{"id":18487,"date":"2008-04-14T00:30:00","date_gmt":"2008-04-13T23:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18447"},"modified":"2008-04-14T00:30:00","modified_gmt":"2008-04-13T23:30:00","slug":"touha-laska-twincest-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/14\/touha-laska-twincest-7\/","title":{"rendered":"Touha, l\u00e1ska… twincest 7."},"content":{"rendered":"
Bill \u0161el svi\u017en\u00fdm krokem dom\u016f, cht\u011bl b\u00fdt u bratra co nejd\u0159\u00edv. Co nejd\u0159\u00edv mu cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee jeho pocity samoz\u0159ejm\u011b op\u011btuje, a \u017ee chce b\u00fdt s n\u00edm, \u017ee chce zkusit \u017e\u00edt ten \u00fapln\u011b jin\u00fd a odli\u0161n\u00fd \u017eivot, pln\u00fd l\u00e1sky a d\u016fv\u011bry, kterou si ani nemuseli budovat.<\/div>\n
Dvoj\u010data se znaj\u00ed od narozen\u00ed a d\u016fv\u011bra je pro n\u011b sv\u00fdm zp\u016fsobem samoz\u0159ejmost\u00ed.<\/div>\n
Tak moc se Bill t\u011b\u0161il, a\u017e Tomovi \u0159ekne to, \u017ee ho chce, \u017ee chce b\u00fdt s n\u00edm.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b do\u0161el dom\u016f, rychle si vyzul boty a cht\u011bl se rozb\u011bhnout do bratrova pokoje, ale<\/div>\n
zarazil se uprost\u0159ed cesty. Perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm si v\u0161iml Toma, sed\u00edc\u00edho v k\u0159esle v ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
Zam\u00ed\u0159il tedy tam a stoupl si odhodlan\u011b p\u0159ed bratra.<\/div>\n
„Tome, myslel jsi to opravdu v\u00e1\u017en\u011b? To v\u0161echno, co jsi mi \u0159\u00edkal? Byla to pravda? J\u00e1 jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026 A rozhodl jsem se!“<\/div>\n
Tom zvedl pohled k Billovi, pohled pln\u00fd bolesti a zklam\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Bille. J\u00e1, omlouv\u00e1m se ti. To co jsem \u0159\u00edkal… J\u00e1, asi jsem to p\u0159ecenil, prost\u011b to byl najednou n\u011bjak\u00fd divn\u00fd pocit a n\u011bjak jsem\u2026 Nev\u00edm. Prost\u011b bych t\u011b cht\u011bl poprosit abys d\u011blal, jako \u017ee se nic nestalo… Moc t\u011b o to pros\u00edm.“<\/div>\n
Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b koukal na bratra, na toho, se kter\u00fdm je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika m\u00e1lo vte\u0159inami cht\u011bl za\u010d\u00edt nov\u00fd \u017eivot, tak jin\u00fd.<\/div>\n
„Tome! To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?… V\u017edy\u0165…“ Nedopov\u011bd\u011bl. Tom se op\u011bt zhluboka nadechl: „A je\u0161t\u011b o jednu v\u011bc t\u011b chci poprosit. Bille, sma\u017e tu pov\u00eddku!… Sma\u017e j\u00ed celou! Ud\u011blej to!“<\/div>\n
Billovi se do o\u010d\u00ed nahrnuly slzy, ne\u0161lo to zastavit, prost\u011b ne\u0161lo, Razily si pr\u016fbojn\u011b cestu ven.<\/div>\n
Bill sta\u010dil tak tak odej\u00edt z pokoje, jinak by Tom mohl vz\u00e1p\u011bt\u00ed vid\u011bt slzy jako hrachy, jak se<\/div>\n
linou Billovi po tv\u00e1\u0159\u00edch a jeho pohled, nyn\u00ed pln\u00fd bolesti, zklam\u00e1n\u00ed a neop\u011btovan\u00fdch pocit\u016f.<\/div>\n
Tom zaklonil hlavu a op\u0159el se j\u00ed o k\u0159eslo. „Odpus\u0165 mi to Bille.“<\/div>\n
Bill ve\u0161el k sob\u011b do pokoje, potichu zav\u0159el dve\u0159e a kone\u010dn\u011b naplno propukl v pl\u00e1\u010d. Nezastaviteln\u00fd a bolestn\u00fd brek, kter\u00fd znemo\u017e\u0148oval norm\u00e1ln\u011b d\u00fdchat, nedalo se to zastavit,<\/div>\n
