{"id":18556,"date":"2008-04-12T01:00:00","date_gmt":"2008-04-12T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18516"},"modified":"2008-04-12T01:00:00","modified_gmt":"2008-04-12T00:00:00","slug":"casoprostor-ii-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/12\/casoprostor-ii-5\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 5."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak, u\u017e dost, u\u017e nem\u016f\u017eu,“ pust\u00edm Dejva a nat\u00e1hnu se jak \u0161irokej tak dlouhej na postel a nejrad\u0161i bych zase usnul. David m\u011b p\u011bkn\u011b utahal. Je to \u0161\u00edlenec a m\u00e1 energie na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed. Moment\u00e1ln\u011b mi zrovna leze na b\u0159icho a p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee si m\u011b osedl\u00e1 a bude sk\u00e1kat. „Ja\u00fa\u00fa\u00fa\u00fa,“ \u0159vu u\u017e rad\u0161i dop\u0159edu, a kdy\u017e vid\u00edm jeho vyd\u011b\u0161en\u00fd o\u010di, jak se lekl, co mi provedl, mus\u00edm se za\u010d\u00edt sm\u00e1t. St\u00e1hnu ho vedle sebe a p\u0159ikryju n\u00e1s pe\u0159inou. „Tak co budem dneska d\u011blat?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„J\u00e1 nevim, strejdo, j\u00e1 bych\u2026 j\u00e1 bych\u2026“ nem\u016f\u017ee se po\u0159\u00e1d rozhodnout.<\/div>\n
„Tak co bys, u\u017e se vy\u017evejkni,“ pob\u00edz\u00edm ho a mezit\u00edm jsem dostal n\u00e1pad. „V\u00ed\u0161 co? Zavol\u00e1me strejdovi Gustovi a vyt\u00e1hneme ho do kina, jo?“<\/div>\n
„Jo, tak jo, tak mu zavolej,“ pob\u00edz\u00ed m\u011b hned David, proto\u017ee tenhle strejda je jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed\u2026 samoz\u0159ejm\u011b hned po mn\u011b\u2026 to je jasn\u00fd. „Tak se \u0161vihej p\u0159evl\u00edct a j\u00e1 mu mezit\u00edm brnknu, jo?“ vyd\u00e1m povel a jdu nejd\u0159\u00edv do koupelny.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*<\/strong>~<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Upadlo ti to,“ upozorn\u00edm Dejva nen\u00e1padn\u011b, kdy\u017e mu z tal\u00ed\u0159e zase vyl\u00edtne kus hranolky rovnou na zem vedle \u017eidle. Usm\u011bje se na m\u011b, \u0161ikovn\u011b se ohne a str\u010d\u00ed si ji rovnou do pusy. „\u010cun\u011b,“ vr\u00e1t\u00edm mu \u00fasm\u011bv. Oba v\u00edme, o co jde\u2026 t\u00e1ta tu nen\u00ed, tak si m\u016f\u017eeme d\u011blat, co chceme. Tohle vid\u011bt Bill, tak n\u00e1s oba za\u0161krt\u00ed. Sed\u00edme v luxusn\u00ed restauraci, kam chod\u00ed sam\u00fd celebrity a kde se jen tak norm\u00e1ln\u00ed lidi nenajed\u00ed. Jedna hranolka, co pr\u00e1v\u011b Dejv sebral a sn\u011bdl, vyjde v t\u00fdhle restauraci na tolik, jako jinde celej tal\u00ed\u0159. Jen\u017ee je tu klid, nikdo n\u00e1s tu neotravuje a v\u0161ichni u\u017e n\u00e1s tady znaj\u00ed. To jsem ov\u0161em asi pr\u00e1v\u011b zak\u0159ikl\u2026<\/div>\n
