{"id":18550,"date":"2008-04-12T01:30:00","date_gmt":"2008-04-12T00:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18510"},"modified":"2008-04-12T01:30:00","modified_gmt":"2008-04-12T00:30:00","slug":"casoprostor-ii-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/12\/casoprostor-ii-11\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 11."},"content":{"rendered":"
TOM<\/div>\n
„Jasn\u011b, to v\u00ed\u0161, \u017ee jo, p\u0159ij\u010fte, zapa\u0159\u00edme. Pit\u00ed je tu dost je\u0161t\u011b od minule, ale klidn\u011b p\u0159ines dal\u0161\u00ed, to se neztrat\u00ed,“ d\u00e1v\u00e1m Georgovi instrukce do telefonu. Bill se z m\u00e9ho kl\u00edna sesunul vedle a dr\u017e\u00ed m\u011b za ruku. Ani jsem si nev\u0161iml, jak najednou zesmutn\u011bl. Pohlad\u00edm ho po h\u0159betu ruky a usm\u011bju se na n\u011bj. Zase jsem se neudr\u017eel a vy\u010d\u00edtal mu toho jeho pekeln\u00fdho B\u00e9du. V\u00edm, \u017ee je to u\u017e trapn\u00fd, ale j\u00e1 m\u00e1m o n\u011bj obavy\u2026 v\u017edycky, kdy\u017e \u0159ekne jm\u00e9no toho auta, sev\u0159e se mi srdce a dostanu \u0161\u00edlenej strach, \u017ee mi zase zmiz\u00ed, \u017ee stejn\u011b tak, jako se tu z\u00e1zrakem objevil, najednou nebude. Nen\u00ed to racion\u00e1ln\u00ed, j\u00e1 v\u00edm, ale nem\u016f\u017eu s t\u00edm nic d\u011blat. Celou dobu jsem marn\u011b doufal, \u017ee se to nepoda\u0159\u00ed a on mi dneska s takovou radost\u00ed v hlase sd\u011bl\u00ed, \u017ee je to skoro hotov\u00fd. Nem\u016f\u017eu, tohle prost\u011b nem\u016f\u017eu poslouchat, ani\u017e bych se vztekal. Pro\u010d se \u017eene dobrovoln\u011b do z\u00e1huby? Co ho nut\u00ed dostav\u011bt tu blbou k\u00e1ru, kter\u00e1 n\u00e1s zase m\u016f\u017ee rozd\u011blit? Nech\u00e1pu to\u2026 jsou to v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed v\u016f\u010di tomu d\u011bdovi? J\u00e1 nev\u00edm, ale rozhodn\u011b m\u011b to \u0161tve.<\/div>\n
„Tak zejtra ve\u010der p\u0159ijdou kluci a zapijeme Geovo mim\u010do,“ ozn\u00e1m\u00edm Billovi, kdy\u017e t\u00edpnu telefon a zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Opravdu je n\u011bjakej smutnej jako j\u00e1\u2026 jsme oba takov\u00fd p\u0159iblbl\u00fd citlivky, \u017ee n\u00e1m nen\u00ed rovno. No, tak to zejtra ve\u010der utop\u00edme v chlastu. Bill jen p\u0159ik\u00fdvne a pust\u00ed mi ruku. Rychle ho zase chyt\u00edm zp\u00e1tky a p\u0159itisknu ho k sob\u011b. „Promi\u0148,“ omluv\u00edm se mu za tu sc\u00e9nu, co jsem tu p\u0159ed chv\u00edl\u00ed uspo\u0159\u00e1dal, a on jen zavrt\u00ed hlavou, jako \u017ee se nic nestalo. To jsem r\u00e1d, nesn\u00e1\u0161\u00edm h\u00e1dky. V\u017edycky m\u011b to d\u011bsn\u011b vysiluje. Kdy\u017e se h\u00e1d\u00e1me, nej\u00edm, nesp\u00edm a jsem celkov\u011b \u00fapln\u011b na nic. Pot\u0159ebuju k \u017eivotu pohodu a h\u00e1dky m\u011b v\u017edycky rozhod\u011bj na n\u011bkolik dn\u00ed.<\/div>\n
