{"id":18630,"date":"2008-04-11T13:38:00","date_gmt":"2008-04-11T12:38:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18590"},"modified":"2008-04-11T13:38:00","modified_gmt":"2008-04-11T12:38:00","slug":"t-a-b-u-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/11\/t-a-b-u-1\/","title":{"rendered":"T.A.B.u 1."},"content":{"rendered":"
Ne, ne a ne a NE!
Tohle prost\u011b nejde!
Sp\u011b\u0161n\u011b jsem vyb\u011bhl domovn\u00ed schody a vztekle za sebou t\u0159\u00edskl dve\u0159mi sv\u00e9ho pokoje.
Hodil jsem sebou na postel a p\u0159es hlavu si bezmocn\u011b p\u0159et\u00e1hl pol\u0161t\u00e1\u0159 – necht\u011bl jsem nikoho vid\u011bt, a to posledn\u00ed, co jsem si p\u0159\u00e1l bylo, aby kdokoliv vid\u011bl m\u011b.
Nechci nic, nechci, abych se te\u010f rozbre\u010del, co\u017e pr\u00e1v\u011b nev\u011bdomky d\u011bl\u00e1m, nechci, aby m\u011b n\u011bkdo otravoval, nechci, aby se mi l\u00edbil m\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161!
P\u0159i tom pomy\u0161len\u00ed jsem hystericky zaryl nehty do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Existuj\u00ed des\u00edtky holek, co by daly v\u0161echno za m\u016fj jedin\u00fd pohled, za pohled vysok\u00e9ho zelenook\u00e9ho blon\u010f\u00e1ka, ale ne, j\u00e1 si nevyberu ani jednu… J\u00e1 prost\u011b mus\u00edm b\u00fdt extr\u00e9m, mn\u011b se mus\u00ed l\u00edbit n\u011bkdo v\u00edc, ne jen tak n\u011bkdo oby\u010dejn\u00fd… Mus\u00ed se mi l\u00edbit n\u011bkdo, s k\u00fdm se zn\u00e1m od t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddy, mus\u00ed se mi l\u00edbit n\u011bkdo, kdo je stejn\u00e9ho pohlav\u00ed jako j\u00e1 !
Kolik bylo ur\u00e1\u017eek na jeho hlavu – pomalu mu ne\u0159eknou jinak, ne\u017e teplou\u0161, a nakonec? Jsem to j\u00e1, kdo po noc\u00edch pl\u00e1\u010de, \u017ee ho jeho and\u011bl nem\u00e1 r\u00e1d…
Ach ta ironie…<\/div>\n
Nemohl jsem se s t\u00edm faktem st\u00e1le vyrovnat. V\u017edycky jsem m\u011bl sklony k my\u0161lenk\u00e1m na jin\u00e9 chlapce, p\u0159esto jsem se v\u0161ak v\u017edy hrd\u011b ozna\u010doval za heterosexu\u00e1la. V\u017edy\u0165 to byly jen nepodstatn\u00e9 \u00falety, kdy\u017e jsem nemohl odtrhnout pohled od charismatick\u00fdch mlad\u00edk\u016f… Ale v\u017edycky jsem to p\u0159ekonal, za\u0165al zuby a tyhle my\u0161lenky si rad\u011bji zak\u00e1zal. Bylo to p\u0159eci zbyte\u010dn\u00e9, komplikovat si t\u00edm \u017eivot…
Jen\u017ee tentokr\u00e1t je to jin\u00e9. Tentokr\u00e1t je to daleko siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, nedok\u00e1zal jsem se ovl\u00e1dnout. Ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem se to stup\u0148uje, s ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem je to hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed… Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se zad\u00edv\u00e1m do t\u011bch jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, kdy\u017e c\u00edt\u00edm jeho jemn\u011b kokosovou v\u016fni, nebo m\u011b dokonce n\u011bjak\u00fdm nedopat\u0159en\u00edm za\u0161imraj\u00ed na obli\u010deji pram\u00ednky jeho uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vlas\u016f… Ka\u017ed\u00e9 jeho zamrk\u00e1n\u00ed \u0159asami je st\u00e1le se prohlubuj\u00edc\u00edm utrpen\u00edm… Je to jako t\u0159epot\u00e1n\u00ed mot\u00fdl\u00edch k\u0159\u00eddel, na kter\u00e9 pomalu used\u00e1 rann\u00ed rosa…