Bill dal naprosto pr\u016fchod sv\u00fdm emoc\u00edm. Dal pr\u016fchod sv\u00e9mu smutku a zklam\u00e1n\u00ed, tak moc<\/div>\n
cht\u011bl vyk\u0159i\u010det do cel\u00e9ho sv\u011bta, jak mu p\u0159ijde \u017eivot nespravedliv\u00fd a drsn\u00fd.<\/div>\n
Bill zasedl k po\u010d\u00edta\u010di, najel my\u0161\u00ed na zn\u00e1mou ikonku a otev\u0159el slo\u017eku s n\u00e1zvem „Touha…twincest“<\/div>\n
Za\u010dal ps\u00e1t….<\/div>\n
——————————————————————————————————-<\/div>\n
pov\u00eddka<\/em><\/div>\n
,,Bille… Bille… Za co se mi omlouv\u00e1\u0161? Co ti m\u00e1m odpustit?“ ptal se Tom nech\u00e1pav\u011b. Bill se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„No p\u0159ece, j\u00e1… asi jsem se tak \u00fapln\u011b neovl\u00e1dl, mrz\u00ed m\u011b to. Necht\u011bl jsem ti zp\u016fsobit takovou bolest!“ Tom polo\u017eil Billovi ukazov\u00e1\u010dek p\u0159es \u00fasta.<\/div>\n
„L\u00e1sko, to je v po\u0159\u00e1dku, opravdu. Bylo to n\u00e1dhern\u00fd, nikdy jsem nic podobn\u00e9ho neza\u017eil a nikdy mi nebylo tak dob\u0159e. D\u011bkuji.“ Jemn\u011b ho pol\u00edbil na nos, pak na \u010delo a objali se.<\/div>\n
„To j\u00e1 d\u011bkuji tob\u011b,“ \u0159ekl Bill a nechal bratra aby mu bloudil rukama po t\u011ble, stejn\u011b tak jako to d\u011blal on.<\/div>\n
Takhle jim bylo kr\u00e1sn\u011b.<\/div>\n
Bill po n\u011bkolika nekone\u010dn\u00fdch minut\u00e1ch vstal z vyh\u0159\u00e1t\u00e9ho pel\u00ed\u0161ku a p\u0159istoupil k oknu. Zamy\u0161len\u011b se d\u00edval ven a sledoval ulici, je\u017e zela pr\u00e1zdnotou. Uc\u00edtil na boc\u00edch Tomovy ruce. Tak p\u0159\u00edjemn\u00fd dotyk, tak jemn\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd, pln\u00fd l\u00e1sky a n\u011bhy – v\u0161eho kr\u00e1sn\u00e9ho.<\/div>\n
„Copak se d\u011bje, l\u00e1sko?“ zeptal se Tom jemn\u011b.<\/div>\n
Bill sklopil pohled k zemi, nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 bratrovi \u0159\u00edct o sv\u00fdch pocitech, o sv\u00fdch pochybnostech a tom, co ho t\u00ed\u017eilo jako n\u011bkolika tunov\u00fd k\u00e1men.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm, slib mi, \u017ee nikdy neodejde\u0161, \u017ee m\u011b neopust\u00ed\u0161, \u017ee\u2026“ Bill se nemohl vym\u00e1\u010dknout, ne\u0161lo mu to na jazyk.<\/div>\n
„\u017de co, Bille?“ zeptal se Tom opatrn\u011b. Bill \u0161pitnul: „\u017de mi nikdy neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161.“ Bill sklopil<\/div>\n
hlavu je\u0161t\u011b v\u00edc. Tom si ho k sob\u011b pomalu oto\u010dil a rukou mu nadzvedl bradu.<\/div>\n
„Bille, nikdy bych ti nedok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit, v\u017edycky! Rozum\u00ed\u0161, v\u017edycky t\u011b budu milovat! A nikdy to nebude jinak. Nikdy v sob\u011b tenhle cit nezabiji! Je to nemo\u017en\u00e9! Miluju t\u011b! Ani nev\u00ed\u0161 jak moc!“ Na to ho Tom objal po\u0159\u00e1dn\u011b a pevn\u011b, jakoby mu t\u00edm cht\u011bl dok\u00e1zat, \u017ee ho nikdy neopust\u00ed, \u017ee bude nav\u017edy s n\u00edm.<\/div>\n
realita<\/em><\/div>\n
Billovi tekly slzy, znovu se rozproudily vodop\u00e1dy slz a znovu mu vlh\u010dily tv\u00e1\u0159e, op\u011bt vid\u011bl rozmazan\u011b p\u0159es z\u00e1voj slz, kter\u00e9 se nekompromisn\u011b jedna za druhou st\u00e1le v\u00edc hrnuly z jeho slzn\u00fdch kan\u00e1lk\u016f.<\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj, bo\u017ee m\u016fj, pro\u010d to tak nem\u016f\u017ee b\u00fdt doopravdy? Pro\u010d mi tahle pov\u00eddka p\u0159inesla takov\u00e9 pocity, pro\u010d ve mn\u011b objevila tyhle skryt\u00e9 city, kter\u00e9 m\u011bly z\u016fstat neobjeveny?! Pro\u010d? Pro\u010d???“<\/div>\n
