{"id":18557,"date":"2008-04-12T00:55:00","date_gmt":"2008-04-11T23:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18517"},"modified":"2008-04-12T00:55:00","modified_gmt":"2008-04-11T23:55:00","slug":"casoprostor-ii-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/12\/casoprostor-ii-4\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 4."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Georg se nakonec ozval a\u017e te\u010f r\u00e1no, pr\u00fd n\u00e1s necht\u011bl ru\u0161it. Kecal jeden. Ur\u010dit\u011b poslouchal, ne\u017e ten telefon t\u00edpnul, tak musel v\u011bd\u011bt, \u017ee u\u017e je d\u00e1vno po v\u0161em. Byl cel\u00fd nad\u0161en\u00fd, prej je mal\u00e1 moc kr\u00e1sn\u00e1, ale jm\u00e9no j\u00ed je\u0161t\u011b nevybrali. Vanessa chce n\u011bco extra, tak se kv\u016fli tomu po\u0159\u00e1d dohaduj\u00ed. To jsem zv\u011bdav, co z nich nakonec vypadne. Samoz\u0159ejm\u011b to vzbudilo jen m\u011b, Tom je\u0161t\u011b spokojen\u011b chrupk\u00e1 a Dav\u00eddek zat\u00edm taky. Bude p\u016fl dev\u00e1t\u00e9, to je akor\u00e1t hodina, kdy oby\u010dejn\u011b vst\u00e1v\u00e1. Postav\u00edm vodu na \u010daj, aby ho m\u011bl akor\u00e1t, a\u017e se vzbud\u00ed.<\/div>\n
„Ahoj tat\u00ed,“ ozve se od dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Ahoj Dav\u00ed, jak ses vyspal?“ za\u010dnu stejn\u011b jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no. Stoj\u00ed mezi dve\u0159mi do kuchyn\u011b v py\u017eamku a bos. Zase si nevzal ba\u010dk\u016frky, kolikr\u00e1t mu to je\u0161t\u011b budu muset \u0159\u00edct, ne\u017e si na to vzpomene? Nech\u00e1pu to, ale je proti tomu absolutn\u011b odoln\u00fd.<\/div>\n
„No, docela dobr\u00fd, ale zd\u00e1lo se mi o pir\u00e1tech,“ pronese s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed. To jsou zase n\u00e1sledky Tomov\u00fdch poh\u00e1dek.<\/div>\n
„Sko\u010d si pro ba\u010dk\u016frky a dojdi se vy\u010d\u016frat, za chvilku bude sn\u00eddan\u011b,“ ud\u011bl\u00edm \u00fapln\u011b stejn\u00fd p\u0159\u00edkaz jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no a Dejv se p\u0159esn\u011b tak jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no pl\u00e1cne svoj\u00ed malou ru\u010dkou do \u010dela a se slovy: „J\u00e1 na to zase zapomn\u011bl,“ odb\u011bhne pleskaj\u00edc\u00edma no\u017ei\u010dkama do pokoje pro ba\u010dkory.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dneska tu bude\u0161 se strejdou s\u00e1m, jo?“ \u0159eknu Dejvovi p\u0159i sn\u00eddani, a kdy\u017e mu zasv\u00edt\u011bj o\u010dka radost\u00ed, docela m\u011b to zamrz\u00ed. M\u00e1 radost, potv\u016frka, \u017ee m\u016f\u017ee beztrestn\u011b blbnout s Tomem\u2026 holt mi z\u016fstala ta nevd\u011b\u010dn\u00e1 role t\u00e1ty, kter\u00fd mus\u00ed vychov\u00e1vat. Jeden z n\u00e1s to b\u00fdt mus\u00ed a j\u00e1 jsem k tomu bohu\u017eel ur\u010den\u00fd geneticky. Scotty se v pelechu zavrt\u011bl a Dejv hned sesko\u010dil ze \u017eidle a \u0161el se p\u0159iv\u00edtat s kamar\u00e1dem.<\/div>\n