BILL<\/div>\n
„Tak p\u016fjdem sp\u00e1t, ne? Bude pomalu p\u016flnoc,“ \u0159eknu potichu a za\u010dnu se zvedat ze seda\u010dky. Mus\u00edm se j\u00edt je\u0161t\u011b pod\u00edvat na Dejva, jestli nen\u00ed zase odkopanej, a pak si p\u016fjdu s chut\u00ed lehnout, jsem u\u017e tot\u00e1ln\u011b grogy. Tom vypnul televizi a v pokoji je \u00fapln\u00e1 tma. Na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e tu tref\u00edm v\u0161ude poslepu, tak\u017ee se nep\u0159eraz\u00edm, ne\u017e se moje o\u010di p\u0159izp\u016fsob\u00ed tm\u011b. Dejv kr\u00e1sn\u011b spink\u00e1, dokonce je odkopan\u00fd jen nepatrn\u011b. D\u00e1m mu pusu na \u010delo a jdu sp\u00e1t\u2026 z\u00edtra bude n\u00e1ro\u010dnej den. Dopoledne p\u0159ijde b\u00e1ba Folkov\u00e1 uklidit, tak\u017ee budeme muset n\u011bkam vypadnout, odpoledne je zkou\u0161ka dole ve studiu, a pak voln\u011b p\u0159ejde v mejdan na po\u010dest Geovy dcery. Je\u0161t\u011b jsme j\u00ed ani nevid\u011bli\u2026 jasn\u011b, dopoledne zajedem do porodnice, mrknem se na ten d\u00e1re\u010dek, co se na n\u011bj Geo tak t\u011b\u0161il. V \u017eivot\u011b jsem tak mal\u00fd d\u00edt\u011b nevid\u011bl.<\/div>\n
Tom u\u017e le\u017e\u00ed v posteli a klidn\u011b oddychuje. Vyhled\u00e1m jeho ruku a nepatrn\u011b ji stisknu.<\/div>\n
„Tomi, sp\u00ed\u0161?“ zept\u00e1m se jen tak pro kontrolu.<\/div>\n
„Jo, co je?“ odpov\u00ed mi a j\u00e1 se usm\u011bju do tmy. N\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk\u2026 sp\u00ed, a p\u0159itom se se mnou bav\u00ed.<\/div>\n
„Co kdybychom jeli z\u00edtra do porodnice?“ zept\u00e1m se na jeho n\u00e1zor.<\/div>\n
„Hmmmm,“ zn\u00ed ospal\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tak jo, r\u00e1no brnknu Geovi a d\u00e1me si s n\u00edm n\u011bkde spicha, nem\u00e1m tucha, kde to je,“ za\u0161ept\u00e1m do tich\u00e9 lo\u017enice a zav\u0159u kone\u010dn\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Bille?“ ozve se vedle m\u011b.<\/div>\n
„Hmm?“<\/div>\n
„On n\u00e1s v t\u00fd Olympii n\u011bkdo vyfotil,“ pronese Tom a mn\u011b dojde, pro\u010d mi vlastn\u011b celou tu historku s Melani\u00ed odpoledne vypr\u00e1v\u011bl. Jasn\u011b, zejtra to bude v novin\u00e1ch.<\/div>\n
„Hmm,“ ka\u0161lu na n\u011bjakou blbou slepici Melanii, chce se mi sp\u00e1t\u2026<\/div>\n
~*~<\/div>\n
TOM<\/div>\n
