{"id":18555,"date":"2008-04-12T01:05:00","date_gmt":"2008-04-12T00:05:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18515"},"modified":"2008-04-12T01:05:00","modified_gmt":"2008-04-12T00:05:00","slug":"casoprostor-ii-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/12\/casoprostor-ii-6\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 6."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Mus\u00edm vz\u00edt n\u011bkde benz\u00edn, ukazatel se bl\u00ed\u017e\u00ed pomalu k nule, nerad bych z\u016fstal n\u011bkde uprost\u0159ed lesa, tak zahnu k prvn\u00ed benz\u00ednce. V Hamburku jsem za necelou hodinku, m\u016f\u017eu si klidn\u011b dovolit chvilku oddechu a doj\u00edt se opl\u00e1chnout na z\u00e1chod. Je mi to tu pov\u011bdom\u00e9, ale to je asi norm\u00e1ln\u00ed. V dob\u00e1ch nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy jsme nakupovali prakticky jen na benz\u00ednk\u00e1ch. Rychle vystoupit z auta, vl\u00edtnout tam, nakoupit a zase sko\u010dit do auta. Ne\u017e se lidi kolem vzpamatovali, jeli jsme u\u017e d\u00e1vno d\u00e1l. Byla to jedin\u00e1 mo\u017enost, proto\u017ee kdybychom zastavili n\u011bkde v n\u00e1kupn\u00edm centru, obklopily by n\u00e1s fanynky a nedojeli bychom nikdy nikam v\u010das. Nejsp\u00ed\u0161 jsem tu u\u017e byl, ale kdysi d\u00e1vno. Dvoj\u00ed pam\u011b\u0165, kterou m\u00e1m posledn\u00edch p\u016fl roku v hlav\u011b, je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc. Kdy\u017e se ocitnu na n\u011bjak\u00e9m zn\u00e1m\u00e9m m\u00edst\u011b, na kter\u00e9m jsem byl v obou sv\u00fdch \u017eivotech ve stejn\u00fd \u010das, nasko\u010d\u00ed mi v hlav\u011b najednou oba obrazy. Vlevo je ten star\u00fd a vpravo ten nov\u00fd. Sleduju to jako v kin\u011b a p\u0159esn\u011b vid\u00edm rozd\u00edly mezi t\u011bmito r\u016fzn\u00fdmi realitami. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee p\u00e1r z\u00e1\u017eitk\u016f je naprosto toto\u017en\u00fdch. Jsou to ty situace, ve kter\u00fdch nebyl Tom. Je\u0161t\u011b jsem asi nep\u0159i\u0161el na spoustu v\u011bc\u00ed, ale u\u017e m\u011b to netr\u00e1p\u00ed. Vzpomn\u011bl jsem si na v\u0161echno d\u016fle\u017eit\u00e9, ale detaily se mi v\u011bt\u0161inou vybavuj\u00ed a\u017e ve chv\u00edli, kdy je pot\u0159ebuju\u2026 jako t\u0159eba te\u010f. Ve\u0161el jsem na m\u00edstn\u00ed z\u00e1chod a okam\u017eit\u011b mi to nasko\u010dilo. Ano, tady u\u017e jsem ur\u010dit\u011b n\u011bkdy byl\u2026 a ne s\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
flashback<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, vst\u00e1vej, jsme na benzince,“ \u017e\u010fuch\u00e1 do m\u011b Tom.<\/em><\/div>\n
„No a co?“ zavr\u010d\u00edm, proto\u017ee se mi chce d\u00e1l sp\u00e1t.<\/em><\/div>\n
„Pot\u0159ebuju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1 mi do ucha.<\/em><\/div>\n
„Na co?“ zamru\u010d\u00edm a oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu z\u00e1dy.<\/em><\/div>\n