„Scotty, ahoj pejsk\u016f\u016f, m\u00e1\u0161 hlad?“ hlad\u00ed ho po ko\u017eichu a zavrt\u00e1v\u00e1 do n\u011bj sv\u016fj nos\u00edk. Jsou velc\u00ed kamar\u00e1di, jeden bez druh\u00e9ho nedaj\u00ed ani r\u00e1nu. Dovedu si p\u0159edstavit, jak to tady bude ve\u010der vypadat, a\u017e to tu ti t\u0159i spolu rozjedou, ale dneska mus\u00edm za Filipem. Kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo p\u0159ij\u00edt na to, jak dokon\u010dit B\u00e9du a chce se mi pochlubit, tak mus\u00edm do Hamburku.<\/div>\n
<\/div>\n
Nakonec jsem d\u011bdovu chalupu i se stodolou koupil za sm\u011b\u0161n\u00fdch pades\u00e1t tis\u00edc euro, tu\u0161\u00edm \u017ee tak m\u00e1lo by nest\u00e1ly ani v\u0161echny Tomovy kytary. Na\u0161t\u011bst\u00ed odhadce nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, jak\u00fd poklad skr\u00fdv\u00e1 d\u011bdova stodola, a ohodnotil B\u00e9du na zbytkovou cenu sto euro\u2026 ka\u017ed\u00fd po\u010d\u00edta\u010d ve stodole byl dra\u017e\u0161\u00ed ne\u017e chud\u00e1k z\u00e1zra\u010dn\u00fd B\u00e9da. Kdyby tu\u0161il, co se skr\u00fdv\u00e1 pod jeho palubn\u00ed deskou, asi by sebou pra\u0161til\u2026 ale m\u011b to pot\u011b\u0161ilo.<\/div>\n
„Nemysli si, \u017ee tu budete se strejdou vyv\u00e1d\u011bt n\u011bjak\u00fd zv\u011brstva, ve\u010der se vr\u00e1t\u00edm,“ upozorn\u00edm syn\u00e1tora pod stolem. Ur\u010dit\u011b u\u017e se za\u010d\u00edn\u00e1 t\u011b\u0161it na opi\u010d\u00ed dr\u00e1hu, kterou si tu s Tomem minule ud\u011blali, a mn\u011b pak trvalo dva dny, ne\u017e jsem ten binec uklidil. To je toti\u017e to, co Toma naprosto nezaj\u00edm\u00e1. Kdy\u017e vym\u00fd\u0161l\u00ed hru pro Dav\u00eddka, je mu jedno, jestli dot\u00e1hne do ob\u00fdv\u00e1ku kupku hnoje, v\u00ed \u017ee j\u00e1 to nakonec v\u017edycky uklid\u00edm. Jen\u017ee j\u00e1 to ch\u00e1pu\u2026 to je prost\u011b Tom.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„L\u00e1sko, vst\u00e1vej, synovec \u010dek\u00e1, j\u00e1 u\u017e mus\u00edm jet,“ \u0161ept\u00e1m do ucha sv\u00e9mu „chilli milenci“. Omlouval se mi v\u010dera je\u0161t\u011b t\u0159ikr\u00e1t, a\u017e jsem z toho za\u010dal m\u00edt \u0161patn\u00e9 sv\u011bdom\u00ed. Ale nakonec jsem mu nic ne\u0159ekl\u2026 hor\u0161\u00ed bude, a\u017e to bude cht\u00edt znova vyzkou\u0161et, j\u00e1 v\u016fl mu je\u0161t\u011b vykl\u00e1dal, \u017ee to nebylo tak \u0161patn\u00fd. Nerad bych to opravdu za\u017eil.<\/div>\n
„Mn\u011b se je\u0161t\u011b nechce, ho\u010f mi ho sem, budem sp\u00e1t a\u017e do ve\u010dera,“ zamuml\u00e1 Tom a mn\u011b je jasn\u00fd, \u017ee sem na n\u011bj toho mal\u00e9ho draka opravdu budu muset pustit. Jestli ho n\u011bkdo spolehliv\u011b vzbud\u00ed, je to jedin\u011b David. Dok\u00e1\u017ee ho tak dlouho tahat za dredy, \u0161t\u00edpat do tv\u00e1\u0159\u00ed a lochtat na chodidlech, dokud se strejda opravdu neprobere a neza\u010dne nad\u00e1vat. Nakonec je z toho v\u017edycky postelov\u00e1 bitka, ale Tom pak vstane, a to je d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
„Tak jo, m\u00e1\u0161, cos cht\u011bl,“ \u0159eknu mu do ucha, kdy\u017e nezabralo ani l\u00edb\u00e1n\u00ed na krku, a jdu pro Dav\u00eddka. V\u0161ak on u\u017e si s n\u00edm porad\u00ed.<\/div>\n
