{"id":18569,"date":"2008-04-12T00:10:00","date_gmt":"2008-04-11T23:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18529"},"modified":"2008-04-12T00:10:00","modified_gmt":"2008-04-11T23:10:00","slug":"t-a-b-u-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/12\/t-a-b-u-3\/","title":{"rendered":"T.A.B.u 3."},"content":{"rendered":"
(Tom)<\/div>\n
„Uuff\u2026“ vydechl Bill mocn\u011b, kdy\u017e jsem s n\u00edm pra\u0161til do pe\u0159in m\u00e9 postele.
„N\u011bco jsi hulil, nebo -“ pokra\u010doval, jakmile jsem vys\u00edlen\u011b dopadl vedle n\u011bho.
„To jako tv\u00e9ho\u2026?“
„D\u011bl\u00e1\u0161 si legraci?! Vysv\u011btli mi, co jsme to ud\u011blali?“ za\u010dal vy\u0161ilovat Bill, av\u0161ak jeho dech se st\u00e1le nehodlal zpomalit, a tak na m\u011b t\u011bch p\u00e1r slov p\u016fsobilo jako \u010derven\u00fd hadr na rozzu\u0159en\u00e9ho b\u00fdka.
„Hmm\u2026 M\u011bli jsme spolu pohlavn\u00ed styk… ?“ zkusil jsem to s frajersk\u00fdm \u00fasm\u011bvem.
„Ne! Tome, p\u0159efiknul jsi m\u011b! Dost\u2026 zvrhl\u00fdm zp\u016fsobem\u2026!“ povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a j\u00e1 si v\u0161imnul, \u017ee ruka, kterou m\u011bl polo\u017eenou na m\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvce se patrn\u011b chv\u011bje.
„Co je?“ chytl jsem ho za n\u00ed.
„Co je?! Ty si nepamatuje\u0161, odkud jsi m\u011b p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky vyt\u00e1hl?“ ho\u0159ekoval s hysterick\u00fdm podt\u00f3nem.
„Ne, mysl\u00edm to, pro\u010d se tak t\u0159ese\u0161?“
„Ale to nic\u2026 Jen m\u011b p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nevystrkuj z okna, kdy\u017e v\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m strach z v\u00fd\u0161ek! Mohl jsi m\u011b pustit! Nedivil bych se, kdy\u017e jsi\u2026 Ach bo\u017ee, Tome, se\u017ee\u0148 mi n\u011bkoho, kdo um\u00ed vymazat pam\u011b\u0165, nebo je\u0161t\u011b l\u00edp, zm\u011bnit minulost!“
S politov\u00e1n\u00edm jsem musel uznat, \u017ee jeho dech se kone\u010dn\u011b vr\u00e1til do pat\u0159i\u010dn\u00e9 rychlosti.
„Ty jsi to ale cht\u011bl!“ oso\u010dil jsem ho.
Tenhle jeho vy\u010d\u00edtav\u00fd t\u00f3n se mi v\u016fbec nel\u00edbil.
„Pokud v\u00edm, neprosil jsem se o to, aby m\u011b uspokojoval vlastn\u00ed bratr a j\u00e1 p\u0159itom visel za nohy z okna\u2026“ Bill se na posteli kone\u010dn\u011b vzty\u010dil a usadil se do pro m\u011b zna\u010dn\u011b vyb\u00edziv\u00e9 polohy, a sice do tureck\u00e9ho sedu.
Jestli j\u00e1 nejsem \u00fachyl, vysv\u011btlete mi, co jsem, kdy\u017e m\u011b dost\u00e1v\u00e1, kdy\u017e si m\u016fj bratr str\u010d\u00ed nohy n\u011bkam pod zadek aa\u2026 Ne, nic, ne\u0159e\u0161im to, ale a\u0165 to ned\u011bl\u00e1, v\u00ed moc dob\u0159e, \u017ee si zahr\u00e1v\u00e1 s ohn\u011bm!
„Je to trapas, co?“ kousl jsem se do rtu a sedl si naproti n\u011bmu.
„Ano!“ rozhodil rukama a zatv\u00e1\u0159il se typem pohledu, na jak\u00fd samoz\u0159ejm\u00fd fakt jsem pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el.
„L\u00edbilo se mi to,“ dodal mimochodem s ledabyl\u00fdm m\u00e1vnut\u00edm ruky.
„Fakt?“ vyt\u0159e\u0161til jsem o\u010di.