„No, t\u00e1k, Billi, v\u00ed\u0161, jak trp\u00edm,“ hu\u010d\u00ed mi Tom neust\u00e1le do ucha. „Budeme tu st\u00e1t hodinu, poj\u010f, to se d\u00e1 vyu\u017e\u00edt.“<\/em><\/div>\n
„Mn\u011b se nechce,“ p\u0159emlouv\u00e1m ho, aby m\u011b nechal sp\u00e1t.<\/em><\/div>\n
„Tak fajn, jdu s\u00e1m, je tady z\u00e1jezd n\u011bjak\u00fdch tane\u010dnic, p\u016fjdu se mrknout ven,“ pronese s klidem Tom.<\/em><\/div>\n
„Nikam!“ proberu se a chyt\u00edm ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jen klidn\u011b spi,“ l\u00edbne m\u011b na \u010delo a zvedne se k odchodu.<\/em><\/div>\n
„Po\u010dkej na m\u011b, jdu s tebou,“ \u0159eknu rozespale a hled\u00e1m, co si vezmu na sebe. N\u011bkde jsem tu zahodil d\u017e\u00edny, ale kam proboha spadly? Jo, u\u017e je m\u00e1m. „Tomi, po\u010dkej na m\u011b,“ zavol\u00e1m na n\u011bj \u0161eptem, proto\u017ee u\u017e sly\u0161\u00edm, jak se sy\u010den\u00edm otv\u00edr\u00e1 dve\u0159e tourbusu. Jsou dv\u011b hodiny r\u00e1no a kluci sp\u00ed, od Georga se oz\u00fdv\u00e1 lehk\u00e9 chr\u00e1p\u00e1n\u00ed. Ani nev\u00edm, kde z\u00edtra hrajeme, ale m\u00e1m pocit, \u017ee m\u00ed\u0159\u00edme do Hamburku. U\u017e jsme m\u011bs\u00edc na tour a je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc budeme. Tom je i po roce na\u0161eho vztahu neust\u00e1le v pohotovosti. Jo, kone\u010dn\u011b jsem na\u0161el i tri\u010dko, bylo zamotan\u00e9 v povlaku pe\u0159iny. Tady se prost\u011b po\u0159\u00e1dek udr\u017eovat ned\u00e1. U\u017e abychom byli zase doma. M\u00e1 v\u016fbec cenu zap\u00ednat si ten knofl\u00edk\u2026 no, rad\u0161i jo, kdy\u017e jsou tam ty tane\u010dnice\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Opatrn\u011b vystr\u010d\u00edm hlavu z autobusu a rozhl\u00ed\u017e\u00edm se kolem. Nikde ani noha\u2026 j\u00e1 ho zast\u0159el\u00edm, prej z\u00e1jezd tane\u010dnic! Tom stoj\u00ed kousek od autobusu a op\u00edr\u00e1 se o ze\u010f. Usm\u00edv\u00e1 se na m\u011b jak m\u011bs\u00ed\u010dek na hnoji. Nev\u0161\u00edm\u00e1m si ho a jdu rovnou na z\u00e1chody. Opatrn\u011b nakouknu do v\u0161ech kabinek, jestli tam n\u011bkdo nen\u00ed, a kdy\u017e se p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm, \u017ee je pr\u00e1zdno, vykouknu ven a k\u00fdvnut\u00edm nazna\u010d\u00edm, \u017ee je \u010dist\u00fd vzduch. Tom m\u011b zaregistruje a j\u00e1 zase zapadnu. Vyberu si uzav\u0159enou kabinku, kde je nejv\u00edc prostoru. Je tam pult na p\u0159ebalov\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed a daleko v\u00edc m\u00edsta ne\u017e v t\u011bch ostatn\u00edch. Douf\u00e1m, \u017ee se sem nebude ve dv\u011b r\u00e1no dobejvat n\u011bjak\u00e1 matka s miminem. Vyhoupnu se na m\u011bkk\u00fd pult\u00edk a \u010dek\u00e1m, a\u017e se ten m\u016fj hoper p\u0159ibelh\u00e1\u2026 n\u011bjak mu to dneska trv\u00e1.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„No kone\u010dn\u011b, to to trvalo,“ u\u0161kl\u00edbnu se na n\u011bj, kdy\u017e za n\u00edm zapadnou dve\u0159e kabinky. Oto\u010d\u00ed zamyk\u00e1n\u00edm a jsme sami.<\/em><\/div>\n
