{"id":1844,"date":"2016-08-26T15:00:00","date_gmt":"2016-08-26T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1836"},"modified":"2016-08-26T15:00:00","modified_gmt":"2016-08-26T14:00:00","slug":"sibyla-7-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/08\/26\/sibyla-7-1-2\/","title":{"rendered":"Sibyla 7. 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Sayurii<\/p>\n

<\/strong> Tak\u017ee d\u011bti\u010dky moje zla\u0165ou\u010dk\u00fd, \u010dten\u00e1\u0159i moji nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed, pod minul\u00fdm d\u00edlem se mi hromadily jak\u00e9si nesrovnalosti… nebo co \ud83d\ude00 Tak\u017ee j\u00e1 v\u00e1m to objasn\u00edm s t\u00edm \u010dasem, p\u00e1\u010d ch\u00e1pu, \u017ee jsem n\u011bkdy tak hrr do v\u0161eho, \u017ee p\u00ed\u0161u chaoticky… idiotsky :D. P\u00e1t\u00fd d\u00edl za\u010d\u00edn\u00e1 flashbackem, kdy p\u0159ijeli z Irska z nat\u00e1\u010den\u00ed a jeden den po t\u00e9 ne\u0161\u0165astn\u011b \u0161\u0165astn\u00e9 noci, a kon\u010d\u00ed taky t\u00edm dnem, kdy p\u0159ijeli do New Jersey a flashback, kter\u00fd je mezi za\u010d\u00e1tkem a koncem je z noci p\u0159edt\u00edm, ne\u017e p\u0159ilet\u011bli dom\u016f. Je jim osmn\u00e1ct, je to kv\u011bten tohoto roku. \u0160est\u00fd d\u00edl je vlastn\u011b jen o t\u00e9 noci, kdy se spolu dvoj\u010d\u00e1tka vyspala, \u0159ekn\u011bme si to narovinu :D. Tak\u017ee to je cel\u00fd jen flashback a nic jin\u00e9ho a tento d\u00edl u\u017e je v p\u0159\u00edtomnosti, \u010dili n\u011bkdy kolem dvac\u00e1t\u00e9ho kv\u011btna nebo tak a Tom u\u017e je od Billa pry\u010d a dozv\u00edte se, kde a s k\u00fdm, kdy\u017e nep\u0159estanete \u010d\u00edst. Miluju v\u00e1s! Tak decentn\u011b… \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Domov<\/em><\/div>\n
Dom\u016f, poj\u010f dom\u016f.<\/em><\/div>\n
Mrtv\u00e9 jsou sny, kter\u00e9 jsme sd\u00edleli.<\/em><\/div>\n
Mrtv\u00e1 jsou slova, kter\u00e1 jsme si \u0159ekli.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

-Tokio Hotel-<\/em><\/div>\n

\n

Tom\u016fv \u017eivot se a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b zm\u011bnil za pouh\u00fdch 31 dn\u00ed, kter\u00e9 ub\u011bhly ode dne, kdy s Billem naposledy byl. Opravdu byl.<\/p><\/div>\n

Nejd\u0159\u00edv pl\u00e1noval odlet\u011bt do rodn\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho m\u011bsta Hannoveru, ale tento po\u0161etil\u00fd n\u00e1pad zavrhl d\u0159\u00edv, ne\u017e se sta\u010dil po\u0159\u00e1dn\u011b usadit v jeho hlav\u011b. Paparazzi by si jej na\u0161li hned, co by ode\u0161el z leti\u0161t\u011b, a Tom si nep\u0159\u00e1l, aby se o n\u011bm kdokoliv cokoliv dozv\u011bd\u011bl. Hlavn\u011b ne m\u00e9dia. R\u00e1da se \u0161\u0165ouraj\u00ed, p\u0159ekrucuj\u00ed, vytrh\u00e1vaj\u00ed z kontextu a dokresluj\u00ed bez ohledu na absurditu a l\u017eivost. Neciteln\u011b. Lid\u00e9 stejn\u011b uv\u011b\u0159\u00ed, co p\u0159e\u010detli, ani se po\u0159\u00e1dn\u011b nezamysl\u00ed. Mo\u017en\u00e1 uv\u011b\u0159\u00ed jen proto, aby m\u011bli o \u010dem mluvit, ale nakonec z t\u00e9 l\u017ei ud\u011blaj\u00ed prost\u00fd fakt, kter\u00fd byl tak dlouho z\u0159ejm\u00fd. Billovi t\u00edmto zp\u016fsobem u\u017e jednou velice ubl\u00ed\u017eili. Zkazili mu vztah. Zlomili srdce v\u00edce ne\u017e jen dv\u011bma lidem a je\u0161t\u011b Billa fale\u0161n\u011b o\u010dernili z n\u011b\u010deho, co v\u016fbec netu\u0161il, ud\u011blali z n\u011bj p\u0159ed v\u0161emi cizolo\u017en\u00edka. Za\u0161li p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Tom nesm\u011bl dopustit, aby se to opakovalo a v tuhle chv\u00edli by si mohli na jejich situaci smlsnout, zapojit fantazii a vymyslet si hned n\u011bkolik teori\u00ed pro Tom\u016fv odchod. Tom je necht\u011bl nikde potkat, necht\u011bl, aby se jeho fotografie dostala do novin nebo t\u0159eba jen kr\u00e1tk\u00e9, n\u00e1hodn\u00e9 interview s n\u00edm. Necht\u011bl, aby Bill v\u011bd\u011bl, kde je a co d\u011bl\u00e1. M\u011bl pro to sv\u00e9 d\u016fvody a d\u00e1valy mu smysl. Necht\u011bl, aby Bill cokoliv sly\u0161el nebo vid\u011bl, necht\u011bl, aby na n\u011bj myslel. Necht\u011bl mu chyb\u011bt.<\/div>\n
\n

