{"id":18488,"date":"2008-04-14T00:25:00","date_gmt":"2008-04-13T23:25:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18448"},"modified":"2008-04-14T00:25:00","modified_gmt":"2008-04-13T23:25:00","slug":"touha-laska-twincest-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/14\/touha-laska-twincest-6\/","title":{"rendered":"Touha, l\u00e1ska… twincest 6."},"content":{"rendered":"
Oba na sebe koukali – nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, proc\u00edt\u011bn\u011b a s m\u00edrn\u00fdm \u0161okem. Bill byl zasko\u010den Tomem, kter\u00fd zjevn\u011b za n\u00edm st\u00e1l u\u017e hodnou chvilku, Tom\u016fv \u0161ok byl mo\u017en\u00e1 o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed jak ten Bill\u016fv. Byl naprosto p\u0159ekvapen slovy pou\u017eit\u00fdmi jeho bratrem v jejich vymy\u0161len\u00e9m p\u0159\u00edb\u011bhu, kter\u00fd nyn\u00ed mo\u017en\u00e1 zm\u011bn\u00ed celou realitu. Ta m\u011bla nav\u017edy z\u016fstat stejn\u00e1 a oni by se nemuseli schov\u00e1vat a p\u0159edst\u00edrat city, kter\u00e9 vlastn\u011b nejsou.<\/div>\n
N\u011bkolik nekone\u010dn\u00fdch vte\u0159in trvalo, ne\u017e Bill prolomil to nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho mezi nimi,<\/div>\n
kter\u00e9 jim u\u017e nebylo ciz\u00ed…<\/div>\n
„S\u00e1m jsi to \u0159\u00edkal, je to jenom pov\u00eddka…“ Bill sice vyslovil tato slova, ale byl k bratrovi oto\u010den\u00fd z\u00e1dy a op\u011bt ukl\u00e1dal rozepsanou pov\u00eddku do slo\u017eky, kde bylo jej\u00ed m\u00edsto… S\u00e1m nev\u011b\u0159il tomu co \u0159\u00edk\u00e1. Za sv\u00e9 pocity se prokl\u00ednal, necht\u011bl je, odh\u00e1n\u011bl je… zbyte\u010dn\u011b.<\/div>\n
Bill se zvedl ze \u017eidle a hodlal okam\u017eit\u011b opustit pokoj. Tom ale jednal a pohotov\u011b, chytil Billa za loket, aby mu zabr\u00e1nil v odchodu.<\/div>\n
„Bille…jak jsi to mohl takhle napsat? J\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm… co,“ Bill sklopil pohled k zemi.<\/div>\n
„Tak na to nic ne\u0159\u00edkej… Nekritizuj, ani m\u011b nechval… Prost\u011b to nech b\u00fdt!“ Tom na n\u011bj zara\u017een\u011b koukal, ale zat\u00edm nem\u011bl v \u00famyslu jeho ruku pustit a jen tak Billa nechat odej\u00edt.<\/div>\n
Te\u010f po tom, co napsal a kolik emoc\u00ed dal do p\u0159\u00edb\u011bhu, kter\u00fd i v Tomovi vyvol\u00e1val z\u00e1chvat poletuj\u00edc\u00edch mot\u00fdlk\u016f v\u0161ude po jeho t\u011ble, ten pocit mu znemo\u017e\u0148oval norm\u00e1ln\u011b d\u00fdchat, klidn\u011b mluvit, racion\u00e1ln\u011b myslet, uva\u017eovat… nic.<\/div>\n
Cit kter\u00fd se za\u010dal rodit v obou najednou, kter\u00fd je zaslepoval a oba dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee nic nezabr\u00e1n\u00ed tomu, aby je tento pronikav\u00fd cit ovl\u00e1dl…<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu t\u011b te\u010f nechat odej\u00edt… Po tom, co jsi napsal a hlavn\u011b… hlavn\u011b Bille\u2026 Jak<\/div>\n
jsi to napsal. To bys nenapsal jen tak! Kdy\u017e jsem to \u010detl, ani jsem ned\u00fdchal, jakoby mi snad v\u0161echny org\u00e1ny v t\u011ble vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu, a\u017e na jedin\u00fd… Na srdce Bille…<\/div>\n