„Tom\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed, kocourku m\u016f\u016f\u016f\u016f\u016fj, kde se tady ber\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u0161?“ sly\u0161\u00edm za sebou pisklav\u00fd hl\u00e1sek a nejrad\u0161i bych zalezl pod st\u016fl. Dejv jen vykul\u00ed o\u010di na tu \u0161\u00edlenou \u017eenskou, co se k n\u00e1m \u017eene, a mn\u011b je jasn\u00e9, kdo si m\u011b v\u0161iml. „Kolik je to let, co jsme se nevid\u011bli?“ \u0161vito\u0159\u00ed Melanie a automaticky si k n\u00e1m p\u0159isedne. „To u\u017e je tak \u010dty\u0159i roky, ne?“ drn\u010d\u00ed d\u00e1l a je j\u00ed jedno, \u017ee neodpov\u00edd\u00e1m. Je\u0161t\u011b mi toti\u017e nedala \u0161anci, n\u00e1dhera. „Teda ty jsi ale chlap, n\u011bjak jsi zmu\u017en\u011bl, Tom\u00edku,“ ud\u011bl\u00e1 na m\u011b koketn\u00ed obli\u010dej a ur\u010dit\u011b si o sob\u011b mysl\u00ed, jak je zrovna te\u010f neodolateln\u00e1\u2026 kr\u00e1va\u2026<\/div>\n
„Ahoj, Mel, jak se m\u00e1\u0161?“ odpov\u00edm jen ze slu\u0161nosti, proto\u017ee nastalo trapn\u00fd ticho.<\/div>\n
„No jak, zrovna jsem se vr\u00e1tila z nat\u00e1\u010den\u00ed jednoho supr bestovn\u00edho filmu,“ usm\u011bje se v\u00edt\u011bzn\u011b. „Z Holywoodu, v\u00ed\u0161?“ dod\u00e1 je\u0161t\u011b, aby mi do\u0161lo, o jak skv\u011blou man\u017eelku jsem p\u0159i\u0161el, kdy\u017e jsem ji tenkr\u00e1t odm\u00edtl.<\/div>\n
<\/div>\n
Dovedu si ten jej\u00ed supr bestovn\u00ed film p\u0159edstavit. Nejsp\u00ed\u0161 to bude takov\u00e1 podobn\u00e1 romantick\u00e1 sl\u00e1tanina, jakou jsme to\u010dili p\u0159ed lety spolu.<\/div>\n
„To je tvoje?“ p\u0159ekvapen\u011b se pod\u00edv\u00e1 na Dejva, kdy\u017e si v\u0161imne, \u017ee mu ut\u00edr\u00e1m \u0161pinavou pusu ubrouskem.<\/div>\n
„Ne, br\u00e1chy,“ odpov\u00edm stru\u010dn\u011b, ale nejrad\u0161i bych j\u00ed nakecal, \u017ee jsem \u017eenatej a m\u00e1m p\u011bt d\u011bt\u00ed, aby mi dala pokoj.<\/div>\n
„Tohle je Bill\u016fv syn? No jo, u\u017e si vzpom\u00edn\u00e1m, n\u011bco jsem o n\u011bm v l\u00e9t\u011b \u010detla v bulv\u00e1ru,“ za\u0161kleb\u00ed se a mn\u011b je jasn\u00fd, \u017ee mus\u00edme okam\u017eit\u011b pry\u010d, jinak ji zabiju.<\/div>\n
„Nezlob se, Mel, ale my u\u017e mus\u00edme j\u00edt. Sp\u011bch\u00e1me,“ zvednu ruku, abych p\u0159ivolal \u010d\u00ed\u0161n\u00edka. Dejv u\u017e m\u00e1 tal\u00ed\u0159 pr\u00e1zdnej a m\u011b n\u011bjak p\u0159e\u0161la chu\u0165. Ve chv\u00edli, kdy hled\u00e1m o\u010dima vrchn\u00edho, cvakne mi p\u0159\u00edmo do ksichtu blesk. Kde je ten zmetek?! Zase n\u011bjakej lovec senzac\u00ed! Panebo\u017ee, jestli tahle fotka vyjde v novin\u00e1ch, tak budu m\u00edt doma co vysv\u011btlovat. Bill se sice tv\u00e1\u0159\u00ed jako nevi\u0148\u00e1tko, ale j\u00e1 vid\u00edm, jak to s n\u00edm lomcuje poka\u017ed\u00fd, kdy\u017e jsem n\u011bkde vyfocenej se \u017eenskou. Nejrad\u0161i by m\u011b v tu chv\u00edli probodl o\u010dima, ale ovl\u00e1d\u00e1 se. A pr\u00e1v\u011b proto mu to nechci d\u011blat. P\u0159esn\u011b si pamatuju, jak \u017e\u00e1rlil, kdy\u017e m\u011b s touhle krasavic\u00ed vid\u011bl ve filmu, jak se l\u00edb\u00e1me. M\u011bl tenkr\u00e1t \u00fapln\u011b vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fd o\u010di, kdy\u017e se na n\u00e1s d\u00edval, a pak mi \u0159ekl n\u011bco v tom smyslu, \u017ee m\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd namy\u0161len\u00fd