{"id":1833,"date":"2016-08-31T16:00:00","date_gmt":"2016-08-31T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1825"},"modified":"2016-08-31T16:00:00","modified_gmt":"2016-08-31T15:00:00","slug":"sibyla-7-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/08\/31\/sibyla-7-2-2\/","title":{"rendered":"Sibyla 7. 2\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Sayurii<\/p>\n

<\/strong> Mo\u017en\u00e1 u\u017e by se mohlo n\u011bco za\u010d\u00edt d\u00edt, co? \ud83d\ude00 No… ono u\u017e se n\u011bco d\u011bje, ale kdybych v\u00e1m to prozradila, nebylo by to tajemstv\u00ed, ale ono to m\u00e1 b\u00fdt tajemstv\u00ed… alespo\u0148 dal\u0161\u00edch p\u00e1r d\u00edl\u016f :D. Tak m\u011b nep\u0159ekec\u00e1vejte nebo n\u011bco podobn\u00fdho, co by v\u00e1s mohlo napadnout. Ale mo\u017en\u00e1 bych v\u00e1m mohla prozradit, \u017ee Sibyla je tu u\u017e od prvn\u00edho d\u00edlu, nebo alespo\u0148 u\u017e od prvn\u00edho d\u00edlu se pod\u00edl\u00ed na v\u00fdvoji dal\u0161\u00edho d\u011bje. Ona je v\u0161ude :D.<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jsi labu\u0165 s pe\u0159\u00edm havran\u016f<\/em><\/div>\n
a luna za mraky –<\/em><\/div>\n
kdy\u017e usm\u00edv\u00e1\u0161 se po r\u00e1nu,<\/em><\/div>\n
j\u00e1 st\u00e1le v\u011b\u0159\u00edm v z\u00e1zraky.<\/em><\/div>\n
Nen\u00ed v\u0161ak ohn\u011b bez \u017e\u00e1ru,<\/em><\/div>\n
ni r\u016f\u017ee, co von\u00ed bez trn\u00ed,<\/em><\/div>\n
tak tou\u017e\u00edm po l\u00e1sky daru,<\/em><\/div>\n
odsouzen nav\u017edy k souzn\u011bn\u00ed,<\/em><\/div>\n
tak pros\u00edm, vol\u00e1m do tmy, do ticha,<\/em><\/div>\n
v\u017edy\u0165 srdce m\u00e9 u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdch\u00e1.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
-cvokhauz-<\/em><\/div>\n
\n

Yolli si sedla doprost\u0159ed postele k Tomovi. Zk\u0159\u00ed\u017eila nohy do tureck\u00e9ho sedu a pousm\u00e1la se.<\/p><\/div>\n

