{"id":1831,"date":"2016-09-01T16:00:00","date_gmt":"2016-09-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1823"},"modified":"2016-09-01T16:00:00","modified_gmt":"2016-09-01T15:00:00","slug":"fault-lines-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/09\/01\/fault-lines-10\/","title":{"rendered":"Fault Lines 10."},"content":{"rendered":"
autor: AshesPashes<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Zabydlov\u00e1n\u00ed<\/strong><\/div>\n
\n

„V\u00edce vybalov\u00e1n\u00ed, m\u00e9n\u011b esemeskov\u00e1n\u00ed,“ \u0159ekl Bill Andymu, kter\u00fd zastr\u010dil telefon do kapsy a otev\u0159el dal\u0161\u00ed krabici s n\u00e1pisem kuchy\u0148.<\/p><\/div>\n

„Je moc brzy na vybalov\u00e1n\u00ed. Nem\u011bl jsem je\u0161t\u011b ani kafe,“ zast\u00e9nal Andy.<\/div>\n
„Je poledne, a pokud budeme vybalovat rychleji, najdeme i krabici, ve kter\u00e9 je k\u00e1vovar.“<\/div>\n
Andy znovu zast\u00e9nal a za\u010dal pom\u00e1hat Billovi s vybalov\u00e1n\u00edm. O dvacet minut pozd\u011bji se ozval interkom vedle dve\u0159\u00ed. Bill v\u011bnoval Andymu t\u00e1zav\u00fd pohled a sp\u011bchal ke dve\u0159\u00edm, aby stisknul tla\u010d\u00edtko reproduktoru.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee ru\u0161\u00edm, pane Kaulitzi, ale tady na recepci je n\u011bkdo, kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je Tom Kaulitz a sna\u017e\u00ed se dostat nahoru. Cht\u011bl byste p\u0159ij\u00edt a hosta ov\u011b\u0159it, nebo bych ho m\u011bl vyk\u00e1zat ven?“ Zeptal se vr\u00e1tn\u00fd ve slu\u017eb\u011b.<\/div>\n
Billova tv\u00e1\u0159 se rozjasnila. „P\u0159ijdu dol\u016f.“<\/div>\n
Bill si vybral schody nam\u00edsto \u010dek\u00e1n\u00ed na v\u00fdtah, nohy se mu prom\u011bnily na rychle se pohybuj\u00edc\u00ed objekty. Byl zad\u00fdchan\u00fd, ale usm\u00edval se, kdy\u017e Toma spat\u0159il.<\/div>\n
\n

