{"id":18568,"date":"2008-04-12T00:15:00","date_gmt":"2008-04-11T23:15:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18528"},"modified":"2008-04-12T00:15:00","modified_gmt":"2008-04-11T23:15:00","slug":"t-a-b-u-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/12\/t-a-b-u-4\/","title":{"rendered":"T.A.B.u 4."},"content":{"rendered":"
(Bill)
Sed\u011bl jsem na mal\u00e9 \u017eidli\u010dce, je\u017e se rozpadala dokonce i pode mnou, co\u017e se mi b\u011b\u017en\u011b nest\u00e1v\u00e1, p\u0159ehazoval nohu p\u0159es jednu na druhou a \u0161pulil na sebe rty do miniaturn\u00edho zrc\u00e1tka, je\u017e se t\u00e9m\u011b\u0159 odlepovalo z neuv\u011b\u0159iteln\u011b star\u00e9ho balen\u00ed bezbarv\u00e9ho lesku na rty, kter\u00fdm do m\u00e9 kosmetick\u00e9 ta\u0161ti\u010dky kdysi ze srandy p\u0159isp\u011bl Tom. Myslel si, \u017ee ho pou\u017e\u00edvat nebudu. Heh, kdyby tak tu\u0161il\u2026 Ach jo, Tom\u2026 Mus\u00edm nad t\u00edm po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161let\u2026
Jak\u00e9 by to bylo, kdybych tady te\u010f ne\u010dekal na Andrease, ale na n\u011bj\u2026? P\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed nad podobn\u00fdma v\u011bcma? Doopravdy\u2026 bre\u010del? A bylo to ur\u010dit\u011b kv\u016fli mn\u011b?
Dost, ne, tohle nejde, m\u00e1m zn\u00e1most, a m\u016fj bratr je\u2026tabu. Nem\u016f\u017eu si dovolit s n\u00edm n\u011bco m\u00edt, i kdybych cht\u011bl a i kdybych nechodil s Andreasem.
Ale stejn\u011b, mus\u00edm uznat, \u017ee m\u016fj bratr je v jist\u00fdch sm\u011brech o n\u011bco\u2026 Ne, nic, nic, nen\u00ed – hlavn\u011b te\u010f dr\u017eet hubu a svoj\u00ed mysl na uzd\u011b, p\u0159ich\u00e1z\u00ed Andy.<\/div>\n
„Copak jsi mi koupil? Happy meal? Ale co\u2026?“ koukal jsem na n\u011bj jako vyvoran\u00e1 my\u0161, nech\u00e1pal, co to zase m\u00e1 b\u00fdt\u2026
„Neboj, m\u00e1\u0161 v tom ku\u0159ec\u00ed kousky, bigmaca a tady vanilkov\u00e9ho shakea, o to nep\u0159ijde\u0161. A nechal jsem ti tam d\u00e1t speci\u00e1ln\u00ed\u2026 hra\u010dku. Kterou jsem s\u00e1m p\u0159inesl,“ vyrukoval na m\u011b a m\u016fj \u00fadiv ani v nejmen\u0161\u00edm neklesal\u2026
Bez dal\u0161\u00edch zbyte\u010dn\u00fdch slov jsem hr\u00e1bl po krabi\u010dce, vesele pomalovan\u00e9 nep\u0159\u00edli\u0161 lad\u00edc\u00edmi barvami s \u010derven\u00fdmi a r\u016f\u017eov\u00fdmi srd\u00ed\u010dky.
„Co je, tentokr\u00e1t se nezaj\u00edm\u00e1\u0161 jako prvn\u00ed o j\u00eddlo?“ sm\u00e1l se mi a tak jsem na n\u011bj jen elegantn\u011b a zna\u010dn\u011b provokativn\u011b povypl\u00e1zl \u0161pi\u010dku jazyka.