„\u0158ekni mi sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh.“ Do\u017eadoval se dreda\u0159, nep\u0159ipraven\u00fd \u0159\u00edct j\u00ed ten sv\u016fj.<\/div>\n
„Byla jsem mlad\u00e1 a naivn\u00ed a on \u0161patn\u00fd, hodn\u011b zl\u00fd.“ Spustila Yolli, nejd\u0159\u00edv se tv\u00e1\u0159ila, \u017ee se j\u00ed o tom moc mluvit nechce, ale \u010d\u00edm v\u00edc mluvila, t\u00edm v\u00edc se otev\u00edrala a t\u00edm v\u00edc se i Tom uvol\u0148oval a z\u00edsk\u00e1val pocit d\u016fv\u011bry. Mo\u017en\u00e1 by se j\u00ed mohl taky s n\u011b\u010d\u00edm sv\u011b\u0159it. „Nikdy by t\u011b nenapadlo, kdybys n\u00e1s vid\u011bl, \u017ee se zamilovat do sebe. Nikdo ho nerad, kde j\u00e1 bydlela, po\u0159\u00e1d sam\u00e9 probl\u00e9my. Hr\u00e1t se zbran\u011bmi, drogy, l\u017ei, podvody. Africk\u00e9 ghetto, gang 26, tam \u0161lo o pen\u00edze. Dvacet sedmi\u010dka si zahr\u00e1vat s krv\u00ed. Ale on pat\u0159it do 28, nejhor\u0161\u00ed z nich, ti pracovat jen v noci. S pen\u011bzi i s krv\u00ed.“ Tom o africk\u00e9 mafii nic nev\u011bd\u011bl, ale doopravdy si Yolli nedok\u00e1zal p\u0159edstavit uprost\u0159ed toho v\u0161eho, po boku jednoho z t\u011bch zlo\u010dinc\u016f.<\/div>\n
„Jak se jmenoval?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Anies.“ Yolli se na chv\u00edli odml\u010dela, mo\u017en\u00e1 aby dala prostor pro n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 nep\u0159i\u0161ly, tak pokra\u010dovala. „Byl hezk\u00fd, vysok\u00fd a m\u011bl p\u011bkn\u00e9 o\u010di. Byl tajemstv\u00ed. Znali jsme se dlouho, prod\u00e1vala jsem mu svoje obr\u00e1zky, nikdo jin\u00fd necht\u00edt je. Mo\u017en\u00e1 jsem kv\u016fli n\u011bmu po\u0159\u00e1d na\u017eivu, i moji sourozenci. Nev\u00edm, co st\u00e1t se, \u017ee tak zl\u00fd. Ale m\u011b m\u011bl r\u00e1d. Cht\u011bl se mnou ut\u00e9ct, m\u011bl probl\u00e9m s klukama z 27, ti pracovat ve dne, ale bylo pozd\u011b, dostat ho, zabili ho. Musela jsem pry\u010d, zn\u00e1t moje jm\u00e9no, moji tv\u00e1\u0159. Jeho bratranec m\u011b dostal pry\u010d, cestovat s n\u00edm. P\u0159i\u0161la jsem o v\u0161echno, o co jsem st\u00e1la. Rodinu, domov, Aniese. Ale on m\u011b nau\u010dit, \u017ee j\u00e1 m\u00e1m je\u0161t\u011b hodn\u011b. Zm\u011bnil mi \u017eivot. Te\u010f se jako on sna\u017e\u00edm zm\u011bnit smutek ostatn\u00edch ve \u0161t\u011bst\u00ed. V\u016fbec nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 naj\u00edt, kdy\u017e se nebr\u00e1nit.“ Yolli se na Toma usm\u00e1la. Jako by se na n\u011bj sna\u017eila p\u0159en\u00e9st nov\u00fd el\u00e1n do \u017eivota, kter\u00fd pro n\u011bj ze\u0161edl.<\/div>\n
„Jak jsi ho na\u0161la?“<\/div>\n
„Uv\u011b\u0159ila jsem.“ Odpov\u011bd\u011bla prost\u011b Yolli, jako by to tak prost\u00e9 i bylo. Jen\u017ee nen\u00ed.<\/div>\n
„V co?“<\/div>\n
„V\u0161echno, v co v\u011b\u0159it chci.“ A\u017e v tu chv\u00edli si Tom v\u0161iml, velice p\u0159\u00edhodn\u011b, jej\u00edho tetov\u00e1n\u00ed na z\u00e1p\u011bst\u00ed. Vryheid. Svoboda. (Aby si n\u011bkdo nemyslel, j\u00e1 nemysl\u00edm freiheit :D, vryheid je afrik\u00e1n\u0161tinou, teda prej :D.) Pozd\u011bji si Tom v\u0161iml i mal\u00e9 vytetovan\u00e9 klece na Yollyn\u011b hrudi a \u010dty\u0159 mal\u00fdch pt\u00e1\u010dk\u016f. P\u0159edstavovali j\u00ed, Aniese, jej\u00ed rodi\u010de. Byli voln\u00ed.<\/div>\n
\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Aniese znovu najdu, jeho du\u0161i. V\u011b\u0159\u00edm v \u017eivot po \u017eivot\u011b. Nebo n\u011bco v\u00edc ne\u017e \u017eivot. V\u011b\u0159\u00edm v Boha. Ale v\u011b\u0159\u00edm i v to, \u017ee Anies nebyl jedin\u00e1 l\u00e1ska na sv\u011bt\u011b. J\u00e1 nau\u010dila milovat sv\u011bt.“ V jej\u00edch o\u010d\u00edch se zableskly mal\u00e9 jisk\u0159i\u010dky. „Jsem \u0161\u0165astn\u00e1, \u010dek\u00e1m, ne\u017e znovu setk\u00e1m s l\u00e1skou, o kterou p\u0159i\u0161la. A na\u0161la nov\u00fd domov, tady v\u0161ude.“<\/div>\n
„Je to mo\u017en\u00e9 i pro n\u011bkoho, jako jsem j\u00e1?“ Tom si nebyl jist\u00fd, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho dok\u00e1\u017ee, nebyl v\u011b\u0159\u00edc\u00ed a nebyl jog\u00edn, Yolli ur\u010dit\u011b medituje, mluv\u00ed jako n\u011bkdo, kdo medituje. Tom byl \u010d\u00edmkoliv v\u00edc ne\u017e filantropem. Lidi ho sp\u00ed\u0161 d\u011bsili. Cvoci. A i kdy\u017e se neb\u00e1l chodit ve\u010der po venku tak jako Bill, kter\u00fd se b\u00e1l snad i star\u00fdch babi\u010dek, aby ho n\u00e1hodou neubily chod\u00edtkem, mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bji se c\u00edtil ve spole\u010dnosti ji\u017e zn\u00e1m\u00fdch lid\u00ed ne\u017e cizinc\u016f, a ur\u010dit\u011b si s cizinci nepov\u00eddal, jak to n\u011bkdy d\u011blala Yolli. Nep\u0159\u00e1tel\u00ed\u010dkoval se s ka\u017ed\u00fdm, sta\u010dil mu \u00fazk\u00fd okruh p\u0159\u00e1tel, kter\u00fdm ov\u0161em pln\u011b d\u016fv\u011b\u0159oval. V tom se od Billa nijak neli\u0161il. Holt zpr\u00e1vy o vra\u017ed\u00e1ch a fyzick\u00fdch napaden\u00edch byly v\u0161ude a nikdy nev\u00edte, komu p\u0159esko\u010d\u00ed v hlav\u011b. Sv\u011bt sice ukr\u00fdv\u00e1 i p\u011bkn\u00e1 m\u00edsta, jako Chiang Mai nebo Koh Tao, ale i bl\u00e1zniv\u00e9 lidi. A Tom ur\u010dit\u011b nebyl zamilovan\u00fd do cestov\u00e1n\u00ed kv\u016fli pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch cizokrajn\u00fdch lid\u00ed a jejich divn\u00fdch praktik. Ne, nebyl filantropick\u00fd jako Yolli. Nebyl ani tak skromn\u00fd, tak prost\u00fd, nezi\u0161tn\u00fd a laskav\u00fd. Nebyl v\u016fbec jako Yolli, i kdy\u017e jej\u00ed vlastnosti ji ur\u010dit\u011b \u0161lechtily a on jim p\u0159ikl\u00e1dal respekt. T\u0159eba k tomu, jak sv\u00e9 celodenn\u00ed j\u00eddlo dala bezdomovci, kter\u00fd hrozn\u011b smrd\u011bl a v\u0161ichni od n\u011bj odvraceli o\u010di a hlavn\u011b nosy. Yolli k n\u011bmu p\u0159i\u0161la, dala mu v\u0161echno sv\u00e9 j\u00eddlo, vodu a dokonce ho objala a \u0159ekla, a\u0165 je siln\u00fd, \u017ee pomoc p\u0159ijde. Pak se od n\u00ed Tom dr\u017eel d\u00e1l ne\u017e jindy, nejen \u017ee taky trochu nasmr\u00e1dla, ale kdo v\u00ed, co od n\u011bj chytla.<\/div>\n
\n

„Nau\u010d\u00ed\u0161 se milovat, co m\u00e1\u0161, co ti B\u016fh dal. Dal ti tohle v\u0161echno.“ Yolli uk\u00e1zala z okna u postele. „Dal n\u00e1m to v\u0161em, cel\u00fd tenhle sv\u011bt a my se o n\u011bj jen pereme, ka\u017ed\u00fd chce kus s\u00e1m pro sebe. Pod\u00edvej na nebe, na stromy, ni\u010d\u00ed nejsou a jsou pro v\u0161echny. Pro\u010d cht\u00edt v\u00edc?“ Yolli se zad\u00edvala na modr\u00e9 nebe a b\u00edl\u00e9 mraky. „Pro\u010d se chlubit, co m\u00edt? Cht\u00edt moc, pen\u00edze. Pot\u0159ebovat vlastnit. Mohli bychom m\u00edt v\u0161echno. Ale ne\u017e si uv\u011bdomit, okr\u00e1ct se o to. D\u0159\u00edv byli jsme skromn\u011bj\u0161\u00ed, nebyly st\u00e1ty, m\u011bsta, hranice. Nebyly pen\u00edze, nebyla moc. Dnes to vypad\u00e1, \u017ee to v\u0161echno pat\u0159\u00ed k na\u0161\u00ed povaze. Cht\u00edt v\u00edc. Jen v nebi je v\u0161echno v\u0161ech.“ Yolli se vr\u00e1tila pohledem k Tomovi. „J\u00e1 odb\u011bhla.“ Uchichtla se. „Ty myslel, \u017ee v\u0161echno ztratil, ale po\u0159\u00e1d toho hodn\u011b m\u00edt. Na to jsem p\u0159i\u0161la, procestovala Afriku, Thajsko a Austr\u00e1lii. Tam moc nebezpe\u010dn\u00fdch zv\u00ed\u0159at, u\u017e nikdy nezlobit klokana.“<\/p><\/div>\n