koze ned\u00e1\u2026 a co teprve ten starej Bill p\u0159i nat\u00e1\u010den\u00ed, to bylo je\u0161t\u011b stokr\u00e1t hor\u0161\u00ed\u2026 sc\u00e9nky jak v It\u00e1lii\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„To je ale \u0161koda, Tom\u00ed, mohli bychom si n\u011bkam spolu zaj\u00edt, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„To nejde, Mel, dneska jsem hl\u00eddac\u00ed strejda,“ odpov\u00edm, kdy\u017e pod\u00e1v\u00e1m vrchn\u00edmu svoj\u00ed zlatou kartu. Vid\u00edm jej\u00ed o\u010di, jak si tu blejskavou barvu se zal\u00edben\u00edm prohl\u00ed\u017e\u00ed. V\u017edycky byla na prachy a nikdy to neum\u011bla zakrejt.<\/div>\n
„My jdeme do kina,“ pl\u00e1cne Dav\u00eddek do ticha a Melanii se rozsv\u00edt\u011bj o\u010di. Ud\u011bl\u00e1m na Dejva na\u0161tvanej obli\u010dej, \u017ee j\u00ed to vykecal, ale u\u017e to nejde vz\u00edt zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Ale to je roztomil\u00fd, ty sv\u00e9ho synove\u010dka bere\u0161 do kina? A na copak jdete, mali\u010dk\u00fd?“ cukruje na Dejva, jako by mu byl rok.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, asi na n\u011bjakej horor, vi\u010f, strejdo?“ mrkne na m\u011b Dav\u00eddek a j\u00e1 jen proto\u010d\u00edm o\u010di v sloup. Panebo\u017ee u\u017e vid\u00edm, jak to ta kr\u00e1va n\u011bkde kec\u00e1 v rozhovoru.<\/div>\n
„Ne, Dav\u00ed, na n\u011bco kreslen\u00fdho,“ ujist\u00edm ji, aby j\u00ed sklaplo, a pomalu se zved\u00e1m. Nejrad\u0161i bych b\u011b\u017eel, ale copak v tomhle luxusu to jde? Tady jsou v\u0161ichni tak neskute\u010dn\u011b upjat\u00fd a ko\u017een\u00fd, \u017ee je pobu\u0159uje i moje velk\u00fd oble\u010den\u00ed a k\u0161iltovka. Ale j\u00e1 na n\u011b ka\u0161lu, a\u0165 mi pol\u00edb\u011bj\u2026 prachy na to m\u00e1m, tak si budu chodit, kam chci a jak chci. Popadnu Dejva za ruku a u\u017e ho t\u00e1hnu ven.<\/div>\n
„Tak ahoj, Tom\u00ed, r\u00e1da jsem t\u011b vid\u011bla,“ vol\u00e1 za n\u00e1ma je\u0161t\u011b Melanie a z\u00edr\u00e1, jako kdyby j\u00ed utekl man\u017eel. Uff\u2026 kone\u010dn\u011b jsem se j\u00ed zbavil. Gust\u00ed u\u017e ur\u010dit\u011b \u010dek\u00e1 p\u0159ed kinem, tak si mus\u00edme posp\u00ed\u0161it.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ed \u0161esti lety, kdy\u017e jsme nat\u00e1\u010deli ten stupidn\u00ed film, jsem se s n\u00ed musel asi dvacetkr\u00e1t ocuc\u00e1vat p\u0159ed kamerou a \u00fapln\u011b mi to sta\u010dilo. Jak j\u00e1 si tenkr\u00e1t vy\u010d\u00edtal, \u017ee jsem na to kejvnul\u2026 nejd\u0159\u00edv jsem celej den poslouchal kecy t\u00fdhle nemo\u017en\u00fd slepice, a pak celej ve\u010der Billovy v\u00fd\u010ditky. Ten film za to absolutn\u011b nest\u00e1l, ale myslel jsem, \u017ee ho to pot\u011b\u0161\u00ed. V\u017edycky byl exhibicionista a r\u00e1d se ukazoval, tak jsem mu splnil p\u0159\u00e1n\u00ed\u2026 odnesl jsem to samoz\u0159ejm\u011b zase j\u00e1. Te\u010f jen mus\u00edm doufat, \u017ee ten fotograf v restauraci nebyl z n\u011bjak\u00fdho hnusn\u00fdho bulv\u00e1ru\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
