tu chv\u00edli mohla prop\u00e1snout, \u017ee Bill se rozhodl uklidnit jej\u00ed psychiku alespo\u0148 trochu. P\u016fvodn\u011b myslel, \u017ee ji bude muset podp\u00edrat, tak k\u0159ehce vypadala, ale jakmile vystoupila z auta, najednou z n\u00ed byla sebev\u011bdom\u00e1 \u017eena opl\u00fdvaj\u00edc\u00ed p\u00fdchou a v\u00edrou ve sv\u00e9ho syna – i p\u0159es jej\u00ed nervozitu.<\/div>\n

I p\u0159es jejich vzd\u00e1lenost dok\u00e1zal sly\u0161et ostr\u00e9 zalap\u00e1n\u00ed po dechu, kdy\u017e se z hlavn\u00ed br\u00e1ny ozval zvonek oznamuj\u00edc\u00ed otev\u00edr\u00e1n\u00ed m\u0159\u00ed\u017e\u00ed. Do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy dojet\u00ed, Luise i p\u0159es sv\u00e9 viditeln\u00e9 ch\u00e1traj\u00edc\u00ed zdrav\u00ed rychl\u00fdm krokem vy\u0161la p\u0159\u00edmo k br\u00e1n\u011b, jen aby mohla oba mu\u017ee, Bushida i Kaye, pevn\u011b sev\u0159\u00edt v objet\u00ed. Nemusel ani p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, kolikr\u00e1t si tuhle chv\u00edli musela v hlav\u011b p\u0159edstavovat. V\u011bd\u011bl, \u017ee skute\u010dnosti se nevyrovnalo v\u016fbec nic.<\/div>\n
\n

Odstr\u010dil se od auta a rukama se objal kolem pasu, ne\u017e ochotn\u011b op\u011btoval Kayovo objet\u00ed, zat\u00edmco pohled uzamkl s Bushidem. Nedo\u010dkavost z nich obou nejsp\u00ed\u0161 vyc\u00edtila Luise i Kay, proto\u017ee oba se na okam\u017eik vzd\u00e1lili, maskuje to za spole\u010denskou konverzaci. Bill nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl, hned vz\u00e1p\u011bt\u00ed ale Bushido zru\u0161il vzd\u00e1lenost mezi nimi a p\u0159itiskl si chlapce k sob\u011b do tak pevn\u00e9ho objet\u00ed, \u017ee by mezi nimi nepro\u0161el ani vlas. Dr\u017eel ho t\u00e9m\u011b\u0159 zoufale, s obli\u010dejem schovan\u00fdm v jeho vlasech \u0161eptal slova pln\u00e1 l\u00e1sky a d\u00edk\u016f. A Bill se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit slz\u00e1m.<\/p><\/div>\n

„Poj\u010f,“ odt\u00e1hl se Bill jen na tak daleko, aby se mohl rty ot\u0159\u00edt o Bushidovy, „odvezu t\u011b dom\u016f<\/em>,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

Domov, sladk\u00fd domov. Bushido si nikdy nedok\u00e1zal uv\u011bdomit prav\u00fd v\u00fdznam t\u011bchto slov. Domov pro n\u011bj byl v\u017edy jen m\u00edsto, kam se ve\u010der vracel po dlouh\u00e9m dni, nebo m\u00edsto, kde mohl pol\u00edbit svou matku na dobrou noc. Kdy\u017e toho dne ale p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h sv\u00e9ho domu, t\u00edha uv\u011bdom\u011bn\u00ed se mu usadila na hrudi. Sledoval matku, kter\u00e1 se pomal\u00fdm krokem plou\u017eila do kuchyn\u011b, aby postavila vodu na k\u00e1vu, a d\u011bkoval bohu, \u017ee vedle n\u011bj stoj\u00ed Bill a pevn\u011b sv\u00edr\u00e1 jeho ruku, jinak by se nejsp\u00ed\u0161 rozbre\u010del z toho, jak k\u0159ehk\u00e1 mu najednou maminka p\u0159ipadala. Sly\u0161el odsunut\u00ed \u017eidle i t\u011b\u017ek\u00fd v\u00fddech – mal\u00fd v\u00fdlet k vyzvednut\u00ed mu\u017e\u016f ji vy\u010derpal, v\u011bd\u011bl, \u017ee odpo\u010d\u00edv\u00e1 p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e znovu vstane a d\u00e1 vodu va\u0159it.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n
\n

„Mohl bys tu, pros\u00edm, dneska z\u016fstat i p\u0159es noc? Nejsem si jist\u00fd, \u017ee bych zvl\u00e1dl b\u00fdt tu s\u00e1m,“ vydechl ti\u0161e, ani\u017e by se na chlapce pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