Odlet\u011bl do Thajska (20. 5. 2016 – p\u0159\u00edlet). Doufal, \u017ee jej m\u00edstn\u00ed lidi nepoznaj\u00ed, vyhne se novin\u00e1\u0159\u016fm a distancuje se od fotoapar\u00e1t\u016f. Prvn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed z\u016fstal zav\u0159en\u00fd v mal\u00e9m, \u00fatuln\u00e9m hotelov\u00e9m pokoji. Pozd\u011bji se rozhodl nez\u016fst\u00e1vat na jednom m\u00edst\u011b dlouho. Zaplatil si pr\u016fvodce, takov\u00e9ho, kter\u00fd um\u011bl anglicky a neza\u010dal pok\u0159ikovat a ukazovat na Toma. ‚To jsi ty, Amerika! J\u00e1 vid\u011bl film, ty moc dobr\u00fd obchodn\u00edk!‘. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee si jej mu\u017e spletl s Leonardem Dicapriem. Nikdy nehr\u00e1l obchodn\u00edka.<\/p><\/div>\n

Koupil si vybaven\u00ed vhodn\u00e9 k turistice a chystal se cestovat po cel\u00e9m st\u00e1t\u011b.<\/div>\n
Koh Tao – prvn\u00ed zast\u00e1vka (24. 5. – 25. 5. 2016). Jeho pr\u016fvodce, konkr\u00e9tn\u011b mlad\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1, mal\u00e1, energick\u00e1 blond\u00fdnka, kter\u00e1 nepochybn\u011b nepoch\u00e1zela z Thajska, ale vyznala se, jako by se tu narodila, Toma p\u0159esv\u011bd\u010dila hned t\u00e9ho\u017e dne, v n\u011bm\u017e se sezn\u00e1mili, aby s n\u00ed prozkoumal takzvan\u00fd ‚\u017delv\u00ed ostrov‘. Oba se na dvoudenn\u00ed v\u00fdlet p\u0159ipravili a dali si sraz deset minut p\u0159ed vyplut\u00edm lod\u011b, je\u017e je na ostrov doprav\u00ed, v p\u0159\u00edstavu, kde kotvila.<\/div>\n
„Mimochodem, j\u00e1 jsem Arin. Arin Du Toit, ale \u0159\u00edkal mi Yolli.“ Usm\u00e1la se pr\u016fvodkyn\u011b z\u00e1\u0159iv\u011b a podala Tomovi drobnou ruku, zat\u00edmco vch\u00e1zeli na palubu kr\u00e1sn\u00e9, luxusn\u00ed lodi. Tom j\u00ed dla\u0148 stiskl a sna\u017eil se zapamatovat ten p\u0159\u00edval informac\u00ed. Jmenuje se Yolli Du Toit a m\u00e1m j\u00ed \u0159\u00edkat Arin, nebo se jmenuje Arin Du Yolli a p\u0159ezd\u00edv\u00e1 se Toit?<\/em> Tom byl v\u017edycky na pamatov\u00e1n\u00ed jmen naprosto nemo\u017en\u00fd, neb\u00fdt Billa, nejsp\u00ed\u0161 by si nikdy nevzpomn\u011bl na jm\u00e9no sv\u00e9ho mana\u017eera, nato\u017e v\u0161ech t\u011bch re\u017eis\u00e9r\u016f, herc\u016f a postav… nemo\u017en\u00e9. Pr\u016fvodkyn\u011b jako by prokoukla, jak\u00e9 my\u0161lenky se hon\u00ed Tomovou hlavou, a p\u0159\u00e1telsky \u0159ekla: „Sta\u010d\u00ed Yolli. Ni\u010deho v\u00edc, ni\u010deho m\u00ed\u0148.“ Mluvila se siln\u00fdm m\u00edstn\u00edm p\u0159\u00edzvukem. M\u011bla jemn\u00fd, vysok\u00fd hl\u00e1sek, skoro jako nevysp\u011bl\u00e1 d\u00edvka a byla neust\u00e1le vesel\u00e1.<\/div>\n
\n
Zhruba t\u0159i sta metr\u016f od sou\u0161e mu Yolli ozn\u00e1mila, \u017ee mus\u00ed sko\u010dit do vody. „Lo\u010f d\u00e1l nepopluje.“<\/div>\n
Tom si vyzul boty, svl\u00e9kl tri\u010dko a sko\u010dil. Yolli se vyno\u0159ila hned za n\u00edm stejn\u011b jako spoustu dal\u0161\u00edch cestuj\u00edc\u00edch. Sm\u00e1la se tak hlasit\u011b a siln\u011b, a\u017e si Tom byl jist\u00fd, \u017ee se utop\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 srandu d\u011blala, lo\u010f doprav\u00ed a\u017e na tam.“ Yolli se chechtala a z\u016fstala dlouho na jednom m\u00edst\u011b, zat\u00edmco Tom u\u017e plaval k pl\u00e1\u017ei. Tohle bude je\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u00e9.<\/em><\/div>\n
P\u0159esto se Tom usm\u00edval. Slab\u011b, p\u0159esto to bylo n\u011bco, co si Tom myslel, \u017ee se mu u\u017e nem\u016f\u017ee st\u00e1t.<\/div>\n
\n