Proto\u017ee to se mi v tu chv\u00edli rozbu\u0161ilo, \u017ee jsem myslel, \u017ee mi vysko\u010d\u00ed z hrudi…Co mysl\u00ed\u0161 \u017ee to znamen\u00e1?“ zeptal se potichu Tom. Nebyl d\u016fvod aby mluvil nahlas. St\u00e1li naproti sob\u011b, obli\u010deje<\/div>\n
v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti a Tomova ruka st\u00e1le sv\u00edraj\u00edc Bill\u016fv loket.<\/div>\n
„Tome, pust m\u011b!“ \u0159ekl Bill p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem, proto\u017ee se mu cel\u00e1 tato situace jevila jako o\u00e1za v pou\u0161ti, jako n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho co zp\u016fsobovalo to, \u017ee Bill si byl u\u017e 100% jist, \u017ee neunikne tomu citu, kter\u00fd se na n\u011bj p\u0159enesl z pov\u00eddky… Z pov\u00eddky, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt v\u00fdmyslem dvou kluk\u016f v pubert\u011b, pov\u00eddky, kter\u00e1 m\u011bla za \u00fa\u010del jenom pobavit a zahnat nudu, p\u0159\u00edb\u011bh kter\u00fd se nem\u011bl ps\u00e1t d\u00e1l…<\/div>\n
„Ne, poslouchej m\u011b! Vid\u00edm to na tob\u011b Bille a c\u00edt\u00edm jako ty! A sv\u00edr\u00e1 m\u011b to stejn\u011b jako tebe! Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se to jen tak ztrat\u00ed? Dok\u00e1\u017ee\u0161 mi odpov\u011bd\u011bt jak se te\u010f c\u00edt\u00ed\u0161? Jak ti te\u010f je?… A pro\u010d se kouk\u00e1\u0161 v\u0161ude mo\u017en\u011b po pokoji, jen aby ses mi nemusel d\u00edvat do o\u010d\u00ed? Pro\u010d Bille?… Boj\u00ed\u0161 se, \u017ee bych v nich uvid\u011bl n\u011bco, co by mi nem\u011blo b\u00fdt odhaleno?“ Tom vzal jemn\u011b bratrovu bradu do dlan\u011b a lehce nadzvedl, aby p\u0159inutil bratra pod\u00edvat se mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Poprv\u00e9 si v o\u010d\u00edch vid\u011bli n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e doposud…<\/div>\n
Hled\u011bli si do o\u010d\u00ed do t\u00e9 doby, dokud si Tom\u016fv pohled neodpustil st\u00e1le \u010dast\u011bji sj\u00ed\u017ed\u011bt na<\/div>\n
Billovy rty, pro Toma nyn\u00ed tak kr\u00e1sn\u00e9 a jemn\u00e9 …<\/div>\n
Tom za\u010dal ru\u0161it t\u011bch n\u011bkolik m\u00e1lo centimetr\u016f, kter\u00e9 d\u011blily jejich rty, pomalu… A\u017e po jak\u00e9 chv\u00edli byly jejich rty od sebe vzd\u00e1len\u00e9 jen n\u011bkolik pouh\u00fdch milimetr\u016f. Ob\u011bma se zrychloval dech a oba t\u011bkali pohledy z o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho na rty. Tom by byl ten kter\u00fd zru\u0161il tu nepatrnou vzd\u00e1lenost \u00fapln\u011b.<\/div>\n
Nezapojovali jazyk, ani t\u00e9m\u011b\u0159 nehnuli rty, jen se o sebe jejich \u00fasta jemn\u011b t\u0159ela. P\u0159itom to byl pro oba tak siln\u00fd pocit n\u011b\u010deho naprosto nov\u00e9ho, kouzeln\u00e9ho, vzru\u0161uj\u00edc\u00edho a je\u0161t\u011b n\u011b\u010deho, co bylo v obou, n\u011bco co p\u0159ekon\u00e1 snad v\u0161echna zla na sv\u011bt\u011b, n\u011bco co dok\u00e1\u017ee b\u00fdt naprosto neporaziteln\u00e9, siln\u00fd cit, kter\u00fd je od sebe nikdy nedok\u00e1\u017ee odlou\u010dit.<\/div>\n