Bill ho n\u011b\u017en\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee tu s tebou z\u016fstanu,“ p\u0159ik\u00fdvl. „Poj\u010f, m\u011bli bychom za\u010d\u00edt p\u0159ipravovat tu ve\u010de\u0159i,“ pousm\u00e1l se. „Maminka se zat\u00edm m\u016f\u017ee trochu prospat,“ pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159, na\u010de\u017e opatrn\u011b pustil jeho ruku a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b za Luise, nech\u00e1vaje tak Bushida na okam\u017eik o samot\u011b. „Luise, jak se c\u00edt\u00edte?“ s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem j\u00ed lehce stiskl rameno. „Bylo to docela t\u011b\u017ek\u00e9 odpoledne, \u017ee?“<\/div>\n
„Jen n\u011bkolikr\u00e1t v \u017eivot\u011b jsem se c\u00edtila tak \u0161\u0165astn\u00e1, jako se c\u00edt\u00edm v tuhle chv\u00edli,“ odv\u011btila ti\u0161e. „A vd\u011b\u010d\u00edm za to i tob\u011b, Bille.“<\/div>\n
„Ale pros\u00edm v\u00e1s,“ Bill s \u00fasm\u011bvem m\u00e1vnul rukou. Sundal si svetr a automatick\u00fdmi pohyby za\u010dal p\u0159ipravovat k\u00e1vu a \u010daj, jen aby zam\u011bstnal vlastn\u00ed ruce. „Jak j\u00e1 jsem tomu pomohl? V\u017edy\u0165 jsem se jen neurvale nacpal va\u0161emu synovi p\u0159\u00edmo do cely a v podstat\u011b odm\u00edtal odej\u00edt,“ zasm\u00e1l se kr\u00e1tce. „Vyhodil m\u011b dve\u0159mi a j\u00e1 se vr\u00e1til oknem.“<\/div>\n
„A p\u0159esn\u011b za tohle j\u00e1 jsem ti vd\u011b\u010dn\u00e1, drahou\u0161ku,“ Luise se nat\u00e1hla po jeho ruce, aby ji mohla stisknout. „Ostatn\u00ed by to vzdali, ale ty ses nep\u0159est\u00e1val vracet. Dokonce i kdy\u017e byl t\u0159eba zrovna morous.“<\/div>\n
„Co si budeme pov\u00eddat, j\u00e1 byl morous devades\u00e1t procent \u010dasu,“ Bushido omluvn\u011b p\u0159itiskl rty na chlapc\u016fv sp\u00e1nek, zezadu ho obj\u00edmaje kolem pasu. „Po\u0159\u00e1d m\u011b nep\u0159est\u00e1v\u00e1 p\u0159ekvapovat, \u017ee jste to se mnou ani jeden nevzdali.“<\/div>\n
Bill se s \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem oto\u010dil a n\u011b\u017en\u011b ho od sebe odstr\u010dil, pod\u00e1vaje Luise he\u0159m\u00e1nkov\u00fd \u010daj. „V\u00ed\u0161, jak se to \u0159\u00edk\u00e1\u2026 Pes, kter\u00fd \u0161t\u011bk\u00e1, nekou\u0161e,“ spiklenecky na Luise mrknul.<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

„Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d sp\u00ed,“ Bill zastr\u010dil ruce pod Bushidovo tri\u010dko a l\u00edn\u011b ho hladil po hrudn\u00edku, zat\u00edmco mu\u017e nep\u0159est\u00e1val pracovat s kuchy\u0148sk\u00fdm n\u00e1\u010din\u00edm. „Mo\u017en\u00e1 z toho bude m\u00edt sp\u00ed\u0161 ob\u011bd, vypadala hodn\u011b vy\u010derpan\u00e1.“<\/p><\/div>\n

