{"id":18629,"date":"2008-04-11T13:50:00","date_gmt":"2008-04-11T12:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18589"},"modified":"2008-04-11T13:50:00","modified_gmt":"2008-04-11T12:50:00","slug":"casoprostor-ii-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/11\/casoprostor-ii-1\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 1."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
A\u010dkoliv jsem po dops\u00e1n\u00ed pov\u00eddky „\u010casoprostor“ byla stoprocentn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee d\u00e1l nen\u00ed o \u010dem ps\u00e1t, \u017ee nen\u00ed jak pokra\u010dovat, kdy\u017e se l\u00edp pod\u00edv\u00e1te, uvid\u00edte jak jsem se m\u00fdlila. Za t\u00edm jednoduch\u00fdm n\u00e1zvem je p\u0159ipsan\u00e1 \u0159\u00edmsk\u00e1 dvojka. Nev\u011b\u0159ila jsem tomu, ale sta\u010dilo zav\u0159\u00edt o\u010di, vr\u00e1tit se zp\u011bt do berl\u00ednsk\u00e9ho domu a prvn\u00ed v\u011bty se samy za\u010daly ps\u00e1t do \u010dist\u00e9ho dokumentu nazvan\u00e9ho „\u010casoprostor II“. Ve chv\u00edli, kdy tyhle \u0159\u00e1dky dopisuju, je v n\u011bm nacvak\u00e1no p\u0159esn\u011b 389 046 znak\u016f. Poprv\u00e9 nem\u00e1m p\u0159\u00edb\u011bh dokon\u010den\u00fd, st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u00ed\u0161u, ale zat\u00edm nebyl d\u016fvod ho uzav\u00edrat. To, co se mi na za\u010d\u00e1tku jevilo jako t\u011b\u017ek\u00e9, mi najednou p\u0159ijde samoz\u0159ejm\u00e9 a snadn\u00e9. P\u00ed\u0161u d\u00e1l a a\u017e ze sebe vyd\u00e1m v\u0161echno co p\u016fjde, skon\u010d\u00edm a padnu mrtv\u00e1 k zemi\u2026J\u00e1 v\u00edm\u2026 to u\u017e je tro\u0161ku moc, a\u017e tak dlouho to ps\u00e1t nebudu\u2026psan\u00ed nen\u00ed to, co by m\u011b mohlo zab\u00edt, leda by mi prob\u00edjel notebook, m\u00e1m ho toti\u017e po\u0159\u00e1d napojen\u00fd do s\u00edt\u011b, proto\u017ee tak dlouho by chud\u00e1k nevydr\u017eel jen s baterkou. Jsem \u0161\u0165astn\u00e1 a spokojen\u00e1, \u017ee se moje pov\u00eddky n\u011bkomu l\u00edb\u00ed a proto je s chut\u00ed a radost\u00ed p\u00ed\u0161u. Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m druh\u00e1 \u0159ada bude l\u00edbit alespo\u0148 tak, jako ta prvn\u00ed.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
V\u0161em p\u0159eju hezkou z\u00e1bavu\u2026 Va\u0161e Janule<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00edt\u00e1m v\u00e1s v Berl\u00edn\u011b. P\u00ed\u0161e se rok 2015, je druh\u00e1 polovina t\u0159eskut\u00e9ho ledna, sn\u011bhu po kolena a j\u00e1 v\u00e1s zvu zp\u00e1tky do domu, kter\u00e9mu by se bez nads\u00e1zky dalo \u0159\u00edkat honosn\u00e1 vila. Z velk\u00e9ho francouzsk\u00e9ho okna je vid\u011bt jen stromy zarostl\u00e1 zahrada, za plotem tich\u00e1 ulice a na brance velk\u00e1 schr\u00e1nka na dopisy s jedn\u00edm jedin\u00fdm n\u00e1pisem: Kaulitz. Nic ne\u0159\u00edk\u00e1 o tom, kolik lid\u00ed v dom\u011b bydl\u00ed, je to jen prost\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed. Cesti\u010dka od domu k brance je