D\u00e1lnice je docela voln\u00e1, r\u00e1no nikdo nejezd\u00ed, tak si zapnu muziku a u\u017e\u00edv\u00e1m si klidu. Posledn\u00ed dobou jsem n\u011bjak nerv\u00f3zn\u00ed. Pot\u0159eboval bych aspo\u0148 na t\u00fdden vysadit, jen\u017ee u\u017e si nedovedu p\u0159edstavit, \u017ee bych Dejva u sebe nem\u011bl. Jednou, n\u011bkdy v p\u016flce pr\u00e1zdnin, byl t\u00fdden u babi\u010dky, aby si zvykl bez n\u00e1s, a mn\u011b u\u017e se t\u0159et\u00ed den tak st\u00fdskalo, \u017ee jsem za n\u00edm musel jet.<\/div>\n
Nikdy jsem nev\u011bd\u011bl, jak\u00e9 to je, milovat d\u00edt\u011b\u2026 ani m\u011b to nezaj\u00edmalo, ale te\u010f o tom dost \u010dasto p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Nedovedu si p\u0159edstavit, jak to maj\u00ed matky, ale asi to bude podobn\u00e9\u2026 je to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit\u2026 sm\u011bs pocit\u016f, kter\u00e9 se vz\u00e1jemn\u011b pop\u00edraj\u00ed a dopl\u0148uj\u00ed\u2026 l\u00e1ska, starost, zlost, radost, smutek\u2026 v\u0161echno zam\u00edchan\u00e9 v jednom hrnci a ka\u017edou chv\u00edli vykoukne jedna z nich. V d\u011btstv\u00ed jsem nech\u00e1pal, \u017ee na m\u011b mamka m\u016f\u017ee tak k\u0159i\u010det, kdy\u017e mi minutu p\u0159edt\u00edm tvrdila, jak m\u011b m\u00e1 r\u00e1da\u2026 te\u010f u\u017e to v\u00edm. Te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee rodi\u010d m\u016f\u017ee vlepit d\u00edt\u011bti pohlavek z l\u00e1sky\u2026 je to sice divn\u00e9, ale \u010dlov\u011bk m\u00e1 pocit, \u017ee jen tak ho m\u016f\u017ee uchr\u00e1nit od n\u00e1strah, kter\u00e9 jsou v\u0161ude kolem. Ka\u017ed\u00e9 auto je najednou vra\u017ed\u00edc\u00ed n\u00e1stroj, kdy\u017e p\u0159ech\u00e1z\u00ed d\u00edt\u011b po p\u0159echodu, ka\u017ed\u00e1 rozp\u00e1len\u00e1 plot\u00fdnka hroz\u00ed zranit to nejdra\u017e\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, a ono si to k n\u00ed p\u0159ijde a s \u00fasm\u011bvem na ni polo\u017e\u00ed ruku\u2026 ten strach je v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd\u2026 n\u011bkdy a\u017e nesnesiteln\u00fd\u2026 nejrad\u0161i bych Dav\u00eddka dr\u017eel cel\u00fd den v n\u00e1ru\u010d\u00ed, aby n\u011bkam nevb\u011bhl, aby se nepra\u0161til, aby byl zdrav\u00fd\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
flashback<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Bille, vst\u00e1vej, Dejv bre\u010d\u00ed\u2026“ \u0161\u0165ouch\u00e1 do m\u011b Tom rozespale.<\/em><\/div>\n
„Co se d\u011bje, p\u0159ed chv\u00edli jsem usnul\u2026“ nevn\u00edm\u00e1m, co mi \u0159\u00edk\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Vst\u00e1vej! Dav\u00eddek bre\u010d\u00ed,“ zopakuje mi moje dvoj\u010de a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b z\u00e1dy. Aha Dav\u00eddek\u2026 sotva jsem usnul, zase mus\u00edm vst\u00e1vat, u\u017e m\u011b to zm\u00e1h\u00e1\u2026 Mandy m\u011b na to upozor\u0148ovala, \u017ee prvn\u00edch p\u00e1r noc\u00ed bude takov\u00fdch, ale nestalo se to hned, p\u0159i\u0161lo to a\u017e za dva t\u00fddny\u2026<\/em><\/div>\n