„To nevad\u00ed, jen a\u0165 se prosp\u00ed. Zaslou\u017e\u00ed si to, tuplem po tolika noc\u00edch, kter\u00e9 kv\u016fli mn\u011b probd\u011bla,“ zamumlal Bushido. Rychl\u00fdmi pohyby nah\u00e1zel ve\u0161kerou zeleninu na p\u00e1nev, zat\u00edmco do druh\u00e9 nah\u00e1zel nakr\u00e1jen\u00e9 maso. Jakmile ob\u011b p\u00e1nve p\u0159iklopil p\u00e1nvi\u010dkou a ztlumil teplotu, s \u00fasm\u011bvem se oto\u010dil \u010delem k mlad\u00edkovi a vysadil si ho na kuchy\u0148sk\u00fd pult. „Nem\u00e1\u0161 pon\u011bt\u00ed, jak \u010dasto se mi zd\u00e1lo o tom, \u017ee si t\u011b takhle vyzvednu a nebudu se muset ohl\u00ed\u017eet, jestli n\u00e1s n\u00e1hodou n\u011bkdo nevid\u00ed.“<\/div>\n
Billova l\u00ed\u010dka se zbarvila r\u016f\u017eov\u00fdm n\u00e1dechem, nohy zcela automaticky omotal kolem Bushidov\u00fdch bok\u016f a p\u0159itiskl ho tak t\u011bsn\u011b k sob\u011b. „Te\u010f u\u017e se nemus\u00ed\u0161 ohl\u00ed\u017eet nikdy nikde. Cokoliv bude\u0161 cht\u00edt ud\u011blat, tak m\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„Cokoliv?“<\/div>\n
Tich\u00fd sm\u00edch se roznesl m\u00edstnost\u00ed, jak Bill zavrt\u011bl hlavou. „No, \u00fapln\u011b cokoliv ne. Na n\u011bco bude\u0161 muset b\u00fdt opatrn\u00fd.“<\/div>\n
„A kdy\u017e budu cht\u00edt ud\u011blat tohle?“ Bushido se mezi Billova stehna nat\u011bsnal s vervou, kl\u00ednem se ot\u0159el o jeho a pevn\u011b stiskl jeho zade\u010dek.<\/div>\n
„To m\u016f\u017ee\u0161\u2026“<\/div>\n
„A tohle?“ mohutn\u00e1 dla\u0148 p\u0159ejela p\u0159es cel\u00e9 stehno a\u017e k chlapcovu rozkroku, kter\u00fd lehce promnula.<\/div>\n
„To taky m\u016f\u017ee\u0161\u2026“<\/div>\n
Bushido se naklonil k Billovu uchu, o kter\u00e9 se ot\u0159el rty. „A kdybych t\u011b cht\u011bl svl\u00e9knout a vz\u00edt si t\u011b, tady a te\u010f? Cel\u00e9ho, centimetr po centimetru?“ vydechl.<\/div>\n
Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di, sten mu proklouzl skrz pootev\u0159en\u00e9 rty. „To bohu\u017eel nem\u016f\u017ee\u0161,“ t\u00e9m\u011b\u0159 zak\u0148u\u010del. „Tvoje maminka m\u016f\u017ee kdykoliv p\u0159ij\u00edt, a nav\u00edc\u2026 m\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed na ve\u010der\u2026“ uculil se. Pokr\u010dil rameny, Bushidovo p\u0159ekvapen\u011b pozvednut\u00e9 obo\u010d\u00ed ne\u0161lo p\u0159ehl\u00e9dnout. „Napadlo m\u011b, \u017ee bys mo\u017en\u00e1 mohl cht\u00edt, abych tu prvn\u00ed noc z\u016fstal. Tak\u2026 jsem se trochu p\u0159ipravil.“<\/div>\n
„P\u00e1ni, mali\u010dk\u00fd, ty m\u011b nep\u0159est\u00e1v\u00e1\u0161 p\u0159ekvapovat!“<\/div>\n
\n

„A\u0165 se d\u011bje, co se d\u011bje, okam\u017eit\u011b s t\u00edm p\u0159esta\u0148te, proto\u017ee jestli vejdu do kuchyn\u011b se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, stoprocentn\u011b o n\u011bco zakopnu a zlomen\u00e1 noha je to posledn\u00ed, co bych te\u010f pot\u0159ebovala,“ ozval se hlasit\u00fd pok\u0159ik z chodby.<\/p><\/div>\n