zapadan\u00e1 sn\u011bhem, moc pracovit\u00ed obyvatel\u00e9 tohoto domu asi nebudou. Jsou \u0161\u0165astn\u00ed? To snad zjist\u00edme, kdy\u017e vstoup\u00edme hlavn\u00edmi dve\u0159mi. Tak poj\u010fte d\u00e1l\u2026 Je tu ticho, jen z doln\u00ed \u010d\u00e1sti domu se oz\u00fdvaj\u00ed tlumen\u00e9 zvuky kytary\u2026 za dve\u0159mi p\u0159\u00edzemn\u00edho bytu je sly\u0161et fun\u011bn\u00ed a b\u011bhem chvilinky se domem rozlehne \u0161t\u011bkot psa. P\u00e1n\u00ed\u010dek nen\u00ed doma? Aha\u2026 jist\u011b\u2026 ona je posledn\u00ed st\u0159eda v m\u011bs\u00edci, je na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Dejve, \u0159ekni t\u00e1tovi, co jsme mu pr\u00e1v\u011b ud\u011blali?“ po\u0161ept\u00e1 Frank do ucha m\u00e9mu synovi, kter\u00fd mu sed\u00ed na kl\u00edn\u011b. No\u2026 po\u0161ept\u00e1\u2026 samoz\u0159ejm\u011b tak, abych to dob\u0159e sly\u0161el\u2026 pard\u00e1lov\u00e9\u2026 d\u011blaj\u00ed si ze m\u011b zase \u0161oufky.<\/div>\n
„\u0160ach mat, t\u00e1to,“ zazub\u00ed se na m\u011b Dav\u00eddek a rozesm\u011bje se. Vid\u00edm mu a\u017e do krku, jak si op\u00edr\u00e1 hlavi\u010dku o Frankovo rameno a sm\u00edchy se zakl\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Abych se ti nepomstil, ty mr\u0148avej z\u00e1ke\u0159nej sk\u0159\u00edtku,“ \u0159eknu mu s \u00fasm\u011bvem a p\u0159es st\u016fl ho za\u0161imr\u00e1m na b\u0159\u00ed\u0161ku, kter\u00e9 mu vykukuje zpod tri\u010dka.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1,“ zaje\u010d\u00ed ten mr\u0148ous a Frank se s \u00fasm\u011bvem pohotov\u011b odp\u00edchne od stole\u010dku a popojede se sv\u00fdm voz\u00edkem tak, abych na n\u011b nedos\u00e1hl. Je to takov\u00e9 na\u0161e divad\u00fdlko, kter\u00e9 tu ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc hrajeme a Dejva snad nikdy neomrz\u00ed. P\u0159esn\u011b v\u00edm, co bude n\u00e1sledovat. Taky jo. Frank se oto\u010d\u00ed i s voz\u00edkem a rozjede se na druhou stranu pokoje. „Rychl\u00e9\u00e9\u00e9jc,“ hul\u00e1k\u00e1 Dejv a dr\u017e\u00ed se pevn\u011b postrann\u00edch op\u011br\u00e1tek voz\u00edku. Frank s n\u00edm projede cel\u00fd sv\u016fj mal\u00fd byt, jak m\u016f\u017ee nejrychleji, a smykem zastav\u00ed zp\u00e1tky u \u0161achov\u00e9ho stolku.<\/div>\n
Tihle dva se hledali, a\u017e se na\u0161li. Frank je ve sv\u00fdch osmn\u00e1cti po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b hrav\u00e9 d\u00edt\u011b, n\u00e1\u0161 \u0161punt se mu moc l\u00edb\u00ed a dok\u00e1\u017ee se s n\u00edm vyblbnout na m\u011bs\u00edc dop\u0159edu. V posledn\u00ed dob\u011b u\u017e sem nechod\u00edme ani tak kv\u016fli hran\u00ed \u0161ach\u016f, jako sp\u00ed\u0161 aby se ti dva spolu vy\u0159\u00e1dili.