„U\u017e ses m\u011b nemohl do\u010dkat, vi\u010f?“ usm\u00edv\u00e1 se a obejmeme m\u011b kolem pasu.<\/em><\/div>\n
„Kde m\u00e1\u0161 ty tane\u010dnice, ty lh\u00e1\u0159i,“ za\u0161ept\u00e1m mu do ucha, kdy\u017e m\u011b za\u010dne l\u00edbat na krku, a p\u0159it\u00e1hnu si ho bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/em><\/div>\n
„Odjely t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsi vylezl\u2026 tys to nesly\u0161el?“ uculuje se a d\u00e1l mi okusuje krk. Studen\u00fdma rukama mi zaj\u00ed\u017ed\u00ed pod tri\u010dko na z\u00e1dech a pomalu mi ho vyhrnuje. Syknu, jak m\u011b zastud\u00ed a nasko\u010d\u00ed mi hus\u00ed k\u016f\u017ee. Zvednu ruce a nech\u00e1m se svl\u00e9knout. Na opl\u00e1tku mu st\u00e1hnu \u010depici a hod\u00edm ji za sebe na pult\u00edk. Obejmu Toma kolem krku a l\u00edb\u00e1m ho lehce na \u010delo, o\u010di, nos\u2026 natiskl se mezi moje nohy, p\u0159it\u00e1hl si m\u011b bl\u00ed\u017e za zadek a pomalu m\u011b hlad\u00ed na z\u00e1dech. Kone\u010dn\u011b vyhled\u00e1m jeho rty, jsou sametov\u00e9 a kr\u00e1sn\u011b tepl\u00e9\u2026 von\u00ed k\u00e1vou, asi si dal p\u0159edt\u00edm z automatu.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 chci taky kafe,“ za\u0161kemr\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„U\u017e nen\u00ed, mus\u00ed\u0161 zkusit, jestli n\u011bco nezbylo,“ pootev\u0159e rty a j\u00e1 mu do nich zajedu jazykem a u\u017e\u00edv\u00e1m si jeho chu\u0165. Stiskne m\u011b v pase a za\u010dne mi opl\u00e1cet l\u00edb\u00e1n\u00ed. Prsty se zvolna prob\u00edr\u00e1m v jeho vlasech a nat\u00e1\u010d\u00edm si na n\u011b jednotliv\u00e9 dredy. Tyhle doteky miluju ze v\u0161eho nejv\u00edc, mohl bych se mazlit hodiny a nic jin\u00e9ho bych nepot\u0159eboval. L\u00edb\u00e1 \u00fapln\u011b dokonale. M\u00e1m ho plnou pusu a nem\u016f\u017eu se ho naba\u017eit. M\u016fj n\u00e1dhern\u00fd Tom s p\u0159\u00edchut\u00ed k\u00e1vy. Jen m\u016fj. \u017d\u00e1dn\u00e9 tane\u010dnici ho ned\u00e1m\u2026 Jeho ledov\u00e9 ruce se pomalu p\u0159esouvaj\u00ed dop\u0159edu a rozep\u00ednaj\u00ed knofl\u00ed\u010dky na m\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch\u2026 jeden po druh\u00e9m, l\u00edn\u011b pomalu. C\u00edt\u00edm dotyky jeho dlouh\u00fdch prst\u016f na tvrd\u00e9 d\u017e\u00ednov\u00e9 l\u00e1tce a tlak pod n\u00ed se pomalu st\u00e1v\u00e1 nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00fdm. Posledn\u00ed knofl\u00ed\u010dek kone\u010dn\u011b povol\u00ed. Nadzvednu se tro\u0161ku na rukou, aby m\u011b Tom mohl zbavit kalhot i boxerek, a on to ud\u011bl\u00e1 rychle a r\u00e1d\u2026 v t\u00e9hle discipl\u00edn\u011b je v\u017edycky v\u00edt\u011bz\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
