{"id":1857,"date":"2016-08-19T16:00:00","date_gmt":"2016-08-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1849"},"modified":"2016-08-19T16:00:00","modified_gmt":"2016-08-19T15:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/08\/19\/ocima-spolecnosti-zakazane-20\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 20."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

Vid\u011bt Sakiho vl\u00eddnou tv\u00e1\u0159 po rozhovoru s profesorkou Rigsbyovou na Billa p\u016fsobilo jako balz\u00e1m na du\u0161i. Nav\u00edc nejen, \u017ee nem\u011bl v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m vstoupit dovnit\u0159 na vlastn\u00ed kartu, nikdo se ani netv\u00e1\u0159il, \u017ee by snad m\u011bl zak\u00e1zan\u00fd vstup.<\/p><\/div>\n

„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee u\u017e jsi mluvil se svou profesorkou,“ Saki p\u0159ed chlapce polo\u017eil \u0161\u00e1lek s he\u0159m\u00e1nkov\u00fdm \u010dajem, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl, \u017ee si ho Bill dop\u0159\u00e1v\u00e1 v\u017edy, kdy\u017e je rozru\u0161en\u00fd. „A asi se mnou chce\u0161 mluvit o jej\u00edm rozhodnut\u00ed.“<\/div>\n
„Nep\u0159i\u0161el jsem se h\u00e1dat, \u017eadonit nebo nikoho obvi\u0148ovat,“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „V\u00edm, \u017ee jsem jednal i p\u0159es nepsan\u00e1 pravidla, ale nelituju toho, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee jsem Bushidovi pomohl a za to mi to stoj\u00ed. Cht\u011bl jsem v\u00e1s jen po\u017e\u00e1dat, zda bych za n\u00edm je\u0161t\u011b dnes mohl zaj\u00edt, mimo term\u00edn ve\u0159ejn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv, jen abych mu vysv\u011btlil, co se d\u011bje. S t\u00edm, co se d\u011bje s jeho maminkou, nechci, aby byl ve stresu je\u0161t\u011b z toho, \u017ee jen tak ze dne na den zmiz\u00edm.“<\/div>\n
\n

Star\u0161\u00ed mu\u017e se op\u0159el o sv\u00e9 k\u0159eslo a zalo\u017eil si ruce na b\u0159i\u0161e. Lhal by, kdyby \u0159ekl, \u017ee neo\u010dek\u00e1val n\u011bjakou srdceryvnou sc\u00e9nu plnou proseb a slz. To, \u017ee se mezi nimi dv\u011bma n\u011bco d\u011bje, mu bylo jasn\u00e9 u\u017e del\u0161\u00ed dobu – nic \u010dlov\u011bka nezm\u011bn\u00ed tak jako l\u00e1ska.<\/p><\/div>\n