Omyl, kdepak on… To na m\u00fdch \u0159as\u00e1ch se tvo\u0159\u00ed kr\u016fp\u011bje \u017ealu, kapi\u010dky utrpen\u00ed z ne\u0161\u0165astn\u00e9 l\u00e1sky. Z l\u00e1sky k n\u011bmu…
„Bille, pros\u00edm, pros\u00edm…“ \u0161eptal jsem do pol\u0161t\u00e1\u0159e a p\u0159\u00e1l si, aby se to nikdy nestalo. Abych nikdy neza\u010dal uva\u017eovat o tom \u010dernovlas\u00e9m stvo\u0159en\u00ed, je\u017e je skoro cel\u00fd m\u016fj \u017eivot po m\u00e9m boku, jinak, ne\u017e jako o nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dovi…
Zb\u00fdv\u00e1 bu\u010f doufat v z\u00e1zrak, \u017ee tohle n\u011bkdy odezn\u00ed, nebo se spolehnout op\u011bt s\u00e1m na sebe. Za cel\u00fdch t\u011bch \u0161estn\u00e1ct let se mi ale n\u011bco takov\u00e9ho moc nevyplatilo, tak\u017ee se z\u0159ejm\u011b budu muset sm\u00ed\u0159it s krutou skute\u010dnost\u00ed. Kdy\u017e to tak ale mus\u00ed b\u00fdt, alespo\u0148 se to nesm\u00ed nikdo dozv\u011bd\u011bt. Nikdo.
Av\u0161ak u\u017e brzy mus\u00ed p\u0159ij\u00edt doba, kdy se m\u00e9 mal\u00e9 bolestiv\u00e9 tajemstv\u00ed proval\u00ed a j\u00e1 budu \u010delit jeho pronikav\u00fdm \u010dokol\u00e1dov\u00fdm o\u010d\u00edm… V\u00edm, \u017ee se to jednoho dne stane, nem\u016f\u017eu to skr\u00fdvat donekone\u010dna. Kdy\u017e ov\u0161em \u0159ekne to, co je na 99% jasn\u00e9 \u017ee \u0159ekne, a sice slovo o dvou p\u00edsmenech za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed na eN – co budu d\u011blat pak ?
Pak\u2026 pak u\u017e nem\u00e1 cenu \u017e\u00edt…<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
„..a roku 1943 Anglie v\u00e1lku vyhr\u00e1la. Tent\u00fd\u017e rok..“ Bum!<\/div>\n
„Sakra!“ ujede mi, kdy\u017e mi bolestiv\u011b podjede loket. Pravideln\u011b v d\u011bjepise us\u00edn\u00e1m. Nen\u00ed tu nic, co by m\u011b dr\u017eelo vzh\u016fru, je\u0161t\u011b kdy\u017e i Bill le\u017e\u00ed na lavici a p\u0159edst\u00edr\u00e1, \u017ee poslouch\u00e1, zat\u00edmco jeho my\u0161lenky se pohybuj\u00ed nezn\u00e1mo kde. Trochu zvednu hlavu a kouknu na Andyho. Sed\u00ed s podep\u0159enou hlavou, pozoruje Billovu le\u017e\u00edc\u00ed hlavu a jakoby o n\u011b\u010dem hluboce p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nem\u00e1m co na pr\u00e1ci a tak jen pozoruju jeho o\u010di, jak mapuj\u00ed snad ka\u017ed\u00fd Bill\u016fv vlas, ka\u017ed\u00fd Bill\u016fv z\u00e1hyb na tri\u010dku… Zd\u00e1 se mi to, nebo je to posledn\u00ed dobou \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm \u010dast\u011bji, co ho pozoruje, kdy\u017e o tom Bill nev\u00ed? Blbost! Polo\u017e\u00edm hlavu na lavici a zase upadnu do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f…<\/div>\n