Vyhrabal jsem mezi nekone\u010dn\u00fdmi ubrousky a rozsypan\u00fdmi hranolky pr\u016fm\u011brn\u011b velk\u00fd s\u00e1\u010dek ze st\u0159\u00edbrno-\u010derven\u00e9ho celof\u00e1nu. Jeho velikost mi neprozradila naprosto nic a tak jsem s n\u00edm za\u010dal klepat, jako desetilet\u00e9 d\u011bcko s velk\u00fdm d\u00e1rkem o v\u00e1noc\u00edch. Andreas\u016fv pobaven\u00fd sm\u00edch m\u011b tak vyt\u00e1\u010del, \u017ee jsem ten pytl\u00edk prost\u011b nedo\u010dkav\u011b rozerval a ani m\u011b v tu chv\u00edli nenapadlo, \u017ee bych si to t\u0159eba mohl je\u0161t\u011b v\u00edc prohl\u00e9dnout, pop\u0159\u00edpad\u011b si ten \u00fa\u017easn\u011b a zamilovan\u011b zdoben\u00fd pytl\u00edk schovat a v depres\u00edch si s n\u00edm p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee m\u011b aspo\u0148 n\u011bkdy m\u011bl n\u011bkdo r\u00e1d\u2026<\/div>\n
„Andy, co je to, proboha?“ sm\u00e1l jsem se s nadleh\u010den\u00edm, jeliko\u017e uvnit\u0159 m\u011b se pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1val boj. M\u00e1m Andrease stra\u0161n\u011b r\u00e1d, odv\u00e1\u017eil bych se i \u0159\u00edct, \u017ee ho mo\u017en\u00e1 miluju. Nemysl\u00edm, \u017ee bych byl schopn\u00fd mu to \u0159\u00edct do o\u010d\u00ed, to v\u00e1\u017en\u011b ne, ale prost\u011b\u2026 Tom\u2026 J\u00e1 se tu snad na m\u00edst\u011b rozbre\u010d\u00edm, co to d\u011bl\u00e1m, nad \u010d\u00edm to p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm ?
Rozlo\u017eil jsem ten smotek \u010dern\u00e9 l\u00e1tky, st\u011b\u017e\u00ed potla\u010doval slzy, ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d a vyt\u0159e\u0161til o\u010di na to, co se p\u0159ede mnou rozkl\u00e1dalo. Sev\u0159el rty v \u00fazkou linku a z\u00edral na spodn\u00ed pr\u00e1dlo. Ano, j\u00e1 dostal od sv\u00e9ho kluka spodn\u00ed pr\u00e1dlo. A ne jen tak ledajak\u00e9 pr\u00e1dlo, tohle bylo stre\u010dov\u00e9, beze\u0161v\u00e9 a kvalitn\u00ed spodn\u00ed pr\u00e1dlo, a j\u00e1\u2026 nejsem schopen ve sv\u00e9 mysli vyredukovat jin\u00e9 slovo, ne\u017e „spodn\u00ed pr\u00e1dlo“ aaa\u2026 A prost\u011b m\u011b hrozn\u011b \u0161tve, \u017ee na tohle nep\u0159i\u0161el Tom!
Cel\u00e9 \u010dern\u00e9 a na lemu do d\u00e1li sv\u00edtilo b\u00edle natiskl\u00e9 slovo o \u010dty\u0159ech p\u00edsmenech. BILL. Bylo to n\u00e1dhern\u00e9, p\u0159ece jenom m\u011b na tom v\u0161ak n\u011bco zar\u00e1\u017eelo. Tak osam\u011bl\u00e9 slovo – nikdy ho ne\u010dtu takhle osamocen\u00e9, v\u017edycky n\u00e1s v\u0161ude p\u00ed\u0161\u00ed ve dvou – Bill a TOM, Tom a BILL – pat\u0159\u00edme k sob\u011b, jsme jako jedna osoba, PRO\u010c je tady tak sobecky jen moje jm\u00e9no??
„Tome, to je tak hezk\u00fd!“ vyhrkl jsem a pov\u011bsil se mu p\u0159es st\u016fl kolem krku.