„Ne, bylo to moc vysoko a bylo to moc zvrhl\u00e9, jakoby nesta\u010dilo, \u017ee jsme brat\u0159i, sna\u017e\u00edm se tuhletu n\u00e1klonnost potla\u010dit u\u017e b\u016fhv\u00edjak dlouho, a prost\u011b\u2026 Jinak to bylo perfektn\u00ed.“
Z\u00edral jsem s m\u00edrn\u011b pootev\u0159en\u00fdmi rty a m\u016fj mozek zpracov\u00e1val to mno\u017estv\u00ed informac\u00ed.
„M\u00e1\u0161 kluka,“ nam\u00edtl jsem, ani nev\u00edm pro\u010d.
„V\u00edm to, jo, v\u00edm to, taky po tob\u011b nechci \u017e\u00e1dn\u00fd vztah, j\u00e1 jenom\u2026“ m\u00e1val rukama a zbrkle se rozhl\u00ed\u017eel po m\u00e9m pokoji, jako by hledal vhodn\u00e1 slova.
„Omluv m\u011b,“ vy\u0161t\u011bkl, vysko\u010dil na nohy a ne\u017e jsem sta\u010dil cokoliv \u0159\u00edct, bouchly za n\u00edm dve\u0159e.
Z\u016fstal jsem s p\u0159ekvapen\u00fdm v\u00fdrazem sed\u011bt na posteli, z\u00edral do blba a zaob\u00edral se ot\u00e1zkou – „Co jsme to ud\u011blali ?“ okay, okay – co JSEM to ud\u011blal ?<\/div>\n
***********<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
Zabiju sv\u00fdho bratra, zabiju!
Nikdy nepochop\u00edm, co ho tak bav\u00ed na tom zkou\u0161et, jak se pracuje s tu\u017ekou na o\u010di\u2026 U\u017e zase si s n\u00ed toti\u017e nejsp\u00ed\u0161 hr\u00e1l a m\u011b by zaj\u00edmalo, jak si asi m\u016f\u017eu namalovat linky, kdy\u017e tohleto d\u0159ev\u011bn\u00e9 huben\u00e9 a \u010dern\u00e9 n\u011bco, nem\u00e1<\/em> tuhu !
Kdy\u017e on je tak sexy\u2026 Ne, ne, nen\u00ed, je to m\u016fj br\u00e1cha, a\u2026 M\u00e1m kluka\u2026
Jo, kluka, kter\u00fd na m\u011b zase bude \u010dekat o p\u016fl hodiny d\u00fdl, jen proto, \u017ee si budu muset kajalovou tu\u017eku na o\u010di o\u0159ez\u00e1vat oby\u010dejn\u00fdm o\u0159ez\u00e1v\u00e1tkem, jeliko\u017e to k tomu ur\u010den\u00e9 v koupeln\u011b na\u0161eho chaoticky uspo\u0159\u00e1dan\u00e9ho bar\u00e1ku prost\u011b nen\u00ed!
To u\u017e bude asi des\u00e1t\u00e1 sch\u016fzka z p\u0159ibli\u017en\u011b sedmn\u00e1cti, co se konaly, na kterou p\u0159ijdu o nejm\u00ed\u0148 dvacet minut pozd\u011bji, to ze m\u011b bude m\u00edt and\u00edlek radost\u2026
Ok, hloup\u00e9 p\u0159ezd\u00edvky, ale on je v\u00e1\u017en\u011b tak hodnej, Andy – and\u00edlek, to v\u00e1\u017en\u011b tak sed\u00ed\u2026 Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b tak \u00fapln\u011b nech\u00e1pu, \u017ee se mi l\u00edb\u00ed kluci, ale kdy\u017e vid\u00edm ty jeho blon\u010fat\u00e9 vlasy, co mu spadaj\u00ed do t\u011bch smaragdov\u00fdch o\u010d\u00ed, nedok\u00e1\u017eu m\u00edt ani pomy\u0161len\u00ed na holky\u2026 Co je na nich tak zaj\u00edmav\u00e9ho ?