Co je na Koh Tao v\u00fdjime\u010dn\u00e9? Je to jedin\u00fd ostrov na planet\u011b propojen\u00fd pl\u00e1\u017e\u00ed se dal\u0161\u00edmi dv\u011bma ostrovy. Vlastn\u011b m\u016f\u017eete pouze proj\u00edt skrz, zah\u0159\u00e1tou pl\u00e1\u017e a ocitnete se na \u00fapln\u011b jin\u00e9m ostrov\u011b. Okouzluj\u00edc\u00ed. Ale absolutn\u011b dechvyr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed byl v\u00fdhled z hory, jej\u00ed\u017e jm\u00e9no Tom nedok\u00e1zal vyslovit, nato\u017e udr\u017eet v pam\u011bti, na azurov\u00e9 mo\u0159e, b\u00edlou pl\u00e1\u017e a dva dal\u0161\u00ed navz\u00e1jem spojen\u00e9 ostrovy. Na tuto horu vedla cesta po kamenn\u00fdch schodech vedouc\u00edch hustou d\u017eungl\u00ed. Schod\u016f bylo tolik, \u017ee byste se jich nedopo\u010d\u00edtali, proto\u017ee byste ztratili pojem o \u010d\u00edslech a o v\u0161em ostatn\u00edm a jen byste se sna\u017eili popadnout ztracen\u00fd dech, tak jako Tom, kter\u00fd pos\u00edlal svou fyzi\u010dku do pekel spole\u010dn\u011b s dvojit\u00fdma hranolkama. Na rozd\u00edl od n\u011bj, drobounk\u00e1 pr\u016fvodkyn\u011b poskakovala do schod\u016f, jako by sama nic nev\u00e1\u017eila a gravitace pro ni ud\u011blala jakousi v\u00fdjimku. Byla to \u017eena z oceli, t\u00edm si byl Tom jist\u00fd. Jej\u00ed pl\u00edce musely m\u00edt dvakr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed kapacitu ne\u017e ty Tomovy. Zakou\u0159en\u00e9 chud\u011bry. Yolli si nav\u00edc s dechem vysta\u010dila natolik dob\u0159e, \u017ee Tomovi cestou p\u00e1r des\u00edtek schod\u016f nap\u0159ed vypr\u00e1v\u011bla o sv\u00e9m \u017eivot\u011b. V\u016fbec nezn\u011bla ud\u00fdchan\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