Po p\u011bti minut\u00e1ch u\u017e sly\u0161\u00edm \u0159ev z lo\u017enice, tak\u017ee n\u00e1\u0161 malej \u0161punt byl \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Ano n\u00e1\u0161\u2026 ne m\u016fj, ale n\u00e1\u0161. Je\u0161t\u011b te\u010f mi vhrknou slzy do o\u010d\u00ed, kdy\u017e si na to vzpomenu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
flashback<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, pocem, honem!“ sly\u0161\u00edm Toma, jak m\u011b vol\u00e1 z ob\u00fdv\u00e1ku.<\/em><\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu, sp\u00e1lil bych to,“ zavol\u00e1m na n\u011bj. D\u011bl\u00e1m zrovna v kuchyni \u0159\u00edzky k ob\u011bdu, ale on se nenech\u00e1 odb\u00fdt. „Okam\u017eit\u011b sem poj\u010f, nebo uvid\u00ed\u0161, je to d\u016fle\u017eit\u00fd,“ sly\u0161\u00edm v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fd t\u00f3n jeho hlasu a za\u010d\u00edn\u00e1m se b\u00e1t, co se vlastn\u011b stalo.<\/em><\/div>\n
„No tak co je, \u017ee to nem\u016f\u017ee po\u010dkat, ne\u017e to dosma\u017e\u00edm?“ zept\u00e1m se ho na prahu ob\u00fdv\u00e1ku. Jde mi naproti, v ruce m\u00e1v\u00e1 n\u011bjak\u00fdm pap\u00edrem a na stole se v\u00e1l\u00ed roztr\u017een\u00e1 ob\u00e1lka s modr\u00fdm pruhem.<\/em><\/div>\n
„Je n\u00e1\u0161! P\u0159edstav si, \u017ee u\u017e je n\u00e1\u0161! David Kaulitz! Pod\u00edvej, tady je to \u010dern\u00fd na b\u00edl\u00fdm,“ poskakuje Tom a j\u00e1 se radost\u00ed skoro rozbre\u010d\u00edm. M\u00e1lem mi sko\u010dil do n\u00e1ru\u010de, jakou m\u00e1 z toho obrovskou radost. P\u0159itisknu si ho k sob\u011b a siln\u011b ho obejmu. \u010cekal jsem, \u017ee n\u00e1m soud schv\u00e1l\u00ed Dav\u00eddkovo nov\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed, ale ne\u010dekal jsem, \u017ee na to bude Tom takhle reagovat. To pro m\u011b bylo tak n\u00e1dhern\u00e9, \u017ee to p\u0159ekonalo snad i na\u0161e usm\u00ed\u0159en\u00ed\u2026 u\u017e je to t\u0159i m\u011bs\u00edce, co \u017eijeme jako rodina a z Toma se stal nad\u0161en\u00fd strejda miluj\u00edc\u00ed sv\u00e9ho synovce, a tohle bylo jen potvrzen\u00ed, \u017ee je to u\u017e definitivn\u00ed. Jsem s nimi \u0161\u0165astn\u00fd\u2026<\/em><\/div>\n
„N\u011bco se ti tam p\u00e1l\u00ed,“ za\u010dmuch\u00e1 Tom v m\u00e9m objet\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161, ty \u0159\u00edzky, j\u00e1 ti to \u0159\u00edkal, \u017ee nem\u016f\u017eu\u2026 ten sp\u00e1lenej dostane\u0161 ty,“ p\u00edchnu ho prstem do hrudn\u00edku a b\u011b\u017e\u00edm zp\u00e1tky do kuchyn\u011b. Slzy, co mi te\u010dou po tv\u00e1\u0159i, ut\u0159u do z\u00e1st\u011bry a strhnu p\u00e1nvi\u010dku s p\u0159ip\u00e1len\u00fdm \u0159\u00edzkem z roz\u017ehaven\u00e9 plot\u00fdnky. „Scotty, a\u017e ti sloupnu tu \u010dernotu, bude\u0161 m\u00edt zase jednou dobrej ob\u011bd,“ \u0159eknu psovi, co se v\u00e1l\u00ed ve sv\u00e9m pelechu, a jdu d\u011blat nov\u00fd \u0159\u00edzek pro svou jedinou l\u00e1sku\u2026<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