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Z\u00edr\u00e1m na \u0161achovnici a sna\u017e\u00edm se pochopit, jak jsem se mohl zase nechat tak lehce porazit, ale je to marn\u00e9\u2026 na tohle prost\u011b nem\u00e1m bu\u0148ky a nikdy m\u00edt nebudu\u2026 no, hlavn\u011b \u017ee se Frank dob\u0159e zabav\u00ed a j\u00e1 m\u00e1m hezk\u00fd pocit, \u017ee jsem mu mohl ud\u011blat radost. Prohra m\u011b v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b sp\u00ed\u0161 pot\u011b\u0161\u00ed, ne\u017e aby m\u011b \u0161tvala. Jo, jsem sice sout\u011b\u017eiv\u00fd typ, to jo, ale ne s Frankem. Frank je moje srde\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitost.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e jsem ho vid\u011bl poprv\u00e9, v\u016fbec jsem nev\u011bd\u011bl, s k\u00fdm m\u00e1m tu \u010dest. Byl jsem je\u0161t\u011b vypla\u0161en\u00fd z nov\u00e9ho \u017eivota a on mi do n\u011bj tak n\u011bjak vstoupil divnou esemeskou, ze kter\u00e9 jsem m\u00e1lem dostal v p\u011btadvaceti infarkt. Na\u0161t\u011bst\u00ed se v\u0161echno rychle vysv\u011btlilo, ale nechalo to ve mn\u011b stopu pochybnosti a p\u0159istupoval jsem k n\u011bmu s rezervou. A\u017e kdy\u017e jsem se rozvzpomn\u011bl na v\u0161echno ostatn\u00ed, zjistil jsem, \u017ee Frank byl vlastn\u011b pro m\u00e9 druh\u00e9 j\u00e1, kter\u00e9 tu tehdy \u017eilo, n\u011bco jako o\u00e1za klidu a pohody. Chodil si k n\u011bmu l\u00e9\u010dit svou bolest a r\u00e1ny, kter\u00e9 dost\u00e1val. Franky, jak mu n\u011bkdy r\u00e1d \u0159\u00edk\u00e1m, je tak kr\u00e1sn\u00fd a pohodov\u00fd \u010dlov\u011bk, \u017ee to ani jinak ne\u0161lo. Jeho posti\u017een\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 od narozen\u00ed, z n\u011bj ud\u011blalo citliv\u00e9ho a hodn\u00e9ho kluka, kter\u00fd vid\u00ed sv\u011bt \u00fapln\u011b jin\u00fdma o\u010dima ne\u017e oby\u010dejn\u00ed chod\u00edc\u00ed lid\u00e9. M\u00edsto aby si st\u011b\u017eoval na nespravedliv\u00fd sv\u011bt, z\u00e1\u0159\u00ed pro sv\u00e9 okol\u00ed a ka\u017ed\u00fd ho m\u00e1 r\u00e1d.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak Dav\u00ed, mus\u00edme jet, strejda \u010dek\u00e1,“ pob\u00eddl jsem syna, kter\u00e9mu se evidentn\u011b necht\u011blo z Frankova kl\u00edna, ale kdy\u017e sly\u0161el o strejdovi, rozz\u00e1\u0159ila se mu kukadla a sjel na zem rychlost\u00ed blesku.<\/div>\n
„Kde m\u00e1m bundi\u010dk\u016f\u016f\u016f,“ poskakoval v p\u0159eds\u00edni a sna\u017eil se strhnout svou malou modrou bundu z Frankova v\u011b\u0161\u00e1ku. V\u0161echno je tu p\u0159izp\u016fsoben\u00e9 pro voz\u00ed\u010dk\u00e1\u0159e, tak\u017ee i v\u011b\u0161\u00e1k m\u00e1m v \u00farovni prsou, ale p\u0159esto na n\u011bj mal\u00fd Dejv je\u0161t\u011b nedos\u00e1hne.<\/div>\n
„Po\u010dkej, je\u0161t\u011b \u010depici,“ p\u0159ipomn\u011bl jsem mu, kdy\u017e u\u017e stepoval v boti\u010dk\u00e1ch p\u0159ede dve\u0159mi Frankova bytu.<\/div>\n
„Nechci \u010depici, sv\u011bd\u00ed m\u011b v n\u00ed u\u0161i,“ zamra\u010dil se Dejv, ru\u010di\u010dkama si je na protest zakryl, d\u0159epl si na bobek, sklopil hlavi\u010dku a d\u011blal, \u017ee nesly\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Kdy\u017e si nevezme\u0161 \u010depici, tak ti ty u\u0161i upadnou,“ v\u00e1\u017en\u011b mu sd\u011blil Frank a Dejv vykulil o\u010di. Najednou sly\u0161el dob\u0159e.<\/div>\n