„Kaulitzi, sakra, pohni u\u017e, nebo m\u011b tv\u016fj miluj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edtel asi za\u017eiva poh\u0159b\u00ed. Mysl\u00ed si toti\u017e, \u017ee za to m\u016f\u017eu j\u00e1!“ za\u0159val zdola Tom, a\u017e jsem se celkem vyd\u011bsil a p\u00edchnul se \u0159asenkou do oka, jeliko\u017e mezi mnou a m\u00fdm bratrem moment\u00e1ln\u011b panuje docela\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed atmosf\u00e9ra\u2026
„Jo, v\u017edycky m\u011bl dobr\u00fd odhad !“ k\u0159ikl jsem drze nazp\u00e1tek.<\/div>\n
Od t\u00e9 doby, co si se mnou tak trochu pohr\u00e1l, zat\u00edmco jsem visel z okna, se na sebe nem\u016f\u017eeme skoro ani pod\u00edvat. I kdy\u017e spolu mluv\u00edme, vyh\u00fdb\u00e1me se pohledem, tohle v\u00e1\u017en\u011b nejde, n\u011bco tak trapn\u00e9ho se mi je\u0161t\u011b nepoda\u0159ilo\u2026
Naposledy jsem p\u0159elakoval vlasy v divok\u00e9m rozcuchu a kone\u010dn\u011b seb\u011bhl schody dol\u016f, jeliko\u017e nem\u00e1m zrovna v pl\u00e1nu, aby se dva kluci m\u00e9ho \u017eivota poprali p\u0159ed prahem m\u00e9ho domu\u2026
„Ahoj l\u00e1sko, nezlob se na m\u011b, no tak\u2026“ zamumlal jsem zmaten\u011b ve dve\u0159\u00edch, l\u00edbnul Andrease na tv\u00e1\u0159 a na rty a cht\u011bl urychlen\u011b zmizet, ale kdy\u017e jsem se oto\u010dil, abych za sebou zav\u0159el dve\u0159e, m\u00e9 o\u010di zaregistrovaly n\u011bco, co jsem neo\u010dek\u00e1val. Tom.
Povadl mu jemn\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd dote\u010f udr\u017eoval na syt\u011b r\u016f\u017eov\u00fdch rtech, sv\u011bsil hlavu a jeho prav\u00e1 ruka vyst\u0159elila k obli\u010deji, aby za \u0161t\u00edhl\u00fdmi prsty ukryl mal\u00e9 t\u0159pytiv\u00e9 kapi\u010dky smutku a zklam\u00e1n\u00ed, je\u017e vyperlily ve velice mal\u00e9m mno\u017estv\u00ed v koutc\u00edch jeho mandlov\u00fdch o\u010d\u00edch \u010dokol\u00e1dov\u00e9 barvy.
Vydechl jsem p\u0159ekvapen\u00edm. Co… jak?
„Bille?“ Andreas obto\u010dil zezadu ruku kolem m\u00e9ho pasu a polo\u017eil dla\u0148 na moje b\u0159icho.
„J-jo?“ vykoktal jsem p\u0159ekvapen\u011b a kone\u010dn\u011b zru\u0161il malou \u0161kv\u00edru, kterou bylo vid\u011bt do na\u0161\u00ed p\u0159eds\u00edn\u011b.<\/div>\n
(Andreas)<\/div>\n
„Slu\u0161\u00ed ti to,“ usm\u00e1l jsem se z\u00e1\u0159iv\u011b na Billa, jakmile jsme uzav\u0159eli t\u00e9ma: „Jak-to-\u017ee-jsi-zase-p\u0159i\u0161el-pozd\u011b?“, jakoby se nechumelilo\u2026
„Eh, v\u00e1\u017en\u011b ?“ zamumlal nerv\u00f3zn\u011b Bill, ale d\u00e1l se neust\u00e1le rozt\u011bkan\u011b rozhl\u00ed\u017eel kolem, jako by se b\u00e1l, \u017ee ho n\u011bkdo sleduje, co\u017e m\u011b tak trochu znepokojovalo\u2026
„No tak, co je s tebou?“ polo\u017eil jsem si ruku na jeho bok a p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Chodili jsme spolu p\u0159es t\u0159i t\u00fddny a za tu dobu jsem seznal, \u017ee jsem si je\u0161t\u011b v \u017eivot\u011b nebyl n\u011b\u010d\u00edm tak jist\u00fd – chci Billa. Ani se to nesna\u017e\u00edme ukr\u00fdvat, p\u0159ede v\u0161emi norm\u00e1ln\u011b chod\u00edme jako p\u00e1r, co je n\u00e1m po nich? Ne, za Billa se doopravdy nestyd\u00edm\u2026 Naopak.