L\u00edb\u00e1 m\u011b u\u017e jen chvilku a j\u00e1 s l\u00edtostiv\u00fdm zak\u0148our\u00e1n\u00edm pust\u00edm jeho jazyk na pr\u016fzkumnou cestu po sv\u00e9m t\u011ble. Tepny na m\u00e9m krku pod jeho jazykem m\u00e1lem zasy\u010d\u00ed, jak jsou sv\u00fdm rychl\u00fdm pulsov\u00e1n\u00edm hork\u00e9. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00e9\u010de se dostane i m\u00fdm ztuhl\u00fdm bradavk\u00e1m, kdy\u017e je jeho hebk\u00fd jazyk olizuje st\u00e1le dokola a spravedliv\u011b je st\u0159\u00edd\u00e1. Ten kr\u00e1sn\u00fd pocit kolem pup\u00edku, kdy\u017e do n\u011bj zajede vlhkou \u0161pi\u010dkou, m\u011b nut\u00ed zaklonit hlavu a vzdychnout p\u0159ekvapen\u00edm. Za chvili\u010dku u\u017e c\u00edt\u00edm chladnou ruku, jak se pomalu bl\u00ed\u017e\u00ed ke sv\u00e9mu c\u00edli. Zachyt\u00edm ji do sv\u00fdch dlan\u00ed a za\u0161ept\u00e1m s \u00fasm\u011bvem: „Stud\u00ed\u0161.“ Sev\u0159u ji ve sv\u00fdch a sna\u017e\u00edm se ji dechem zah\u0159\u00e1t. Usm\u011bje se a nech\u00e1 m\u011b chvilku zah\u0159\u00edvat. Kdy\u017e ho pust\u00edm, zkusmo se dotkne m\u00e9ho b\u0159icha a j\u00e1 ucuknu pod st\u00e1le chladn\u00fdm dotykem.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Po\u010dkej, n\u011bco m\u011b napadlo,“ \u0159ekne a ud\u011bl\u00e1 dva kroky k umyvadlu. Pust\u00ed teplou vodu a str\u010d\u00ed do n\u00ed svoje ruce. \u0160ikovnej Tom\u00edk\u2026 Kdy\u017e je m\u00e1 dostate\u010dn\u011b oh\u0159\u00e1t\u00e9, zastav\u00ed vodu a vr\u00e1t\u00ed se ke mn\u011b. Teplou rukou mi pohlad\u00ed tv\u00e1\u0159 a pol\u00edb\u00ed m\u011b lehce na rty. „Tak co, u\u017e m\u016f\u017eu?“ zept\u00e1 se a obejme m\u016fj p\u0159ipraven\u00fd penis druhou mokrou dlan\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161,“ zasy\u010d\u00edm a p\u0159it\u00e1hnu si ho bl\u00ed\u017e k sob\u011b. L\u00edb\u00e1m ho znovu a u\u017e\u00edv\u00e1m si hru jeho vlhk\u00e9 ruky. Postupn\u011b projde jaz\u00fd\u010dkem znovu u\u017e jednou prozkoumanou stezku po m\u00e9m t\u011ble, a\u017e doraz\u00ed na to spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto – na centrum ve\u0161ker\u00e9 m\u00e9 koncentrovan\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b, kter\u00e9 dr\u017e\u00ed v ruce a pomalu pot\u011b\u0161\u00ed jeho vrcholek hork\u00fdm dechem. Kdy\u017e jej kone\u010dn\u011b lehce ol\u00edzne, vydechnu a zaklon\u00edm prudce hlavu. Rukama se mus\u00edm zap\u0159\u00edt o podlo\u017eku, abych to slastn\u00e9 mu\u010den\u00ed vydr\u017eel. O\u010di u\u017e d\u00e1vno nic nevid\u00ed, jen p\u0159edstavy toho, co se pr\u00e1v\u011b d\u011bje v m\u00e9m kl\u00edn\u011b. Za chvilku u\u017e c\u00edt\u00edm sv\u016fj penis hluboko v jeho \u00fastech. Bo\u017ee, je tak dokonal\u00fd, jazykem kmit\u00e1 po jeho \u0161pi\u010dce a sou\u010dasn\u011b zaj\u00ed\u017ed\u00ed co nejhloub\u011bji a zase zp\u00e1tky\u2026 tohle se ned\u00e1 vydr\u017eet v klidu. Nem\u016f\u017eu si pomoct a propnu se v z\u00e1dech do z\u00e1klonu. V podb\u0159i\u0161ku m\u00e1m obrovskou bou\u0159i pocit\u016f, kter\u00e1 m\u011b nut\u00ed k hlasit\u00e9mu st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Vych\u00e1z\u00edm