„To by \u0161lo?“ zeptal se udiven\u011b.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo, je tam mr\u00e1z, ten ti je sp\u00e1l\u00ed, a pak ti upadnou, a\u017e t\u011b do nich strejda cvrnkne,“ uji\u0161\u0165oval ho Frank s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed a j\u00e1 se musel usm\u00e1t.<\/div>\n
„Teda Franky, ty u\u017e jsi stejn\u00fd jako ten Tom, oba si z n\u011bj po\u0159\u00e1d utahujete,“ za\u0161klebil jsem se na n\u011bj a narazil Dejvovi teplou \u010depici. Je konec ledna, mrzne jak v Rusku a on by klidn\u011b l\u00edtal venku s holou hlavou.<\/div>\n
„Ty taky nem\u00e1\u0161 \u010depici,“ sd\u011blil mi Dejv, kdy\u017e si tu svoji povyt\u00e1hl, aby se na m\u011b mohl vy\u010d\u00edtav\u011b pod\u00edvat\u2026 tro\u0161ku jsem mu ji narazil v\u00edc a nic nevid\u011bl.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m dlouh\u00fd vlasy, ty m\u00e1\u0161 je\u017eka,“ odpov\u011bd\u011bl jsem mu u\u017e asi po stopades\u00e1t\u00e9, proto\u017ee tyhle dohady jsme spolu provozovali poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se \u0161lo ven. V\u017edycky si vzpomenu na m\u00e1mu, jak jsem se s n\u00ed h\u00e1dal, kdy\u017e se venku ochladilo a ona po mn\u011b cht\u011bla, abych si vzal n\u011bco na hlavu\u2026 byly to krut\u00e9 boje, ne\u017e to nakonec vzdala, a te\u010f jsem v situaci, kdy tu prosazuju n\u011bco, co jsem s\u00e1m nesn\u00e1\u0161el. Ov\u0161em j\u00e1 nejsem takov\u00fd m\u00e1slo jako m\u00e1ma\u2026 j\u00e1 to hned tak nevzd\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Hergot, \u0161punte, ty m\u011b jednou zabije\u0161!“ Za\u0159vu leknut\u00edm, ale s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e se mi n\u011bco p\u0159itiskne na z\u00e1da a j\u00e1 m\u00e1lem spadnu ze \u017eidli\u010dky. Zrovna jsem hr\u00e1l s\u00f3lo na Gibsona, zabranej do prstokladu, sluch\u00e1tka na u\u0161\u00edch, kdy\u017e na m\u011b sko\u010dil zezadu a objal m\u011b kolem pasu. Je to \u010f\u00e1bel. V\u017edycky, kdy\u017e se s Billem odn\u011bkud vr\u00e1t\u00ed, jde m\u011b hledat a v\u011bt\u0161inou m\u011b najde tady ve zku\u0161ebn\u011b\u2026 kde taky jinde, kdy\u017e si nem\u00e1m s k\u00fdm hr\u00e1t\u2026 hraju si s\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f sem, ty \u010f\u00e1ble, a\u0165 t\u011b m\u016f\u017eu ztrestat,“ za\u0161kleb\u00edm se na n\u011bj, hod\u00edm kytaru do stojanu a zdrh\u00e1m za n\u00edm. Prcek jeden, sm\u011bje se mi do ksichtu a ut\u00edk\u00e1, div se nep\u0159eraz\u00ed\u2026 ov\u0161em to m\u00e1 sm\u016flu, proto\u017ee j\u00e1 m\u00e1m o hodn\u011b del\u0161\u00ed nohy ne\u017e on\u2026 ty jeho kra\u0165ounk\u00fd p\u00e1r\u00e1tka ud\u011blaj \u010dty\u0159i kroky, zat\u00edmco j\u00e1 jeden del\u0161\u00ed skok. Chyt\u00edm ho a u\u017e ho dr\u017e\u00edm v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dej mi pusu, \u0161punte,“ sm\u011bju se do jeho rozchechtan\u00e9ho obli\u010dej\u00edku a \u010dek\u00e1m s na\u0161pulen\u00fdmi rty. Nem\u016f\u017ee se p\u0159estat sm\u00e1t, tak dostanu jednu par\u00e1dn\u011b uslintanou p\u0159es celej nos a pusu, div m\u011b k tomu nekousne. „Fuj, ty \u010dun\u011b\u2026 \u0159\u00edkal jsem pusu, ne sprchu.“ Zavrt\u00e1m obli\u010dej do jeho b\u0159\u00ed\u0161ka a po\u0159\u00e1dn\u011b se mu ut\u0159u do tri\u010dka\u2026 v\u0161ak on to ta\u0165ka vypere.<\/div>\n