„Bille, Bushida sleduju u\u017e od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy sem nastoupil. O\u010dek\u00e1val jsem, \u017ee to bude zbohatlick\u00fd drogov\u00fd fracek, kter\u00fd si tu bude cht\u00edt podmanit celou v\u011bznici. M\u00edsto toho se ale objevil pokorn\u00fd mu\u017e, kter\u00fd p\u0159ijal v\u0161echno, co se tu d\u011blo. Samoz\u0159ejm\u011b, nikomu nedovolil, aby si na n\u011bj vyskakoval – na to byl p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd. V\u0161e, co souviselo s jeho trestem, ale p\u0159ijal s pokorou a nic proti tomu nenam\u00edtal. P\u00e1r let u\u017e tady je, a m\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct, \u017ee jsem nikdy nevid\u011bl l\u00e9pe se chovaj\u00edc\u00edho v\u011bzn\u011b, nehled\u011b na to, k jak obrovsk\u00e9 prom\u011bn\u011b u n\u011bj do\u0161lo oproti jeho minul\u00e9mu \u017eivotu. A to nemluv\u00edm o posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch, kdy jsi sem za n\u00e1mi doch\u00e1zel ty,“ pousm\u00e1l se. „Pr\u00e1v\u011b to je d\u016fvod, pro\u010d jsem ti nezak\u00e1zal p\u0159\u00edstup. Tvoje p\u0159\u00edtomnost p\u016fsob\u00ed skv\u011ble nejen na Bushida, ale i na ostatn\u00ed v\u011bzn\u011b, se kter\u00fdmi jsi p\u0159i\u0161el do styku. Spousta z nich po rozhovoru s tebou po\u017e\u00e1dala o za\u0159azen\u00ed mezi uchaze\u010de o zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, n\u011bkte\u0159\u00ed se rozhodli znovu studovat. Pozvedl jsi tady mor\u00e1lku. A pr\u00e1v\u011b proto,“ podal chlapci pap\u00edr s jak\u00fdmsi textem. Bill zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed po p\u0159e\u010dten\u00ed prvn\u00edch p\u00e1r v\u011bt. „Ofici\u00e1ln\u00ed cestou jsem za\u017e\u00e1dal, abys k n\u00e1m mohl i nad\u00e1le doch\u00e1zet jako konzultant\/praktikant. Nechal jsem si to o\u0161et\u0159it na\u0161\u00edm person\u00e1ln\u00edm odd\u011blen\u00edm, tak\u017ee k n\u00e1m bude\u0161 moct doch\u00e1zet, kdykoliv bude\u0161 cht\u00edt.“ Bill k n\u011bmu nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vzhl\u00e9dl. „A nap\u00ed\u0161u ti doporu\u010den\u00ed, abys m\u011bl n\u011bjak\u00e9 plusov\u00e9 body na p\u0159ihl\u00e1\u0161ku na vysokou.“<\/div>\n
\n
„J\u00e1\u2026 nev\u00edm, co na to \u0159\u00edct,“ vydechl chlapec. Po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nevolnosti, kter\u00e1 se ho dr\u017eela od chv\u00edle, co opustil \u0161kolu, z v\u011bdom\u00ed, \u017ee se \u0161el rozlou\u010dit s jeho \u010dast\u00fdmi n\u00e1v\u0161t\u011bvami, se mu kone\u010dn\u011b ulevilo. Nebylo t\u0159eba se lou\u010dit. Mohl se s Bushidem v\u00eddat v\u00edc.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 \u0159\u00edkat nic,“ Saki se usm\u00e1l. „Jen mi mus\u00ed\u0161 sl\u00edbit, \u017ee nebude\u0161 chodit pouze za Bushidem, ale bude\u0161 se v\u011bnovat i ostatn\u00edm v\u011bz\u0148\u016fm. V\u00fdm\u011bnou za to ti m\u016f\u017eu sl\u00edbit, \u017ee ti nevezmu n\u00e1v\u0161t\u011bvy v soukrom\u00e9 m\u00edstnosti.“<\/div>\n
Bill slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed, samou \u00falevou se mu cht\u011blo plakat. „D\u011bkuju, Saki. Ani nev\u00edte, jak hrozn\u011b moc si toho v\u00e1\u017e\u00edm. M\u011bl jsem pocit, \u017ee se proti mn\u011b v\u0161ichni spikli, ale vy\u2026“<\/div>\n
„Nem\u00e1m d\u016fvod ti br\u00e1nit chodit sem,“ pokr\u010dil Saki rameny. „Mor\u00e1lku tu nepohor\u0161uje\u0161, naopak ji vylep\u0161uje\u0161. A kdo jsem, abych tomuhle br\u00e1nil?“<\/div>\n
Bill odlo\u017eil pap\u00edr a dv\u011bma kroky obe\u0161el st\u016fl, jen aby Sakiho vd\u011b\u010dn\u011b objal. „Za tohle v\u00e1m nikdy nep\u0159estanu b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd.“<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