„U\u017e jdu, Dav\u00eddku, vydr\u017e, u\u017e jdu\u2026“ muml\u00e1m si pro sebe v polosp\u00e1nku. Asi m\u00e1 zase no\u010dn\u00ed m\u016fru. U\u017e jich p\u00e1r m\u011bl, ale nikdy nev\u00edm, co se mu zd\u00e1lo, do r\u00e1na to v\u017edycky zapomene. „Dav\u00ed, nepla\u010d\u2026“ sednu si k n\u011bmu na postel. Pohlad\u00edm ho po hlavi\u010dce a zd\u00e1 se mi, \u017ee je n\u011bjak\u00e1 teplej\u0161\u00ed\u2026 bo\u017ee, on m\u00e1 hore\u010dku. „Dav\u00ed, poj\u010f ke mn\u011b, co ti je\u2026“ vezmu pla\u010d\u00edc\u00edho syna do n\u00e1ru\u010de. „Je\u017e\u00ed\u0161, ty ho\u0159\u00ed\u0161, mus\u00edme k doktorovi, poj\u010f, vzbud\u00edme strejdu, snad n\u00e1s tam doveze,“ muml\u00e1m Dav\u00eddkovi do ou\u0161ka, kdy\u017e ho odn\u00e1\u0161\u00edm za Tomem do lo\u017enice.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Tome, Tome, vst\u00e1vej, Dejv je nemocn\u00fd, jedeme na pohotovost,“ cloum\u00e1m s br\u00e1chou a jsem nerv\u00f3zn\u00ed, kdy\u017e nereaguje. „Tak TOME!“ zak\u0159i\u010d\u00edm, a\u017e sebou Dav\u00eddek cukne leknut\u00edm. Na chvilku p\u0159estal bre\u010det, ale hned zase spustil.<\/em><\/div>\n
„Co je? Co se d\u011bje?“ m\u017eour\u00e1 na m\u011b Tom. „Vst\u00e1vej, mus\u00ed\u0161 n\u00e1s odv\u00e9st na pohotovost, Dav\u00eddek m\u00e1 hore\u010dku,“ mluv\u00edm u\u017e klidn\u011b. Tom se l\u00edn\u011b zvedne z postele a prot\u00edr\u00e1 si rozespal\u00e9 o\u010di. Jdu pro Dejvovo oble\u010den\u00ed, ale nakonec mu na py\u017eamko nat\u00e1hnu jen bundi\u010dku, venku je teplo, tak to nebude vadit. Tom u\u017e je p\u0159ipraven\u00fd, vraz\u00edm mu Dejva do n\u00e1ru\u010de a jdu se rychle obl\u00edknout. Na v\u0161echno ostatn\u00ed ka\u0161lu, te\u010f je d\u016fle\u017eit\u00fd \u010das. B\u011bhem deseti minut jsme na pohotovosti. Nikde ani noha, jsou dv\u011b r\u00e1no, jen my dva a Dav\u00eddek. P\u0159estal plakat, p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Tomovi usnul na rameni. Sed\u00edme v \u010dek\u00e1rn\u011b a j\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed\u2026 hergot, tady mi um\u00edr\u00e1 d\u00edt\u011b a z t\u011bch zatracen\u00fdch dve\u0159\u00ed nikdo nevych\u00e1z\u00ed\u2026 cedule jako kr\u00e1va: „Neklepejte, sestra vych\u00e1z\u00ed“\u2026 jo, to ur\u010dit\u011b, ta nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkde le\u017e\u00ed s doktorem v posteli, m\u00edsto aby vych\u00e1zela z t\u011bchhle blbejch b\u00edlejch dve\u0159\u00ed!<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Kone\u010dn\u011b. Dve\u0159e se pootev\u0159ely a vystr\u010dila z nich hlavu mlad\u00e1 sestra.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010fte d\u00e1l,“ pozve n\u00e1s dovnit\u0159. Vejdeme do m\u00edstnosti. Doktor\u2026 samoz\u0159ejm\u011b mladej chl\u00e1pek, typickej donchu\u00e1n, nejsp\u00ed\u0161 si to tu s tou sest\u0159i\u010dkou opravdu rozd\u00e1vali.<\/em><\/div>\n
„Polo\u017ete ho sem,“ uk\u00e1zala sestra na b\u00edl\u00e9 l\u016f\u017eko a Tom Dejva opatrn\u011b slo\u017eil ze sv\u00e9ho ramena. Zak\u0148oural a pomalu se za\u010dal prob\u00edrat. Okam\u017eit\u011b zase spustil pl\u00e1\u010d. Tom ho objal a za\u010dal zase ut\u011b\u0161ovat. Bo\u017ee, tohle je \u0161\u00edlen\u00fd, d\u011blejte u\u017e n\u011bco, nebo mi to urve srdce, jak m\u016f\u017eou to d\u00edt\u011b nechat takhle trp\u011bt? Z\u00edr\u00e1m na doktora asi dost zle, proto\u017ee se na m\u011b divn\u011b zatv\u00e1\u0159\u00ed a zept\u00e1 se:<\/em><\/div>\n