Narodila se v ji\u017en\u00ed Africe a vyr\u016fstala v chud\u00e9 rodin\u011b se sedmi sourozenci. Nebo \u0161esti a ona byla sedm\u00e9 d\u00edt\u011b, ale to u\u017e si Tom nevybavoval p\u0159esn\u011b. \u017dila s rodi\u010di a prarodi\u010di v mal\u00e9m rodinn\u00e9m p\u0159\u00edzemn\u00edm domku. Kdy\u017e byl \u0161patn\u00fd rok, to, \u017ee pr\u0161\u00ed, poznali jako prvn\u00ed na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei. Yolli si dodnes byla jist\u00e1, \u017ee se stal z\u00e1zrak, kdy\u017e jim st\u0159echa nespadla na hlavu. Jako\u017eto nejstar\u0161\u00ed d\u00edt\u011b nechodila do \u0161koly, pom\u00e1hala matce doma s vyr\u00e1b\u011bn\u00edm \u0161perk\u016f, kreslila obr\u00e1zky a na ulici pak prod\u00e1vala, co vyrobili. N\u011bkdy se museli spokojit jen s prodejem jej\u00edho zp\u011bvu. Venku str\u00e1vila cel\u00fd den. Jej\u00ed otec pracoval jako bl\u00e1zen, aby po\u010detnou rodinu u\u017eivil. Yolli jej nikdy nevid\u011bla vyspan\u00e9ho nebo odpo\u010dat\u00e9ho. Zkr\u00e1tka nemohl sv\u00e9 rodi\u010de nechat na ulici, nemohl platit domov d\u016fchodc\u016f a nebylo to \u00famysln\u011b, \u017ee se jim narodila dvakr\u00e1t po sob\u011b dvoj\u010data. Yollinino vypr\u00e1v\u011bn\u00ed zabralo t\u00e9m\u011b\u0159 celou cestu na horu a Tom nev\u011b\u0159il ani polovin\u011b toho, co mu \u0159ekla. Jej\u00ed otec onemocn\u011bl a um\u0159el, kdy\u017e j\u00ed bylo t\u0159in\u00e1ct, prarodi\u010de ode\u0161li a u\u017e se nevr\u00e1tili, podle n\u00ed celou dobu m\u011bli pen\u011bz v\u00edc ne\u017e oni sami, jen se jim necht\u011blo je utr\u00e1cet. Kdy\u017e bylo Yolli \u0161estn\u00e1ct, um\u0159ela i jej\u00ed matka. Soused\u00e9 nahl\u00e1sili soci\u00e1lce, co se d\u011bje v domku sedmdes\u00e1t metr\u016f od jejich. Rok to se sourozenci Yolli uhr\u00e1la tak, \u017ee jejich prarodi\u010de se vr\u00e1tili, ale na soci\u00e1lku byli kr\u00e1tc\u00ed. Yolli necht\u011bla do sirot\u010dince, necht\u011bla opustit sourozence a nemohla je vz\u00edt s sebou. Utekla z domu hned, jak si byla jist\u00e1, \u017ee o jej\u00ed sourozence bude postar\u00e1no. Bydlela u kamar\u00e1da, kter\u00fd j\u00ed n\u011bkolik let kupoval jej\u00ed nepoveden\u00e9 obr\u00e1zky. Zamilovali se do sebe, pl\u00e1novali si budoucnost. Pak ho Yolli na\u0161la na ulici le\u017eet v kalu\u017ei vlastn\u00ed krve, kolem spoustu p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch lid\u00ed, nikdo nezavolal pomoc. Yolli to u\u017e nestihla. Bratranec jej\u00edho zesnul\u00e9ho p\u0159\u00edtele j\u00ed nab\u00eddl, \u017ee ji s sebou vezme na cestu kolem Afriky. Za dva roky dostali t\u0159ikr\u00e1t mal\u00e1rii, ale zm\u011bnilo to Yolli \u017eivot. Ve dvaadvaceti letech se dostala do Thajska. \u017dije tu u\u017e dev\u011bt let.<\/p><\/div>\n

\n

Yolli byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, Tomovi p\u0159i\u0161lo, \u017ee nikdy nikoho takov\u00e9ho nepotkal. Mo\u017en\u00e1 byla lh\u00e1\u0159ka, mo\u017en\u00e1 byla bl\u00e1zen s velkou p\u0159edstavivost\u00ed, ale byla sv\u00fdm zp\u016fsobem… skv\u011bl\u00e1. Tom j\u00ed nena\u0161el jedinou chybu. Ne, \u017ee by se o to sna\u017eil. Mo\u017en\u00e1 se jen mohla obl\u00e9ct trochu jinak. Blikaj\u00edc\u00ed ko\u010di\u010d\u00ed u\u0161i ve vlasech a neonov\u011b r\u016f\u017eov\u00fd bat\u016f\u017eek s b\u00edl\u00fdm n\u00e1pisem Roarrr, to nebylo moc chytr\u00e9. Tom se ob\u00e1val, \u017ee tak p\u0159ivol\u00e1 n\u011bjak\u00e1 divok\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, a\u017e se setm\u00ed. Yolli nad t\u00edm m\u00e1vla rukou.<\/p><\/div>\n