Ve zlomku vte\u0159iny, kdy se ode m\u011b m\u016fj d\u00e1rce zmaten\u011b odtrhnul a v m\u00e9 hlav\u011b v\u0161echno cvaklo, jsem si uv\u011bdomil b\u00eddnost situace.<\/div>\n
„Bille?!“ rozbur\u00e1cel se salonkem jeho hlas a m\u011b sta\u010dil doopravdy jen kr\u016f\u010dek k nervov\u00e9mu zhroucen\u00ed a je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed kr\u016f\u010dek od pohledu zv\u00ed\u0159ete zahnan\u00e9ho do kouta a slab\u00e9ho p\u00edpnut\u00ed:
„Miluju t\u011b, Andy !“<\/div>\n
(Andreas)<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ zept\u00e1m se \u0161okovan\u011b hned po tom, co mi spadne \u010delist.<\/div>\n
„No\u2026 \u017ee t\u011b miluju?“ Billova hlava pomalu bezradn\u011b mizela mezi jeho rameny.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi \u0159ekl ‚Tome‘?“<\/div>\n
„No j\u00e1\u2026 j\u00e1 se\u2026 v\u00ed\u0161 co\u2026 spletl,“ se rty pevn\u011b stisknut\u00fdmi k sob\u011b k\u00fdvne hlavou, jako by to byla ta nejsamoz\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b. Bill neum\u00ed lh\u00e1t. Nebo aspo\u0148 j\u00e1 jsem v\u017edycky zaru\u010den\u011b poznal, kdy\u017e se n\u011bkomu sna\u017eil n\u011bco navykl\u00e1dat.<\/div>\n
„Nepov\u00eddej,“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No,“ pokr\u010d\u00ed rameny.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 ti nev\u011b\u0159\u00edm, \u0159ekne\u0161 mi pravdu?“ zkus\u00edm to na n\u011bj p\u0159\u00edmo, nem\u00e1 cenu to n\u011bjak slo\u017eit\u011b nazna\u010dovat. Zhluboka se nadechne, chv\u00edli to vypad\u00e1, jako by mi m\u011bl ozn\u00e1mit konec sv\u011bta, ale pak rezignovan\u011b zase vydechne.<\/div>\n
„Co se stalo?“ nech\u00e1pu v\u00e1\u017enost v jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Mus\u00edm ti asi n\u011bco \u0159\u00edct,“ t\u0159e\u0161t\u00ed na m\u011b o\u010di, jako by snad \u010dekal, \u017ee mu to z nich vy\u010dtu. Nic ne\u0159\u00edk\u00e1m, jen si podep\u0159u bradu a d\u00e1l jej pozoruji.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 on Tom\u2026 j\u00e1 s n\u00edm jsme toti\u017e\u2026“ nemohl naj\u00edt spr\u00e1vn\u00e1 slova, zat\u00edmco m\u011b d\u011bsila jeho \u0161\u00edlen\u00e1 bezradnost tak, \u017ee se mi zpocen\u00e9 dlan\u011b pod stolem za\u010d\u00ednaly t\u0159\u00e1st.<\/div>\n
„No j\u00e1 s Tomem\u2026“ a zase nic, jen prosebn\u011b up\u0159el pohled ke stropu.<\/div>\n
„Bille?“ za\u010d\u00edn\u00e1m panika\u0159it a m\u016fj v\u00fdraz vypad\u00e1, jako kdybych m\u011bl pod jazykem kus citr\u00f3nu. „My spolu n\u011bco m\u011bli,“ vyhrkne rychle a ruce p\u0159ipl\u00e1cne k obli\u010deji.<\/div>\n
„Bille\u2026“ prot\u00e1hl jsem zklaman\u011b. Te\u010f bych se r\u00e1d probudil\u2026 On se ale hned probere<\/em>, klekne si k m\u00e9 \u017eidli a za\u010dne mi drtit ruku.<\/div>\n