Chytne mi \u010depici za k\u0161ilt a u\u017e mi ji rve z hlavy\u2026 potv\u016frka, u\u017e m\u00e1 nau\u010den\u00e9, jak ji vyvl\u00edknout p\u0159es cul\u00edk, tak\u017ee jedn\u00edm \u0161ikovn\u00fdm pohybem slet\u00ed dol\u016f. Druhou rukou mi sund\u00e1 \u010delenku a p\u0159itiskne mi svoji uslintanou tlami\u010dku na \u010delo.<\/div>\n
„Tak, strejdo, te\u010f je to dobr\u00fd, takhle se\u0161 hez\u010d\u00ed,“ pronese u\u017e s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem, ale hned na to se za\u010dne zase usm\u00edvat. Ach jo, jsem tot\u00e1ln\u011b v h\u00e1ji. Jak m\u016f\u017eu tohle d\u00edt\u011b vychov\u00e1vat, kdy\u017e je tak roztomil\u00fd\u2026 copak mu m\u016f\u017eu vynadat? Ne, ne, ne\u2026 od toho je tady br\u00e1cha, j\u00e1 ho budu rozmazlovat. A\u0165 si ho vychov\u00e1v\u00e1 s\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak jak bylo u Franka?“ zept\u00e1m se, kdy\u017e ho postav\u00edm na zem.<\/div>\n
„\u0160ach mat,“ \u0159ekne stru\u010dn\u011b a u\u017e se \u0161ine ke stojanu s Gibsonem. D\u011bl\u00e1m, jako \u017ee nic, ohl\u00ed\u017e\u00ed se po mn\u011b, jestli ho sleduju, a kdy\u017e vid\u00ed, \u017ee \u010dum\u00edm do blba, pomalu nat\u00e1hne ru\u010di\u010dku ke kyta\u0159e. „Jede\u0161!?!“ zahul\u00e1k\u00e1m ze srandy a vrhnu se zezadu na n\u011bj. Chyt\u00edm ho v pase a strhnu ho od kytary. „Co jsem ti \u0159\u00edkal? No co?“ zahuhl\u00e1m mu do ucha a sou\u010dasn\u011b mu na n\u011bj d\u00e1m lehkou pusu.<\/div>\n
„\u017de na n\u00ed nem\u00e1m makat,“ \u0159ekne Dejv skoro p\u0159esn\u00fd zn\u011bn\u00ed m\u00fdch slov.<\/div>\n
„No tak, co na n\u00ed mak\u00e1\u0161?“ pt\u00e1m se se sm\u00edchem a zved\u00e1m ho nahoru, proto\u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 cukat a chce mi zdrhnout. Obto\u010d\u00ed mi nohy kolem pasu a chytne se m\u011b za krk.<\/div>\n
„J\u00e1 chci taky hr\u00e1t, strejdo,“ \u0159ekne posmutn\u011bl\u00fdm hlasem a tro\u0161ku na m\u011b zbl\u00edzka \u0161ilh\u00e1.<\/div>\n
„Co jsem ti sl\u00edbil?“ zept\u00e1m se ho pro jistotu, jestli si to dob\u0159e zapamatoval.<\/div>\n
„A\u017e ti bude \u0161est, tak t\u011b nau\u010d\u00edm hr\u00e1t,“ \u0159ekne te\u010f u\u017e p\u0159esn\u011b moji v\u011btu a je vid\u011bt, \u017ee je smutnej.<\/div>\n