„Ahoj… Gregu,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e si p\u0159e\u010detl jmenovku vr\u00e1tn\u00e9ho. „Tohle je moje dvoj\u010de Tom. M\u016f\u017eete se ujistit, \u017ee ho nikdo nezastav\u00ed, kdy\u017e se bude sna\u017eit p\u0159ij\u00edt? V\u017edycky je v\u00edtan\u00fd, kdykoliv b\u011bhem dne nebo i v noci, okay?“<\/p><\/div>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, pane Kaulitzi.“<\/div>\n
Tom n\u00e1sledoval Billa k v\u00fdtahu a oba \u010dekali, ne\u017e p\u0159ijede.<\/div>\n
„Wow, vr\u00e1tn\u00fd, jo? P\u011bkn\u011b n\u00f3bl,“ \u0159ekl Tom a loktem Billa \u0161\u0165ouchl do boku.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem m\u00edt obavy o svou bezpe\u010dnost,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b vid\u00edm, ale co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Andy mi poslal zpr\u00e1vu a \u0159\u00edkal, \u017ee je to tady jak v oblasti t\u0159et\u00edho sv\u011bta s minimem j\u00eddla a bez k\u00e1vy. Tak mi dal adresu a j\u00e1 jsem p\u0159inesl k\u00e1vu a pe\u010divo, to z t\u00e9 mal\u00e9 pek\u00e1rny, kterou m\u00e1\u0161 r\u00e1d, bl\u00edzko studia.“<\/div>\n
„Ty jsi zachr\u00e1nce,“ zasm\u00e1l se Bill. Zat\u00edmco se c\u00edtil trochu trapn\u011b, \u017ee vede sv\u00e9 dvoj\u010de do sv\u00e9ho nov\u00e9ho bytu, z\u00e1rove\u0148 byl tak\u00e9 \u0161\u0165astn\u00fd a nad\u0161en\u00fd, \u017ee tam Tom je.<\/div>\n
\n
Bill s Tomem ve\u0161li do chaosu v minut\u011b, kdy se otev\u0159ely dve\u0159e. N\u011bkter\u00e9 krabice byly p\u0159evrhnut\u00e9 a Andy pob\u00edhal po prostorn\u00e9m byt\u011b a honil jednoho z jezev\u010d\u00edk\u016f, zat\u00edmco druh\u00fd je sledoval z pelechu.<\/div>\n
„Co se tady, proboha, d\u011bje?“ Zeptal se Bill s rukama v bok.<\/div>\n
Pes zak\u0148u\u010del a rozb\u011bhl se k Billovi pro azyl.<\/div>\n
„Vysko\u010dil nahoru a vzal mi mou pizzu. V\u00edm, \u017ee z cibule m\u016f\u017ee b\u00fdt ps\u016fm \u0161patn\u011b, tak\u017ee jsem se ji sna\u017eil dostat zp\u00e1tky,“ sup\u011bl Andy.<\/div>\n
„D\u00edky Andy,“ \u0159ekl Bill, ne\u017e psa pok\u00e1ral a poslal ho na m\u00edsto.<\/div>\n
Tom se rozhl\u00e9dl po zpola vybalen\u00e9m byt\u011b. Musel uznat, \u017ee byl p\u011bkn\u00fd, prostorn\u00fd, otev\u0159en\u00fd. Bude k Billovi sed\u011bt, jakmile bude v\u0161e vybaleno a ulo\u017eeno.<\/div>\n
„Je to k\u00e1va?“ Zeptal se Andy a dramaticky p\u0159itom zav\u011bt\u0159il. „Jestli je to k\u00e1va, budu t\u011b vkle\u010de uct\u00edvat, jakmile ji vypiju.“<\/div>\n
Tom zaujal kr\u00e1lovskou p\u00f3zu. „M\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt s t\u00edm uct\u00edv\u00e1n\u00edm hned te\u010f.“<\/div>\n
Andy se zasm\u00e1l, vzal od Toma n\u00e1poje i pap\u00edrov\u00fd s\u00e1\u010dek a ode\u0161el do kuchyn\u011b. Tom ho n\u00e1sledoval a prohl\u00ed\u017eel si prostornou, par\u00e1dn\u00ed kuchy\u0148. Byla \u0161koda, \u017ee ani jedno z dvoj\u010dat ve skute\u010dnosti neum\u011blo va\u0159it. Tato kuchyn\u011b byla pro lidi, kte\u0159\u00ed si va\u0159en\u00ed u\u017e\u00edvali. <\/div>\n
\n

„Poj\u010f se mnou, provedu t\u011b tady,“ \u0159ekl Bill a uk\u00e1zal hlavou sm\u011brem k chodb\u011b.<\/p><\/div>\n

Tom n\u00e1sledoval sv\u00e9ho bratra, zat\u00edmco mu Bill ukazoval kancel\u00e1\u0159 a lo\u017enice. Bill se rozpl\u00fdval nad gigantickou sk\u0159\u00edn\u00ed v hlavn\u00ed lo\u017enici s t\u00edm, \u017ee velk\u00e1 \u0161atna byla hlavn\u00edm l\u00e1kadlem bytu.<\/div>\n
Jak moc zran\u011bn\u00fd a roz\u010dilen\u00fd se Tom p\u0159edchoz\u00ed noc c\u00edtil, z\u00e1rove\u0148 si p\u0159\u00edsahal, \u017ee se pokus\u00ed Billa v tomto nov\u00e9m pl\u00e1nu s rozd\u011blen\u00edm podpo\u0159it. Bill \u0159ekl, \u017ee tohle cht\u011bl, cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jak\u00e9 by to bylo \u017e\u00edt na vlastn\u00ed p\u011bst, tak\u017ee Tom byl ochoten mu to d\u00e1t, bez ohledu na to, jak moc jeho nep\u0159\u00edtomnost poci\u0165oval u\u017e po pouh\u00e9 jedin\u00e9 noci.<\/div>\n
Tom z\u016fstal necelou hodinu, posed\u011bl jen tak dlouho, aby si dal k\u00e1vu a pe\u010divo se sv\u00fdm bratrem a jejich p\u0159\u00edtelem, ne\u017e odjel, aby mohli vybalovat. Tom se omluvil s t\u00edm, \u017ee m\u00e1 na odpoledne pl\u00e1ny s Riou, a\u010dkoliv ve skute\u010dnosti \u017e\u00e1dn\u00e9 nem\u011bl. Vlastn\u011b se jej\u00edm telefon\u00e1t\u016fm vyh\u00fdbal a za\u0161el a\u017e tak daleko, \u017ee si vypnul zvon\u011bn\u00ed. Ka\u017ed\u00fd natolik d\u016fle\u017eit\u00fd, aby s n\u00edm v tu chv\u00edli mluvil, se nach\u00e1zel v tomto byt\u011b. <\/div>\n
\n