„Tady nic ne\u010d\u00edhat. A jestli, uva\u0159\u00edm k ve\u010de\u0159i.“ Zasm\u00e1la se vesele Yolli a Tom ji za\u010dal m\u00edt r\u00e1d bleskovou rychlost\u00ed. Byla neboj\u00e1cn\u00e1 a nic a nikdo j\u00ed nemohl pokazit pl\u00e1ny nebo dobrou n\u00e1ladu. Co cht\u011bla, to m\u011bla, um\u011bla si to za\u0159\u00eddit bez jak\u00fdchkoliv dohad\u016f nebo n\u00e1sil\u00ed. Cr\u010dela z n\u00ed tolik energie, a\u017e si Tom p\u0159ipadal, jako by od n\u00ed n\u011bjakou na\u010derpal za ty hodiny, co spolu proch\u00e1zeli Koh Tao.<\/div>\n
\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee Thajsko a dokonce i Yolli p\u016fsobily na Tomovy \u010derstv\u00e9, hlubok\u00e9 r\u00e1ny jako l\u00e9k. Chab\u00fd, ale p\u0159esto \u00fa\u010dinn\u00fd. Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00fddnem si myslel, \u017ee ztratil schopnost sm\u00e1t se, usm\u00edvat se, n\u011bco si u\u017e\u00edvat, ale \u010d\u00edm d\u00e9le Yolli znal, t\u00edm v\u00edc si dokazoval, \u017ee to t\u0159eba zvl\u00e1dne p\u0159e\u017e\u00edt. Bill mu chyb\u011bl. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b, ohromn\u011b, bolestiv\u011b. Tis\u00edckr\u00e1t jej p\u0159em\u00e1halo nutk\u00e1n\u00ed zavolat mu. Sv\u016fj star\u00fd mobil ale vyhodil a po\u0159\u00eddil si jin\u00fd a \u017e\u00e1dn\u00e1 \u010d\u00edsla si nepamatoval. Nechal si jen vizitku s \u010d\u00edslem a emailem sv\u00e9ho mana\u017eera. Kdyby n\u00e1hodou. Hodn\u011b velkou n\u00e1hodou. Kdyby tak neu\u010dinil, u\u017e d\u00e1vno by visel na dr\u00e1tu s Billem a mo\u017en\u00e1 by byl u\u017e d\u00e1vno zp\u00e1tky v New Jersey z nedostatku pevn\u00e9 v\u016fle d\u00edky Billovu hlasu. Skute\u010dn\u011b nikdy nebyl takhle zoufal\u00fd. Ot\u00e1\u010del se na ulici za ka\u017ed\u00fdm \u010dernovlas\u00fdm vysok\u00fdm kolemjdouc\u00edm, i kdy\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee to nem\u016f\u017ee b\u00e1t a nen\u00ed Bill. Jeho t\u011blo jako by se pomalu rozpadalo a jen Billova n\u00e1ru\u010d ho mohla poskl\u00e1dat dohromady. Mohl b\u00fdt s Billem. V tuto chv\u00edli. Nebyl by v tom probl\u00e9m. Kdyby se nezachoval jako idiot. Nen\u00e1vid\u011bl se. Pro\u010d to musel ud\u011blat? Pro\u010d se nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout? Vzal si Billa, vzal si od n\u011bj v\u0161echno a pak ho odstr\u010dil, tak se na to mohl jeho bratr d\u00edvat, mohl ho nen\u00e1vid\u011bt, Tom jej ranil… ale Bill ur\u010dit\u011b Toma nemohl nen\u00e1vid\u011bt v\u00edc, ne\u017e Tom nen\u00e1vid\u011bl sebe. Nezaslou\u017eil si Billa. Nezaslou\u017eil si Yolli, jejich v\u00fdlety, nezaslou\u017eil si radost ani na vte\u0159inu.<\/p><\/div>\n

\n

27. 5. 2016<\/p><\/div>\n

\n

Chiang Mai – n\u00e1dhern\u00e1 ‚r\u016f\u017ee severu‘, jedno z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch m\u011bst Thajska a mo\u017en\u00e1 cel\u00e9ho sv\u011bta. Dal\u0161\u00ed zast\u00e1vka mlad\u00fdch cestovatel\u016f. Ubytovali se v tom nejnen\u00e1padn\u011bj\u0161\u00edm a nejnevyu\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edm hotelu, luxusn\u00edm, lesn\u00edm a p\u0159evelik\u00fdm. Hned vyrazili na prohl\u00eddku. Nejd\u0159\u00edv str\u00e1vili dopoledne v kouzeln\u00e9 zahrad\u011b, pak vyrazili k starod\u00e1vn\u00e9 v\u011b\u017ei, pak do chr\u00e1mu za mnichy, aby jim po\u017eehnali, a den zakon\u010dili n\u00e1kupem v no\u010dn\u00edm bazaru. Dal\u0161\u00ed den (28. 5.) se pod\u00edvali do dal\u0161\u00edho chr\u00e1mu, kde si Yolli po\u0159\u00eddila po\u017eehnan\u00fd talisman a obdarovala j\u00edm i Toma. ‚Ty nesundat tohle ani ve sprchov\u00e1n\u00ed!“ nab\u00e1dala ho. Tom Yolli nemohl br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b, zabra\u0148oval si ve sm\u00edchu a prohl\u00ed\u017eel si d\u0159ev\u011bn\u00fd p\u0159\u00edv\u011bsek na prov\u00e1zku s n\u011bjak\u00fdm vyryt\u00fdm symbolem. Jeho starosti alespo\u0148 na chv\u00edli ztr\u00e1cely na s\u00edle, s kterou z Toma vys\u00e1valy \u0161t\u011bst\u00ed, energii a v\u0161e, \u010d\u00edm d\u0159\u00edv byl. S Yolli alespo\u0148 na chv\u00edli zapomn\u011bl na zej\u00edc\u00ed \u010dernou d\u00edru, kter\u00e1 se po ztr\u00e1t\u011b Billa v jeho hrudi vytvo\u0159ila. Yolli se da\u0159ilo z\u00e1platovat ji, nedok\u00e1zala ji ni\u010d\u00edm vyplnit, ale alespo\u0148 Tom nemusel po\u0159\u00e1d myslet na to, \u017ee je d\u011brav\u00fd.<\/p><\/div>\n

\n

K odpoledni se pro\u0161li tr\u017enic\u00ed, kde si Tom s Yolli mohli vyzkou\u0161et na \u017eivo va\u0159it s profesion\u00e1ln\u00edmi m\u00edstn\u00edmi kucha\u0159kami speciality thajsk\u00e9 kuchyn\u011b. Co p\u0159ipravil Tom za rychl\u00fdch nesrozumiteln\u00fdch rad dvou \u017een, nebylo ani zdaleka jedl\u00e9 a v\u016fbec se to nepodobalo tomu, co serv\u00edrovaly kucha\u0159ky. Yolli se jeho dovednostem v kuchyni sm\u00e1la celou cestu zp\u011bt do hotelu, Jedin\u00fdm d\u016fvodem naprost\u00e9 odli\u0161nosti podoby a chut\u00ed j\u00eddla, kter\u00e9 vykuchtil on na rozd\u00edl od Yolli, byla Yolinina schopnost porozum\u011bt akcentu p\u0159edv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edch \u017een, t\u00edm si byl Tom jist\u00fd.<\/p><\/div>\n