Bill odlo\u017eil ta\u0161ku v p\u0159eds\u00edni a l\u00edn\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b, ze kter\u00e9 byly sly\u0161et hlasy matky a jeho bratra. Od chv\u00edle, kdy ode\u0161el od Bushida, kter\u00fd byl v\u00fdvojem situace samoz\u0159ejm\u011b v \u0161oku, p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co by m\u011bl d\u011blat. Dokonce ho i napadlo nechat to b\u00fdt vzhledem k tomu, jak to nakonec dopadlo, ale kdy\u017e se z kuchyn\u011b ozval uvoln\u011bn\u00fd sm\u00edch, vyt\u00e1hl l\u00edstek s anonymn\u00edm vzkazem z kapsy a zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo k nim.<\/p><\/div>\n

„Jak\u00fd byl d\u016fvod, \u017ee se tohle dostalo k moj\u00ed profesorce na st\u016fl?“ polo\u017eil pap\u00edr mezi tal\u00ed\u0159e p\u0159ipraven\u00e9 k ve\u010de\u0159i a vzdorovit\u011b vzhl\u00e9dl k matce.<\/div>\n
\u017dena si zalo\u017eila ruce na prsou a zamra\u010dila se. „Nedovol\u00edm n\u011bjak\u00e9mu vrahovi, aby ti zlikvidoval kari\u00e9ru.“<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl, koutkem oka vid\u011bl Toma, jak \u0161okovan\u011b \u010dte l\u00edstek. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed\u2026 „A myslela sis, \u017ee podat anonymn\u00ed ud\u00e1n\u00ed je to nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed? Tak to gratuluju, proto\u017ee moje profesorka mi ozn\u00e1mila, \u017ee vzhledem k tomuhle mi nenap\u00ed\u0161e doporu\u010den\u00ed, kter\u00e9 bych mohl p\u0159ipojit k p\u0159ihl\u00e1\u0161ce na \u0161kolu.“ Simone zalapala po dechu. „Vlastn\u011b ti ale m\u016f\u017eu pod\u011bkovat, proto\u017ee veden\u00ed v\u011bznice je s m\u00fdmi v\u00fdkony tam natolik spokojen\u00e9, \u017ee si m\u011b vy\u017e\u00e1dalo jako konzultanta a j\u00e1 tam m\u016f\u017eu doch\u00e1zet, kdykoliv chci.“<\/div>\n
„Jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se s t\u00edm vrahem bude\u0161 tahat, tak to jsi na omylu!“<\/div>\n
\n

„Maminko, dovol mi \u0159\u00edct ti p\u00e1r v\u011bc\u00ed,“ Bill, posiln\u011bn\u00fd n\u011bkolika v\u00fdhrami toho dne, si zalo\u017eil ruce na prsou. „Zaprv\u00e9, to, co se Bushidovi stalo, byla ohromn\u00e1 nehoda. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee nebyl st\u0159\u00edzliv\u00fd, ale po\u0159\u00e1d to byla jenom nehoda. Vrah je \u010dlov\u011bk, kter\u00fd n\u011bkoho zabije \u00famysln\u011b. Zadruh\u00e9, moje doch\u00e1zen\u00ed do v\u011bznice je ofici\u00e1ln\u011b moj\u00ed pracovn\u00ed n\u00e1pln\u00ed a v\u0161echno, co se d\u011bje za zdmi t\u00e9 budovy, je tob\u011b zapov\u011bzen\u00e9 – jsem te\u010f jejich zpov\u011bdn\u00edkem, tud\u00ed\u017e v\u0161echno, co se mezi n\u00e1mi odehr\u00e1v\u00e1, je vysoce soukrom\u00e9 a ty o tom nev\u00ed\u0161. A kone\u010dn\u011b, zat\u0159et\u00ed – jsem dosp\u011bl\u00fd. Nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo rozhodovat o m\u00fdch vztaz\u00edch. A jestli s t\u00edm m\u00e1\u0161 takov\u00fd probl\u00e9m, mysl\u00edm, \u017ee si m\u016f\u017eu hledat n\u011bkde bydlen\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161 pen\u00edze na to, aby ses u\u017eivil!“ Simone zhrozen\u011b vykulila o\u010di. Pomalu j\u00ed doch\u00e1zelo, co v\u0161echno sv\u00fdm zbrkl\u00fdm rozhodnut\u00edm provedla a jak moc mohla sv\u00e9mu synovi u\u0161kodit.<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl s \u00fasm\u011bvem hlavou. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee kdybych se jen slovem zm\u00ednil, mohl bych z\u016fstat u Bushida. I kdybych ale nemohl, ve\u0161ker\u00e9 alimenty, kter\u00e9 n\u00e1m t\u00e1ta pos\u00edlal, m\u00e1m dan\u00e9 stranou, co\u017e nen\u00ed zrovna nejmen\u0161\u00ed \u010d\u00e1stka. Na n\u011bjakou dobu by mi to vysta\u010dilo na pohodln\u00fd \u017eivot. Tak\u017ee, bu\u010f spolu budeme bojovat, nebo m\u011b a Bushida nech\u00e1\u0161 b\u00fdt, stejn\u011b jako to ud\u011blal Tom.“ Bill\u016fv bratr zvedl hlavu od ve\u010de\u0159e, nech\u00e1pav\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl. „Bushido mi to dneska \u0159ekl, kdy\u017e zjistil, \u017ee se tohle d\u011bje. Myslel, \u017ee jsi m\u011b pr\u00e1skl ty.“<\/div>\n
\n