Bo\u017ee, to je ale o\u0161kliv\u00fd d\u00edt\u011b\u2026 jak se ten Georg nad n\u00ed m\u016f\u017ee tak rozpl\u00fdvat? J\u00e1 nev\u00edm, ale tohle p\u0159ece nen\u00ed nic moc hezk\u00fdho. Zma\u010dkanej ksicht\u00edk, o\u010di to nem\u00e1, bezzubou pusu doko\u0159\u00e1n, jak to furt \u0159ve, a oni d\u011blaj\u00ed, jako by to bylo b\u016fhv\u00edco\u2026 a ple\u0161at\u00fd to je\u2026 j\u00e1 teda nev\u00edm. Stoj\u00edme nad post\u00fdlkou, Vanessa se tv\u00e1\u0159\u00ed, jako by porodila zlatou cihlu a Geo se furt usm\u00edv\u00e1 a na v\u0161echno j\u00ed kejv\u00e1. Asi jsem divnej, ale tak rozpl\u00fdvat jako Bill se teda nebudu\u2026 t\u0159eba se mu fakt l\u00edb\u00ed, ale v tom p\u0159\u00edpad\u011b nech\u00e1pu, pro\u010d mn\u011b ne. Je\u017e\u00ed\u0161 on si ji chce dokonce pochovat, j\u00e1 bych se toho b\u00e1l\u2026.<\/div>\n
„Bille, prosimt\u011b, nepus\u0165 to,“ zahu\u010d\u00edm na n\u011bj, kdy\u017e si ji bere od Vanessy.<\/div>\n
„Nejsem blbej, br\u00e1\u0161ko, t\u0159i kila je\u0161t\u011b unesu,“ loupne po mn\u011b o\u010dima a d\u00e1l se cul\u00ed na ten mr\u0148avej bal\u00ed\u010dek, co m\u00e1 v rukou. Dejv na to na v\u0161echno kouk\u00e1 zdola a sna\u017e\u00ed se po\u0159\u00e1d nadskakovat, aby vid\u011bl aspo\u0148 n\u011bco, ale nem\u00e1 \u0161anci.<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ za\u0161ept\u00e1m mu do ucha a zvednu ho nahoru.<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, to je ta moje nev\u011bsta?“ div\u00ed se, kdy\u017e mu ji Bill uk\u00e1\u017ee bl\u00ed\u017e. „Hmmmm, no\u2026 tak to teda nevim,“ v\u00e1h\u00e1 Dejv, kdy\u017e kouk\u00e1 na ten o\u0161klivej bal\u00ed\u010dek, a nakonec \u0159ekne: „Tuhle teda nechci.“<\/div>\n
„Po\u010dkej, a\u017e vyroste, to bude\u0161 je\u0161t\u011b \u010dum\u011bt,“ \u0159ekne mu Bill s \u00fasm\u011bvem a honem vrac\u00ed Vanesse jej\u00ed nad\u011blen\u00ed. Je t\u0159eba rychle vycouvat, ne\u017e se matka nev\u011bsty vzpamatuje a dojde j\u00ed, co to n\u00e1\u0161 mladej pr\u00e1v\u011b prohl\u00e1sil\u2026<\/div>\n
„Tak my jdeme, nebudeme v\u00e1s u\u017e ru\u0161it,“ \u0159eknu, abych po\u0159\u00e1d jen neml\u010del a blb\u011b nez\u00edral, a t\u00e1hnu Dejva za ruku ven ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tak pa, Vaness, a neboj se, my se ti o Georga dob\u0159e postar\u00e1me,“ lou\u010d\u00ed se je\u0161t\u011b Bill a j\u00e1 u\u017e p\u0159esn\u011b vid\u00edm, jak se dneska ve\u010der star\u00e1me o jej\u00edho man\u017e\u00edlka\u2026 jo, budeme mu nalejvat pan\u00e1ka za pan\u00e1kem, dokud nepadne mrtvej k zemi\u2026 to jo.<\/div>\n
BILL<\/div>\n