Tom se pousm\u00e1l. P\u0159edstavil si Yolli, jak ut\u00edk\u00e1 s vystra\u0161en\u00fdm, p\u0159esto pobaven\u00fdm v\u00fdrazem a za n\u00ed sk\u00e1\u010de rozzu\u0159en\u00fd klokan, mo\u017en\u00e1 s \u010dervenou bundou.<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Yolli byla tak milosrdn\u00e1, vesel\u00e1, miluj\u00edc\u00ed. Nen\u00e1vid\u011bla jen nen\u00e1vist samu, rozdala by se pro druh\u00e9 a nikdy by nebrala nic na opl\u00e1tku. Pov\u00eddali si a\u017e do noci. Yolli Tomovi vypr\u00e1v\u011bla o sv\u011bt\u011b, jak ho vid\u00ed, jak\u00fd byl d\u0159\u00edv, o lidech a o smrti. Smrt je l\u00edtostiv\u00e1, n\u011b\u017en\u00e1, osvobozuj\u00edc\u00ed<\/em> kamar\u00e1dka.<\/div>\n
„Zanese n\u00e1s, kam pat\u0159\u00edme. Je to jedin\u00e1 opravdov\u00e1 spravedlnost na tomto sv\u011bt\u011b. Neovl\u00e1daj\u00ed ji pen\u00edze, nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed bolest, zbavuje n\u00e1s j\u00ed.“<\/div>\n
Vykl\u00e1dala o du\u0161i jako o samostatn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed, hledaj\u00edc\u00ed k sob\u011b du\u0161i do p\u00e1ru, se kterou odejde, a\u017e jej\u00ed t\u011blesn\u00e1 schr\u00e1nka zch\u0159adne. Smrt si ji vezme do n\u00e1ru\u010de a pom\u016f\u017ee j\u00ed na cest\u011b k v\u011b\u010dnosti.<\/div>\n
Le\u017eeli vedle sebe v posteli, Tom byl oto\u010den\u00fd na bok a sledoval Yolli, jak se sna\u017e\u00ed dotknout hv\u011bzd, kter\u00e9 m\u011bla vepsan\u00e9 v o\u010d\u00edch a kreslila je prstem na strop.<\/div>\n
„Nic nen\u00ed v\u011b\u010dn\u00e9, ne na tomto sv\u011bt\u011b…“ \u0158\u00edkala. „Jen na\u0161e du\u0161e, to nejlep\u0161\u00ed z n\u00e1s.“<\/div>\n
„Pokud je du\u0161e to nejlep\u0161\u00ed z n\u00e1s, nem\u011bly by j\u00edt v\u0161echny du\u0161e do nebe? Pokud samy mysl\u00ed a jsou od n\u00e1s od\u0159\u00edznut\u00e9-„<\/div>\n
„Zaj\u00edmav\u00e1 \u00favaha, ale ony od n\u00e1s p\u0159ece nejsou od\u0159\u00edznut\u00e9. Tvoje vlastn\u00ed \u010diny ji ovliv\u0148uj\u00ed, i kdy\u017e samy mysl\u00ed. Ale pov\u011bz mi, co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je sv\u011bdom\u00ed? Co ti nedat pokoj, kdy\u017e ty zl\u00fd?“<\/div>\n
„Du\u0161e?“<\/div>\n
„Co j\u00e1 v\u00edm, asi.“ Pokr\u010dila Yolli rameny. Tom nev\u011bd\u011bl, jestli si pov\u00eddaj\u00ed o faktech nebo hypoteticky.<\/div>\n
„Du\u0161e je jako sv\u011btlo, to co d\u011bl\u00e1 n\u00e1s n\u00e1mi, ale kdy\u017e ty zl\u00fd, du\u0161e zhas\u00edn\u00e1. Du\u0161e slab\u00e1. V du\u0161i pak schovat se tv\u00e1 mysl, kdy\u017e zem\u0159e t\u011blo. T\u011blo schr\u00e1nka pro du\u0161i, du\u0161e pak schr\u00e1nka pro mysl.“<\/div>\n
\n

Yolli se ne\u010dekan\u011b oto\u010dila k Tomovi, tak ne\u010dekan\u011b, a\u017e se lekl. Zeptala se tak nenucen\u011b, konverza\u010dn\u00edm t\u00f3nem.<\/p><\/div>\n

„Koho m\u00e1\u0161 v du\u0161i?“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ Byla to zkou\u0161ka pozornosti?<\/div>\n
„Koho nos\u00ed\u0161 v srdci, jestli chce\u0161. Kdo je tv\u00fdm domovem?“ Srdce je metafora pro du\u0161i?<\/div>\n
Tom neuva\u017eoval o odpov\u011bdi. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel a bezd\u011bky odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Bill.“ Ani si neuv\u011bdomil, \u017ee mu to le\u017eelo na jazyku. Vyl\u00e9tlo to z n\u011bj tak lehce. Jako by to slovo, to kr\u00e1sn\u00e9 jm\u00e9no, m\u011blo k\u0159\u00eddla.<\/div>\n
„Kdo je Bill?“ Usm\u00e1la se Yolli. Tomovo srdce posko\u010dilo. Rozbu\u0161ilo se siln\u011b, rychle, bl\u00e1zniv\u011b, ani netu\u0161il pro\u010d.<\/div>\n
„Moje dvoj\u010de.“ P\u0159i\u0161lo mu tak norm\u00e1ln\u00ed mluvit s n\u00ed o Billovi, nech\u00e1pal, \u010d\u00edm to bylo.<\/div>\n
„To on ti chyb\u00ed.“ Odtu\u0161ila Yolli. Podle Tomova obli\u010deje by se ujistila, ale to ona nepot\u0159ebovala, nepochybovala o tom. “ Je \u017eiv\u00fd?“ S Yolli, je\u017e vyzv\u00eddala tak nenal\u00e9hav\u011b, p\u0159\u00e1telsky, kter\u00e1 se s n\u00edm pod\u011blila o sv\u00e9 tajemstv\u00ed, o svou temnou minulost, se Tomovi o Billovi pov\u00eddalo tak snadn\u011b. Prost\u011b odpov\u00eddal na ot\u00e1zky a nemyslel na to. Mo\u017en\u00e1 se pot\u0159eboval vyzpov\u00eddat, n\u011bkomu se p\u0159iznat, vid\u011bt reakci.<\/div>\n
„Je.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom. Bohud\u00edk.<\/div>\n
„Pro\u010d ti teda chyb\u00ed, kdy\u017e je na\u017eivu, pro\u010d neb\u00fdt s n\u00edm?“<\/div>\n
\n

Tom se na Yolli pod\u00edval, jej\u00ed velk\u00e9 \u010dern\u00e9 o\u010di v sob\u011b odr\u00e1\u017eely \u017elut\u00e9 sv\u011btlo z lampy. Povzdechl si.<\/p><\/div>\n