Tom nemohl sn\u00e9st pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by sly\u0161el Riina uklid\u0148uj\u00edc\u00ed a povzbuzuj\u00edc\u00ed slova o tom, aby rozt\u00e1hl k\u0159\u00eddla a za\u010dal \u017e\u00edt sv\u016fj \u017eivot, te\u010f kdy\u017e se Bill odst\u011bhoval. V\u011bd\u011bl, \u017ee by \u0159\u00edkala n\u011bco takov\u00e9ho, a on \u017e\u00e1dnou z t\u011bch v\u011bc\u00ed d\u011blat necht\u011bl, cht\u011bl se ut\u00e1p\u011bt v osam\u011bn\u00ed a sebel\u00edtosti.<\/p><\/div>\n

Jakmile se znovu za\u010dalo mluvit o vybalov\u00e1n\u00ed, Tom se tam odsud musel dostat. B\u00fdt podporuj\u00edc\u00ed, a pom\u00e1hat sv\u00e9mu dvoj\u010deti s vybalov\u00e1n\u00edm byly v jeho slovn\u00edku dv\u011b zcela odli\u0161n\u00e9 v\u011bci. Nebude sou\u010d\u00e1st\u00ed v pom\u00e1h\u00e1n\u00ed tomu, jak jej jeho bratr opou\u0161t\u00ed. Vybalov\u00e1n\u00ed bylo pro Billa dal\u0161\u00ed krok, jak se ve sv\u00e9m nov\u00e9m byt\u011b usadit. Se slovy rozlou\u010den\u00ed Tom ode\u0161el, nev\u011bda p\u0159esn\u011b, co d\u011blat s\u00e1m se sebou.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Po dvou dnech vyh\u00fdb\u00e1n\u00ed se telefon\u00e1t\u016fm sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b a p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fdm klep\u00e1n\u00edm na dve\u0159e Tom kone\u010dn\u011b odpov\u011bd\u011bl na jednu z mnoha Riin\u00fdch v\u00fdzev.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ \u0159ekl Tom do sluch\u00e1tka.<\/div>\n
„Ahoj?! Ahoj?! Jedin\u00e9, co mi \u0159ekne\u0161, je ahoj? Vol\u00e1m ti u\u017e dva dny. Byla jsem u tebe doma a tys neotev\u00edral dve\u0159e. M\u011bla jsem o tebe strach. Nev\u011bd\u011bla jsem, jestli jsi v po\u0159\u00e1dku, nebo ne. Volala jsem Billovi, abych zjistila, jestli o tob\u011b sly\u0161el, a on byl ten, kdo mi \u0159ekl, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku. Bo\u017ee, m\u011bla jsem takov\u00fd strach.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem v po\u0159\u00e1dku. Neum\u0159el jsem hlady nebo n\u011bco podobn\u00e9ho, \u200b\u200bjen jsem cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m,“ pokr\u010dil rameny Tom, i kdy\u017e ho p\u0159es telefon nemohla vid\u011bt.<\/div>\n
„Myslela jsem, \u017ee bych n\u00e1m mohla dnes ve\u010der uva\u0159it ve\u010de\u0159i a z\u016fstat p\u0159es noc.“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Rio-“ za\u010dal Tom, ale byl p\u0159eru\u0161en.<\/div>\n
„Tome, nem\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1l tr\u00e1vit v\u0161echen sv\u016fj \u010das s\u00e1m a tr\u00e1pit se. \u017divot jde d\u00e1l. P\u0159ivezu v\u0161echno, co budeme pot\u0159ebovat. Uvid\u00edme se pozd\u011bji.“<\/div>\n
Ria rozhovor ukon\u010dila d\u0159\u00edv, ne\u017e v\u016fbec sta\u010dil odpov\u011bd\u011bt. Kdy\u017e se nad t\u00edm Tom zamyslel, do\u0161lo mu, \u017ee m\u00e1 do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry pravdu. Bylo t\u0159eba, aby si s\u00e1m na\u0161el v\u011bci, kter\u00fdmi se zam\u011bstn\u00e1, te\u010f kdy\u017e jeho bratr nebude v\u017edy kolem, a on pot\u0159eboval j\u00edst.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Od toho dne, kdy Ria z\u016fstala na noc poprv\u00e9, se spustil \u0159et\u011bzec p\u0159esp\u00e1v\u00e1n\u00ed. Byla p\u0159ilepen\u00e1 po Tomov\u011b boku cel\u00e9 dny a noci, bez ohledu na to, co m\u011bl na dan\u00fd den v pl\u00e1nu. Za\u0161la dokonce tak daleko, \u017ee se sama pozvala na spole\u010dnou ve\u010de\u0159i s Billem a Andym ten posledn\u00ed ve\u010der, kter\u00fd Andy str\u00e1vil v L.A.<\/p><\/div>\n