„Taky ses nemusel tv\u00e1\u0159it tak znechucen\u011b,“ vy\u010dtu Tomovi hned, jak za n\u00e1ma zapadnou dve\u0159e.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 je to o\u0161kliv\u00fd\u2026 cos na tom vid\u011bl?“ nech\u00e1pe, co mu vy\u010d\u00edt\u00e1m.<\/div>\n
„Vy jste oba stejn\u00fd,“ zavrt\u00edm hlavou. „No, ty taky, ty,“ zad\u00edv\u00e1m se dol\u016f na Dav\u00eddka. „Tos nemohl aspo\u0148 ml\u010det? Mus\u00ed\u0161 hned \u0159\u00edct, \u017ee j\u00ed nechce\u0161? Te\u010f si bude chud\u00e1k Vanessa myslet, \u017ee m\u00e1 snad o\u0161kliv\u00fd d\u00edt\u011b,“ vysv\u011btluju t\u011bm dv\u011bma, co se mi nel\u00edbilo.<\/div>\n
„A nem\u00e1 snad?“ zept\u00e1 se m\u011b naivn\u011b Tom.<\/div>\n
„Vy jste d\u011bsn\u00fd\u2026 v\u0161echna mimina vypadaj ze za\u010d\u00e1tku takhle, ale za tejden bude hezk\u00e1,“ vysv\u011btluju zcela zbyte\u010dn\u011b. Oba na m\u011b koukaj, jak kdybych byl j\u00e1 ten divnej.<\/div>\n
„Mn\u011b se teda nel\u00edbila,“ uzav\u0159e Dejv debatu a rad\u0161i u\u017e to nebudeme rozeb\u00edrat. P\u0159ed porodnic\u00ed nasedneme do auta a pojedem se n\u011bkam naj\u00edst. Do Olympie teda ne, co kdy\u017e tam Melanie po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b d\u0159ep\u00ed a \u010dek\u00e1 na Toma\u2026<\/div>\n
„Kam pojedem?“ zept\u00e1m se t\u011bch dvou a je mi jasn\u00fd, \u017ee kdy\u017e jim d\u00e1m na v\u00fdb\u011br, skon\u010d\u00edme zase v Mek\u00e1\u010di u d\u00e1lnice. Babi\u010dka by se z n\u00e1s zbl\u00e1znila, ale nen\u00ed tady, tak jedem\u2026<\/div>\n
~*~<\/div>\n
TOM<\/div>\n
„Hele, kluci, co kdybychom se u\u017e na to vyka\u0161lali,“ p\u0159emlouv\u00e1m je, aby se \u0161lo u\u017e p\u00edt. Zkou\u0161\u00edme od dvou hodin, pomalu bude sedm a Bill se po\u0159\u00e1d nem\u00e1 k tomu to ukon\u010dit.<\/div>\n
„Jo, kon\u010d\u00edme, j\u00e1 mus\u00edm j\u00edt vykoupat a ulo\u017eit Dejva a p\u0159ijdu za v\u00e1ma. Po\u010dkejte na m\u011b, a\u0165 tu nejsem za hodinu s\u00e1m st\u0159\u00edzlivej,“ kone\u010dn\u011b prohl\u00e1s\u00ed br\u00e1\u0161ka a mn\u011b se docela ulev\u00ed.<\/div>\n
„N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, tat\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed, je\u0161t\u011b n\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ za\u010dne je\u010det Dav\u00eddek, kdy\u017e sly\u0161\u00ed, \u017ee mus\u00ed j\u00edt pry\u010d, nejrad\u0161i by tu s n\u00e1mi pa\u0159il a\u017e do r\u00e1na.<\/div>\n
„Dejve, nech toho, v\u00ed\u0161, \u017ee to nem\u00e1 cenu,“ \u0159ekne Bill otr\u00e1ven\u011b, proto\u017ee tu\u0161\u00ed, \u017ee s n\u00edm dneska bude zase pr\u00e1ce. Kdy\u017e se zasekne, tak to bejv\u00e1 dost velk\u00e1 fu\u0161ka ho ukecat. Asi se do toho budu muset vlo\u017eit, jinak to nevid\u00edm.<\/div>\n