„Ne! Ne tohle… To nejde, Tome, tohle nesm\u00edme d\u011blat. Nikdy se to nem\u011blo st\u00e1t, takhle to nem\u011blo b\u00fdt!“ Bill se odlepil od Toma a naprosto zlomen\u011b se posadil na kraj postele, hlavu slo\u017eil do dlan\u00ed. Tom si sedl vedle n\u011bj.<\/div>\n
„A ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 jsem si to takhle pl\u00e1noval? \u017de j\u00e1 to takhle cht\u011bl? Bille… Bille, pod\u00edvej se na m\u011b!“ \u0159ekl Tom ti\u0161e. Bill pomalu zvedl pohled k bratrovi, kter\u00fd na n\u011bj nyn\u00ed koukal s porozum\u011bn\u00edm a citem, empatie se u obou projevila velice z\u0159eteln\u011b.<\/div>\n
„Tyhle city a celkov\u011b tohle v\u0161echno, co se te\u010f d\u011bje, se ve m\u011b za\u010dalo odehr\u00e1vat od t\u00e9 chv\u00edle, co jsme za\u010dali ps\u00e1t tu pov\u00eddku a jak jsi tam popisoval n\u00e1s dva, to… to bylo prost\u011b n\u00e1dhern\u00fd a j\u00e1, kdy\u017e ses pak na m\u011b pod\u00edval, jakoby mi oby\u010dejn\u00fd vzduch p\u0159estal sta\u010dit a j\u00e1 pot\u0159eboval k \u017eivotu n\u011bco v\u00edc… Bille j\u00e1 pot\u0159ebuji tebe! Chci t\u011b m\u00edt u sebe! Ne jako bratra!“<\/div>\n
Bill hltal ka\u017ed\u00e9 jeho slovo, ka\u017edou grimasu v jeho obli\u010deji, kter\u00e1 se m\u011bnila v pr\u016fb\u011bhu toho jak mluvil, sledoval ho a nev\u011b\u0159il, nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee se to d\u011bje opravdu….V\u0161e se seb\u011bhlo tak \u0161\u00edlen\u011b rychle… Ne\u010dekan\u011b a z Tomovy strany v\u0161echno bylo \u0159e\u010deno na rovinu… Bill se ale b\u00e1l, bylo to pro n\u011bj n\u011bco tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho a snad i z \u010d\u00e1sti nere\u00e1ln\u00e9ho.<\/div>\n
„Tome, to co jsi te\u010f \u0159ekl\u2026 Jak si m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt takov\u00fdmi pocity jist\u00fd jenom proto \u017ee sis p\u0159e\u010detl p\u00e1r slov co jsem napsal?“ Bill se na bratra pod\u00edval s otazn\u00edkem v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Bille, jsme dvoj\u010data a j\u00e1 v\u00edm, v\u00edm \u017ee ty by jsi tohle nikdy nenapsal jen tak… To prost\u011b nejde. J\u00e1 jsem z toho textu c\u00edtil, jak je nabit\u00fd v\u00e1\u0161n\u00ed, emocemi a odhodl\u00e1n\u00edm to ze sebe v\u0161echno dostat. Zlomilo se to ve mn\u011b ve vte\u0159in\u011b, prorazilo si to cestu m\u00fdm t\u011blem, moj\u00ed mysl\u00ed a m\u00fdm srdcem.“<\/div>\n
Bill se op\u011bt na Toma zad\u00edval, tentokr\u00e1t jinak, s jist\u00fdm odhodl\u00e1n\u00edm a snad i ned\u016fv\u011brou\u2026<\/div>\n
Tolik se toho stalo, tolik pocit\u016f, kter\u00fdm ani jeden nerozum\u011bl… \u0158\u00edct si to na rovinu, ale co po tom?<\/div>\n
Co se bude d\u00edt pak?<\/em><\/div>\n
Tom se odv\u00e1\u017eil okam\u017eit\u011b. Vyslovil nahlas sv\u00e9 pocity, to co se v n\u011bm d\u011bje, ale s\u00e1m nev\u011bd\u011bl co si od toho m\u00e1, nebo sp\u00ed\u0161 m\u016f\u017ee, slibovat. On s\u00e1m nev\u011bd\u011bl jak by to potom m\u011blo prob\u00edhat d\u00e1l. V\u017edy\u0165 to bylo n\u011bco tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho.<\/div>\n
Z Billa se z vte\u0159iny na vte\u0159inu stal introvert. Nemohl to v\u0161echno ze sebe vyklopit na rovinu<\/div>\n