konec flashbacku<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pocem, ty \u010f\u00e1ble,“ houknu na Dejva, kter\u00fd se schov\u00e1v\u00e1 pod postel\u00ed. Nem\u016f\u017eu ho chytit, abych ho ztrestal za to dne\u0161n\u00ed buzen\u00ed. Ten pard\u00e1l je \u010d\u00edm d\u00e1l vynal\u00e9zav\u011bj\u0161\u00ed a dneska na m\u011b chrstnul kel\u00edmek s vodou. „Vylez, je tam prach, b\u00e1ba Folkov\u00e1 bude vyt\u00edrat a\u017e zejtra,“ sna\u017e\u00edm se ho vyl\u00e1kat, ale nezab\u00edr\u00e1. Sv\u00edt\u011bj na m\u011b z t\u00fd tmy jenom jeho hn\u011bd\u00fd kukadla a b\u00edl\u00fd zuby, jak se \u0159ehn\u00ed. „No tak, \u017ee tam pro tebe vlezu, honem, poj\u010f ke mn\u011b,“ za\u010d\u00edn\u00e1m vyhro\u017eovat.<\/div>\n
„Nevleze\u0161, proto\u017ee se sem nevejde\u0161, v\u00ed\u0161?“ checht\u00e1 se mi ten cvr\u010dek a moc dob\u0159e v\u00ed, \u017ee za n\u00edm fakt nepolezu.<\/div>\n
„Tak si tam z\u016fsta\u0148,“ pou\u017eiju spolehlivou lest, na kterou v\u017edycky zabere. Nat\u00e1hnu se zp\u00e1tky na postel a \u010dek\u00e1m, a\u017e zahl\u00eddnu hn\u011bdou hlavi\u010dku.<\/div>\n
<\/div>\n
Za chvilku u\u017e vykukuje a op\u0159e si bradi\u010dku o kraj postele. Cul\u00edme se na sebe a j\u00e1 na n\u011bm vid\u00edm, \u017ee p\u0159i m\u00e9m sebemen\u0161\u00edm pohybu je p\u0159ipraven\u00fd vystartovat pry\u010d. D\u011bl\u00e1m jako by nic a le\u017e\u00edm. V\u0161ak on p\u0159ijde s\u00e1m, a pak mu d\u00e1m co proto.<\/div>\n
„A b\u00e1ba se ne\u0159\u00edk\u00e1,“ sd\u011bl\u00ed mi s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u016f\u017eu \u0159\u00edkat b\u00e1b\u011b Folkov\u00fd, jak chci, do toho ti nic nen\u00ed,“ odpov\u00edm na jeho v\u00fdchovnou lekci.<\/div>\n
„Ale t\u00e1ta \u0159\u00edkal, \u017ee se to nesm\u00ed, proto\u017ee by se ta star\u00e1 Gertruda urazila a u\u017e by n\u00e1m nikdy neuklidila,“ p\u0159esv\u011bd\u010duje m\u011b Dejv a j\u00e1 u\u017e se nem\u016f\u017eu tv\u00e1\u0159it v\u00e1\u017en\u011b. Sly\u0161\u00edm p\u0159esn\u011b Billova slova, a dokonce i ten Dejv\u016fv v\u00fdraz odpov\u00edd\u00e1 tomu, s jak\u00fdm to Bill jednou ve vzteku pronesl, kdy\u017e zjistil, \u017ee se n\u00e1m b\u00e1ba Folkov\u00e1 hrabala v lednici a vyhodila n\u011bco evidentn\u011b zka\u017een\u00fdho, co pak zase smrd\u011blo z ko\u0161e. Byl tenkr\u00e1t p\u011bkn\u011b na\u0161tvanej a nad\u00e1val cel\u00fd odpoledne jako \u0161pa\u010dek. Jestli si Dav\u00eddek n\u011bco pamatuje, pak to jsou takov\u00e9hle situace a pou\u017eije je v\u017edycky v tu nejnevhodn\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edli\u2026 m\u00e1 talent.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak kluci, nezlobte tady, j\u00e1 jedu,“ str\u010d\u00ed svoj\u00ed \u010dernou hlavu do dve\u0159\u00ed Bill a Dav\u00eddek se hned zvedne. Sko\u010d\u00ed mu do n\u00e1ru\u010de a vlep\u00ed mu pusu na rozlou\u010denou. „Ahoj \u0161punte, hl\u00eddej strejdu, a\u0165 zase n\u011bco neprovede,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b v\u00fdznamn\u011b a postav\u00ed Dejva zp\u00e1tky na zem. „A jestli nebudete poslouchat, zavol\u00e1m na v\u00e1s babi\u010dku, ta u\u017e v\u00e1s srovn\u00e1 do lat\u011b,“ vyhro\u017euje, a kdy\u017e to Dejv sly\u0161\u00ed, rychle se rozb\u011bhne a s \u0161\u00edlen\u00fdm \u0159evem: „N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ mi sko\u010d\u00ed rovnou do postele. Moc dob\u0159e v\u00ed, \u017ee kdy\u017e je tu babi\u010dka, nedaj\u00ed se d\u011blat ty spr\u00e1vn\u00fd vylomeniny. Chyt\u00edm ho do n\u00e1ru\u010de a u\u017e ho nepust\u00edm. Te\u010f mu teprve uk\u00e1\u017eu, co um\u00edm. Pochopil, \u017ee ud\u011blal velkou chybu, ale u\u017e je pozd\u011b.