„Kdy\u017e to je stra\u0161n\u011b dlouho, strejdo, j\u00e1 bych to pot\u0159eboval hned.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pr\u0165av\u00fd ru\u010di\u010dky, ty trubko, mus\u00ed\u0161 po\u010dkat, a\u017e ti tro\u0161ku vyrostou,“ \u0159\u00edk\u00e1m mu znova d\u016fvod, pro\u010d to zat\u00edm nejde. Je to s n\u00edm t\u011b\u017ek\u00fd. V\u0161echno se mu mus\u00ed opakovat stokr\u00e1t a on si stejn\u011b mele svou\u2026 celej t\u00e1ta.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1 t\u00e1ta?“ zept\u00e1m se Dejva.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal, \u017ee pude oh\u0159\u00e1t ve\u010de\u0159i,“ odpov\u00ed mi synovec a j\u00e1 s \u00fadivem kouknu na studiov\u00fd hodiny. „Je\u017e\u00ed\u0161, to u\u017e je zase sedm?“ z\u00edr\u00e1m a nev\u011b\u0159\u00edm sv\u00fdm o\u010d\u00edm. V\u017edy\u0165 jsem sem zalezl ve dv\u011b. To u\u017e je diagn\u00f3za tohle. Kdy\u017e se tu zav\u0159u a za\u010dnu hr\u00e1t, p\u0159est\u00e1v\u00e1m vn\u00edmat \u010das a ani \u017ealudek mi nic ne\u0159ekne.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, nebo ti to Scotty sn\u00ed, zn\u00e1\u0161 ho, jak kolem tv\u00fdho tal\u00ed\u0159e v\u017edycky \u010dmuch\u00e1,“ utahuju si z prcka a popo\u017eenu ho ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Kdo tam bude prvn\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed!“ Za\u0159ve \u0161punt a zdrh\u00e1 po schodech nahoru.<\/div>\n
„Jen se nep\u0159era\u017e, ty hlade,“ zavol\u00e1m na n\u011bj, ale u\u017e m\u011b nesly\u0161\u00ed. Vycupital schody stra\u0161n\u011b rychle a ne\u017e j\u00e1 v\u016fbec stihnu zhasnout a zav\u0159\u00edt dve\u0159e, u\u017e sed\u00ed u stolu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jsem zv\u011bdav, co n\u00e1m Bill zase ukuchtil, proto\u017ee posledn\u00ed dobou va\u0159\u00ed skoro denn\u011b, n\u011bjak se do toho sv\u00fdho otcovstv\u00ed v\u017eil. Jak dlouho u\u017e jsme nem\u011bli pizzu? Po\u010d\u00edt\u00e1m tak m\u011bs\u00edc\u2026 nejm\u00ed\u0148 m\u011bs\u00edc\u2026 po\u0159\u00e1d va\u0159\u00ed d\u011btsk\u00fd j\u00eddla, \u010dlov\u011bk aby si do toho sypal tunu pep\u0159e. Je\u0161t\u011b\u017ee chod\u00edm ob\u010das s klukama ven, tam si d\u00e1m v\u017edycky n\u011bco po\u0159\u00e1dn\u011b p\u00e1liv\u00fdho, proto\u017ee ty krupicov\u00fd ka\u0161e, co m\u00e1me dvakr\u00e1t tejdn\u011b k ve\u010de\u0159i, u\u017e mi lezou i u\u0161ima. J\u00f3, ale te\u010f teda cejtim n\u011bco luxusn\u00edho, \u017ee by moje vysn\u011bn\u00e1 pizza? Mo\u017en\u00e1 si Bill v\u0161iml mejch ksicht\u016f, co v\u017edycky h\u00e1z\u00edm na tu ka\u0161i, a kone\u010dn\u011b mi cht\u011bl ud\u011blat radost?<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ah\u00f3\u00f3\u00f3\u00f3j,“ za\u0159vu domluven\u00fd znamen\u00ed u dve\u0159\u00ed a u\u017e sly\u0161\u00edm, jak Bill vyd\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edkaz.<\/div>\n
„Ani se nehni, Dejve, nebo ti to vystydne, j\u00e1 jsem tu hned. Scotty, hl\u00eddej,“ dod\u00e1 je\u0161t\u011b, aby bylo jist\u00fd, \u017ee se k n\u00e1m malej nep\u0159i\u0159\u00edt\u00ed. Holt sou\u017eit\u00ed n\u00e1s dvou s jedn\u00edm t\u0159\u00edlet\u00fdm klukem, kterej nesm\u00ed nic v\u011bd\u011bt, nen\u00ed jednoduch\u00fd.<\/div>\n