„Andy, promi\u0148. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee na tohle v \u017eivot\u011b nenajdu omluvu, hrozn\u011b m\u011b to mrz\u00ed, ale j\u00e1 k Tomovi n\u011bco c\u00edt\u00edm. A on ke mn\u011b taky a tak se to cel\u00fd n\u011bjak zvrtlo, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsme br\u00e1chov\u00e9 a \u017ee to je naprosto nep\u0159\u00edpustn\u00fd, ale stalo se to a u\u017e to nevr\u00e1t\u00edm\u2026 i kdybych cht\u011bl,“ posledn\u00ed slova sotva sly\u0161iteln\u011b p\u00edpnul. M\u00e1m milion slov, co bych na n\u011bj pr\u00e1v\u011b te\u010f nejrad\u0161i vyk\u0159i\u010del, ale proto\u017ee si n\u011bjak nem\u016f\u017eu vybrat co d\u0159\u00edv, tak jen bezradn\u011b krout\u00edm hlavou. V jedin\u00fdm okam\u017eiku jsem p\u0159i\u0161el o v\u0161echno, na \u010dem mi posledn\u00ed t\u00fddny z\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
„Ale Andy,“ chytne m\u011b za p\u0159edlokt\u00ed „j\u00e1 t\u011b miluju, jako nikdy jindy nikoho jin\u00fdho, kdy\u017e te\u010f \u00fapln\u011b vynech\u00e1me Toma. Hrozn\u011b moc mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, za kr\u00e1tkou dobu jsem se na tebe stra\u0161n\u011b moc upnul a m\u00e1m t\u011b r\u00e1d, jsi perfektn\u00ed. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee bys m\u011b te\u010f nejrad\u0161i prohodil t\u00e1mhle t\u011bma dve\u0159ma, ale j\u00e1 t\u011b pot\u0159ebuju, pot\u0159ebuju v\u00e1s oba, nech\u00e1pu se, ale je to tak. Je\u0161t\u011b jednou promi\u0148, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee se to nikdy nem\u011blo st\u00e1t, promi\u0148,“ \u0161ept\u00e1 a slzy se t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed na m\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed. „A\u0165 ud\u011bl\u00e1\u0161 cokoli na sv\u011bt\u011b, pochop\u00edm to,“ odevzdan\u011b na m\u011b up\u0159e ty nejsmutn\u011bj\u0161\u00ed o\u010di na sv\u011bt\u011b, co jsem kdy vid\u011bl a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee na z\u00e1p\u011bst\u00ed budu m\u00edt stoprocentn\u011b rud\u00e9 fleky od jeho prst\u016f je\u0161t\u011b tak dva dny. Jestli Billa te\u010f po\u0161lu k vod\u011b, ztrat\u00edm nejen jeho ale i Toma. Po\u0159\u00e1d kle\u010del a \u010dekal na ortel. S v\u00fddechem jsem si ol\u00edzl rty a zad\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 o tebe nechci p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
„Ani j\u00e1 o tebe!“ vybreptl rychle.<\/div>\n
„Tak mi p\u0159esta\u0148 naru\u0161ovat krevn\u00ed ob\u011bh,“ se sm\u00ed\u0159liv\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem vyprostil ruce z jeho pevn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed a vyt\u00e1hl si ho na kl\u00edn. Kdy\u017e mu te\u010f odpust\u00edm, t\u0159eba se mi to vyplat\u00ed, mus\u00edm doufat. \u0160t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee se mi ihned vd\u011b\u010dn\u011b ovinuly kolem krku.<\/div>\n
„Tak t\u011b miluju\u2026“ \u0161ept\u00e1 mi do ucha a jen m\u011b utvrzuje v m\u00e9m rozhodnut\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky. A Bille\u2026 co te\u010f bude?“ Odt\u00e1hne se, ale prsty st\u00e1le nech\u00e1v\u00e1 propleten\u00e9 za m\u00fdm krkem.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 jen v\u00edm, \u017ee se nechci vzd\u00e1t ani jednoho z v\u00e1s dvou.“<\/div>\n