<\/div>\n
„Pozdravuj Filipa,“ houknu je\u0161t\u011b na Billa a u\u017e toho \u0161punta mu\u010d\u00edm. „J\u00e1 ti d\u00e1m, \u017ee m\u011b bude\u0161 polejvat vodou, ty ne\u0159\u00e1de jeden mr\u0148avej\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ani pusu mi nedal, nevd\u011b\u010dn\u00edk jeden. Cel\u00fd den se neuvid\u00edme, a on se rad\u0161i klidn\u011b pere s Dejvem. No, ale lep\u0161\u00ed, ne\u017e aby se v\u00e1lel po n\u011bjak\u00fd \u017eensk\u00fd\u2026 zahlodal mi v hlav\u011b \u010derv\u00edk \u017e\u00e1rlivosti\u2026 sakra, co to zase pl\u00e1c\u00e1m, v\u017edy\u0165 moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 nikde nen\u00ed. \u0160iroko daleko kolem Toma jsem jen j\u00e1 a Dejv. Sna\u017e\u00edm se po\u0159\u00e1d potla\u010dovat tuhle blbou vlastnost, ale kdykoliv se vzd\u00e1l\u00edm od Toma na v\u00edc ne\u017e hodinu, za\u010dnu o tom p\u0159em\u00fd\u0161let. N\u011bkdy m\u00e1m a\u017e \u017eiv\u00e9 p\u0159edstavy, jak je mi nev\u011brn\u00fd, ale d\u00e1v\u00e1m si z\u00e1le\u017eet na tom, aby se to nedozv\u011bd\u011bl. To je jen v moj\u00ed pitom\u00fd hlav\u011b. V\u017edycky si zas a znova vzpomenu na \u017e\u00e1rliv\u00e9 sc\u00e9nky, co jsem mu kdysi p\u0159edv\u00e1d\u011bl a rychle si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee to tak nechci. Tohle j\u00e1 nikdy d\u011blat nebudu\u2026 takov\u00fd nejsem. I kdy\u017e\u2026 nebyl jsem, dokud jsem nepoznal skute\u010dnou l\u00e1sku. Pamatuju si na sv\u00e9 vztahy ve star\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Ani jednu ze sv\u00fdch partnerek jsem nikdy nemiloval, proto jsem na n\u011b ne\u017e\u00e1rlil. Ano, m\u011bl jsem je r\u00e1d, ale bylo mi jedno, co d\u011blaj\u00ed, kdy\u017e se nevid\u00edme. P\u00e1r mi jich opravdu nev\u011brn\u00fdch bylo a m\u011b to jen na\u0161tvalo, kdy\u017e jsem to zjistil\u2026 ale nic v\u00edc\u2026 jen na\u0161tvalo. Byla to sp\u00ed\u0161 ura\u017een\u00e1 je\u0161itnost, ale \u017e\u00e1rlivost jsem neznal. A\u017e kdy\u017e jsem poznal, jak\u00e9 to je milovat. A\u017e Tom ve mn\u011b probudil tuhle \u0161\u00edlenou vlastnost. Kdy\u017e jsem se tu objevil, nem\u011bl jsem pon\u011bt\u00ed, jak moc ho vlastn\u011b miluju, do t\u00e9 doby jsem nem\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost ten pocit pro\u017e\u00edt naplno a s n\u00edm. Kdy\u017e m\u011b opustil, myslel jsem, \u017ee mi pukne srdce. M\u011bl jsem ho jen \u010dty\u0159i dny\u2026 uboh\u00e9 \u010dty\u0159i dny, a pak zmizel. Odjel k rodi\u010d\u016fm a j\u00e1 z\u016fstal zase s\u00e1m, jako t\u011bch deset let p\u0159edt\u00edm. Neb\u00fdt Dav\u00eddka, nep\u0159e\u017eil bych to\u2026 v\u00edm, neb\u00fdt Dav\u00eddka, nejsp\u00ed\u0161 by se to nestalo, ale takhle se ned\u00e1 uva\u017eovat.<\/div>\n