„Rozd\u011blili jsme se.“ Tom nech\u00e1pal, pro\u010d po\u0159\u00e1d mluv\u00ed, v\u0161echno to vyzrad\u00ed. Ale neuml\u010del se. T\u0159eba Yolli tolik d\u016fv\u011b\u0159oval, t\u0159eba cht\u011bl Yolli postavit p\u0159ed t\u011b\u017ekou zkou\u0161ku. Bude\u0161 tak laskav\u00e1 a p\u0159\u00e1telsk\u00e1 i po tom, co ti \u0159eknu? Bude\u0161 zhnusen\u00e1? Ute\u010de\u0161 pry\u010d?<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Blond\u00fdnka zat\u00edm nedala najevo jak\u00e9koliv znepokojen\u00ed, ale to proto, \u017ee v\u016fbec netu\u0161ila, o \u010dem vlastn\u011b Tom mluv\u00ed.<\/div>\n
„Je to komplikovan\u00e9.“ Nepochopila by to. Zhnus\u00ed se j\u00ed. Nem\u016f\u017ee j\u00ed to vysv\u011btlit slovy. Nem\u016f\u017ee pochopit, co s\u00e1m Tom nech\u00e1pal. Musela by to c\u00edtit.<\/div>\n
„Nic nen\u00ed komplikovan\u00e9, co s\u00e1m neud\u011bl\u00e1\u0161 tak.“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou v nesouhlasn\u00e9m gestu, p\u0159esto mu n\u011bco na\u0161ept\u00e1valo, \u017ee by s Yolli m\u011bl souhlasit. \u017de by ji m\u011bl poslouchat a dob\u0159e. Mo\u017en\u00e1 du\u0161e? ‚Du\u0161e m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed rozum, ne\u017e ty‘, \u0159ekla Yolli.<\/div>\n
Tolik by se mu ulevilo, kdyby to ze sebe v\u0161echno dostal, tolik jedovat\u00fdch slov, kdyby mohl alespo\u0148 kousek toho jedovat\u00e9ho tajemstv\u00ed vyplivnout. Ale b\u00e1l se, \u017ee Yolli doopravdy ztrat\u00ed. Z\u00e1pasil s\u00e1m se sebou. Cht\u011bl to \u0159\u00edct a nemohl. Necht\u011bl a musel. „Ty \u0159ekni mi a j\u00e1 posoud\u00edm.“ Vyzvala Yolli dreda\u0159e.<\/div>\n
„To nejde.“ Zavrhl Tom n\u00e1vrh.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Zavinil jsem to j\u00e1.“ Bu\u010f bude\u0161 u\u017e ml\u010det, nebo to ze sebe vysype\u0161.<\/div>\n
„Co je opravdov\u00e1 vina v takov\u00e9m sv\u011bt\u011b pln\u00e9m nen\u00e1visti? Zavrhla by t\u011b za to tvoje rodina? P\u0159\u00e1tel\u00e9?“<\/div>\n
\n

Tom si znovu povzdechl. Chv\u00edli ml\u010del, p\u0159em\u00fd\u0161lel. Jeho milovan\u00e1, miluj\u00edc\u00ed matka, jeho otec, nejlep\u0161\u00ed u\u010ditel, kter\u00fd ho nau\u010dil v\u00edc ne\u017e kdejak\u00fd profesor ve \u0161kole. Gustav, Georg, Mia… co by ud\u011blali?<\/p><\/div>\n

„Nejsp\u00ed\u0161.“ V\u011bd\u011bl, \u017ee to slovo je p\u0159\u00edli\u0161 neur\u010dit\u00e9, slab\u00e9. Vlastn\u011b m\u011bl \u0159\u00edct ur\u010dit\u011b.<\/div>\n
„Nejsou prav\u00ed!“ Vyk\u0159ikla Yolli, a\u017e sebou Tom trhl. „Ne prav\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, ne rodina, kdy\u017e by zavrhli pro l\u00e1sku.“<\/div>\n
„V takov\u00e9m sv\u011bt\u011b,“ pou\u017eil Tom jej\u00ed slova, „se l\u00e1ska d\u00e1 snadno zam\u011bnit s \u00fachylkou, chorobou.“ Tom se za\u0161klebil. Je \u00fachyl?<\/div>\n
„To nejde, du\u0161i neoklamat. L\u00e1ska, ta prav\u00e1, nelze zam\u011bnit s ni\u010d\u00edm jin\u00fdm a to du\u0161e poznat.“<\/div>\n
„A jak j\u00e1 pozn\u00e1m pravou l\u00e1sku, jak pozn\u00e1m, \u017ee to poznala moje du\u0161e?“<\/div>\n
„Ty uc\u00edt\u00ed\u0161, co nikdy d\u0159\u00edv. Kompletnost. Dokonalost. Spojen\u00ed s druhou du\u0161\u00ed. Je to domov, bezpe\u010d\u00ed, klid, m\u00edr, je to povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed, zah\u0159eje t\u011b to, zm\u011bn\u00ed t\u011b to. To B\u016fh n\u00e1m dal l\u00e1sku a schopnost milovat, ten nejhez\u010d\u00ed dar, jak\u00fd n\u00e1m mohl d\u00e1t. A ty nejsi \u0161patn\u00fd \u010dlov\u011bk, ne \u00fachyl. Ty jen miluje\u0161, mysl\u00ed\u0161, \u017ee \u0161patn\u011b, do \u010dlov\u011bka nespr\u00e1vn\u00e9ho, ale du\u0161i neoklame\u0161, du\u0161e rozum, ty ne.“ Kdy\u017e Yolli Tomovi pov\u011bd\u011bla, jak pozn\u00e1, \u017ee si du\u0161e na\u0161la svoji drahou polovi\u010dku, c\u00edtil, jak se v jeho t\u011ble n\u011bco sev\u0159elo. Mohla mluvit o tom, co za\u017eil t\u00e9 noci s Billem? Popsala pr\u00e1v\u011b jeho pocity, kter\u00e9 v n\u011bm Bill vyvolal? Jeho dvoj\u010de, bratr, jeho rodina, krev? Bill a jeho prav\u00e1 l\u00e1ska, du\u0161e k jeho du\u0161i?<\/div>\n
„Tak mi \u0159ekni, Yolli,“ u\u017e to m\u011bl v puse, tu kyselou chu\u0165, „je spr\u00e1vn\u00e9 milovat sv\u00e9 dvoj\u010de?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to venku, vzn\u00e1\u0161elo se to ve vzduchu, t\u00ed\u017eilo ho to na hrudi. Ud\u011blalo se ticho. Pro Toma trvalo v\u011b\u010dn\u011b, pro Yolli asi vte\u0159inu. Co te\u010f Yolli ud\u011bl\u00e1? Vypadal takhle konec jejich kr\u00e1tk\u00e9ho, neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed? Zn\u011bl tak. Hlu\u010dn\u00e9 ticho. Tom, zvykl\u00fd od Billa, v\u017edy kdy\u017e provedl n\u011bco \u0161patn\u011b, n\u011bco \u0159ekl, n\u011bco, co Bill necht\u011bl sly\u0161et, se cel\u00fd napjal a \u010dekal facku. \u010celil tomuto zvyku 16 let a nezbav\u00ed se ho snad nikdy. Stejn\u011b jako zvyku klen\u00ed v rodn\u00e9 \u0159e\u010di.<\/div>\n
„Jist\u011b!“ Zareagovala Yolli. No pros\u00edm… po\u010dkat… co\u017ee? „Kdy\u017e dv\u011b du\u0161e pat\u0159it k sob\u011b, ty nesm\u00ed rozd\u011blit. Ty i on um\u0159ete, to jist\u00e9. Ale du\u0161e ne, ty spolu nav\u017edy. To nejsi jen ty a on, to nen\u00ed jen t\u011blo a t\u011blo, to tvoje a jeho du\u0161e. Prav\u00e1 l\u00e1ska, prav\u00fd domov, ty nesm\u00ed zahodit! N\u011bkdo hled\u00e1 cel\u00fd \u017eivot, ty na\u0161el tak snadn\u011b. Velk\u00fd hlup\u00e1k, jestli zahod\u00ed. Velk\u00e1 mu\u010den\u00ed, jestli se nevr\u00e1t\u00ed, du\u0161e bol\u00ed, srdce krv\u00e1c\u00ed, to ne dobr\u00e9.“ Yolli si sedla a p\u00edchla Toma do \u017eeber. „Kdy\u017e jsi s n\u00edm, nemysl\u00ed\u0161 na to, co \u0161patn\u00e9, co spr\u00e1vn\u00e9, du\u0161e mysl\u00ed za tebe, ona v\u00ed, \u017ee nejlep\u0161\u00ed. To a\u017e pak, ty boj\u00ed\u0161 se, co na to sv\u011bt, co je komu ale po tom? A\u0165 hledit sv\u00e9ho, ty \u0161t\u011bst\u00ed m\u00edt, mohli by jen z\u00e1vid\u011bt. Ale oni to nevid\u00ed, neznaj\u00ed. Ty nevysv\u011btl\u00ed to nikomu, ale nikdo nemus\u00ed v\u011bd\u011bt. To tajemstv\u00ed stoj\u00ed za to zem\u0159\u00edt. Ale kdy\u017e m\u016f\u017ee \u017e\u00edt s Billem, s pravou l\u00e1skou, du\u0161\u00ed ke svoj\u00ed, mus\u00ed za to bojovat. Nemyslet na nic jin\u00e9ho, jen ty a Bill, jeho a tvoje du\u0161e.“ Toma znovu p\u0159epadl ten pocit souhlasu uvnit\u0159 n\u011bj. N\u011bco v n\u011bm s Yolli nemohlo souhlasit v\u00edc. „Kdy\u017e je to moc lehk\u00e9, nem\u00e1 to cenu velkou.“<\/div>\n
„A co kdy\u017e je to moc t\u011b\u017ek\u00e9?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co je moc t\u011b\u017ek\u00e9, Tome? Nesn\u00edst celou tabulka \u010dokol\u00e1dy, kdy\u017e u\u017e na\u010dal.“<\/div>\n
\n