Probud\u00ed m\u011b a\u017e ostr\u00fd a nep\u0159\u00edjemn\u00fd zvuk \u0161koln\u00edho zvonku. Rozhl\u00eddnu se po t\u0159\u00edd\u011b… lidi se protahuj\u00ed, z\u00edvaj\u00ed…<\/div>\n
„Aaah nee!“ Bill se odevzdan\u011b sesune na \u017eidli a jen pozoruje, jak se mu ze spadnut\u00e9ho pouzdra kut\u00e1l\u00ed tu\u017eky a propisky.<\/div>\n
„J\u00e1 ti to seberu,“ vysko\u010d\u00ed Andy a za\u010dne v\u0161ecko sb\u00edrat zp\u00e1tky do pouzdra, kter\u00e9 pak polo\u017e\u00ed zp\u00e1tky na Billovu lavici. Jen kouk\u00e1m, zat\u00edmco Bill d\u011bkuje a nev\u011bnuje Andyho zvl\u00e1\u0161tn\u00edmu chov\u00e1n\u00ed \u017e\u00e1dnou pozornost.<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
Mus\u00edm mu to \u0159\u00edct. U\u017e v\u010dera jsem m\u011bl. Hned jak jsem na to p\u0159i\u0161el, jsem mu to m\u011bl \u0159\u00edct! „Andy?“ vyl\u00edtne mi z \u00fast rychleji, ne\u017e jsem to \u010dekal. Za chvilku m\u00e1me hodinu, nem\u00e1m ani \u0161anci mu to stihnout \u0159\u00edct. V\u0161ichni u\u017e ode\u0161li, jen on se te\u010f pomalu oto\u010dil zp\u00e1tky ke mn\u011b.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu s tebou mluvit?“ nadechnu se a \u010dek\u00e1m, a\u017e k\u00fdvne, abych mohl zase v klidu vydechnout.<\/div>\n
„Jo,“ se zamra\u010den\u00fdm v\u00fdrazem se vyd\u00e1 za mnou. Nazna\u010d\u00edm mu, aby si sednul na lavi\u010dku a ud\u011bl\u00e1m to sam\u00e9.<\/div>\n
„Co se stalo?“ pozoruje m\u011b. Sklop\u00edm hlavu.<\/div>\n
„J\u00e1 bych ti cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct,“ srdce mi bije o sto \u0161est. Zvon\u00ed. „Mus\u00ed\u0161 na biologii?“ zept\u00e1m se. „Nee, pov\u00eddej,“ shod\u00ed ta\u0161ku na zem a sedne si bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. Nerv\u00f3zn\u011b si hraji se v\u0161emi n\u00e1ramky a prsteny.<\/div>\n
„M\u011b se asi l\u00edb\u00ed kluci,“ n\u00e1val horka poc\u00edt\u00edm v obli\u010deji, ale i p\u0159esto k n\u011bmu zvednu obli\u010dej. „Andy, to je \u0161\u00edlen\u00fd, j\u00e1… j\u00e1 nev\u00edm, jak se to mohlo… st\u00e1t. Posledn\u00ed dobou, kdy\u017e se m\u011b dotkne n\u011bjakej p\u0159ita\u017elivej kluk, tak ne \u017ee mi to nevad\u00ed, ale je mi to p\u0159\u00edjemn\u00fd\u2026 ach bo\u017ee, co m\u00e1m d\u011blat?“ zrudnu je\u0161t\u011b o p\u00e1r odst\u00edn\u016f a rad\u011bji pohled sklop\u00edm.<\/div>\n
„Jako chytne\u2026 t\u0159eba takhle za rameno?“ zept\u00e1 se Andy a stiskne mi rameno. Jen zoufale k\u00fdvnu, nech\u00e1pu, o co mu jde. „A\u2026 a co kdy\u017e u tebe budu takhle bl\u00edzko?“ poprv\u00e9 za celou dobu z n\u011bj c\u00edt\u00edm nervozitu, kdy\u017e p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed \u0161pi\u010dku nosu sotva p\u016fl centimetru od m\u00e9.<\/div>\n