„Co kdybych s tebou \u0161el j\u00e1?“ zept\u00e1m se jen tak zlehka, a kdy\u017e se ke mn\u011b oto\u010d\u00ed vd\u011b\u010dn\u00e9 Billovy o\u010di, jsem r\u00e1d, \u017ee jsem to navrhl.<\/div>\n
„J\u00f3, tak jo, hele a strejdo, budou pir\u00e1ti?“ zasv\u00edt\u011bj o\u010di tomu \u0161puntovi a mn\u011b nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e k\u00fdvnout. Na br\u00e1\u0161kovi je vid\u011bt, \u017ee je sice tro\u0161ku na\u0161tvanej, ale sou\u010dasn\u011b se mu ulevilo, \u017ee nebude muset b\u00fdt za zl\u00e9ho otce, co odv\u00e1d\u00ed kluka do postele n\u00e1sil\u00edm. Odlo\u017e\u00edm kone\u010dn\u011b kytaru do stojanu a s \u00falevou se zvednu ze \u017eidli\u010dky. Dneska mi to n\u011bjak ne\u0161lo, nem\u011bl jsem na hran\u00ed n\u00e1ladu. Stokr\u00e1t rad\u0161i p\u016fjdu te\u010f \u0159\u00e1dit s prckem do vany, ne\u017e p\u0159ipravovat stoly na pit\u00ed a j\u00eddlo. A\u0165 si to ta\u0165ka ud\u011bl\u00e1 s\u00e1m, je lep\u0161\u00ed hospodyn\u011b.<\/div>\n
„Tak se rozlu\u010d a jdeme, \u0161punte.“<\/div>\n
BILL<\/div>\n
Docela se mi ulevilo, \u017ee to za m\u011b Tom dneska dobrovoln\u011b vzal, jsem n\u011bjak nerv\u00f3zn\u00ed a s Dejvem by se to asi neobe\u0161lo bez k\u0159iku. Ob\u010das u\u017e toho m\u00e1m dost, je to sice roztomilej brou\u010dek, ale kdy\u017e si postav\u00ed hlavu\u2026 Tom by \u0159ekl, \u017ee je celej j\u00e1. Dneska zrovna vypadal na to, \u017ee se jen tak nevzd\u00e1. Miluje kluky a d\u00edky tomu, \u017ee zkou\u0161\u00edme u n\u00e1s ve studiu, je na ka\u017ed\u00e9 zkou\u0161ce. V\u017edycky nafasuje zvuka\u0159ovy sluch\u00e1tka, aby to nem\u011bl tak nahlas, a m\u016f\u017ee sed\u011bt a sledovat, jak hrajeme. Ze za\u010d\u00e1tku se vztekal, \u017ee sluch\u00e1tka nechce, ale nakonec si zvykl a bez nich u\u017e ve studiu ned\u00e1 ani r\u00e1nu\u2026 p\u0159ipad\u00e1 si d\u016fle\u017eit\u00fd a tv\u00e1\u0159\u00ed se jako n\u00e1\u0161 zvuka\u0159. V\u017edycky se posad\u00ed za pult a sna\u017e\u00ed se ho napodobovat. Ob\u010das se ml\u00e1t\u00edme sm\u00edchy, jak se mu to da\u0159\u00ed.<\/div>\n
Jdu s nima nahoru, abych postupn\u011b snesl z kuchyn\u011b p\u0159ipraven\u00e9 chleb\u00ed\u010dky, co jsme s Tomem nakoupili cestou z ob\u011bda, kluci zat\u00edm dole p\u0159iprav\u00ed stoly, abych to m\u011bl kam d\u00e1t. Jsem zv\u011bdav\u00fd, kam se ta oslava dneska zvrhne. Douf\u00e1m, \u017ee to nedopadne jako minule. Gust\u00ed se v t\u00e9 dob\u011b zrovna roze\u0161el s Adel a zap\u00edjel \u017eal, zpil se do n\u011bmoty, a kdy\u017e jsme ho t\u00e1hli nahoru k Tomovi, t\u0159ikr\u00e1t pozvracel schody. B\u00e1ba Folkov\u00e1 m\u011bla radost, kdy\u017e druhej den r\u00e1no p\u0159i\u0161la\u2026 no, ale za co ji plat\u00edm, byli jsme o\u017eral\u00ed v\u0161ichni, tak nebyl nikdo, kdo by to uklidil.<\/div>\n