Tom se sice pousm\u00e1l, ale jej\u00ed slova, a\u0165 u\u017e s nimi n\u011bco v n\u011bm souhlasilo, nebo ne, zn\u011bla moc kr\u00e1sn\u011b na to, aby byla pravdiv\u00e1. Nemohl si dovolit Billa milovat. Nemohl si dovolit sahat na n\u011bj, l\u00edbat jej, nemohl ho m\u00edt. Nesm\u011bl ho m\u00edt, nesm\u011bl po n\u011bm tou\u017eit. A\u0165 se jejich du\u0161e t\u0159eba miluj\u00ed do zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed, ale jejich t\u011bla se nesm\u00ed ani dotknout, to je krutost sv\u011bta, osudu, krutost Boha nebo kdo tohle zavinil. Krutost jeho nemocn\u00e9 mysli. Yolli byla naivn\u00ed a jej\u00ed slova nere\u00e1ln\u00e1. I kdyby se neprozradili, i kdyby udr\u017eeli tajemstv\u00ed, co by to bylo za \u017eivot, co by to bylo za budoucnost? Pro Toma by byla jako r\u00e1j na zemi, pro Billa? Jak by mu to mohl ud\u011blat? Odep\u0159\u00edt mu vlastn\u00ed rodinu, odep\u0159\u00edt mu svatbu na pl\u00e1\u017ei, kterou si vysnil? Nutit jej do l\u017ei, lhali by rodin\u011b, p\u0159\u00e1tel\u016fm, cel\u00e9mu sv\u011btu. A Tom v\u011bd\u011bl, byl si jist\u00fd, \u017ee by to pro n\u011bj za to st\u00e1lo, to v\u0161echno, co to sk\u00fdtalo, ale mohl b\u00fdt tak sobeck\u00fd k Billovi? Co kdy\u017e to Bill v\u016fbec necht\u011bl? Co kdy\u017e Bill v\u016fbec nec\u00edtil to sam\u00e9, co on?<\/p><\/div>\n

\n

„Vid\u00edm, \u017ee ty moc miluje\u0161 Billa,“ nav\u00e1zala Yolli. Jako by vid\u011bla Tomovi do hlavy. Vid\u011bla jeho utr\u00e1pen\u00e9 my\u0161lenky. „Tak\u017ee on mus\u00ed milovat tebe. B\u016fh nen\u00ed tak zl\u00fd, aby dal ti schopnost milovat, aby stvo\u0159il du\u0161i, kter\u00e1 milovat du\u0161i Billa a p\u0159itom by Billova du\u0161e nemilovala tebe. To nejde. Kdy\u017e miluje jedna, miluje druh\u00e1, to nemus\u00ed\u0161 m\u00edt starosti o tohle.“ Ale jak to mohla Yolli v\u011bd\u011bt, pro\u010d by j\u00ed to m\u011bl Tom v\u011b\u0159it? „Kdy\u017e B\u016fh stvo\u0159it Adama a Evu a ti pak zalidnili zemi, jak mysl\u00ed\u0161, \u017ee to ud\u011blali? D\u0159\u00edv tohle bylo b\u011b\u017en\u00e9 a byla to l\u00e1ska, kterou nikdo nesoudil. D\u0159\u00edv lidi v\u011bd\u011bli co du\u0161e, kdo B\u016fh, co l\u00e1ska. B\u016fh \u0159ekl: ‚Milujte se a mno\u017ete se‘. Tak miluj a nesu\u010f se za to, za co t\u011b nesoud\u00ed ani stvo\u0159itel. Pro\u010d bys um\u011bl milovat, kdyby nemohl?“<\/p><\/div>\n

„Nev\u00edm, asi je to trest.“<\/div>\n
„Ale ne trest! Miluje\u0161, proto\u017ee bez l\u00e1sky nen\u00ed \u017eivota. Alespo\u0148 ne takov\u00e9ho, kter\u00fd by b\u00fdt k \u017eit\u00ed. Nem\u016f\u017ee\u0161 ovlivnit, koho tvoje du\u0161e vyvol\u00ed si za svou, n\u011bkdy je to zaj\u00edmav\u00e1 volba, ale je to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech jin\u00fdch l\u00e1sek a milov\u00e1n\u00ed. Nic se nevyrovn\u00e1.“ Tom ml\u010del. C\u00edtil hloubku Yoliin\u00fdch slov. C\u00edtil, jak se mu jej\u00ed slova provrt\u00e1vaj\u00ed do t\u011bla, jak nad nimi p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, jak mu n\u011bco na tom v\u0161em d\u00e1v\u00e1 smysl jako je\u0161t\u011b dlouho nic. A p\u0159itom mu to p\u0159i\u0161lo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Asi si bude muset p\u0159e\u010d\u00edst Bibli.<\/div>\n
\n