„Ahoj, l\u00e1sko,“ \u0161pitne Bill potichu a obejme m\u011b. P\u0159itisknu si ho na t\u011blo a pohlad\u00edm ho po vlasech. „Chyb\u011bl jsi mi, zase jsem s Frankem prohr\u00e1l,“ \u0161ept\u00e1 mi do ucha a sou\u010dasn\u011b mi n\u011b\u017en\u011b okusuje krk.<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u00edm mu a vyhled\u00e1m jeho \u00fa\u017easn\u00fd rty. Chvilku ho jen tak dr\u00e1\u017ed\u00edm a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm po nich jazykem, ale pak u\u017e se neudr\u017e\u00edm a za\u010dnu ho po\u0159\u00e1dn\u011b l\u00edbat. Je\u017e\u00ed\u0161, nevid\u00edm ho p\u00e1r hodin a m\u016f\u017eu se z n\u011bj zbl\u00e1znit. Je tohle mo\u017en\u00fd? Co se mnou ten chlap d\u011bl\u00e1\u2026 p\u0159itisknu si ho na sebe za tu jeho mr\u0148avou prdelku, aby c\u00edtil, jak\u00fd m\u00e1 na m\u011b jeho polibek \u00fa\u010dinky, a pak ho hned pust\u00edm. Nesm\u00edme to moc protahovat, je to nebezpe\u010dn\u00fd. Scotty je sice dobrej hl\u00edda\u010d, ale Dejv ho m\u00e1 omotan\u00fdho kolem prstu. „D\u011bl\u00e1\u0161, jako bys u\u017e n\u011bkdy nad Frankem vyhr\u00e1l,“ za\u0161kleb\u00edm se na Billa a naposledy ho l\u00edbnu na rty. Nejrad\u0161i bych ho zat\u00e1hl do lo\u017enice, ale ve\u010de\u0159e je ve\u010de\u0159e\u2026 pr\u00e1v\u011b mi poprv\u00e9 zakru\u010delo v \u017ealudku. Sex po\u010dk\u00e1, nejd\u0159\u00edv j\u00eddlo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co m\u00e1me k ve\u010de\u0159i?“ zept\u00e1m se jen tak pro kontrolu. Vejdu za nima do kuchyn\u011b, a kdy\u017e sly\u0161\u00edm to kr\u00e1sn\u00fd italsk\u00fd slovo, vrhnu se ke stolu. „No nekecej, \u017ee je s feferonkama,“ obdivn\u011b z\u00edr\u00e1m na kulatej z\u00e1zrak na stole a u\u017e se na n\u011bj vrh\u00e1m. Bill v\u00ed, co m\u00e1m r\u00e1d\u2026<\/div>\n
„Co jsou to feferonky?“ zept\u00e1 se Dejv s plnou pusou.<\/div>\n
„To je p\u0159esn\u011b to, co ty nesm\u00ed\u0161 j\u00edst,“ sd\u011bl\u00edm mu s \u00fasm\u011bvem a p\u0159ivlastn\u00edm si celou placku s \u010derven\u00fdma papri\u010dkama.<\/div>\n
„To jsou takov\u00fd o\u0161kliv\u00fd papriky\u2026 p\u00e1lila by t\u011b pusa, kdyby sis do nich kousnul,“ vysv\u011btluje mu trp\u011bliv\u011b otec a j\u00e1 u\u017e se t\u011bma p\u00e1livkama vesele l\u00e1duju. Dejv m\u00e1 p\u0159ed sebou nudnou hawai, ale evidentn\u011b mu chutn\u00e1.<\/div>\n
„Pro\u010d by m\u011b to p\u00e1lilo? J\u00e1 bych cht\u011bl, aby m\u011b to p\u00e1lilo. A strejdu to nep\u00e1l\u00ed?“ zahled\u00ed se na m\u011b a j\u00e1 mu s plnou pusou odpov\u00edd\u00e1m:<\/div>\n
„P\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1l\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed,“ a ud\u011bl\u00e1m pat\u0159i\u010dn\u011b vyd\u011b\u0161enej ksicht, zam\u00e1v\u00e1m efektn\u011b rukou p\u0159ed pusou, aby vid\u011bl, jak je to vlastn\u011b o\u0161kliv\u00fd, kdy\u017e to p\u00e1l\u00ed.<\/div>\n
„Tak pro\u010d to j\u00ed\u0161?“ vykul\u00ed na m\u011b synovec o\u010di \u00fadivem.<\/div>\n
„Proto\u017ee mi to chutn\u00e1.“ To je p\u0159ece jasn\u00fd, ne?<\/div>\n