Den zakon\u010dili slon\u00ed farmou. Yolli si hrozn\u011b p\u0159\u00e1la vid\u011bt slony, i kdy\u017e po dvou letech cestov\u00e1n\u00ed Afrikou si jich ur\u010dit\u011b u\u017eila dost. Tomovi se cel\u00e1 ta my\u0161lenka nel\u00edbila, zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee takov\u00e1 zv\u00ed\u0159ata nepat\u0159\u00ed na \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti p\u0159\u00edstupnou farmu, jako by byli atrakce. Pat\u0159\u00ed do voln\u00e9 p\u0159\u00edrody, kde maj\u00ed svobodu a klid. Yolli nesouhlasila.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, kolik slon\u016f um\u0159\u00edt v Afrika? Lovci zab\u00edjet je pro pen\u00edze denn\u011b, oni brzo vym\u0159ej\u00ed. Tady maj\u00ed v\u0161ecko, narodili tady. \u0160\u0165astn\u00ed tady.“ Tom Yolli p\u0159i\u010detl bod. Sledovali spolu slony hr\u00e1t fotbal, kreslit kv\u011btiny a ukl\u00edzet po sob\u011b.<\/div>\n
„Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, kde narodit a co d\u011blat, dokud ty jsi milov\u00e1n, jsi \u0161\u0165astn\u00fd. Kde je l\u00e1ska, tam i radost.“ Tahle slova Tomovy ukradla \u00fasm\u011bv z tv\u00e1\u0159e. N\u00e1hle se mu vlily slzy do o\u010d\u00ed. P\u0159es obli\u010dej se mu prohnala vlna smutku. B\u00fdt milov\u00e1n. Milovat. B\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt doopravdy \u0161\u0165astn\u00fd bez Billa? Jak by mohl b\u00fdt znovu milov\u00e1n? A k\u00fdm? O to v\u016fbec nest\u00e1l. Pot\u0159eboval Billa. V tento moment v\u00edc ne\u017e kdy d\u0159\u00edv, alespo\u0148 tak se c\u00edtil. Neschopn\u00fd zadr\u017eet pl\u00e1\u010d se Tom vymluvil, \u017ee jde na toaletu. Ode\u0161el a u\u017e se k Yolli nevr\u00e1til. Kdy\u017e se vr\u00e1tila na hotel, zalhal, \u017ee se mu ud\u011blalo zle, asi z toho, co sn\u011bdl. Ano, z toho, co s\u00e1m uva\u0159il. Doma v\u017edy va\u0159il Bill, ten miloval experimentovat v kuchyni.<\/div>\n
\n

Nehled\u011b na to, kde Bill byl a s k\u00fdm, Tom si z cel\u00e9ho sv\u00e9ho krv\u00e1cej\u00edc\u00edho srdce p\u0159\u00e1l, aby byl spokojen\u00fd, i kdyby to m\u011blo znamenat, \u017ee jej n\u011bkdo jin\u00fd ne\u017e on u\u010din\u00ed spokojen\u00fdm. Necht\u011bl, aby Bill trp\u011bl, nesnesl my\u0161lenku na to, \u017ee trp\u00ed. Necht\u011bl, aby jej odlou\u010den\u00ed bolelo tolik jako jeho. Cht\u011bl, aby byl Bill milov\u00e1n a aby i Bill miloval, cht\u011bl mu nab\u00eddnout tuhle p\u0159\u00edle\u017eitost. Budoucnost bez l\u017e\u00ed, tajemstv\u00ed, skr\u00fdv\u00e1n\u00ed se, budoucnost v man\u017eelstv\u00ed. Mohl by m\u00edt i d\u011bti, vlastn\u00ed. P\u0159\u00e1l si to. P\u0159\u00e1l to Billovi, Bill si to zaslou\u017eil.<\/p><\/div>\n