Billovi se nic a nikdo nevyrovn\u00e1, to Tom v\u011bd\u011bl jist\u011b, nic nebylo jasn\u011bj\u0161\u00ed. Pokud by si m\u011bl b\u00fdt jist\u00fd jen jednou v\u011bc\u00ed, nebyl by to v\u00fdchod slunce, to nebylo tak stoprocentn\u00ed jako to, \u017ee Bill byl pro n\u011bj dokonalost\u00ed, jen to, \u017ee d\u00fdchal, \u010dinilo jeho sv\u011bt, jeho \u017eivot snesiteln\u00fdm, minim\u00e1ln\u011b. V\u00edc ne\u017e sluncem si byl Tom jist\u00fd Billem. Ale to neznamenalo nic ne\u017e bolest.<\/p><\/div>\n

„B\u011b\u017e, opus\u0165 Thajsko a vra\u0165 se k Billovi.“ Nab\u00e1dala Yolli Toma.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Ubl\u00ed\u017eil jsem mu.“<\/div>\n
„Boj\u00ed\u0161 se, \u017ee Bill zlob\u00ed se? \u017de nen\u00e1vid\u00ed?“ Yolli vid\u011bla do Toma tak \u010dist\u011b a p\u0159esn\u011b, jako by vid\u011bla na dno pr\u016fzra\u010dn\u00e9ho mo\u0159e. „Tak mu ale \u0161kod\u00ed\u0161 mnohem v\u00edc.“ Tom se vy\u010derpan\u011b p\u0159evalil na b\u0159icho. Zav\u0159el o\u010di, vid\u011bl Bill\u016fv obli\u010dej. Zoufale zafun\u011bl do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„J\u00e1 ho p\u0159ece nem\u016f\u017eu milovat, Yolli.“ Zak\u0148oural Tom.<\/div>\n
„Na to u\u017e je trochu pozd\u011b. Tak nebu\u010f posera a vra\u0165 se. Nebo co br\u00e1n\u00ed ti, krom\u011b zlob\u00edc\u00edho se Billa?“<\/div>\n
„Mus\u00edm mu d\u00e1t \u0161anci.“<\/div>\n
„Na co?“ Cht\u011bla v\u011bd\u011bt Yolli.<\/div>\n
„Na n\u011bkoho jin\u00e9ho. N\u011bco lep\u0161\u00edho, ne\u017e co mu m\u016f\u017eu nab\u00eddnout j\u00e1.“<\/div>\n
„Ale prd! Co lep\u0161\u00edho ne\u017e prav\u00e1 l\u00e1ska? Ty neposlouchal trochu!“ Yolli se zakabonila a pleskla Toma po z\u00e1dech. „Ty hloup\u00fd jsi! Ale jak mysl\u00ed\u0161, ne \u017ee bys myslel dob\u0159e. Dej si \u010das, ale bu\u010f opatrn\u00fd. Ne v\u017edy \u010das hoj\u00ed r\u00e1ny. N\u011bkdy je prohlubuje a hlubok\u00e9 r\u00e1ny t\u011b\u017eko hoj\u00ed se.“<\/div>\n
„Co kdy\u017e je moje du\u0161e proklet\u00e1?“ Tom se p\u0159evalil znovu na z\u00e1da. D\u00edval se do stropu, kam Yolli p\u0159ed n\u011bjakou dobou kreslila souhv\u011bzd\u00ed.<\/div>\n
Yolli vstala z postele, obe\u0161la ji a dala Tomovi pusu na \u010delo.<\/div>\n
„L\u00e1ska vyl\u00e9\u010d\u00ed.“ Pak zhasla lampi\u010dku a ode\u0161la.<\/div>\n
\n

Pro Toma te\u010f bude, podle n\u011bj, nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e si ujasn\u00ed s\u00e1m sebe, z\u016fstane s\u00e1m. D\u00e1 \u0161anci Billovi, \u0161anci zapomenout a naj\u00edt si n\u011bkoho jin\u00e9ho, kdo mu bude moct d\u00e1t, co on nikdy moct nebude. Bill si nezaslou\u017e\u00ed \u017eivot ve l\u017ei a Tomovu sv\u011bdom\u00ed vyhovovalo, kdy\u017e jej to bolelo, byly to chv\u00edle, kdy se k\u00e1l za to, co ud\u011blal.<\/p><\/div>\n

\n

1. 6. 2016<\/p><\/div>\n

\n

Tom Yolli zapomn\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee si za\u0159\u00eddil odlet z Thajska. V 18:00, druh\u00e9ho \u010dervna. Cht\u011bl se ztratit. Yolli m\u011bl moc r\u00e1d, i kdy\u017e nev\u011b\u0159il v\u0161emu, co napov\u00eddala. Byla pln\u00e1 energie a kousek mu j\u00ed v\u017edy prop\u016fj\u010dila. Jako by te\u010f v\u0161echnu vyp\u016fj\u010denou energii nar\u00e1z vr\u00e1til. Okam\u017eit\u011b usnul. Nad r\u00e1nem, kdy\u017e slunce ospale m\u017eouralo na bezmra\u010dn\u00e9m nebi, kde se je\u0161t\u011b zdr\u017eoval jeho no\u010dn\u00ed, nebesk\u00fd bratr M\u011bs\u00edc, jej vzbudilo neobvykl\u00e9 horko. Byl to on, kdo tak s\u00e1lal teplem. Byl p\u0159\u00edmo rozp\u00e1len\u00fd. T\u011b\u017ece se mu d\u00fdchalo, o\u010di jej p\u00e1lily. \u0160el se nap\u00edt studen\u00e9 vody a chystal se vysprchovat, ledov\u011b. Cestou do koupelny se mu hlava zamotala tak, \u017ee si musel sednout. Vr\u00e1til se do postele, cel\u00fd pokoj se rozhoupal. U\u017e nedok\u00e1zal usnout, ne na d\u00fdl ne\u017e p\u00e1r minut. C\u00edtil se p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. V hlav\u011b jej bodalo tak siln\u011b, a\u017e mu to vhrklo slzy do o\u010d\u00ed. Hore\u010dka jej spalovala, \u017e\u00edze\u0148 voda nezhasila. Jako by hore\u010dka v\u0161echno, co vypil, t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vypa\u0159ila z jeho t\u011bla. Proto se asi tolik potil. A pak se objevily pichlav\u00e9 k\u0159e\u010de. V b\u0159i\u0161e, v z\u00e1dech, mezi \u017eebry i v hrudn\u00edku. Yolli cel\u00fd den nep\u0159i\u0161la, a\u017e dal\u0161\u00ed r\u00e1no (2.6.) zaklepala na dve\u0159e. \u010cekala dlouho, ne\u017e Tom p\u0159i\u0161el a pustil ji dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

\n

Tom pozhas\u00ednal v\u0161echna sv\u011btla a s vynalo\u017een\u00edm snad ve\u0161ker\u00e9 s\u00edly zat\u00e1hl \u017ealuzie i z\u00e1v\u011bsy, aby jej neobt\u011b\u017eoval jedin\u00fd slune\u010dn\u00ed paprsek, tak\u017ee Yolli ve\u0161la do \u00fapln\u00e9 tmy.<\/p><\/div>\n