„P\u016fvodn\u011b jsem cht\u011bl,“ p\u0159iznal Tom nejist\u011b.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm. Ale Bushido ti to rozmluvil,“ pousm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek, konej\u0161iv\u011b bratrovi stiskl rameno. „Proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011b to dostalo do mal\u00e9ru a ubl\u00ed\u017eilo by mi to. D\u00edky, \u017ee jsi to nebyl ty.“<\/div>\n
Tom si Billa st\u00e1hnul na kl\u00edn a pevn\u011b ho objal kolem pasu. „V\u00ed\u0161, \u017ee tob\u011b bych ubl\u00ed\u017eit nemohl. Ne po tom v\u0161em\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ hlesl Bill vd\u011b\u010dn\u011b a bratra pol\u00edbil na sp\u00e1nek. „No, jdu k sob\u011b do pokoje. Mus\u00edm dopsat svoji z\u00e1v\u011bre\u010dnou pr\u00e1ci a za\u010d\u00edt se u\u010dit na dal\u0161\u00ed zkou\u0161ky. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee se uvid\u00edme pozd\u011bji,“ zazubil se, a zat\u00edmco matce v\u011bnoval pouh\u00fd kr\u00e1tk\u00fd pohled, zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo do sv\u00e9ho \u00fato\u010di\u0161t\u011b.<\/div>\n
Jakmile dosedl na postel a uv\u011bdomil si d\u011bn\u00ed cel\u00e9ho dne, hlava se mu znovu zamotala a \u017ealudek zhoupl. Doufal, \u017ee si ve\u0161ker\u00e9 probl\u00e9my a ne\u0161t\u011bst\u00ed vybral incidenty s Tomov\u00fdmi p\u0159\u00e1teli. Nenapadlo by ho, \u017ee by se proti n\u011bmu mohla obr\u00e1tit jeho vlastn\u00ed matka, ani\u017e by si s n\u00edm p\u0159edt\u00edm alespo\u0148 promluvila a probrala jeho stanovisko k v\u011bci, ani\u017e by mu dala \u0161anci \u0159\u00edct j\u00ed, kdo vlastn\u011b Bushido je. A on si opravdu p\u0159\u00e1l \u0159\u00edct j\u00ed, jak moc miluj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk Bushido dok\u00e1\u017ee b\u00fdt.<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

„\u0158ekni mi, co m\u016f\u017eu ud\u011blat pro to, abych ti n\u011bjak pomohl.“<\/em><\/div>\n