mu vst\u0159\u00edc sv\u00fdmi nedo\u010dkav\u00fdmi boky, a sna\u017e\u00edm se urychlit tu mu\u010divou smrt, kter\u00e1 p\u0159ich\u00e1z\u00ed z jeho pohyb\u016f mr\u0161tn\u00e9ho jazyka. Mus\u00edm si skousnout h\u0159bet ruky, abych nek\u0159i\u010del, kdy\u017e c\u00edt\u00edm posledn\u00ed vlnu slasti, ne\u017e se ud\u011bl\u00e1m do Tomov\u00fdch \u00fast. Je mi n\u00e1dhern\u011b\u2026 Dr\u017e\u00ed m\u011b pevn\u011b v n\u00e1ru\u010di a tiskne si moje rozt\u0159esen\u00e9 t\u011blo k sob\u011b. Zachra\u0148 m\u011b, Tome, l\u00edbej m\u011b, miluj m\u011b, pot\u0159ebuju tvoji l\u00e1sku jako vzduch a vodu\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu se p\u0159est\u00e1v\u00e1m t\u0159\u00e1st. Tom m\u011b pust\u00ed ze sv\u00e9ho n\u011b\u017en\u00e9ho sev\u0159en\u00ed a nedo\u010dkav\u011b si svl\u00e9k\u00e1 triko a kalhoty\u2026 te\u010f nem\u00e1m s\u00edlu mu pom\u00e1hat, mus\u00edm se vzpamatovat. Stoj\u00ed p\u0159ede mnou nah\u00fd a dokonale p\u0159ipraven\u00fd. Svezu se unaven\u011b z pult\u00edku a kleknu si na kolena, te\u010f bych nem\u011bl s\u00edlu st\u00e1t. P\u0159ipravil mi pohodlnou podlo\u017eku z na\u0161eho oble\u010den\u00ed. Bo\u017ee, je tak kr\u00e1sn\u00fd, kdy\u017e je vzru\u0161en\u00fd. V\u017edycky ho mus\u00edm znovu obdivovat, jak je dokonal\u00fd\u2026 Pohlad\u00edm jeho boky a tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm jemn\u011b po tvrd\u00e9m penisu. Jazykem zajedu na jeho vzru\u0161en\u00edm napjat\u00e1 varlata a pomalu je za\u010dnu jedno po druh\u00e9m laskat a jemn\u011b s\u00e1t. Tom p\u0159er\u00fdvav\u011b vzdych\u00e1 a propl\u00e9t\u00e1 prsty m\u00fdmi vlasy. Rukama p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm jeho zadek sta\u017een\u00fd vzru\u0161en\u00edm, a kdy\u017e usly\u0161\u00edm nal\u00e9hav\u00e9 zak\u0148our\u00e1n\u00ed, vyjedu jazykem a\u017e nahoru ke \u0161pi\u010dce penisu. Pomalu obkrou\u017e\u00edm temn\u011b r\u016f\u017eov\u00fd \u017ealud, chvilinku si s n\u00edm hraju, a pak u\u017e zmiz\u00ed cel\u00fd v m\u00fdch nedo\u010dkav\u00fdch \u00fastech. Je tak tvrd\u00fd a sametov\u00fd, n\u00e1dhern\u011b klou\u017ee a reaguje na ka\u017ed\u00e9 m\u00e9 zavrt\u011bn\u00ed jazykem. Tom miluje m\u016fj piercing, sna\u017e\u00edm se ho poka\u017ed\u00e9 pou\u017e\u00edt na to nejcitliv\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto a v\u017edycky pozn\u00e1m podle jeho st\u00e9n\u00e1n\u00ed, jestli se mi to da\u0159\u00ed nebo ne. L\u00edn\u011b krou\u017e\u00edm kolem dokola jeho tvrd\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed a \u0159\u00edd\u00edm se pokyny, kter\u00e9 mi d\u00e1v\u00e1 stisky prst\u016f v m\u00fdch vlasech. Dneska mi to jde v\u00fdborn\u011b\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e c\u00edt\u00edm, \u017ee se jeho ruce svezly na m\u00e1 ramena a prsty se do nich za\u010d\u00ednaj\u00ed pevn\u011b zat\u00ednat, p\u0159estanu. Dneska to chci jinak, chci mu dop\u0159\u00e1t v\u0161echno, na co si vzpomene. V\u00edm, jak zbo\u017e\u0148uje, kdy\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt hluboko ve mn\u011b\u2026<\/em><\/div>\n