„Jsi up\u00edr? Pus\u0165 sem slun\u00ed\u010dko, vyv\u011btrat si tu!“ Yolli se zd\u011bsila nad t\u00edm, co vid\u011bla, kdy\u017e zp\u0159\u00edstupnila letn\u00edmu slunci cestu do Tomova hotelov\u00e9ho pokoje. Tom oble\u010den\u00fd do propocen\u00e9ho t\u00edlka a spodn\u00edho pr\u00e1dla, s rozcuchan\u00fdmi vlasy, byl bled\u00fd, jako by se v\u0161echna krev nahrnula pod jeho o\u010di do tmav\u00fdch kruh\u016f, m\u011bl zarudl\u00e9 b\u011blmo. Jeho rty v\u00fdrazn\u011b popraskaly, byly bezbarv\u00e9, such\u00e9 a po okraj\u00edch zelenaly. Yolli s\u00e1hla Tomovi na \u010delo, i kdy\u017e ani nemusela, podle jeho tv\u00e1\u0159e bylo celkem z\u0159ejm\u00e9, \u017ee trp\u00ed hore\u010dkou, Yolli jen cht\u011bla zjistit, jak v\u00e1\u017en\u00e9 to bylo.<\/div>\n
„\u00dapln\u011b ho\u0159\u00ed\u0161!“<\/div>\n
Yolli Toma zavedla k posteli a ulo\u017eila jej. Divila se, jak z n\u00ed dok\u00e1zal v\u016fbec vst\u00e1t, aby ji pustil. P\u0159ipravila studenou vodu do nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u00edsy, kterou v mal\u00e9 kuchy\u0148ce na\u0161la, a pono\u0159ila do n\u00ed t\u0159i osu\u0161ky. V koupeln\u011b na\u0161la i n\u011bjak\u00e9 l\u00e9ky a teplom\u011br. Polo\u017eila vy\u017ed\u00edmanou osu\u0161ku Tomovi na \u010delo a str\u010dila mu teplom\u011br pod pa\u017ei. Tomovi se zd\u00e1lo, \u017ee za ten den (bylo teprve r\u00e1no, ale Tom ztr\u00e1cel pojem o \u010dase) ze sebe vydal energie v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e vystoupal na v\u011b\u017e nebo kdy\u017e vy\u0161el na horu na Koh Tao.<\/div>\n
„38,7,“ p\u0159e\u010detla Yolli z mal\u00e9 obrazovky digit\u00e1ln\u00edho teplom\u011bru. „To je moc,“ post\u011b\u017eovala si. Rozhodla se proto chladit jako \u0161\u00edlen\u00e1 a dala Tomovi zap\u00edt dva b\u00edl\u00e9, mal\u00e9 pr\u00e1\u0161ky. Kdov\u00ed k \u010demu slou\u017eily… Doufala, \u017ee ty pilulky sni\u017euj\u00ed teplotu. Zhruba po hodin\u011b jej\u00ed p\u00e9\u010de Tom usnul.<\/div>\n
\n

Ve\u010der<\/p><\/div>\n

\n

Tom mhou\u0159il o\u010di do \u0161era a zaml\u017een\u00fdm pohledem se rozhl\u00ed\u017eel.<\/p><\/div>\n

„Jsi vzh\u016fru?“ Yolli se objevila v jeho zorn\u00e9m poli s \u00fasm\u011bvem. Tomovy smysly se nastartovaly a on uc\u00edtil mokr\u00fd ru\u010dn\u00edk na \u010dele a kapky vody, jak se proh\u00e1n\u011bj\u00ed jeho sp\u00e1nky do vlas\u016f a na pol\u0161t\u00e1\u0159. Neodpov\u011bd\u011bl, jen p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a prot\u0159el si v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Spals p\u011bkn\u011b dlouho.“<\/div>\n
„Jak dlouho?“ Rozru\u0161il se n\u00e1hle Tom. „Kolik je hodin?“ \u0160kr\u00e1bal se do sedu, na\u010de\u017e jeho t\u011blo zaprotestovalo v podob\u011b k\u0159e\u010d\u00ed v b\u0159i\u0161e. Tom se chytl za \u017ealudek a u\u017e u\u017e sahal po p\u0159ikr\u00fdvce.<\/div>\n
„Lehej, j\u00e1 postar\u00e1m!“ Yolli zatla\u010dila Toma zp\u011bt do pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f. „Nikam nej\u00edt.“<\/div>\n
„J\u00e1 ale mus\u00edm-„<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t.“<\/div>\n
„Moje letadlo\u2026“<\/div>\n
„Jak\u00e9 letadlo?“ podivila se Yolli, zat\u00edmco \u017ed\u00edmala dal\u0161\u00ed ru\u010dn\u00edk a st\u00e1le byla ve st\u0159ehu, kdyby se Tom pokou\u0161el znovu vst\u00e1t.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m… m\u00e1m rezervaci. Nevratnou letenku… V \u0161est mus\u00edm let\u011bt, b\u00fdt na… leti\u0161ti, j\u00e1…“<\/div>\n
„Ty sotva mluv\u00ed\u0161. Hore\u010dku m\u00e1\u0161, \u017e\u00e1dn\u00e9 l\u00edt\u00e1n\u00ed, zapome\u0148 na to. Jen le\u017e, j\u00e1 v\u0161ecko za\u0159\u00edd\u00edm.“<\/div>\n
„Ale Yolli,“ vzdoroval j\u00ed tvrdo\u0161\u00edjn\u011b. Hrozn\u011b se sna\u017eil, sb\u00edral ve\u0161kerou s\u00edlu, aby vstal, a p\u0159itom Yolli se na n\u011bj ani nemusela d\u00edvat, jen ho trp\u011bliv\u011b jemn\u011b vr\u00e1tila ze sedu do vodorovn\u00e9 polohy.<\/div>\n
„J\u00e1-„<\/div>\n
„Sp\u00edm.“ Dokon\u010dila Yolli v\u011btu za Toma. „38,4, polet\u00ed\u0161 za Billem z\u00edtra, ten den to u\u017e snad po\u010dk\u00e1.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1… za Billem? To ale-“ Tomova v\u00ed\u010dka t\u011b\u017ekla, a\u017e \u00fapln\u011b zakryla unaven\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Letadlo u\u017e pry\u010d, zme\u0161kal jsi.“ Konej\u0161ila Yolli Toma, ale ten ji\u017e spal a nesly\u0161el ji.<\/div>\n
\n

3. 6. 2016<\/p><\/div>\n

\n

Probudil se pozd\u011b v noci, Yolli byla pry\u010d. Nejd\u0159\u00edv se c\u00edtil l\u00edp, pak \u010d\u00edm v\u00edc se prob\u00edral, t\u00edm h\u016f\u0159 mu bylo. \u0160el se naj\u00edst, jen si kousl do jablka a p\u0159i\u0161ly na n\u011bj bolesti. Asi se otr\u00e1vil t\u00edm, co tehdy uva\u0159il na tr\u017enici a sn\u011bdl to, jen aby dok\u00e1zal, \u017ee to jedl\u00e9 je. No asi nebylo.<\/p><\/div>\n