„Fajn, n\u011bjak to vymysl\u00edme,“ s povzdechem k\u00fdvnu a rad\u0161i si ho zase p\u0159it\u00e1hnu do n\u00e1ru\u010de. „J\u00e1 t\u011b toti\u017e taky miluju.“ O p\u00e1r sekund pozd\u011bji m\u00e1m krk celej mokrej\u2026<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
„Nebre\u010d, Bille, pro\u010d je\u0161t\u011b pl\u00e1\u010de\u0161 ?“ Andy mi s \u00fasm\u011bvem ot\u00edral slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Ty jse\u0161 tak..tak hodnej..“ vzlykal jsem a nechal se hladit po vlasech.<\/div>\n
„Ale kv\u016fli tomu plakat nemus\u00ed\u0161…“ pousm\u00e1l se Andy a znovu m\u011b s v\u00e1\u0161n\u00ed a jiskrami v o\u010d\u00edch pol\u00edbil. Ten jeho \u0161arm m\u011b dok\u00e1\u017ee tak odzbrojit…
Vyb\u00edziv\u011b jsem zavzdychal a vydr\u00e1pal se na jeho kl\u00edn, kam se m\u011b pokou\u0161el vyzvednout.
„Ehm, ehm…“ zaka\u0161lal n\u011bkdo za n\u00e1mi, a kdy\u017e jsem se ohl\u00eddnul, spat\u0159il jsem zam\u011bstnance McDonalda, jen\u017e pr\u00e1v\u011b proch\u00e1zel okolo a jeho zrak zjevn\u011b spo\u010dinul na n\u00e1s.<\/div>\n
„Zmiz\u00edme…“ za\u0161eptal mi Andy do ucha a j\u00e1 s nesly\u0161n\u00fdm „Hned“, horliv\u011b p\u0159itakal.
Sebral jsem svou \u00fa\u017easnou kabelku, spodky od Andrease a se sm\u00edchem jsme za ruku ut\u00edkali p\u0159ed k\u00e1rav\u00fdm pohledem zam\u011bstnance.
A\u017e venku jsme si oddechli.<\/div>\n
„Jako by mu to vadilo…“ poznamenal Andreas a znovu jsme se rozesm\u00e1li.<\/div>\n
„Jo, mohli by b\u00fdt o n\u011bco ohledupln\u011bj\u0161\u00ed k na\u0161\u00ed \u010dty\u0159procentn\u00ed men\u0161in\u011b… K n\u00e1m norm\u00e1ln\u00edm!“ sm\u00e1l jsem se a jen Andyho ruce, obto\u010den\u00e9 kolem m\u00e9ho pasu, m\u011b udr\u017eovaly ve vzp\u0159\u00edmen\u00e9 poloze, jinak bych se sk\u00e1cel k zemi.<\/div>\n
„Poj\u010f, p\u016fjdem n\u011bkam, kde n\u00e1s budou je\u0161t\u011b podporovat\u2026!“ sl\u00edbil Andy z\u00e1hadn\u011b a t\u00e1hl m\u011b za ruku m\u011bstem. Co bude tohle z jeho \u0161\u00edlen\u00fdch n\u00e1pad\u016f, nev\u00edm…<\/p>\n

autor: Ketty<\/strong>, *Nicky*
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(Bill)Sed\u011bl jsem na mal\u00e9 \u017eidli\u010dce, je\u017e se rozpadala dokonce i pode mnou, co\u017e se mi b\u011b\u017en\u011b nest\u00e1v\u00e1, p\u0159ehazoval nohu p\u0159es jednu na druhou a \u0161pulil na sebe rty do miniaturn\u00edho zrc\u00e1tka, je\u017e se t\u00e9m\u011b\u0159 odlepovalo z neuv\u011b\u0159iteln\u011b star\u00e9ho balen\u00ed bezbarv\u00e9ho lesku na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[115],"tags":[],"class_list":["post-18568","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-t-a-b-u"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18568","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18568"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18568\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18568"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18568"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18568"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}