Bill se s povzdechem bokem o Bushida nen\u00e1padn\u011b op\u0159el a zavrt\u011bl hlavou. „\u0158ekni mi, \u017ee jsi v\u010dera myslel v\u00e1\u017en\u011b to, co jsi sl\u00edbil sv\u00e9 mamince.“<\/em><\/div>\n
„Myslel jsem to v\u00e1\u017en\u011b. Dneska tu za mnou byl pr\u00e1vn\u00edk.“ Bill s trhnut\u00edm hlavy vzhl\u00e9dl od podlahy a kouknul na Bushida. „\u0158\u00edkal, \u017ee je velk\u00e1 \u0161ance, \u017ee by m\u011b propustili, m\u00e1m perfektn\u00ed chov\u00e1n\u00ed a je\u0161t\u011b jsem dobrovoln\u011b navrhl, \u017ee po propu\u0161t\u011bn\u00ed bych doch\u00e1zel na anonymn\u00ed sezen\u00ed drogov\u011b z\u00e1visl\u00fdch. Sice u\u017e jsem \u010dist\u00fd, ale chci to dr\u017eet pod kontrolou,“ pousm\u00e1l se. „A taky jsem za\u0159\u00eddil, aby z\u00e1rove\u0148 podal \u017e\u00e1dost o p\u0159ed\u010dasn\u00e9 ukon\u010den\u00ed trestu i Kayovi. Nechci, aby tu z\u016fst\u00e1val, kdy\u017e j\u00e1 bych mohl b\u00fdt venku.“<\/em><\/div>\n
„Bu, to je \u00fa\u017easn\u00e1 zpr\u00e1va,“ Bill se n\u011b\u017en\u011b usm\u00e1l a vyt\u00e1hl si nohy na postel, jen aby zamaskoval jejich dr\u017een\u00ed za ruku. „Ani nev\u00ed\u0161, jakou z toho m\u00e1m radost. A jak jsem na tebe py\u0161n\u00fd, i kdy\u017e na to hodn\u011b kouk\u00e1m i ze sobeck\u00fdch d\u016fvod\u016f.“<\/em><\/div>\n
„Jo, o tom nepochybuju,“ Bushido se zasm\u00e1l. „Kdyby se ned\u011blo to, co se d\u011bje, z\u016fstal bych tady a\u017e do konce, v\u016fbec bych nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad prominut\u00edm zbytku trestu. A\u017e, nebo jestli m\u011b propust\u00ed, chci ud\u011blat n\u011bco, \u010d\u00edm bych mohl alespo\u0148 trochu od\u010dinit, co se stalo.“<\/em><\/div>\n
„Kdybych mohl, hned bych t\u011b pol\u00edbil,“ za\u0161eptal Bill ti\u0161e, „proto\u017ee u\u017e te\u010f sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm vynahrazuje\u0161 sv\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed jedn\u00e1n\u00ed. Jak j\u00e1 bych si p\u0159\u00e1l, abys vid\u011bl, jak na m\u011b p\u016fsob\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
Bushido p\u0159itiskl rty na chlapc\u016fv sp\u00e1nek, ignoruje, \u017ee by je snad n\u011bkdo mohl vid\u011bt. „Jen co m\u011b pust\u00ed na svobodu, uk\u00e1\u017eu ti cel\u00fd sv\u011bt, i kdy\u017e to nejlep\u0161\u00ed z cel\u00e9ho sv\u011bta budu celou dobu dr\u017eet za ruku.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Vid\u011bt Sakiho vl\u00eddnou tv\u00e1\u0159 po rozhovoru s profesorkou Rigsbyovou na Billa p\u016fsobilo jako balz\u00e1m na du\u0161i. Nav\u00edc nejen, \u017ee nem\u011bl v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m vstoupit dovnit\u0159 na vlastn\u00ed kartu, nikdo se ani netv\u00e1\u0159il, \u017ee by snad m\u011bl zak\u00e1zan\u00fd vstup. „P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-1857","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1857","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1857"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1857\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1857"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1857"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1857"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}