Krom\u011b j\u00eddla u\u017e dol\u016f nemus\u00edm tahat nic, je to tam kompletn\u011b za\u0159\u00edzeno na mejdany. Mysleli jsme na to hned, tak\u017ee z\u00e1kladn\u00ed vybaven\u00ed je velk\u00e1 lednice na pit\u00ed a bar pln\u00fd skleni\u010dek. Rozhodli jsme se po\u010dkat na Toma, a\u017e ulo\u017e\u00ed Dejva. N\u011bco m\u011b napadlo.<\/div>\n
„Co kdybychom si dali poh\u00e1dku na dobrou noc?“ mrknu na kluky. Oba na m\u011b z\u00edraj\u00ed, jako kdy\u017e jsem spadl z jahody na znak, ale kdy\u017e m\u011b vid\u00ed, jak se zved\u00e1m a ot\u00e1\u010d\u00edm knofl\u00edkem zesiluj\u00edc\u00edm babysitting, dojde jim, co to asi bude za poh\u00e1dku. „Dneska m\u00e1 sl\u00edben\u00fd pir\u00e1ty,“ \u0159eknu je\u0161t\u011b kluk\u016fm, a pak u\u017e se jen pohodln\u011b usad\u00edme a poslouch\u00e1me. Z\u0159ejm\u011b jsem se trefil na za\u010d\u00e1tek.<\/div>\n
„Strejd\u00f3\u00f3\u00f3, sliboval jsi pir\u00e1ty, j\u00e1 nechci \u0148\u00e1k\u00fd blb\u00fd prince, to m\u011b nebav\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed,“ k\u0148u\u010d\u00ed zrovna Dejv dost hlasit\u011b. Gustav jen p\u0159ikyvuje.<\/div>\n
„Jasn\u011b, dej tam pir\u00e1ty, Tome, co s princema, to je naprd. To m\u011b taky nebav\u00ed.“ Georg jen sed\u00ed a usm\u00edv\u00e1 se. Zrovna si cpe do hlavy \u0161unkov\u00fd chleb\u00ed\u010dek, tak mus\u00ed ml\u010det.<\/div>\n
„Hele, \u0161punte, neboj, to se ti bude l\u00edbit ur\u010dit\u011b, to je speci\u00e1ln\u00ed poh\u00e1dka,“ p\u0159esv\u011bd\u010duje ho Tom.<\/div>\n
„Tak, p\u0159ikrej se a jedem. T\u00e1\u00e1\u00e1k\u017ee\u2026 byli jednou dva princov\u00e9. Jeden se jmenoval Ben a druh\u00fd Tim a byli to brat\u0159i. M\u011bli se moc a moc r\u00e1di, proto\u017ee se znali odmali\u010dka a d\u011blali spolu v\u0161echny blbosti, jak\u00fd se daly v jejich kr\u00e1lovstv\u00ed d\u011blat.“<\/div>\n
„A jak\u00fd t\u0159eba?“<\/div>\n
„No, t\u0159eba si postavili na kr\u00e1lovsk\u00fd zahrad\u011b takovej malej domek a tam si hr\u00e1li na pir\u00e1ty, na indi\u00e1ny a tak. Taky se honili po zahrad\u011b a hr\u00e1li si na v\u00e1lku\u2026 stejn\u011b jako my dva.“<\/div>\n
„Aha.“<\/div>\n