I p\u0159es jeho nejlep\u0161\u00ed snahu nazna\u010dit Rie, aby \u0161la ten ve\u010der dom\u016f, te\u010f sed\u011bla na posteli a sledovala Toma, jak se pohybuje po m\u00edstnosti a p\u0159ipravuje se na sp\u00e1nek.<\/div>\n
„Tak jsem p\u0159em\u00fd\u0161lela,“ za\u010dala, zat\u00edmco si prohl\u00ed\u017eela \u010dasopis. „\u017de bychom se m\u011bli p\u0159esunout do Billova pokoje. Je mnohem v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e tenhle, a je tam koupelna. Mohli bychom tam p\u0159est\u011bhovat v\u0161echny na\u0161e v\u011bci.“<\/div>\n
Tom zvedl hlavu, aby se na ni pod\u00edval.<\/div>\n
„V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, to je Bill\u016fv pokoj. Kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, bude cht\u00edt sv\u016fj pokoj zp\u00e1tky,“ pronesl Tom ne\u00fastupn\u011b.<\/div>\n
„Tome, on se nevr\u00e1t\u00ed. P\u0159est\u011bhoval se do sv\u00e9ho vlastn\u00edho bytu. Chce prostor, nep\u0159ib\u011bhne zp\u00e1tky. Krom\u011b toho, bude to dobr\u00e9 pro v\u00e1s oba, \u0161ance pro ka\u017ed\u00e9ho z v\u00e1s prozkoumat sv\u00e9 odd\u011blen\u00e9 \u017eivoty. Nebudete nav\u017edy spolu, tak\u017ee byste se m\u011bli nau\u010dit, jak b\u00fdt sv\u00fdm vlastn\u00edm p\u00e1nem.“<\/div>\n
\n

Tom byl zamy\u0161len\u00fd po dobu jedn\u00e9 minuty. „V\u00ed\u0161, to je t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esn\u011b to, co mi \u0159ekl Bill. Jak bys mohla v\u011bd\u011bt, co \u0159ekl?“<\/p><\/div>\n

Ria ztuhla na m\u00edst\u011b. Uva\u017eovala, jestli u\u017e toho ne\u0159ekla p\u0159\u00edli\u0161, a jak by to mohla napravit. Kdyby se Tom dozv\u011bd\u011bl, \u017ee Billa povzbudila, aby se odst\u011bhoval, dostal by z\u00e1chvat.<\/div>\n
Chv\u00edli jen z\u00edrala, ne\u017e odpov\u011bd\u011bla. „Zaslechla jsem ho, kdy\u017e jste spolu vy dva mluvili. Necht\u011bla jsem poslouchat, prost\u011b jsem si nemohla pomoct, abych to nesly\u0161ela.“<\/div>\n
„No, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsme nebyli tak ti\u0161e, jak jsem si myslel, \u017ee jsme byli. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee n\u00e1s n\u011bkdo sly\u0161el.“<\/div>\n
„Vy dva mluv\u00edte p\u011bkn\u011b nahlas, kdy\u017e mluv\u00edte n\u011bmecky.“<\/div>\n
„Jo, asi jo,“ odpov\u011bd\u011bl Tom vyh\u00fdbav\u011b, kdy\u017e se posadil na kraj postele.<\/div>\n
Tomovi zap\u00edpal telefon na no\u010dn\u00edm stolku a on se po n\u011bm ihned nat\u00e1hl. Ria za jeho z\u00e1dy proto\u010dila o\u010di v sloup. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu zap\u00edpal telefon, odpov\u011bd\u011bl na n\u011bj bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed. Obvykle to byl Bill, kdo pos\u00edlal sv\u00e9mu dvoj\u010deti textov\u00e9 zpr\u00e1vy a st\u00e1le tak odv\u00e1d\u011bl Tomovu pozornost pry\u010d od n\u00ed, ani\u017e by v\u016fbec byl s nimi ve stejn\u00e9m dom\u011b.<\/div>\n
\n