„Kde m\u00e1te maminku?“<\/em><\/div>\n
„Na co te\u010f pot\u0159ebujete moji matku?“ zept\u00e1m se udiven\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jeho maminku,“ uk\u00e1\u017ee bradou na Dejva a proto\u010d\u00ed o\u010di v sloup.<\/em><\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e1 nen\u00ed,“ \u0161t\u011bknu na n\u011bj nep\u0159\u00edjemn\u011b a propichuju ho o\u010dima.<\/em><\/div>\n
„Tak se uka\u017e, ml\u00e1den\u010de, copak ti je, \u017ee tak vyv\u00e1d\u00ed\u0161,“ pronese doktor s lehkost\u00ed v hlase, jako by mluvil se svoj\u00ed k\u00e1mo\u0161kou o mejdanu.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1 hore\u010dku,“ odpov\u00edm rychle za n\u011bj, proto\u017ee Dav\u00eddek se zase zalyk\u00e1 pl\u00e1\u010dem. Nem\u00e1 r\u00e1d b\u00edl\u00e9 pl\u00e1\u0161t\u011b, a kdy\u017e uvid\u011bl doktora, rozbre\u010del se je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Kolik?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b doktor.<\/em><\/div>\n
„Co kolik?“ nech\u00e1pu, na co se m\u011b pt\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Kolik m\u00e1 teplotu, samoz\u0159ejm\u011b,“ pohrdav\u011b po mn\u011b koukne ten floutek.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm, nestihli jsme ho zm\u011b\u0159it,“ p\u0159izn\u00e1m a kouknu na Toma.<\/em><\/div>\n
„Sest\u0159i, nejd\u0159\u00edv mi ho zm\u011b\u0159te, pak budu pracovat,“ u\u0161kl\u00edbne se doktor a sedne si do k\u0159esla.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Stoj\u00edm jako tvrd\u00fd y a jsem neskute\u010dn\u011b na\u0161tvanej. Nejrad\u0161i bych po n\u011bm sko\u010dil a jednu mu vrazil. Arogantn\u00ed floutek!<\/em><\/div>\n
„Maminky u\u017e v\u011bd\u00ed, jak na to, ale kdy\u017e p\u0159ijede s d\u00edt\u011btem otec, to je v\u017edycky komplikace,“ dod\u00e1 je\u0161t\u011b drze ten parchant a divn\u011b na n\u00e1s \u010dum\u00ed. „A vy jste je\u0161t\u011b ke v\u0161emu dva, to u\u017e je \u00fapln\u00e1 katastrofa\u2026 dva chlapi a jedno d\u00edt\u011b,“ dod\u00e1 a zavrt\u00ed nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou. \u00dapln\u011b mi do\u0161ly slova. Vid\u00edm na Tomovi, jak pomalu rudne v obli\u010deji, a m\u00e1m pocit, \u017ee kdy\u017e ho rychle nechyt\u00edm, tak po tom kret\u00e9novi snad sko\u010d\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed d\u00e1l dr\u017eel bre\u010d\u00edc\u00edho Dejva a neud\u011blal to.<\/em><\/div>\n