Ut\u00e1p\u011bl se ve sv\u00e9m zoufalstv\u00ed, v jednom z t\u011bch nejhor\u0161\u00edch pocit\u016f, a to z neop\u011btovan\u00e9 l\u00e1sky.<\/div>\n
Tiskl ruce v p\u011bst, tiskl k sob\u011b v\u00ed\u010dka. Pocit sebel\u00edtosti se dral na povrch \u010d\u00edm d\u00e1l d\u016frazn\u011bji. Bill tohle tak moc nen\u00e1vid\u011bl, nen\u00e1vid\u011bl se za svoji sebel\u00edtost, za to \u017ee nedok\u00e1zal p\u0159ijmout skute\u010dnost, ale bolest a smutek byl siln\u011bj\u0161\u00ed…<\/div>\n
Zav\u0159el okno a pov\u00eddku ulo\u017eil.<\/div>\n
Vstal unaven\u011b od stolu a \u0161el do koupelny, kde str\u00e1vil p\u016fl hodiny. Dal si sprchu, ale relax to pro n\u011bj nebyl. V\u017edy mu to trochu pomohlo, ale dnes ani prameny p\u0159\u00edjemn\u00e9 vody nedok\u00e1zaly sm\u00fdt ten smutek.<\/div>\n
Houpav\u00fdm krokem se dopot\u00e1cel do pokoje, zav\u0159el dve\u0159e, oto\u010dil se a pohledem se zastavil na<\/div>\n
postav\u011b le\u017e\u00e9rn\u011b se op\u00edraj\u00edc\u00ed o ze\u010f u okna. Brat\u0159i se na sebe d\u00edvali, zp\u0159\u00edma, ka\u017ed\u00fd m\u011bl v o\u010d\u00edch<\/div>\n
v\u0161ak n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
Tom jako prvn\u00ed promluvil: „\u0158ekl jsem ti, abys j\u00ed smazal, ne abys v n\u00ed pokra\u010doval!“ \u0159ekl r\u00e1zn\u011b bratrovi. Nepohnul se ani o krok. Bill p\u0159e\u0161el k posteli, polo\u017eil na n\u00ed svoje oble\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 mi rozkazovat Tome! Tu pov\u00eddku p\u00ed\u0161u i j\u00e1, nebudu j\u00ed mazat a u\u017e v\u016fbec ne te\u010f! Mo\u017en\u00e1 ani netu\u0161\u00ed\u0161, jak moc je pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1. Je mi jedno, \u017ee se j\u00ed chce\u0161 zbavit, \u017ee j\u00ed chce\u0161 vymazat… Ta pov\u00eddka se t\u011b u\u017e v\u016fbec nemus\u00ed t\u00fdkat, prost\u011b j\u00ed p\u0159enechej m\u011b a j\u00e1 v n\u00ed budu pokra\u010dovat! A\u0165 se ti l\u00edb\u00ed, nebo ne…“ Bill mluvil sebev\u011bdom\u011b, unaven\u011b a zmo\u017een\u011b, ale sebev\u011bdom\u011b.<\/div>\n
Tom se kone\u010dn\u011b odlepil od st\u011bny a ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f vp\u0159ed. „Vyma\u017ee\u0161 j\u00ed! A to hned!“<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi to neud\u011blal s\u00e1m, hm? Jak\u00fd je v tom probl\u00e9m?“ Bill zvy\u0161oval hlas.<\/div>\n
„No? Jak\u00fd je probl\u00e9m v tom zm\u00e1\u010dknout dv\u011b tla\u010d\u00edtka a vymazat to? Tak mi to sakra \u0159ekni? Pro\u010d to chce\u0161 po mn\u011b? Pro\u010d to prost\u011b neud\u011bl\u00e1\u0161 s\u00e1m?“ Bill u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 \u0159val.<\/div>\n
Tom st\u00e1l jak p\u0159ikovan\u00fd a sledoval bratra. Bill se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil, hled\u011bli si zbl\u00edzka do o\u010d\u00ed. Ani jeden nemrkal.<\/div>\n
„Tak\u017ee m\u00e1m za tebe odpov\u011bd\u011bt j\u00e1? V\u00e1\u017en\u011b to chce\u0161, Tome? M\u00e1m ti j\u00e1 \u0159\u00edct, pro\u010d to nesma\u017ee\u0161 ty?“ Bill se drsn\u011b koukal bratrovi do o\u010d\u00ed. Tom m\u011bl v \u00famyslu se st\u00e1hnout, cht\u011bl obej\u00edt Billa a dostat se z pokoje, Bill ho v\u0161ak chytil za ruku, velmi siln\u011b a prudce. „Nikam nep\u016fjde\u0161! P\u0159ed t\u00edmhle neute\u010de\u0161, Tome!“ \u0159ekl Bill jasn\u011b… Op\u011bt si hled\u011bli do tv\u00e1\u0159e a Bill se chopil slova: „Tak co? M\u00e1m ti to \u0159\u00edct nebo to zvl\u00e1dne\u0161 s\u00e1m?“<\/div>\n