Prudk\u00e1 bolest, je\u017e chv\u00edli balancovala na hran\u011b snesitelnosti a pak znenad\u00e1n\u00ed p\u0159i jedin\u00e9m \u0161patn\u00e9m pohybu vyst\u0159elila a za\u00fato\u010dila na Tomovo t\u011blo ohromnou silou, nedala Tomovi klidu. Nedovolila mu zav\u0159\u00edt o\u010di k sp\u00e1nku. Jeho k\u016f\u017ei olizoval ohe\u0148, p\u00e1lily jej o\u010di. Pot perl\u00edc\u00ed se po cel\u00e9m jeho skrz na skrz zubo\u017een\u00e9m t\u011ble jej studil a ani vzhledem k jeho vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed teplot\u011b to nebylo p\u0159\u00edjemn\u00e9. Tom se svl\u00e9kl do naha. Dlouho hledal v posteli polohu, kter\u00e1 by d\u00e1vala odpo\u010dinout bolav\u00fdm sval\u016fm. P\u0159ikryl se lehkou p\u0159ikr\u00fdvkou z chladiv\u00e9ho materi\u00e1lu a pokusil se p\u0159ivolat vysvobozuj\u00edc\u00ed, bezbolestn\u00fd, l\u00e9\u010div\u00fd sp\u00e1nek. D\u00edky dokonal\u00e9 tm\u011b a tichu, je\u017e lichotilo jeho nevolnosti, byl kone\u010dn\u011b po dlouh\u00fdch hodin\u00e1ch \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. Do Yolliina n\u00e1vratu spal klidn\u011b.<\/div>\n
\n

Dopoledne p\u0159i\u0161la Yolli s v\u00fdbavou l\u00e9k\u016f doporu\u010den\u00fdch od zku\u0161en\u00e9, mlad\u00e9 a mil\u00e9 l\u00e9k\u00e1rnice. Hned se vrhla s plnou m\u00edsou \u010dist\u00e9 vody a osu\u0161ek na o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Neust\u00e1le se omlouvala za sv\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed, jako by snad byli domluveni na konkr\u00e9tn\u00ed hodin\u011b, nebo jako by to snad byla jej\u00ed povinnost jej nav\u0161t\u011bvovat a starat se o n\u011bj. Tom j\u00ed to cht\u011bl vymluvit, v\u016fbec to p\u0159ece pro n\u011bj d\u011blat nemusela a byl j\u00ed tak moc vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee s n\u00edm byla, cht\u011bl j\u00ed vymluvit jej\u00ed provinilost\u00ed zabarven\u00e1 slova, ale nezmohl se na to. Pochyboval, \u017ee by dal dohromady srozumitelnou v\u011btu, kterou by byl schopn\u00fd \u0159\u00edct nahlas. Bolelo jej p\u0159em\u00fd\u0161let, poslouchat Yolli, vn\u00edmat… bolelo jej v\u0161echno, ka\u017ed\u00e1 bu\u0148ka v jeho t\u011ble.<\/p><\/div>\n

\n

Yolli za\u010dala panika\u0159it nad mal\u00fdmi blikaj\u00edc\u00edmi \u010d\u00edsly na teplom\u011bru. N\u011bkolik hodin chladila cel\u00e9 Tomovo nah\u00e9 t\u011blo ru\u010dn\u00edky, je\u017e pravideln\u011b m\u00e1chala ve studen\u00e9 vod\u011b, a ta ty\u010dinka, kterou Tomovi vnucovala, se musela zbl\u00e1znit! Nejd\u0159\u00edv ukazovala 38,6 – jen o trochu hor\u0161\u00ed ne\u017e v\u010dera. Pak 38,9 – to nebylo tak zl\u00e9, to je\u0161t\u011b p\u016fjde sn\u00ed\u017eit. 39,1 – a sakra, holka, mus\u00ed\u0161 se \u010dinit! 39,3 – no tak, Tome, co mi to d\u011bl\u00e1\u0161? 39,7 – ten teplom\u011br mus\u00ed b\u00fdt rozbit\u00fd! Co d\u011bl\u00e1m \u0161patn\u011b? 39,9 – M\u011bla bych n\u011bkoho zavolat na pomoc…<\/p><\/div>\n

„40,5! “ Zapi\u0161t\u011bla Yolli. „J\u00e1 volala z\u00e1chranka, sanitka! J\u00e1 nenech\u00e1m t\u011b um\u0159\u00edt na hore\u010dku!“ Yolli zaklela v m\u00edstn\u00ed \u0159e\u010di a vyt\u00e1hla sv\u016fj prastar\u00fd tla\u010d\u00edtkov\u00fd telefon s krytem Hallo Kitty.<\/div>\n
„Ne,“ zachrapt\u011bl Tom.<\/div>\n
„Tome, ty bl\u00e1zne! J\u00e1 nemohla sn\u00ed\u017eit, nev\u011bd\u011bt, co po\u010d\u00edt si!“ Nemohla pro Toma nic ud\u011blat.<\/div>\n
„Ne,“ opakoval se Tom.<\/div>\n
„Ty b\u00e1la se doktor\u016f? J\u00e1 v\u00edm, jsou stra\u0161ideln\u00ed, taky nerada, ale oni t\u0159eba pomoct, zjistit, co \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
„Chci, abys m\u011b l\u00e9\u010dila ty.“<\/div>\n
„Ne\u017eva\u0148! Le\u017eela t\u0159i dny, nelep\u0161\u00ed se. Nev\u00ed\u0161, co pov\u00edd\u00e1\u0161.“<\/div>\n
Tom opravdu vypadal, \u017ee nem\u00e1 ani tu\u0161en\u00ed, co se okolo n\u011bj d\u011bje, a Yolli pochybovala, \u017ee v\u016fbec vn\u00edm\u00e1 jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost. Sv\u011bt se s n\u00edm motal jako na \u0161\u00edlen\u00e9m, rychl\u00e9m koloto\u010di, cht\u011bl ho zastavit, vystoupit z n\u011bj, ale ne\u0161lo to.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti.“ Zamumlal Tom a t\u011b\u017ece polkl.<\/div>\n
„Blekot\u00e1\u0161, ani nev\u00ed\u0161 co.“ Odtu\u0161ila Yolli. P\u0159esto po\u010dkala, a\u017e Tom usne, a pak d\u011blala, co um\u011bla, aby ho vyl\u00e9\u010dila.<\/p>\n

autor: Sayurii<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sayurii Mo\u017en\u00e1 u\u017e by se mohlo n\u011bco za\u010d\u00edt d\u00edt, co? \ud83d\ude00 No… ono u\u017e se n\u011bco d\u011bje, ale kdybych v\u00e1m to prozradila, nebylo by to tajemstv\u00ed, ale ono to m\u00e1 b\u00fdt tajemstv\u00ed… alespo\u0148 dal\u0161\u00edch p\u00e1r d\u00edl\u016f :D. Tak m\u011b nep\u0159ekec\u00e1vejte nebo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[630],"tags":[],"class_list":["post-1833","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sibyla"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1833","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1833"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1833\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1833"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1833"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1833"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}