„Andy, co to\u2026“ Zav\u0159e o\u010di a bez jak\u00e9hokoliv upozorn\u011bn\u00ed m\u011b uml\u010d\u00ed sv\u00fdmi rty, ihned se probojuje dovnit\u0159 a nedo\u010dkav\u011b si pohr\u00e1v\u00e1 s m\u00fdm jazykem, zat\u00edmco j\u00e1 jen strnule sed\u00edm a nepob\u00edr\u00e1m situaci\u2026 Kdy\u017e si toho z\u0159ejm\u011b v\u0161imne a chce nejsp\u00ed\u0161 p\u0159estat, zkus\u00edm mu to jaksi opl\u00e1cet. Tak\u017ee te\u010f, kdy\u017e m\u00e1me m\u00edt oba dva hodinu a kdy\u017e je asi 70% pravd\u011bpodobnost, \u017ee se tu n\u011bkdo objev\u00ed, tu my dva sed\u00edme, j\u00e1 mu drt\u00edm ramena a l\u00edb\u00e1me se. V\u016fbec poprv\u00e9 l\u00edb\u00e1m kluka, je to lep\u0161\u00ed ne\u017e s holkou\u2026<\/div>\n
(Andreas)<\/div>\n
Bo\u017ee m\u016fj, tohle snad nen\u00ed mo\u017en\u00e9! J\u00e1..l\u00edb\u00e1m Billa, sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da, toho Billa, ke kter\u00e9mu se posledn\u00ed dobou up\u00edraj\u00ed ty nejzvrhlej\u0161\u00ed my\u0161lenky m\u00e9 hlavy, a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu zji\u0161\u0165uju, \u017ee on je na tom stejn\u011b jako j\u00e1… Mysl\u00edm, \u017ee zkr\u00e1tka nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it takov\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed…
Ov\u0161em a\u017e do chv\u00edle, kdy…
„Andy ?!“ odlep\u00ed se ode m\u011b kone\u010dn\u011b a v jeho o\u010d\u00edch se zra\u010d\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed, pobou\u0159en\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm dva velik\u00e9 otazn\u00edky.
Vykolejen\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dnu. Zp\u016fsob jeho pohledu na m\u011b se mi ani trochu nel\u00edb\u00ed… D\u011bs\u00ed m\u011b.
„J\u00e1… Nemyslel jsem to tak, \u017ee…\u017ee…“ jeho tv\u00e1\u0159e z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed \u010derven\u00fd n\u00e1dech, ov\u0161em to nen\u00ed nic oproti m\u00e9mu obli\u010deji, je\u017e by se dal v sou\u010dasnosti srovn\u00e1vat s okv\u011btn\u00edmi l\u00edstky vl\u010d\u00edch m\u00e1k\u016f…
„Nem\u011bl jsem na mysli tebe,“ \u0159ekne kone\u010dn\u011b a omluvn\u011b mi pohl\u00e9dne do tv\u00e1\u0159e. Jeho schopnost strhnout poka\u017ed\u00e9 ve\u0161kerou vinu na sebe a pak z toho jedin\u00fdm zamrk\u00e1n\u00edm vybruslit, m\u011b odjak\u017eiva fascinovala… Protentokr\u00e1t jsem se ale c\u00edtil jen h\u016f\u0159.
Sklop\u00edm zrak a chce se mi sm\u00e1t nad mou bl\u00e1hovost\u00ed a bre\u010det z\u00e1rove\u0148…<\/div>\n
„Ty… Taky se ti l\u00edb\u00ed kluci ?“ vyrukuje na m\u011b s pon\u011bkud absurdn\u00ed ot\u00e1zkou.
„Ne, proboha ! Jen…“ s provinil\u00fdm zahanben\u00fdm \u00fasm\u011bvem od n\u011bj odvr\u00e1t\u00edm hlavu.
„Jen j\u00e1 ?“ do\u0159ekne protiot\u00e1zkou. Jeho ob\u010das a\u017e naivn\u00ed sebev\u011bdom\u00ed, je dal\u0161\u00ed z t\u011bch hluboce p\u0159ita\u017eliv\u00fdch vlastnost\u00ed, kter\u00fdmi opl\u00fdv\u00e1. Tentokr\u00e1t se v\u0161ak strefil.