Nicm\u00e9n\u011b ve \u0161kole se rad\u0161i krot\u00edme, u\u017e takhle koluje o Billovi dost pomluv. Je\u0161t\u011b kdyby se tak dozv\u011bd\u011bli, \u017ee jsou pravdiv\u00e9\u2026
„Ne, nic se mnou nen\u00ed\u2026 Kam jdeme?“ obr\u00e1til rychle t\u00e9ma a j\u00e1 pochopil, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, zeptat se ho na to v n\u011bjak\u00e9m m\u00e9n\u011b st\u0159e\u017een\u00e9m okam\u017eiku.
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, n\u011bco pro tebe m\u00e1m\u2026“ usm\u00e1l jsem se z\u00e1hadn\u011b a jemn\u011b ho pohladil po boku, za kter\u00fd jsem ho je\u0161t\u011b st\u00e1le za ch\u016fze sv\u00edral\u2026
Billovi zajisk\u0159ilo v o\u010d\u00edch a j\u00e1 se v duchu modlil, aby to, co m\u00e1m pro n\u011bj ukryto v ta\u0161ce, nebyla takov\u00e1 trap\u00e1rna, jak se mi zd\u00e1\u2026
Kone\u010dn\u011b jsme volnou ch\u016fz\u00ed, s Billem po boku, do\u0161li k m\u00e9mu p\u0159edem ur\u010den\u00e9mu c\u00edli.<\/div>\n
„Pros\u00edm, mlad\u00fd mu\u017ei!“ u\u0161kl\u00edbl jsem se na n\u011bj a p\u0159idr\u017eel mu dve\u0159e jeho obl\u00edben\u00e9, vybran\u00e9 a ne nutno p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee p\u0159edra\u017een\u00e9 restaurace – McDonald’s.
„Ty v\u00ed\u0161, \u010d\u00edm m\u011b pot\u011b\u0161\u00ed\u0161\u2026“ zvlnily se jeho rty do \u00fasm\u011bvu a j\u00e1 byl r\u00e1d, \u017ee u\u017e nen\u00ed tak nerv\u00f3zn\u00ed, jako kdy\u017e jsme vych\u00e1zeli z jejich domu.
„Sedni si t\u0159eba tady, j\u00e1 dojdu objednat,“ mrkl jsem a uk\u00e1zal na ten nejza\u0161ouplej\u0161\u00ed salonek se stolem pro dv\u011b osoby a sv\u00edcnem se sv\u00ed\u010dkou, kter\u00e9 chyb\u011bl knot a ji\u017e d\u0159\u00edve roztaven\u00fd vosk byl nen\u00e1vratn\u011b p\u0159ichycen\u00fd k ubrusu. N\u00e1pojov\u00fd l\u00edstek le\u017eel netknut\u011b na stole, jeliko\u017e stojan, ve kter\u00e9m m\u011bl dr\u017eet, nebyl ve stavu vhodn\u00e9m pro pou\u017eit\u00ed a nutno dodat, \u017ee um\u011bl\u00e1 kv\u011btina v za\u0161l\u00e9 lahvi od CocaColy tomu v\u0161emu dod\u00e1vala opravdov\u00fd \u0161mrnc\u2026
„Ne, po\u010dkej, j\u00e1 si chci vybrat s -„
„Zlato, sedni si na zadek, zav\u0159i tu svou rozko\u0161nou tlami\u010dku a nech m\u011b ti don\u00e9st, co tv\u016fj p\u0159\u00edtel<\/em> uzn\u00e1 za vhodn\u00e9!“ naklonil jsem se k n\u011bmu a sv\u00e9 dva prsty mu p\u0159itiskl k jeho poddajn\u00fdm, m\u011bkk\u00fdm rt\u016fm.<\/p>\n

autor: Ketty<\/strong>, *Nicky*
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(Tom) „Uuff\u2026“ vydechl Bill mocn\u011b, kdy\u017e jsem s n\u00edm pra\u0161til do pe\u0159in m\u00e9 postele.„N\u011bco jsi hulil, nebo -“ pokra\u010doval, jakmile jsem vys\u00edlen\u011b dopadl vedle n\u011bho.„To jako tv\u00e9ho\u2026?“„D\u011bl\u00e1\u0161 si legraci?! Vysv\u011btli mi, co jsme to ud\u011blali?“ za\u010dal vy\u0161ilovat Bill, av\u0161ak jeho dech se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[115],"tags":[],"class_list":["post-18569","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-t-a-b-u"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18569","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18569"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18569\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18569"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18569"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18569"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}