P\u0159ebral by v\u0161echnu jejich bolest, spole\u010dnou vinu jen s\u00e1m na sebe. To by bylo f\u00e9r. Bylo by to tak spr\u00e1vn\u00e9. Kdyby mohl Billovi vz\u00edt vzpom\u00ednky na tu jednu zpropadenou noc, kter\u00e1 byla…<\/div>\n
„Sakra!“ Tom kopl do no\u010dn\u00edho stolku a p\u0159evrhl jej. Byl na sebe hrozn\u011b na\u0161tvan\u00fd. Za to, jak moc se mu l\u00edbilo b\u00fdt s Billem takov\u00fdm zp\u016fsobem. A je\u0161t\u011b v\u00edc jej \u0161tvalo a je\u0161t\u011b k v\u011bt\u0161\u00edmu sebezklam\u00e1n\u00ed p\u0159isp\u00edvala skute\u010dnost, kterou si posl\u00e9ze uv\u011bdomil. V\u00edc ne\u017e t\u011blesn\u00e9, to bylo du\u0161evn\u00ed. A zat\u00edmco to t\u011blesn\u00e9 uspokojen\u00ed vyprchalo, to du\u0161evn\u00ed v n\u011bm st\u00e1le v\u0159elo. Nemohl toho ani po\u0159\u00e1dn\u011b litovat. Ne\u0161lo to. Tak vzal by to zp\u00e1tky? Kdyby m\u011bl takovou moc, o\u0161idil by se o tak siln\u00fd pocit napln\u011bn\u00ed, pocit, kter\u00fd nikdy d\u0159\u00edv neza\u017eil, vlnu tepla rozl\u00e9vaj\u00edc\u00edho se cel\u00fdm jeho t\u011blem, napl\u0148uj\u00edc\u00edho jej \u017eivotem. Ud\u011blal by to, te\u010f kdy\u017e v\u011bd\u011bl, co to zp\u016fsob\u00ed? Neud\u011blal. Tom si nahlas nad\u00e1val t\u011bmi nejhnusn\u011bj\u0161\u00edmi slovy a d\u00e1l kopal do n\u00e1bytku v pokoji. Nebyl by schopn\u00fd vz\u00edt to zp\u011bt, nen\u00ed schopn\u00fd toho litovat tak, jak by m\u011bl. Miloval to v\u00edc, ne\u017e to nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n
\n

31. 5. 2016<\/p><\/div>\n

\n

Yolli si brzy v\u0161imla, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Tom j\u00ed nesm\u011bl \u0159\u00edct co, jen\u017ee jakmile na n\u011bj promluvila, jakmile se na n\u011bj pod\u00edvala, jako by se mu otev\u00edrala d\u016fv\u011brn\u00fdm, vl\u00eddn\u00fdm, laskav\u00fdm zp\u016fsobem, a\u017e si Tom n\u00e1hle nebyl jist\u00fd, \u017ee se j\u00ed dobrovoln\u011b nep\u0159izn\u00e1. Tak se ji od sebe sna\u017eil dr\u017eet d\u00e1l, ale ona se nenechala. Slova, je\u017e by se j\u00ed mohla dotknout, nepronikla skrz, nechala je vyzn\u00edt do pr\u00e1zdna, trp\u011bliv\u011b a starostliv\u011b. Dopoledne se pro Toma stavila, aby si ud\u011blali dal\u0161\u00ed v\u00fdlet po Chiang Mai. Objevila se ve dve\u0159\u00edch s vesel\u00fdm \u00fasm\u011bvem a o\u010dima jisk\u0159\u00edc\u00edma n\u00e1pady na lump\u00e1rny. Zav\u0159ela za sebou a hned Toma popoh\u00e1n\u011bla.<\/p><\/div>\n

„Tak \u0161up, \u0161up!“<\/div>\n
Tom ne\u010dinn\u011b sed\u011bl na posteli.<\/div>\n
„Jdeme, obl\u00edct se! Velk\u00fd \u0161ou dnes, sv\u00e1tek slav\u00ed venku!“<\/div>\n
„Yolli,“ Tom cht\u011bl blond\u00fdnku zastavit nebo alespo\u0148 zpomalit. Chystal se j\u00ed n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho \u0159\u00edct.<\/div>\n
\n