Tom otev\u0159e o\u010di a p\u0159ekvapen\u011b se d\u00edv\u00e1, pro\u010d jsem p\u0159estal, a kdy\u017e vid\u00ed, jak se ot\u00e1\u010d\u00edm z\u00e1dy k n\u011bmu a op\u00edr\u00e1m lokty o pult, rozsv\u00edt\u00ed se mu o\u010di radost\u00ed. Pomalu se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed, a kdy\u017e vyz\u00fdvav\u011b zavrt\u00edm pozad\u00edm, usm\u011bje se a naposledy m\u011b pol\u00edb\u00ed. Pak u\u017e polo\u017e\u00edm \u010delo do m\u011bkk\u00e9 podu\u0161ky na pult\u00edku a \u010dek\u00e1m, a\u017e ho uc\u00edt\u00edm v sob\u011b. Je opatrn\u00fd, nejd\u0159\u00edv do m\u011b proniknou jeho \u0161ikovn\u00e9 prsty, jak si p\u0159ipravuj\u00ed cestu, a za chvilku sly\u0161\u00edm tich\u00e9: „M\u016f\u017eu?“ K\u00fdvnu, a v tu chv\u00edli p\u0159itla\u010d\u00ed a pomalu do m\u011b zajede. Malinko to zabolelo, ale jenom slab\u011b, nic hrozn\u00e9ho, u\u017e jsem za ten rok zvykl\u00fd a um\u00edm sv\u00e9 svaly ovl\u00e1dat.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Tom chvilku \u010dek\u00e1, a\u017e se srovn\u00e1 n\u00e1\u0161 dech, chyt\u00ed m\u011b pevn\u011b za boky a za\u010dne zvolna p\u0159ir\u00e1\u017eet. Vych\u00e1z\u00edm mu vst\u0159\u00edc a sna\u017e\u00edm se dostat svoje t\u011blo do takov\u00e9 polohy, aby mohl co nejhloub\u011bji. Kdy\u017e uc\u00edt\u00edm uvnit\u0159 slastn\u00fd dotek, kone\u010dn\u011b v\u00edm, \u017ee jsem na\u0161el ten spr\u00e1vn\u00fd \u00fahel.<\/em><\/div>\n
„Ano, Tomi, ano\u2026 p\u0159esn\u011b tam\u2026 je\u0161t\u011b\u2026 p\u0159itla\u010d\u2026 pros\u00edm\u2026 jo\u2026 po\u0159\u00e1dn\u011b\u2026 neboj se\u2026 to je ono\u2026 ano\u2026 ano\u2026“ st\u00e9n\u00e1m, kdy\u017e do m\u011b siln\u011b p\u0159ir\u00e1\u017e\u00ed a sly\u0161\u00edm zd\u00e1lky jeho rytmick\u00e9 vzdych\u00e1n\u00ed. Podle t\u00f3nu hlasu neomyln\u011b pozn\u00e1m, kdy se bl\u00ed\u017e\u00ed k vrcholu. Zrychluje a j\u00e1 mu pom\u00e1h\u00e1m sv\u00fdmi boky, aby si to u\u017eil co nejv\u00edc a nekone\u010dn\u011b dlouho. M\u00e1 r\u00e1d, kdy\u017e se p\u0159i tom pohupuju, jeho vyvrcholen\u00ed je pak daleko intenzivn\u011bj\u0161\u00ed. Siln\u011b stla\u010dil m\u00e9 boky a zastavil se hluboko ve mn\u011b. Ano, c\u00edt\u00edm, jak pulzuje jeho prudk\u00e9 vyvrcholen\u00ed v n\u011bkolika vln\u00e1ch. Zbo\u017e\u0148uju tuhle chv\u00edli jeho vrcholu\u2026 dos\u00e1hl jsem sv\u00e9ho c\u00edle\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Podv\u011bdom\u011b m\u011b hlad\u00ed, kdy\u017e ve mn\u011b \u010dek\u00e1 na uvoln\u011bn\u00ed. Za chvilku u\u017e le\u017e\u00ed vys\u00edlen\u011b na m\u00fdch z\u00e1dech a l\u00edb\u00e1 m\u011b do vlas\u016f. Hlad\u00ed m\u011b v kl\u00edn\u011b, kter\u00fd u\u017e zase najde vzru\u0161en\u00fd po intenzivn\u00edm vnit\u0159n\u00edm dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, a pohybuje rychle rukou, aby mi znovu dop\u0159\u00e1l ten slastn\u00fd pocit vyvrcholen\u00ed. St\u00e9n\u00e1m n\u00e1valem nov\u00e9 vlny vzru\u0161en\u00ed, dokud Tom neuc\u00edt\u00ed vlhko na sv\u00fdch prstech. Pomalu ze m\u011b vyklouzne a oto\u010d\u00ed si m\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed k sob\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jsi nejlep\u0161\u00ed kluk na sv\u011bt\u011b,“ vydechne, ne\u017e m\u011b za\u010dne znovu l\u00edbat. Obejmu ho a p\u0159itisknu co nejv\u00edc k sob\u011b. Jsem r\u00e1d, \u017ee m\u011b sem vyt\u00e1hl. Na tuhle benzinku nejsp\u00ed\u0161 nikdy nezapomenu\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
konec flashbacku<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Umyju si ruce a rozhl\u00eddnu se opatrn\u011b, jestli nen\u00ed nikdo pobl\u00ed\u017e. Ani noha jako tenkr\u00e1t. Otev\u0159u dve\u0159e kabinky a jen do n\u00ed nakouknu. Absolutn\u011b nic se tady za t\u011bch \u0161est let nezm\u011bnilo. L\u00e1k\u00e1 m\u011b se zase chvilku posadit na ten p\u0159ebalovac\u00ed pult\u00edk, zav\u0159\u00edt o\u010di a cel\u00e9 to znovu v duchu pro\u017e\u00edt, ale rad\u0161i nebudu blbnout. No\u2026 jednu v\u011bc si stejn\u011b neodpust\u00edm\u2026 vyt\u00e1hnu z kapsy \u010dernou lihovku a na kachl\u00ed\u010dkovanou ze\u010f ud\u011bl\u00e1m mal\u00e9 srd\u00ed\u010dko. Doprost\u0159ed nap\u00ed\u0161u B+T. Tak a jsme tady nav\u017edycky. A\u017e pojedeme p\u0159\u00ed\u0161t\u011b kolem, mus\u00edme se tu zase stavit.<\/div>\n
<\/div>\n
Rychle vypadnu ven a nasko\u010d\u00edm do auta\u2026 no nejsem j\u00e1 infantiln\u00ed bl\u00e1zen? Jo, jsem zamilovanej bl\u00e1zen. Miluju Toma a po\u0159\u00e1d m\u011b n\u011bco nut\u00ed to alespo\u0148 ps\u00e1t po zdech, kdy\u017e to nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct nahlas\u2026 asi bych m\u011bl zaj\u00edt k psychologovi, co je to za zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fachylku, ale takov\u00fdch srd\u00ed\u010dek je po cel\u00e9m N\u011bmecku u\u017e hodn\u011b\u2026 jo, j\u00e1 v\u00edm\u2026 jsem pako.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule BILL Mus\u00edm vz\u00edt n\u011bkde benz\u00edn, ukazatel se bl\u00ed\u017e\u00ed pomalu k nule, nerad bych z\u016fstal n\u011bkde uprost\u0159ed lesa, tak zahnu k prvn\u00ed benz\u00ednce. V Hamburku jsem za necelou hodinku, m\u016f\u017eu si klidn\u011b dovolit chvilku oddechu a doj\u00edt se opl\u00e1chnout na z\u00e1chod.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-18555","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18555","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18555"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18555\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18555"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18555"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18555"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}