Bill se sm\u00edchem sesko\u010dil z pultu a se skousnut\u00fdm rtem jemn\u011b pohladil rostouc\u00ed bouli v Bushidov\u011b kl\u00edn\u011b, ne\u017e se vydal Luise naproti. „Nemus\u00edte se ni\u010deho b\u00e1t, Luise. Ve va\u0161em dom\u011b si ct\u00edm maxim\u00e1ln\u00ed po\u010destnosti!“<\/div>\n
„Vlastn\u011b je to m\u016fj d\u016fm,“ zabru\u010del Bushido otr\u00e1ven\u011b, ale s \u00fasm\u011bvem se op\u0159el o pult a pohl\u00e9dl na matku. „Bill se na tebe byl pod\u00edvat asi p\u0159ed deseti minutama a ty jsi je\u0161t\u011b tvrd\u011b spala. Myslel jsem, \u017ee bude\u0161 m\u00edt m\u00edsto ve\u010de\u0159e z\u00edtra ob\u011bd.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu si nechat uj\u00edt ve\u010de\u0159i od m\u00e9ho nejmilovan\u011bj\u0161\u00edho syna,“ Luise se posadila ke stolu a na oba mlad\u00edky se usm\u00e1la. „U\u017e jsem v\u00e1m n\u011bkdy \u0159ekla, jak moc v\u00e1m to spolu slu\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 jenom asi stokr\u00e1t,“ zasm\u00e1l se Bill kr\u00e1tce. „P\u0159\u00e1l bych si, aby va\u0161e nad\u0161en\u00ed sd\u00edlela i moje matka. Spoustu v\u011bc\u00ed by to hodn\u011b uleh\u010dilo.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bys j\u00ed mohl pozvat na ve\u010de\u0159i? T\u0159eba by se n\u00e1m povedlo j\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee jste dobr\u00fd p\u00e1r. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by j\u00ed sta\u010dilo jen p\u00e1r minut pohledu na v\u00e1s dva a v\u0161echno by bylo v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Moc si t\u00e9hle nab\u00eddky v\u00e1\u017e\u00edm, Luise, ale tohle je to posledn\u00ed, co bych dopustil. Tohle je ve\u010de\u0159e na oslavu, ne abychom se poh\u00e1dali a m\u011bli zka\u017een\u00fd cel\u00fd den. A to plat\u00ed i pro v\u0161echny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ve\u010de\u0159e,“ zavrt\u011bl hlavou. „Matka mi dala dost jasn\u011b najevo, co si o tom mysl\u00ed, a dokud nezm\u011bn\u00ed n\u00e1zor, nep\u0159eju si, aby naru\u0161ovala va\u0161e pozitivn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. To si nezaslou\u017e\u00edte,“ usm\u00e1l se na ni n\u011b\u017en\u011b. „V\u0161ak ona jednou p\u0159ijde k rozumu. A pokud ne\u2026 No, tak to bude m\u00edt probl\u00e9m.“<\/div>\n
\u017dena si za stolem povzdechla. „Bille, nem\u011bl bys k vlastn\u00ed matce c\u00edtit nen\u00e1vist\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 k n\u00ed nen\u00e1vist nec\u00edt\u00edm,“ Bill se zavrt\u011bn\u00edm hlavy p\u0159e\u0161el p\u0159\u00edmo k Luise a jemn\u011b j\u00ed stiskl ruku. „U\u017e jen d\u00edky v\u00e1m si uv\u011bdomuju, jak k\u0159ehk\u00fd \u017eivot je, tak\u017ee nen\u00e1visti odm\u00edt\u00e1m d\u00e1vat je\u0161t\u011b n\u011bkdy ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b prostor. V tuhle chv\u00edli n\u00e1m ale prosp\u011bje, kdy\u017e spolu nebudeme tak \u010dasto v kontaktu. Ona i j\u00e1 si pot\u0159ebujeme po\u0159\u00e1dn\u011b ut\u0159\u00eddit my\u0161lenky, abychom mohli p\u0159ij\u00edt na zp\u016fsob, jak spolu za\u010d\u00edt fungovat, p\u0159esto\u017ee neschvaluje m\u016fj vztah. Te\u010f je to na n\u00ed a na tom, jak rychle se ho nau\u010d\u00ed akceptovat. Do t\u00e9 doby\u2026“<\/div>\n
„No, jsi u n\u00e1s kdykoliv v\u00edtan\u00fd, tak\u017ee pokud bude\u0161 pot\u0159ebovat n\u011bkam ut\u00e9ct, v\u00ed\u0161, kam j\u00edt.“<\/div>\n
Bill ml\u010dky p\u0159ekonal posledn\u00ed mezeru mezi n\u00edm a Bushidovou matkou, a n\u011b\u017en\u011b ji objal. Nikdy se neodva\u017eoval ani doufat, \u017ee by s p\u0159\u00edtelem z\u00edskal i druhou matku.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „V\u00e1\u017en\u011b se tohle d\u011bje?“ „Boj\u00edm se, \u017ee kdybych nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, zjistil bych, \u017ee ne. Tak\u017ee ano, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee se to v\u00e1\u017en\u011b d\u011bje.“ „Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it.“ „Mysl\u00edm, \u017ee j\u00e1 tomu neuv\u011b\u0159\u00edm ani za t\u00fdden.“ \u221e Bill se op\u0159el o<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-1829","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1829","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1829"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1829\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1829"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1829"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1829"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}