U\u017e nest\u00e1l v\u016fbec o nic, ve\u0161ker\u00e9 pl\u00e1ny, sny jej opustily, jen Bill se jej nep\u0159etr\u017eit\u011b dr\u017eel jako velk\u00e9, t\u011b\u017ek\u00e9 b\u0159\u00edm\u011b, je\u017e Tom necht\u011bl set\u0159\u00e1st. Bez ohledu na to, jak moc si myslel, \u017ee pr\u00e1v\u011b to mu k n\u011b\u010demu pom\u016f\u017ee. Nemohl b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd a bylo nemo\u017en\u00e9 jen pomyslet na to, \u017ee by byl s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm ne\u017e s Billem. Ale musel tomu d\u00e1t \u0161anci. Musel to vydr\u017eet. Bude s\u00e1m a d\u00e1 \u0161anci Billovi na n\u011bkoho lep\u0161\u00edho, ne\u017e je on, na lep\u0161\u00ed vztah, d\u00e1 mu \u0161anci zapomenout, mo\u017en\u00e1 se pak nebude tolik styd\u011bt, a\u017e se mu jednoho dne op\u011bt pod\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Nikam nep\u016fjdeme.“ \u0158ekl Tom polohlasn\u011b. Nem\u011bl v \u00famyslu Yolli ubl\u00ed\u017eit, j\u00ed rozhodn\u011b ne.<\/div>\n
„Ty se nec\u00edtil dob\u0159e, j\u00e1 vid\u00edm to. Dob\u0159e,“ Yolli p\u0159ik\u00fdvla, „my z\u016fstali tady, j\u00e1 uva\u0159\u00edm, postar\u00e1m.“<\/div>\n
„Ne, Yolli,“ odm\u00edtl ji Tom zasmu\u0161ile. „J\u00e1 odj\u00ed\u017ed\u00edm.“<\/div>\n
Blond\u00fdnka se na Toma zad\u00edvala velk\u00fdma, nep\u0159irozen\u011b tmav\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Tob\u011b Thajsko nel\u00edbit?“<\/div>\n
Tom si zoufale povzdechl.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed… jen… jen tu nejsem \u0161\u0165astn\u00fd.“ P\u0159iznal Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 si v\u0161imla. Ale my nemus\u00edme jen tady.“ Yolli chytla Toma za ruce, jej\u00ed tv\u00e1\u0159 znovu ozdobil \u00fasm\u011bv. „My cel\u00fd sv\u011bt m\u00e1me pro sebe.“ Sna\u017eila se Toma dostat z postele.<\/div>\n
„My ne.“ Pousm\u00e1l se Tom smutn\u011b. S\u00e1hl do kapsy od kalhot a vtiskl Yolli n\u011bco do dlan\u011b, j\u00ed\u017e jej dr\u017eela p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Blond\u00fdnka p\u011bst rozev\u0159ela.<\/div>\n
„J\u00e1 nechci tvoje pen\u00edze!“ Obo\u0159ila se se zamra\u010denou grimasou. „J\u00e1 nepot\u0159ebuju je, copak ty hloup\u00fd?“<\/div>\n
„Jsem.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom up\u0159\u00edmn\u011b. „Proto jsem tady.“<\/div>\n
„Jsi tady, proto\u017ee jsi se ztratil.“ \u0158ekla Yolli pevn\u00fdm, klidn\u00fdm, t\u00e9m\u011b\u0159 bezp\u0159\u00edzvu\u010dn\u00fdm hlasem, a\u017e t\u00edm Toma p\u0159ekvapila. „Jsi ztracen\u00fd, to j\u00e1 poznala d\u00e1vno. Hled\u00e1\u0161 sv\u016fj v\u00fdznam, sv\u016fj domov p\u0159edev\u0161\u00edm. Ale pro to nemus\u00ed\u0161 chodit daleko.“<\/div>\n
\n

Yolli se pod\u00edvala Tomovi hluboko do o\u010d\u00ed vst\u0159\u00edcn\u00fdm, ch\u00e1pav\u00fdm pohledem, kter\u00fd v Tomovi vyvol\u00e1val pocit d\u016fv\u011bry, ale i ubezpe\u010den\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Sv\u016fj domov m\u00e1\u0161 tady.“ Yolli nat\u00e1hla ruku k Tomov\u011b hrudi a dotkla se m\u00edsta, kde bilo ukryt\u00e9, zan\u00edcen\u00e9 srdce.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1 d\u016fm domovem, Tome? N\u00e1bytek za moc pen\u011bz? Nov\u00e1 televizora? Mohla m\u00edt d\u016fm, \u00fapln\u011b s\u00e1m a b\u00fdt tam doma? Bez \u010dehokoli, co r\u00e1d? Co r\u00e1do tebe? Domov nen\u00ed d\u016fm. Domov je m\u00edsto, kde ty m\u00e1\u0161 l\u00e1sku. V du\u0161i. Ty miloval a ty nosil v du\u0161i domov s sebou. Kamkoliv jde\u0161. Chyb\u00ed ti domov, proto\u017ee ti chyb\u00ed l\u00e1ska a ty nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd tady, kde nen\u00ed, koho miluje\u0161. A tvoje srdce, tvoje du\u0161e t\u011b bol\u00ed, proto\u017ee se rozd\u011blila.“<\/div>\n
Znovu Yolli \u0159ekla n\u011bco, co Toma p\u0159im\u011blo myslet na to, jak hrozn\u011b mu Bill chyb\u00ed a jeho o\u010di se mimod\u011bk zalily slzami. Semkl sty pevn\u011b k sob\u011b a odvr\u00e1til od Yolli svou utr\u00e1penou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Taky jsem ztratila domov, musela ho naj\u00edt zase.“<\/div>\n
Tom trhav\u011b vydechl, jeho rty se zat\u0159\u00e1sly, n\u00e1hle jako by jej opustila ve\u0161ker\u00e1 energie, je\u017e mu zb\u00fdvala.<\/div>\n
„Jak?“ Cht\u011bl v\u011bd\u011bt Tom.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161la jsem na to, \u017ee moje l\u00e1ska m\u011b nikdy neopustila, ale to je jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, ty chyb\u011bt, tak se vra\u0165 dom\u016f.“<\/p>\n

autor: Sayurii<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sayurii Tak\u017ee d\u011bti\u010dky moje zla\u0165ou\u010dk\u00fd, \u010dten\u00e1\u0159i moji nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed, pod minul\u00fdm d\u00edlem se mi hromadily jak\u00e9si nesrovnalosti… nebo co \ud83d\ude00 Tak\u017ee j\u00e1 v\u00e1m to objasn\u00edm s t\u00edm \u010dasem, p\u00e1\u010d ch\u00e1pu, \u017ee jsem n\u011bkdy tak hrr do v\u0161eho, \u017ee p\u00ed\u0161u chaoticky… idiotsky :D.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[630],"tags":[],"class_list":["post-1844","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sibyla"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1844","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1844"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1844\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1844"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1844"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1844"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}