Tom se po p\u0159e\u010dten\u00ed zpr\u00e1vy zasm\u00e1l a rozb\u011bhl se palci po kl\u00e1vesnici, aby sv\u00e9mu bratrovi odpov\u011bd\u011bl. Bylo jen ot\u00e1zkou okam\u017eiku, ne\u017e p\u0159\u00edstroj signalizoval dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vu, kterou Tom rychle p\u0159ijal.<\/p><\/div>\n

„Tome, polo\u017e ten telefon a poj\u010f do postele,“ \u0159ekl Ria, zat\u00edmco Tomovy prsty rychle b\u011bhaly p\u0159es kl\u00e1vesnici jeho mobiln\u00edho telefonu.<\/div>\n
„Jen minutku,“ odpov\u011bd\u011bl roztr\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Zase si p\u00ed\u0161e\u0161 s Billem?“<\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl, dopsal a telefon odlo\u017eil, ne\u017e nakonec pln\u011b vklouzl do postele. Ria se okam\u017eit\u011b p\u0159itiskla k jeho boku a pevn\u011b jej objala.<\/div>\n
„Takhle je to lep\u0161\u00ed, ne? Jen my dva, v klidu, u\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed si jeden druh\u00e9ho.“ Sklonila hlavu a lehce ho pol\u00edbila na hrudn\u00edk, kdy\u017e mu za\u010dal zvonit telefon.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t ze sebe vydala sly\u0161iteln\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Nezvedej to,“ \u0159ekla skrz za\u0165at\u00e9 zuby.<\/div>\n
„Je to Bill, mus\u00edm.“ Tom p\u0159ijal hovor a promluvil do telefonu: „Hej, co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Jen jsem ti cht\u011bl pop\u0159\u00e1t dobrou noc,“ sly\u0161ela Ria, jak Bill \u0159\u00edk\u00e1 na druh\u00e9m konci p\u0159ij\u00edma\u010de.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. „Dobrou, Billy, dob\u0159e se vyspi.“<\/div>\n
\n

Nastala dal\u0161\u00ed pauza, ne\u017e Tom zav\u011bsil a lehl si. Ria se k n\u011bmu oto\u010dila z\u00e1dy, zat\u00edmco telefonoval. Myslela si, \u017ee v\u0161echno bude jin\u00e9, jakmile Bill bude pry\u010d, \u017ee ona bude ta, na kterou se zam\u011b\u0159\u00ed v\u0161echna Tomova pozornost, a p\u0159esto se zd\u00e1lo, \u017ee ji m\u00e1 st\u00e1le Bill, dokonce i ze vzd\u00e1lenosti n\u011bkolika blok\u016f.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se k n\u00ed Tom neoto\u010dil ani kolem n\u00ed neomotal pa\u017ee, cht\u011blo se j\u00ed bre\u010det nebo frustrovan\u011b k\u0159i\u010det. Jedin\u00e9, co mohla d\u011blat, bylo \u010dekat a doufat, \u017ee a\u017e ub\u011bhne v\u00edce \u010dasu, jejich neust\u00e1l\u00e1 pot\u0159eba volat si a ps\u00e1t se rozpt\u00fdl\u00ed a \u017ee ona a Tom by mohli ve sv\u00e9m vztahu op\u011bt pokro\u010dit.<\/p>\n

autor: AshesPashes<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: AshesPashes Zabydlov\u00e1n\u00ed „V\u00edce vybalov\u00e1n\u00ed, m\u00e9n\u011b esemeskov\u00e1n\u00ed,“ \u0159ekl Bill Andymu, kter\u00fd zastr\u010dil telefon do kapsy a otev\u0159el dal\u0161\u00ed krabici s n\u00e1pisem kuchy\u0148. „Je moc brzy na vybalov\u00e1n\u00ed. Nem\u011bl jsem je\u0161t\u011b ani kafe,“ zast\u00e9nal Andy. „Je poledne, a pokud budeme vybalovat rychleji, najdeme<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[655],"tags":[],"class_list":["post-1831","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-fault-lines"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1831","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1831"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1831\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1831"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1831"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1831"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}