tak jako Tom. M\u011bl strach, ani nev\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b z \u010deho a hlavn\u011b se nedok\u00e1zal zbavit dojmu, \u017ee<\/div>\n
ztrat\u00ed sv\u016fj dosavadn\u00ed a spo\u0159\u00e1dan\u00fd \u017eivot, norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. B\u00e1l se, \u0161\u00edlen\u011b se b\u00e1l, \u017ee nastoup\u00ed<\/div>\n
do vlaku, kter\u00fd okam\u017eit\u011b za\u010dne nab\u00edrat na rychlosti a pak u\u017e z n\u011bj nebude mo\u017en\u00fd vystoupit.<\/div>\n
V\u0161echny ty pocity se mu nyn\u00ed vkr\u00e1daly do mysli a p\u0159\u00edmo se vet\u0159ely k objeven\u00fdm nov\u00fdm<\/div>\n
cit\u016fm k Tomovi. Bylo to \u00b4PRO\u00b4 a \u00b4PROTI\u00b4.<\/div>\n
Sed\u011bli vedle sebe a m\u011b\u0159ili se pohledem. Bill najednou zvedl ruku a n\u011b\u017en\u011b, s ohromn\u00fdm citem<\/div>\n
za\u010dal b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f hladit Toma po obli\u010deji, nevynechal \u010delo, obo\u010d\u00ed, v\u00ed\u010dka, rty, prost\u011b v\u0161echno.<\/div>\n
Tom m\u011bl p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di a naprosto se poddal jemn\u00fdm dotek\u016fm.<\/div>\n
„Bill, tak \u0159ekni n\u011bco!“<\/div>\n
Bill sklopil pohled k zemi. Co m\u00e1 te\u010f d\u011blat? Jak p\u0159esn\u011b m\u00e1 bratrovi sv\u00e9 pocity k n\u011bmu, ale<\/em><\/div>\n
z\u00e1rove\u0148 pochybnosti, \u0159\u00edct, jak se m\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it, tak aby to vystihovalo co mo\u017en\u00e1 nejp\u0159esn\u011bji<\/em><\/div>\n
jeho c\u00edt\u011bn\u00ed?<\/em><\/div>\n
Strach vyhr\u00e1l… Strach z toho, \u017ee to nep\u016fjde u\u017e nikdy vr\u00e1tit zp\u00e1tky a z rozjet\u00e9ho vlaku se sk\u00e1kat ned\u00e1…<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, Tome, ale j\u00e1… J\u00e1 prost\u011b, v\u00ed\u0161 tohle je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u0159ekne\u0161 mi takov\u00fdhle v\u011bci po tom co si p\u0159e\u010dte\u0161 kousek n\u011bjak\u00e9ho textu a ve tv\u00e9m hlase je takov\u00e1 jistota. J\u00e1… Prost\u011b mi to p\u0159ijde hodn\u011b podez\u0159el\u00e9\u2026 A u\u017e se k tomu prost\u011b nebudeme vracet, ano?“ dokon\u010dil Bill svou \u0159e\u010d a rychle se za\u010dal zvedat z postele. Tom jej jemn\u011b chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Bille!“ Bill se pod\u00edval na bratra, jeho\u017e o\u010di se za\u010daly trochu lesknout.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu, Tome, j\u00e1 nem\u016f\u017eu!“ za\u0161eptal Bill. U\u017e i jemu d\u011blalo velk\u00e9 probl\u00e9my nepropadnout<\/div>\n
v \u010dir\u00e9 zoufalstv\u00ed hned na m\u00edst\u011b. Vytrhl se z Tomova lehk\u00e9ho sev\u0159en\u00ed jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed a<\/div>\n
ode\u0161el z pokoje.<\/div>\n
Tom se za n\u00edm jen smutn\u011b pod\u00edval a prvn\u00ed slza nov\u00e9 bolesti si nekompromisn\u011b razila<\/div>\n
cestu z jeho o\u010d\u00ed, po hebk\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch a um\u0159ela na jeho rtech.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi pros\u00edm,“ za\u0161eptal Tom do tich\u00e9ho pokoje. Zoufalost, kter\u00e1 ho nyn\u00ed zaplnila, ho spalovala tak moc, doufal, \u017ee si s bratrem v\u0161e \u0159eknou na rovinu, ale Billovy pocity jsou jin\u00e9… Nebo ne? Nebo se jich boj\u00ed? Kde je pravda? Je to k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed, to co se d\u011bje. Tak rychle, tak najednou ta z\u00e1t\u011b\u017e, na kterou \u010dlov\u011bk nebyl p\u0159ipraven…<\/div>\n