„Jo, ty jsi prvn\u00ed…“ p\u0159ik\u00fdvnu, a\u010d ne tak \u00fapln\u011b popravd\u011b, ale s t\u00edm se mu zrovna v tuhle chv\u00edli sv\u011b\u0159ovat nehodl\u00e1m a s\u00e1m se div\u00edm, \u017ee je je\u0161t\u011b mo\u017en\u00e9, abych rudnul d\u00e1l…
„A tob\u011b se tedy l\u00edb\u00ed kter\u00fd kluk?“ cht\u011bl jsem lehkov\u00e1\u017en\u011b nadhodit, av\u0161ak p\u0159es ve\u0161ker\u00e1 m\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed, aby se tak nestalo, m\u016fj hlas nesl patrn\u00e9 zn\u00e1mky \u017e\u00e1rlivosti.
„Hmm, nikdo konkr\u00e9tn\u00ed…“ \u0159ekne zamy\u0161len\u011b a j\u00e1 m\u00e1m jasno – l\u017ee, jako kdy\u017e tiskne.
„Promi\u0148…“ zamuml\u00e1m a st\u00e1le z\u00edr\u00e1m do zem\u011b.
„Ne ne, ty promi\u0148, muselo to vyzn\u00edt tak… Nev\u00edm, omlouv\u00e1m se,“ pokr\u010dil rameny a vyloudil ze sebe sm\u00ed\u0159liv\u00fd \u00fasm\u011bv. On zkr\u00e1tka v\u00ed, co d\u011bl\u00e1…
„Neomlouvej se. Zapomene na to, okay ?“ zvednu k n\u011bmu pon\u011bkud posmutn\u011bl\u00fd pohled. Jak r\u00e1d bych se t\u011bmi sv\u00fdmi slovy opravdu \u0159\u00eddil – zapomenout to v\u0161echno… Tak osvobozuj\u00edc\u00ed my\u0161lenka…
„Ne, to ne, j\u00e1… Jak dlouho, Andy ?“ starostliv\u011b m\u011b chytne za rameno. Jako by mnou projel elektrick\u00fd proud, nepatrn\u011b jsem se zachv\u011bl. To d\u011bl\u00e1 naschv\u00e1l ? D\u011bl\u00e1 mu to dob\u0159e, tr\u00e1pit mn\u011b ? Vypad\u00e1 to, \u017ee ano…
„Asi..m\u011bs\u00edc..? Nev\u00edm, ale je to… hodn\u011b siln\u00e9…“ p\u0159izn\u00e1m se a pros\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed mocnosti, abych u\u017e odsud sm\u011bl vypadnout – za\u010d\u00ednaj\u00ed m\u011b p\u00e1lit o\u010di a aby m\u011b vid\u011bl Bill bre\u010det, to se nestane! Prost\u011b ne…
„Ach jo, Andreasi, to m\u011b moc mrz\u00ed\u2026“ \u0159ekne a soucitn\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. Nev\u00edm pro\u010d si zrovna te\u010f je\u0161t\u011b mus\u00ed hr\u00e1t na starostliv\u00e9ho kamar\u00e1da. Mo\u017en\u00e1 by mu mohlo v t\u00e9 jeho st\u0159apat\u00e9 hlav\u011b doj\u00edt, \u017ee to te\u010f nen\u00ed zrovna na m\u00edst\u011b…
Sna\u017e\u00edm se t\u011bm jeho pronikav\u00fdm o\u010d\u00edm vyhnout. Ano, v\u011bd\u011bl jsem \u017ee to p\u0159ijde, v\u011bd\u011bl a stejn\u011b tomu nedok\u00e1zal p\u0159edej\u00edt… v\u0161echno je to jedna velk\u00e1 chyba… Bill se ov\u0161em nenech\u00e1 odradit a b\u011bhem zlomku okam\u017eiku ke mn\u011b p\u0159isko\u010d\u00ed a obejme m\u011b. Pevn\u011b m\u011b k sob\u011b tiskne, hlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech a do ucha mi \u0161ept\u00e1, jak moc je mu to l\u00edto… To si ani nedovede\u0161 p\u0159edstavit, jak moc je to l\u00edto m\u011b, pomysl\u00edm si…
Tohle je konec. Nem\u00e1 cenu hled\u011bt do budoucnosti, proto\u017ee tam u\u017e prost\u011b nic nen\u00ed… U Billa nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed \u0161anci a j\u00e1 bez n\u011bj prost\u011b nem\u016f\u017eu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd… Co m\u00e1m te\u010f d\u011blat, co ?<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
Andreas se pod m\u00fdmi dotyky za\u010dne t\u0159\u00e1st… Pl\u00e1\u010de…
Je mi to tolik l\u00edto, dok\u00e1\u017eu se p\u0159esn\u011b v\u017e\u00edt do jeho situace, jeliko\u017e j\u00e1 se v \u010demsi takov\u00e9m bohu\u017eel nach\u00e1z\u00edm tak\u00e9…
Takov\u00fd hezk\u00fd kluk, a mus\u00ed se zamilovat zrovna do m\u011b…
Heh, mluv\u00edm, jako kdyby mi to vadilo – tak to ne. Je to.. i jak\u00e1si pocta, p\u0159eci jenom – v\u017edy\u0165 se do m\u011b zamiloval kluk, jeden z nejbli\u017e\u0161\u00edch p\u0159\u00e1tel, to u\u017e mus\u00ed n\u011bco dokazovat…
P\u0159inejmen\u0161\u00edm to, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho nen\u00ed zcela nemo\u017en\u00e9… A v m\u00e9 situaci je takov\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159inejmen\u0161\u00edm povzbudiv\u00e9.