„Karti\u010dku poji\u0161\u0165ovny m\u00e1te?“ zept\u00e1 se doktor, kdy\u017e za\u010dne vypl\u0148ovat n\u011bjak\u00fd pap\u00edry. Oto\u010d\u00edm se na Toma s ot\u00e1zkou v o\u010d\u00edch. Ten jen pokr\u010d\u00ed rameny a tv\u00e1\u0159\u00ed se, \u017ee v \u017eivot\u011b nic takov\u00e9ho nevid\u011bl. V tom fofru jsme nechali doma v\u0161echny doklady. „Tak\u017ee nem\u00e1te\u2026 to jsem si mohl myslet. Tak aspo\u0148 jm\u00e9no d\u00edt\u011bte, datum narozen\u00ed\u2026“ \u010dek\u00e1 doktor a j\u00e1 za\u010dnu diktovat.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Ve chv\u00edli kdy \u0159eknu Dejvovo p\u0159\u00edjmen\u00ed, se doktor zaraz\u00ed a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jo t\u00e1\u00e1\u00e1k, to jste vy? J\u00e1 bych v\u00e1s bez toho mejkapu ani nepoznal,“ drze se za\u0161kleb\u00ed a nech\u00e1 si d\u00e1l diktovat Dejvovy \u00fadaje. Jsem absolutn\u011b mimo. Co si to ten fraj\u00edrek v\u016fbec dovoluje!?! Te\u010f bych mu nejrad\u0161i takovou nat\u00e1h, ale je mi jasn\u00fd, \u017ee kdybych se neudr\u017eel, z\u00edtra m\u011b za\u017ealuje za ubl\u00ed\u017een\u00ed na zdrav\u00ed a rozm\u00e1zly by to v\u0161echny bulv\u00e1rn\u00ed pl\u00e1tky. Hergot, pro\u010d nejsem oby\u010dejnej blbej \u00fa\u0159edn\u00edk, aspo\u0148 bych si mohl ulevit. Takhle jsem sv\u00e1zanej a mus\u00edm si nechat v\u0161echno l\u00edbit. Kone\u010dn\u011b zvednul zadek a poslechl si Dav\u00eddka. M\u011bl 39,5.<\/em><\/div>\n
„Tak, tat\u00ednku, je to ang\u00edna,“ prohl\u00e1sil, kdy\u017e mu vyndal tu odpornou d\u0159ev\u011bnou \u0161pachtli z krku. „Dostanete antibiotika a budete je br\u00e1t ka\u017ed\u00e9 \u010dty\u0159i hodiny. Samoz\u0159ejm\u011b i v noci, nastavte si bud\u00edka. Jinak doporu\u010duju le\u017eet, \u010daj\u00ed\u010dky a obklady na krk. Sest\u0159i, vypl\u0148te mi recept, pros\u00edm v\u00e1s,“ vychrl\u00ed doktor a svl\u00edk\u00e1 tu svoji zdravotn\u00ed slu\u017eebnici o\u010dima.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Nashledanou,“ jsem je\u0161t\u011b schopen \u0159\u00edct, kdy\u017e za n\u00e1mi zapadnou dve\u0159e ordinace a nejrad\u0161i bych se n\u011bkde zhroutil. To byl teda z\u00e1\u017eitek\u2026 Tom mi vezme Dejva z n\u00e1ru\u010d\u00ed a odn\u00e1\u0161\u00ed ho k autu. Asi na mn\u011b vid\u00ed, jak m\u011b to vzalo.<\/em><\/div>\n
„Je to kret\u00e9n, vyka\u0161li se na n\u011bj,“ po\u0161ept\u00e1 mi, kdy\u017e sed\u00edme vedle sebe v aut\u011b. Dav\u00eddek u\u017e sp\u00ed v seda\u010dce a p\u0159estal bre\u010det. Chytnu Toma za ruku a pro zm\u011bnu se rozbre\u010d\u00edm j\u00e1. Te\u010f teprve na m\u011b dolehl ten strach, kter\u00fd jsem m\u011bl celou dobu o Dejva.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule TOM „Tak, u\u017e dost, u\u017e nem\u016f\u017eu,“ pust\u00edm Dejva a nat\u00e1hnu se jak \u0161irokej tak dlouhej na postel a nejrad\u0161i bych zase usnul. David m\u011b p\u011bkn\u011b utahal. Je to \u0161\u00edlenec a m\u00e1 energie na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed. Moment\u00e1ln\u011b mi zrovna leze na b\u0159icho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-18556","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18556","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18556"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18556\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18556"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18556"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18556"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}