D\u00e1 se to v\u016fbec zvl\u00e1dnout? Ur\u010dit\u011b!.. Ale jak? Jak se m\u00e1 \u010dlov\u011bk postavit tak choulostiv\u00fdm<\/div>\n
v\u011bcem. Mus\u00ed se postupovat opatrn\u011b a pomalu\u2026<\/div>\n
Bill popadl mikinu, nazul si boty a rychle otev\u0159el domovn\u00ed dve\u0159e. R\u00e1zn\u00fdm krokem si to<\/div>\n
\u0161tr\u00e1doval po ulici, kde t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo nebyl. \u0160el na m\u00edsto, na pro n\u011bj nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto<\/div>\n
na sv\u011bt\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee snad ka\u017ed\u00fd m\u00e1 n\u011bco takov\u00e9ho, ale pro n\u011bj to byla jist\u00e1 vyv\u00fd\u0161enina,<\/div>\n
kopec, kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled, n\u00e1dhern\u00e1 zele\u0148, stromy, ale p\u0159edev\u0161\u00edm ten rozhled na p\u0159\u00edrodu, m\u00edsto kter\u00e9 te\u010f bylo to, co Bill pot\u0159eboval, nebylo to daleko. Za chvilku u\u017e byl naho\u0159e, st\u00e1l tam s\u00e1m a pozoroval tu kr\u00e1su okolo sebe.<\/div>\n
Posadil se ke kr\u00e1sn\u00e9mu stromu, zaklonil hlavu a koukal do nebe. Mohla to b\u00fdt mo\u017en\u00e1 hodina, co tam takhle sed\u011bl a p\u0159ehr\u00e1val si od za\u010d\u00e1tku v\u0161e od prvn\u00edho doteku Tomov\u00fdch prst\u016f na kl\u00e1vesnici, kter\u00e9 napsaly prvn\u00ed slova t\u00e9 pov\u00eddky, kter\u00e1 v\u0161e zm\u011bnila… Byl to toti\u017e Tom, komu pat\u0159il \u00fapln\u00fd za\u010d\u00e1tek pov\u00eddky.V\u0161echno tohle si Bill vybavil a p\u0159ehr\u00e1l si to v hlav\u011b a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
Kdy\u017e je otev\u0159el, do hlasu p\u0159\u00edrody pronesl: „U\u017e v\u00edm, jak bude pov\u00eddka pokra\u010dovat a taky v\u00edm jak bude pokra\u010dovat m\u016fj \u017eivot!“<\/p>\n

autor: Domenica<\/strong>
betaread: Lotushka<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Oba na sebe koukali – nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, proc\u00edt\u011bn\u011b a s m\u00edrn\u00fdm \u0161okem. Bill byl zasko\u010den Tomem, kter\u00fd zjevn\u011b za n\u00edm st\u00e1l u\u017e hodnou chvilku, Tom\u016fv \u0161ok byl mo\u017en\u00e1 o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed jak ten Bill\u016fv. Byl naprosto p\u0159ekvapen slovy pou\u017eit\u00fdmi jeho bratrem v jejich<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"class_list":["post-18488","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-touha-laska-twincest"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18488","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18488"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18488\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18488"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18488"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18488"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}