„To teda fakt nech\u00e1pu,“ zakrout\u00ed nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavi\u010dkou a zakousne se do sv\u00fd \u0161unkov\u00fd s ananasem. No, vysv\u011btlujte mu to\u2026 to je t\u011b\u017ek\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Na ty dva je teda pohled\u2026 a konverzace mezi nima by se m\u011bla n\u011bkdy nat\u00e1\u010det a vydat na d\u00fdvku, to by se n\u00e1rod pobavil. Je to, jako kdy\u017e se bav\u011bj dva z pomocn\u00fd \u0161koly. Sednu si k nim a sleduju je, jak se l\u00e1dujou. Tom si sv\u016fj tal\u00ed\u0159 obj\u00edm\u00e1 rukou, jako by mu ho cht\u011bl n\u011bkdo sebrat, a kdy\u017e vid\u00ed, \u017ee na n\u011bj kouk\u00e1m, zamra\u010d\u00ed se.<\/div>\n
„No neboj, j\u00e1 si d\u00e1m s Dejvem hawai,“ uklidn\u00edm ho a vid\u00edm na jeho tv\u00e1\u0159i spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. \u017drout jeden, a\u017e m\u011b bude l\u00edbat, bude to p\u00e1lit jako \u010dert, napadne m\u011b.<\/div>\n
„Nezapome\u0148 si pak vy\u010distit zuby,“ zakoul\u00edm na n\u011bj v\u00fdznamn\u011b o\u010dima, aby mu bylo jasn\u00fd, co bude ve\u010der n\u00e1sledovat. Rozsv\u00edt\u00ed se mu o\u010di\u010dka a nen\u00e1padn\u011b zak\u00fdv\u00e1 hlavou k Dejvovi. „Dav\u00eddek je dneska moc ospalej, vi\u010f?“ zept\u00e1m se syn\u00e1tora, a kdy\u017e k\u00fdvne na souhlas, Tom rozt\u00e1hne pusu do\u0161iroka. Spokojen\u011bj\u0161\u00ed u\u017e bejt nem\u016f\u017ee\u2026<\/div>\n
„J\u00e1 ti pov\u00edm poh\u00e1dku, jo?“ nab\u00eddne se s\u00e1m z radosti, \u017ee bude dnes v\u00e1\u0161niv\u00e1 noc.<\/div>\n
„Ne, abys tam zase usnul,“ je\u0161t\u011b ho pop\u00edchnu. I kdy\u017e se mu to stalo jen jednou, od t\u00e9 doby to m\u00e1 ode m\u011b neust\u00e1le na tal\u00ed\u0159i a stra\u0161n\u011b ho to \u0161tve. R\u00e1d ho provokuju. \u0160t\u00edpne m\u011b pod stolem nen\u00e1padn\u011b do stehna, a kdy\u017e sebou cuknu, zacul\u00ed se. Pomalu, pomalinku jede jeho ruka od kolene nahoru a j\u00e1 stejn\u011b pomalu nadzved\u00e1v\u00e1m prav\u00e9 obo\u010d\u00ed\u2026 u\u017e aby ten prcek spal.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule A\u010dkoliv jsem po dops\u00e1n\u00ed pov\u00eddky „\u010casoprostor“ byla stoprocentn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee d\u00e1l nen\u00ed o \u010dem ps\u00e1t, \u017ee nen\u00ed jak pokra\u010dovat, kdy\u017e se l\u00edp pod\u00edv\u00e1te, uvid\u00edte jak jsem se m\u00fdlila. Za t\u00edm jednoduch\u00fdm n\u00e1zvem je p\u0159ipsan\u00e1 \u0159\u00edmsk\u00e1 dvojka. Nev\u011b\u0159ila jsem tomu, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-18629","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18629","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18629"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18629\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18629"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18629"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18629"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}