„Bille, nech toho, prost\u011b j\u00ed sma\u017e a j\u00e1… j\u00e1 sem j\u00ed necht\u011bl smazat za tv\u00fdmi z\u00e1dy, prost\u011b jsem cht\u011bl, aby jsi to v\u011bd\u011bl a …“ Bill mu nekompromisn\u011b sko\u010dil do \u0159e\u010di: „To jsou kecy, to co tady \u0159\u00edk\u00e1\u0161!“ zase k\u0159i\u010del, ne-li p\u0159\u00edmo \u0159val. „Tak j\u00e1 ti \u0159eknu PRO\u010c jsi j\u00ed nesmazal! TY J\u00cd TOTI\u017d NEM\u016e\u017dE\u0160 SMAZAT!!! Je pro tebe stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 jako pro m\u011b! Nedok\u00e1zal bys to! Je to moc siln\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh n\u00e1s dvou, kter\u00fd se ned\u00e1 jen tak vymazat! Je to siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e my, Tome! A ani ty p\u0159ed t\u00edm neute\u010de\u0161! To se prost\u011b ned\u00e1!“ Bill domluvil, l\u00e9pe \u0159e\u010deno do\u0159val, celou dobu toti\u017e<\/div>\n
k\u0159i\u010del, jakoby snad cht\u011bl, aby se Tomovi ka\u017ed\u00e9 jeho slovo zarylo do t\u011bla, do mozku a hlavn\u011b do srdce.<\/div>\n
Tom sledoval bratra, nyn\u00ed u\u017e sklen\u011bn\u00fdma o\u010dima. Bill byl tak moc extrovertn\u00ed, tak moc otev\u0159en\u00fd a hlavn\u011b… m\u011bl pravdu.<\/div>\n
D\u00edvali se na sebe nekone\u010dn\u011b dlouho, tolik si toho t\u00edmto o\u010dn\u00edm kontaktem \u0159\u00edkali.<\/div>\n
Tom z ni\u010deho nic p\u0159eru\u0161il o\u010dn\u00ed kontakt a odch\u00e1zel z pokoje. V Billovi se nahromadila v t\u011ble ve\u0161ker\u00e1 s\u00edla a odhodlanost, kter\u00e1 mu znemo\u017e\u0148ovala ud\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
Kdy\u017e byl Tom v chodbi\u010dce, u\u017e tak bl\u00edzko dve\u0159\u00ed, Bill ho ch\u0148apnul za loket, p\u0159itla\u010dil ke zdi a natiskl se na n\u011bj cel\u00fdm t\u011blem.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b te\u010f nenech\u00e1m jen tak odej\u00edt!“ \u0159ekl polohlasn\u011b a ve vte\u0159in\u011b p\u0159itiskl rty na ty Tomovy, st\u00e1le ho pevn\u011b tisknouc ke st\u011bn\u011b.<\/p>\n

autor: Domenica<\/strong>
betaread: Lotushka<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill \u0161el svi\u017en\u00fdm krokem dom\u016f, cht\u011bl b\u00fdt u bratra co nejd\u0159\u00edv. Co nejd\u0159\u00edv mu cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee jeho pocity samoz\u0159ejm\u011b op\u011btuje, a \u017ee chce b\u00fdt s n\u00edm, \u017ee chce zkusit \u017e\u00edt ten \u00fapln\u011b jin\u00fd a odli\u0161n\u00fd \u017eivot, pln\u00fd l\u00e1sky a d\u016fv\u011bry, kterou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"class_list":["post-18487","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-touha-laska-twincest"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18487","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18487"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18487\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18487"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18487"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18487"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}