„No, a kdy\u017e tihle princov\u00e9 vyrostli, tak se museli vydat ka\u017edej svoj\u00ed cestou. Koupili si ka\u017ed\u00fd sv\u016fj mal\u00fd z\u00e1mek, kde \u017eili, ale ob\u011bma se po tom druh\u00e9m st\u00fdskalo. Ben \u017eil celkem dlouho s\u00e1m, ob\u010das si na\u0161el na chvilku n\u011bjakou princeznu, ale pak ji zase opustil, proto\u017ee ji nem\u011bl r\u00e1d. St\u00fdskalo se mu po\u0159\u00e1d po br\u00e1\u0161kovi. Tim si taky ob\u010das na\u0161el p\u011bknou princeznu, ale jednou si na\u0161el takovou zlou, kter\u00e1 se s n\u00edm po\u0159\u00e1d cht\u011bla h\u00e1dat, a kdy\u017e se jednou h\u00e1dali, tak ho ta princezna zabila. Bodla ho no\u017eem p\u0159\u00edmo do srdce.“<\/div>\n
„T\u00fd\u00fd\u00fd jo, to je kru\u0165\u00e1rna.“<\/div>\n
„Vi\u010f? Jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee to bude lep\u0161\u00ed ne\u017e pir\u00e1ti. No\u2026 a Ben byl z toho stra\u0161n\u011b ne\u0161\u0165astnej, ale nemohl nic d\u011blat. U\u017e nem\u011bl m\u00edt koho r\u00e1d, proto\u017ee mu br\u00e1\u0161ku zabili. Litoval toho, \u017ee spolu nez\u016fstali, ale m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. Jednou potkal starou \u010darod\u011bjnici, kter\u00e1 m\u011bla chalupu v lese hned vedle jeho z\u00e1mku, a nab\u00eddla mu, \u017ee jestli chce, tak m\u016f\u017ee Tima je\u0161t\u011b jednou vid\u011bt. Ben tomu nejd\u0159\u00edv nev\u011b\u0159il, ale kdy\u017e mu pak \u010darod\u011bjnice uk\u00e1zala, \u017ee m\u00e1 takov\u00fd star\u00fd auto, kter\u00fdm se d\u00e1 odjet zp\u00e1tky do minulosti, tak si \u0159ekl, \u017ee to zkus\u00ed. \u010carod\u011bjnici dal \u0148\u00e1k\u00fd zla\u0165\u00e1ky, auto opravili a Ben se vydal za Timem zp\u00e1tky do minulosti na jednu jejich oslavu narozenin.“<\/div>\n
„A jak to fungovalo?“<\/div>\n
„No to j\u00e1 nev\u00edm, bylo to kouzeln\u00fd auto, ne? Kdy\u017e pat\u0159ilo \u010darod\u011bjnici\u2026 ta um\u00ed p\u0159ece kouzlit.“<\/div>\n
„Aha.“<\/div>\n
„No a kdy\u017e tam Ben p\u0159ijel, tak tam potkal Tima, a taky s\u00e1m sebe, a dal si s\u00e1m sob\u011b dopis, ve kter\u00fdm napsal, aby na Tima d\u00e1val v\u011bt\u0161\u00ed pozor, kdy\u017e ho m\u00e1 tak r\u00e1d, aby ho ta jeho zl\u00e1 princezna jednou nemohla zab\u00edt. Ben si to pamatoval a d\u00e1val pak na sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku v\u011bt\u0161\u00ed pozor, nikam ho nepustil, a z\u016fstali spolu. Kdy\u017e se potom Ben vr\u00e1til kouzeln\u00fdm autem zp\u00e1tky za starou \u010carod\u011bjnic\u00ed, tak zjistil, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka Tim zase \u017eije a \u017ee spolu bydlej v jednom spole\u010dn\u00fdm z\u00e1mku. Tak a pak spolu \u017eili a\u017e do smrti smr\u0165ouc\u00ed \u00e1men,“ ukon\u010dil Tom svoji \u00fa\u017easnou poh\u00e1dku a j\u00e1 sed\u011bl na seda\u010dce z\u00e1dy ke kluk\u016fm, aby nevid\u011bli, jak se mi zase do oka tla\u010d\u00ed jedna pitom\u00e1 slza dojet\u00ed.<\/div>\n