„No tak, Andy, nepla\u010d… Najde\u0161 si n\u011bkoho jin\u00fdho, lep\u0161\u00edho, je spousta holek, co by daly v\u0161echno za to, b\u00fdt na m\u00e9m m\u00edst\u011b ! Z\u00edsk\u00e1\u0161 si, kterou bude\u0161 cht\u00edt, jse\u0161 hezkej kluk, jse\u0161 z\u00e1bavnej a… Skv\u011ble l\u00edb\u00e1\u0161…“ u\u017e jsem se nesta\u010dil zarazit.
Pozvedl m\u00edrn\u011b obo\u010d\u00ed a zkoumav\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017eel.
Nejrad\u0161i bych si nafackoval, co jsem to zase vypustil z pusy za kravinu?
Ale byla to pravda. Je neoby\u010dejn\u011b p\u011bknej, je vtipnej a jeho polibky jsou jako pohlazen\u00ed letn\u00edho v\u00e1nku…. To je ta prav\u00e1 n\u011bha, romantika, to po \u010dem tolik tou\u017e\u00edm…
Vlastn\u011b – m\u00e1m p\u0159ed sebou dokonal\u00fdho kluka, kter\u00fd mi le\u017e\u00ed u nohou a j\u00e1 ho chci odm\u00edtnout? No to snad ne…
„A Andreasi?“
Zvedne ke mn\u011b o\u010di, u\u017eu\u017e se nadechuje k odpov\u011bdi, j\u00e1 ho v\u0161ak r\u00e1zn\u011b p\u0159eru\u0161\u00edm – spoj\u00edm na\u0161e dechy v jeden a jeho natla\u010d\u00edm a\u017e na lavi\u010dku za n\u00edm. Donut\u00edm ho sednout si, a pak se mu posad\u00edm obkro\u010dmo zep\u0159edu na kl\u00edn a d\u00e1l se dob\u00fdv\u00e1m do hlubin jeho \u00fast.
Dle jeho v\u00fdrazu, mohl bych soudit, \u017ee se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1z\u00ed v r\u00e1ji. A kdybych tvrdil, \u017ee mn\u011b je to nep\u0159\u00edjemn\u00e9 – byla by to ta nejv\u011bt\u0161\u00ed le\u017e, jakou jsem kdy v \u017eivot\u011b vypustil z \u00fast…<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
autor: Ketty<\/strong>, *Nicky*
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ne, ne a ne a NE!Tohle prost\u011b nejde!Sp\u011b\u0161n\u011b jsem vyb\u011bhl domovn\u00ed schody a vztekle za sebou t\u0159\u00edskl dve\u0159mi sv\u00e9ho pokoje.Hodil jsem sebou na postel a p\u0159es hlavu si bezmocn\u011b p\u0159et\u00e1hl pol\u0161t\u00e1\u0159 – necht\u011bl jsem nikoho vid\u011bt, a to posledn\u00ed, co jsem si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[115],"tags":[],"class_list":["post-18630","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-t-a-b-u"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18630","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18630"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18630\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18630"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18630"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18630"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}