<\/div>\n
Mus\u00edm jet, abych dneska v\u0161echno stihl. P\u016fj\u010dil jsem si od Toma spor\u0165\u00e1ka, kdyby n\u011bkam pot\u0159eboval s Dejvem, aby m\u011bl k dispozici auto se seda\u010dkou. P\u0159ece jen je ten m\u016fj kor\u00e1b bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed\u2026 zvykl jsem si uva\u017eovat \u00fapln\u011b jinak ne\u017e d\u0159\u00edv. P\u0159edt\u00edm bylo v\u0161echno na efekt. Auto muselo b\u00fdt reprezentativn\u00ed, te\u010f mus\u00ed b\u00fdt bezpe\u010dn\u00e9. To je hlavn\u00ed krit\u00e9rium. Je to tak se v\u0161\u00edm. Jak rychle \u010dlov\u011bk zm\u011bn\u00ed hodnoty, kdy\u017e m\u00e1 na starosti d\u00edt\u011b\u2026 d\u0159\u00edv m\u011b to nikdy nenapadlo.<\/div>\n
<\/div>\n
Dneska se zase po dlouh\u00e9 dob\u011b pod\u00edv\u00e1m do Hamburku. Byli jsme tam s Tomem naposledy, kdy\u017e jsem Filipovi v z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ed\u00e1val d\u011bd\u016fv bar\u00e1k a stodolu. Hned potom jsme za\u010d\u00ednali koncertn\u00ed \u0161\u0148\u016fru a museli jsme zase sp\u011bchat do Berl\u00edna, ale na\u0161el jsem si \u010das a zavezl Toma na m\u00edsto, kde se Sabine bydlel a kde ho zabila. Zjistil jsem, \u017ee tam bydl\u00ed n\u011bjac\u00ed mlad\u00ed man\u017eel\u00e9. V m\u00e9m b\u00fdval\u00e9m dom\u011b byl taky n\u011bkdo nast\u011bhovan\u00fd, ale na schr\u00e1nce nebylo jm\u00e9no. Je to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, vid\u011bt ta m\u00edsta a vzpom\u00ednat, jak jsem tam \u017eil. Na m\u00edst\u011b star\u00e9ho peka\u0159stv\u00ed, kde jsem si koupil posledn\u00ed sn\u00eddani sv\u00e9ho star\u00e9ho \u017eivota, je Sex shop. Kdy\u017e jsem to vid\u011bl, \u00fapln\u011b m\u011b to rozesm\u00e1lo. P\u0159edstavil jsem si, jak za pultem se v\u0161emi t\u011bmi sexu\u00e1ln\u00edmi pom\u016fckami stoj\u00ed na\u0161e star\u00e1 pan\u00ed Kupnerov\u00e1, majitelka peka\u0159stv\u00ed, a prod\u00e1v\u00e1 tam. Tom na m\u011b z\u00edral, co blbnu, ale on ji neznal. Ta p\u0159edstava byla d\u011bsiv\u00e1 a rad\u0161i jsem se tam ani ne\u0161el pod\u00edvat. Co kdyby tam ta babka skute\u010dn\u011b st\u00e1la\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule BILL Georg se nakonec ozval a\u017e te\u010f r\u00e1no, pr\u00fd n\u00e1s necht\u011bl ru\u0161it. Kecal jeden. Ur\u010dit\u011b poslouchal, ne\u017e ten telefon t\u00edpnul, tak musel v\u011bd\u011bt, \u017ee u\u017e je d\u00e1vno po v\u0161em. Byl cel\u00fd nad\u0161en\u00fd, prej je mal\u00e1 moc kr\u00e1sn\u00e1, ale jm\u00e9no j\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-18557","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18557","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18557"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18557\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18557"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18557"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18557"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}