„Teda kam na takov\u00fd kraviny ten Tom chod\u00ed?“ prohl\u00e1sil Georg s pln\u00fdm \u017ealudkem.<\/div>\n
„Ale jo, docela dobr\u00fd to bylo,“ oponuje mu Gustav. „A\u0165 kluk vid\u00ed, \u017ee nejsou jenom usekan\u00fd hlavy, nohy a ruce,“ dodal je\u0161t\u011b Gustav, proto\u017ee znal Tomovy ostatn\u00ed poh\u00e1dky, Za chvilku se rozlet\u011bly dve\u0159e a Tom vl\u00edtnul do studia.<\/div>\n
„Tak p\u00e1nov\u00e9, kde to v\u00e1zne, jde se na to,“ prohl\u00e1sil radostn\u011b a chopil se pr\u00e1zdn\u00e9 skleni\u010dky.<\/div>\n
„Tak Bille, kdo bude nalejvat, m\u00e1\u0161 to na triku ty?“ oslov\u00ed m\u011b a mn\u011b nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e se k n\u011bmu oto\u010dit. „Co je? Kdo ti co ud\u011blal?“ div\u00ed se a j\u00e1 se jen zvednu a jdu pro pit\u00ed do lednice.<\/div>\n
„\u00c1le, asi ho dojala ta tvoje poh\u00e1dka, zn\u00e1\u0161 ho,“ m\u00e1vne rukou Georg a chop\u00ed se dal\u0161\u00edho chleb\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„Vy jste to poslouchali, jo?“ usm\u011bje se. „Jsem dobrej, co?“ Georg se na n\u011bj jen zkoumav\u011b zad\u00edv\u00e1 a \u0159ekne:<\/div>\n
„No, p\u011bkn\u00e1 kravina, jen co je pravda\u2026 kouzeln\u00fd auto\u2026 a hele, nebyli ty brat\u0159i nakonec tepl\u00fd?“<\/div>\n
„Jsi v\u016fl, vi\u010f?“ za\u0161kleb\u00ed se na n\u011bj Tom a jde za mnou k lednici. Obejme m\u011b zezadu a l\u00edbne m\u011b na krk. „L\u00edbilo?“ za\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Hmmm,“ usm\u011bju se na n\u011bj. „Na,“ vraz\u00edm mu do ruky dv\u011b \u0161amp\u00e1\u0148a, aby je \u0161el bouchnout. „Jdu se je\u0161t\u011b upravit, tak to zat\u00edm nalej\u2026 princi Time,“ dod\u00e1m je\u0161t\u011b a jdu si ut\u0159\u00edt ty \u010dern\u00fd \u0161mouhy kolem o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

TOM „Jasn\u011b, to v\u00ed\u0161, \u017ee jo, p\u0159ij\u010fte, zapa\u0159\u00edme. Pit\u00ed je tu dost je\u0161t\u011b od minule, ale klidn\u011b p\u0159ines dal\u0161\u00ed, to se neztrat\u00ed,“ d\u00e1v\u00e1m Georgovi instrukce do telefonu. Bill se z m\u00e9ho kl\u00edna sesunul vedle a dr\u017e\u00ed m\u011b za ruku. Ani jsem si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-18550","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18550","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18550"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18550\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18550"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18550"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18550"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}